- Úvod do ekonomie 2. Úvod do ekonomie.

Prezentace na téma: "- Úvod do ekonomie 2. Úvod do ekonomie."— Transkript prezentace:

1 - Úvod do ekonomie 2. Úvod do ekonomie

2 Rozsah přednášky Základní ekonomické pojmy Výrobní faktory
- Úvod do ekonomie Rozsah přednášky Základní ekonomické pojmy Výrobní faktory Omezenost zdrojů Hranice produkčních možností Tržní mechanismus Efektivní alokace ekonomických zdrojů Mikro a makroekonomie Tržní a centrálně plánovaná ekonomika

3 Ekonomie a ekonomika Ekonomika hospodářství
- Úvod do ekonomie Ekonomie a ekonomika Ekonomika hospodářství systém (ekonomických prvků a jejich vazeb) směna (zboží a výrobních faktorů) Ekonomie věda studující ekonomické prvky a jejich vazby věda o hospodářské činnosti věda o člověku a jeho rozhodování v jednotlivých situacích (homo economicus) Xenofont ( př.n.l.) – žák Sokratův dílo Oikonomikos (oikos=dům, nomos=zákon) pojednává o správném řízení zemědělské usedlosti Věda cílevědomé, systematické, racionální studium určité oblasti přírodního či společenského dění formulace hypotéz a teorií, verifikace a falzifikace, přestavba paradigmat Hypotéza domněnka, předběžný předpoklad, který je třeba ověřit (verifikovat nebo falzifikovat) Teorie ucelený a nerozporný systém názorů Paradigma určitý systém poznatků v rámci dané vědy. po určité době se může (skokově) změnit Syntagma konkrétní jev, jímž je paradigma realizováno (např. hospodářská politika státu v čase)

4 Klasifikace věd - Úvod do ekonomie
Vědy nomotetické (zkoumající zákonitosti) a idiografické (popisující jedinečné skutečnosti - historicky zaměřené) Vědy empiricko-popisné, teoreticko-syntetizující a matematizující Ekonomie nemůže plně převzít metody přírodních věd, protože motivy lidského chování jsou subjektivní a nejsou měřitelné tak, jako přírodní jevy.

5 - Úvod do ekonomie Ekonomie jako věda Ekonomie je věda, která se zabývá studiem ekonomiky, tj. systému, s jehož pomocí a v jehož rámci se společnost snaží vyhovět zejména materiálním potřebám a požadavkům lidí tím, že produkuje žádané zboží a služby. Zboží - automobily, MWh elektřiny, benzín, obilí, chléb, pivo, dům, pitná voda, diamant, mobilní telefon, kB dat, noviny, kniha, oděvy, umělecká díla, CD, mp3, software, technologie, pozemek atd. Služby – kadeřnictví, zdravotní péče, poradenství, vzdělávání, obsluha v restauraci, zajištění zájezdu, průvodcovství, tlumočnictví, finanční asistence atd.

6 - Úvod do ekonomie Omezenost zdrojů Důvodem k existenci ekonomiky je fakt, že to co lidé potřebují, požadují nebo si přejí není volně dostupné v neomezeném množství. Ekonomické (vzácné) statky – předměty, kterých je omezené množství anebo které je třeba vyrábět, aby byly vůbec k dispozici. Statky volné x vzácné x neužitečné x veřejné Člověk je proto někdy ochoten anebo donucen vynakládat určitou energii proto, aby statky získal. Zda-li je statek volný, či vzácný je třeba posuzovat v závislosti na prostoru a času. Například led nebo chladný vzduch v Grónsku jsou jistě volně dostupnými statky, v tropech už je k obojímu zapotřebí lednička nebo klimatizace a stávají se tak statky vzácnými. Volná dostupnost čehokoliv je dnes ovšem i přesto relativizována – zejména environmentalisty.

