Náboženská svoboda a její limity

Prezentace na téma: "Náboženská svoboda a její limity"— Transkript prezentace:

1 Náboženská svoboda a její limity
Anna Šabatová 1. prosince 2014 © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

2 Obsah přednášky právní rámec kritéria hodnocení případů ESLP
užívání náboženských symbolů žáky a studenty ve školách (Francie, Velká Británie, Belgie) v hodinách tělesné výchovy (Francie, Německo, Nizozemsko) při výkonu praxe (Švédsko, Česká republika) užívání náboženských symbolů pedagogy riziko proselytismu absence zákonného podkladu překážka efektivní komunikace užívání náboženských symbolů v zaměstnání požadavek na dodržování dress code ochrana bezpečnosti a zdraví při práci diskuse Mgr. Ondřej Vala / 17. května, © Copyright Veřejný ochránce práv, 2013

3 Právní rámec Všeobecná deklarace lidských práv
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (Pakt) Deklarace o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod v čl. 9 (Úmluva) česká Listina základních práv a svobod v čl. 15 a 16 (Listina) antidiskriminační zákon (ADZ) © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

4 Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání dle čl. 9 Úmluvy
1. Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání; toto právo zahrnuje svobodu změnit své náboženské vyznání nebo přesvědčení, jakož i svobodu projevovat své náboženské vyznání nebo přesvědčení sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, bohoslužbou, vyučováním, prováděním náboženských úkonů a zachováváním obřadů. 2. Svoboda projevovat náboženské vyznání a přesvědčení může podléhat jen omezením, která jsou stanovena zákony a která jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu veřejné bezpečnosti, ochrany veřejného pořádku, zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

5 Úmluva garantuje dva aspekty náboženské svobody – interní a externí (dovnitř a navenek)
Do vnitřního přesvědčení jednotlivce nelze zasáhnout nikdy. Pokud jde o projev přesvědčení navenek, může být svoboda za určitých okolností omezena, pokud je to v demokratické společnosti nezbytné a sleduje to legitimní cíl. veřejná bezpečnost, ochrana veřejného pořádku, zdraví nebo morálky nebo ochrana práv a svobod jiných © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

6 ESLP v rozsudku Kokkinakis proti Řecku č. 14307/88
Náboženská svoboda je jedním z nejdůležitějších prvků, který utváří identitu věřících a jejich způsob života, ale je i cenným přínosem pro ateisty, agnostiky, skeptiky a nezúčastněné. Pluralita je součástí demokratické společnosti, o niž se draze bojovalo po staletí. Různorodost náboženských systémů ve státě je předpokladem práva změnit své náboženství či víru a veřejná moc nesmí vytvářet překážky omezující výkon tohoto práva. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

7 Prostor pro uvážení národních států
ESLP při dodržování Úmluvy nechává jednotlivým členským státům prostor pro uvážení, neboť v každé zemi jsou rozdílné kulturní aspekty, které mohou odůvodnit nezbytnost opatření zasahujícího do náboženské svobody. Do určité míry je na orgánech jednotlivých států, aby posoudily nezbytnost opatření omezujících projevy náboženství navenek. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

8 Antidiskriminační zákon
ČR nemá speciální úpravu užívání náboženských symbolů. Diskriminací není rozdílné zacházení z důvodu pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, pokud je toto rozdílné zacházení objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

9 Co je důležité pro ESLP Spadá uvedené jednání do rozsahu náboženské svobody? Náboženské vyznání a přesvědčení se musí vyznačovat vážností, přesvědčivostí, dlouhodobostí. Mělo by se jednat o projevy vyžadované daným systémem víry. Je omezení zásahem do náboženské svobody? Existuje zákonný podklad pro omezující opatření? Lze omezení objektivně odůvodnit? Sleduje omezující opatření legitimní cíl? Je dané opatření nezbytné (existence mírnějších prostředků)? Je dané opatření přiměřené? © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

