Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Tomáš Ciprovský Průmyslové vlastnictví a licence při podnikání.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Tomáš Ciprovský Průmyslové vlastnictví a licence při podnikání."— Transkript prezentace:

1 Tomáš Ciprovský Průmyslové vlastnictví a licence při podnikání

2 Pojem duševního vlastnictví přednáška č. 1

3 Duševní vlastnictví specifická forma vlastnictví, jejímž předmětem není hmotná věc (movitá nebo nemovitá), ale nehmotný statek (myšlenka) ten, komu duševní vlastnictví náleží, má obdobná oprávnění jako vlastník věci – rozhoduje o tom, kdo bude smět myšlenku použít

4 Duševní vlastnictví potenciální ubikvita – specifická vlastnost práv z duševního vlastnictví – duševní vlastnictví může užívat neomezený počet osob najednou (např. číst tutéž knihu) je třeba rozlišovat vlastnické právo k hmotnému substrátu (nosiči) a duševní vlastnictví – koupí knihy v obchodě získávám vlastnické právo ke knize jako k věci, ale ne autorské právo

5 Duševní vlastnictví průmyslová práva – myšlenky využitelné při průmyslové činnosti (výrobě) autorské právo (a práva příbuzná) – tvůrčí ztvárnění myšlenek, mající zpravidla podobu díla (kniha, socha) – práva příbuzná jsou práva výkonných umělců (hudební nahrávka zpěvákova výkonu)

6 Duševní vlastnictví průmyslová práva – vynálezy – užitné vzory – průmyslové vzory – ochranné známky – označení původu – topografie polovodičových výrobků

7 Vynálezy za vynález se považuje produkt, který je nový, je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově využitelný autor vynálezu si jej může zaregistrovat u příslušného patentového úřadu a získá nárok na ochranu (patent) příklady: parní stroj, žárovka, dynamit, kontaktní čočky

8 Užitné vzory za užitný vzor se považuje nové, průmyslově využitelné technické řešení, která přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti užitné vzory jsou podobné vynálezům, ale nemusí splňovat tak náročné předpoklady (nemusí být výsledkem vynálezecké činnosti) příklad: speciální tvar čepele nože pro snadnější loupání ovoce

9 Průmyslové vzory průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení příklad: tvar lahve (coca-cola, PET lahve)

10 Ochranné známky ochrannou známkou je označení grafického znázornění, tvořené zejména slovy, písmeny, číslicemi, barvou, kresbou nebo tvarem výrobku či jeho obalu, určené k rozlišení výrobků nebo služeb příklady: Škoda, Baťa, Microsoft, Apple (slovní vyjádření i logo)

11 Označení původu název oblasti, určitého místa nebo země používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území – jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory – jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území příklady: třeboňský kapr, štramberské uši

12 Topografie polovodičových výrobků série zafixovaných nebo zakódovaných vzájemně souvisejících zobrazení, znázorňující trojrozměrné trvalé uspořádání vrstev, z nichž se polovodičový výrobek skládá příklad: počítačové čipy

13 Význam duševního vlastnictví ekonomický (práva z duševního vlastnictví tvoří podstatnou část majetku podnikatelských subjektů, jsou předmětem obchodních transakcí, umožňují získat výhodu při podnikání) vědecký (existence duševního vlastnictví přispívá k rozvoji vědy, motivuje k objevování, umožňuje financovat další rozvoj vědy) umělecký (ochrana tvůrčích práv motivuje tvůrce k vytváření děl)

14 Duševní vlastnictví princip teritoriality – práva z duševního vlastnictví jsou chráněna jen na území toho státu, kde byla provedena jejich registrace (v ČR zajišťuje registraci práv Úřad průmyslového vlastnictví) – existuje řada mezinárodních úmluv, které usilují o odstranění bariér mezi státy (překonávání teritoriální omezenosti)

15 Úřad průmyslového vlastnictví ústřední orgán státní správy na ochranu průmyslového vlastnictví (sídlo - Praha) základní kompetence: – rozhoduje v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory atd. a vede příslušné rejstříky – zajišťuje realizaci mezinárodních smluv a spolupracuje s patentovými úřady jiných zemí v čele stojí předseda, jmenovaný vládou

16 Úřad průmyslového vlastnictví zřízen zákonem č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví internetové stránky úřadu:

