Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

DUSIČNANY A DUSITANY Zdravotně sociální fakulta JU v Českých Budějovicích Ladislav Myslík.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "DUSIČNANY A DUSITANY Zdravotně sociální fakulta JU v Českých Budějovicích Ladislav Myslík."— Transkript prezentace:

1 DUSIČNANY A DUSITANY Zdravotně sociální fakulta JU v Českých Budějovicích Ladislav Myslík

2 Dusík N makrobiogenní prvek součást aminokyselin 78,08 % obj. vzduchu makrobiogenní prvek součást aminokyselin 78,08 % obj. vzduchu

3 Kyseliny  Kyselina dusičná HNO 3 – silné oxidační činidlo  Kyselina dusitá HNO 2 Zdroj obrázků: Wikipedie  Kyselina dusičná HNO 3 – silné oxidační činidlo  Kyselina dusitá HNO 2 Zdroj obrázků: Wikipedie

4 Dusičnany - nitráty M n+ (NO 3 ) x jsou soli kyseliny dusičné dusičnanový aniont Dusičnan sodný NaNO 3 (ledek chilský) E 251 – konzervační přísada do masných výrobků Dusičnan draselný KNO 3 (ledek draselný) E 252 – k nasolování masa Zdroj obrázků: Navajo, Wikipedie, internet jsou soli kyseliny dusičné dusičnanový aniont Dusičnan sodný NaNO 3 (ledek chilský) E 251 – konzervační přísada do masných výrobků Dusičnan draselný KNO 3 (ledek draselný) E 252 – k nasolování masa Zdroj obrázků: Navajo, Wikipedie, internet

5 Dusitany - nitrity N I NO 2 jsou soli kyseliny dusité Toxicita dusitanů je nejméně stonásobně vyšší než toxicita dusičnanů !!! Zdroj obrázků: Wikipedie jsou soli kyseliny dusité Toxicita dusitanů je nejméně stonásobně vyšší než toxicita dusičnanů !!! Zdroj obrázků: Wikipedie

6 Dusitany - nitrity N I NO 2 Dusitan sodný NaNO 2 E 250 – výroba uzených masných výrobků Dusitan draselný KNO 2 E 249 – výroba uzenin Zdroj: internet Dusitan sodný NaNO 2 E 250 – výroba uzených masných výrobků Dusitan draselný KNO 2 E 249 – výroba uzenin Zdroj: internet

7 Intoxikace Dusičnanová intoxikace – nutná je extrémní dávka − Příznaky: žízeň, průjmy, koliky, excitace a křeče do 3 až 7 hodin po expozici dusičnany jsou téměř netoxické nepřímá toxicita dusičnanů je způsobena činností bakterií GIT, které snadno dusičnany redukují na dusitany, které pro svou značnou toxicitu vyvolávají vlastní otravu Dusitanová forma intoxikace – navozena vysokou dávkou dusitanů − Příznaky: vasodilatace, obrna, šok, kolaps − 0,5 g dusitanů způsobuje u člověka akutní otravu Methemoglobinémová forma intoxikace − nejčastější forma otravy dusičnany a dusitany − vysoké hladiny dusitanů nebo nepřímo dusičnanů navozují tvorbu methemoglobinu (MetHb) Dusičnanová intoxikace – nutná je extrémní dávka − Příznaky: žízeň, průjmy, koliky, excitace a křeče do 3 až 7 hodin po expozici dusičnany jsou téměř netoxické nepřímá toxicita dusičnanů je způsobena činností bakterií GIT, které snadno dusičnany redukují na dusitany, které pro svou značnou toxicitu vyvolávají vlastní otravu Dusitanová forma intoxikace – navozena vysokou dávkou dusitanů − Příznaky: vasodilatace, obrna, šok, kolaps − 0,5 g dusitanů způsobuje u člověka akutní otravu Methemoglobinémová forma intoxikace − nejčastější forma otravy dusičnany a dusitany − vysoké hladiny dusitanů nebo nepřímo dusičnanů navozují tvorbu methemoglobinu (MetHb)

