Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek2 Definice, dělení, příčiny nezaměstnanosti Negativní důsledky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek2 Definice, dělení, příčiny nezaměstnanosti Negativní důsledky."— Transkript prezentace:

1 Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

2 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek2 Definice, dělení, příčiny nezaměstnanosti Negativní důsledky nezaměstnanostiStátní politika zaměstnanosti

3  1. Nemocenská se bude vyplácet po celou dobu nemoci ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent - očekávaná úspora 2,3 miliardy Kč  2. Stát bude nemocenskou proplácet až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, namísto nynějšího 15. dne. Zaměstnavatelé tak budou proplácet oproti současnosti o týden navíc. Opatření by mělo platit tři roky - očekávaná úspora 1,7 miliardy Kč  3. Sazba pojistného na sociální zabezpečení bude pro zaměstnavatele zachována na 25 procentech, nedojde k jejímu snížení na 24,1 procent - očekávaný příjem do rozpočtu 9,2 miliardy Kč  4. Zaměstnavatelé si nebudou moci odečíst polovinu náhrady mzdy poskytnuté za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od pojistného na sociální zabezpečení, které má zaměstnavatel odvádět - očekávaná úspora není uvedena  5. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) si může určit vyšší měsíční základ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění, než odpovídá jejím příjmům, jestliže si určí měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění minimálně ve stejné výši nebo vyšší - očekávaná úspora 1,05 miliardy Kč 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek3

4  6. Zaměstnavatelé do 25 zaměstnanců se budou moci přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného o jeden procentní bod vyšší, zvýší se tedy z 2,3 procenta na 3,3 procenta. Díky tomu si budou moci odečíst z pojistného polovinu z náhrady mzdy vyplácené za dočasné pracovní neschopnosti - očekávaná úspora je přibližně ve výši očekávaných výdajů 80 až 170 milionů Kč  7. Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanci a OSVČ zůstává na úrovni roku 2010, což je 72násobek průměrné mzdy - očekávaný příjem 3,1 miliardy Kč  8. Omezení výplaty sociálního příplatku pouze pro rodiny, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené či těžce zdravotně postižené dítě. Dále bude náležet rodinám, kde alespoň jeden z rodičů pečující o dítě je sám nezaopatřeným dítětem, tedy mu je méně než 26 let - očekávaná úspora není vyčíslena  9. Změny v pobírání rodičovského příspěvku ve tříleté a čtyřleté variantě. Celková vyplacená částka se sjednotí na korun - očekávaná úspora jedna miliarda Kč  10. Porodné se bude vyplácet pouze za první narozené dítě výhradně těm rodinám, jejichž příjem nepřesáhne 2,4násobek životního minima - očekávaná úspora 1,3 miliardy Kč.  11. Přibude důvodů, ze kterých je možné agentuře či úřadu práce odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnání - očekávaná úspora není uvedena 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek4

5  12. Lidé registrovaní na úřadu práce nebudou moci pobírat dávky a současně pracovat, jak je tomu nyní ve vybraných případech - očekávaná úspora 820 milionů Kč  13. Lidé, kteří odejdou ze zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem či na vlastní žádost, budou mít nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti, ve výši 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu - očekávaná úspora není uvedena  14. OSVČ bude mít nárok na překlenovací příspěvek, pokud už nebude registrována jako uchazeč o zaměstnání - očekávané výdaje 100 milionů Kč  15. Podpora v nezaměstnanosti se bude vyplácet až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému - očekávaná úspora není uvedena  16. Příspěvek na péči se v prvním stupni sníží ze současných 2000 na 800 korun měsíčně - očekávaná úspora 1,53 miliardy korun.  17. Vláda bude moci nařízením stanovit okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně - úspora není vyčíslena  Tento úsporný balíček byl v listopadu 2010 schválen Poslaneckou sněmovnou i Senátem a podepsán prezidentem  Zdroj - Důvodová zpráva návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek5

