Organizační uspořádání ekonomiky

Prezentace na téma: "Organizační uspořádání ekonomiky"— Transkript prezentace:

1 Organizační uspořádání ekonomiky
Základní otázky ekonomie CPE – centrálně plánovaná ekonomika Hranice produkčních možností

2 Hranice výrobních možností PPF
Def.: Hranice výrobních možností: všechny možné kombinace (=vektory) výrob různých produktů, kdy zvýšení produkce (resp. spotřeby) jednoho produktu lze pouze na základě snížení výroby (spotřeby) jiného produktu . Def.: Efektivní výroba: výroba na hranici produkčních možností

3 Hranice produkčních možností PPF a množina produkčních možností Y

4 definovat efektivní výrobu (nejde o jedinou kombinaci C, I) !!
Model PPF umožňuje definovat efektivní výrobu (nejde o jedinou kombinaci C, I) !! lépe chápat pojem "náklady příležitosti" rozlišit pohyb po křivce a pohyb křivky popsat klesající resp. rostoucí výnosy z rozsahu vyvarovat se nesprávně zjednodušenému porovnání ekonomik 4 4

5 Náklady příležitosti: množství statku, které musí být obětováno pro získání jednotky druhého statku. Náklady příležitosti: případ rostoucích nákladů příležitosti : I1 > I2. Pak má křivka konkávní tvar. 5 5

6 Náklady příležitosti: případ konstantních nákladů příležitosti : I1 = I2.
6 6

7 Dva typy nárůstu produkce: a) "pohyb křivky":E1  E3 (ekonomická expanze) b "pohyb po křivce":E1 E2 (realokace zdrojů) 7 7

8 Zákon klesajících výnosů: za předpoklady, že ostatní vstupy do výroby jsou konstantní, při vkládání dodatečných jednotek jednoho variabilního vstupu k fixním vstupům se mezní výstup (přírůstek výstupu) zmenšuje. 8 8

9 Zákon klesajících výnosů ve výrobě aut pro práci: objem celkových vstupů je konstantní
A B : obdělání nejúrodnější půdy B C : obdělání ploch do 300 m n.m. C D : obdělání podhorských oblastí D  E : obdělání hor 9 9

10 Rostoucí výnosy ve výrobě aut Oblouk DE: neplatí zákon klesajících výnosů (X2 < aut ročně) 10 10

11 Porovnání ekonomik: Může se stát, že CA < CB, přestože země A je výkonnější
11 11

12 Porovnání ekonomiky v čase : Nárůst privátní spotřeby ještě neznamená, že ekonomika expanduje
12 12

13 C1 = veřejné statky (např
C1 = veřejné statky (např. infrastruktura, vzdělání, kvalita životního prostředí) C2 = privátní statky 13 13

14 Zákon klesajících (rostoucích) výnosů ve výrobě (spotřebě, ekonomice)
Model PPF: lze popsat žití na úkor budoucnosti (spotřeba preferovaná před investicemi nebo veřejnými výdaji) skalární nebo několikapoložkové komparace (počet aut na 1000 obyvatel apod.) mají spornou vypovídací hodnotu Zákon klesajících (rostoucích) výnosů ve výrobě (spotřebě, ekonomice) Lze stanovit náklady příležitosti

15 Poptávka a nabídka Poptávková funkce D = D(p)
Nabídková funkce S = S(p) závislost celkové poptávky D po daném zboží na jeho ceně p při (ceteris paribus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech (důchod, ceny jiných komodit aj.) závislost celkové nabídky S pro dané zboží na jeho ceně p při (ceteris paribus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech (ceny výrobních faktorů, ceny jiných komodit aj.) Poptávka a nabídka

16 Zjednodušeně: lineární funkce, poptávková klesající, nabídková rostoucí s cenou, tržní rovnováha v průsečíku

17 Přebytek spotřebitele: cena je nižší než by spotřebitelé byli ochotni zaplatit
17 17

18 Přebytek výrobce: cena je vyšší než náklady (cena, za kterou by výrobci byli ochotni prodávat)
18 18

19 Celkový přebytek při tržní rovnováze
19 19

20 Celkový přebytek Tržní alokace je nejefektivnější (poměřujeme-li efekt celkovým přebytkem). Zavede-li se „osvícený“ plánovač s pravomocí alokovat a s cílem maximalizovat blahobyt (celkový přebytek), pak:

21 Prostor obchodování, rovnováhotvorný cenotvorný proces
Rovnováha: poptávané množství = nabízené množství 21 21

22 Bernard Shaw: „Naučte papouška říkat „supply“ a „demand“ a uděláte z něj učeného ekonoma.“ 22 22

23 Teorie nabídky a poptávky, cenová elasticita
Poptávková funkce Nabídková funkce Rovnováha Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce (Cenová) elasticita poptávky

