Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Keramika raně středověké Prahy K otázce využití keramiky jako nositele chronologické informace Brno, Technické muzeum 20. 3. 2008 KA FF ZČU, 2009, 2010,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Keramika raně středověké Prahy K otázce využití keramiky jako nositele chronologické informace Brno, Technické muzeum 20. 3. 2008 KA FF ZČU, 2009, 2010,"— Transkript prezentace:

1 Keramika raně středověké Prahy K otázce využití keramiky jako nositele chronologické informace Brno, Technické muzeum KA FF ZČU, 2009, 2010, 2012, 2013 Ivana Boháčová ARÚ AV ČR, Praha, v.v.i.

2 keramika jako archeologický pramen všudypřítomnost nositel chronologické informace – relativní a absolutní nositel informace o kontextu – charakter (podle velikosti zlomků), geneze (podle složení souboru) indikátor dějů v prostoru a čase, kontinuita a diskontinuita, synchronnost a asynchronnost, rezidualita a intruze součást živé kultury středověku výrobní proces - technologie výroby, zdroje surovin a jejich využití, specializace každodennost - způsoby konzumace a další využití keramiky společenské vztahy - směna, kontaktní studium

3 Studium keramiky jako nositele chronologické informace se opírá opakovanou evidenci totožných kvalitativních a kvantitativních změn ve složení keramických souborů v závislosti na stratigrafii. Je záležitostí vícegeneračního studia. studium primární sekvence keramiky relativní chronologie, postupné upřesňování absolutní chronologie reálný vývoj keramiky vývoj konkrétní lokality znalost primární sekvence je východiskem pro: studium geneze keramických souborů a jejich výpovědní hodnoty (podíl reziduální keramiky, intruzí, evidence inverzních stratigrafií) definice keramických horizontů a vůdčích keramických typů a jejich vývoje v závislosti na čase Keramický horizont – obecné označení pro keramickou produkci, která byla součástí živé kultury současně v určitém časovém období. Definicí keramických horizontů směřujeme k co nejpřesnější charakteristice keramické produkce v konkrétním a co možná nejužším intervalu dějinného vývoje. Horizonty se vzájemně odlišují proměnou vůdčích typů keramiky, s postupujícím poznáním mohou být dále členěny.

4 pražská keramická sekvence raného středověku ca 850 charakteristika: - výrazná morfologie okrajů nádob s rychlým vývojem v čase - vazba morfologie na specifickou technologii i výzdobu - používání nestandardních terminologických pojmů - zprostředkovaně i jako údaj chronologický - výskyt a platnost chronologie pražské sekvence v rámci středních Čech studium pražské sekvence: I. Pavlů (1971), L. Hrdlička (1993, 1997), J. Čiháková (1984, 2001), I. Boháčová (1993, 1996, 2001, 2008), I. Boháčová - J. Čiháková (1994) současný stav: přijímán posun absolutního datování: - mladší části keramické sekvence RS (původně až jako VS1) hlouběji - nejml. fáze středohradištní produkce - naopak do mladšího období problémy: tzv. osobní chronologie, užívání dat absolutní chronologie, absence jednoznačné definice keramických horizontů, chybí synchronizace vývoje dílčích částí Prahy ca 1200

5 keramika raně středověké Prahy - témata studia - detailní studium a charakteristika keramických horizontů - verifikace relativní sekvence - synchronizace dílčích událostí v rámci jednotlivých komponent v rámci pražské aglomerace i v jejím zázemí A – RS B – SH C – MH_1 D – MH_2

6 stratigrafie Pražského hradu a jejich význam pro studium pražské keramické sekvence způsob geneze stratigrafií je ovlivněn funkcemi i polohou Pražského hradu a odpovídá situacím lokalit s komplikovaným vývojem a dlouhodobě se vytvářejícími stratigrafiemi charakteristické znaky hradních stratigrafií: - dlouhodobý vývoj kulturního souvrství - nerovnoměrnost akumulace terénů v závislosti na intenzitě provozovaných aktivit a na poloze v rámci ostrohu - výskyt stratigrafií dokumentujících podstatný výsek relativní chronologie lokality - obousměrný vývoj stratigrafií - opakovanost jevů souvisejících s výstavbou komplexů budov a zvl. opevnění - přítomnost hiátů - vznik uzavřených nálezových horizontů - přítomnost inverzních stratigrafií - častá vazba na data absolutní chronologie - vysoký podíl reziduální keramiky