6  Snížení platů ve státní sféře o 10 %, s výjimkou platů učitelů.  Platy ústavních činitelů včetně soudců by se příští rok měly zkrátit o pět procent. Původně měly být platy politiků zkráceny až do roku 2014, výbor však schválil pozměňovací návrh, který platy všech ústavních činitelů sníží jen na rok  Snížení státního příspěvku politickým stranám a hnutím. Od příštího roku o pět procent, od roku 2012 o deset procent.  50procentní zdanění státního příspěvku ke stavebnímu spoření. Maximální výše podpory bude nově dva tisíce korun.  Zdanění poslaneckých náhrad  Tzv. povodňová stokoruna  Zdanění důchodů pracujících důchodců, kteří vydělávají více než trojnásobek průměrné mzdy. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek6

7  Nezaměstnanost se vyskytuje zejména v tržních ekonomikách, v bohatých státech s vysokým sociálním zabezpečením.  Za feudalismu měli všichni nevolníci přístup k půdě (byť ne vlastní) a potřebným nástrojům, takže mohli pracovat. Také ve starověkých i novějších formách otrokářstvích nenechávali majitelé otroků své otroky typicky zahálet (přinejhorším je mohli prodat někomu jinému).  Centrálně řízené ekonomiky, jako v bývalém Sovětském svazu a jeho satelitech, obvykle poskytovaly práci každému občanovi, a to i za cenu přezaměstnanosti. V ČSSR existovala pracovní povinnost a trestný čin příživnictví, trestající osoby "soustavně se vyhýbající poctivé práci".  Většina chudších zemí postrádá moderní sociální zabezpečení včetně podpory v nezaměstnanosti, takže si nezaměstnanost může dlouhodobě dovolit málokterý z jejich občanů. Lidé, kteří by v bohatých zemích zůstali bez práce, často nastupují na méně kvalifikované práce a mezi nezaměstnané se tak nezapočítají.  Státní zásahy do ekonomiky nezaměstnanost přímo způsobují: zvedne-li vláda minimální mzdu, zvýší se tím cena podnikání, a firmy zareagují propouštěním zaměstnanců. Zákony omezující propouštění způsobí, že zaměstnavatelé budou nové pracovníky najímat méně často, a mnoho mladých lidí pak bude mít problémy se získáním práce. Na svobodném trhu nedobrovolná nezaměstnanost neexistuje. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek7

8  Až do 30. let 20. stol. šlo o okrajovou záležitost, v Německu a Rakousku bylo zavedeno pojištění v nezaměstnanosti pouze pro průmyslové pracovníky ve specifických odvětvích, a to až po pojištění nemocenském, úrazovém a penzijním.  Vyhrocení problému: velká hospodářská krize ve 30. letech 20. stol. – první projev globalizace ekonomiky; vznik amerického a kanadského systému ochrany v nezaměstnanosti. V ČSR míra nezaměstnanosti 1933 asi 25 %.  Gentský systém podpory v nezaměstnanosti (od r. 1925): státní podporu obdrží odborově organizovaný zaměstnanec, oficiálně se přihlásivší jako nezaměstnaný a to ve výši, jakou mu poskytne jeho odborová organizace. Od 1930: doba podpory 26 týdnů, stát přispíval dvoj- až trojnásobkem sumy přidělované odbory.  Socialistický systém nezaměstnanost „zlikvidoval“, ve skutečnosti existovala skrytá nezaměstnanost: mnoho zaměstnaných lidí neprodukovalo žádné hodnoty.  Další vlna: hospodářská stagnace v 70. a 80. letech 20. stol., nezaměstnanost stoupla až na 10 % a dlouhodobě se nesnižovala; od té doby běžná míra 5 – 10 %.  Výsledek: orientace na aktivní politiku v nezaměstnanosti v evropských sociálních státech  Poslední období zvýšené nezaměstnanosti: ekonomická krize 2008 – 2010; v ČR max. míra nezaměstnanosti 9,9 %. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek8

9  Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně (metodika Mezinárodní organizace práce) se za nezaměstnaného považuje osoba, která: ◦ je starší patnácti let, ◦ aktivně hledá práci, ◦ je připravena k nástupu do práce do 14 dnů. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek9

10  Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ku všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaným i nezaměstnaným): ◦ u - míra nezaměstnanosti ◦ U - počet lidí bez práce ◦ E - počet zaměstnaných lidí ◦ L - celkový počet pracovních sil (L=E+U) 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek10