17 Vynález a účinky patentu přednáška č. 2

18 Vynález zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích (dále „ZV“) – definuje znaky vynálezu a podmínky jeho ochrany – stanoví pravidla pro řízení o udělení patentu zákon č. 206/2000 o ochraně biotechnologických vynálezů – stanoví některá zvláštní pravidla pro biotechnologické vynálezy

19 Vynález (§ 2, § 3 odst. 1 ZV) za vynález se považuje produkt nebo výrobní postup, který – je nový – je výsledkem vynálezecké činnosti – je průmyslově využitelný autor vynálezu si jej může zaregistrovat u příslušného patentového úřadu a získá nárok na ochranu (patent)

20 Vynález (§ 5-7 ZV) novost – splněno, není-li součástí stavu techniky (není-li ke dni podání přihlášky veřejně publikován/užíván) inovativnost ( vynálezecká činnost) – splněno, jestliže věc pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky průmyslová využitelnost – splněno, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství

21 Patentovatelnost vynálezu (§ 3 ZV) vynálezem nejsou: – objevy, vědecké teorie, matematické metody – estetické výtvory – plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti – počítačové programy – podávání informací – způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidí a zvířat, diagnostické metody výše uvedené může tvořit součást vynálezu, ale nemůže být vynálezem samo o sobě

22 Výluky z patentovatelnosti (§ 4 ZV) patent nelze udělit – na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům – na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat

23 Právo na patent (§ 8 ZV) právo na patent náleží prvotně původci vynálezu (tomu, kdo vynález vytvořil) – jeden vynález může mít více původců, právo na patent náleží každému dle podílu na vynálezu původce může práva k patentu převést na jinou osobu (licenční smlouva) práva k patentu mohou být předmětem dědění

24 Právo na patent (§ 9-10 ZV) je-li vynález vytvořen zaměstnancem jako součást jeho pracovních povinností, přechází právo na patent na zaměstnavatele jestliže zaměstnavatel nepodá do tří měsíců přihlášku vynálezu, přechází právo na patent zpět na zaměstnance zaměstnanec má v případě využití patentu zaměstnavatelem právo na přiměřenou odměnu

25 Spolumajitelství patentu (§ 16 ZV) pokud náleží patent více osobám, pohlíží se na ně jako na spoluvlastníky (§ obč. zákoníku) vynález může využívat každý ze spolumajitelů k převodu patentu nebo uzavření licenční smlouvy je třeba souhlasu všech spolumajitelů spolumajitelé mohou samostatně převádět své podíly, ale musí je nejprve nabídnout ke koupi ostatním spolumajitelům

26 Účinky patentu (§ 11 ZV) účinky patentu nastávají okamžikem oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví majitel patentu má výlučné právo – využívat vynález – udělovat souhlas k využívání vynálezu – převést patent na jiné osoby

27 Účinky patentu (§ 13 ZV) bez souhlasu majitele patentu nikdo nesmí – vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu – dovážet výrobek, který je předmětem patentu je-li předmětem patentu výrobní postup platí výše uvedené pro výrobky získané tímto postupem uvedené činnosti se považují za přímé využívání vynálezu

28 Účinky patentu (§ 13a ZV) bez souhlasu majitele patentu je zakázáno dodávat osobám, které nejsou oprávněny patent využívat, prostředky sloužící k jeho realizaci (tzv. nepřímé využívání vynálezu) – např. půjde o specifické součástky nebo přípravky, u nichž je zřejmé, že mají sloužit k výrobě vynálezu

29 Účinky patentu (§ 11 ZV) v případě neoprávněného využívání patentu náleží jeho majiteli právo na přiměřenou náhradu toto právo majiteli náleží od okamžiku zveřejnění přihlášky vynálezu ve věstníku

30 Účinky patentu (§ 13b ZV) jestliže byl výrobek v ČR uveden na trh majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, nemá majitel patentu právo zakázat jeho užívání třetím osobám (vyčerpání práv) – příklad: jestliže podnikatel zakoupil patentovaný stroj na výrobu dílů poté, co byl oprávněně uveden na český trh, nemůže mu majitel patentu bránit v jeho využívání

