Teorie firmy I - sociologický pohled - firma jako základní ekonomická jednotka - model výrobce, produkční funkce, optimum výrobce - model (podobenství)

Prezentace na téma: "Teorie firmy I - sociologický pohled - firma jako základní ekonomická jednotka - model výrobce, produkční funkce, optimum výrobce - model (podobenství)"— Transkript prezentace:

1 Teorie firmy I - sociologický pohled - firma jako základní ekonomická jednotka - model výrobce, produkční funkce, optimum výrobce - model (podobenství) jestřábů a hrdliček

2 Firma základní neoklasický modelový výrobce usiluje jen o maximální zisk. Nezohledňuje mj.: své řídící úsilí (pohodlí) prospěch či újmu jiných subjektů, velikost (míru dominance na trhu)

3 Sociologický pohled Firma je společenství lidí Společenství :
a) neúčelové: ne úzce vymezený účel, vzniká z pudových, duchovních či etických pohnutek (rodina, obec, náboženská obec) úvahy jednotlivců se neubírají směrem „co mi společenství přináší?“, ale spíš „má společenství smysl, mám v něm setrvat či bych měl společenství opustit?“ b) účelové společenství legitimováno a posvěcováno účelem. ale i účelová společenství vznikají do určité míry z lidské potřeby vzájemnosti, přirozené touhy lidí žít v prostředí vstřícném, nikoli v prostředí, kde dominuje jednání kořistnické. 3 3

4 Sociologický pohled Pokud členy účelového společenství svazuje explicitní smlouva a má psaný statut, jde o organizaci (polit. strana, VŠ, holubáři...) Je-li účelem organizace výroba či úplatné poskytování služeb, hovoříme o firmě. Organizace má vždy svůj explicitní cíl. K explicitnímu cíli organizace se všichni členové svým vstupem přihlašují a organizace tedy představuje průnik jejich (někdy jen deklarovaných) zájmů. Neúčelová společenství -mají spíše organickou formu, Organizace spíše byrokratickou formu.

5 Sociologický pohled: Max Weber
chápe organizaci jako tým pracující na společném úkolu, odlišil byrokratickou organizaci od ekonomické. Specifika byrokratické organizace: souvislá organizace úředních funkcí svázaných danými pravidly, přesně předepsány kompetence každé jednotky v organizaci, hierarchické uspořádání, poslušnost podřízeného, je založená na pravidlech technických, vztahujících se k zadanému úkolu, normativních, vztahujících se ke správě, členové (úředníci) zastávají funkce podle neosobních kriterií a osobní pozice nejsou předmětem nároku (neexistence protekce) 5 5

6 Sociologický pohled: Max Weber
Weber vypracoval model racionální organizace. Jeho model mimo jiné představoval návod ovlivňování členů instituce vhodnou manipulací s předpisy. Na klasika Webera navazuji moderní behaviorální modely. Ty nepohlížejí na organizaci jako na tým pracující na společném úkolu, nýbrž jako na seskupení individuí prosazujících svůj osobní zájem. 6 6

7 Nevážnou „ teorii byrokracie vytvořil profesor Parkinson
Sociologický pohled Podobně představitel tzv. empirického směru v teorii organizace P. Drucker „Organizace jsou právní fikce, jako takové nic nedělají, o ničem nerozhodují, nic neplánují. To vše dělají lidé.“ Firma se nicméně může pozorovateli jevit jako subjekt s nějakým převažujícím ziskovým kriteriem V ekonomii často dochází k jakési personifikaci společenství Nevážnou „ teorii byrokracie vytvořil profesor Parkinson 7 7

8 Zákony profesora Parkinsona
„Počet úředníků roste nezávisle na objemu jejich úkolů.“ Vysvětluje to působením dvou sil: Úředník stoupá v kariéře, jak přibývá jeho podřízených. Každý úředník přidělává práci ostatním. „Každá práce trvá tak dlouho, kolik je na ni k dispozici času.“ 8 8

9 Mikroekonomická teorie firmy
Výrobce (základní prvek teorie) je firma tvořená jedním nebo více individui Firma: subjekt , evidovaný v rejstříku (obchodním, živnostenském) soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost dodávající na trh své výrobky či služby Důvody vzniku firmy : technologické (nemyslitelné jinak než ve velkém pracovním kolektivu) výnosy z rozsahu (menší průměrné fixní náklady), dělba práce a specializace zvyšující produktivitu lepší přístup k financím (zisk úvěru, emise obligací či akcií) výzkum a vývoj omezení ručení podnikatele 9 9

10 Mikroekonomická teorie firmy
Firma vybírá výstupy, vstupy a formy transformace vstupů na výstupy s cílem realizovat zisk = rozdíl mezi hodnotou realizovaných výstupů (výnosy) a zakoupených vstupů (náklady).  Náklady (vstupy) představují : mzdy materiálové náklady odpisy (strojů a staveb) finanční náklady (úroky z úvěrů) fixní náklady (nákup licence, náklady na ostrahu...) 10 10

11 Mikroekonomická teorie firmy
Firma dále rozděluje zisk vlastníkům dle velikosti jejich podílu, dále zadržuje zisk na další investice a rezervní fondy (tedy rozhoduje o svém rozvoji). Firma maximalizuje zisk, jinak dlouhodobě nepřežívá. Zisk lze chápat jako zisk za popisované období nebo diskontovaný tok zisku do budoucna  Lze pracovat i s jinými kriterii výrobce: podíl na trhu, důchod (zisk + mzdy), manažerské příjmy (manažerské revoluce). Zde obvykle analýza postavení skupin v rámci firmy.