7 Výrobní faktory Práce (odměnou za práci je mzda)
- Úvod do ekonomie Výrobní faktory Pro zajištění produkce zboží a služeb je k zapotřebí kombinovat následující výrobní faktory: Práce (odměnou za práci je mzda) všechny druhy fyzické a psychické činnosti jednotlivců Půda a přírodní zdroje (odměnou je tzv. renta) zemský povrch, ropa, uhlí, ruda, voda, ryby, klima atd. lidský kapitál Kapitál (odměnou je úrok) souhrn fyzických položek – stroje, pozemky, kanceláře, silnice, železince, kanalizace nejsou vyráběny k bezprostřednímu uspokojení požadavků spotřebitelů Lidský kapitál je hodnota souhrnu schopností lidí vytvářená investicemi do vzdělávání a výcviku pracovníků. Primární výrobní faktory – práce, půda, přírodní zdroje (dostupnost dle geografického umístění, klimatu apod.) Skundární výrobní faktory – kapitál - výsledkem předchozí výroby Souhrn kapitálu ve smyslu výrobní faktoru nesmí být zaměňován za kapitál finanční, který sestává z finančních aktiv (obligací, akcií apod.). Výše uvedeným typům kapitálu se říká reálný kapitál. Finanční kapitál neslouží k bezprostřední výrobě statků. Efektivním využitím výrobních faktorů k zajištění produkce se zabývá podniková ekonomika. Efektivnost výrobních faktorů rovněž závisí na dostupnosti technologií, nebo-li využití nových znalostí či vědy ve výrobě.

8 Hranice produkčních možností
- Úvod do ekonomie Hranice produkčních možností ukazuje všechny možné kombinace dvou výrobků, které je možné získat s daným zdrojem vzhledem k omezenosti zdrojů je jakákoliv produkce a tím i jakákoliv spotřeba omezena X Y

9 Základní ekonomické problémy a otázky
- Úvod do ekonomie Základní ekonomické problémy a otázky Základním ekonomickým problémem každé společnosti omezenost zdrojů neomezenost potřeb a požadavků spotřebitelů Alokace zdrojů CO? Jakou kombinaci statků a v jakém množství vyrábět…? JAK? V jaké kombinaci využít výrobní faktory pro produkci..? PRO KOHO? Jaké jsou jeho potřeby a přání…? Marketing co by aplikovaná ekonomická věda - řeší stejné otázky. Krom toho se tyto otázky také týkají všech subjektů jak na ekonomické, tak i na makroekonomické úrovni.

10 Racionální jednání subjektivní preference, požadavky a přání
- Úvod do ekonomie Racionální jednání subjektivní preference, požadavky a přání racionalita lidí spočívá ve volbě prostředků k dosažení stanovených cílů člověk maximalizuje svůj užitek a minimalizuje své náklady racionalita spočívá např. v neopakování chyb „Každý jednotlivec se snaží použít svůk kapitál tak, aby jeho produkt měl co největší hodnotu. Obvykle nezamýšlí prosadit veřejný zájem, a ani neví do jaké míry ho prosazuje. Sleduje pouze své vlastní zabezpečení, pouze svůj vlastní prospěch. Přitom ho vede jakási neviditelná ruka, aby prosazoval cíl, o který mu vůbec nešlo. Sledování svého vlastního zájmu často prosazuje zájem společnosti účinněji, než když ho opravdu zamýšlí prosadit.“ Adam Smith – Bohatství národů Morálka individuálního sobectví není v rozporu s morálkou vzájemné pomoci. „Vzájemná pomoc“ má totiž podobu dělby práce a směny a je (předem nezamýšleným) důsledkem sledování vlastních zájmů. Stolař, tesař Adama Smithe – dřevořezba ze dřeva z Tanzánie, jedna socha 50 dolarů, cena za 200 dolarů, jednu za týden….neúspěch, prodej za 49, zavření krámu, nedokázal zvýšit hodnotu vstupů - stůl jeden za dva týdny, dřevo za 100, práce za další náklady odhadem 574…ceny jsou 585 tak to má po započtení práce i se ziskem

11 - Úvod do ekonomie Vstupy a výstupy Vstup (zdroj) - ekonomický statek používaný k výrobě jiných statků výstup = produkce (výroba) = přeměna zdrojů (vstupů) Cílem produkce spotřeba Spotřebou jedinci uspokojují své materiální potřeby a jiné požadavky a přání. Nebo-li konzumují zboží a služby. Jejich omezením je ale výše důchodů (příjmů). Vzhledem k tomu, že je spotřeba domácností omezena důchody (příjmy) je výše důchodu obvykle chápána jako indikátor její materiální životní úrovně nebo ekonomické prosperity.

