Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

TRH PRÁCE MIKROEKONOMIE I Ing. Veronika Mazalová, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "TRH PRÁCE MIKROEKONOMIE I Ing. Veronika Mazalová, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 TRH PRÁCE MIKROEKONOMIE I Ing. Veronika Mazalová, Ph.D.

2 Trh práce v podmínkách dokonalé konkurence  Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk.  Z tohoto důvodu ovlivňuje práci řada neekonomických faktorů, což působí zejména na vývoj nabídky po práci na tomto trhu.  Při rozhodování firmy na trhu práce budeme nejprve vycházet z předpokladu existence dokonalé konkurencevelký počet nabízejících i poptávajících a žádný nemůže ovlivnit mzdovou sazbu.

3 Poptávka po práci  Poptávka po práci je určená množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (při různých mzdových sazbách).  Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdou. MRP L = MFC L = w

4 Poptávka po práci  Příjem z mezního produktu práce (MRP L ) je násobkem mezního fyzického produktu (MPP L ) a ceny produktu (P).  Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosů, tzn. že přírůstky produktu se s každou dodatečnou jednotkou práce snižují.  Protože mezní náklady na faktor určuje tržní výše mzdy, je klesající část křivky mezního produktu práce základem pro určení křivky poptávky po práci. Odvození křivky po práci spočívá v nalezení optimální výše zaměstnanosti pro jednotlivé výše mzdy, resp. MFC L.

5 Křivka poptávky po práci A MFC L MRP L =d L LALA w wAwA

6 Nabídka práce  Člověk jakožto spotřebitel poptává na trhu zboží takového množství výrobků a služeb, jaké mu umožňuje jeho příjem a ceny zboží.  Nadále budeme předpokládat, že jediným zdrojem příjmu je pro něj jeho pracovní činnost.  Podoba pracovní činnosti :  Práce ve firmě – pronájem práce na trhu práce za účelem získávání peněz.  Domácí práce – umožňuje vytvářet výrobky či služby pro přímou spotřebu nebo zvyšovat znalosti a dovednosti, které mohou vést ke zvýšení spotřeby v budoucnosti.

7 Nabídka práce  Práce ve firmě a domácí práce zaberou část dne, zbytek je volným časem.  Pro určení tržní nabídky je účelné předpokládat pouze dvě možnosti využití času :  Pracovní čas  Volný čas  Cílem spotřebitele je maximalizace užitku:  jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas.

8 Nabídka práce  Člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času.  Tedy maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.

9 Substituční a důchodový efekt  Změna mzdové sazby má na rozhodování mezi prací a volným časem dvojí účinek :  Substituční efekt – při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času (vede k zvyšování nabízeného množství práce; tzn. nahrazuje volný čas prací).  Důchodový efekt – vyšší mzda zvyšuje reálný příjem (za předpokladu, že ceny výrobků a služeb se nemění) a vede tak k tendenci mít více volného času ( vede k snižování nabízeného množství práce; tzn. nahrazuje práci volným časem).

10 Substituční a důchodový efekt  Substituční a důchodový efekt působí protichůdně.  Dopad na změny mzdy na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje :  Substituční > důchodový = s růstem mzdy nabízené množství práce roste  Substituční < důchodový = s růstem mzdy nabízené množství práce klesá

11 Zpět zakřivená křivka nabídky po práci  Tvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů změny mzdy převládá.  Při nižší mzdové sazbě převládá substituční efekt a množství nabízené práce roste : křivka individuální nabídky práce má pozitivní směrnici.  Při vyšší mzdové sazbě převládá důchodový efekt a množství nabízené práce klesá : křivka individuální nabídky práce má zápornou směrnici.  Jedná se o tzv. zpět zakřivenou individuální křivku nabídky práce.

12 Zpět zakřivená individuální křivka nabídky práce LXLX X wXwX w L(hod./týden)

13 Rovnováha na trhu práce  Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou => rovnovážná mzda.  Tržní křivka poptávky je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu.  Tržní křivka nabídky je taktéž horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce, ale přesto není zpět zakřivená.

14 Rovnováha na trhu práce SLSL DLDL LELE E L w w2w2 w1w1 wEwE přebytek L nedostatek L

15 Rovnováha a mzdové rozdíly  V dokonalé konkurenci - tendence k ustalování rovnovážné výše jeho ceny.  Jestliže se bude mzdová sazba lišit, pracovníci budou přecházet z hůře placeného zaměstnání do zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou.  To zapříčiní, že nabídka práce v zaměstnání s nižší mzdovou sazbou bude klesat a mzdová sazba bude růst; v zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou bude růst nabídka práce, ale mzdová sazba bude klesat – dokud se mzdová sazba u všech zaměstnaných nevyrovná.  Přesto existují často i velmi výrazné mzdové rozdíly.

