Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

OBECNÁ DIDAKTIKA – 2.10.2008 DIDAKTIKA JAKO VĚDA, JEJÍ PŘEDMĚT, VÝVOJ DIDAKTIKY, ŠKOLNÍ DIDAKTIKA JAKO SUBSYSTÉM OBECNÉ DIDAKTIKY.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "OBECNÁ DIDAKTIKA – 2.10.2008 DIDAKTIKA JAKO VĚDA, JEJÍ PŘEDMĚT, VÝVOJ DIDAKTIKY, ŠKOLNÍ DIDAKTIKA JAKO SUBSYSTÉM OBECNÉ DIDAKTIKY."— Transkript prezentace:

1 OBECNÁ DIDAKTIKA – DIDAKTIKA JAKO VĚDA, JEJÍ PŘEDMĚT, VÝVOJ DIDAKTIKY, ŠKOLNÍ DIDAKTIKA JAKO SUBSYSTÉM OBECNÉ DIDAKTIKY.

2 P ROČ JE ZNALOST OBECNÉ DIDAKTIKY POTŘEBNÁ ? Je totiž zdrojem návodů jak a proč a co dělat ve vyučovacím procesu. Didaktika – řeckého původu, „didaskein“ znamená učit, vyučovat, poučovat, jasně vykládat, dokazovat.

3 KDO JAKO PRVNÍ UŽIL TERMÍN DIDAKTIKA ? Termín užit v 17.století, v té době snahy o encyklopedické vzdělávání, což ukazovalo, že zvládnout veškeré tehdejší vědění bude obtížené, slovo didaktický prvně užil W. Ratke – jako cesta k učení.

4 J. A. KOMENSKÝ Význam slova didaktika vykládal J.A. Komenský jako umění vyučovat – dílo Didaktika velká – chápe v něm didaktiku jako všeobecné umění, jak naučit všechny všemu.Pojímá didaktiku velmi široce a do pojmu taky zahrnuje obecné otázky cíle a úkolů výchovy, otázky obsahu vzdělání, mravní, náboženské a tělesné výchovy, vyučovací zásady i vyučovací metody, teorii školy i organizaci školské soustavy – dnes jde vlastně o veškerou nauku o výchově, která dnes tvoří předmět pedagogika.

5 I. pol. 19. století. Didaktika se samostatně vyčleňuje jako část zaměřená na otázky teorie vyučování (J.J. Pestalozzi, F.W. A. Diesterweg, J.F. Herbart). J. F. Herbart - zavedl pojem výchovné vyučování – zdůrazňuje rovněž výchovné činitele ve vyučování, u nás G. A. Lindner a O. Chlup.

6 Didaktiku jako teorii vzdělání chápal O. Willmann – také představitelé duchovědné pedagogiky: H. Nohl, E. Weniger – definice didaktiky jako obecné teorie vzdělání, soustřeďuje se pozornost na obsahovou stránku. Didaktiku jako teorii učení a vyučování chápou P. Hermann a W. Schultz

7 v reformním ped. hnutí ve 20.století se tento termín neobjevuje – např. daltonský plán, projektové vyučování - sice rozvíjely aspekty učení a vyučování, ale nezabývaly se teoretickými analýzami předmětu, funkcí a systémem pedagogiky.

8 (S KALKOVÁ, 2007) „Obecnou didaktiku vymezujeme jako teorii vzdělávání a vyučování. Zabývá se problematikou obsahů, které se jakožto výsledky společensko-historické zkušenosti lidstva stávají v procesu vyučováním individuálním majetkem žáků. Zabývá se zároveň procesem, který charakterizuje činnost učitele a žáka a v němž si žáci tento obsah osvojují, tedy vyučováním a učením “

9 STOUPÁ VÝZNAM VZDĚLÁVÁNÍ V SOUČASNÉ DOBĚ? DOCHÁZÍ KE VZDĚLÁNÍ JEN VE ŠKOLE? Dle rostoucího vědeckého a technického rozvoje poznání už není vzdělání jen otázkou pro školní docházku, ale je to společenský problém, procesy učení a vyučování mají různé formy: prostřednictvím sdělovacích prostředků, rozličných kurzů, rekvalifikačního vzdělávání mládeže i dospělých, distanční studium na vysoké škole.

10 L ZE DIDAKTIKU ODDĚLOVAT OD PEDAGOGIKY ? nelze – uplatňuje vztahy k obecné pedagogice, dějinám pedagogiky, speciální pedagogice, sociologii výchovy a vzdělávání a především teorie výchovy, ale taky se vztahuje k dalším vědním disciplínám: jako je kognitivní psychologie, klinická psychologie, také ale využívá poznatků z biologie -například výsledky výzkumu stavby a funkce mozku, využívá se i technických oborů jako je teorie komunikačních systémů, výpočetní technika apod.

