Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

P EDAGOGICKÉ KONCEPCE -J. F. H ERBART A J. D EWEY Magdalena Sajdlová N Mgr. 1. Ročník Pg-Vz.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "P EDAGOGICKÉ KONCEPCE -J. F. H ERBART A J. D EWEY Magdalena Sajdlová N Mgr. 1. Ročník Pg-Vz."— Transkript prezentace:

1 P EDAGOGICKÉ KONCEPCE -J. F. H ERBART A J. D EWEY Magdalena Sajdlová N Mgr. 1. Ročník Pg-Vz

2 J. F. H ERBART - ŽIVOTOPISNÉ ÚDAJE Žil v letech 1776 až 1841 Německý filosof, psycholog a pedagog Působil jako soukromý vychovatel v Bernu,kde získal své první pedagogické zkušenosti Byl jedním ze žáků J. G. Fichta

3 … Zabýval se Pestalozziho metodou Vyučoval na gymnáziu v Brémách, na univerzitě v Gottingenu, na univerzitě v Královci Během své kantorské praxe rozvíjel svou rozsáhlou učitelskou a vědeckou činnost zejména v oboru psychologii a organizace školy

4 VÝZNAMNÁ DÍLA Všeobecná pedagogika z cíle výchovy odvozená (1806) Všeobecná praktická filozofie (1808) Aforismy o pedagogice (1834) Nárys pedagogických přednášek (1835)

5 H ERBARTOVA PEDAGOGIKA,, Pedagogika jakožto vědní disciplína závisí na praktické filosofii a psychologii. Filosofie udává cíl výchovy, psychologie ukazuje cestu a prostředky, jak překonávat překážky. “

6 F ILOSOFICKÁ ČÁST -E TIKA Herbart se považoval za pokračovatele Kanta Stanovil 5 praktických kritérií, které regulují mravní život jednotlivce i celé společnosti Definoval je jako ideje

7 … Idea vnitřní svobody, kdy je vůle v souladu s rozumem, nevznikají zde rozpory, vnitřní boje Idea vnitřní dokonalosti, která v sobě shrnuje sílu a energii vůle Idea náklonnosti- člověk se snaží nezištně činit dobro druhým. Vlastní vůle je v souladu s vůlí jiných Idea práva-sekáváme se sní při mravním hodnocení, konfliktu-řešeno podle práva vypracovaného dle dobrovolné dohody Idea spravedlnosti-vedoucí princip při posuzování správnosti a nesprávnosti

8 P SYCHOLOGICKÁ ČÁST Duši chápal jako jednoduchý reál, kdy představy vystupují jako základní jevy duše Představa, která vznikla v duši mizí sice z vědomí, ale nemizí z duše, kde stále trvá, slučuje se s jinými představami podle určitých pravidel psychického mechanismu Jednota duše pak nutí představy k tomu, aby na sebe vzájemně působily Každá představa se snaží dostat se zpět do vědomí, v duši existuje neustálý běh představ jako základ pro ostatní činnosti duše (paměť, pozornost, vnímání a jiné)

9 … Cit a snaha jsou výsledné stavy duše založené na představách Z psychologického hlediska lze stanovit základní pravidlo, že je možno působit na žákovy představy a na jeho intelekt a jeho city a snahy je možno ovlivnit pouze prostřednictvím představ

10 O BSAHOVÁ STRÁNKA PEDAGOGIKY Rozděluje se na dvě části-teoretickou a praktickou

11 T EORETICKÁ ČÁST Tato část obsahuje úvahy o vzdělavatelnosti žáků, o možnostech výchovy, o jejích mezích a prostředcích a také o organizaci školy vůbec Tato část spočívá hlavně v psychologii- psychologická pedagogika

12 P RAKTICKÁ ČÁST Udává praktický cíl výchovy a druhy zkušeností, které je nutno získat. Pokyny je možno rozdělit do tří kategorií: 1. VEDENÍ 2. VYUČOVÁNÍ 3. MRAVNÍ VÝCHOVA

