Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

3. přednáška Kvantitativní výzkum: formulace výzkumného problému, cíle výzkumu, výzkumné otázky a hypotézy, kritéria vědeckého zkoumání, validita, reliabilita.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "3. přednáška Kvantitativní výzkum: formulace výzkumného problému, cíle výzkumu, výzkumné otázky a hypotézy, kritéria vědeckého zkoumání, validita, reliabilita."— Transkript prezentace:

1 3. přednáška Kvantitativní výzkum: formulace výzkumného problému, cíle výzkumu, výzkumné otázky a hypotézy, kritéria vědeckého zkoumání, validita, reliabilita

2 ?

3 Příklad – opičí studie Situace: Jste zaměstnancem ZOO, který zodpovídá za jídelní lístek opic. Aby opice dostávaly všechny potřebné vitamíny, musí míst ve svém jídelníčku dostatek čerstvého listí. Rozhodujete se mezi listy pěti druhů: A – E. Víte, že v přírodě jí opice převážně listy B, a máte podezření, že by to mohlo být tím, že jsou při krmení na stromech B v relativním bezpečí před predátory. Navrhnete experiment, abyste zjistili, který druh listí mají opice skutečně nejraději. Nabídnete opicím všech pět druhů listí ve stejném množství a budete pozorovat, čím se krmí.

4 Formulace problému Na počátku každého výzkumu: co chceme řešit, které otázky chceme odpovědět, které pojmy budeme používat –měřitelné (operacionalizace). Dobrá znalost zkoumané problematiky předchozí (publikované) výsledky: CO se zjistilo JAK se to zkoumalo. kde se to dozvíme? –studium odborných monografií a časopisů, internetu; –konzultace s odborníky; –pozorování pedagogické reality.

5 Druhy výzkumných problémů deskriptivní relační kauzální

6 Deskriptivní výzkumný problém Deskriptivní výzkumný problém - zjišťuje a popisuje situaci, stav, výskyt jevu (jaké to je?); používá se dotazníků, pozorování, interview, škálování Jak vypadá typický den žáka? Jaké jsou postoje rodičů propadajících žáků k učiteli a vedení školy? - diagnosticko-vyhodnocovací problém (pro praxi, neslouží rozvoji teorie) Jaké učební výsledky dosáhli žáci sportovních škol? Jaké procento dětí z menšinových skupin navštěvuje praktické školy?

7 Relační výzkumný problém Relační výzkumný problém - ptáme se, zda existuje vztah mezi zkoumanými jevy a jak je vztah těsný; ale nedá se přesně stanovit, který jev je příčinou Jaký je vztah mezi sebepojetím žáka a prospěchem z klíčových předmětů na SŠ? Jaká je závislost mezi výsledkem přijímací zkoušky a výsledkem studia na VŠ? Jaký je vztah mezi užíváním drog dítětem a socioekonomickým statusem rodiny?

8 Kauzální výzkumný problém Kauzální výzkumný problém - zjišťuje příčinu, která vedla k určitému důsledku, zjišťuje kauzální (příčinné) vztahy Je nedirektivní výchovný styl efektivnější pro vytvoření pozitivních postojů žáků k učiteli než direktivní? Jaká je účinnost tzv. klinického semestru na VŠ ve srovnání s tradičním semestrem? Jaký je vliv změny režimu přestávek v ZŠ na práceschopnost žáků?

9 Chyby při vymezení problému Problém je vymezen příliš široce. Spíše jde o téma, výzkumnou oblast. Je na počátku dost časté: Používání časopisů ve výuce. Vymezení se postupně zužuje, problém „sedimentuje“: Zlepší se žáci, když budeme v hodinách používat odborné časopisy? Zjišťovací otázka (odpovídáme ano/ne) Jak máme zavést do školy odborné časopisy, aby se podpořila komunikace žáků ve třídě? Nemůžeme předem odhadnout, co se stane. Jak ovlivní použití odborných časopisů ve třídě úroveň porozumění předmětu a tím i schopnost žáků komunikovat o vlastních strategiích myšlení se spolužáky? Příliš dlouhé; i při rozdělení na části, obtížná formulace měřitelných proměnných Které typy školních úloh budou žáci řešit lépe, když použijí ve třídě odborné časopisy?

