 Venkov, venkovská obec  Město 2  Pozdější vývojový stupeň, více dynamický  sídelní útvar, který se určitými znaky (kritérii) odlišuje od vesnice.

Prezentace na téma: " Venkov, venkovská obec  Město 2  Pozdější vývojový stupeň, více dynamický  sídelní útvar, který se určitými znaky (kritérii) odlišuje od vesnice."— Transkript prezentace:

1

2  Venkov, venkovská obec  Město 2

3  Pozdější vývojový stupeň, více dynamický  sídelní útvar, který se určitými znaky (kritérii) odlišuje od vesnice  počet obyvatel (5 000 obyv., ČR 3000obyv.)  Právní vymezení  hustota obyvatelstva, jejich socioprofesní struktura, způsob života a míra koncentrace, diverzifikace  komplex funkcí, které město plní, včetně požadavků na občanskou a technickou vybavenost  vztahy k širšímu okolí, které vznikají díky koncentrací správních, řídících a obslužných funkcí  urbanistický ráz - existence určitého procenta vícepodlažních budov  skladba zaměstnanosti – minimalizace zaměstnanosti v zemědělství, průmysl - služby 3

4  Funkcí rozumíme schopnost měst a dalších sídelních útvarů, plnit určité poslání a vytvářet vhodné hmotné prostředí pro společenské, výrobní, obytné, rekreační a další činnosti člověka  Náboženská - Hlavní města “jednotlivých náboženství a sídla církevní hierarchie (Řím, Lhasa, Poutní místa, Náboženská památná místa (Mekka, Betlém)  Obranná (pevnostní, posádková města)  Obchodní (Světová obchodní střediska: Londýn, Amsterdam, NY; Národní obchodní střediska (prakticky všechna velká města); Regionální obchodní střediska (všechna střední města); Místní střediska obchodu; Města veletržní)  Výrobní (monoprůmyslová: hornická, dřevařská…, více odvětví)  Dopravní střediska (přístavy, dopravní uzly)  Politické (Světová politická střediska, Národní hlavní města, Různé druhy a stupně regionálních správních měst, Města soudní)  Správní  Rekreační střediska: Lázeňská, města zábavní (Monte Carlo)  Kulturní - Města památná a symbolická (Jeruzalém), Města „muzea“ (Benátky, Bruggy), Střediska produkce kulturních statků, knih, filmu, módy, Města vědecká, Střediska světské kultury  Sportovní 4

5 5

6  Centra ekonomického rozvoje - lokalizační a aglomerační úspory  Inovace, vzdělávání, V a V - pokrok  Koncentrace obyv. + firem (průmysl, služby)  Konkurence o investice – image města, strategie  Význam měst - cyklický vývoj (funkce měst)  Optimální velikost města 6

7  Aglomerace - soustředění více měst - postupné srůstání města s obcemi a sídly a vytváření funkčního systému urbánního prostoru - složitější sídelní soustavy  zasahují do krajiny, zabírají větší podíl povrchu země a pohlcují venkovská sídla  Příklady:  průmyslová centra západní Evropy (Porýní, Londýn, Liverpool) nebo USA (New York, Los Angeles, Chicago, Miami, Boston, San Francisco, Detroit)  aglomerace důlních měst hlavně ve střední Evropě (Katovice, Ostrava)  společnou hromadnou dopravou (Liberec - Jablonec nad Nisou),  provázanost ekonomiky se zástavbou, společnou administrativou (Brandýs nad Labem - Stará Boleslav)  velmi blízká poloha (Třebová – Ústí) 7

8  Konurbace - Souměstí - spojení několika měst jak v oblasti zástavby, tak i ekonomických vztahů a vznik nového urbánního prostoru - Spojením několika konurbací vzniká megapolis - BoNY Wash (města Boston, New York, Washington), Tokio 8

9 9 Tokio 28,7 mil obyv. Bombaj 27,4 Lagos 24,4 Šanghaj 23,4 Jakarta 21,2 Sao Paulo 20,8 Karáčí 20,6 Peking 19,4 Bangladéš 19 Mexico City 18.8

