Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Funkční předpoklady tréninku dětí ve věku 10-14 let V.Bunc

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Funkční předpoklady tréninku dětí ve věku 10-14 let V.Bunc"— Transkript prezentace:

1 Funkční předpoklady tréninku dětí ve věku let V.Bunc

2 Anatomické rozdíly (Astrand a Rodahl 1986; Bouchard, Malina a Pérusse 1994; Drinkwater et al. 1990; Malina a Bouchard 1991): děti jsou nižší a lehčí než dospělí, mají v průměru kratší končetiny než dospělí, mají užší ramena, mají níže položené těžiště než muži – jejich stabilita je větší, mají více tuku v dolní části těla oproti dospělým, kteří ho mají více v horní polovině těla, svaly tvoří cca 36 % a u dospělých mužů cca 44,8 % celkové hmotnosti těla,

3 množství celkové tělesné vody je nižší a pohybuje se v rozmezí % a u mužů v pásmu % celkové hmotnosti, % tělesného tuku se u dětí pohybuje v rozmezí %, u dospělých je v pásmu 6-20 %, děti nedosáhly „kostní“ dospělosti, mají stejný podíl pomalu i rychle kontrahujících vláken jako dospělí, mají vyšší poměr extracellulární a intracelulární buněčné hmoty než dospělí.

4 Základní fyziologické rozdíly (Astrand a Rodahl 1986; Bunc a Heller 1989; Bouchard, Malina a Pérusse 1994; Drinkwater et al. 1990; Malina a Bouchard 1991; Mashall 1981; Wilmore 1974) : děti mají cca o 20 % menší srdce než dospělí, mají v průměru nižší systolický krevní tlak, mají nižší schopnost transportu kyslíku krví, mají menší objem plic a nižší plicní funkce než dospělí, mají vyšší hodnoty maximální srdeční frekvence než dospělí,

5 mají cca o % nižší absolutní maximální spotřebu kyslíku, v relativním vyjádření na kg hmotnosti mají hodnoty maximální spotřeby kyslíku cca o 15% nižší, mají cca o 20 % nižší kyslíkový tep než dospělí, mají nižší anaerobní předpoklady, mají lepší předpoklady pro vytrvalostní práci, lépe využívají chemickou energii uloženou v organismu na mechanickou práci, mají nižší bazální metabolismus ve srovnání s dospělými cca o 15 %, jejich tolerance na zvýšenou teplotu je nižší než dospělých.

6 Podstatné psychologické rozdíly (Griffin 1997) : jsou zpravidla méně agresivní než dospělí, zpravidla více riskují, jsou zpravidla více citlivé na vnější podněty, role pohybového tréninku v jejich hodnotovém systému je většinou nižší než u dospělých, jsou více citlivé na dietologické intervence.

7 Základní pedagogické rozdíly (Astrand a Rodahl 1986; Malina a Bouchard 1991) : pohyblivost rozhodujících segmentů je v průměru větší než u dospělých, u dětí mladšího školního věku je snížená rovnováha, „citlivost“ na vytrvalostní trénink je u dětí vyšší než u dospělých, vyžadují v tréninku vyšší podíl zatížení se spontánně řízenou intenzitou než dospělí, jsou citlivější na přerušovaný nebo intervalový trénink,

8 „citlivost“ na rychlostně-silový trénink je nižší, změny v důsledku aplikovaného tréninkového jsou u dětí i u dospělých prakticky stejné, potenciál volného času dětí je zpravidla vyšší než dospělých, jsou citlivější na přetížení a přetrénování v případě řízeného tréninku, potřebují delší čas na regeneraci po zatíženích rychlostně- silového charakteru, obecně po zatíženích s vyšších podílem anaerobních zatížení.

9 Zásadní pro hodnocení předpokladů i aktuální výkonnosti v tomto věku je využívat biologický a nikoliv chronologický věk. Pozor na rozdílné zrání psychické a fyzické.

10 Růst– pouze kvantitativní proces – podstatou je růst počtu buněk tkání (hyperplazie – především v prenatálním a raně postnatálním období) a zvětšování objemu stávajících buněk (hypertrofie v pozdějším období). Růst končí dospělostí (přibližně muži do 21, ženy do 17 let), ale změny v různých funkcích pokračují až do konce života. S růstem současně probíhá vývoj – progresivní (vzestup), kulminační (stagnace), regresivní (pokles) - např. schopností – nejdříve kulminují rychlostní, dále obratnostní, pak silové.

