Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní LR = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní LR = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků."— Transkript prezentace:

1

2 Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní LR = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni

3 Příjmové veličiny na trhu VF Příjem z mezního produktu VF (MRP VF ): říká o kolik se změní příjem, pokud se díky zapojení dodatečné jednotky VF změní mezní produkt firmy. Průměrný příjem z produktu VF (ARP VF ): zjistíme kolik jednotek statku v průměru připadá na jednotku VF (např. kolik v průměru vyprodukuje např. jeden dělník), tj. zjistíme počet jednotek statků na jednotku VF. Tento počet vynásobíme cenou, za který je statek prodáván. MRP VF i ARP VF zpravidla nejprve rostou a potom klesají. Důvod nejprve totiž roste mezní produkt i průměrný produkt z VF, později mezní produkt i průměrný produkt klesají. Nejprve tedy dodatečná jednotka VF vyprodukuje více než předcházející jednotka – projevuje se dělba práce, specializace apod., později začne platit, že dodatečná jednotka VF vyprodukuje méně než předcházející jednotka – začne platit zákon klesajících mezních výnosů. V nedokonalé konkurenci klesá MRP VF i ARP VF rychleji než v konkurenci dokonalé – důvodem je skutečnost, že firma v NEDoko snižuje cenu všech jednotek svých produktů (nejenom dodatečně vyprodukované jednotky produktu) – pozn.: v DoKO je cena všech vyprodukovaných jednotek stejná.

4 Příjmové veličiny na trhu VF Průběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém typu tržní struktury realizuje firma svůj výstup Obecně – křivky MRP a ARP kopírují průběh křivek MP a AP MRP L ARP L L MRP L DoKo. trh produkce – MR=AR=P=konst. MRP L ARP L L MRP L NedoKo. trh produkce – MR, AR a P klesají s růstem realizované produkce → funkce MRP L a ARP L budou strměji klesat a budou posazeny blíže počátku

5 Nákladové veličiny na trhu VF MFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na faktor MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením dodatečné jednotky VF Pozn.: v prezentaci trhVFobecne.ppt jsou MFC značeny MCVF AFC (Average Factor Costs) – průměrné náklady na faktor AFC = náklady na jednotku zapojeného VF (kolik firmu stojí jedna jednotka VF) K = kapitál (počt jednotek kapitálu), L = práce (počet jednotek práce) AFCK = TC/K = r.K/K = r AFCL = TC/L = w.L/L = w r = nájemné, w = mzda

6 průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na trhu výrobních faktorů MFC= AFC=w L AFC MFC L AFC MFC AFC=w DoKo. Trh = všechny jednotky VF jsou stejné, tj. zaměnitelné, tj. stejně produktivní V praxi velmi vyjímečný případ. NedoKo. Trh = různé jednotky VF jsou různě produktivní Nejprve zaměstnáváme/používáme ty nejvíce produktivní jednotky, mezní náklady spojené s těmito produktivními jednotkami budou nízké, když zaměstnáváme další jednotky, které nejsou tak produktivní a mají vysoké OPC, tak MFC porostou

7 Volba optimálního množství najímaných VF takové množství VF, které firmě maximalizuje zisk TR(K,L) – TC(K,L) = π(K,L) max. Pozn.: ekonomický zisk značíme buď symbolem π nebo EP.

8 Poptávka po práci na DoKo. trhu práce DOKO. TRH PRÁCE: velký počet firem poptávajících práci cena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní – dána trhem individuální křivka nabídky práce (křivka nabídky práce jedné firmě, tj. kolik práce nabízejí lidé jedné firmě) je horizontální. Tuto křivku značíme sL. MFCL=AFCL=w=sL

9 Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce DoKo. trh práce – viz předchozí DoKo. trh produkce – MR=AR=P Pokud je trh práce dokonalý, cena práce (mzda) se ustálí na trhu interakcí křivek tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci, firma je příjemcem této ceny MFC L = AFC L =w=s L L CZK/L L SLSL w DLDL Firma Trh práce L* w*

10 modifikované zlaté pravidlo max. zisku: MRPL=MFCL (což lze vyjádřit MR.MPL=MFCL nebo P.MPL=w) Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR MRP L ARP L L MFC L = AFC L =w=s L1 MFC L = AFC L =w=s L2 MFC L = AFC L =w=s L3 MFC L = AFC L =w=s L4 v červeně vyznačených bodech platí podmínka maximalizace zisku, mzda je rovna příjmu z mezního produktu práce CZK/L tvoří všechny tyto body křivku poptávky po práci?