12 Ekonomický koloběh výdaje firem příjmy firem produkce investice
- Úvod do ekonomie Ekonomický koloběh FIRMY příjmy firem výdaje firem produkce investice ZBOŽÍ (STATKY) VÝROBNÍ FAKTORY spotřeba Tržní hospodářství je složitý systém, v němž fungují miliony lidí a kde každodenně probíhají miliony směnných transakcí. Nejjednodušším modelovým příkladem ekonomického systému je ekonomika skládající se jen ze dvou sektoů – sektorů domácností a sektoru firem. Jednotlivci rozhodují především o tom, kdy, kde, kolik a co si koupí. Jejich rozhodování je determinováno jejich cíli v podobě chutí, přání nebo preferencí. Někteří autoři preferují používání pojmu domácnost. Jednotlivce chápeme jako subjekt rozhodující o sobě, své rodině nebo domácnosti. práce spotřební výdaje DOMÁCNOSTI důchody domácností

13 - Úvod do ekonomie Svoboda volby Volba stanovení optimální skladby produkce, která uspokojí potřeby všech prvků společnosti výběr optimální kombinace výrobních faktorů, která povede k optimální skladbě produkce Svoboda volby člověk si neustále volí mezi možnostmi člověk sám je volen (je subjektem i objektem volby) svoboda volby je principem konkurence konkurence je principem tržní ekonomiky

14 - Úvod do ekonomie Ekonomický koloběh

15 Základní ekonomické problémy a otázky
- Úvod do ekonomie Základní ekonomické problémy a otázky Optimální rozdělení důchodů Jaká má být výše mezd? (rovnostářské rozdělení x podle zásluh) Jaká je přiměřená míra zisku? Jaká je oprávněná výše rent? Zajištění veřejných statků soukromé, veřejné a smíšené statky nerivalitní spotřeba - nevylučitelnost ze spotřeby národní obrana, pouliční osvětlení, důchody a společenské uplatnění sociálně slabých fiskální politika státu neziskový sektor - státní a tržní selhání

16 Principy hospodářského života
- Úvod do ekonomie Principy hospodářského života Hospodářský život každé společnosti je určen na základě kombinace následujících tří principů: Zvyky (tradice) určující v ekonomicky primitivních společnostech neuvědomělý, intuitivní způsob koordinace charakteristika: tradiční a neměnný způsob výroby (dědičný princip), efektivnost a inovace produkce není tématem; do nástupu kapitalismu Institucionální ekonomie – formální a neformální instituce

17 Principy hospodářského života
- Úvod do ekonomie Principy hospodářského života Příkazy (centrální koordinace) uplatňují se ve všech ekonomických systémech stěžejní místo v příkazových ekonomikách v demokratických ekonomikách v podobě cenových regulací, dotací a subvencí, sociálních dávek

18 Organizace hospodářského života
- Úvod do ekonomie Organizace hospodářského života Cenový systém předpokladem trh, svoboda podnikání, volný obchod cena je výsledek existující nabídky a poptávky Citováno v Holmanovi Příběh tužky (Leonard Read) Cena cínu (F.A. Hayek) Neviditelná ruka trhu Funkce ceny – informační, motivační, alokační a distribuční Informační funkce – informuje o vzácnosti, dostupnosti, poptávanosti určitého druhu zboží (umožňuje spekulativní obchody) Motivační funkce – motivuje výrobce ke generování vyššího zisku – roste-li při stejných vstupech cena zboží, je pro výrobce výhodné začít vyrábět a prodávat – vyšší cena – vyšší zisk Alokační funkce – výrobci jsou motivováni ralokovat výrobní zdroje pro produkci – růst ceny jejich vstupů jim sníží zisk Distribuční funkce – zboží je na základě ceny rozdělováno mezi spotřebitele podle jejich ochoty zaplatit

19 - Úvod do ekonomie Příkazová ekonomika centrálně plánované ekonomiky - plán určuje nabídku i poptávku; převažující vlastnictví je veřejné, s jeho pomocí je naplňován plán poprvé v Sovětském svazu ve 20. a 30. letech ekonomiku lze ovládat centrálně - je podřízena politice potlačení svobody volby - tržní směny a konkurence potlačení svobody >>> potlačení motivace = pokles výkonu hospodářství (mezi válkami byla československá ekonomika na světové úrovni, na konci osmdesátých let byla na chvostu Evropy)