11 Vývoj dítěte jako celku posuzujeme z hlediska vývoje: biologického, psychického(mentální schopnosti a projevy, inteligence, řeč, cit, vůle), sociálního (postupné zapojování do společnosti) a motorického

12 Faktory ovlivňující růst: endogenní – hlavně dědičné exogenní – vlivy a podmínky vnějšího prostředí

13 Faktory ovlivňující fyziologický rozvoj: 1) závislé na růstu těla např. - při zvětšení srdce se zároveň zvětší maximální tepový objem, maximální minutový srdeční výdej (Q max), VO 2 max, - s rostoucími svaly zároveň roste i síla

14 Faktory ovlivňující fyziologický rozvoj: 1) závislé na růstu těla např. - při zvětšení srdce se zároveň zvětší maximální tepový objem, maximální minutový srdeční výdej (Q max), VO 2, - s rostoucími svaly zároveň roste i síla - změna síly o 40% nemusí být provázená pozorovatelnou hypetrofií 2) nezávislé na velikosti těla ( např.SF max, kontraktilita myokardu a Hb v krvi se nemění během dětství; vzrůstá TK a glykolytická kapacita, apod.)

15 Tělesný růst Růstový hormon (GH) - uvolňován přibližně každé 2 hodiny, zejména v noci během spánku, ve stavu bdění je uvolňování menší a méně pravidelné - efekt růstového hormonu je buď přímý nebo je zprostředkován IGF-I a IGF-II

16

17 Tělesný růst Růstový hormon (GH) - uvolňován přibližně každé 2 hodiny, zejména v noci během spánku, ve stavu bdění je uvolňování menší a méně pravidelné - efekt růstového hormonu je buď přímý nebo je zprostředkován IGF-I a IGF-II - uvolňování GH a IGF-I je ovlivněno: 1) faktory prostředí (PA a její opakování, dostatečnou stravou) 2) genetickými predispozicemi - další faktory ovlivňující růst: inzulín, thyroidní hormony, apod.

18 Největší růstový spurt je v období let. Pozor na problémy s koordinací – velké změny tělesných dimenzí. Nedostatečné změny v množství svalové hmoty, zpoždění oproti délkovým změnám.

19 Puberta Nejen vývoj reprodukčních schopností člověka, ale i další změny ve velikosti, složení a funkci organismu jako odpověď na zvýšené uvolňování sexuálních hormonů estrogenu a testosteronu.

20 Maximální spotřeba kyslíku Absolutně vyjádřená [l.min -1 ] Do asi 11 let věku je vzestup VO 2 max postupný a stejný u obou pohlaví, pak dochází k zrychlení vzrůstu VO 2 max u chlapců, zatímco u dívek se zpomaluje. - u chlapců je zvýšení VO 2 max spojeno s nárůstem svalové hmoty - zvýšení VO 2 max je ovlivněno také zvýšením maximálního tepového objemu (jako důsledek zvětšení levé komory), zvětšením objemu velikosti plic, zvýšením kapilarizace svalu a kapacity aerobních enzymů ve svalu Relativně vyjádřená [ml.min -1.kg -1 ] - Již asi od 11 let dochází k poklesu z důvodu nárůstu tělesné hmotnosti.

21 (Seliger & Bartůněk, 1978)

22 SníženáDobráVynikající Věk Rychlost VO 2max.kg -1 RychlostVO 2max.kg -1 RychlostVO 2max.kg -1 (km.h -1 )(ml.kg. -1.min -1 )(km.h -1 )(ml.kg. -1.min -1 )(km.h -1 )(ml.kg. -1.min -1 ) Chlapci 67.5/ / / / / / / / / / / / / / / / / / / / /

23 SníženáDobráVynikající Věk Rychlost VO 2max.kg -1 RychlostVO 2max.kg -1 RychlostVO 2max.kg -1 (km.h -1 )(ml.kg. -1.min -1 )(km.h -1 )(ml.kg. -1.min -1 )(km.h -1 )(ml.kg. -1.min -1 ) Dívky 65.7/ / / / / / / / / / / / / / / / / / / / /

24 Kardiovaskulární systém Odpověď kardiovaskulárního systému na zvyšující se nebo stálou dynamickou zátěž i na izometrickou kontrakci je u dětí tohoto věku a dospělých podobná. Aby bylo dosaženo potřebného Q, je tělesný růst kompenzován zvětšením tepového objemu.

25 Kardiovaskulární systém Srdeční frekvence (SF) - SF v klidu během dětství klesá, - SF se s rostoucí intenzitou zátěže zvyšuje stejně jako u dospělého jedince, - při dané stejné intenzitě zátěže SF s věkem klesá (zvětšení srdce a tepového objemu), - Návrat SF ke klidovým hodnotám po zátěži závisí na charakteru tréninku (čím vyšší podíl intervalového zatížení, tím rychlejší návrat SF).