11  Nezaměstnanost může být rozlišována jako: ◦ dobrovolná – osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných!) ◦ nedobrovolná – osoba aktivně hledá práci a je připravena k nástupu do práce do 14 dnů.  Nedobrovolná nezaměstnanost může být: ◦ frikční (dočasná) - člověk přeruší práci na chvíli; než si najde novou, je nezaměstnán, dále např. absolvent školy ◦ sezónní – souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyžařských vleků než v létě, v zimě je více nezaměstnaných stavebních dělníků ◦ cyklická - souvisí s průběhem hospodářského cyklu. V době, kdy se ekonomika nachází v hospodářské depresi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury. ◦ systémová (strukturální) – nezaměstnaný skutečně nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v ostravsko-karvinském uhelném revíru). Řešením je rekvalifikace ◦ dlouhodobá - nezaměstnaný nemá práci déle než 1 rok. V takovém případě je velmi těžký návrat zpět do práce. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek11

12 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek12

13  Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu.  Její výše je pro každou ekonomiku jiná a nelze ani říci, že by tato míra byla žádoucí - je prostě přirozená.  V přirozené míře tedy není zahrnuta cyklická nezaměstnanost.  Míra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky hospodářským cyklům (v recesi je míra nezaměstnanosti vyšší než je přirozená míra nezaměstnanosti).  Odhady výše přirozené míry nezaměstnanosti se pohybují mezi čtyřmi a osmi procenty, ale jsou odlišné pro různé země a je obtížné přirozenou míru nezaměstnanosti zjistit. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek13

14  Kdyby trh práce fungoval ideálně, pak by nedobrovolná nezaměstnanost neexistovala.  Trh práce však nefunguje ideálně neboť je úzce spojen s osobností člověka – s lidskou subjektivitou. Základní problémy: ◦ Prodávající (zaměstnanci) i kupující (zaměstnavatelé) uplatňují nejen samotnou cenu práce, ale i jiné preference: rizikovost práce, prestiž povolání, kariérní předpoklady, trvalost pracovního místa apod. ◦ Segmentace trhu práce (oborová, kvalifikační, teritoriální apod.) ◦ Nedokonalé informace o pracovních místech ◦ Podpora v nezaměstnanosti (zvyšuje dobrovolnou nezaměstnanost) ◦ Nepružnost mezd směrem dolů – zaměstnavatelé raději snižují počet zaměstnanců, než aby snižovali mzdy:  zákon o minimální mzdě  odbory a kolektivní vyjednávání (forma kartelu, která díky své síle může donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd, i když si to vzhledem ke své produktivitě nezaslouží)  mzdová rigidita (mzdy jsou většinou sjednány dopředu na delší dobu, takže je obtížné je snížit a přizpůsobit stavu trhu)  efektivní mzdy (zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více než musí, a tím je více motivuje) 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek14

15 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek15

16 Počet evidovaných nezaměstnaných, volných pracovních míst a míra nezaměstnanosti ke konci sledovaného měsíce (2008 – 2010) měrnáledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec jednot ka 2008 nezaměstnanost tis. osob 364,5355,0336,3316,1302,5297,9310,1312,3314,6311,7320,3352,3 míra nezam.% 6,15,95,65,25,0 5,3 5,25,36,0 volná místa tis. míst 145,9150,3151,3152,3151,3151,9150,2150,9139,6130,1111,391, nezaměstnanost tis. osob 398,1428,8448,9456,7457,6463,6485,3493,8500,8498,8508,9539,1 míra nezam.% 6,87,47,77,9 8,08,48,58,68,58,69,2 volná místa tis. míst 68,564,955,450,548,343,441,841,338,835,832,930, nezaměstnanost tis. osob 574,2583,1572,8540,1514,8500,5505,3501,5500,5495,2 míra nezam.% 9,89,99,79,28,78,58,78,68,5 volná místa tis. míst 31,632,133,132,933,132,933,536,635,133,7 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek16

17  Mladí do 30 let  Starší osoby (před důchodem)  Ženy  Osoby s handicapem  Lidé bez kvalifikace  Romské etnikum 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek17