20 - Úvod do ekonomie Tržní ekonomika o tom, CO, JAK a PRO KOHO vyrábět, rozhoduje trh, tržní mechanismus a „neviditelná ruka trhu“ (působení konkurence = svobodné volby a motivace lidí ekonomické chování - maximalizace vlastních výnosů při minimalizaci nákladů, společenská a mezinárodní dělba práce) laissez faire vs. státní zásahy do ekonomiky

21 Je trh „hrou bez pravidel“?
- Úvod do ekonomie Je trh „hrou bez pravidel“? Základní pravidla tržního systému: Ochrana soukromého vlastnictví nacionalizace ve veřejném zájmu, justiční ochrana, soukromého vlastnictví Volný vstup na trhy státem ustavené monopoly, zákonná omezení pro vstup do některých odvětví, kartelové dohody, nepsaná pravidla, šedá ekonomika - výpalné, nedostatečná ochrana investic Dodržování smluv psané a nepsané dohody, éra „divokého kapitalismu“, interkulturní rozdíly Sankce tržní konkurence ve společnostech jsou tradičně uplatňovány sankce zákonné a morální V tržní ekonomice k tomu přistupuje sankce tržní - nespokojený zákazník příště půjde jinam - nutnost svobodné volby a tržní konkurence - tam kde funguje tržní sankce, nevzniká taková potřeba sankcí zákonných (má nespokojený zákazník volat obchodní inspekci, nebo prostě jít jinam?)

22 Mikroekonomie a makroekonomie
- Úvod do ekonomie Mikroekonomie a makroekonomie Mikroekonomie zkoumá ekonomické jevy z pohledu prvků hospodářství (domácností a jednotlivců) zkoumá svět abstrahovaných, ideálních jevů Makroekonomie zkoumá ekonomické jevy z hlediska hospodářství jako celku, používá agregované veličiny zkoumá svět ideálních jevů Hospodářství jako celek je možno plně pochopit pouze syntézou obou pohledů.

23 Ekonomie jako věda Ekonomie je věda politická
- Úvod do ekonomie Ekonomie jako věda k ověření hypotéz nelze v hospodářství provádět experimenty ekonomické situace jsou jedinečné, neopakují se v každé ekonomické situaci působí spousta okolních faktorů, mnohé jsou neuvědomované nebo přesně nepopsatelné ekonomické teorie popisují abstraktní situace (např. vztah dvou faktorů - ceteris paribus) ekonomické teorie mohou popsat určitou situaci, nemohou ji samy o sobě vyřešit Ekonomie je věda politická ekonomie se zabývá jevy, které mají velký dopad na životy lidí (jejich blahobyt - inflace, nezaměstnanost) ovlivňování těchto jevů je otázkou politickou (a jejich stav je otázkou kariéry politiků a jejich zvolení či nezvolení) Ostatně do dvacátého století se nehovořilo o ekonomii, ale o politické ekonomii právě z výše zmiňovaných důvodů.

24 Metody a nástroje ekonomické analýzy
- Úvod do ekonomie Metody a nástroje ekonomické analýzy Ekonomická analýza není schopna postihnout současně hustou síť vztahů mezi všemi prvky ekonomického systému tak, jak reálně existuje Ekonomické modely znázorňují vztahy mezi vybranými proměnnými zjednodušují ekonomickou realitu podmínkou je přijetí zjednodušujících předpokladů 3 společné rysy všech ekonomických modelů ceteris paribus (za jinak stejných okolností) předpoklad optimalizace – racionální chování zúčastněných pozitivní nebo normativní přístup (zdroje jak jsou nebo jak by měly být rozmístěny)

25 Ekonomie jako věda Pozitivní ekonomie
- Úvod do ekonomie Ekonomie jako věda Pozitivní ekonomie - zkoumá a popisuje reálné hospodářské jevy, vytváří ekonomické teorie Normativní ekonomie na základně pozitivních teorií dává doporučení jednotlivcům a skupinám, jak se chovat Realizace názorů ekonoma není výsledkem vědecké analýzy. Čistá ekonomie - zkoumá obecné jevy a její závěry mají univerzální platnost (např. vztah inflace a nezaměstnanosti) Aplikovaná ekonomie - řeší konkrétní problémy ekonomické praxe - např. vliv investičních pobídek pro zahraniční investory, vliv konkrétních opatření politiky zaměstnanosti

