Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VÝROBNÍ FAKTORY, TEORIE ROZDĚLOVÁNÍ. OBSAH Výrobní faktory poptávka po výrobních faktorech nabídka výrobních faktorů trh práce nabídka a poptávka na trhu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VÝROBNÍ FAKTORY, TEORIE ROZDĚLOVÁNÍ. OBSAH Výrobní faktory poptávka po výrobních faktorech nabídka výrobních faktorů trh práce nabídka a poptávka na trhu."— Transkript prezentace:

1 VÝROBNÍ FAKTORY, TEORIE ROZDĚLOVÁNÍ

2 OBSAH Výrobní faktory poptávka po výrobních faktorech nabídka výrobních faktorů trh práce nabídka a poptávka na trhu práce trh kapitálových statků používání kapitálového statku investování do kapitálového statku poptávka a nabídka kapitálových statků kapitálový trh úrok na kapitálovém trhu nabídka a poptávka investičních příležitostí a investičních prostředků trh půdy

3 ÚVOD Příjmy každého z nás pocházejí z toho, co vlastníme. výrobní faktory vstupy používané k výrobě statků práce, půda, kapitál poptávka po výrobním faktoru je poptávka …………….. odvozená

4 VÝROBNÍ FAKTORY Prvotní výrobní faktory Druhotné výrobní faktory fyzický kapitál lidský kapitál sociální kapitál Teorie rozdělování

5 Správně doplňte Nejobecnějším rysem ekonomické činnosti je ____________ Input je jiné označení pro ______ (výrobní faktor). Práce a půda jsou ________ výrobní faktory (nejsou výsledkem předchozí výroby), kapitál pak označujeme jako __________ výrobní faktor (je současně vstupem i _________ ). V tržní ekonomice se výrobní faktory nacházejí v ___________ vlastnictví, jejích majitel je zapojí do výrobního procesu pouze tehdy, dosahuje-li nějakého ________ z vlastnictví (či fungování) příslušného faktoru (mzdy u práce, zisku či ______ u kapitálu a renty v případě vlastnictví _____ ). rozhodování zdroj primární sekundární výstupem soukromém důchodu úroky půdy

6 Formy důchodů plynoucí z vlastnictví a zapojení výrobních faktorů do výrobních procesů v tržní ekonomice jsou: a)mzda, cena a zisk b)mzda, renta, zisk a náklady kapitálu c)mzdy, renty a úrokové míry d)mzdy, renty, zisky a úroky e)platí vše výše uvedené

7 Formy důchodů plynoucí z vlastnictví a zapojení výrobních faktorů do výrobních procesů v tržní ekonomice jsou: a)mzda, cena a zisk b)mzda, renta, zisk a náklady kapitálu c)mzdy, renty a úrokové míry d)mzdy, renty, zisky a úroky e)platí vše výše uvedené

8 Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a)práce b)půda c)kapitál d)kapitál a technologie e)nelze jednoznačně odpovědět

9 Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a)práce b)půda c)kapitál d)kapitál a technologie e)nelze jednoznačně odpovědět

10 POPTÁVKA PO VÝROBNÍCH FAKTORECH Obecně platí, že množství výrobního faktoru, které bude použito, je takové množství, pro které mezní výnos z daného množství výrobního faktoru je roven ceně, kterou majitel prvního výrobního faktoru musí zaplatit majiteli druhého výrobního faktoru Teorie výrobních faktorů zdůrazňuje, že poptávané množství výrobního faktoru závisí na porovnání peněžního příjmu z mezního produktu daného výrobního faktoru s mezními náklady (cenou daného výrobního faktoru). Mezní produkt výrobního faktoru nám říká, o kolik se zvýší celkový produkt, pokud zaměstnáme dostatečnou jednotku (jednotky) výrobního faktoru

11 jakákoliv jednotka jakéhokoliv výrobního faktoru bude použita jen tehdy, pokud příjem z mezního produktu dané jednotky daného výrobního faktoru bude vyšší nebo maximálně roven ceně (mezním nákladům) za danou jednotku výrobního faktoru MRP VF =PV F Příjem z mezního produktu výrobního faktoru lze definovat jako příjem z dodatečných jednotek produktu z výrobního faktoru, tedy příjem z těch jednotek, o které se zvýšila produkce v důsledku zvýšení výrobního faktoru o jednotku

12 MRP VF =P VF MRP VF =P VF +OMC VF zákon klesajících výnosů → klesající křivka poptávky po výrobních faktorech tržní poptávková křivka

13 Trh práce v podmínkách dokonalé konkurence Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk.Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk. Z tohoto důvodu ovlivňuje práci řada neekonomických faktorů, což působí zejména na vývoj nabídky po práci na tomto trhu.Z tohoto důvodu ovlivňuje práci řada neekonomických faktorů, což působí zejména na vývoj nabídky po práci na tomto trhu. Při rozhodování firmy na trhu práce budeme nejprve vycházet z předpokladu existence dokonalé konkurencePři rozhodování firmy na trhu práce budeme nejprve vycházet z předpokladu existence dokonalé konkurence velký počet nabízejících i poptávajících a žádný nemůže ovlivnit mzdovou sazbu.

14 Poptávka po práci Poptávka po práci je určenáPoptávka po práci je určená –množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (při různých mzdových sazbách). Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němžFirma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž –se vyrovnává mezní příjem z produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdou. MRP L = MFC L = w

15 Poptávka po práci Už víme, že příjem z mezního produktu práce (MRP L ) je násobkem mezního fyzického produktu (MPP L ) a ceny produktu (P).Už víme, že příjem z mezního produktu práce (MRP L ) je násobkem mezního fyzického produktu (MPP L ) a ceny produktu (P). Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosů, tzn. že přírůstky produktu se s každou dodatečnou jednotkou práce snižují.Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosů, tzn. že přírůstky produktu se s každou dodatečnou jednotkou práce snižují. Protože mezní náklady na faktor určuje tržní výše mzdy, je klesající část křivky mezního produktu práce základem pro určení křivky poptávky po práci. Odvození křivky po práci spočívá v nalezení optimální výše zaměstnanosti pro jednotlivé výše mzdy, resp. MFC L.Protože mezní náklady na faktor určuje tržní výše mzdy, je klesající část křivky mezního produktu práce základem pro určení křivky poptávky po práci. Odvození křivky po práci spočívá v nalezení optimální výše zaměstnanosti pro jednotlivé výše mzdy, resp. MFC L.

16 Křivka poptávky po práci A MFC L MRP L =D L LALA w wAwA

17 Nabídka práce Člověk jakožto spotřebitel poptává na trhu zboží takového množství výrobků a služeb, jaké mu umožňuje……………………..Člověk jakožto spotřebitel poptává na trhu zboží takového množství výrobků a služeb, jaké mu umožňuje…………………….. Nadále budeme předpokládat, že jediným zdrojem příjmu je pro něj…………………Nadále budeme předpokládat, že jediným zdrojem příjmu je pro něj………………… Podoba pracovní činnosti :Podoba pracovní činnosti : –Práce ve firmě – pronájem práce na trhu práce za účelem získávání peněz. –Domácí práce – umožňuje vytvářet výrobky či služby pro přímou spotřebu nebo zvyšovat znalosti a dovednosti, které mohou vést ke zvýšení spotřeby v budoucnosti. jeho příjem a ceny zboží jeho pracovní činnost

18 Nabídka práce Práce ve firmě a domácí práce zaberou část dne, zbytek je…………….Práce ve firmě a domácí práce zaberou část dne, zbytek je……………. Pro určení tržní nabídky je účelné předpokládat pouze dvě možnosti využití času :Pro určení tržní nabídky je účelné předpokládat pouze dvě možnosti využití času : –Práci – která je pronajímána za mzdu –Volný čas Cílem spotřebitele je …………………………=Cílem spotřebitele je …………………………= jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas. volným časem maximalizace užitku

19 Nabídka práce Člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokudČlověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času. Tedy maximálního užitku je dosaženo tehdy, kdyžTedy maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.

