Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekonomické parametry - HDP na osobu - Export/Import - Zadluženost Životní úroveň Stav životního prostředí - Stav ovzduší, půdy, vodních zdrojů - Zdravotní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekonomické parametry - HDP na osobu - Export/Import - Zadluženost Životní úroveň Stav životního prostředí - Stav ovzduší, půdy, vodních zdrojů - Zdravotní."— Transkript prezentace:

1 Ekonomické parametry - HDP na osobu - Export/Import - Zadluženost Životní úroveň Stav životního prostředí - Stav ovzduší, půdy, vodních zdrojů - Zdravotní stav a rozloha lesů - Úroveň biodiverzity - Ochrana přírodních celků - Nakládání s odpady Parametry sociální a institucionální - Sociální stratifikace - Dostupnost vzdělání - Úroveň bydlení - Kvalita zdravotnictví - Hustota populace - Úroveň státní správy -Vymahatelnost práva

2 Indikátory životní úrovně Potřebujeme nástroj, který nám umožní měřit, jestli se situace zlepšuje či zhoršuje. Hrubý domácí produkt (HDP) zhruba vyjadřuje výkonnost ekonomiky. Pokud jde o kvalitu života, jde o zavádějící ukazatel (nepostihuje např. práci v domácnosti, ilegální produkci, nepostihuje škody na životním prostředí a škody v důsledku čerpání neobnovitelných zdrojů).

3 Index lidského rozvoje - HDI Pro kvalitu života je zásadní především: -možnost žít dlouhý a zdravý život -možnost získávat vzdělání -možnost přístupu ke zdrojům nutným pro zajištění důstojného života Proto se HDI stanovuje na základě čtyř indikátorů: -očekávané délky života -HDP podle parity kupní síly -gramotnosti -počtu let školní docházky

4 Výběr pořadí zemí podle HDI 1. Švédsko 25. Slovensko 2. Finsko 28. Maďarsko 3. Švýcarsko 29. Česká republika 4. Lucembursko 41. Polsko 5. Nový Zéland 173. Burkina Faso 6. Norsko 174. Etiopie 7. Dánsko 175. Sierra Leone 8. Irsko 176. Niger 9. Holandsko 177. Burundi 10. Rakousko 178. Somálsko 20. USA 179. Afghánistán

5 Další alternativní ukazatele -Panel udržitelnosti (UN Sustainability Dashboard) -Index environmentální udržitelnosti (ESI) -Index stavu budoucnosti (SOFI) -Index blahobytu národů (Wellbeing of Nations) -Index živé planety (Living Planet Index) -Ekologická stopa (Ecological Footprint) -Index šťastné planety (Happy Planet Index) -Hrubé národní štěstí (Gross National Happiness) – Bhútán -Index odpovědné konkurenceschopnosti (Responsible Competitiveness Index) -Index lidské chudoby (Human Poverty Index) atd.

6 Trocha historie Jako lovec a sběrač byl člověk součástí přírody stejně jako jiné živočišné druhy. V zemědělském období se už stavěl proti toku přírodních procesů: mýtil lesy a nutil půdu živit jen vybrané jednoleté byliny. Potřeboval k tomu množství dodatkové energie. Dokud ji bral z obnovitelných zdrojů, tedy například ze dřeva, vody, větru nebo síly zvířat, byl tento způsob obživy stále ještě trvale udržitelný. V průmyslovém období se vlivem dělby práce člověk přestal o stav přírody a přírodních zdrojů starat. Příroda se zdála nevyčerpatelná. Neměla jinou cenu než cenu práce a techniky, jejíž pomocí se dala vytěžit, případně cenu danou zbožím, které se z ní dalo vyrobit. Rostlo znečištění a poškození všech složek životního prostředí, prostoru ubývalo stejně jako živočišných a rostlinných druhů. Začaly být vážně narušovány i globální životodárné biosférické systémy (klima a hydrosféra, stratosférická ozónová vrstva, cirkulační systém atmosféry, hydrologický cyklus a cirkulace oceánů a tvorba a eroze půd).

7 Počátky ochrany životního prostředí Zhruba od 50. let byly problémy životního prostředí ve vyspělých zemích vnímány především jako otázka znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka. Toto pojetí převládalo až do 70. let. Tento postoj je motivován snahou o kvalitní životní prostředí, tedy prostředí, které umožní lidem bezpečný a příjemný život. V politické rovině se v západní Evropě a v Severní Americe často projevoval ve formě kampaní proti znečištění ovzduší a vody v urbanizovaných oblastech. Nad udržitelností v přírodě se dlouhodobě zamýšlejí zemědělci, lesníci, přírodovědci. Jejich závěr v podstatě zní: V uzavřeném systému konečných zdrojů není kvantitativní růst trvale možný. Lidstvo prožilo celé své dějiny v systémech otevřených, v neustálém dobývání nových kolonií, přírodních zdrojů, úložišť a odbytišť. Žijeme vlastně na dluh prostoru, ale díky setrvačnosti přírodních i společenských procesů i na dluh času.

8 Současnost: vytěsňování odpovědnosti V souvislosti s ochranou ŽP jsou lidé obvykle ochotni souhlasit s názorem, že ŽP je potřeba chránit, ale problém nastává když: 1) mají identifikovat jaké jejich činnosti a do jaké míry ŽP poškozují (často si ani neuvědomujeme jak naše běžné činnosti poškozují okolní prostředí); 2) mají přistoupit k omezení či eliminaci těchto činností (nejsme ochotni vzdát se určitého životního standardu a raději hledáme výmluvy proč to nejde nebo zpochybňujeme závěry z bodu 1); 3) navíc často odmítáme převzít svůj díl odpovědnosti, protože většina vlivů na ŽP má velkou setrvačnost a projeví se až po dlouhé době. Konečně dalším důvodem je sobectví a pasivita: až se budou snažit všichni, připojím se i já.