7 pozitiva významné stratigrafie, možnost cíleného výběru zastoupení podstatného výseku relativní chronologie lokality propojení s daty absolutní chronologie početné soubory možnost soustavného ověřování relativní sekvence keramiky negativa minimální zastoupení celých tvarů, převaha drobných zlomků, vysoký podíl reziduální keramiky, hiáty, převrácené stratigrafie studium keramické sekvence na Pražském hradě podle L. Hrdličky, 2005

8 studium keramické sekvence na Pražském hradě N VS1 MH SH/MH SH charakteristika nosných stratigrafií - shora uzavřený interval - vazba na absolutní data

9 charakteristika nálezových okolností studovaných souborů ditch A with fulling rampart B1 ad rampart B1 (Bx) romanesque wall 1)baze stratigrafie, nejstarší dosud získané soubory ze stratifikovaných poloh 2) situace, vážící se k výstavbě románské hradby dendrodata

10 charakteristika studovaných souborů stratigraf. horizont rozsah souborunálezový kontextkeramický horizont ph ks635 gdřevohl. hradba - zánikPH B2 ph7 B gdřevohl. hradba - rozšířeníPH B2 ph7 B1261 ks1911 gdřevohl. hradba – tělesoPH B0 ph20 B166 ks680 gdřevohl. hradba – baze tělesaPH B0 ph20 A/B1356 ks3021 gheterogenní horizont mezi A a B1PH A0-1 ph7 A141 ks1557 gpříkop pod dřevohl. hradbouPH A0-1 ph20 A421 ks4616 gdeprese pod dřevohl. hradbouPH A0-1 výchozí soubor: severní trakt 2 polohy starší než hradba, těleso hradby a jeho mladší rozšíření, dendrodata komparace: jižní křídlo – starší než hradba, těleso hradby „oktogon“ – mladší než hradba Lobkovický palác – starší než hradba III. nádvoří – souvislost s výstavbou románské hradby

11 studium souborů – hmota, výzdoba, okraje (typář 1996)

12 Praha – Hrad, typář typy analýz - komparace v rámci středních Čech (St. Boleslav)

13 výsledky – keramika ze stratigrafie severního traktu - s časem klesá u středohradištní keramiky různorodost keramické hmoty i škála typů výzdoby (podle Boháčové 1996 a 1999)

14 studium keramické hmoty a jejích vazeb na morfologii a výzdobu - charakteristika keramického horizontu - identifikace vůdčích typů keramických horizontů - identifikace reziduální keramiky a cizorodých prvků

15 keramické horizonty severní trakt, PH A0- A1 (podle Boháčová 2001) PH A – před výstavbou dřevohlinité hradby PH A0 - před nebo nejpozději okolo 885 PH A1 - v intervalu vymezeném nejpozději r. 885 a l dendrodata - termín ante quem Charakteristika keramického horizontu: jednoduché okraje bez prožlabení a složitější profilace

16 Praha – Hrad – horizonty A0-A1 Praha – Hrad – Ludvíkovo křídlo

17 PH B – výstavba a vývoj jednotlivých fází hradištního opevnění PH B0 bezprostředně po nejvýše po 917 (dendrodata pro konstrukci pod bází tělesa hradby) Charakteristika keramického horizontu: výskyt nových morfologických a výzdobných prvků Příklady: složitější profilace jednoduchých okrajů - nízká okruží, varianty vodorovně vyložených okrajů, mírně prožlabené, výskyt výzdoby dvojitým rydlem) přetrvává variabilita keramické hmoty

18 PH B1 - nad tělesem nejstarší známé dřevohlinité hradby - bez přímé vazby, po horizontu B0 (prvá desetiletí 10. stol.?) Charakteristika keramického horizontu: Nástup keramiky s okraji s límcovitým odsazením klasická forma okraje: - výrazně ven téměř vodorovně vyložený - převážně bez prožlabení se vzhůru protaženým ukončením - minimalizované hrdlo Snižuje se variabilita keramické hmoty - zvyšuje se podíl tzv. šedé řady.