20 Substituční a důchodový efekt Změna mzdové sazby má na rozhodování mezi prací a volným časem dvojí účinek :Změna mzdové sazby má na rozhodování mezi prací a volným časem dvojí účinek : ……………………– při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobků a služeb, což vede k tendenci……………………– při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času (vede k zvyšování nabízeného množství práce). ………………………..– vyšší mzda zvyšuje reálný příjem (za předpokladu, že ceny výrobků a služeb se nemění) a vede tak k tendenci………………………..– vyšší mzda zvyšuje reálný příjem (za předpokladu, že ceny výrobků a služeb se nemění) a vede tak k tendenci mít více volného času ( vede k snižování nabízeného množství práce). mít více volného času ( vede k snižování nabízeného množství práce). Substituční efekt Důchodový efekt

21 Substituční a důchodový efekt Substituční a důchodový efekt působí ………….Substituční a důchodový efekt působí …………. Dopad na změny mzdy na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje :Dopad na změny mzdy na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje : –Substituční > důchodový s růstem mzdy nabízené množství práce roste s růstem mzdy nabízené množství práce roste –Substituční < důchodový s růstem mzdy nabízené množství práce klesás růstem mzdy nabízené množství práce klesá protichůdně

22 Zpět zakřivená křivka nabídky po práci Tvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů změny mzdy převládá.Tvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů změny mzdy převládá. Při nižší mzdové sazbě převládá …………………………….Při nižší mzdové sazbě převládá ……………………………. a množství nabízené práce roste : křivka individuální nabídky práce má pozitivní směrnici. Při vyšší mzdové sazbě převládá ……………………Při vyšší mzdové sazbě převládá …………………… a množství nabízené práce klesá : křivka individuální nabídky práce má zápornou směrnici. Jedná se o tzv. zpět zakřivenou individuální křivku nabídky práce.Jedná se o tzv. zpět zakřivenou individuální křivku nabídky práce. substituční efekt důchodový efekt

23 Zpět zakřivená individuální křivka nabídky práce LXLX X wXwX w L(hod./týden)

24 Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou => rovnovážná mzda.Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou => rovnovážná mzda. Tržní křivka poptávky je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu.Tržní křivka poptávky je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu. Tržní křivka nabídky je taktéž horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce, ale přesto není zpět zakřivená.Tržní křivka nabídky je taktéž horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce, ale přesto není zpět zakřivená.

25 Rovnováha na trhu práce Důvody proč není zpětně zakřivená :Důvody proč není zpětně zakřivená : –Různí lidé mají rozdílné alternativní náklady a různý vztah k práci. –Rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky s vyššími transferovými výdělky. Při vychýlení mzdy (mzdové sazby) z rovnovážné úrovně vzniká na trhu nedostatek nebo přebytek práce.Při vychýlení mzdy (mzdové sazby) z rovnovážné úrovně vzniká na trhu nedostatek nebo přebytek práce.

26 Rovnováha na trhu práce SLSL DLDL LELE E L w w2w2 w1w1 wEwE přebytek L nedostatek L

27 Rovnováha a mzdové rozdíly V podmínkách dokonalé konkurence působí na trhu identického výrobního faktoru tendence k ustalování rovnovážné výše jeho ceny.V podmínkách dokonalé konkurence působí na trhu identického výrobního faktoru tendence k ustalování rovnovážné výše jeho ceny. Jestliže se bude mzdová sazba lišit, pracovníci budou přecházet ze zaměstnání hůře placeného do zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou.Jestliže se bude mzdová sazba lišit, pracovníci budou přecházet ze zaměstnání hůře placeného do zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou. To zapříčiní, že nabídka práce v zaměstnání s nižší mzdovou sazbou bude klesat a mzdová sazba bude růst; v zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou bude růst nabídka práce ale mzdová sazba bude klesat – dokud se mzdová sazba u všech zaměstnaných nevyrovná.To zapříčiní, že nabídka práce v zaměstnání s nižší mzdovou sazbou bude klesat a mzdová sazba bude růst; v zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou bude růst nabídka práce ale mzdová sazba bude klesat – dokud se mzdová sazba u všech zaměstnaných nevyrovná. Přesto existují často i velmi výrazné mzdové rozdíly.Přesto existují často i velmi výrazné mzdové rozdíly.

28 Nerovnovážné rozdíly V těchto případech různá mzdová sazba povede ke změnám poptávky a nabídky práce.V těchto případech různá mzdová sazba povede ke změnám poptávky a nabídky práce. Mzdové rozdíly vedou k přesunům pracovních zdrojů a vyrovnávání mzdových rozdílů.Mzdové rozdíly vedou k přesunům pracovních zdrojů a vyrovnávání mzdových rozdílů. V těchto případech se jedná o nerovnovážné rozdíly.V těchto případech se jedná o nerovnovážné rozdíly.

29 Rovnovážné rozdíly Rovnovážné rozdíly jsou vysvětlovány :Rovnovážné rozdíly jsou vysvětlovány : –Nedostatečnou mobilitou zdrojů a segmentací trhu práce –Rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech, které jsou dané zděděnými vlastnostmi a rodinnou výchovou –Rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji určitých dovedností a schopností –Rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání

30 Rovnovážné rozdíly Existují kompenzující rozdíly ve mzdách – vyššími mzdami jsou kompenzovány nepeněžní rozdíly mezi určitými profesemi. (placeny příplatky za mimořádné služby, vyrovnány prostředky za placení školného a odbornou přípravu)Existují kompenzující rozdíly ve mzdách – vyššími mzdami jsou kompenzovány nepeněžní rozdíly mezi určitými profesemi. (placeny příplatky za mimořádné služby, vyrovnány prostředky za placení školného a odbornou přípravu)

31 Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence Příznaky a projevy nedokonalé konkurence na trzích práce :Příznaky a projevy nedokonalé konkurence na trzích práce : –Mzdová strnulost – pomalá reakce mezd na změny na trzích práce –Klasifikační systémy – podle nich jsou zaměstnanci odměňování (mzdové tarify firem) –Kolektivní smlouva –Pracovně právní zákonodárství –Mzdové sazby jsou tak často i delší dobu nad nebo pod úrovní příjmu z mezního produktu práce

32 Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence Formy nedokonalé konkurence, které jsou spojeny s monopolní výhodou na straně poptávky nebo nabídky práce :Formy nedokonalé konkurence, které jsou spojeny s monopolní výhodou na straně poptávky nebo nabídky práce : Monopson – trh s monopolní sílou na straně „kupujícího“ na trhu práceMonopson – trh s monopolní sílou na straně „kupujícího“ na trhu práce Působení odborových organizací – existence monopolní síly na straně „prodávajícího“ na trhu prácePůsobení odborových organizací – existence monopolní síly na straně „prodávajícího“ na trhu práce

33 Monopson Monopson - monopolní síla na straně poptávky po práciMonopson - monopolní síla na straně poptávky po práci Monopson – jediný kupující určitého vstupu (jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace nebo jediný zaměstnavatel práce v určité oblasti)Monopson – jediný kupující určitého vstupu (jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace nebo jediný zaměstnavatel práce v určité oblasti) Firma má monopsonní sílu ve všech případech, kdy se setkává s rostoucí křivkou nabídky práce.Firma má monopsonní sílu ve všech případech, kdy se setkává s rostoucí křivkou nabídky práce. Monopson může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců.Monopson může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců. Mzdová sazba tedy není monopsonistovi dána trhem.Mzdová sazba tedy není monopsonistovi dána trhem.