26 Ekonomické myšlení Laické homo economicus
- Úvod do ekonomie Ekonomické myšlení Laické homo economicus maximalizace výnosů při minimalizaci nákladů hledání ekonomicky optimální varianty porovnávání nabídky a poptávky „selský rozum“ Odborné vědecký výzkum a formulace teorií ekonomické myšlení není jednotné - pluralita paradigmat (např. neoklasická a keynesiánská ekonomie) každý ekonomický model je pouze abstrakcí v ekonomické realitě neexistuje jediné správné řešení

27 - Úvod do ekonomie Definice ekonomie „Ekonomie se zabývá zkoumáním alokace vzácných zdrojů mezi různá alternativní užití tak, aby byly uspokojeny lidské potřeby.“ SOUKUPOVÁ J. A KOL. Mikroekonomie „Ekonomie je věda o lidském jednání.“ HOLMAN R. Ekonomie „Ekonomie zkoumá, jak společnosti rozhodují o využití výrobních zdrojů, které mají alternativní užití, k výrobě různých komodit a jak rozhodují o jejich rozdělení mezi různé skupiny“ SAMUELSON P., NORDHAUS W. Ekonomie „Ekonomie je věda, zabývající se lidským jednáním ve světě omezených zdrojů a neomezených potřeb.“

28 Periodizace dějin podle materiálu používaného na výrobu nástorjů
- dějiny hospodářství Periodizace dějin podle materiálu používaného na výrobu nástorjů Doba kamenná do roku 3000 př.n.l. křemen (pazourek, hroty oštěpů, pěstní klíny, šperky) Doba bronzová do r př.n.l. slitina mědi a cínu hradiště, opevnění Doba železná od roku 1000 př.n.l. Století páry, doba oceli, doba umělých hmot, století elektřiny

29 - dějiny hospodářství Historie lidstva Pravěk – od pračlověka do vzniku prvních států Mezopotámie kolem roku 4000 př.n.l. Starověk – do zániku Západořímské říše Středověk – do objevení Ameriky 1492 Novověk – do první světové války Moderní doba

30 domácí, městské, národní, světové naturální, peněžní, úvěrové
- dějiny hospodářství Členění hospodářství domácí, městské, národní, světové naturální, peněžní, úvěrové tradiční, svobodné, řízené, etatizmu primární, sekundární, terciární

31 W. W. Rostow – Stádia hospodářského růstu
- dějiny hospodářství W. W. Rostow – Stádia hospodářského růstu tradiční hospodářství období přechodu období hospodářského startu období hospodářské zralosti období masové spotřeby (konzumní společnost) Tradiční hospodářství pomalu se rozvíjející ekonomika vysoký podíl zemědělství (75%) nízká produktivita práce, nízká životní úroveň privilegia pozemkových vlastníků Období přechodu posuny v hierarchii společenských hodnot, tvorba technických , politických a sociálních předpokladů pro zrychlení hospodářského růstu období manufakturního průmyslu (manufaktura = pracovat rukama, velká dílna – dělba práce), zejm. soukenického (sukna) Období hospodářského startu průmyslová revoluce (industrializace) – parní stroj, elektrizace, informační technologie zrychlení hospodářského růstu Období hospodářské zralosti (pro západní vyspělé země 20. stoeltí) vysoký stupeň technické vybavenosti ve všech svých článcích růst produktivity práce – růst životní úrovně Období masové spotřeby (konzumní společnost) (konec 20. století ve vyspělých zemích) téměř neomezené možnosti produkce zájem společnosti orientován na uspokojování nemateriálních potřeb člověka

32 Alvin Toffler – civilizační vlny
- dějiny hospodářství Alvin Toffler – civilizační vlny První, zemědělská zdrojem obživy zemědělství, lidé ještě nejsou odtrženi od přírodních podmínek existence vesnická osídlení, výrobní zvyklosti a tradice výroba zboží pro trh má druhořadý význam Druhá, industriální (zhruba 19. a 20. století) strojní průmysl hlavním zdrojem obživy kvalitativní změny v zemědělství a jiných oborech civilizace městského typu naturální výroba pro vlastní potřebu zatlačena do bezvýznamnosti tržní charakter hospodářství Třetí, postindustriální (informační) mohutný rozvoj terciární sféry objem materiální výroby provázen poklesem pracovníků primární a sekundární sféry rostoucí význam vzdělání a informací kvalitativní změny životního stylu