12 Právní formy podnikání
PODNIKÁNÍ FYZICKÝCH OSOB na základě živnostenského oprávnění. Zde platí neomezené ručení osobním majetkem. Rozlišuje se: živnost volná (jen oznamovací povinnost) živnost vázaná (doložit odbornou způsobilost): účetní, architekt, optik, instruktor autoškoly, drezúra zvířat… živnost řemeslná (doložit odbornou způsobilost): pivovarnictví, zlatnictví, kosmetika, hostinské služby… koncesovaná (nutné státní povolení k provádění živnosti): výroba alkoholu, zbraní, provádění veřejných dražeb, cestovní kancelář, soukromý detektiv

13 neomezené osobní ručení
OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI B1) osobní : neomezené osobní ručení společníci zde obvykle pracují a podílejí se na řízení rozhoduje se společně (když se nedohodnou, firma zaniká) B11) v.o.s. (veřejná obchodní společnost) dvě nebo více osob podniká pod jedním jménem společník ručí celým majetkem B12) k.s. (komanditní společnost) komandisté ručí do výše nesplaceného vkladu a mají pouze kontrolní pravomoci komplementáři řídí společnost a ručí celým svým majetkem minim. vklad: 5 000 Kč u komandistů 13 13

14 firma ručí celým majetkem je předepsána minimální výše ZK
OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI B2) kapitálové : ručení společníků za závazky společnosti jen do zápisu splacení vkladů do OR nebo vůbec firma ručí celým majetkem je předepsána minimální výše ZK společníci obvykle ne zaměstnanci firmy, ale podílejí se na řízení rozhoduje se hlasováním, hlasy podle výše vlastnického podílu zdanění zisku i dividend – dvojí zdanění Formy kapitálových obch. společností: B21) společnost s ručením omezeným (s.r.o.) B22) akciová společnost (a.s.) 14 14

15 B21) společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
minimální základní kapitál Kč, povinný rezervní fond 10% základního kapitálu 1 až 50 osob fyzických nebo právnických, minimální vklad jednoho společníka je 20 000 Kč společníci ručí jen do výše nesplaceného vkladu, společnost zastupují jednatelé, všichni společníci rozhodují na valné hromadě s hlasovacím právy úměrnými podílu ve společnosti, může (ale nemusí) se ustanovit také dozorčí rada 15 15

16 B22) akciová společnost (a.s. )
minimální základní kapitál bez veřejné nabídky 2 mil. Kč, s veřejnou nabídkou 20 mil. Kč povinný rezervní fond 20% základ.kapitálu společníci neručí za závazky společnosti akcionářem je minimálně 1 právnická osoba nebo 2 fyzické společnost zatupuje představenstvo, všichni akcionáři rozhodují na valné hromadě s hlasovacím právy úměrnými podílu ve společnosti, povinná je dozorčí rada možnost (ne přímo právo !!) vstupu na kapitálový trh 16 16

17 Právní formy podnikání
Družstva : - společníci (=družstevníci) neručí, - 1 člen 1 hlas, - minimálně 5 fyzických osob nebo 2 právnické, počet osob není předem stanoven - člen se nemusí zapisovat do OR 17 17

18 Účetní výkazy firmy v tržní ekonomice
a) základní Rozvaha (balance – sheet): stav aktiv a pasiv firmy k nějakému datu Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka, income-statement): výkaz výnosů a nákladů za určité období Příloha (doplnění informací z rozvahy a výsledovky) b) doplňkové Výkaz o toku peněžní hotovosti (cash-flow statement): propočet dostatečnosti či nedostatečnosti peněžních zdrojů v budoucnu Výkaz o změnách vlastního kapitálu 18 18

19 Ekonomické subjekty v ČR
Počet registrovaných Počet aktivních soukromí podnikatelé obchodní společnosti státní podniky 602 337 19 19

20 Ekonomické subjekty v ČR (Statistická ročenka 2008)
Právnické osoby Počet Celkem - veřejné obchodní společnosti 7 579 - komanditní společnosti 735 - společnosti s ručením omezeným - akciové společnosti 20 455 20 20

21 Aproximace tržní hodnoty firmy
- ocenění majetku: odhad tržní hodnoty firmy  - roční finanční efekt (čistý výnos) z firmy i – roční úroková míra (např. pro vklady s jednoroční výpovědní lhůtou). Hodnota V firmy se ziskem : výše vkladu v bance, která by nesla .: Jinak : V je úhrn diskontovaných hodnot ročních výnosů  za n let: Tedy opět : 21 21

