Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mgr. Jan Siostrzonek Rodinné právo Vztahy mezi manžely.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mgr. Jan Siostrzonek Rodinné právo Vztahy mezi manžely."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Jan Siostrzonek Rodinné právo Vztahy mezi manžely

2 Práva a povinnosti manželů  Vznikají přímo ze zákona již samotným uzavřením manželství a zanikají nejpozději s jeho zánikem  faktický rozchod manželů a jejich oddělené žití nezpůsobuje zánik všech práv a povinností  faktickým rozchodem může být výkon některých práv a povinností ztížen nebo i zcela vyloučen  Právní úprava je obsažena v  LPS  zákon o rodině  Občanský zákoník  Základní zásady soužití mezi manžely 1) Zásada solidarity  Vzájemná pomoc, nikoliv ekvivalence plnění

3  Ve sféře regulace osobních vztahů se tato zásada projevuje zejména zakotvením  vzájemné pomoci,  společné péče o domácnost  Společné péče o rodinu a děti apod.  V oblasti majetkových práv se tato zásada projevuje  Institutem SJM  Vzájemné vyživovací povinnosti manželů 2) zásada rovnosti  Podle čl. 3 LPS mají muž a žena v manželství rovná práva a rovné povinnosti  Konkrétním projevem je § 18 ZOR (muž a žena mají v manželství rovná práva a povinnosti) a v § 2 odst. 2 Obč.Z. (v obč.pr. vztazích mají účastníci rovné postavení)

4 1.Osobní práva a povinnosti manželů  Upraveny jsou v § 18 – 21 ZOR  Lze je třídit na základní práva a povinnosti a další práva a povinnosti manželů a)Základní (osobní) práva a povinnosti manželů „Muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí“  Tato povinnost je stanovena velmi obecně  Cílem je vytvořit předpoklady pro naplňování společenské, ekonomické a biologické funkce rodiny  Neplnění těchto povinností není právem nijak sankcionováno  Může však být zohledněno při rozhodování o změně statusu (rozvod) nebo při určování vyživovací povinnosti

5 i) povinnost žít spolu  n ejedná se jen o společné bydlení, většinou se jedná o pravidlo, ale může být splněna podmínka společného bydlení, i když manželé spolu fyzicky nežijí (studentská manželství)  s tzv. faktickou odlukou počítá § 24a a 24 b ZOR ii) povinnost být si věrni  na této povinnosti stojí celé manželství (monogamie)  není společensky žádoucí navazování mimomanželských vztahů  porušení této povinnosti bývá nejčastější příčinou kvalifikovaného rozvratu manželství a jeho rozvodu iii) p ovinnost vzájemně si pomáhat  a to ve všech sférách života – nutno chápat co nejšířeji

6 iv) povinnost vytvářet zdravé rodinné prostředí v) povinnost respektovat svoji důstojnost  např. násilí v rodině vi) p ovinnost společně pečovat o děti  Nejedná se pouze o péči o společné dítě, ale i dítě druhého manžela  § 33 ZOR - na výchově dítěte se podílí i manžel, který není rodičem dítěte, za předpokladu, že s ním žije ve společné domácnosti b) další (osobní) práva a povinnosti i)povinnost uspokojovat potřeby rodiny  § 19 ZOR - o uspokojování potřeb rodiny jsou povinni oba manželé pečovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů

7  Poskytování peněžních a jiných prostředků na náklady společné domácnosti může být zcela nebo zčásti vyváženo osobní péčí o společnou domácnost a děti  Povinnost uspokojovat potřeby podle svých možností a schopností neznamená povinnost rovným dílem tyto potřeby uspokojovat  Míra této povinnosti bude odpovídat individuálním schopnostem a možnostem manžela, jeho osobním, Výdělečným majetkovým poměrům zdravotnímu stavu apod.  § 19 ZOR zakotvuje právo manžela obrátit se žalobou na soud v případě, že jestliže druhý manžel neplní zákonnou povinnost hradit náklady společné domácnosti  Pojem společná domácnost je definován § 115 Obč.Z. – domácnost tvoří FO, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby

8  předpokladem uplatnění práva na úhradu nákladů společné domácnosti jedním z manželů u soudu je fakt, že  Společná domácnost trvá  Jeden z manželů o rodinu jako celek nebo o její jednotlivé členy a jejich potřeby nedbá  Náklady společné domácnosti – náklady na společné bydlení členů domácnosti, náklady služeb spojených s bydlením, běžná údržba společného bydlení, náklady na pořízení běžného vybavení apod. ii) Povinnost rozhodovat společně o záležitostech rodiny  Podle § 20 ZOR manželé o záležitostech rodiny rozhodují společně  Pokud se však manželé nedohodnou na podstatných věcech, rozhodne na návrh jednoho z nich soud (např. určení místa společného bydlení rodiny)