9 Trvale udržitelný rozvoj 1987 Brundtlandová: takový způsob života, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by omezil možnosti uspokojit potřeby generací příštích.

10 TUR – ještě jedna definice Trvale udržitelný rozvoj, nebo snad přesněji způsob života - je zaměřen na hledání harmonie mezi člověkem a přírodou, mezi společností a jejím životním prostředím tak, abychom se co nejvíce přiblížili k ideálům humanismu a úcty k životu a přírodě ve všech jejich formách, a to v různých časových horizontech. Je to způsob života, který hledá rovnováhu mezi svobodami a právy každého jednotlivce a jeho odpovědností vůči jiným lidem i přírodě jako celku, a to včetně odpovědnosti vůči budoucím generacím. Měli bychom přijmout zásadu, že svoboda každého jednotlivce končí nejen tam, kde začíná svoboda druhého, ale také tam, kde dochází k ničení přírody. Žijme tak, abychom při uspokojování svých potřeb neomezovali práva těch, co přijdou po nás. (Josef Vavroušek, 1994)

11 Principy trvale udržitelného rozvoje Uspokojení alespoň základních potřeb pro všechny (x únosná kapacita prostředí) Ohled na potřeby budoucích generací Vyvážení lidských práv odpovědností Vztah vůči ostatním živým tvorům Předběžná opatrnost a předvídání

12 Princip předběžné opatrnosti Všude, kde hrozí vážná nebo nevratná škoda na životním prostředí, nesmí být nedostatek vědecké jistoty, že ke škodě dojde, důvodem k odkladu opatření, která by jí mohla zabránit. Jinak řečeno, nevíme-li s přiměřenou jistotou, že naše technologie nebude škodit životnímu prostředí, raději ji nepoužijeme.

13 Nástroje TUR dodržování norem, limitů a jiných předpisů, týkajících se ŽP, často s využitím technologií na konci potrubí – zachytávání a neutralizace, skládkování, recyklace nežádoucích látek upřednostňování metod čistší produkce – prevence vzniku odpadů, úspory hmoty a energie, koncept nejlepší dostupné technologie (BAT) uplatňování principu předběžné opatrnosti – při pochybnostech o postupu jej lépe nerealizovat (viz freony, azbest, GMO) zapojení veřejnosti (EIA - posuzování vlivů staveb a průmyslových činností na ŽP, právo na informace o ŽP, integrovaný registr znečištění, zapojení veřejnosti do územního plánování…)

14 Nástroje TUR dobrovolné aktivity průmyslu - environmentální management (EMS - ISO 14000, EMAS), dotažený až na LCA (životní cyklus produktu) dlouhodobé monitorování stavu biosféry i společnosti (indikátory, fyzikální, chemické a biologické analýzy, sociální výzkum atd.) zapojení ekonomických nástrojů podle principu „znečišťovatel platí“ změna vzorců výroby a spotřeby – týká se produkce, ale hlavně každého jednotlivce, snížení spotřeby je zastavením trendu společenského vývoje!, částečně podpořeno technologiemi – zvýšení efektivity výroby, miniaturizace, zvýšení efektivity využívání energie

15 Legislativní -Mezinárodní úmluvy (1973 CITES, 1987 Montrealský protokol, 1989 Basilejská úmluva, 1997 Kyotský protokol…) - Normativní nástroje (limity, standardy, technické normy…) Ekonomické a participační - Ekonomické nástroje (poplatky, granty, zálohové systémy, ekologické daně…) - Participační nástroje (100/2001 Sb. EIA, 123/1998 Sb. Inf. o ŽP, 76/2002 Sb. IPPC..) Etické postoje - „Domácí“ ekologie - Spotřebitelské chování - Hodnotová orientace - Veřejná angažovanost Nástroje TUR - kategorizace

16 Proč ekonomické nástroje, když máme trh? Protože trh neumí všechno! Ale umí toho hodně… Využít trh k ochraně životního prostředí! Ekonomické nástroje TUR

17 Veřejné statky  Z jejich spotřeby nelze nikoho vyloučit (vzduch, voda, nezpoplatněná silniční síť, činnost policie a armády….)  Jejich spotřeba je pro uživatele bezplatná (což neznamená, že se za ně nemusí platit)  Tendence ke zneužívání – problém „černého pasažéra“ Externality  Vedlejší efekty ekonomických činností  Negativní i pozitivní  Internalizace externalit

18 Jak odhadnout externality? ochota platit (Willingness to Pay) - vyjádření občanů, kolik jsou ochotni platit za neporušenost části přírody změna tržní hodnoty nemovitosti změnou určitého faktoru životního prostředí - např. zvýšenou hladinou hluku u frekventované silnice ocenění hodnoty neporušené přírody vyhodnocením nákladů, které jsou placeny za dovolenou v přírodě ochota dostat zaplaceno za akceptování porušení přírody (WTA, Willingness to Accept) ohodnocení mimoprodučních služeb ekosystémů atd.

19 Příklad využití normativních a ekonomických nástrojů – produkce emisí

20 Přehled ekonomických nástrojů Poplatky a granty (Státní fond životního prostředí) Zálohové systémy Obchodovatelná emisní povolení Environmentální pojištění Ekologická daňová reforma


Stáhnout ppt "Ekonomické parametry - HDP na osobu - Export/Import - Zadluženost Životní úroveň Stav životního prostředí - Stav ovzduší, půdy, vodních zdrojů - Zdravotní."

Podobné prezentace


Reklamy Google