18 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek18

19 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek19

20 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek20

21 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek21

22  Ekonomické: ekonomika nevyrábí tolik, kolik by mohla, snižuje se HDP  Sociální: ◦ Pokles životní úrovně ◦ Oslabení funkcí rodiny (odkládání sňatků a porodů, oslabení rodičovské autority, omezení sociálních kontaktů apod.) ◦ Narušení vnímání času ◦ Chudoba, v extrémních případech bezdomovectví  Psychologické a zdravotní: ◦ Pocity nepotřebnosti, neschopnosti ◦ Ztráta sebedůvěry ◦ Zvýšený výskyt depresivních stavů a sebevražd ◦ Zvýšení míry onemocnění imunitního, cévního, mozkového, kardiovaskulárního systému ◦ Vyšší náchylnost k drogové a alkoholové závislosti 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek22

23  Evropský projekt „Nezaměstnanost a duševní zdraví“ (2000) shrnul současné nálezy v oblasti duševního zdraví v souvislosti s nezaměstnaností takto:  1. Nezaměstnanost má záporný vliv na duševní zdraví většiny zasažených lidí a členů jejich rodiny.  2. Existují účinné prostředky rušící záporný dopad, ale musejí být více rozšířeny.  3. Nezaměstnanost má pro různé skupiny lidí různý význam, např. pro mladé osoby, seniory, ženy atd. Příslušná opatření musejí být aplikována adekvátně.  4. Je zapotřebí více solidarity s nezaměstnanými lidmi. Nejdůležitější je, aby nezaměstnaný nebyl léčený jako odpovědný nebo vinný ze své situace.  5. Velký význam při oslabování negativního dopadu nezaměstnanosti na duševní zdraví má spolupráce mezi různými činiteli (nezaměstnaný a rodina, zaměstnavatel, odborová organizace, poskytovatel služeb, profesionálové, političtí činitelé). 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek23

24  dřívější sebevražedné pokusy - když se dotyčný o sebevraždu již pokusil, je zde nepodcenitelné riziko opakování; přitěžující okolností jsou i sebevraždy nebo sebevražedné pokusy u příbuzných v rodině a u známých (příklady táhnou)  osamělost - jakkoli je často obtížné žít v páru, je to zřejmě snazší, než snášet samotu; týká se vdov(ců), rozvedených i celoživotně svobodných jedinců  dluhy a ztráta zaměstnání - nepříjemné životní situace, které jsou provázeny nejistotou, člověk má tendenci o nich dokola a neproduktivně přemýšlet, až má pocit, že dobré východisko neexistuje  výkon profese zahrnující kontakt s lidmi - lékaři (zejména na odd. ARO, pediatři a psychiatři) a zdravotní sestry, učitelé, speciální pedagogové, policisté, právníci – tito lidé se často osobně angažují na problémech svých klientů (pacientů, žáků) a velmi často jejich práce a snaha nemá žádaný výsledek (drogově závislý člověk recidivuje, žáky nezajímá výuka, pacient zemře atd.); přílišné počáteční nadšení se pak časem přehoupne ve vyhoření – apatii a pocit nesmyslnosti  absence víry - věřící lidé jsou sebevraždou ohroženi mnohem méně 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek24

25 veřejný činitel příslušník ozbrojených sil cizinec dělník zemědělský družstevník inteligence ostatní pracující soukromý zemědělec samostatně činné osoby bez pracovního poměru Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek25

26  ztráta zaměstnání (23 %),  rozvod (20 %),  odchod z rodiny (11 %),  výkon trestu (5 %),  špatné hospodaření (3 %),  výstup z ústavního zařízení (2 %)  jiné příčiny (29 %)  dobrovolné rozhodnutí (7 %) 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek26