19 PH B2-x mladší fáze a další vývoj hradištního opevnění bez bezprostřední vazby na absolutní data (v jeho rámci před 1055 – oprava hradeb Břetislavem I.) Charakteristika keramického horizontu: Převažují vyspělé formy mladohradištní keramiky s kalichovitou profilací a vazbou na specifickou keramickou hmotu s krupičkovým povrchem - typické pro pražské prostředí 2. pol. 10. a 11. stol. - morfologický vývoj zatím nedefinován - vyčleněn přechodový horizont: B2.0 s vazbou na hřebenovou výzdobu či profilace navazující na límcovité odsazení okraje

20 PH C – zánik hradištního opevnění, výstavba kvádříkové hradby a následné terénní úpravy PH C0 - zánikový horizont hradištního opevnění - vznik nálezového kontextu: před 1135 Charakteristika keramického horizontu: Horizont keramiky s archaicky zduřelými okraji Provázen je: silnostěnnou tuhovou keramikou, nekvalitně vypálenou jemně ostřenou keramikou (často s bílým přetahem a jednoduchými okraji), hrubě ostřenou produkcí s vzhůru vytaženými okraji. staveniště románského paláce - podle L. Hrdličky 1997 zánik hradištního opevnění v jižní části III. nádvoří podle I. Boháčové 2001

21 PH C1 - vazba na rozsáhlé terénní úpravy v kontextu s výstavbou kvádříkové hradby (přímý vztah k tělesu hradby nedoložen) - po výstavba kvádříkového opevnění ( završeno 1185) Charakteristika keramického horizontu: Výskyt vyspělejších forem mladohradištní keramiky: - tenkostěnné varianty okrajů s klasicky zduřelou ostře řezanou profilací ve variabilní barevné škále - s vazbou na keramickou hmotu blízkou předchozí produkci s kalichovitými okraji, většinou se středním, někdy ale i poměrně tvrdým výpalem - odlišnost od klasických forem horizontu C2 PHC2 - nadloží kvádříkové hradby - po Charakteristika keramického horizontu: okraje s klasicky zduřelou profilací v jejich nejvyspělejší podobě - vazba na tvrdě vypálenou hmotu, hladký povrch a tenké rýžky na povrchu - průvodní keramika obdobná jako v horizontu C0 (dosud bez detailního rozlišení)

22 PH - VS1 zatím nezpracován (prezentován nálezový soubor Praha – Hradčany, Loretánské nám., výzkum Borkovský ) Náhodný výběr keramiky ze souborů spojovaných nejvýše s 1. pol. 13. stol. (před nástupem červeně malované keramiky - blíže viz Boháčová 1991).)

23 synchronizace - opevnění

24 Malá Strana (suburbium) Hradčany (bailey) base of settlement stratigraphy of suburbium (podle J. Čihákové) secondary position Pražský hrad (castle) baze of settlement stratigraphy and secondary position Pottery from stratigraphy of settlement contexts

25 synchronizace nejstarších vývojových etap pražské levobřežní aglomerace Pražský hrad Malá Strana podle I. Boháčové 2001 a 2008 s další literaturou ditch A rampart B1 ditch A settlement ditch B recostr.of rampart 1 (B2?) rampart B2 from ramp. B? base of settlement stratigraphy of suburbium (by J. Čiháková) Nr. 35 Nr. 2 Nr. 7 phase 1 phase 2 before (dendrodata) old 9 th c. before 9 th c. 9 th /10 th c. problémy synchronizace počátečních fází stratigrafie: z nejstarších částí stratigrafie jen minimální počty zlomků chybí opory pro určení počátku fáze 1 ( ? - B1) v datech absolutní chronologie problematické je vydělení případných ojedinělých zlomků keramiky starohradištní B2.0 B0 B1/? A Závěr: dosavadní nálezy nenasvědčují časové prioritě některé z komponent levobřežní aglomerace vývoj aglomerace se jeví jako synchronní zlomky odpovídající svým charakterem keramice starší než středohradištní jsou nalézány jen zcela ojediněle