16 Nerovnovážné rozdíly  Některé rozdíly ve mzdách u stejně kvalifikovaných pracovníků odrážejí změny v rozvoji v jednotlivých odvětví.  V těchto případech různá mzdová sazba povede ke změnám poptávky a nabídky práce, dokud se její výše v jednotlivých zaměstnáních nevyrovná.  Mzdové rozdíly vedou k přesunům pracovních zdrojů a vyrovnávání mzdových rozdílů.

17 Rovnovážné rozdíly  Ne všechny mzdové rozdíly vedou k přemísťování pracovních zdrojů.  Rovnovážné rozdíly jsou vysvětlovány :  Nedostatečnou mobilitou zdrojů a segmentací trhu práce  Rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech, které jsou dané zděděnými vlastnostmi a rodinnou výchovou  Rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji určitých dovedností a schopností  Rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání  Existují kompenzující rozdíly ve mzdách – vyššími mzdami jsou kompenzovány nepeněžní rozdíly mezi určitými profesemi.

18 Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence  Příznaky a projevy nedokonalé konkurence na trzích práce :  Mzdová strnulost – pomalá reakce mezd na změny na trzích práce  Klasifikační systémy – podle nich jsou zaměstnanci odměňování (mzdové tarify firem)  Kolektivní smlouva  Pracovně právní zákonodárství  Monopson – trh s monopolní sílou na straně poptávajícího na trhu práce  Působení odborových organizací – existence monopolní síly na straně nabízejícího na trhu práce

19 Monopson  Jediný kupující určitého vstupu (jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace nebo jediný zaměstnavatel práce v určité oblasti)  Firma má monopsonní sílu ve všech případech, kdy se setkává s rostoucí křivkou nabídky práce.  Monopson může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců.  Mzdová sazba tedy není monopsonistovi dána trhem.  Jestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům.  MC firmy, spojené se zaměstnáním dodatečného pracovníka se rovnají w tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdám již najatých pracovníků.

20 Monopson  MC práce jsou vyšší než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste :  V této firmě nebude dána zaměstnanost vyrovnáním křivky poptávky a nabídky práce, jako je tomu v dokonalé konkurenci.  Mezní příjem z produktu práce převyšuje v rovnováze mzdovou sazbu.  Pracovníci v této situaci rozhodují pouze o tom zda pracovat, či nepracovat pro danou firmu (monopson). MFC L > w

21 Monopson L w wMwM LMLM LNLN N M MFC L SLSL MRP L =D L

22 Odborové svazy na trhu práce  Odborové svazy – sdružení pracujících, které ovlivňuje určitým způsobem nabídku práce a v určité míře mohou ovlivnit i poptávku po práci.  Odbory vznášejí řady požadavků:  vyšší mzdy  větší bezpečnost práce  lepší pracovní podmínky  více pracovních příležitostí  My se zaměříme na požadavek vyšší mzdové sazby.

23 Mzdový práh  Odbory mohou vyjednáváním se zaměstnavateli v daném odvětví dosáhnout minimální mzdu, která převyšuje rovnovážnou mzdu na tomto trhu.  Stává-li se tato výše mzdy tržní mzdou, představuje výše této mzdy výši mezních nákladů na práci, resp. nabídky práce.  S růstem ceny práce bude najímáno menší množství práce sníží se zaměstnanost u všech firem v odvětví a zaměstnanost práce v celém odvětví klesne.

24 Efekt mzdového prahu L L w w S D O F E LELE IEIE LFLF LOLO IOIO wOwO wEwE wOwO wEwE MFC LO MFC L MRP L =D PŘEBYTEK

25 Snížení nabídky práce odbory w wOwO wEwE LOLO LELE LFLF D L E F S EOEO SOSO  Tento postup zvýšení mzdy vyžaduje dva předpoklady :  Odbory musí být schopné snížit počet těch, kteří nabízejí práci určitého typu.  Odbory musí donutit zaměstnavatele zaměstnat pouze členy odborů.

26 Zvýšení poptávky po práci w wOwO wEwE LLFLF LELE LOLO F EOEO E D DODO S Třetí cesta ke zvýšení mzdové sazby je zvýšení poptávky po práci.  Snaha přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi vyráběném zboží.  Snaha omezit prodej konkurenčního zboží.

27 Bilaterální monopol  Bilaterální (dvoustranný) monopol – vzniká, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci.  Zájmy obou stran jsou protichůdné (monopson – co nejnižší mzda, odborové svazy – co nejvyšší mzda).  Výška skutečné mzdové sazby závisí na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu.  Mzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami.

28 Otázky na cvičení 8. přednáška – Trh výrobních faktorů  Trh práce v podmínkách dokonalé konkurence, poptávka po práci.  Nabídka práce, substituční a důchodový efekt, rovnováha na trhu práce.  Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence, monopson.  Odborové svazy, vyšší mzdová sazba, bilaterální monopol.

29 Ing. Veronika Mazalová, Ph.D. Děkuji Vám za pozornost


Stáhnout ppt "TRH PRÁCE MIKROEKONOMIE I Ing. Veronika Mazalová, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google