34 Monopson Jestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům.Jestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům. MC firmy, spojené se zaměstnáním dodatečného pracovníka se rovnají w tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdám již najatých pracovníků.MC firmy, spojené se zaměstnáním dodatečného pracovníka se rovnají w tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdám již najatých pracovníků. Proto jsou MC práce vyšší, než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste :Proto jsou MC práce vyšší, než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste : MFC L > w

35 Monopson Firma maximalizující zisk převyšuje zaměstnanost práce tak dlouho, dokud dodatečný příjem ze zaměstnané dodatečné jednotky (příjem z mezního produktu práce) převyšuje dodatečné náklady na práci (mezní náklady na práci).Firma maximalizující zisk převyšuje zaměstnanost práce tak dlouho, dokud dodatečný příjem ze zaměstnané dodatečné jednotky (příjem z mezního produktu práce) převyšuje dodatečné náklady na práci (mezní náklady na práci). V této firmě nebude dána zaměstnanost vyrovnáním křivky poptávky a nabídky práce, jako je tomu v dokonalé konkurenci.V této firmě nebude dána zaměstnanost vyrovnáním křivky poptávky a nabídky práce, jako je tomu v dokonalé konkurenci. Mezní příjem z produktu práce převyšuje v rovnováze mzdovou sazbu.Mezní příjem z produktu práce převyšuje v rovnováze mzdovou sazbu. Pracovníci v této situaci rozhodují pouze o tom zda pracovat, či nepracovat pro danou firmu (monopson).Pracovníci v této situaci rozhodují pouze o tom zda pracovat, či nepracovat pro danou firmu (monopson).

36 Monopson L w wMwM LMLM LNLN N M MFC L SLSL MRP L =D L

37 Odborové svazy na trhu práce Odborové svazy – sdružení pracujících, které ovlivňuje určitým způsobem nabídku práce a v určité míře mohou ovlivnit i poptávku po práci.Odborové svazy – sdružení pracujících, které ovlivňuje určitým způsobem nabídku práce a v určité míře mohou ovlivnit i poptávku po práci. Odbory vznášejí řady požadavků:Odbory vznášejí řady požadavků: –vyšší mzdy –větší bezpečnost práce –lepší pracovní podmínky –více pracovních příležitostí My se zaměříme na požadavek vyšší mzdové sazby.My se zaměříme na požadavek vyšší mzdové sazby.

38 Odborové svazy na trhu práce Na daném trhu práce si můžeme představit tři základní možnosti dosažení vyšších mzdových sazeb :Na daném trhu práce si můžeme představit tři základní možnosti dosažení vyšších mzdových sazeb : –Vyjednání vyšší mzdy (která je vyšší než rovnovážná mzda) –Zvýšení rovnovážné mzdové sazby snížením nabídky práce –Zvýšení rovnovážné mzdové sazby zvýšením poptávky po práci

39 Mzdový práh Odbory mohou vyjednáváním se zaměstnavateli v daném odvětví dosáhnout minimální mzdu, která převyšuje rovnovážnou mzdu na tomto trhu.Odbory mohou vyjednáváním se zaměstnavateli v daném odvětví dosáhnout minimální mzdu, která převyšuje rovnovážnou mzdu na tomto trhu. Stává-li se tato výše mzdy tržní mzdou, představuje výše této mzdy výši mezních nákladů na práci, resp. nabídky práce.Stává-li se tato výše mzdy tržní mzdou, představuje výše této mzdy výši mezních nákladů na práci, resp. nabídky práce. S růstem ceny práce bude najímáno menší množství práce sníží se zaměstnanost u všech firem v odvětví a zaměstnanost práce v celém odvětví klesne.S růstem ceny práce bude najímáno menší množství práce sníží se zaměstnanost u všech firem v odvětví a zaměstnanost práce v celém odvětví klesne.

40 Efekt mzdového prahu L L w w S D O F E LELE LELE LFLF LOLO LOLO wOwO wEwE wOwO wEwE MFC LO MFC L MRP L =D

41 Snížení nabídky práce odbory w wOwO wEwE LOLO LELE LFLF D L E F S EOEO SOSO  Tento postup zvýšení mzdy vyžaduje dva předpoklady :  Odbory musí být schopné snížit počet těch, kteří nabízejí práci určitého typu.  Odbory musí donutit zaměstnavatele zaměstnat pouze členy odborů.

42 Zvýšení poptávky po práci w wOwO wEwE LLFLF LELE LOLO F EOEO E D DODO S Třetí cesta ke zvýšení mzdové sazby je zvýšení poptávky po práci.  Snaha přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi vyráběném zboží.  Snaha omezit prodej konkurenčního zboží.

43 Bilaterální monopol Bilaterální (dvoustranný) monopol – vzniká, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci.Bilaterální (dvoustranný) monopol – vzniká, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci. Zájmy obou stran jsou protichůdné (monopson – co nejnižší mzda, odborové svazy – co nejvyšší mzda).Zájmy obou stran jsou protichůdné (monopson – co nejnižší mzda, odborové svazy – co nejvyšší mzda). Výška skutečné mzdové sazby závisí na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu.Výška skutečné mzdové sazby závisí na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu. Mzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami.Mzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami.

44 TRH PRÁCE Nabídka a poptávka na trhu práce P(W) SLSL Q(L) celková zásoba práce DLDL

45 KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY 5. Firma Huynday uvažuje o výstavbě automobilky na severní Moravě. Jak se to projeví na poptávce po lidech, kteří jsou schopni pracovat v automobilce? Co se stane s jejich mzdou? Jak budou reagovat lidé pracujících v jiných profesích? Pokud možno graficky znázorněte. 5. Firma Huynday uvažuje o výstavbě automobilky na severní Moravě. Jak se to projeví na poptávce po lidech, kteří jsou schopni pracovat v automobilce? Co se stane s jejich mzdou? Jak budou reagovat lidé pracujících v jiných profesích? Pokud možno graficky znázorněte.

46 3.1. Doplňte následující tvrzení 3.1. Doplňte následující tvrzení a) Trh práce, na kterém je dostatečně velký počet pracovníků a zaměstnavatelů, takže žádný z uvedených subjektů schopen ovlivnit sazbu (cenu práce), nazýváme konkurenčním trhem práce. a) Trh práce, na kterém je dostatečně velký počet pracovníků a zaměstnavatelů, takže žádný z uvedených subjektů ( … ) schopen ovlivnit ( … ) sazbu (cenu práce), nazýváme ( … ) konkurenčním trhem práce. není, mzdovou, dokonale b) Rovnováha dokonale konkurenčního trhu práce nastává při rovnosti po práci a práce. Rovnováha nastává, jestliže mzdová sazba je natolik, aby za ní bylo ochotno pracovat dostatečné množství pracovníků a zároveň tak vysoká, aby ji firmy nebyly ochotny platit. b) Rovnováha dokonale konkurenčního trhu práce nastává při rovnosti ( … ) po práci a ( … ) práce. Rovnováha nastává, jestliže mzdová sazba je natolik ( … ), aby za ní bylo ochotno pracovat dostatečné množství pracovníků a zároveň ( … ) tak vysoká, aby ji firmy nebyly ochotny platit. poptávky, nabídky, vysoká, není

47 3.2. Doplňte následující tvrzení 3.2. Doplňte následující tvrzení c) Poptávka po práci je poptávkou. Individuální poptávka po práci je určena z produktu práce. Tržní (dílčí) poptávka vzniká jako součet individuálních poptávek jednotlivých firem v odvětví.. c) Poptávka po práci je poptávkou ( … ). Individuální poptávka po práci je určena ( … ) z ( … ) produktu práce. Tržní (dílčí) poptávka vzniká jako ( … ) součet individuálních poptávek jednotlivých firem v odvětví.. odvozenou, příjmem, mezního, horizontální d) Individuální nabídka práce závisí na výši sazby a je určena d) Individuální nabídka práce závisí na výši ( … ) sazby a je určena spojenou s obětováním času. ( … ) spojenou s obětováním ( … ) času. mzdové, újmou, volného