13 VEDENÍ Důležité ještě před zahájením hlavní pedagogické činnosti, aby dítě bylo přístupné výchově pomocí vlády (vedení, kázně) Spojení vedení a výchovy je nepochybné, proto musí být pěstováno ještě předtím, než se u dítěte objeví první známky vůle, aby pak bylo drženo neustále,, pod citlivým tlakem ‘‘ Prostředky: přiměřené zaměstnání, hry, tělesný pohyb Dozor se má provádět bez projevů zbytečné nedůvěry, bez zákazů a rozkazů, výhrůžek a trestů Herbart fyzické tresty nezavrhuje, ale domnívá se, že mají být vzácné, aby z nich šel spíše strach než aby byly skutečně vykonávány Nejlepší prostředek kázně je podle něj láska (matka) a autorita (otec), ve škole je obojí u učitele

14 … Vedení postupně ustupuje vlastní dobrovolné výchově Vedení je tedy nutným zlem, které je podle Herbarta lepší než anarchie Vedení zeslabuje vnitřní vůli, vlastní výchova ji řídí a ovládá Vedení má proto v Herbartově teorii pouze podružné místo

15 V YUČOVÁNÍ - OBECNÁ ČÁST Čtyři stádia vyučovacího postupu: 1. Jasnost-pozornost-výklad učitele,předvedení nové látky 2. Asociace-očekávání-rozhovor 3. Systém-hledání- závěry,zobecnění,pravidla,definice,formulace 4. Metoda-činnost-použití v praxi (cvičení, řešení úkolů) Herbart je pouze popsal a neurčil je jako normu, pro někoho se stádia stala závazným principem vyučování

16 … Vyučování považuje Herbart za základní prostředek výchovy Nejdůležitější je vzbuzení mnohostranného zájmu Zájem je základním podnětem pro vyučování Nezbytnou podmínkou zájmu je pozornost Zájem je opakem omezené jednostrannosti, roztěkanosti a přelétavosti

17 Z ÁJEM Zájem je rozdělen na dva typy: Vznikající z empirie: empirický, spekulativní estetický Vznikající ze společenského styku: 1. Zájem sympatický 2. Zájem společenský 3. Zájem náboženský Ideální výchovy je dosaženo, když jsou všechny zájmy probuzeny Bude-li vyučování skutečně zajímavé nebude se kantor setkávat s netečností, nepozorností a odporem

18 … Pozornost je rozdělena na úmyslnou nebo bezděčnou Úmyslná je vzbuzena napomínáním nebo hrozbou Bezděčná neboli primitivní (Dojmy svou silou, intenzitou poutají naši pozornost-jasné barvy, hlasité mluvení) Musí být po celou dobu vyučování

19 V YUČOVÁNÍ - SPECIÁLNÍ ČÁST V této části své teorie popisoval Herbart didaktiku jednotlivých předmětů Např. výuka přírodní jevy, jazyka, filosofická propedeutika a další Ukázka z knížky

20 MRAVNÍ VÝCHOVA Nutno rozlišit od vedení. Výchova má za cíl jedince vnitřně změnit, zušlechtit,směřuje k budoucímu cíli. Výchova má být domácí a školní justicí Čtyři formální stupně mravní výchovy

21 … Čtyři stupně mravní výchovy: 1. Držet žáka v mezích 2. Řídit žáka 3. Stanovit pravidla chování 4. Rozněcovat duši dítěte pochvalou či pokáráním

22 P ERIODY DĚTSTVÍ 0-3 rok- veškerá péče dítěte je zaměření na tělesné zdraví, dominují úkoly vedení 4-8 rok- výchova mravní, vyučování se omezuje na počáteční elementy 9-15 rok- vzdělání rozumové 16 a výše- období vstupu do společnosti a hledání životního cíle

23 HERBARTISMUS Dílo Herbartových žáků Nesmíme zaměňovat se samotným Herbartem Nepochopili úplně dílo svého mistra a vnesli do něj nepříznivé prvky, které vedli k velkému důrazu na metody, k formalismu a do osnov bylo přidáváno mnoho poznatků- encyklopedismus, atmosféra strachu a strnulosti ve škole, důraz na kázeň a hrozba tělesných trestů