11 VZTAH DIDAKTIKY A OBOROVÝCH DIDAKTIK TZV. METODIK opět vzájemný vztah – didaktika poskytuje jednotlivých oborovým didaktikám teoretický základ a oborové didaktiky jsou prameny pro didaktické výzkumy.

12 Š KOLNÍ DIDAKTIKA (Kalhous, Osbt, 1998) - tvoří subsystém obecné didaktiky, chápeme ji jako vědu, které po teoretické i praktické stránce studuje procesy vzdělávání v rámci školských institucí.

13 C O JE PŘEDMĚTEM ŠKOLNÍ PEDAGOGIKY ? (Kalhous, Obst, 1998) - výuka, kterou definujeme jako organizovaný proces v určitém prostoru a čase v rámci školských institucí, se systematicky vymezeným učivem a ve vzájemné interakci učitele a žáka (žáků), směřující k dosažení stanovených výukových cílů.

14 CO JE TO VÝUKA? rovná se vyučování (činnost učitele) + učení (činnosti žáků).

15 J AK CHÁPE ŠKOLNÍ DIDAKTIKA OSOBNOST ŽÁKA ? celostně: tj. záměrně postihuje jeho rozvoj nejen v oblasti kognitivní (rozvoj schopností a dovedností), ale také v oblasti afektivní (formování postojů, volního jednání, citů, ovlivňování sklonů a zájmů, charakterových rysů osobnosti apod. a v psychomotorické, tj. vytváření pohybových dovedností, rozvoj motorických schopností za účasti ostatních psychických procesů (jedná se o jazykové dovednosti, o pracovní a sportovní činnosti apod.) – (Kalhous, Obst, 1998).

16 V ĚDOMOST : chápeme ji jako soustavu představ a pojmů, teorií a komplexních poznatkových struktur, které si jedinec osvojil na základě vzdělávání (Průcha, Walterová, Mareš, 1995).

17 D OVEDNOST : způsobilost člověka k provádění určité činnosti (Průcha, Walterová, Mareš, 1995).

18 V ZDĚLÁVÁNÍ ( EDUKACE ): proces, ve kterém jedinec na základě vnějších podnětů a osobního cítění získává vědomosti a dovednosti, osvojuje si určité postoje, hodnoty, normy z oblasti kognitivní, afektivní a psychomotorické.

19 V ZDĚLÁNÍ : vybavenost jedince vědomostmi a dovednostmi, postoji a hodnotami a normami z oblasti kognitivní, afektivní a psychomotorické.

20 D VĚ KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ J. A. Komenský a J. Dewey

21 J. A. KOMENSKÝ 1632 – Didaktika česká – předmět sám vymezil jako umění o umění aneb o umělém vyučování mládeže v uměních, jazyku, a moudrosti a to jako by hrou. DRAMATIZACE učiva – kdy učivo zjednodušil na podstatné vztahy a přitom zachoval osobní zážitek – Komenský byl ovlivněn encyklopedismem – úsilím pochopit vše, co člověk potřebuje vědět, všechny poznatky – pansofii, a taky, jak to žákovi předat – pampedii. Metodicky vychází Komenský z předpokladu, že z poznání zásad, jimiž se řídí svět, lze vyvodit zásady, kterými se má řídit škola a vzdělávání

22 J. D EWEY vzdělávání vybudoval na dvou idejích velmi blízkých Američanům – na ideji vědy a demokracie. Ideu viděl nabývání zkušeností z praktické činnosti a v aktivním experimentováním. Hovořil o teorii zkušenosti - činnost podle Deweye nevzniká na základě jakékoliv zkušenosti, ale jen té, když konáme něco nového, a přece dostatečně spojeného s tím, co už umíme. Didaktika pragmatická – při formování člověka hraje velkou roli především jeho záměrná interakce se společenským prostředím.

23 J AKÉ JSOU POŽADAVKY NA SOUČASNÉ ABSOLVENTY ZŠ A SŠ?

24 uplatňuje se teorie kognitivně psychologická ve vztahu k organizaci a realizaci výuky - mluví se často o konstruktivistické teorii – cílem není předání a osvojování poznatků, ale jejich objevování a konstruování samotnými žáky na základě jejich dosavadních zkušeností a dovedností. Klade se důraz na žákovu aktivní tvůrčí činnost, na jeho zájem, na změnu vztahu mezi učitelem a žákem apod.


Stáhnout ppt "OBECNÁ DIDAKTIKA – 2.10.2008 DIDAKTIKA JAKO VĚDA, JEJÍ PŘEDMĚT, VÝVOJ DIDAKTIKY, ŠKOLNÍ DIDAKTIKA JAKO SUBSYSTÉM OBECNÉ DIDAKTIKY."

Podobné prezentace


Reklamy Google