Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prameny římského práva II. Dějiny pramenů římského práva. Doba republiky, principát, dominát. Čtvrtá přednáška zimního semestru. ©Mgr. Petr Dostalík, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Prameny římského práva II. Dějiny pramenů římského práva. Doba republiky, principát, dominát. Čtvrtá přednáška zimního semestru. ©Mgr. Petr Dostalík, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Prameny římského práva II. Dějiny pramenů římského práva. Doba republiky, principát, dominát. Čtvrtá přednáška zimního semestru. ©Mgr. Petr Dostalík, Ph.D.

2 Doba republiky Historické souvislosti Revoluce proti etruské nadvládě Přísaha že nikdy nebude přijat král Každý může zabít toho, kdo by chtěl být králem Změna ústavy Královská moc zůstala zachována»konzulové Diktátor jako pojistka pro krizové situace Populus romanus Základní představitel státní moc Centurijní shromáždění rozdělení podle majetku

3 Doba republiky Moc zákonodárná a volební Občané nemají z. iniciativu Imperium – nositelé jsou magistráti Konzulové Nedílný výkon státní moci Zásadně rovnoprávní a neodpovědní Ius intercessionis Funkce pouze na rok Vyloučení náboženských funkcí

4 Doba republiky Praetor Pův. kollega minor consulis Koerciční pravomoc Urbanus Soudní pravomoc, v prvním procesním stadiu Připouští žalobu nezaloženou na procesním právu civilním Actiones ficticiae – připouští nějakou fikci – např. že došlo k vydržení Actio in factum – žaloba

5 Doba republiky Praetor peregrinus Rozhodoval spory mezi občany a cizinci Používal obchodní zvyklosti a zásady, které byly všeobecně uznávány Vznikla nová masa práva ius gentium Bylo aplikováno i mezi římskými občany Oba praetores úzce spolupracovali s římskou jurisprudencí

6 Doba republiky Zákonodárná pravomoc Zákonodárnou in. měli magistráti Předběžné projednání a následné potvrzení zákona v senátu Lex zákon vytvořený lidovým shromážděním centurijním Plebiscitum – zákon vytvořený shromážděním tribunským Lex Hortensia – plebiscitum se stává obecně závazným

7 Zákon Zákon má obecnou závaznost Schválen většinou v lid. shromáždění Na návrh magistráta Osnova nemohla být měněna Vyhlášením výsledku hlasování nabyl zákon platnosti Označován podle jména navrhovatele

8 Sankce Leges perfectae porušení zakládá neplatnost Leges minus quam perfectae pouze pokuta Leges imperfectae Bez sankce za porušení

9 Interpretace zákona Mezery v zákoně byly vyplněny praetorem Zákon pozdější ruší zákon dřívější Jakákoli oblast úpravy Zákony jako nástroje politického života Omezování pravomocí magistrátů Ochrana vdov a sirotků Zákony o půdě Zákony omezující úrokovou míru

10 Interpretace zákona Po zák. XII desek nebylo zasahováno do soukr. práva Ust. plebejského shromáždění Lex Voconia Lex Falcidia Lex Furia Testamentaria (cca 200 př. Kr.) viz Gaius Inst. II

11 Právní památky republiky Zákon XII desek Kodifikace soukromého práva a civilního řízení soudního Urovnání sporů mezi patricii a plebeji Vznik v V. stol před Kr. Dochovaný ústní tradicí (moderní latina) Vliv řeckého a orientálního práva

12 Právní památky republiky Úprava není komplexní, chybí právo rodinné, ústavní Zásada soukromého vlastnictví Zásada autonomie vůle Jen pro občany sui iuris Princip rovnosti před zákonem

13 Právní památky republiky Jednoduchá forma, v imperativu Kazuistická řešení Tři pokuty pro reálnou iniurii Základ právního vývoje Obyčejové právo nahrazeno psaným

14 Právní památky republiky Pečlivý, formalistický výklad Všeobecné formulace Laickou interpretací LDT vzniklo ius civile Právníci I. a II. stol. (Gaius, Labeo) k němu psali komentáře