10 Užívání náboženských symbolů žáky a studenty ve školách: Francie
Francie a Turecko přijaly zákonnou úpravu používání náboženských symbolů ve vzdělávání. V roce 2004 Francie zákonem zakázala nošení ostentativních náboženských symbolů ve veřejných školách. Před ESLP Francie úpravu obhájila. (věc Aktas proti Francii č /08) Výbor OSN pro lidská práva však konstatoval omezení svobody náboženského vyznání v případu vyloučení sikhského chlapce ze školy a vyzval Francii, aby právní předpisy přehodnotila. (věc Bikramjit Singh proti Francii č. 1852/2008) Francie a Belgie zakázala zahalování tváře na veřejnosti. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

11 © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014, zdroj obrazové přílohy:

12 Užívání náboženských symbolů žáky a studenty ve školách: Velká Británie
Školní uniformy mají běžně varianty pro náboženské menšiny. Soud rozhodl, že nepřijetí sikhského chlapce do školy, protože nosil k uniformě turban, je nepřímou diskriminací. (věc Mandla (Sewa Singh) v. Dowell Lee, 1982) Dívka navštěvující střední školu, která byla z 80% navštěvována muslimy a měla variantu uniformy pro muslimky, chtěla nosit jilbab (oděv podobající se dlouhému kabátu). Ředitelka jí to neumožnila a před soudem to obhájila. (věc R on the Application of Begum v. Headteacher and Governors of Denbigh High School, 2006) Nepřímou diskriminaci shledal soud v případě sikhské dívky, které škola zakázala nosit náramek kara. (věc R on the Application of Watkins-Singh v. Aberdare Girl´s High School, 2008) .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

13 .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014, zdroj obrazové přílohy:

14 .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014, zdroj obrazové přílohy:

15 Užívání náboženských symbolů žáky a studenty ve školách: Belgie
Belgický vzdělávací systém deklaruje striktní neutralitu výuky. Učitelé, vyjma učitelů náboženství, nesmějí ve škole projevovat své náboženské přesvědčení navenek. Další bylo ponecháno na školách. Vlámská školská rada zavedla plošný zákaz náboženských symbolů jak pro žáky tak pro zaměstnance vlámských škol. Nejvyšší správní soud Belgie rozhodl ve dvou případech (muslimská dívka, sikhský chlapec), že plošný zákaz nosit náboženské symboly je porušením jejich práv. Legitimní by byl zákaz jen tehdy, kdyby konkrétní chování žáka bylo s to neutralitu vzdělávání nějak ohrozit. Zákaz nelze udělit preventivně. .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

16 Užívání náboženských symbolů žáky a studenty v hodinách tělesné výchovy
ESLP otázku nošení muslimského šátku v hodinách tělesné výchovy řešil ve francouzském kontextu, kde vyhodnotil, že vyloučení muslimských studentek ze školy kvůli odmítnutí odložit v hodinách tělocviku muslimský šátek nebylo v rozporu s Úmluvou. (Dogru proti Francii č /05) Německý spolkový správní soud rozhodl, že muslimská dívka nebude uvolněna z koedukované výuky plavání, pokud má možnost nosit burkini. (BVerwG 6 C 25.12) Komise pro rovné zacházení v Nizozemsku řešila v roce 2011 případ dívky, které škola zakázala nosit sportovní verzi muslimského šátku v tělocviku. Škola tak učinila na základě neutrálně formulovaného pravidla zakazujícího nosit v tělocviku pokrývky hlavy. Opatření škola odůvodnila ochranou bezpečnosti žáků a snahou předcházet nehodám. Komise dospěla k závěru, že nošení sportovního muslimského šátku nezakládá riziko poranění v rámci tělesné výchovy a shledala nepřímou diskriminaci. .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

17 .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014, zdroje obrazových příloh:

18 .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014, zdroje obrazových příloh:

19 Užívání náboženských symbolů žáky a studenty při výkonu praxe
Švédský ombudsman se zabývat případem, kdy škola zaměřená na hotelnictví a gastronomii zakázala v průběhu praxe nosit studentce muslimský šátek. Škola vyžadovala, aby studenti při obsluhování hostů nosili uniformu bez pokrývky hlavy a zdůvodnila to hygienickými požadavky. Ombudsman neuznal argument školy a konstatoval nepřímou diskriminaci. Požadavek na dress code nemůže zákaz bez dalšího odůvodnit. .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