24 J. D EWEY - ŽIVOTOPISNÉ ÚDAJE Americký filosof, pedagog, psycholog a reformátor školství Otec pragmatické (progresivní) pedagogiky a funkcionální psychologie Demokratická výchova Žil v letech 1859 až 1952 Absolvoval univerzitu ve Vermontu a byl učitelem na kolumbijské univerzitě a přitom založil vlastní výzkumnou školu Jeho práce se hlavně opírala o kritiku herbartovské školy (těžištěm výuky není dítě)

25 S PISOVATELSKÁ ČINNOST Škola a společnost Škola zítřka Demokracie a výchova O pramenech vychovatelské vědy Zkušenost a výchova

26 D EWEY A JEHO PEDAGOGIKA Odpůrce formalismu a intelektualismu tradiční školy Ve vychovatelské praxi je nutno vycházet z daných společenských jevů, z daného společenského prostředí-nejmocnější činitele výchovy Výchova má vést k podpoře demokracie Do popředí se dostávají pracovní činnosti a je snižována hodnota teorie i systematického vědění Dewey dává do popředí zájmy dětí a jejich zkušenosti Ve školní práci zdůrazňuje činnost,praxi,užitečnost, které mají jedince dovést k úspěchu-vznik pracovních škol Vedoucí činitel je dítě a ne učitel (pouhý organizátor)

27 … Z učení se stává samoučení Žák místo uceleného vzdělávání získává fragmentární zkušenost na základě praktické činnosti

28 TŘI POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z JEHO UČENÍ Je zapotřebí vytvořit novou školu, činnou, vycházející stále více ze zkušenosti a přecházející ve zkušenosti nové, duchovně a hmotně přetvářené. Má rozvíjet všechny duševní a tělesné schopnosti žactva. Dítě je vychováváno dle svých niterních potřeb a sklonů. Výchova a vyučování jsou činnosti čerpající ze společnosti podněty a prostředky výchovné a učební

29 … Demokratická výchova uvádí mládež ve společnost směřující k jednomu cíli, k zlepšení životní, duchovní a hmotné úrovně.

30 P EDAGOGICKÁ KONCEPCE Dewey přetvořil učební látku v projekt analogický v každém pracovním podnikání Metoda měla za úkol podnítit zájem o společné řešení problému učení na škole Dítě bylo nejdříve vhozeno do praxe, v průběhu činnosti si dítě uvědomilo nedostatek teoretických vědomostí a bylo nuceno hledat poučení samostatně

31 K RITIKA TEORIE Přeceňování zásady aktivnosti Nedocenění znalostí nashromážděných lidstvem Odmítání vedoucí úlohy učitele Odmítnutí systematické práce v hodině

32 P OZITIVNÍ STRÁNKY Boj proti formalismu,drilu na školách Rozvíjení dětské tvořivosti a iniciativy Zásada individuálního přístupu k dítěti Položil základy pro dvě vyučovací metody

33 … Metodu projektovou Metodu problémovou

34 P ROBLÉMOVÁ METODA Problém: učivo upravené tak, aby poskytovalo mnoho příležitostí k myšlení, nutilo k uvažování, hodnocení a vyvozování závěrů Žákovi se tedy nepodávají hotové poznatky, žák je musí hledat Při problémové metodě se více uplatňuje vlastní uvažování žáka a zkoumání

35 P ROJEKTOVÁ METODA V učebním projektu mají žáci jistý vliv na výběr tématu. Proces učení se vyznačuje otevřeností. Program vyučování není pevně stanoven Projekt souvisí s mimoškolní skutečností. Vychází z prožitků žáka Staví na předpokladu, že žáci jsou osobně zainteresováni, práce je baví Vede ke konkrétním výsledkům Učební proces probíhá obvykle v podmínkách, které překračují rámec jednotlivých předmětů

36 P OUŽITÁ LITERATURA Vladimír Štverák- Stručné dějiny pedagogiky,Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1983, ISBN /1 František Singule-Současné pedagogické směry a jejich psychologické souvislosti,SPN, Praha, 1992, ISBN


Stáhnout ppt "P EDAGOGICKÉ KONCEPCE -J. F. H ERBART A J. D EWEY Magdalena Sajdlová N Mgr. 1. Ročník Pg-Vz."

Podobné prezentace


Reklamy Google