15 Interpretatio Pontifikální jurisprudence Tvořivý výklad - ne jako dnešní interpretace Mnohé instituty byly v LDT pouze předpokládány – testament, manželství, otcovská moc Změny hospodářských poměrů – nové otázky

16 Civilní proces Starší než zákon XII desek Organizovaná svépomoc Ustanovení o osobní exekuci Meritorní rozhodnutí je svěřeno soukromému rozhodci Státní orgán vymezí smlouvu o stanovení sporných bodů a autorizuje rozhodce Vykonatelnost rozsudku státní mocí

17 Agere Kdo se chtěl domáhat svého práva, musel používat formulace založené na textu zákona Monopol pontifiků na soudnictví, založený na znalosti soudního kalendáře dies fasti et nefasti Formální opomenutí mohlo znamenat ztrátu ve sporu

18 Cavere Vyhotovování typických znění jednotlivých právních jednání Smluvní formuláře, okruh jejich užití se stále rozšiřuje

19 Respondere Dobrá zdání o sporných právních otázkách Vysvětlování textu zákona, řešení situací, pro které nebylo opory v textu zákona Reinterpretací právního textu stanovila nové právní instituty Vydržení Usucapio

20 Respondere Nové právní zásady Cílevědomé tvoření práva na základě slova zákona Od konce 4. stol. př. Kr. se responsa počala udělovat veřejně a byl zpřístupněn soudní kalendář Vznik laické právní vědy

21 Praetor urbanus Ius edicendi – právo vydávat edikty Zásady, kterými se bude řídit při výkonu funkce Tyto zásady mohl prosadit pomocí svého imperia – výkonné moci Mohl odepřít platnost nároku založeném na ius civile tím, že odmítl spor projednávat – denegatio actionis Nárok ius civile je nespravedlivý

22 Praetor urbanus Mohl i vytvořit nový právní nárok – poskytl žalobu in factum Po zavedení formulového procesu mohl měnit podmínky, za kterých bude žalovaný odsouzen exceptio Exceptio doli specialis žalovaný byl podveden Exceptio doli generalis nárok žalobce odporuje ekvitě

23 Praetor urbanus Edikt platil pouze po dobu výkonu funkce Praetor sám nebyl vázán ediktem Pokud se osvědčil, byl převzat a užíván i jeho nástupcem v úřadě Základní pramen úřednického práva Přesnost zákona a pružnost obyčeje

24 Praetor urbanus Edikt Ideální prostředek úpravy měnících se potřeb hospodářského a právního života Díky tomu zvládli Římané přechod z práva agrární obce na právo města, které bylo středem tehdy známého světa

25 Praetor peregrinus Řím nebyl teritoriálním státem Princip personality – římské zákony zavazují pouze římské občany Srov. Gaius I.1. Podrobeným obcím byla ponechána široká autonomie, řídily se vlastním právem, jeho obyvatelé ve vztahu k římskému právu peregrini

26 Praetor peregrinus Potíže v obchodním styku mezi Římany a peregriny Konflikt zúčastněných právních řádů Dnes to řeší mezinárodní právo soukromé Obchodu se nehodil ani jeden ze zúčastněných právních řádů – příliš formalizované a příliš velké rozdíly

27 Praetor peregrinus Ochrana cizinců pomocí mezinárodních smluv Obsahovaly hlavní principy Provincie byly spravovány pouze strategicky a finančně Na základě smluv vytvářel praetor nové instituty světového obchodu Překonání právního formalismu

28 Praetor peregrinus Právo hmotné pouze právo majetkové Právo procesní – formulový proces Přebírání vhodných institutů římského práva Stipulace Recepce cizích právních norem Stejně se postupovalo i v provincích Praxe praetora peregrina se projevila i ve vztazícjh mezi římskými občany

29 Laická právní věda Agere, cavere, respondere jako u pontifiků Komentáře k ediktům cizineckého praetora Recepce institutů ius gentium do práva civilního Veřejné vyučování právu

30 Laická právní věda Snaha o první obecnější formulace M.P. Cato syn - Regula Catoniana Q. Mucius Scaevola Systematické zpracováni ius civile Servius Sulpicius Rufus Prvý komentář k praetorovu ediktu Silný, nepřímý vliv řecké filozofie