11 Firma musí v SR pokrýt alespoň variabilní náklady: TR ≥ VC Celkové příjmy musí být vyšší jak variabilní náklady Přičemž platí: TR = ARPL*L Příjem z průměrného produktu zaměstnance*počet zaměstnanců VC = w*L mzda*počet zaměstnanců Rovnici TR ≥ VC tak můžeme vyjádřit: ARPL.L ≥ w.L ARPL ≥ w Křivka poptávky po práci je tvořena klesající částí MRPL shora ohraničenou maximem ARPL Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR

12 MRP L ARP L L CZK/Lbod ukončení činnosti firmy v SR Pokud by mzdová sazba vystoupala nad úroveň ARP L, firma by ukončila činnost a nepoptávala by žádné množství práce. Vysvětlení: viz výše a prezentace trhyVFobecne.ppt DLDL

13 v LR je firma schopna měnit množství práce i kapitálu při změně mzdové sazby se nemění pouze objem najímané práce, ale i objem kapitálu mění-li se objem práce i kapitálu, mění se efektivnost práce → posun MPL a tím pádem i MRPL a krátkodobé DL působí následující efekty po změně mzdové sazby: substituční (SE), produkční (nákladový, PE) Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR

14 L K Q1Q1 Q2Q2 SEPE A TE B C SE: při poklesu mzdové sazby bude firma nahrazovat kapitál prací – posun z A do B → zhoršení efektivnosti práce – tlak na pokles MP L PE: pokles mzdové sazby – firma může současně zvýšit objem práce i kapitálu, takže může více vyrábět – posun z B do C → zvýšení efektivnosti práce – tlak na vzrůst MP L Celkový efekt poklesu mzdové sazby (TE): firma bude najímat více obou faktorů – zvýší se efektivita práce – vzrůst MP L

15 Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR MRP L1 L CZK/L D L(LR) MFC L = AFC L =w=s L1 w1w1 E1E1 Celkovým efektem poklesu mzdové sazby je vzrůst MP L a tím pádem i MRP L a krátkodobé D L w2w2 MFC L = AFC L =w=s L2 E2E2 Spojnice krátkodobých rovnovážných bodů (E 1 a E 2 ) tvoří dlouhodobou křivku poptávky po práci L1L1 L2L2 MRP L2

16 Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci 1. Z měna ceny práce (mzdové sazby) - způsobuje posun po DL (křivky poptávky po práci). Pokud cena práce roste, poptávka po práci klesá. 2. O statní faktory – D po produkci vyráběné daným VF, úroveň technologie, počet kooperujících vstupů – způsobují posun celé DL

17 Tržní poptávka po práci Tržní poptávka po práci – je horizontálním součtem křivek poptávky po práci jednotlivých firem. Platí následující závislosti: ↓w → ↑ poptávaného množství práce každé firmy → ↑ poptávaného množství práce na trhu → ↑ tržní DL jako horizontální součet indiv. DL, ale: ↓w → ↓ MC každé firmy → ↑S na trhu produkce → ↓P (cena statků) a zároveň ↓ MR (pokles ceny způsobuje, že firmám klesá MR)→ ↓MRPL a dochází k ↓DL (snížení poptávky firem po práci)→ DL každé firmy bude strmější a tím bude strmější i křivka tržní DL

18 Firma je cenovým příjemcem na trhu práce, ale cenovým tvůrcem na trhu finální produkce MR je klesající – MRPL a tím i DL bude strmější než když firma prodává výstup na DoKo. Trhu. Na trhu NeDoko musí firma snížit cenu, aby prodala více statků – MR firmy musí být klesající. Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR

19 MRP L ARP L L MRP L ARP L L MRP L Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR DLDL DLDL Firma na DoKo. trhu finální produkce Firma na NedoKo. trhu finální produkce

20 Vedle SE (substitučního efektu) a PE (produkčního efektu) se prosazuje ještě tzv. „příjmový efekt“: Pokles w povede k poklesu MC – zvýší se rovnovážné množství produkce za současného poklesu ceny statků (aby firma mohla prodat více, musí snížit cenu statků) a tedy i poklesu MR (pokles ceny statků snižuje i MR firmy) MRPL se tudíž neposune dolů v takovém rozměru jako v případě DoKo. firmy Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - LR

21 MRP L1 L CZK/L D L(LR) MFC L = AFC L =w=s L1 w1w1 E1E1 w2w2 MFC L = AFC L =w=s L2 E2E2 L1L1 L2L2 MRP L2 Tečkovanou čarou je vyznačen posun MRP L v případě, že by firma fungovala na DoKo.trhu finální produkce Princip formování tržní poptávky je pak stejný jako u DoKo. firmy – viz předchozí výklad

22 Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce nastává v bodě průniku křivky tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci. Rovnováha na trhu práce nastává v bodě průniku křivky tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci. Nabídka práce – zaměstnanci Nabídka práce – zaměstnanci Poptávka po práci – zaměstnavatelé (firmy). Poptávka po práci – zaměstnavatelé (firmy).