31 Účinky patentu (§ ZV) patent nepůsobí vůči tomu, kdo před podáním přihlášky vynálezu využíval vynález nezávisle na původci (majiteli patentu) za porušení práv z patentu se nepovažuje – náhodný nebo přechodný výskyt dopravních prostředků na území ČR (automobily, letadla) – užití vynálezu při činnosti prováděné pro neobchodní účely – nakládání s předmětem vynálezu pro experimentální účely

32 Ochrana práv z duševního vlastnictví zákon č. 221/2006 o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví zákon zakotvuje oprávnění majitele patentu – aby se rušitel zdržel závadného jednání a odstranil jeho následky (stažením výrobků z trhu, zničením výrobků) – aby rušitel nahradil vzniklou škodu, vydal bezdůvodné obohacení (min. 2x obvyklá cena licence, pokud o tom rušitel nemohl vědět, tak 1x), případně poskytl přiměřené zadostiučinění (omluva, peníze) – domáhat se sdělení určitých informací (od koho byly závadné výrobky získány atd.)

33 Doba platnosti patentu (§ 21 ZV) práva z patentu jsou časově omezená patent platí nejvýše dvacet let od podání přihlášky vynálezu majitel patentu je povinen každý rok uhradit udržovací poplatek – čím déle ochrana trvá, tím je poplatek vyšší (od 1000 Kč v prvním roce do Kč v dvacátém) – poplatky stanoví zákon č. 173/2002 Sb.

34 Zánik a zrušení patentu (§ ZV) patent zanikne – uplynutím dvaceti let od data přihlášky – nezaplacením udržovacího poplatku – jestliže se majitel patentu vzdá patent může být Úřadem zrušen, pokud Úřad dodatečně shledá, že – nesplňoval zákonné podmínky – majitel na něj nemá právo (původcem vynálezu byl někdo jiný)

35 Nabídka licence (§ 19) přihlašovatel (majitel patentu) může u Úřadu prohlásit, že udělí licenci komukoli, kdo o to požádá (nabídka licence) nabídka licence se vyznačí v rejstříku vynález smí potom užívat každý, kdo licenci přijme a sdělí to majiteli patentu majitel patentu hradí udržovací poplatky pouze v poloviční výši

36 Nucená licence (§ 20 ZV) aby majitel patentu nemohl bezdůvodně brzdit pokrok, umožňuje zákon výjimečně, aby Úřad svým rozhodnutím udělil licenci na využívání patentu (nucená licence) nucenou licenci lze udělit, jestliže – majitel patentu vynález bezdůvodně nevyužívá nebo jsou dány důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu – majitel patentu nepřijal nabídku na uzavření licenční smlouvy nucenou licenci nelze udělit před uplynutím 4 let od podání přihlášky vynálezu nebo 3 let od udělení patentu (platí lhůta, která uplyne později)

37 Nucená licence (§ 20 ZV) osoba, které byla nucená licence udělena, nemůže tuto převádět na další osoby (s výjimkou prodeje podniku) nucená licence se zapisuje do rejstříku majitel patentu má právo na úhradu ceny licence (v dohodnuté nebo soudem stanovené výši)

38 Převod patentu (§ ZV) majitel patentu může – písemnou smlouvou převést práva k patentu na jinou osobu (majitelem patentu se stane někdo jiný) – umožnit využívání vynálezu dalším osobám cestou licenční smlouvy (majitel patentu se nezmění) tyto smlouvy vyžadují registraci u Úřadu licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví je jako smluvní typ upravena v obchodním zákoníku (§ 508 až 515)

39 Řízení o udělení patentu přednáška č. 3

40 Řízení o udělení patentu jestliže má vynálezce zájem na tom, aby byla jeho vynálezu poskytnuta ochrana ze strany státu, musí požádat patentový úřad (Úřad průmyslového vlastnictví) o udělení patentu před Úřadem poté probíhá řízení o udělení patentu v řízení je možno (a záhodno) nechat se zastoupit advokátem nebo patentovým zástupcem

41 Patentový zástupce technicky i právně vzdělaný odborník – musí mít tříletou praxi v oboru duševního vlastnictví a složit odbornou zkoušku zastupuje osoby v řízení před úřadem průmyslového vlastnictví poskytuje poradenské služby v oblasti duševního vlastnictví – vyhodnocuje, který typ ochrany je nejlepší – zpracovává podklady, návrhy atd.