20 Užívání náboženských symbolů žáky a studenty při praxi ve zdravotnických zařízeních
Veřejná ochránkyně práv v ČR se zabývala případem somálské dívky a jejího vynuceného odchodu ze studia na střední zdravotnické škole kvůli zákazu nosit muslimský šátek. Konstatovala nepřímou diskriminaci. Součástí doporučení byla i právní věta týkající se předpokládané praxe ve zdravotnickém zařízení. Je-li s konkrétním výkonem praxe spojena povinnost použít osobní ochranné pomůcky v souladu s vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 306/2012 Sb. (zpravidla v souvislosti s infekčními onemocněními, která se vyskytují na lůžkových odděleních), je nutné, aby zaměstnanci měli hlavu chráněnou čepicí. V těchto případech proto lze nošení muslimského šátku omezit, neboť ochranné osobní pomůcky jsou zde přiměřeným a nezbytným prostředkem k ochraně zdraví. .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

21 Užívání náboženských symbolů pedagogy
V rozsahu užívání náboženských symbolů učiteli ponechává ESLP jednotlivým státům širší prostor pro uvážení než ve vztahu k žákům a studentům. Školy a školská zařízení jsou vázány v zásadě jednotnou úpravou poskytování vzdělávání. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni poskytovat vzdělání pluralitním a neutrálním způsobem. Projevy náboženského přesvědčení vyučujících se tak mohou dostat do kolize se svobodou ostatních nebýt vystaven působení náboženských symbolů. .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

22 Užívání náboženských symbolů pedagogy: riziko proselytismu
ESLP rozhodoval o možnosti švýcarské učitelky základní školy nosit muslimský šátek. Poté, co žalobkyně konvertovala k islámu a začala nosit hidžáb, škola několik let projev jejího náboženského přesvědčení respektovala. K odložení náboženského symbolu ji vyzvala až školní inspekce. ESLP zdůraznil skutečnost, že žáci žalobkyně byli ve věku čtyř až osmi let, což je věk, ve kterém mohou být snadněji ovlivnitelní než žáci starší. Z tohoto důvodu soud nemohl vyloučit, že nošení šátku může mít určitý efekt obracení na víru. ESLP shledal, že zákaz v daném případě nepřekročil prostor pro uvážení jednotlivých států a byl odůvodněný a přiměřený. (Dahlab proti Švýcarsku č /98) .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

23 Užívání náboženských symbolů pedagogy: absence zákonného podkladu
Německý Spolkový ústavní soud posuzoval rozhodnutí školského úřadu ve Stuttgartu, který stanovil muslimské kandidátce jako podmínku pro jmenování státní zaměstnankyní (učitelkou) odložení muslimského šátku ve škole. Spolkový ústavní soud rozhodl, že takový postup zasáhl do práva kandidátky na rovný přístup k veřejnému úřadu a také do jejího práva na svobodu vyznání, aniž by pro to existoval požadovaný a dostatečně určitý zákonný podklad. Pouhá možnost ovlivnění žáků není dostatečným důvodem pro omezení svobody náboženství. Důvodem může být až chování konkrétního zaměstnance, který se prokazatelně snaží žáky ovlivnit a šířit náboženství. (BverfGE 108, 282 (2003) – Kopftuch) Soud v daném případě nechal vypracovat znalecké posudky, zda má muslimský šátek učitelky efekt obracení na víru u dětí, které vyučuje. Výsledky ukázaly, že samotný šátek bez dalšího jednání pedagožky na děti proselyticky nepůsobí. .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

24 Užívání náboženských symbolů pedagogy: překážka efektivní komunikace
Odvolací pracovní tribunál ve Velké Británii se zabýval případem muslimské asistentky pedagoga v základní škole. Žalobkyně chtěla nosit nikáb ve vyučovacích hodinách, kde spolupracovala s mužskými kolegy. Tribunál rozhodl, že zákaz nosit nikáb sleduje v daném případě legitimní cíl ochrany práv žáků, aby se jim dostalo nejlepšího možného vzdělání, k čemuž potřebují vidět vyučující do obličeje. Jestliže by žalobkyně nosila v hodinách nikáb, žáci by mohli mít problém s porozuměním, neboť by neviděli artikulaci a řeč těla žalobkyně. Škola prokázala, že nikáb by v efektivní komunikaci skutečně bránil. Tribunál přihlédl rovněž ke skutečnosti, že škola umožňovala žalobkyni nosit hidžáb. (Azmi proti Kirklees Council, 2007) .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