8 Methemoglobinémie - dvojmocné železo hemu je oxidováno na trojmocné - hemoglobin ztrácí schopnost přenášet kyslík - dochází k dušení tkání (hypoxie až anoxie) - modrošedé zabarvení kůže a rtů - nápadně připomíná cyanózu. 20% methemoglobinu = toxické příznaky 60% methemoglobinu = život ohrožující dávka, při překročení této hladiny se k dušnosti, křečím a obrnám přidává bezvědomí s následnou smrtí Ohroženi jsou zejména kojenci do 6 měsíců: 1) Fetální hemoglobin je více citlivý k přeměně na methemoglobin 2) Nízká žaludeční acidita kojenců a jejich intestinální flóra (převážně E. coli) s vyšší redukční schopností vede ke snadnější konverzi dusičnanů na dusitany 3) Kojenci nemají ještě zcela rozvinutý enzymatický systém NADH-methemoglobinreduktáza v erytrocytech, který přeměňuje methemoglobin zpět na hemoglobin. Toxikologicky nejvýznamnějším zdrojem dusičnanů pro kojence je pitná voda !!! - dvojmocné železo hemu je oxidováno na trojmocné - hemoglobin ztrácí schopnost přenášet kyslík - dochází k dušení tkání (hypoxie až anoxie) - modrošedé zabarvení kůže a rtů - nápadně připomíná cyanózu. 20% methemoglobinu = toxické příznaky 60% methemoglobinu = život ohrožující dávka, při překročení této hladiny se k dušnosti, křečím a obrnám přidává bezvědomí s následnou smrtí Ohroženi jsou zejména kojenci do 6 měsíců: 1) Fetální hemoglobin je více citlivý k přeměně na methemoglobin 2) Nízká žaludeční acidita kojenců a jejich intestinální flóra (převážně E. coli) s vyšší redukční schopností vede ke snadnější konverzi dusičnanů na dusitany 3) Kojenci nemají ještě zcela rozvinutý enzymatický systém NADH-methemoglobinreduktáza v erytrocytech, který přeměňuje methemoglobin zpět na hemoglobin. Toxikologicky nejvýznamnějším zdrojem dusičnanů pro kojence je pitná voda !!!

9 Methemoglobinémie Zdroj: internet

10 methemoglobinémová cyanóza Zdroj: internet

11 Dusičnany, dusitany Dusičnany jsou většinou redukovány mikroorganismy přítomnými ve vodě a v půdě na dusitany, k redukci dochází i v potravinách skladovaných při pokojové teplotě, dusitany jsou mnohem stálejší. Ve vodách vznikají dusitany zejména biochemickou oxidací amoniakálního dusíku (nitrifikací) a redukcí dusičnanů. Významným zdrojem dusitanů jsou průmyslové odpadní vody. Koloběh dusíku v přírodě Zdroj obrázků: Wikipedie, internet Dusičnany jsou většinou redukovány mikroorganismy přítomnými ve vodě a v půdě na dusitany, k redukci dochází i v potravinách skladovaných při pokojové teplotě, dusitany jsou mnohem stálejší. Ve vodách vznikají dusitany zejména biochemickou oxidací amoniakálního dusíku (nitrifikací) a redukcí dusičnanů. Významným zdrojem dusitanů jsou průmyslové odpadní vody. Koloběh dusíku v přírodě Zdroj obrázků: Wikipedie, internet Dusičnany jsou významné kontaminanty, běžně se vyskytují v půdě, ve vodě, v zelenině a uzeninách. Při zvýšených dávkách dusíkatých hnojiv (konvenční zemědělství), při nedostatku vláhy, slunečního svitu a při nedostatku dalších růstových faktorů se obsah dusičnanů v rostlinách může zvyšovat.

12 Nitrosaminy Reakcí dusitanů s aminy mohou v organismu vznikat nitrosaminy a jiné nitrosloučeniny Přibližně 5 % požitých dusičnanů a dusitanů se mění na toxičtější nitrosaminy, ty ovšem vznikají i v různých potravinách během skladování. Nitrosaminy mají především hepatotoxické účinky a již ve velmi malých dávkách jsou mutagenní a karcinogenní Reakcí dusitanů s aminy mohou v organismu vznikat nitrosaminy a jiné nitrosloučeniny Přibližně 5 % požitých dusičnanů a dusitanů se mění na toxičtější nitrosaminy, ty ovšem vznikají i v různých potravinách během skladování. Nitrosaminy mají především hepatotoxické účinky a již ve velmi malých dávkách jsou mutagenní a karcinogenní

13 Dusičnany Hlavní expoziční zdroje dusičnanů v ČR v roce 2006/2007 − brambory, listová zelenina, pivo a banány − nejvyšší koncentrace v čínském zelí, rychlené a kořenové zelenině a v košťálovinách − ovoce je z hlediska obsahu dusičnanů ”čistou” potravinou, výjimkou jsou jahody a banány ADI = 3.7 mg/kg t.hm./den Výrazně vyšší je odhad expozice u dětí, který se blíží hodnotě ADI !!! Hlavní expoziční zdroje dusičnanů v ČR v roce 2006/2007 − brambory, listová zelenina, pivo a banány − nejvyšší koncentrace v čínském zelí, rychlené a kořenové zelenině a v košťálovinách − ovoce je z hlediska obsahu dusičnanů ”čistou” potravinou, výjimkou jsou jahody a banány ADI = 3.7 mg/kg t.hm./den Výrazně vyšší je odhad expozice u dětí, který se blíží hodnotě ADI !!!