42 Patentový zástupce patentoví zástupci jsou sdruženi v Komoře patentových zástupců ČR na internetových stránkách komory je možné vyhledat zástupce s potřebnou specializací – relevantní právní úprava – zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích

43 Řízení o udělení patentu právní úprava řízení o udělení patentu pro ČR je obsažena – v zákoně č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích – ve vyhlášce Federálního úřadu pro vynálezy č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů

44 Řízení o udělení patentu 1. podání přihlášky vynálezu u Úřadu 2. předběžný přezkum přihlášky 3. zveřejnění přihlášky ve Věstníku Úřadu 4. úplný přezkum vyhlášky (fakultativně) 5. rozhodnutí o udělení patentu 6. zveřejnění rozhodnutí ve Věstníku

45 Řízení o udělení patentu v ČR se uplatňuje řízení s odloženým průzkumem nejprve se přezkoumají pouze základní náležitosti přihlášky a patentovatelnost (předběžný přezkum) splnění podmínky novosti, vynálezecké činnosti a průmyslové využitelnosti se zkoumá až posléze na žádost majitele patentu nebo z rozhodnutí Úřadu (úplný přezkum) požádá-li o to přihlašovatel, provede Úřad rovnou úplný přezkum

46 Přihláška vynálezu (§ ZV) řízení o udělení patentu je zahájeno podáním přihlášky vynálezu (patentová přihláška) – přihlášku podává sám vynálezce (původce) nebo osoba, na kterou toto právo převedl – u vynálezů vytvořených zaměstnanci je oprávněn podat přihlášku zaměstnavatel (ve stanovené lhůtě) přihláška vynálezu se podává na formuláři u Úřadu průmyslového vlastnictví

47 Přihláška vynálezu (§ ZV) přihláška vynálezu musí obsahovat: – žádost o udělení patentu – popis vynálezu (slovní popis, příp. výkresy) – patentové nároky (vymezují předmět ochrany) – anotaci (shrnuje podstatu vynálezu) – jméno původce vynálezu poplatek za přijetí přihlášky činí 1200 Kč (600 Kč pokud přihlášku podává původce)

48 Právo přednosti (§ 27 ZV) podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti (priority) všechny přihlášky vynálezů, které budou podány později a budou obsahově shodné, nesplňují znak novosti, tzn. nelze udělit patent

49 Předběžný průzkum (§ 30 ZV) Úřad v rámci předběžného průzkumu zkoumá – zda je předmět přihlášky patentovatelný z hlediska zákonných výluk - § 3 odst. 2, § 4 ZV (pokud ne, přihlášku zamítne) – zda přihláška splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti a zda byly uhrazeny příslušné poplatky (pokud ne, řízení zastaví)

50 Zveřejnění přihlášky (§ ZV) Úřad zveřejní ve věstníku přihlášku vynálezu po uplynutí 18 měsíců od jejího podání (na žádost přihlašovatele i dříve) k přihlášce může kdokoli vznést připomínky, kterými je Úřad povinen se při následném úplném přezkumu zabývat

51 Úplný průzkum (§ ZV) úplný přezkum se zahajuje na žádost přihlašovatele (nejpozději do 3 let), případně jej Úřad zahájí sám (jinak řízení zastaví) úplný přezkum podléhá poplatku 3000 Kč Úřad v rámci úplného přezkumu zkoumá splnění podmínek udělení patentu (novost, vynálezecká činnost, průmyslová využitelnost)

52 Udělení patentu (§ 34 ZV) pokud jsou všechny podmínky splněny, Úřad přihlašovateli udělí patent, jinak přihlášku zamítne je-li patent udělen, vydá Úřad majiteli patentovou listinu a oznámí udělení patentu ve Věstníku

53 Mezinárodní ochrana vynálezů u průmyslových práv se tradičně uplatňuje princip teritoriality, tzn. jsou chráněna jen na území toho státu, kde byla zaregistrována v minulosti bylo problematické, že – každý stát měl odlišné požadavky na poskytnutí ochrany – některé státy nezaručovaly cizincům stejnou ochranu jako vlastním příslušníkům – zveřejněním vynálezu v jednom státě (v rámci patentového řízení) hrozila ztráta novosti (a tím pádem i ztráta patentovatelnosti) ve státech ostatních

