Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hornovltavský luh - severská niva ve střední Evropě? Ivana Bufková Správa NP a CHKO Šumava

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hornovltavský luh - severská niva ve střední Evropě? Ivana Bufková Správa NP a CHKO Šumava"— Transkript prezentace:

1 Hornovltavský luh - severská niva ve střední Evropě? Ivana Bufková Správa NP a CHKO Šumava

2 Lokalizace území

3 Jedna z nejzachovalejších říčních niv v České republice pulsující vliv pravidelných záplav - zachovány funkční vztahy mezi řekou a okolní nivou - dynamické a nestálé prostředí - obnova raných sukcesních stadií - uptake živin, atd. přirozené funkce v krajině - retence vody v krajině, snížení a zpomalení postupu povodňových vln - zachycení živin - centrum biodiverzity, migrační cesty

4 Horská niva s geomorfologií nížinných toků široké ploché údolí (sklon do 1,2‰) poměrně široká říční niva (až 1,5km) meandrující tok četná odstavená ramena, tůně, „backwaters“, výrazná laterální dimenze říční nivy horizontální členitost

5 Specifický charakter vegetace Výzkumný projekt: „Vazby mezi vegetací a abiotickým prostředím v horské říční nivě“ ( ) - fytocenologický průzkum, detailní mapa aktuální vegetace (1:5000) - 3 transekty napříč říční nivou - sledování hladiny a chemismu podzemní vody a vegetace na trvalých plochách (4x4m) - vegetace vodních makrofyt velký podíl biotopů a společenstev s těžištěm výskytu v boreální zóně výrazné zastoupení boreomontánních a boreokontinentálních druhů připomíná sverské nivy podél středních toků v oblasti tajgy

6 Reliktní biotopy s těžištěm výskytu v severských oblastech  R ašeliniště (téměř 70% rozlohy říční nivy, převládající typ biotopu) ombrotrofní rašeliniště: - údolní vrchoviště (blatkové bory, keříčkové formace otevřených ploch) minerotrofní rašeliniště - rašelinné a podmáčené smrčiny - rašelinné březiny - přechodová rašeliniště - rašelinné ostřicové louky  Oligotrofní tůně odstavených říčních ramen  Vysokostébelné a vysokobylinné porosty („pralouky“)

7 Mrtvý luh u Volar (300 ha, největší rašeliniště ČR)

8 Vegetace Vltavského luhu - mapa aktuální vegetace

9 Laterální dimenze - horizontální pattern vegetace

10 zóna rašelinišť poříční zóna Schematický průřez říční nivou - laterální gradienty prostředí převládající vliv oligotrofní vody z okolních svahů (boční průsak, podzemní voda, boční povrchové přítoky) převládající vliv meso- trofní vody z říčního toku

11 Poříční zóna - pravidelně zaplavované území  horizontální členitost vegetace - intenzivní erozně-akumulační procesy výrazná členitost mikroreliéfu strmé vlhkostní gradienty střídání druhů a společenstev s rozdílnými ekol. nároky - časté střídání maloplošných druhově chudých společenstev  silně rozkolísaný vodní režim  slabě mesotrofní prostředí  převládá minerální sedimentace

12 Poříční zóna - typy vegetace  pobřežní olšiny a vrbiny (Salix fragilis-Alnus incana ze sv. Alnion incanae)  porosty vysokých ostřic a rákosin (Phalaridion arundinaceae, Caricion rostratae, Caricion gracilis, Magnocaricion elatae, Calthion)  společenstva vodních makrofyt (Lemnion minoris, Utricularion vulgaris, Nitellion flexilis, Fontinalion antipyreticae, Nymphaeion albae, Potamion lucentis, Batrachion fluitantis, Oenanthion aquaticae, Glycerio-Sparganion, Caricion rostratae, Carici-Rumicion hydrolapathi, Sphagno-Utricularion, Bidention tripartitae, Littorellion uniflorae, Phragmition communis, Agropyro-Rumicion crispi)  minerotrofní rašeliniště plovoucích rašelinných plaurů ( Sphagno recurvi-Caricion canescentis)  vysokobylinné porosty (Calthion)  mokřadní vrbiny a porosty Spiraea salicifolia (Salicion cinereae)  aluviální louky (Molinion, Alopecurion?, Calthion)

13 Vodní makrofyta a mokřadní vegetace odstavených říčních ramen horní Vltavy (Hornovltavský luh, NP Šumava) - (kapitola IV/) Metodika: -historický průběh řečiště (staré mapy, recentní ortofoto, vegetační indikace), fytoc. snímkování 2004 Cíl: charakteristika vodních makrofyt Horno- vltavského luhu v biogeografickém kontextu Nuphar pumila

14 Vodní makrofyta a mokřadní vegetace odstavených říčních ramen horní Vltavy (Hornovltavský luh, NP Šumava) - (kapitola IV/) - převaha společenstev preferujících oligotrofní čisté vody - významné zastoupení společenstev s těžiš- těm výskytu v boreální zóně příp. se subat- lanticko-boreálním rozšířením: - Nupharetum pumilae - Myriophylletum alterniflori - Equiseto limosi-Caricetum rostratae - Potentilla palustris - Menyanthes trifoliata - Sparganietum minimi - spol. s Utricularia ochroleuca - terestrializace tůní plovoucími rašelin- nými plaury (se spol. sv. Sphagno recurvi- Caricion canescentis) – char. rašel. jezírka, boreální nivy - diverzita (22% tj. 63 druhů v říčních ramenech) - výrazná odlišnost zátopy Lipna – odlišné hydrologické poměry, trofie – teplomilnější společenstva typická pro eutrofnější vody Schematické znázornění zonace společenstev při terestrizaci tůní (mimo zátopovou oblast Lipenské nádrže).