48 2.3. Který z uvedených faktorů určuje nabídku práce pro danou ekonomiku? 2.3. Který z uvedených faktorů určuje nabídku práce pro danou ekonomiku? a) míra účasti populace v souhrnné pracovní síle země b) velikost populace c) délka pracovního týdne d) kvalita pracovní síly e) vše výše uvedené

49 2.14. "Zpět zakřivená" křivka nabídky práce popisuje případ: "Zpět zakřivená" křivka nabídky práce popisuje případ: a) kdy se snižuje míra porodnosti a více žen vstupuje do pracovního procesu b) když ženy obdrží vyšší reálné mzdy - mnohé z nich pracují méně hodin než pracovaly při nižších mzdových sazbách c) když se omezí hranice dětské práce, bude více mladistvých hledat práci na částečný úvazek d) kdy v době recese pracuje více lidí v rodinných zemědělských podnicích vzhledem k jejich ziskovosti e) žádná z nabídek tento případ nepopisuje

50 2.6. Důchodový efekt růstu mzdové sazby znamená, že dojde k: 2.6. Důchodový efekt růstu mzdové sazby znamená, že dojde k: a) poklesu nabízeného množství práce - "bohatší" lidé obvykle poptávají a spotřebovávají více volného času b) poklesu nabízeného množství práce - w je nyní větší než MRPL c) růstu nabízeného množství práce - "bohatší" lidé obvykle preferují nákupy větších množství statků d) růstu poptávaného množství práce - MRPL totiž vzrostl e) poklesu nabízeného množství práce, protože lidé preferují dnešní spotřebu základních komodit před spotřebou budoucí

51 3.3. Doplňte následující tvrzení 3.3. Doplňte následující tvrzení e) "Zpětné zakřivení" individuální nabídkové křivky práce nastává, pokud efekt změny mzdové sazby substituční efekt změny mzdové sazby - růst mzdové sazby má tedy pak za následek nabízeného množství práce. Na úrovni celého trhu má však křivka nabídky práce vždy směrnici (tj. je rostoucí - např. vlivem faktorů rekvalifikace a mobility práce). e) "Zpětné zakřivení" individuální nabídkové křivky práce nastává, pokud ( … ) efekt změny mzdové sazby ( … ) substituční efekt změny mzdové sazby - růst mzdové sazby má tedy pak za následek ( … ) nabízeného množství práce. Na úrovni celého trhu má však křivka nabídky práce vždy ( … ) směrnici (tj. je rostoucí - např. vlivem faktorů rekvalifikace a mobility práce). důchodový, převýší, snížení, pozitivní

52 2.7. Jestliže poroste nabídka práce, pak za jinak stejných podmínek: 2.7. Jestliže poroste nabídka práce, pak za jinak stejných podmínek: a) bude růst mzdová sazba a klesat počet zaměstnaných b) bude klesat mzdová sazba a klesat počet zaměstnaných c) bude růst mzdová sazba a klesat počet nezaměstnaných d) bude klesat mzdová sazba a růst počet zaměstnaných e) neplatí žádné z předchozích tvrzení

53 2.10. Při růstu produktivity práce za předpokladu "ceteris paribus" dojde: Při růstu produktivity práce za předpokladu "ceteris paribus" dojde: a) k posunu po křivce poptávky po práci směrem nahoru b) k posunu křivky poptávky po práci doleva c) k posunu po křivce poptávky po práci směrem dolů d) k posunu křivky poptávky po práci doprava dolů e) změna produktivity nemá na poptávku žádný přímý vliv

54 2.8. Jestliže odbory ovlivňují situaci na trhu práce, mohou způsobit růst mzdových sazeb tím, že: 2.8. Jestliže odbory ovlivňují situaci na trhu práce, mohou způsobit růst mzdových sazeb tím, že: a) posunou rovnovážný bod směrem nahoru po nabídkové křivce práce b) změní elasticitu křivky nabídky práce c) posunou křivku nabídky práce doleva d) nebudou stanovovat podmínky kolektivních smluv e) posunou křivku nabídky práce doprava

55 2.11. Uvažujeme firmu na dokonale konkurenčním trhu práce (firma tedy nemůže ovlivnit cenu práce) - křivka nabídky práce pro tuto firmu bude: Uvažujeme firmu na dokonale konkurenčním trhu práce (firma tedy nemůže ovlivnit cenu práce) - křivka nabídky práce pro tuto firmu bude: a) dokonale elastická b) dokonale neelastická c) vodorovná (rovnoběžná s osou x) d) platí a) i c) zároveň e) nelze pro nedostatek údajů jednoznačně určit

56 2.13. Za předpokladu dokonale konkurenčního trhu práce nižší než rovnovážná mzda povede k: Za předpokladu dokonale konkurenčního trhu práce nižší než rovnovážná mzda povede k: a) převaze poptávky po práci nad nabídkou práce b) nezaměstnanosti c) nedostatku pracovních sil na trhu d) nedostatku pracovních míst v ekonomice e) platí nabídky a) i c) současně

57 2.4. Která z následujících profesních skupin může být považována za nejvíce "nekonkurenční" a relativně uzavřenou? 2.4. Která z následujících profesních skupin může být považována za nejvíce "nekonkurenční" a relativně uzavřenou? a) skladník železářského zboží b) topič v parní lokomotivě c) pomocný dělník v gumárně "MITAS" d) zakázková dámská krejčová provozovny "LUXUS" d) zakázková dámská krejčová provozovny "LUXUS" e) noční hlídač staveniště metra trasy B

58 SPECIFIKA TRHU PRÁCE 1. Teorie lidského kapitálu 2. zvýšení sociálních dávek (např. příspěvků v nezaměstnanosti) 3. minimální mzda 4. progresivní zdanění 5. Válka, nemoci a jiné katastrofy 6. kompenzující rozdíly 7. Platy manažerů 8. Trhy, kde vítěz bere vše 9. Stejná mzda pro muže a ženy 10. Stejná mzda pro muže a ženy

59 2.5. Odborový svaz prosadil podstatné zvýšení minimální mzdy. Jak se změní situace na trhu práce? 2.5. Odborový svaz prosadil podstatné zvýšení minimální mzdy. Jak se změní situace na trhu práce? a) klesne nezaměstnanost b) klesne průměrná mzdová sazba v odvětví c) vytvoří se nový bod rovnováhy, kde budou opět síly poptávky a nabídky vyrovnané d) nový bod optima (rovnováhy) se posune směrem dolů e) žádná z uvedených nabídek není správná

60 SPECIFIKA TRHU PRÁCE 1. Diskriminace na trhu práce příčiny a) diskriminaci vyžaduje zákazník b) diskriminaci provádí firma na svůj popud c) diskriminace jako důsledek státního rozhodnutí 2. zákoník práce posilující pozici zaměstnanců, znemožňující propouštění atd. 3. Teorie efektivnosti mezd 4. Stejné postavení studentů jako ostatních osob

61 2.1. Má mezní fyzický produkt práce v každé situaci klesající charakter? 2.1. Má mezní fyzický produkt práce v každé situaci klesající charakter? a) ano, vždy b) ne c) ano, ale pouze za dokonalé konkurence na trhu statků d) ano, ale pouze za nedokonalé konkurence na trhu statků e) ano, ale pouze v případě izolovaného zkoumání trhu práce (v rámci teorie dílčí rovnováhy)