14 Dusitany Hlavní expoziční zdroje dusitanů v ČR v roce 2006/2007 − dusitany v zelenině neovlivňují celkovou expoziční dávku − nejvýznamnější zdroje byly párky, měkké salámy a plísňové sýry − vyšší expozice u dětí (2004/ %, 2006/ % hodnoty ADI) ADI = 0.07 mg/ kg t.hm./den (aplikovatelná na všechny zdroje přívodu) Uzeniny by neměly u dětí nahrazovat kvalitní zdroje bílkovin !!! Hlavní expoziční zdroje dusitanů v ČR v roce 2006/2007 − dusitany v zelenině neovlivňují celkovou expoziční dávku − nejvýznamnější zdroje byly párky, měkké salámy a plísňové sýry − vyšší expozice u dětí (2004/ %, 2006/ % hodnoty ADI) ADI = 0.07 mg/ kg t.hm./den (aplikovatelná na všechny zdroje přívodu) Uzeniny by neměly u dětí nahrazovat kvalitní zdroje bílkovin !!!

15 Použité zdroje: BENCKO, V. et al. Hygiena – učební texty k seminářům a praktickým cvičením. Praha: Karolinum, s. ISBN Česko. Ministerstvo zdravotnictví. Vyhláška č. 252 ze dne 22. dubna 2004, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, Částka 82, s Česko. Ministerstvo zdravotnictví. Vyhláška č. 275 ze dne 28. dubna 2004 o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, Částka 88, s MARHOLD, J. Přehled průmyslové toxikologie: anorganické látky. Praha: Avicenum, s. MARHOLD, J. Přehled průmyslové toxikologie: organické látky. Svazek 1. Praha: Avicenum, s. ISBN: RUPRICH, J. Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 2007: bakteriologická a mykologická analýza potravin, výskyt GMO na trhu potravin v ČR a dietární expozice populace chemickým látkám z potravin. Odborná zpráva za rok [online]. Praha: SZÚ, 2008 [cit ]. Dostupné z. STRATIL, P. – KUBÁŇ, V. Exogenní karcinogeny v potravinách a karcinogeny vznikající při jejich technologickém zpracování. Chemické listy [online]. January 2005, vol. 99, iss. 1. [cit ], s.3 – 12. Dostupné z. ISSN TICHÝ, M. Toxikologie pro chemiky. Praha: Karolinum, s. ISBN X. VOPRŠALOVÁ, M. – ŽÁČKOVÁ, P. Základy toxikologie pro farmaceuty. Praha: Karolinum, s. ISBN VOREL, F. Toxikologie. České Budějovice: JU ZF, s. ISBN BENCKO, V. et al. Hygiena – učební texty k seminářům a praktickým cvičením. Praha: Karolinum, s. ISBN Česko. Ministerstvo zdravotnictví. Vyhláška č. 252 ze dne 22. dubna 2004, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, Částka 82, s Česko. Ministerstvo zdravotnictví. Vyhláška č. 275 ze dne 28. dubna 2004 o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, Částka 88, s MARHOLD, J. Přehled průmyslové toxikologie: anorganické látky. Praha: Avicenum, s. MARHOLD, J. Přehled průmyslové toxikologie: organické látky. Svazek 1. Praha: Avicenum, s. ISBN: RUPRICH, J. Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 2007: bakteriologická a mykologická analýza potravin, výskyt GMO na trhu potravin v ČR a dietární expozice populace chemickým látkám z potravin. Odborná zpráva za rok [online]. Praha: SZÚ, 2008 [cit ]. Dostupné z. STRATIL, P. – KUBÁŇ, V. Exogenní karcinogeny v potravinách a karcinogeny vznikající při jejich technologickém zpracování. Chemické listy [online]. January 2005, vol. 99, iss. 1. [cit ], s.3 – 12. Dostupné z. ISSN TICHÝ, M. Toxikologie pro chemiky. Praha: Karolinum, s. ISBN X. VOPRŠALOVÁ, M. – ŽÁČKOVÁ, P. Základy toxikologie pro farmaceuty. Praha: Karolinum, s. ISBN VOREL, F. Toxikologie. České Budějovice: JU ZF, s. ISBN

16 DĚKUJI ZA POZORNOST


Stáhnout ppt "DUSIČNANY A DUSITANY Zdravotně sociální fakulta JU v Českých Budějovicích Ladislav Myslík."

Podobné prezentace


Reklamy Google