27  V průběhu listopadu míra registrované nezaměstnanosti vzrostla o 0,1 p. b. na 8,6 %, celkový počet uchazečů o zaměstnání se zvýšil o 2,3 % na a počet volných pracovních míst klesl o 3,9 % na Stejná výše míry nezaměstnanosti byla zaznamenána i v listopadu Počet uchazečů o zaměstnání se v listopadu 2010 meziměsíčně zvýšil o 11,5 tis. na 506,6 tis., v listopadu 2009 byl vyšší, činil 508,9 tis. Vyšší míra nezaměstnanosti žen zůstala na hodnotě 10,1 %, u mužů vzrostla o 0,2 p. b. na 7,4 %. Z osmi krajů vykazujících nadprůměrnou míru nezaměstnanosti bylo dosaženo nejvyšší hodnoty v Ústeckém kraji (13,0 %) a v Moravskoslezském kraji (11,3 %). Vývoj listopadové nezaměstnanosti se neodchyloval od předchozích let. Problémem nadále zůstává nízký počet volných pracovních míst.  K bylo evidováno absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, jejich počet poklesl ve srovnání s předchozím měsícem o osob a ve srovnání s říjnem 2009 je nižší o 302 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podílejí 7,1 % (říjen 2010 – 7,7 %, listopad 2009 – 7,1 %).  Ke konci listopadu evidovaly úřady práce žen. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů je 50,6 %. V evidenci úřadů práce bylo osob se zdravotním postižením, což představuje 13,2 % z celkového počtu nezaměstnaných. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek27

28  Stávkou se rozumí forma kolektivního protestu spočívající v organizovaném částečném nebo úplném přerušení práce s úmyslem znovu začít pracovat po prosazení hospodářských a sociálních požadavků.  Právo na stávku je zakotveno v článku 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Právo na stávku zaručují i mezinárodní smlouvy, které jsou součástí českého právního řádu.  Zákonné podmínky pro uplatnění práva na stávku jsou uvedeny v § 16 až § 26 zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Zákon definuje stávku jako částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci a charakterizuje ji jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy (mezi zaměstnavatelem a odbory resp. mezi jejich zástupci - zaměstnavatelským svazem a odborovou centrálou), nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce.  Účast zaměstnance na stávce je realizací ústavního práva a je omluvenou nepřítomností v práci a zároveň překážkou v práci. Po dobu účasti ve stávce nenáleží zaměstnanci plat. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek28

29  Právo na stávku lze vykonat nejen ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy, ale i za účelem obrany jiných hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců u jejich zaměstnavatelů  Stávka ve všech ostatních situacích, jejímž účelem není obrana a ochrana hospodářských a sociálních zájmů, nýbrž prosazování například personálních zájmů pracovníků, je porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (dříve šlo o porušování tzv. pracovní kázně).  Prosincovou stávku jistě lze označit za politickou, neboť stávkující vyjadřují své politické názory - staví se proti, ať již uzákoněným nebo teprve chystaným dalším úsporným opatřením vládní koalice, ovšem stávkující bezpochyby hájí své hospodářské a sociální zájmy. Proto je stávka legální a stávkující by neměli být za přerušení práce zaměstnavateli postihováni. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek29

30  Dnem nabyl účinnosti zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato základní právní norma stanovuje postup k dosažení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti.  Státní politika zaměstnanosti směřuje ◦ k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, ◦ k produktivnímu využití zdrojů pracovních sil ◦ k zabezpečení práva občanů na zaměstnání;  Je zabezpečována v působnosti státních orgánů na úseku zaměstnanosti, kterými jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce.  ÚP jsou územním orgánem státní správy (okresy, kraje) s právní subjektivitou, jejímž nadřízeným orgánem je MPSV - Správa služeb zaměstnanosti (SSZ MPSV). 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek30

31  (2) Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů.  (3) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení z důvodu uvedeného v odstavci 2, pokud z povahy zaměstnání nebo souvislostí vyplývá, že tento důvod představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon zaměstnání, které má fyzická osoba vykonávat, a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný; cíl sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený.  (7) Obtěžováním se rozumí jednání, které je druhou fyzickou osobou oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí.  (8) Sexuálním obtěžováním se rozumí jakákoliv forma nežádoucího ústního nebo jiného než ústního projevu sexuální povahy, jehož cílem nebo výsledkem je narušení důstojnosti osoby, zejména když se vytváří zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážející prostředí. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek31