25 Užívání náboženských symbolů v zaměstnání: požadavek na dodržování dress code
Švédský ombudsman řešil případ muslimského muže, po kterém soukromý zaměstnavatel požadoval oholení vousů. Zaměstnavatel muslimského zaměstnance propustil, když se odmítl z náboženských důvodů podrobit internímu pravidlu, že všichni zaměstnanci kromě uniformy musí mít rovněž oholené vousy a mohou si ponechat pouze knír. Švédský ombudsman dospěl k závěru, že se společnost dopustila nepřímé diskriminace a propuštěný zaměstnanec dosáhl finanční kompenzace. Bruselský odvolací pracovní soud v případu propuštění muslimské prodavačky v knihkupectví, která odmítla požadavek zaměstnavatele odložit šátek a přizpůsobit se „neutrální korporátní identitě“ shledal, že zaměstnavatel opatřením sledoval legitimní cíl a diskriminaci vyloučil, aniž by se vypořádal s námitkou nepřímé diskriminace a zkoumal nerovný dopad opatření na zaměstnance, kterým jejich náboženství ukládá užívání náboženských symbolů. (E. F. v. Club corp, 2008) .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

26 Užívání náboženských symbolů v zaměstnání: požadavek na dodržování dress code
V roce 2013 se otázkou dress code ve vztahu k náboženským symbolům zabýval ESLP v případu paní Eweidy, která pracovala na odbavovací přepážce společnosti British Airways. Paní Eweida chtěla jako koptská křesťanka nosit přes uniformu kříž na krku. Společnost jí však náboženský symbol zakázala nosit, neboť tento způsob oblékání odporoval zavedenému dress code. ESLP konstatoval porušení čl. 9 Úmluvy, když žalobkyni vnitrostátní instituce neochránily před zásahem do její náboženské svobody a nekonstatovaly diskriminaci. (Eweida a ostatní proti Spojenému království, 2013) Zaměstnavatel nemůže zakázat zaměstnanci užívání náboženského symbolu z důvodu dodržování dress code. Snaha společnosti udržet si korporátní identitu a vystupovat neutrálně ve vztahu k veřejnosti dle ESLP nepřeváží nad právem zaměstnance projevit své náboženské vyznání navenek prostřednictvím náboženského symbolu. .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

27 Užívání náboženských symbolů v zaměstnání: ochrana bezpečnosti a zdraví při práci
ESLP se zabýval rovněž případem paní Chaplin, která jako zdravotní sestra při práci na geriatrickém oddělení nemocnice chtěla rovněž nosit křížek. Skutkové okolnosti však byly poněkud odlišné než v případě paní Eweidy, protože nemocnice požadovala odložení křížku nikoli z důvodu zavedených stejnokrojů, nýbrž kvůli prevenci infekce a možných zranění při manipulaci s pacienty. Vedení nemocnice argumentovalo zejména tím, že pacient by mohl křížek na řetízku strhnout a způsobit zranění, případně by se tento náboženský symbol mohl dostat do kontaktu s otevřenou ránou. Soud uznal legitimní cíl ochrany bezpečnosti a zdraví a porušení čl. 9 Úmluvy neshledal. (Eweida a ostatní proti Spojenému království, 2013) .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

28 Užívání náboženských symbolů v zaměstnání: ochrana bezpečnosti a zdraví při práci
Berlínský pracovní soud řešil případ muslimské uchazečky o pozici asistentky v soukromé zubní ordinaci. Zaměstnavatel ji nepřijal, neboť odmítla odložit hidžáb. Svůj požadavek odůvodnil nutností zachovat hygienické prostředí v ordinaci. Soud jeho argumentaci nepřisvědčil, neboť šátek nepředstavuje pro lidské zdraví z hlediska možného znečištění či infekce větší riziko než odkryté vlasy, zároveň nevylučuje kombinaci s rouškou či lékařským oděvem včetně pokrývky hlavy. (č. j. 55 Ca 2426/12) .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

29 .© Copyright Veřejný ochránce práv, 2014

30 Děkuji za pozornost. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2014