31 Doba principátu Monopolizace moci do rukou principa Tribunská pravomoc Imperium proconsulare Navenek zachování zdání republiy Res publica renovata Nové formy právních pramenů Senatusconsulta

32 Doba principátu SC Nejsou svolávána comitia Volby magistratské přeneseny z komicií na senát Obecně závazné normy vydává senát Viz Gaius Inst Provedení normy bylo často svěřeno úředníkům SC Trebellianum - přijímání nových žalob

33 Doba principátu SC Senát schvaluje SC na návrh císaře Oratio principis Velký vliv principa na činnost senátu Malý vliv zákonodárné moci na soukromé právo Cognitio extra ordinem V provinciích, kde nemá magistrát ius edicendi Nemůže ustanovit porotce a musí proces rozhodnout sám Postátnění soudního systému a rozhodce je nahrazen úředně jmenovaným soudcem

34 Právní věda Rozkvět právní vědy Nobilita se místo politice věnuje právu Císařské služby Právní rádci úředníků a principa Později předsedové císařských soudů a kanceláří, velitelé jeho gardy Ius respondere – osobní vyznamenání císařem

35 Právní věda Poradci stran při litiskontestaci Bohatá kazuistika Praktické řešení daného problému na půdě platného práva Myšlenka aequity Ius civile je doplněno působením interpretace a praetora Rozšiřování působnosti ius honoraria užitím analogie

36 Právní věda Nejedná se o volné nalézání práva Rozvinutí myšlenek a principů již v právu obsažených Vznik velkolepého právního systému, důsledného do každého detailu Literatura Komentáře k praetorskému ediktu Komentáře k civilnímu právu Ad Sabinum

37 Právní věda Sbírky rozhodnutí právních případů Monografie o určité právní otázce Názory právníků mají velkou váhu a bývají soudci respektována Faktická závaznost právních respons za Hadriana soudcem Gaius, 1,7.

38 Magistrátské tvoření práva I za principátu vytváří praetor nové právní normy Pravotvornou funkci přejímá princeps Musí poslouchat příkazy senátu, který je jmenoval Vývoj ukončen za Hadriána

39 Edictum perpetui Hadriani Definitivní redakce praetorského ediktu Salvius Iulianus SC bylo magistrátům nařízeno, aby při své činnosti používali pouze tento edikt a nic na něm neměnili Úprava procesních prostředků řádných a mimořádných při soudním řízení před praetorem

40 Edicta principis Císař nezasahuje do výkonu soudní pravomoci praetora Tvoří závazné normy z titulu nejvyššího správce a soudce země Edicta Mandata Decreta Rescripta

41 Edicta Závazné normy pro podřízené úřady Pro celou říši nebo pro konkrétní část Platnost nebyla omezena na dobu vlády císaře Augustův edikt o vodovodu ve městě Venaufrum Edicta mohli vydávat i nižší úředníci Revize pozemkových knih v Egyptě

42 Mandata Úřední instrukce pro podřízené úřdníky Pokyny pro úřední činnost Rozhodování o soukromých právech Veřejná část mandat byla publikována

43 Decreta Císařské rozsudky V prvním stupni nebo v rámci odvolacího řízení Řešení konkrétního příkladu Interpretace platného práva Vytváření nových právních pravidel Rozhodnutí platilo i v obdobných případech

44 Rescriptum Jakékoli písemné opatření císaře Dotaz pocházející od úřadu ve formě dopisu (epistula) nebo od jednotlivce ve formě ústního podání (libellum) Žalobce se obracel na císaře před zahájením procesu s prosbou o autoritativní řešení sporu

45 Reskriptum Císař odpověděl přípisem, nezabýval se ovšem skutkovým stavem věci, řešil pouze právní otázku „jestliže je pravda, co uvádíš“ Rozhodující úředník byl přípisem vázán Přípisy se původně zasílaly stranám, později jejich kopie publikovány v Římě.