32  (1) Zprostředkováním zaměstnání se rozumí ◦ a) vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, ◦ b) zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení (dále jen "uživatel") – mohou provádět jen agentury práce; ◦ c) poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí.  (3) Zaměstnání zprostředkovávají ◦ a) úřady práce, ◦ b) právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání (dále jen "agentury práce").  (6) Úřady práce a agentury práce spolupracují při řešení situace na trhu práce. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek32

33  Zákon č.435/2004 Sb., §  § 50: Výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci:  V prvních dvou měsících 65 % z průměrného čistého výdělku z předchozího zaměstnání, v dalších dvou měsících 50 %, v následujících měsících 45 %; podpora při rekvalifikaci 60 %.  Podporu v nezaměstnanosti lze pobírat 5 měsíců (občané mladší 50 let), 8 měsíců (občané starší 50 let a mladší 55 let) nebo 11 měsíců (občané starší 55 let).  Základní podmínkou pro výplatu podpory v nezaměstnanosti však je, že občan musel v posledních 3 letech před nárokem na výplatu podpory v nezaměstnanosti získat dobu důchodového pojištění v délce 12 měsíců.  (6) Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek33

34 Hrubá mzda Kč Zdravotní pojištění ( Kč x 4,5 %) Kč Sociální pojištění ( Kč x 6,5 %)1 504 Kč Záloha na daň z příjmu (( x 1,34) x 15 %) – Kč Čistá mzda ( Kč – Kč – Kč – Kč) Kč 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek34 Čistá mzda Kč První a druhý měsíc ( Kč x 65 %) Kč Třetí a čtvrtý měsíc ( Kč x 50 %) Kč Každý další měsíc ( Kč x 45 %) Kč

35 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek35

36  Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.  Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.  Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.  Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek36

37  § 104  (1) Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. (2) Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) příspěvek na zapracování, f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.  § 105  (1) Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž a) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78, c) cílené programy k řešení zaměstnanosti (§ 120). 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek37

38  Nejčastějším prohřeškem bylo nedodržení informační povinnosti zaměstnavatele cizinců. Vyskytly se ale rovněž případy, kdy cizinec neměl platné povolení k zaměstnání nebo nedodržoval zákaz výkonu nelegální práce.  Sokolov: Při první kontrole bylo kontrolováno 72 osob, z nichž dvě osoby byly cizinky, státní příslušnosti Ukrajina. U jedné cizinky zaměstnavatel nesplnil informační povinnost, čímž porušil ust. § 87 odst.1 zákona č. 435/2004 Sb., za což mu již byla udělena pokuta. Jelikož se jednalo o jednodušší manuální práce,uzavíral zaměstnavatel dohody o provedení práce i s tzv. domácími pracovníky. Zhruba u 15 takto zaměstnaných pracovníků úřad posléze zjistil, že doba zaměstnání se kryje s evidencí na úřadu práce, aniž by ze strany pracovníků došlo k oznámení výkonu této činnosti, přičemž oznámit výkon takového zaměstnání je zákonná povinnost každého uchazeče o zaměstnání vedeného v evidenci úřadu práce. V současné době je na základě zjištěných skutečností vedeno správní řízení se všemi zjištěnými pracovníky.  Semily: Od bylo provedeno zatím 43 kontrol zaměřených na výkon nelegální práce fyzických osob a fyzických osob – cizinců. V současné době je ukončeno 11 kontrol, u dalších probíhá dokumentování a jednání s jinými ÚP pokud byli kontrolováni jejich uchazeči. Většina kontrol byla prováděna na stavbách, část v oblasti služeb.  U 5 zaměstnavatelů byla zjištěna následující porušení zákona o zaměstnanosti: ◦ ‐ Nelegální práce fyzických osob – 12 osob ◦ ‐ Absence povolení k zaměstnání cizinců – 1 osoba ◦ ‐ Nesplnění informační povinnosti – 2 osoby  Zároveň dochází i k vyřazení nejméně 5 uchazečů o zaměstnání z evidence kvůli nenahlášení výkonu nekolidujícího zaměstnání do 8 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovního nebo služebního poměru nebo ode dne uzavření dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek38


Stáhnout ppt "Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. 10 Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek2 Definice, dělení, příčiny nezaměstnanosti Negativní důsledky."

Podobné prezentace


Reklamy Google