10  zajištěné služby související s bydlením (voda, elektřina, teplo, odpady)  dostupná zdravotní péče a vzdělání  dobrá dopravní obslužnost – městská hromadná doprava  větší počet pracovních příležitostí  velký počet nákupních středisek s možností volby zboží a ceny  široká nabídka služeb  bohatý kulturní, společenský a sportovní život

11  Trh s nemovitostmi, bytová politika  Životní prostředí (BF, emise, hluk, odpadové hospodářství …)  Doprava  Zdraví  Bezpečnost  Koncentrace obyvatel na předměstí, soustřeďování chudých a nezaměstnaných do určitých městských částí - Sociální segregace, ghettizace  Nezaměstnanost  Sociálně – patologické jevy – kriminalita, prostituce, sebevraždy 11

12  MMR, MŽP … MD, MK a další  Kraje  EU : - 2007–2013 vyčleněno asi 21,1 miliardy eur, což představuje 6,1 % celkového rozpočtu na politiku soudržnosti EU - obnova průmyslových zón a znečištěných ploch, - projekty obnovy měst a venkova, - ekologičtější městkou dopravu - Bydlení - investice do infrastruktury, výzkumu a inovací, vzdělávání, zdravotnictví a kultury. 12

13  opatření podporující podnikání, inovaci a rozvoj služeb - činnosti na podporu měst jako motorů regionálního rozvoje, cílem je zlepšení konkurenceschopnosti, získání vysoce kvalifikovaných pracovníků  opatření podporující vnitřní soudržnosti v rámci městských oblastí - zlepšení situace v krizových městských čtvrtí, opatření na zlepšení fyzického prostředí, asanaci bývalých průmyslových areálů, rozvoj kulturního a historického dědictví s možným pozitivním vlivem na rozvoj cestovního ruchu  opatření na podporu vyrovnanějšího, polycentrického rozvoje prostřednictvím rozvoje městské sítě včetně propojení mezi hospodářsky silnými městy a ostatními městskými oblastmi zahrnující střední a malá města 13

14  Strategické řízení  Finance  Manažerské přístupy k řízení  Podpora participace a komunikace  Partnerství při řešení problémů 14

15  Kladno je statutární město ve středních Čechách, se 69 355 obyvateli (2005) je největším městem Středočeského kraje.statutární městoČecháchStředočeského kraje  Kladno se nachází 25 km severozápadně od PrahyPrahy  Jižní a západní část města se nachází na poměrně rovinatém území, které tvoří rozvodí mezi Vltavou a BerounkouVltavouBerounkou  Ve městě nejsou žádné větší vodní toky, pouze několik potoků (Týnecký ve Švermově, Dřetovický v Dubí a Vrapicích).TýneckýŠvermověDřetovickýVrapicích  Kladno je téměř celé obklopeno lesy - nejzazší okraj lesnatého pásma Křivoklátska a Džbánu.  Na většině území města a v jeho severním až západním okolí jsou v hloubce ložiska černého uhlí karbonského stáří, dnes zčásti vytěžená.karbonského  Krajina je místy poznamenána stopami těžební a průmyslové činnosti uplynulých dvou století 15

16  Kladno zaujímá rozlohu 36,96 km2 (z toho 12,75 km2 představují lesy). Centrum (náměstí Starosty Pavla) se nachází v nadmořské výšce 381 m, nejvyšší místo je v lese Propadník na západním okraji města (430 m), nejnižším bodem je místo, kde Dřetovický potok za Vrapicemi opouští území města (283 m).  Kladno v dnešní podobě je aglomerací celé řady obcí, které prošly prudkým rozvojem ve 2. polovině 19. století (Kladno, Újezd pod Kladnem, Dubí, Dříň, Vrapice, Kročehlavy, Štěpánov, Rozdělov, Motyčín, Hnidousy).  K proslulým kladenským rodákům patří malíř a grafik Cyril Bouda, politici Antonín Čermák a Petr Pithart, houslista Jiří Panocha, animátor a ilustrátor Zdeněk Miler, písničkáři Jiří (Wabi) a Mirko (Miki) Rywolové nebo hokejista Jaromír Jágr Cyril BoudaAntonín ČermákPetr PithartJiří PanochaZdeněk MilerJiří (Wabi)Mirko (Miki) RywolovéJaromír Jágr 16