62 2.2. Kdyby všichni lidé byli přesně stejní (neexistovaly by rozdíly v kvalifikaci, schopnostech apod.) a kdyby trh práce byl dokonale konkurenční, potom: 2.2. Kdyby všichni lidé byli přesně stejní (neexistovaly by rozdíly v kvalifikaci, schopnostech apod.) a kdyby trh práce byl dokonale konkurenční, potom: a) jakékoliv rozdíly ve mzdách by bylo možné vysvětlit kvalitativními rozdíly mezi lidmi b) mohly by existovat značné rozdíly ve mzdách vysvětlitelné např. Různými schopnostmi c) jakýkoliv rozdíl ve mzdách by mohl být vysvětlen příslušností k určité rase čináboženství d) musela by nezbytně existovat jediná mzdová sazba e) nic z uvedeného by neplatilo

63 2.9. Co z následujícího nepatří mezi faktory způsobující nedokonalosti reálných trhů práce? 2.9. Co z následujícího nepatří mezi faktory způsobující nedokonalosti reálných trhů práce? a) náklady na kvalifikaci b) diskriminace romského obyvatelstva c) prvky jedinečnosti práce d) dokonalá mobilita pracovních sil e) existence nekonkurenčních profesních skupin

64 2.12. Reálnou mzdou rozumíme: Reálnou mzdou rozumíme: a) počet peněžních jednotek, které pracovník obdrží za vykonanou práci b) počet peněžních jednotek po zdanění c) počet peněžních jednotek, který by pracovník obdržel v případě dokonalé konkurence všech trhů d) celkový rozsah peněžních prostředků vyplacených firmou za určitý časový interval e) žádná z nabídek není správná

65 1.1 Rozhodněte, zda níže uvedená tvrzení jsou pravdivá nebo 1.1 Rozhodněte, zda níže uvedená tvrzení jsou pravdivá nebo nepravdivá a) křivka nabídky práce v podmínkách dokonalé konkurence trhu práce vystupuje vůči firmě jako dokonale elastická [ pravda ] b) s dokonale konkurenčním trhem práce není slučitelná představa nedobrovolné (keynesiánské) nezaměstnanosti [ pravda ] c) reálná mzda je částka, kterou pracovník obdrží v penězích [ nepravda ]

66 1.2 Rozhodněte, zda níže uvedená tvrzení jsou pravdivá nebo 1.2 Rozhodněte, zda níže uvedená tvrzení jsou pravdivá nebo nepravdivá d) segmentace trhu práce je jednou z příčin strnulosti na straně nabídky práce [ pravda ] e) pokud odbory prosadí zvýšení mzdových sazeb, automaticky vzroste i zaměstnanost [ nepravda ] f) s výší mzdové sazby se mění volba mezi užitkem, který plyne spotřebiteli ze spotřeby výrobků a služeb, a užitkem z volného času [ pravda ]

67 TRH KAPITÁLOVÝCH STATKŮ A KAPITÁLOVÝ TRH V případě trhu kapitálových statků se nabízejí a poptávají statky, které slouží k produkci spotřebních statků (např. budovy, stroje, technologie apod.) V případě kapitálového trhu se nabízejí a poptávají dočasně volné peněžní prostředky, které jsou pak investovány, čehož výnosem je úrok mezi nominální cenou současných peněz a peněz, které investor obdrží díky své investici v budoucnu.

68 TRH KAPITÁLOVÝCH STATKŮ používání kapitálového statku MRP VF =P VF investování do kapitálového statku čisté investice odpisy Obecně lze říci, že výnos z investice do kapitálového statku musí být vyšší než výnos z druhé nejlepší alternativní příležitosti příjem z mezního produktu dané jednotky statku za dané kalendářní období musí krýt poměrnou část opotřebení. MRP K R+D poptávka a nabídka kapitálových statků

69 KAPITÁLOVÝ TRH na kapitálovém trhu se směňují současné peníze za budoucí cenou peněz je………………. rozdíl mezi nominální hodnotou současných (=investiční prostředky) a budoucích peněz podoby kapitálového trhu úrok

70 ÚROK NA KAPITÁLOVÉM TRHU Cenou peněz je úrok kdo půjčuje peníze, musí časem dostat zpět nejen půjčené peníze (sumu peněz, které půjčil), ale ještě něco navíc, zpravidla tedy věřitel dostává zpět větší peněžní sumu, než kterou dlužníkovi půjčil úspory peníze, které aktuálně nepotřebujeme nabídka a poptávka investičních příležitostí a investičních prostředků investiční příležitost je tím, do čeho mohou být investovány prostředky v peněžní i nepeněžní (volný čas, důvěryhodnost apod.) tak, aby očekávaný výnos převýšil náklady vzniklé investovánm rozdělení investiční příležitosti

71 Správně doplňte Kapitál je __________ faktor, je současně ________ i _________. Do této kategorie bývá řazena i ___________ (mívající nehmotnou podobu myšlenky, postupu či investice) někdy i _____________ (schopnost organizovat a řídit výrobu, nést rizika, provádět investice apod.) Pokud chápeme kapitál jako produkty výroby sloužící k výrobě jiných statků, pak hovoříme o kapitálových ________. Párovými kategoriemi jsou statky (výrobky a služby určené k bezprostřední spotřebě) a tzv. ____________ (kapitálové statky „krátkodobého“ užití – např. polotovary) sekundárnívstupem výstupem technologie podnikatelství statcích meziprodukt

72 Správně doplňte Kapitál může dále nabývat podoby __________ aktiv a ________ kapitálu. Společným znakem všech forem (podob) kapitálu je fakt, že přináší ekonomickému subjektu (který v současnosti vynaložil určité zdroje na jeho získání) v budoucnosti nějaký další dodatečný _______ (např. v podobě úroku) Pokud na trhu kapitálu _________ žádný ekonomický subjekt, který je schopen ovlivnit tržní cenu kapitálu (tedy disponovat určitým stupněm kontroly nad cenou kapitálu) – pak tento trh kapitálu považujeme za _________ konkurenční. finančních lidského příjem neexistuje dokonale

73 Správně doplňte Trh „krátkodobých“ peněz a půjček označujeme jako trh ______, trh „dlouhodobých“ peněz a půjček (s dobou splatnosti delší než 1 rok – tzv. „dlouhodobé peníze“) pak jako trh ________. Dohromady tvoří síť __________ trhů. Trh kapitálu bývá někdy označován jako trh ______. Pokud firmy nemají dostatek ________ zdrojů, přicházejí na trh kapitálu. Poptávka na tomto trhu je _________ poptávka od poptávky po výrobcích a službách, k jejichž výrobě se má dodatečný kapitál používat – je určena veličinou ______ a závisí na výši ________ míry. peněz kapitálu finančních úspor vlastních odvozená MRP K úrokové

74 Správně doplňte Nabídka na trhu kapitálu je dána ________ domácností, v krátkém období považujeme křivku nabídky kapitálu za dokonale ___________ (fixní), v dlouhém období pak je křivka nabídky kapitálu _______ (s růstem úrokové míry roste, za jinak stejných podmínek, i nabídka úspor ze strany domácností). Rovnováha dokonale konkurenčního trhu kapitálu nastává při rovnosti nabídky a poptávky po kapitálu, tedy graficky v průsečíku tržních křivek nabídky kapitálu (která je dána ________) a poptávky po kapitálu (za kterou je skryt vývoj veličiny ______). V bodě rovnováhy jsou tedy vyrovnány „______“ a „________“, vytváří se rovnovážná úroková _____ („cen kapitálu“) a rovnovážné ________ „směňovaného“ kapitálu. úsporami neelastickou rostoucí úsporami MRP K úspory investice míramnožství

