Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Teorie hašení – Hasební látky Ing. Milan TLAMKA. Teorie hašení – „ohňový trojúhelník“ Vzduch Zápalná teplota Hořlavý materiál.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Teorie hašení – Hasební látky Ing. Milan TLAMKA. Teorie hašení – „ohňový trojúhelník“ Vzduch Zápalná teplota Hořlavý materiál."— Transkript prezentace:

1 Teorie hašení – Hasební látky Ing. Milan TLAMKA

2 Teorie hašení – „ohňový trojúhelník“ Vzduch Zápalná teplota Hořlavý materiál

3 Pásma hoření

4 Způsoby hašení ► Zředěním reagujících látek, které vstupují do pásma hoření látkami nehořlavými ► Izolací ► Chemickým zpomalováním procesu hoření ► Ochlazováním pásma hoření

5 Hašení založené na zřeďování ► Podstata spočívá ve zřeďování vzduchu nebo hořlavé látky v pásmu hoření. Zřeďování probíhá tak dlouho, až se hořlavá látka stane nehořlavou Hasiva: dusík, oxid uhličitý, vodní pára, výfukové plyny apod.

6 Hašení založené na izolaci ► Spočívá v izolaci pásma hoření od pásma přípravy, hořlavé látky od oxidačního prostředku (vzduchu).  Izolace pásma hoření od přístupu vzduchu – požáry uzavřených prostor – uzavírání otvoru s přívodem vzduch – oheň samovolně uhasne  Izolace pásma hoření od hořlavé látky – hašení hořlavých kapalin pěnou. Vrstva pěny na hladině oddělí kapalinu od oxidačního prostředku (vzduchu)

7 Hašení založené na zpomalování reakce hoření ► Hašení pomocí hasících prášků Pozor – dojde k zániku hoření, prášky však neodebírají tepelnou energii – povrch těles zůstává horký – možnost rozhoření pro sebemenší iniciaci !!!

8 Hašení založené na ochlazování ► Spočívá v ochlazování hořící látky pod teplotu hoření ► Nejpoužívanější způsob hašení ► Nejpoužívanější hasivo – VODA (dostupná, levná) ► Nutnost tzv. kultury hašení a využívat hašení a využívat chladících účinků vody chladících účinků vody např. speciální proudnice např. speciální proudnice

9 Hasební látky - Rozdělení ► Voda ► Pěna ► Inertní plyny ► Prášky ► Halony

10 VODA ► Nejpoužívanější – dostupná, levná… ► Velký ochlazovací účinek – přeměna na vodní páru (z 1 litru vody vznikne 1700 litrů páry) ► Vhodná pro požáry třídy A ► Používá se jako chladící látka pro okolní objekty ohrožené požárem ► Úspěšnost závisí na tom, v jakém množství a a v jaké formě se dostane na hořící látku

11 Druhy vodních proudů ► Plný proud  Ano - velký dostřik, destrukční a pronikavé vlastnosti, možnost utržení plamene z tlakových nádob,možnost rozmetání hořlavé látky,…  Ne – nevyužití chladícího efektu většího množství vody

12 Druhy vodních proudů ► Roztříštěné a mlhové proudy  Ano – voda se dostává k hořící látce již rozptýlená – rychle se odpaří, rychlý pokles teploty, malé škody způsobené vodou, mohou se hasit i požáry hořlavých kapalin, menší spotřeba vody na hašení…  Ne – malé pronikání do žhnoucích látek, menší dostřik než u kompaktních proudu Při použití vodní mlhy v uzavřených prostorech vzniká v důsledku velmi rychlého odpařování vody nebezpečí opaření zasahujících hasičů !!! Při použití vodní mlhy v uzavřených prostorech vzniká v důsledku velmi rychlého odpařování vody nebezpečí opaření zasahujících hasičů !!!

13 Voda – nesmí se používat !!! ► Požáry lehkých kovů ► Požáry karbidu vápníku ► Elektrických zařízení pod napětím ► Hořících sazí, roztavených kovů a žhnoucího uhlí… Možnost použití vody se smáčedlem – snížení povrchového napětí vody, dojde k většímu smáčení povrchu hořlavé látky =>snížení spotřeby vody až o polovinu…

14 Pěna ► Chemická pěna – výroba z určitých chemikálií, použití jen pro speciální účely ► Vzduchomechanická pěna – vyrábí se mechanickou cestou z vody a pěnidla pomocí pěnových proudnic nebo agregátů

15 Rozdělení pěny podle čísla napěnění ► Pěna těžká – s číslem napěnění do 20 ► Pěna střední – s číslem napěnění 20 až 200 ► Pěna lehká – s číslem napěnění nad 200 Číslo napěnění je poměr objemu vyrobené pěny k objemu použitého roztoku pěnidla

16 Pěna ► Použití především pro požáry třídy B ► Vytvoří na hladině hořlavé kapaliny celistvou vrstvu, která obrání přístupu vzduchu a znemožňuje vývin hořlavých par – dusivý efekt ► Těžká pěna a střední pěna působí částečně i chladícím efektem (někdy použití u požáru třídy A (motorové vozidla) nebo o ochlazování v chem. průmyslu) ► Lehká pěna – pomocí spec. agregátů lze vyrobit velké množství pěny – oddělení od vnějšího vzduchu (kabelové kanály, sklady)

17 Pěna – nesmí se používat !!! ► Elektrické zařízení pod napětím ► Požáry lehkých kovů ► Požáry karbidu vápníku ► Hořících sazí, roztaveného železa a žhnoucího uhlí POZOR – roztoky pěnidel znečišťují vodu !

18 Inertní plyny ► Dusivý efekt – dusík, oxid uhličitý, … Oxid uhličitý – speciální proudnice vytvářející Joule-Tomsonův efekt – expanzí se plyn přemění na sníh (-78,9°C) =>využití i chladícího efektu - je nevodivý, vhodný na el. zařízení pod napětím, požáry hořlavých kap. a plynů (B a C), převážně v uzavřených místnostech - je nevodivý, vhodný na el. zařízení pod napětím, požáry hořlavých kap. a plynů (B a C), převážně v uzavřených místnostech Hašení v uzavřených místnostech – koncentrace životě nebezpečná!!! Může při hašení dojít k rozvíření hořlavého prachu – nebezpečí výbuchu !!!

19 HALONY ► Speciální hasiva – zakládají se na antikatalickém efektu – výborné hasící účinky – vysoká cena ► Používají se u stabilních hasících zařízení u speciálních technologií (chem. průmysl, letecký průmysl, hašení tanků, na hašení elektroniky a jemné mechaniky,…) – hasí beze zbytku ► Použití v prostorech, kde se při hašení nevyskytují osoby…

20 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Teorie hašení – Hasební látky Ing. Milan TLAMKA. Teorie hašení – „ohňový trojúhelník“ Vzduch Zápalná teplota Hořlavý materiál."

Podobné prezentace


Reklamy Google