26 Modifikace Karvonenova vztahu (SF max = 220-věk (roky)) pro různé formy pohybových činností: SF max = 220 – 1.03*Věk(roky) pro běh SF max = 210 – 1.06*Věk(roky) pro aerobik apod. SF max = 205 – 1.08*Věk(roky) pro kolo SF max = 200 – 0.93*Věk(roky) pro plavání

27 Kardiovaskulární systém Tlak krve (TK) TK v klidu: novorozenec 70/55 mmHg, 10 let věku 110/62 mmHg, 15 let věku 115/65 mmHg. - v klidu i při zátěži se TK s věkem a velikostí těla u dětí TK se s rostoucím věkem ZVYŠUJE.

28 Respirační systém Maximální ventilace není limitujícím faktorem aerobního výkonu u dospělých ani u dětí. V maximálním zatížení se dechový objem pohybuje na úrovni 50% maximální volní ventilace – vitální kapacity

29 Respirační systém Základní principy ventilace při zátěži jsou stejné u dospělých i u dětí, avšak při dané úrovni metabolismu děti hyperventilují ve srovnání s dospělými. Pro děti je tedy typické: -větší poměr V E /VO 2 při jakékoliv intenzitě zátěže, - nižší hodnoty arteriálního pCO 2 při zatížení a zároveň nižší práh pro pCO 2.

30 Respirační systém Vitální kapacita plic (VC) se přímo úměrně zvyšuje s velikostí těla. VC/kg je ve všech věkových skupinách větší u mužů než u žen. Dechový objem v klidu stoupá s velikostí plic. Dechová frekvence v klidu klesá. Avšak dechová frekvence i dechový objem v klidu ve vztahu k velikosti těla klesají, a proto klesá i klidová minutová ventilace.

31 Respirační systém Dechová frekvence během maximálního zatížení pomalu s věkem klesá (hodnoty jsou nezávislé na velikosti těla). Dechový objem při maximální zátěži s věkem roste v závislosti na velikosti plic, tím se zvyšuje také maximální minutová ventilace.

32 Respirační systém Změny hodnot na začátku konstantní zátěže u dospělých jsou: - pro VO 2 /min 20-40s, rovnovážný stav je dosažen ve 3.-6.min, - produkce oxidu uhličitého VCO 2 /min roste pomaleji - minutová ventilace dosahuje rovnovážného stavu až kolem 4.-5.min. Všechny tyto hodnoty jsou u dětí výrazně kratší.

33 Pohybová aktivita Pro děti je typická vysoká spontánní PA, která je charakteristická vysokou intenzitou v krátkém čase. Dětem je vlastní krátkodobá intenzivní zátěž s častými přestávkami. Takto se mohou pohybovat po dlouhou dobu, aniž by se projevovaly větší příznaky únavy. Vytrvalostní zátěž je z hlediska možností organismu dítěte možná. Problém je však s motivací.

34 Termoregulace Pracovní účinnost pracujících svalů je u dětí i dospělých stejné trénovanosti podobná. To znamená, že zbytek spotřebované energie se mění v teplo, které musí být z těla odvedeno. To se děje zejména 2 způsoby: 1) ztráta tepla vedením (závislé na okolní teplotě), 2) pocení a ztráta tepla odpařováním (závislé na vlhkosti vzduchu).

35 Termoregulace Děti vytvářejí více tepla na kg hmotnosti během práce než dospělí, ale zase mají relativně větší tělesný povrch, kterým mohou teplo odvádět. Děti se méně potí (zejména chlapci v porovnání s muži), a tak jsou více závislé na odvádění tepla konvekcí. To znamená, že děti hůře snášejí zátěž v horkém prostředí, na druhou stranu však jsou méně náchylné k dehydrataci.

36 Standardy motorických testů Chlapci 14 let 13 let 12 let 11 let 10 let Člunkový běh (s) 10,4 10,6 10,9 11,0 11,2 Skok do dálky (cm) Leh-sed (počet/min) Výdrž ve shybu (s) 32, ,2 24,8 24 Předklon (cm) Běh (km/h-min) 15,7-7:39 15,1-7:58 14,3-8:24 13,7-8:46 14,3-6:18* 2000/*1500m % tuku 10,5 11,7 12, ,6 VO 2max.kg -1 (ml) v max 5% (km.h -1 ) 16 15,5 14,5 13,5 13


Stáhnout ppt "Funkční předpoklady tréninku dětí ve věku 10-14 let V.Bunc"

Podobné prezentace


Reklamy Google