24 Teorie nabídky a poptávky odpovídá na otázky typu:
proč je voda levná, ač nezbytná, a zlato drahé, ač zbytné jak ovlivní změna ceny benzinu poptávku po autech jak se změní příjem státu po snížení spotřební daně (za jakých podmínek vydělají jen prodejci?) co se stane s příjmem zemědělců, když tito zvýšenou produktivitou práce zvýší objem výroby? 24 24

25 Poptávková funkce D = D(p):
= závislost celkové poptávky D po daném zboží na jeho ceně p při (ceteris paribus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech: důchod, ceny jiných komodit, očekávání prosperity (ovlivní sklon k úsporám), výkyv v nákupech zboží dlouhodobého užití v minulosti životnost výrobků, móda (morální opotřebení oděvů), technický pokrok (morální opotřebení PC), demografické faktory (dětské oděvy, rakve...), počasí (deštníky, lyže), zahraniční turistika (pivo a turisté z GB), státní rozpočet (školy a PC, VŠ a knihy), podmínky podeje na úvěr (splátkový podej, leasing), situace v bankovním sektoru (půjčky na spotřební zboží) znalosti o zdravém životním stylu (Sőrős), dovoz [D(p) obvykle jen po českém zboží], reklama (vnucená spotřeba)

26 Nabídková funkce S = S(p):
= závislost celkové nabídky S po daném zboží na jeho ceně p při (ceteris paribus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech: ceny výrobních faktorů: práce, půdy, kapitálu (úrok, ceny budov, strojů), ceny jiných komodit (mohou vyvolat změnu výrobního programu), situace v bankovním sektoru (půjčky firmám), očekávání výrobců (optimismus, pesimismus) dostupnost pracovní síly (v současnosti nedostatek pracovní síly v některých profesích, což se někdy stává úzkým profilem), přísnost ekologických norem, norem bezpečnosti, SVP (správná výrobní praxe)... nelegální i legální přistěhovalectví (snižuje cenu práce v některých profesích) konkurence dovozců [S(p) obvykle jen nabídka zboží české provenience]

27 Poptávková funkce D(p)
Individuální poptávka Tržní poptávka (součet individuálních poptávek na daném trhu) Agregátní poptávka(makroekonomie) Pozn.: bez přívlastku – tržní obdobně platí i pro nabídkovou funkci S(p)

28 Poptávková funkce D(p)
Klesající poptávku při nárůstu cen lze vysvětlit : poklesem zájmu o dané zboží v důsledku přechodu spotřebitelů k substitutům (substituční efekt) poklesem reálného důchodu (důchodový efekt) Konvexnost poptávkové funkce: pokles či nárůst ceny o jednotku p má větší efekt D při nižší ceně p, neboť "oslovuje" více spotřebitelů

29 Poptávková funkce D(p)
Giffenův efekt (výjimka z pravidla klesající poptávky) Zdražení rýže vyvolá výrazný pokles reálného příjmu a chudší spotřebitelé nahrazují maso rýží Další výjimka: zboží ostentativní spotřeby (Rolls Royce) – pokles cen vyvolá pokles poptávky – snižuje se exkluzivnost => přechod k jiné, exkluzivnější značce)

30 Nabídková funkce S(p) Při p<pmin nelze efektivně vyrábět (zisk < 0, nabídka nulová) Žádný nárůst ceny neumožní vyrábět nad technologické maximum qmax Rostoucí nabídku při nárůstu cen lze vysvětlit : větším počtem výrobců, kteří se "vejdou do ceny" změnou výrobních programů výrobců ve prospěch výnosnějších komodit Výjimka: zpět zakřivená nabídka práce

31 Nabídková funkce S(p): konkávnost
Nárůst ceny o jednotku p má větší efekt q při nižší ceně p, neboť "oslovuje" více potenciálních výrobců

32 Rovnováha na trhu D(p) = S(p)

33 Převis nabídky a poptávky
p > p* : S(p) > D(p) p < p* : S(p) < D(p) převis nabídky  výrobci se "podbízejí"  pokles ceny převis poptávky  fronty neuspokojených zájemců ochotných akceptovat i vyšší cenu nárůst ceny Převis nabídky a poptávky

34 Pohyb po křivce vs. pohyb křivky:
Pohyb křivek

35 Pohyb po křivkách vs. posun křivek: růst důchodu zvyšuje poptávku, cenu i objem realizovaný na trhu