54 Mezinárodní ochrana vynálezů Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (1883), Pařížská unijní úmluva – první pokus o překonání teritoriální omezenosti průmyslových práv – jejím smyslem bylo sjednotit základní pravidla ochrany duševního vlastnictví ve smluvních státech, aby byly vyřešeny uvedené problémy – byla několikrát revidována, naposledy ve Stockholmu (1967)

55 Mezinárodní ochrana vynálezů Pařížská unijní úmluva zakotvila – národní režim pro cizince (rovné zacházení jako s tuzemci) – právo priority (právo přednosti) – je-li do jednoho roku od podání přihlášky v jednom smluvním státě podána přihláška v jiném smluvním státě, pohlíží se na druhou přihlášku jako by byla podána ve stejný den jako přihláška první (má tedy přednost před ostatními přihláškami podanými u téhož patentového úřadu) – povinnost státu zřídit patentový úřad

56 Mezinárodní ochrana vynálezů Pařížská unijní úmluva má více než 100 smluvních stran, které tvoří tzv. Pařížskou unii (současně se předpokládá vznik dalších speciálních unií s vyšší mírou harmonizace) Pařížská unie je součástí WIPO (Světová organizace duševního vlastnictví – World Intellectual Property Organisation)

57 Mezinárodní ochrana vynálezů / Užitné vzory přednáška č. 4

58 Mezinárodní ochrana vynálezů tradiční (národní cesta) – přihlášku je třeba podat u patentových úřadů ve všech státech, kde má být vynález chráněn – tento postup je značně finančně náročný (překlad dokumentů, poplatky, zastupování) mezinárodní přihláška – dle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) evropský patent – dle Úmluvy o udělování evropských patentů

59 Smlouva o patentové spolupráci Smlouva o patentové spolupráci (1970) – Patent Cooperation Treaty (PCT) smlouva zjednodušuje systém pro podávání přihlášek patentů ve více státech tím, že zavádí možnost podání mezinárodní přihlášky mezinárodní přihláška má stejné účinky jako by byla ve zvolených státech podána národní přihláška

60 Smlouva o patentové spolupráci patentové řízení dle PCT má dvě fáze: 1. mezinárodní fáze – formální průzkum (náležitostí přihlášky) – mezinárodní rešerše – mezinárodní zveřejnění přihlášky – mezinárodní předběžný průzkum (fakultativně) 2. národní fáze – řízení před patentovými úřady jednotlivých států

61 Smlouva o patentové spolupráci mezinárodní přihlášku podává osoba u patentového úřadu státu, v němž má bydliště nebo sídlo (v ČR u Úřadu průmyslového vlastnictví) uplatňuje se povinné zastoupení (advokát, patentový zástupce) v přihlášce je třeba uvést pro které státy má mezinárodní přihláška platit (výběr ze 123 smluvních států)

62 Smlouva o patentové spolupráci patentový úřad, kde byla přihláška podána, provede formální průzkum (přezkoumá, jestli má všechny náležitosti) pak je přihláška odeslána Mezinárodnímu úřadu do Ženevy a současně orgánu pořizujícím mezinárodní rešerše (Mezinárodní patentový institut nebo některý z vybraných národních patentových úřadů)

63 Smlouva o patentové spolupráci zpráva o mezinárodní rešerši obsahuje souhrn relevantních publikací pokud rešerše nedopadla pro přihlašovatele příznivě (vynález už byl popsán jinde), může přihlášku stáhnout a vyhne se tak nákladům na řízení u národních patentových úřadů (velká výhoda PCT) jestliže přihlašovatel přihlášku nestáhne, je tato zveřejněna

64 Smlouva o patentové spolupráci přihlašovatel má možnost iniciovat předběžný přezkum své přihlášky na základě tří kritérií (novost, vynálezecká činnost, průmyslová využitelnost) přezkum provádí tytéž orgány, které vyhotovují mezinárodní rešerše výsledkem přezkumu je analýza, určující, jaké jsou šance na úspěch v jednotlivých státech

65 Smlouva o patentové spolupráci pokud přihlašovatel možnosti předběžného přezkumu nevyužije nebo pokud byl předběžný přezkum proveden, přechází řízení do národní fáze řízení o mezinárodní přihlášce pokračuje u národních patentových úřadů v zemích, v kterých má být poskytována ochrana