26 užitá literatura a další zdroje Boháčová, I. 1991: Příspěvek k poznání keramiky v pražském prostředí na počátku vrcholného středověku, Arch. Prag. 11, : Několik poznámek ke studiu (raně) středověké keramiky. Příspěvek do diskuse. - Einige Bemerkungen zum Studium der (früh)mittelalterlichen Keramik. Beitrag zur Diskussion, Archeologické rozhledy 45, : Nálezová zpráva, Praha – Hrad, Severní trakt, suterén někdejších Rudolfových koníren, I., ARÚ AV ČR Praha čj. 1555/ : Archeologický areál pod III. nádvořím Pražského hradu. Poznámky k jeho významu a vypovídací hodnotě jeho pramenů v kontextu studia raně středověkého hradu Praha - Das archäologische Areal unter dem III. Hof der Prager Burg. Bemerkungen zur Bedeutung und Aussagekraft der Quellen im Kontext der frűhmittelalterlichen Burg Prag, Archeologické rozhledy 51, : Pražský hrad a jeho nejstarší fortifikační systémy. In: Ježek, M. - Klápště, J. (eds.), Mediaevalia archaeologica 3, Boháčová, I ed.: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. – Stará Boleslav. Přemysled Stronghold in Middle Ages. Mediaevalia archaeologica : The Archaeology of the Dawn of Prague. In: Burg - Vorburg – Suburbium. Zur Problematik der Nebenareale frühmittelalterlicher Zentren, Internationale Tagungen im Mikulčice 7. Boháčová, I. - Čiháková, J. 1994: Gegenwärtiger Stand des Entwicklungsschemas der Prager frühmittelalterlichen Keramik aus den ältesten Entwicklungsphasen der Prager Burg und ihrem Suburbium auf dem linken Moldau-Ufer. In: Staňa, Č. (ed.), Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert, Internationale Tagungen in Mikulčice 1, Brno, Boháčová, I.- Herichová, I. 2009: K problematice archeologického studia raně středověkého sídelního areálu v západní části hradčanského ostrohu. Archaeologica Pragensia 19, Čiháková, J. 1984: Pražská keramika 11. – 13. stol., Archaeologica Pragensia 5, Praha, : Lokalita Praha 1 – Malá Strana, Tržiště čp. 259/III. Dílčí informace o výzkumu z hlediska pylových analýz. In: Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi. Praha, : Raně středověké fortifikace na jižním okraji pražského levobřežního podhradí – Frühmittelalterliche Beffestigung an der Südgrenze des prager Suburbiums (linkes Moldauufer). In: M. Ježek – J. Klápště, eds., Mediaevalia archaeologica 3. Praha, Čiháková, J – Havrda, J. 2008: 008: Malá Strana v raném středověku. Stav výzkumu a rekapitulace poznání. Archeologické rozhledy 60, 187–228. Hrdlička, L. 1993: Poznámky k chronologii pražské středověké keramiky - Bemerkungen zur Chronologie der Prager mittelalterlichen Keramik, Archeologické rozhledy 45, : K výpovědi stratigrafického vývoje Pražského hradu - Zur Aussagekraft der stratigraphischen Entwicklung der Prager Burg, Archeologické rozhledy 49, : Praha – podrobná mapa archeologických dokumentačních bodu na území PPR. Praha. Pavlů, I. 1971: Pražská keramika stol. Praehistorica 4. Praha.


Stáhnout ppt "Keramika raně středověké Prahy K otázce využití keramiky jako nositele chronologické informace Brno, Technické muzeum 20. 3. 2008 KA FF ZČU, 2009, 2010,"

Podobné prezentace


Reklamy Google