22 Základní pojmy v modelu výrobce
výrobní situace (x,y): x : objem vstupu y : objem výstupu produkční (výrobní) množina Y: tvořená technologicky realizovatelnými výrobními situacemi produkční funkce y = f(x): maximální technologicky realizovatelný objem výroby y při disponibilním vstupu objemu x izokvanta zisku: tvoří ji výrobní situace vykazující shodnou výši zisku (obvykle přímka z = p . y - w . x , kde p je cena výstupu, w je cena vstupu)

23 Používané typy produkční funkce
a) ryze konkávní produkční funkce bez fixních nákladů b) konvexně konkávní produkční funkce bez fixních nákladů

24 Používané typy produkční funkce
c) ryze konkávní produkční funkce s fixními náklady d) konvexně konkávní produkční funkce s fixními náklady

25 Používané typy produkční funkce
e) lineární produkční funkce (není omezená, má proto omezenou použitelnost)

26 Izokvanty zisku (pro případ jediného vstupu n=1)
y - objem výstupu, x - objem vstupu p - cena výstupu, w - cena vstupu  - zisk (výnosy minus náklady)

27 Optimum (= rovnováha) v modelu výrobce: bod E ≡ (xE, yE)

28 Dodatečné poznámky (nebude v testech)
Úzké pojetí kriteria výrobce homo oeconomicus přesahují některé přístupy: stochastický přístup (max. oček. hodnoty zisku, ale i zohlednění vztahu k riziku) zohlednění rozsahu a velikosti úsilí (pohodlí) řídících pracovníků, aplikace teorie her u antagonistických her firma předp. nejhorší možnou reakci ostatních, u kooperativních her jde zejména o vytváření nejpřínosnějších koalic

29 Model (podobenství): Jestřábi a hrdličky (nebude v testech)
Jestřábi: sklon k agresivitě, bojují o zdroje Hrdličky: neagresivní, nechtějí bojovat  Zdálo by se, že je výhodné být jestřábem. Ale: setkají-li se dva jestřábi, tratí bojem Setkají-li se dvě hrdličky, rozdělí se. Někdy může být riskantnější být jestřábem. Model: předpokládáme, že 50% ptáků jsou jestřábi, 50% hrdličky. dvojice se potkávají náhodně. Možnosti: 1. dva jestřábi, 2. dvě hrdličky, 3. jestřáb a hrdlička předmětem konfliktu je potrava 12 kcal.

30 Model (podobenství): Jestřábi a hrdličky (nebude v testech)
Sub1: z jídla: vítěz 12 kcal, poražený nic z boje: oba kcal (výdej energie) Sub2: obě po 6 kcal Sub3: jestřáb 12 kcal,hrdlička 0 (ustoupí) každý jestřáb v bojích: má 50% úspěšnost, přežívá bez úhony.

31 Matice očekávané hodnoty potravy v kcal. pro 50 % podíl jestřábů:
hrdlička podíl populace 0,5 -4 12 6 Ozn.: j – podíl jestřábů na populaci KJ (j), KH (j) - očekávaný počet kalorií: KJ (j) = j . (-4) + (1-j) .12 = j KH (j)= j (1-j) . 6 = j

32 Jestřábi a hrdličky Předpokládáme, že čím víc potravy, tím širší reprodukce. Protože KJ (0,5) = 4>3 = KH (0,5), vzroste podíl jestřábů j nad počáteční j0 = 0,5 Nakresleme si přímky KJ (j) = j, KH (j) = j V průsečíku bude shodný kalorický příjem pro jestřáby i hrdličky, tedy půjde o rovnovážné rozdělení populace

33 Průměrné výsledky jestřábů a hrdliček
podíl j = 60 % jestřábů je stabilní je-li j > 60%, mají jestřábi horší prognózu pro celkový počet jedinců by bylo nejlepší, aby v ní byly samé hrdličky: získávaly by 6 kcal denně (>2,4 kcal), počet by rychle rostl ale: populace samých hrdliček by nebyla stabilní: vnikl-li by tam jediný pár jestřábů, rychle by se množil (návrat do bodu E)

34 Problém závazku (vězňovo dilema)
vězeň Y přiznání zapírání vězeň X X: 5 let Y: 5 let X: 0 Y: 20 let X: 20 let Y: 0 X: 1 rok Y: 1 rok Předpokládejme, že kritériem obou je minimalizace hrozící délky uvěznění. Volbou „přiznání“ vyloučí hrozbu 20 let. Důvěřují-li si : oba si odsedí 1 rok Nedůvěřují-li si : oba si odsedí 5 let Individuálně je i rozhodnutí bez důvěry optimální, ale nedůvěra „odřízla“ společné optimum. John Nash – rovnováha; Nobel. cena za ekonomii 1994