23 Křivka nabídky práce Nabídka práce se nejdříve chová jako běžná nabídková křivka - čím vyšší mzda (w), tím je větší nabídka, tj. ochota déle pracovat. Křivka nabídky práce bude rostoucí – čím vyšší je mzda, tím mají lidé méně obětovaných příležitostí, jak se živit jinak než prací a získávat příjem jinak než v podobě mzdy. Nabídka práce se nejdříve chová jako běžná nabídková křivka - čím vyšší mzda (w), tím je větší nabídka, tj. ochota déle pracovat. Křivka nabídky práce bude rostoucí – čím vyšší je mzda, tím mají lidé méně obětovaných příležitostí, jak se živit jinak než prací a získávat příjem jinak než v podobě mzdy. Od určitého momentu v horní části vykazuje křivka nabídky práce určitou anomálii - čím vyšší mzda, tím menší ochota pracovat. Je to dáno tím, že mezní užitek z příjmu začíná být menší než mezní užitek z volného času. Možná jednodušeji řečeno - při určité výši mzdy si člověk začne vážit více volného času než peněz. Rovněž tak působí i to, že při vyšším příjmu může být zaměstnáno menší množství členů domácnosti (babička, která je ještě v produktivním věku, nemusí chodit do práce, ale může se věnovat dětem a domácím pracím, z čehož domácnosti plynou nepeněžní výnosy). Od určitého momentu v horní části vykazuje křivka nabídky práce určitou anomálii - čím vyšší mzda, tím menší ochota pracovat. Je to dáno tím, že mezní užitek z příjmu začíná být menší než mezní užitek z volného času. Možná jednodušeji řečeno - při určité výši mzdy si člověk začne vážit více volného času než peněz. Rovněž tak působí i to, že při vyšším příjmu může být zaměstnáno menší množství členů domácnosti (babička, která je ještě v produktivním věku, nemusí chodit do práce, ale může se věnovat dětem a domácím pracím, z čehož domácnosti plynou nepeněžní výnosy).

24 Křivka nabídky práce – zpětné zakřivení Jedním z nákladů obětované příležitosti osob, kteří pracují, je volný čas, respektive cena volného času. Stejně jako v jiných případech i zde působí substituční efekt – zvýšení mzdy zdraží volný čas, takže lidé budou substituovat volný čas prací. Mzda je zároveň ale též důchodem. Když mzda vzroste, vzroste též důchod pracujících, a mohou si dopřát více statků, včetně volného času. Důchodový efekt tak říká, že zvýšení důchodu motivuje člověka, aby kupoval více statků včetně volného času, tedy aby méně pracoval. Jedním z nákladů obětované příležitosti osob, kteří pracují, je volný čas, respektive cena volného času. Stejně jako v jiných případech i zde působí substituční efekt – zvýšení mzdy zdraží volný čas, takže lidé budou substituovat volný čas prací. Mzda je zároveň ale též důchodem. Když mzda vzroste, vzroste též důchod pracujících, a mohou si dopřát více statků, včetně volného času. Důchodový efekt tak říká, že zvýšení důchodu motivuje člověka, aby kupoval více statků včetně volného času, tedy aby méně pracoval. Od určité, relativně vysoké úrovně mezd, působí tedy na nabídku práce důchodový efekt, tedy zvýšení mzdy nevede k tomu, aby člověk více pracoval, naopak jej motivuje k tomu, aby pracoval méně. Od určité, relativně vysoké úrovně mezd, působí tedy na nabídku práce důchodový efekt, tedy zvýšení mzdy nevede k tomu, aby člověk více pracoval, naopak jej motivuje k tomu, aby pracoval méně. Důchodový efekt se týká jak individuální nabídkové křivky, tak tržní nabídkové křivky. Důchodový efekt se týká jak individuální nabídkové křivky, tak tržní nabídkové křivky..

25 Minimální mzda = cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdová Cíle: garantování minimálního příjmu pracovníků státem → nástroj sociální politiky zvýšení motivace k hledaní práce zvýšení zaměstnanosti

26 Dopady minimální mzdy L SLSL w DLDL Trh práce L* w* dobrovolně nezaměstnaní w min1 w min1 – minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná – trh práce se vyčistí při vyšší mzdě w min2 w min2 – min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí, vzniká převis S nad D a nedobrovolná UNE nedobrovolně nezaměstnaní

27 (I)Racionalita minimální mzdy je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdou MINIMÁLNÍ MZDA NA DOKO. TRHU PRÁCE JE NESMYSL

28 Minimální mzda v ČR Zdroj:


Stáhnout ppt "Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní LR = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků."

Podobné prezentace


Reklamy Google