9 Zákonné zastupování mezi manžely  manželům přímo ze zákona vyplývá právo se vzájemně zastupovat v běžných záležitostech  předpokladem zde je, že  se musí jednat o záležitost jednoho z manželů a ne rodiny jako celku a  Se musí jednat o běžnou záležitost  v podstatných věcech tak musí jednat každý manžel sám za sebe anebo třetí osobě (zde právě i druhý manžel) udělit plnou moc  podle ZOR může toto zákonné zastoupení druhým manželem vůči třetí osobě druhý z manželů vyloučit  manžel musí toto „zástupčí právo“ výslovně vyloučit a současně toto vyloučení musí být třetí osobě známo

10 Solidární závazky manželů  podle § 21 odst. 2 ZOR jednání jednoho z manželů při obstarávání běžných záležitostí rodiny zavazuje oba manžely společně a nerozdílně. Zde je založena tzv. „solidární závaznost manželů“  např. běžné nákupy pro domácnost, drobné opravy a úpravy v bytě apod.  pokud manžel jedná v jiných než běžných záležitostech (exces = překročení rámce běžných záležitostí), a to navíc bez zmocnění druhého manžela, pak  z tohoto úkonu nejsou společně a nerozdílně zavázáni oba manželé  závazek vznikne tomu z manželů, kdo takto jednal  i zde je možné vznik solidárních závazků vyloučit  výslovným prohlášením manžela vůči třetí osobě  této třetí osobě vyloučení musí být známo

11 2. Manželské majetkové právo  Hlavním institutem manželského majetkového práva je společné jmění manželů  Upraveno je v §§ Obč.Z. (v roce 1998 nahradil bezpodílové spoluvlastnictví manželů)  Společné jmění manželů tvoří (předmět SJM) a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství s výjimkou majetku získaného  Dědictvím,  darem,  Majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela  věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů,  věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka

12 b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou  závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich,  a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého  Pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů

13 Modifikace předmětu SJM  manželé mohou zákonem stanovený rozsah SJM pouze modifikovat – zúžit nebo rozšířit (§ 143a Obč.z.)  takto lze modifikovat rozsah majetku a závazků, které již tvoří SJM, které teprve vzniknou apod.  předmětem smlouvy mezi manžely mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty  manželé však pro své majetkové vztahy nemohou zvolit jiný režim  všechny tyto dohody musí být ve formě notářského zápisu  manželé se mohou vůči jiným osobám dovolávat těchto smluv jen tehdy, jestliže je jí obsah této smlouvy znám  Manželé mohou dále smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti  Muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství (snoubenci), mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně

14  SJM vzniká uzavřením manželství – bezvýjimečně  Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti  Muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství (snoubenci), mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně  Po dobu manželství SJM nevznikne – SJM vznikne až ke dni zániku manželství ke jmění, které aktuálně existuje a je třeba jej vypořádat  Pokud se jedná o závazky (viz výše), pak v případě manželů se jedná o společné závazky a tedy věřitelskou nebo dlužnickou solidaritu  Jsou-li společnými věřiteli, můžou plnění od dlužníka požadovat spolu nebo každý zvlášť  Jsou-li dlužníky, plní dluh společně a nerozdílně, věřitel může dluh vymáhat po každém zvlášť nebo dohromady

15 Podnikání manželů  Majetek ve společném jmění manželů nebo jeho část může jeden z manželů použít k podnikání se souhlasem druhého manžela  Souhlas je třeba udělit při prvním použití majetku ve společném jmění manželů nebo jeho části  K dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba  Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev

16  Na návrh některého z manželů soud zúží společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti  Je-li tato podnikatelská činnost po rozhodnutí soudu vykonávána podnikatelem společně nebo za pomoci manžela, který není podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném písemnou smlouvou  nebyla-li taková smlouva uzavřena, rozdělí se příjmy rovným dílem

17 Zánik SJM  SJM zaniká nejpozději zánikem manželství  Výjimka – prohlášením konkurzu na majetek jednoho z manželů a vyslovením trestu propadnutí majetku jednoho z manželů  Zaniklé SJM je třeba vypořádat, a to a) Dohodou  Dohoda je zákonem preferována  Je na bývalých manželích, zda dohodou vypořádají jen některý majetek nebo všechen majetek  Zákon má jedinou podmínku – taková dohoda nesmí zkrátit věřitele  Zákon předepisuje povinně písemnou formu

18 b) Rozhodnutím soudu  Pokud se rozvedení manželé nedohodnou, je třeba podat návrh na soud  Zákon zde stanoví kritéria kvantitativní a kvalitativní  Především se vychází ze zásady, že podíly obou manželů na majetku patřícím do SJM jsou stejné  Závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni plnit rovným dílem  Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek  Každý z manželů je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek  Při vypořádání se přihlédne především k  potřebám nezletilých dětí,  k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu,  k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění  Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.