10 Chyby při vymezení problému Výzkumný problém není hodnotný nebo smysluplný. Pomáhají domácí úlohy rozvoji žáka? Výzkumný problém je jednoduchý. Jakou aprobaci mají učitelé předmětu Výchova ke zdraví? Jaký je poměr žen a mužů působících jako učitelé v základním vzdělávání? Nejde o výzkumný problém. Mají být učitelé tvořiví?

11 Přesýpací hodiny: najít téma a formulovat problém zúžit, zaměřit, zpřesnit operacionalizovat sebrat data analyzovat data formulovat seriózně závěry zobecnit (a formulovat nové otázky) Struktura výzkumných projektů: výsledky problém; otázka hypotéza; předpoklad proměnné data rozdíly, vztahy?

12 Proměnné ve výzkumu Proměnná jev, vlastnost, podmínka, činitel, které zkoumáme (např. věk, řešitelská strategie, délka praxe, chování,...) prvek zkoumání, který nabývá různé hodnoty a ty musíme definovat (věk: muž – žena; stav: svobodný, ženatý, vdaná, rozvedený/á,...atd.) Je třeba je operacionalizovat (operačně definovat), aby byly měřitelné.

13 Proměnné ve výzkumu Druhy proměnných měřitelné –počet, míra (stupeň) určitého jevu nebo vlastnosti (známka, počet dřepů za minutu) –nabývají hodnoty v určitém rozpětí ( lepší/horší; více/méně; dříve/později) - vědomosti, počet chyb v pravopise, oblíbenost předmětu na škále; kategoriální - nelze je kvantifikovat, jen zařadit do tříd, do kategorií –dichotomické: pohlaví: žena/muž, výsledek zkoušky: složil/nesložil –rodinný stav, ročník: 1-9, vyučovací předmět, metoda, vzdělání rodičů Typy proměnných nezávisle proměnná = příčina změny v druhé proměnné závisle proměnná = mění se vlivem nezávisle proměnné, je závislá na té, co na ni působí (nezávislé), např. výsledek žáků v testu (mění se vlivem vyučovacího stylu)

14 Hypotézy ve výzkumu Hypotéza odpověď na výzkumnou otázku výrok o vztazích mezi dvěma nebo více proměnnými formulujeme předem Má smysl ji formulovat jen k relačnímu a kauzálnímu výzkumnému problému. Pomáhá: identifikovat cíle, identifikovat používané pojmy, identifikovat vztah mezi tím, co zkoumáme, a tím, co již bylo o problému dříve zjištěno (přehled publikovaných výsledků) Má být: testovatelná (ne etické či morální otázky), ani příliš specifická ani příliš obecná, a předpovídat výsledky. Je cenné, i když se zjistí, že je chybná.

15 Příklad – opičí studie Když opicím nabídneme všech pět druhů listí, budou se nejvíce živit listy B. -Předpovídá výsledek experimentu -Je testovatelná - jakmile seberete data (např. kolik kg nesnědeného listí každého druhu zůstalo v kleci po 24 hodinách), zjistíte, zda se opice krmily více listím B než listím ostatních druhů. Když opicím nabídneme všech pět druhů listí, budou jíst to, co jim nejvíce chutná. Zní jako předpověď, ale není testovatelná (data nám ukáží, které listí opice nejvíce jedly, ale nebudeme vědět, zda je to to, které jim nejvíce chutná) Když opicím nabídneme všech pět druhů listí, budou přednostně jíst listí B, protože to mohou bezpečně jíst v jejich přirozeném prostředí. Problematická druhá část, která není testovatelná. Můžete říci, že opice jí více listí B, ale nevíte proč. Ve svém přirozeném prostředí, jsou opice, které se živí na stromech B, méně napadány predátory než opice, které se živí na stromech A, C, D a E. Když opicím nabídneme pět druhů listí, který druh budou preferovat?