15 Vodní makrofyta a mokřadní vegetace odstavených říčních ramen Potentilla palustris- Menyanthes trifoliata Potametum natantisSparganietum ramosi Nymphaeetum albo-luteae nupharetosum Utricularia australis Sphagno recurvi- Caricion canescentis Nupharetum pumilae Cicuto-Caricetum pseudocyperi

16  téměř 70% plochy říční nivy  stabilní vodní režim (lokálně fluktuace v důsledku odvodnění)  hladina vody těsně pod povrchem  silně oligotrofní, kyselé prostředí  převládající rašelinná sedimentace  mikroreliéf relativně zarovnaný – členitost hlavně na úrovni mikrostruktur = bulty/šlenky  horizontální členitost vegetace (na úrovni svazů) poměrně nízká - mozaika hlavně na úrovni facií - mikrostruktury Zóna rašelinišť

17  ombrotrofní: sv. Sphagnion medii blatkové bory (Pino rotundatae-Sphagnetum) (středoevr. areál, subkontinent. část temperátní Evropy) sv.Oxycocco-Empetrion hermaphroditi keříčková společenstva (Vaccinium uliginosum-Calluna vulgaris) (boreální, reliktní výskyt v mont. a subalp. střední Evropy)  minerotrofní : sv. Piceion excelsae podmáčené smrčiny (Mastigobryo-Piceetum) lesní: sv. Betulion pubescentis rašelinné březiny (Betula pubescens-Pinus sylvestris) nelesní: sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis - Carex rostrata-C. canescens (vegetace rašelinných plaurů) - Sphagno apiculati-Caricetum rostratae - Polytricho communis-Molinietum caerulae sv. Caricion fuscae Zóna rašelinišť – typy vegetace

18 Pino rotundatae-Sphagnetum Oxycocco-Empetrion hermaphroditi Betulion pubescentis Sphagno apiculati- Caricetum rostratae spol. s C. lasiocarpa Mastigobryo-Piceetum Caricion fuscae Polytricho communis- Molinietum caerulae

19 údolní vrchoviště (Sphagnion medii, Oxycocco-Empetrion) rašelinné březiny (Betulion pubescentis) podmáčené smrčiny (Piceion excelsae) minerotrofní ostřicová rašeliniště (Sphagno recurvi-Caricion canescentis, Caricion fuscae) Vegetace rašelinišť

20 Heterogenita a dynamika říční nivy - vysoká diverzita Druhová diverzita  kolem 300 druhů vyšších rostlin  36 zvláště ohrožených druhů  přes 20 druhů na Šumavě jen ve Vltavském luhu Stulík malý (Nuphar pumila) Prstnatec Traunsteinerův (Dactylorhiza traunsteineri)

21 Vysoká diverzita na úrovni druhů i biotopů  přirozená nestálost prostředí - dynamika říčního koryta - eroze x sedimentace  tradiční hospodaření  sukcese MOZAIKA BIOTOPŮ  florogeneze území

22 Florogeneze území subatlantské druhy boreomontánní druhy teplomilnější druhy horské druhy subkontinentální druhy alpské druhy

23 Praktická doporučení pro ochranu přírody a management v oblasti Hornovltavského luhu Cíl: I/ zachování přirozených ekologických procesů a funkcí říční nivy II/ zachování stávající vysoké biodiverzity - dynamika toku/záplavy - oligo/mesotrofie prostředí, laterální gradient - revitalizace narušeného vodního režimu - vazby na management v povodí - vysoká diverzita – různé úrovně (druhy, biotopy) - různé skupiny organismů - rozdílná geneze (prim. sekundární)  MOZAIKOVITÝ MANAGEMENT (matrix bez zásahu, patches s aktivním magementem)

24 ZÁVĚRY I/ biogeografický význam: plochá strukturovaná horská niva s oligo/mesotrofní chladnomilnou vegetací s vysokým zastoupením boreálních a boreomontánních prvků  extrazonální charakter (střední toky boreální zóny) II/ výrazná diferenciace stanovištních podmínek a vegetace v laterálním rozměru  I/ pobřežní zóna, II/ zóna rašelinišť III/ vysoká diverzita na úrovni druhů i biotopů, významný podíl sekundární diverzity IV/ základní implikace pro ochranné podmínky a management: - zachovat přirozenou dynamiku říčního koryta a režim záplav - zachovat oligo/mesotrofní charakter prostředí (včetně adekvátního managementu v povodí) - zavést mozaikovitý management s matrix bezzásahového území a vyčleněnými celky s aktivním managementem - revitalizace úseků s narušeným vodním režimem (zejména zóna II)


Stáhnout ppt "Hornovltavský luh - severská niva ve střední Evropě? Ivana Bufková Správa NP a CHKO Šumava"

Podobné prezentace


Reklamy Google