19 c) Zákonná domněnka vypořádání SJM  nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí  ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá  O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné  totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných

20 Společné bydlení manželů Právními důvody bydlení jsou:  Společný nájem bytu manžely v §§ 703 a násl. Obč.z. Vzniká vždy uzavřením manželství  Společný podnájem bytu podle § 719 obč.z.  Společné vlastnictví domu (§§ 137 a 143 obč.z.) Součást SJM, podílové spoluvlastnictví  Společné vlastnictví bytu V SJM, podílové spoluvlastnictví  Věcná břemena  Odvozené důvody bydlení Zde mají příslušníci rodiny odvozené právo bydlení, např. manžel je výlučným vlastníkem bytu a RD apod.  Inominátní smlouvy

21  Se společným bydlením manželů souvisí tzv. odluka  Jde o oddělené bydlení manželů, zejména v době před rozvodem  ZOR jej nezná, ale fakticky s ním počítá U smluveného rozvodu v § 24a ZOR – odluka musí trvat nejméně 6 měsíců Rozvod s tvrdostní klauzulí v § 24b ZOR – manželství nelze rozvést, ledaže manželé spolu nežijí 3 roky

22 Vyživovací povinnost mezi manžely  Cílem této úpravy je dosažení zásadně stejné životní úrovně obou manželů  Samozřejmě zásadní podmínkou je existence manželství  Nemůže vzniknout v tzv. nesezdaném soužití  Zásady vyživovací povinnosti  Dobrovolnost plnění (navazuje na princip solidarity či vzájemné pomoci) Pokud jeden z manželů neplní dobrovolně, je možné se obrátit na soud  Vzájemnost  Rovnost muže a ženy v manželství  Vyživovací povinnost mají oba manželé vůči sobě navzájem

23  Zásada stejné životní úrovně  Tím se odlišuje od ostatních vyživovacích povinností, které vyžadují určitý stupeň odkázanosti výživou oprávněné osoby  Mezi manžely však se nezkoumá odkázanost výživou, ale pouze snaha dosáhnout stejné životní úrovně (tj. druhý manžel nemusí být odkázán výživou)  Vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům  Tato vyživovací povinnost zásadně vzniká se vznikem manželství  Není třeba žádného rozhodnutí soudu, který by jednomu z manželů tuto povinnost uložil

24  Předpoklady pro vznik: a) Právní existence manželství  Vzniká se vnikem manželství a zásadně trvá po celou tuto dobu, a to i v neplatném manželství b) Nestejná životní úroveň manželů  Nevyžaduje se odkázanost výživou  Uplatní se i tehdy, pokud manželé jsou schopni sami se živit c) Soulad s dobrými mravy  U všech vyživovacích povinností se uplatní obecné pravidlo obsažené v § 96 odst. 2 ZOR – Výživné nelze přiznat, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy

25 Rozsah vyživovací povinnosti  Při určení výživného přihlédne soud k  odůvodněným potřebám oprávněného  k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika  Soud bude zkoumat majetkové poměry nejen výživou povinného manžela ale celé jeho domácnosti – fakticita poměrů  Bude se zabývat nejen faktickými schopnostmi a možnostmi ale i potenciálními možnostmi  Konkrétní vyživovací povinnost pak bude stanovena, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla stejná

26 Řízení o určení vyživovací povinnosti  Tato vyživovací povinnost vzniká přímo ze zákona (ex lege) uzavřením manželství  K uplatnění dochází zpravidla dobrovolně  Pokud není plněna některým z manželů dobrovolně – určí její rozsah na základě žaloby některého z manželů soud  Výživné lze stanovit nejdříve ode dne zahájení řízení – podání žaloby  Výživné se plní v pravidelných opětujících se dávkách  Zánik vyživovací povinnosti  Tato povinnost trvá po celou dobu trvání manželství  Zánik je zásadně spojen se zánikem manželství  V případě rozvodu manželství může být stanovena vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely

27  Rozvedený manžel, který není schopen sám se živit, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů  Nedohodnou-li se, rozhodne soud o výživném na návrh některého z nich  Tato povinnost předchází vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům  Soud může rozvedenému manželovi, který se porušením manželských povinností na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, přiznat proti jeho bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu, jako je vyživovací povinnost mezi manžely  Toto výživné lze přiznat nejdéle na dobu tří let od rozvodu  Právo na výživné zanikne, jestliže oprávněný manžel uzavře nové manželství nebo povinný manžel zemře


Stáhnout ppt "Mgr. Jan Siostrzonek Rodinné právo Vztahy mezi manžely."

Podobné prezentace


Reklamy Google