75 Správně doplňte Pokud se již firma rozhodla pro určitou investici a podařilo se jí získat prostředky na trhu ________, přichází na trh ___________ statků, který je analogií trhu ___________ statků. Poptávka po kapitálových statcích je odvozena z principu míry _______ z kapitálu. Reálně je oceňování kapitálových statků prováděno např. podle ukazatele ________ hodnoty toku budoucích _______ z oceňování kapitálového aktiva. kapitálu kapitálovýchspotřebních výnosu současnévýnosů

76 Správně doplňte Princip ukazatele současné hodnoty toku budoucích výnosů (PV) spočívá v tom, že spočítáme (pomocí ____________), kolik peněz uložených dnes při dané _______ míře by bylo potřeba, aby poskytlo ______ tok budoucích příjmů jako oceňovaný kapitálový statek (investice). Podle povahy budoucích _______ z investice používáme různé vzorce pro stanovení konkrétní výše ukazatele PV – výsledek nám slouží jako jedno z kritérií pro rozhodování o volbě či uskutečnění příslušné investice. diskontování úrokové stejný výnosů

77 1. Kapitálové statky: 1. Kapitálové statky: a) jsou většinou statky dlouhodobého užití b) neslouží bezprostřední spotřebě c) jsou statky, které byly vyrobeny, aby opět byly vloženy do výroby d) je pojem označující kapitál ve fyzickém smyslu e) všechny tvrzení jsou správná

78 1. Kapitálové statky: 1. Kapitálové statky: a) jsou většinou statky dlouhodobého užití b) neslouží bezprostřední spotřebě c) jsou statky, které byly vyrobeny, aby opět byly vloženy do výroby d) je pojem označující kapitál ve fyzickém smyslu e) všechny tvrzení jsou správná

79 2. Jestliže je v podmínkách dokonalé konkurence úroková míra jako cena kapitálu nižší než veličina MRP k, potom firma: 2. Jestliže je v podmínkách dokonalé konkurence úroková míra jako cena kapitálu nižší než veličina MRP k, potom firma: a) sníží poptávané množství kapitálu b) nezmění poptávané množství kapitálu c) zvýší poptávané množství kapitálu d) prodá veškeré výrobní zařízení a opustí odvětví e) nemáme dostatek informací pro odhad chování této firmy

80 2. Jestliže je v podmínkách dokonalé konkurence úroková míra jako cena kapitálu nižší než veličina MRP k, potom firma: 2. Jestliže je v podmínkách dokonalé konkurence úroková míra jako cena kapitálu nižší než veličina MRP k, potom firma: a) sníží poptávané množství kapitálu b) nezmění poptávané množství kapitálu c) zvýší poptávané množství kapitálu d) prodá veškeré výrobní zařízení a opustí odvětví e) nemáme dostatek informací pro odhad chování této firmy

81 3. Které z následujících tvrzení není správné? 3. Které z následujících tvrzení není správné? a) úspory jsou rostoucí funkcí úrokové míry b) v dlouhém období jsou úspory určeny na základě časových preferencí c) nabídka kapitálu v krátkém období je dokonale elastická d) během času dochází k růstu celkových kapitálových zásob, takže jednotlivé vertikální krátkodobé křivky nabídky kapitálu se posunují doprava e) nabídka kapitálu v krátkém období je dokonale neelastická

82 3. Které z následujících tvrzení není správné? 3. Které z následujících tvrzení není správné? a) úspory jsou rostoucí funkcí úrokové míry b) v dlouhém období jsou úspory určeny na základě časových preferencí c) nabídka kapitálu v krátkém období je dokonale elastická d) během času dochází k růstu celkových kapitálových zásob, takže jednotlivé vertikální krátkodobé křivky nabídky kapitálu se posunují doprava e) nabídka kapitálu v krátkém období je dokonale neelastická

83 4. Míra výnosu z kapitálu vyjadřuje: 4. Míra výnosu z kapitálu vyjadřuje: a) čistý výnos (zpravidla za 1 rok), který přinese jedna peněžní jednotka investovaného kapitálu b) cenu kapitálu násobenou běžnou tržní úrokovou mírou c) kolik kapitálu by firma najala za předpokladu dokonalé konkurence na všech trzích d) kolika peněžních jednotek investovaného kapitálu je třeba k dosažení rovnosti úspor a investic na makroúrovni e) žádná z nabídek není správná

84 4. Míra výnosu z kapitálu vyjadřuje: 4. Míra výnosu z kapitálu vyjadřuje: a) čistý výnos (zpravidla za 1 rok), který přinese jedna peněžní jednotka investovaného kapitálu b) cenu kapitálu násobenou běžnou tržní úrokovou mírou c) kolik kapitálu by firma najala za předpokladu dokonalé konkurence na všech trzích d) kolika peněžních jednotek investovaného kapitálu je třeba k dosažení rovnosti úspor a investic na makroúrovni e) žádná z nabídek není správná

85 5. Úrok lze charakterizovat jako: 5. Úrok lze charakterizovat jako: a) výnos ze za´půjčených peněz b) cenu peněz (resp. peněžního kapitálu) za právo dočasně disponovat cizími penězi c) formu nájemného, pokud se nájem týká kapitálu d) cenu (odměnu) za to, že domácnost své prostředky okamžitě nepotřebuje – tj. stimul tvorby úspor e) všechny odpovědi úrok charakterizují

86 5. Úrok lze charakterizovat jako: 5. Úrok lze charakterizovat jako: a) výnos ze za´půjčených peněz b) cenu peněz (resp. peněžního kapitálu) za právo dočasně disponovat cizími penězi c) formu nájemného, pokud se nájem týká kapitálu d) cenu (odměnu) za to, že domácnost své prostředky okamžitě nepotřebuje – tj. stimul tvorby úspor e) všechny odpovědi úrok charakterizují

87 6. Cena auta je Kč. Toto auto ročně pronajímám za Kč. Celkové roční náklady na provoz a údržbu činí Kč. Míra výnosu z kapitálu (v %) bude: 6. Cena auta je Kč. Toto auto ročně pronajímám za Kč. Celkové roční náklady na provoz a údržbu činí Kč. Míra výnosu z kapitálu (v %) bude: a) 25 b) 13 c) 12 d) 100 e) ze zadaných informací nelze určit

88 6. Cena auta je Kč. Toto auto ročně pronajímám za Kč. Celkové roční náklady na provoz a údržbu činí Kč. Míra výnosu z kapitálu (v %) bude: 6. Cena auta je Kč. Toto auto ročně pronajímám za Kč. Celkové roční náklady na provoz a údržbu činí Kč. Míra výnosu z kapitálu (v %) bude: a) 25 b) 13 c) 12 d) 100 e) ze zadaných informací nelze určit

89 7. Cena auta je Kč. Toto auto ročně pronajímám za Kč. Celkové roční náklady na provoz a údržbu činí Kč. Roční míra návratnosti kapitálu bude (v %): 7. Cena auta je Kč. Toto auto ročně pronajímám za Kč. Celkové roční náklady na provoz a údržbu činí Kč. Roční míra návratnosti kapitálu bude (v %): a) 1 b) 25 c) 12 d) 100 e) nelze určit

90 7. Cena auta je Kč. Toto auto ročně pronajímám za Kč. Celkové roční náklady na provoz a údržbu činí Kč. Roční míra návratnosti kapitálu bude (v %): 7. Cena auta je Kč. Toto auto ročně pronajímám za Kč. Celkové roční náklady na provoz a údržbu činí Kč. Roční míra návratnosti kapitálu bude (v %): a) 1 b) 25 c) 12 d) 100 e) nelze určit