66 Smlouva o patentové spolupráci přihlašovatel je povinen přeložit veškerou dokumentaci do všech příslušných jazyků a zaplatit každému patentovému úřadu poplatek každý patentový úřad posoudí jeho nárok zvlášť, přičemž není vázán mezinárodní rešerší ani mezinárodním předběžným přezkumem (fakticky k nim ale velmi přihlíží)

67 Smlouva o patentové spolupráci národní patentové úřady rozhodnou o udělení či neudělení patentu v té které zemi, čímž řízení o mezinárodní patentové přihlášce končí

68 Smlouva o patentové spolupráci výhodou postupu dle PCT je, že přihlašovatel – může dopředu odhadnout šanci na úspěch – nemusí riskovat vynaložení velkých nákladů na samém počátku řízení jako u tradičního postupu – podává jedinou přihlášku pro všechny země

69 Evropská patentová úmluva Úmluva o udělování evropských patentů (zkráceně Evropská patentová úmluva) stanoví jednotná pravidla pro udělování patentů – výsledkem je evropský patent, který má v každém smluvním státě stejné účinky jako národní patent na základě úmluvy vznikla Evropská patentová organizace (EPO) a Evropský patentový úřad se sídlem v Mnichově

70 Evropská patentová úmluva evropskou patentovou přihlášku může podat kterýkoliv subjekt (i ze státu, který není stranou smlouvy), patent však platí pouze ve smluvních státech evropská patentová přihláška má obdobné náležitosti jako naše národní přihláška je třeba uhradit poplatek za přihlášku a zvláštní poplatek za každý stát, pro který má evropský patent platit

71 Evropská patentová úmluva řízení provádí Evropský patentový úřad řízení o evropském patentu je řízením s odloženým průzkumem – 1. předběžný průzkum – 2. zveřejnění vyhlášky – 3. úplný průzkum – 4. rozhodnutí o udělení/neudělení patentu řízení provádí Evropský patentový úřad

72 Evropská patentová úmluva v případě udělení evropského patentu obdrží přihlašovatel Evropskou patentovou listinu pro získání ochrany v konkrétním státě je třeba provést tzv. validaci evropského patentu (překlad do národního jazyka + zaplacení poplatku) doba platnosti patentu je 20 let ode dne podání přihlášky

73 Evropská patentová úmluva evropský patent x mez. přihláška PCT – u obou se podává jedna přihláška pro všechny země – u mezinárodní přihlášky PCT je jednotná pouze část řízení, u evropského patentu probíhá celé řízení u Evropského patentového úřadu – v případě PCT vydá každý národní patentový úřad vlastní rozhodnutí (mohou se lišit), u evropského patentu se vydává jedno rozhodnutí (a jeden patent) pro všechny smluvní státy – oba systémy umožňují včas řízení zastavit (min. nákladů) – celkové náklady jsou v obou případech značné (řádově desetisíce Eur, dle počtu zemí)

74 Komunitární patent předpokládá se, že v budoucnu by měl být udělován komunitární patent, tzn. patent platící pro všechny země společenství, u nějž by nemusela být prováděna nákladná validace doposud však příslušná právní úprava nevstoupila v platnost

75 Užitné vzory za užitný vzor se považuje nové, průmyslově využitelné technické řešení, která přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti užitné vzory jsou podobné vynálezům, ale nemusí splňovat tak náročné předpoklady – nemusí být výsledkem vynálezecké činnosti, postačí že přesahují rámec pouhé odborné dovednosti („malé patenty“) právní rámec stanoví zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech

76 Užitné vzory hlavním rozdílem proti patentům je, že řízení je založeno na registračním principu to znamená, že se neprovádí průzkum přihlášky, postačí, že má všechny náležitosti a nejde o zjevnou výluku nebo zjevně průmyslově nevyužitelné řešení (nezkoumá se novost ani inovativnost) zapsaný užitný vzor může být později snáze napaden než patent

77 Užitný vzor doba platnosti užitného vzoru je 4 roky s tím, že může být 2x prodloužena o další 3 roky (maximálně tedy na 10 let) není třeba platit každoroční udržovací poplatky, pouze poplatek za prodloužení o tři roky celkově je ochrana užitným vzorem méně nákladná než patentová ochrana


Stáhnout ppt "Tomáš Ciprovský Průmyslové vlastnictví a licence při podnikání."

Podobné prezentace


Reklamy Google