16 Validita výzkumu = schopnost výzkumného nástroje zjišťovat to, co chceme zjistit Stupeň validity – mění se v závislosti na podmínkách výzkumu -Obsahová -Konstruktová -Kriteriální

17 Obsahová validita Například Didaktický test, kterým chceme zjistit, že žáci, kteří se učili s podporou počítače, používají určitý druh reprezentací pojmů. –Jsou v testu různé typy úloh, které se ve škole používají? –Jsou zastoupeny v testu proporcionálně? –Měří experti – položky s nízkou validitou se přepracovávají.

18 Konstruktová validita Měří test daný konstrukt (vědomost, dovednost, schopnost, inteligence, postoj)? -Srovnání výsledků s výsledky dosaženými pomocí jiného nástroje (u stejných osob) -Názor expertů

19 Kriteriální validita = míra shody mezi výsledky výzkumného nástroje a výsledky jiného měření pomocí známého a ověřeného kritéria Souběžná Predikční (zjišťování je časově posunuto) Interní validita Externí validita Je možné výsledky zobecnit?

20 Reliabilita = přesnost a spolehlivost výzkumného nástroje -Opakování měření -Ekvivalentní formy výzkumného nástroje -Vnitřní konzistence výzkumného nástroje (Cronbachův koeficient) -Rozpůlení výzkumného nástroje -Shoda mezi posuzovateli

21

22 Vychází z pozitivistické resp. novopozitivistické filosofie. Kerlinger (1972): „Vědecký výzkum je systematické kontrolované, empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi pedagogickými jevy.“ Wiki:  „Pozitivismus je epistemologické a metodologické stanovisko, případně způsob myšlení, který se chce vyhnout spekulaci a vycházet jen z „daného“, tj. z jednotlivých ověřitelných faktů. Je kriticky zaměřen proti metafyzice, ontologii a všem spekulativně orientovaným filosofiím.“epistemologickémetodologickémyšlenítj.faktů kritickymetafyziceontologii  „Novopozitivismus (mimo české země označovaný logický pozitivismus a zhruba od konce 30. let logický empirismus) je filosofický směr, který vznikl na počátku 20. století a klade si za úkol řešit vztah filosofie a vědy v otázce relevance výpovědi o světě. Základními prvky tohoto učení jsou empirismus (přesvědčení o původu veškerého poznání ve smyslové zkušenosti) a racionalismus resp. scientismus (formální logika a matematika, nezpochybnitelné deduktivní odvozování).“filosofický20. stoletívědysvětěempirismus racionalismusscientismus  Doslovně převzato z Wikipedie : respektive

23  Vymezení výzkumného oblasti  vymezení výzkumného tématu  předběžné vymezení problému  Příprava  studium odborné literatury, rešerše  zpřesňování problému, zjednodušení, zaměření jen na některé vztahy  Přesná formulace výzkumného problému  vybírá se klíčová otázka - nosný problém  vymezení pojmů a proměnných výzkumu

24  Přesné vymezení úkolů výzkumu, cílů, zpracování projektu výzkumu  z teorie vygenerujeme hypotézy o vztazích  mapujeme teoretické pojmy a indikátory (operacionalizace pojmů)  Volba výzkumných metod a způsobu zpracování dat - konstrukce nástroje pro měření (validita, reliabilita)  Výběr zkoumaných osob  přesné vymezení základního souboru  stanovujeme výběrový soubor (vzorek), buď:  záměrný výběr  náhodný výběr  stratifikovaný  spárované nebo-li vyrovnané výběry

25  Předvýzkum  ověření metod, hypotéz, možností zpracování dat, výběru vzorku aj.  korekce  Výzkum, sběr dat  Zpracování dat  třídění dat,tvorba databáze,předzpracování a statistické zpracování dat  počítačové zpracování v programech Excel, SPSS, Statistica aj.

26  Interpretace výsledků  vysvětlení, možné zdůvodnění výsledků výzkumu  srovnání s předchozími výzkumy  Závěry  vyvození závěrů výzkumu, úprava teorie  zhodnocení výsledků, postupu, chyb, nedostatků, přínosu, dosažení cílů  Návrhy pro praxi  Nové otázky


Stáhnout ppt "3. přednáška Kvantitativní výzkum: formulace výzkumného problému, cíle výzkumu, výzkumné otázky a hypotézy, kritéria vědeckého zkoumání, validita, reliabilita."

Podobné prezentace


Reklamy Google