91 8. Luk a šípy jsou pro Robinsona: 8. Luk a šípy jsou pro Robinsona: a) přírodním faktorem, protože jsou vyrobeny z přírodního materiálu b) reálným (fyzickým) kapitálovým statkem, protože mu slouží k získání statků spotřebních c) volným statkem, protože nejsou vzácné d) spotřebním statkem, protože uspokojují jeho potřeby e) žádná z odpovědí není správná

92 8. Luk a šípy jsou pro Robinsona: 8. Luk a šípy jsou pro Robinsona: a) přírodním faktorem, protože jsou vyrobeny z přírodního materiálu b) reálným (fyzickým) kapitálovým statkem, protože mu slouží k získání statků spotřebních c) volným statkem, protože nejsou vzácné d) spotřebním statkem, protože uspokojují jeho potřeby e) žádná z odpovědí není správná

93 9. Hodnota kapitálového statku je dána: 9. Hodnota kapitálového statku je dána: a) náklady vynaloženými na jeho pořízení, úročenými k dnešnímu dni b) jeho budoucími výnosy, odúročenými ke dni jeho pořízení c) jeho budoucími výnosy, odúročenými ke dnešnímu dni d) jeho dnešní zůstatkovou hodnotou e) jeho dnešními výnosy, úročenými ke dni jeho úplného opotřebení

94 9. Hodnota kapitálového statku je dána: 9. Hodnota kapitálového statku je dána: a) náklady vynaloženými na jeho pořízení, úročenými k dnešnímu dni b) jeho budoucími výnosy, odúročenými ke dni jeho pořízení c) jeho budoucími výnosy, odúročenými ke dnešnímu dni d) jeho dnešní zůstatkovou hodnotou e) jeho dnešními výnosy, úročenými ke dni jeho úplného opotřebení

95 10. Firma na trhu kapitálových statků nakoupí výrobní zařízení za Kč. Činnost na tomto zařízení nese roční tržbu ve výši Kč. Roční náklady na výrobu (včetně odpisů) jsou Kč. Čistý roční výnos z kapitálu bude: 10. Firma na trhu kapitálových statků nakoupí výrobní zařízení za Kč. Činnost na tomto zařízení nese roční tržbu ve výši Kč. Roční náklady na výrobu (včetně odpisů) jsou Kč. Čistý roční výnos z kapitálu bude: a) Kč b) Kč c) Kč d) 1% e) žádná z nabídek není správná

96 10. Firma na trhu kapitálových statků nakoupí výrobní zařízení za Kč. Činnost na tomto zařízení nese roční tržbu ve výši Kč. Roční náklady na výrobu (včetně odpisů) jsou Kč. Čistý roční výnos z kapitálu bude: 10. Firma na trhu kapitálových statků nakoupí výrobní zařízení za Kč. Činnost na tomto zařízení nese roční tržbu ve výši Kč. Roční náklady na výrobu (včetně odpisů) jsou Kč. Čistý roční výnos z kapitálu bude: a) Kč b) Kč c) Kč d) 1% e) žádná z nabídek není správná

97 11. Míra výnosu z kapitálu je: 11. Míra výnosu z kapitálu je: a) vždy rovna úrokové míře b) rovna úrokové míře pouze v případě nedokonalé konkurence na trhu kapitálu c) rovna úrokové míře pouze v případě dokonalé konkurence na trhu kapitálu d) vždy rovna čistému výnosu z kapitálu e) žádná z nabídek není správná

98 11. Míra výnosu z kapitálu je: 11. Míra výnosu z kapitálu je: a) vždy rovna úrokové míře b) rovna úrokové míře pouze v případě nedokonalé konkurence na trhu kapitálu c) rovna úrokové míře pouze v případě dokonalé konkurence na trhu kapitálu d) vždy rovna čistému výnosu z kapitálu e) žádná z nabídek není správná

99 12. Z hlediska společnosti má určitý investiční projekt smysl, pokud: 12. Z hlediska společnosti má určitý investiční projekt smysl, pokud: a) cena půjčky je velmi nízká b) zvýší reálný produkt c) zvýší produkt na obyvatele d) nový projekt zajistí vyšší zaměstnanost e) míra výnosnosti je větší než tržní úroková míra

100 12. Z hlediska společnosti má určitý investiční projekt smysl, pokud: 12. Z hlediska společnosti má určitý investiční projekt smysl, pokud: a) cena půjčky je velmi nízká b) zvýší reálný produkt c) zvýší produkt na obyvatele d) nový projekt zajistí vyšší zaměstnanost e) míra výnosnosti je větší než tržní úroková míra

101 13. Pokud ukazatel PV (současná hodnota toku budoucích výnosů) je menší ve srovnání s cenou stroje, pak firma: 13. Pokud ukazatel PV (současná hodnota toku budoucích výnosů) je menší ve srovnání s cenou stroje, pak firma: a) pravděpodobně stroj koupí b) pravděpodobně stroj koupí, pokud si na něj nemusí půjčit c) pravděpodobně stroj nekoupí d) koupí stroj, ale pouze za dokonalé konkurence e) nelze rozhodnout, neboť ukazatel PV při rozhodování firmy o uskutečnění investice nehraje podstatnou úlohu

102 13. Pokud ukazatel PV (současná hodnota toku budoucích výnosů) je menší ve srovnání s cenou stroje, pak firma: 13. Pokud ukazatel PV (současná hodnota toku budoucích výnosů) je menší ve srovnání s cenou stroje, pak firma: a) pravděpodobně stroj koupí b) pravděpodobně stroj koupí, pokud si na něj nemusí půjčit c) pravděpodobně stroj nekoupí d) koupí stroj, ale pouze za dokonalé konkurence e) nelze rozhodnout, neboť ukazatel PV při rozhodování firmy o uskutečnění investice nehraje podstatnou úlohu

103 14. Úspory lze nejlépe charakterizovat jako: 14. Úspory lze nejlépe charakterizovat jako: a) základní motivační cíl chování domácnosti b) tu část disponibilního důchodu domácnosti, která nebyla vydána na spotřebu c) část důchodu, kterou si spotřebitel odkládá na dobu stáří d) tu část disponibilního důchodu domácnosti, která zbude po zdanění a zakoupení nezbytných spotřebních předmětů e) žádná z uvedených nabídek úspory nedefinuje

104 14. Úspory lze nejlépe charakterizovat jako: 14. Úspory lze nejlépe charakterizovat jako: a) základní motivační cíl chování domácnosti b) tu část disponibilního důchodu domácnosti, která nebyla vydána na spotřebu c) část důchodu, kterou si spotřebitel odkládá na dobu stáří d) tu část disponibilního důchodu domácnosti, která zbude po zdanění a zakoupení nezbytných spotřebních předmětů e) žádná z uvedených nabídek úspory nedefinuje

105 15. Které z následujících tvrzení nejlépe charakterizuje kapitálové statky? 15. Které z následujících tvrzení nejlépe charakterizuje kapitálové statky? a) peníze b) soukromé vlastnictví c) primární faktor ve výrobě d) vyrobené zboží určené pro další výrobu e),,krev života“ podnikového systému

106 15. Které z následujících tvrzení nejlépe charakterizuje kapitálové statky? 15. Které z následujících tvrzení nejlépe charakterizuje kapitálové statky? a) peníze b) soukromé vlastnictví c) primární faktor ve výrobě d) vyrobené zboží určené pro další výrobu e),,krev života“ podnikového systému

107 16. Úvěr lze nejpřesněji definovat jako: 16. Úvěr lze nejpřesněji definovat jako: a) částku peněz, kterou platí dlužník b) odměnu z půjčené částky c) poměr výnosu z uspořené částky k této uspořené částce d) částku peněz, kterou platí pachtýř e) žádná z nabídek není správná