46 Reskriptum Původně byla závazná pouze inter partes Právní věda respektovala rozhodnutí císaře obecně Vliv právníků v císařských kancelářích Nauka právníků, že konstituce císaře je pramenem ius civile Gaius, Inst. 1,5.

47 Constutitiones principis Nemohly být pramenem práva civilního Spíše jde o autentickou interpretaci práva jako císařské privilegium možná se jedná o interpolaci Působnost konstitucí hlavně v provinciích Vyrovnávání mezi ius civile a ius gentium Constitutio Antoniana – většina svobodných obyvatel získává římské občanství

48 Absolutní monarchie Po smrti císaře Severa (r. 235 po Kr.) boje o následnictví Politické zmatky – nezájem o politické věci Hospodářský úpadek – přechod od peněžního k naturálnímu hospodářství Ruinování zemědělského stavu kolonát Konfiskace majetku Devalvace měny

49 Absolutní monarchie Dioklecián – změna ústavního uspořádání říše Byrokratická hierarchie, jejíž hlavou je císař Císař je nejvyšší autoritou státní Moc výkonná, zákonodárná, soudní, vrchní velení armády Přenos centra říše na východ Hellenizace

50 Prameny práva Zákon je výlučným pramenem práva Publikace zasláním senátu do Konstantinopole a do Říma nebo vyvěšením Sbírky konstitucí - soukromé Codex Gregorianus – III. stol po Kr. Konstituce od Hadriána po Diokleciána. Codex Hermogenianus r. 294 Diokletianovy konstituce. Sbírky nejsou dochovány

51 Prameny práva Codex Theodosianus Rok 435 po Kr. Sbírka zákonů a nařízení od dob Konstantina 16 knih, rozdělených v tituly a rubriky Vydatně interpolován Vliv univerzit Právnická škola v Berytu Vliv řecké filozofii Vliv na justiniánskou kodifikaci

52 Justinián Recepce klasického práva římského Za účelem restaurace římského císařství Kompilace dosavadního práva Upraveno a změněno pro současné potřeby Helenizace klasického římského práva Právník Tribonianus Roku 529 vydává desetičlenná komise Codex Justinianus

53 Přepracování kodexu Roku 534, v souvislosti s vydáním ostatních spisů byl vypracován nový Codex Iustinianus repetitae prelectionis Rozdělen na 12 knih, rozdělené na tituly Každá titul obsahuje konstituce podle chronologie Uvedený vydavatel a adresát (inskripce) Uvedeno datum vydání (subskripce)

54 Digesta 530 další úkol, navázat na císaře Theodosia Shrnout veškeré klasické právo do jednoho spisu Bylo třeba přečíst asi 2000 knih Kompilační komise (4 profesoři,1 vysoký státní úředník a 11 advokátů) Měly být zařazena pouze díla autorizovaných právníků

55 Digesta Převzato asi 40 právníků, 3 z nich nemají autorizaci Index Florentinus – seznam autorů obsažený v Digestech

56 Digesta U každého fragmentu bylo zachováno jméno právníka a dílo, odkud bylo čerpáno 50 knih, dělící se na tituly s rubrikami Knihy nemají titulů Dnes filologická citace konstitucí Tanta

57 Instituce Theofilos a Dorotheus byli pověřeni sestavením nové učebnice Gaiovy Instituce Gaoivy Res cottidianes a z dalších 4 knihy, každá s rubrikami

58 Corpus Iuris Civilis Účinnost roku 534 po Kr. Codex Instituce Digesta

59 Corpus Iuris Civilis Spíše mozaikové dílo než ucelená kompilace Problematické užití v císařově současnosti Harmonické dílo shrnující všechny prameny předchozí doby Zachování nejcennějších výtvorů římské právní doby pro dobu naši

60 Novelly Nové zákony vydávány za vlády Justiniána Psány řecky Otázky administrativní, veřejnoprávní a církevní Existují pouze soukromé sbírky Epitome Iuliani latinský výtah 124 novell Authentikum – latinský překlad Novell


Stáhnout ppt "Prameny římského práva II. Dějiny pramenů římského práva. Doba republiky, principát, dominát. Čtvrtá přednáška zimního semestru. ©Mgr. Petr Dostalík, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google