108 MIEK1 – Cvičení Úvěr lze nejpřesněji definovat jako: 16. Úvěr lze nejpřesněji definovat jako: a) částku peněz, kterou platí dlužník b) odměnu z půjčené částky c) poměr výnosu z uspořené částky k této uspořené částce d) částku peněz, kterou platí pachtýř e) žádná z nabídek není správná

109 MIEK1 – Cvičení Jako,,lidský kapitál“ označujeme: 17. Jako,,lidský kapitál“ označujeme: a) kapitál potřebný na vyplácení mezd b) typ investic, které podnikatel musí vynakládat na zvýšení kvalifikace svých zaměstnanců c) typ investice, kterou lidé různými způsoby vynakládají,,sami na sebe“ d) manažerský řídící aparát firmy e) žádná z variant není správná

110 MIEK1 – Cvičení Jako,,lidský kapitál“ označujeme: 17. Jako,,lidský kapitál“ označujeme: a) kapitál potřebný na vyplácení mezd b) typ investic, které podnikatel musí vynakládat na zvýšení kvalifikace svých zaměstnanců c) typ investice, kterou lidé různými způsoby vynakládají,,sami na sebe“ d) manažerský řídící aparát firmy e) žádná z variant není správná

111 MIEK1 – Cvičení Pokud se různé investiční projekty vzájemně vylučují, pak firma zvolí ten projekt: 18. Pokud se různé investiční projekty vzájemně vylučují, pak firma zvolí ten projekt: a) u kterého je ukazatel PV nejnižší b) u kterého je ukazatel PV nejvyšší c) u kterého se ukazatel PV rovná ceně investice d) u kterého je maximální rozdíl mezi PV a tržní úrokovou mírou e) který má nejvyšší dobu životnosti

112 18. Pokud se různé investiční projekty vzájemně vylučují, pak firma zvolí ten projekt: 18. Pokud se různé investiční projekty vzájemně vylučují, pak firma zvolí ten projekt: a) u kterého je ukazatel PV nejnižší b) u kterého je ukazatel PV nejvyšší c) u kterého se ukazatel PV rovná ceně investice d) u kterého je maximální rozdíl mezi PV a tržní úrokovou mírou e) který má nejvyšší dobu životnosti

113 19. Co z následujícího nepatří mezi determinanty (zdroje) zisku? 19. Co z následujícího nepatří mezi determinanty (zdroje) zisku? a) výnos plynoucí ze speciálních výsad např. patentu b) implicitní nájemné c) prémie za nepojistitelné riziko d) dočasný mimořádný výnos pro inovátory e) vše uvedené může být zdrojem firemního zisku

114 19. Co z následujícího nepatří mezi determinanty (zdroje) zisku? 19. Co z následujícího nepatří mezi determinanty (zdroje) zisku? a) výnos plynoucí ze speciálních výsad např. patentu b) implicitní nájemné c) prémie za nepojistitelné riziko d) dočasný mimořádný výnos pro inovátory e) vše uvedené může být zdrojem firemního zisku

115 20. Kapitálové statky, které jsou v daném roce produktem výroby a jsou v témže roce opět ve výrobě spotřebovány, označujeme jako: 20. Kapitálové statky, které jsou v daném roce produktem výroby a jsou v témže roce opět ve výrobě spotřebovány, označujeme jako: a) fixní kapitál b) variabilní kapitál c) meziprodukt (,,krátkodobé“ kapitálové statky) d) dlouhodobá aktiva e) krátkodobé faktory produkce

116 20. Kapitálové statky, které jsou v daném roce produktem výroby a jsou v témže roce opět ve výrobě spotřebovány, označujeme jako: 20. Kapitálové statky, které jsou v daném roce produktem výroby a jsou v témže roce opět ve výrobě spotřebovány, označujeme jako: a) fixní kapitál b) variabilní kapitál c) meziprodukt (,,krátkodobé“ kapitálové statky) d) dlouhodobá aktiva e) krátkodobé faktory produkce

117 Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá či nepravdivá Mezi zdroje zisku lze zařadit i dočasný mimořádný výnos pro inovátory („odměna za inovace“) Finančními trhy rozumíme trhy peněz a trhy kapitálových statků Investice do lidského kapitálu vždy znamenají zvyšování celkového objemu mzdových prostředků na zaměstnance [PRAVDA] [NEPRAVDA] [NEPRAVDA]

118 Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá či nepravdivá Různé formy úspor domácností (např. peněžní hotovost, termínované vklady či pojistné) se na trhu kapitálu přeměňují v bankovní úvěry poskytované firmám Úrok (resp. úroková míra) je „cenou peněz“ – odměnou za právo dočasně disponovat cizími penězi (zdroji) Pokud na dokonale konkurenčním trhu kapitálu platí, že MFC K je menší než MRP K - firma zvýší poptávané množství kapitálu [PRAVDA] [PRAVDA] [PRAVDA]

119 Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá či nepravdivá Teorie současné hodnoty slouží k oceňování kapitálových statků a jako jeden z podkladů pro investiční rozhodování firem Míru výnosu z kapitálu můžeme zjistit jako čistý výnos dělený náklady na investici Odpisy představují součást výrobních nákladů firmy [PRAVDA] [PRAVDA] [PRAVDA]

120 KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY 1. Uveďte příklady investičních příležitostí, kterými disponuje a) firma, kterou znáte, b) vaše domácnost, c) vy sami. 1. Uveďte příklady investičních příležitostí, kterými disponuje a) firma, kterou znáte, b) vaše domácnost, c) vy sami. 4. Mějme následující tabulku: Spočítejte pro každý počet kusů: mezní produkt práce (MPL), celkový příjem (TR), příjem z mezního produktu práce. Kolik kusů bude daný výrobce produkovat? 4. Mějme následující tabulku: Spočítejte pro každý počet kusů: mezní produkt práce (MPL), celkový příjem (TR), příjem z mezního produktu práce. Kolik kusů bude daný výrobce produkovat? Počet dělníků (L) Celkový produkt (kusů) TP L Cena za kus Mzda (MC) MPLTR PŘÍJEM Z MEZNÍHO PRODUKTU L

121 TRH PŮDY rozumíme jím veškerý povrch na planetě zemi, který lze obvykle používán ke stavbě budov, k zemědělské činnosti a dalším aktivitám půda se neodepisuje (neopotřebovává)

122 Půda je primárním výrobním faktorem, protože: a)je historicky prvním používaným výrobním faktorem b)účastní se každého výrobního procesu c)je nejdůležitějším výrobním faktorem, neboť potraviny na ní vypěstované jsou nezbytné k zachování života d)každý výrobní proces vyžaduje určitý prostor e)žádná z předchozích odpovědí není správná

123 Půda je primárním výrobním faktorem, protože: a)je historicky prvním používaným výrobním faktorem b)účastní se každého výrobního procesu c)je nejdůležitějším výrobním faktorem, neboť potraviny na ní vypěstované jsou nezbytné k zachování života d)každý výrobní proces vyžaduje určitý prostor e)žádná z předchozích odpovědí není správná

124 Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá či nepravdivá zvětšení zásoby kapitálových statků vyžaduje dočasné snížení současné spotřeby kdyby byly všechny půdy stejné úrodné, pak bychom nemuseli hovořit o klesajících výnosech půdy kapitálové statky neřadíme mezi primární výrobní faktory, protože pouze hodnota kapitálových statků může být oceněna a vypočtena v dlouhém období výrobní faktor přírodniny obvykle řadíme do primárního faktoru půda [ PRAVDA ] [ NEPRAVDA ] PRAVDA


Stáhnout ppt "VÝROBNÍ FAKTORY, TEORIE ROZDĚLOVÁNÍ. OBSAH Výrobní faktory poptávka po výrobních faktorech nabídka výrobních faktorů trh práce nabídka a poptávka na trhu."

Podobné prezentace


Reklamy Google