Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Statické systémy. strana 2 Statické systémy statika se zaměřuje na studium časově invariantních struktur statická a dynamická stránka reálných systémových.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Statické systémy. strana 2 Statické systémy statika se zaměřuje na studium časově invariantních struktur statická a dynamická stránka reálných systémových."— Transkript prezentace:

1 Statické systémy

2 strana 2 Statické systémy statika se zaměřuje na studium časově invariantních struktur statická a dynamická stránka reálných systémových jevů zpravidla neoddělitelná v rámci teorie systémů se statika a dynamika zkoumá odděleně

3 strana 3 Obecný statický systém definován pomocí relace X  X 1  X 2  X 3  …  X n X i … statické formální objekty (nejsou časové proměnné ani funkce času)

4 strana 4 Příklady statických systému soustava m rovnic o n neznámých a 11 x 1 + a 12 x 2 + … a 1n x n = b 1 a 21 x 1 + a 22 x 2 + … a 2n x n = b 2 … a m1 x 1 + a m2 x 2 + … a mn x n = b m hodnoty proměnných x i jsou hodnotami statických formálních objektů X i

5 strana 5 Příklady statických systému modely v ekonomice, marketingu či dalších disciplínách příklad ADBUDG model X … hodnota marketingových výdajů Y … prodej a, b, c, d … koeficienty

6 strana 6 Příklady statických systému prutová soustava styčníky = uzly U={u 1, u 2, …, u 16 } pruty = hrany H  U  U podmínka statické (tvarové) určitosti: p + m = 2s (p … počet prutů, m … počet vnějších reakcí, s … počet styčníků) u1 u10 u9 u8 u7 u6 u5 u3 u4 u2 u16 u15 u14 u13 u12 u11

7 strana 7 Příklady statických systému soustava programových bloků analyzováno je pouze propojení jednotlivých modulů a okolí pomocí vstupů a výstupů modul 1 modul 3 modul 2 modul 4 modul 5 modul 6 okolí

8 strana 8 Obecné modely struktur struktura = množina vazeb mezi prvky systému obecné modely slouží k popisu všech modelů reálných struktur pokud P je množina prvků, vazby jsou množina uspořádaných dvojic (p i, p j ) – lze definovat pomocí binární relace častěji se používá prostředků teorie grafů – struktura systému zadaná jako orientovaný/neorientovaný graf systémová algebra – aparát pro řešení úloh souvisejících se strukturou systémů, založený na zobrazení systému pomocí grafů

9 Teorie grafů – připomenutí

10 strana 10 Základní pojmy – neorientovaný graf neorientovaný graf G = [U, H] U … neprázdná množina prvků zvaných uzly grafu H … množina hran grafu H  K, kde K je množina všech dvouprvkových podmnožin U U = {q, b, c, d, e} H = {ab, ac, bc, ce} d c b a e

11 strana 11 Základní pojmy – neorientovaný graf konečný/nekonečný graf – podle počtu uzlů pokud jsou x a y koncovými uzly hrany h, pak s ní incidují počet hran, které incidují s uzlem = stupeň uzlu izolovaný uzel = uzel se stupněm 0 podgraf G 1 = [U 1, H 1 ]G 2 = [U 2, H 2 ] G 1 je podgrafem G 2, když U 1  U 2 a H 1  H 2 sled mezi uzly x 0 a x n = posloupnost uzlů a hran x 0, x 0 x 1, x 1, x 1 x 2, x 2 … x n-1 x n, x n tah = sled, kde se každá hrana vyskytuje pouze jednou cesta = sled, kde každý uzel se vyskytuje pouze jednou

12 strana 12 Základní pojmy – neorientovaný graf souvislý graf = mezi každými uzly existuje sled pravidelný graf = všechny uzly mají stejný stupeň úplný graf = pravidelný graf s n uzly n- 1 stupně

13 strana 13 Základní pojmy – orientovaný graf orientovaný graf G’ = [U, H] U … neprázdná množina prvků zvaných uzly grafu H … množina uspořádaných dvojic uzlů z U (u 1, u 2 )  H … orientovaná hrana U = {a, b, c, d} H = {(c, a), (b, a), (b, c), (c, d), (d, d)} a b c d

14 strana 14 Základní pojmy – orientovaný graf orientovaný graf lze popsat i jako G’ = [U,  ], kde  je zobrazení přiřazující každému u  U podmnožinu  (U) množiny U (její prvky jsou koncové prvky hran vystupující z uzlu u)  (a) = {}  (b) = {a, c}  (c) = {a, d}  (d) = {d} a b c d

15 strana 15 Základní pojmy – orientovaný graf sled v grafu G’ = [U,  ] – posloupnost uzlů (orientované spojení) u 1, u 2, …, u k  U, pro které platí, že u i+1   (u i ) délka – počet hran spojení tah – neopakují se hrany cesta – neopakují se uzly cyklus – cesta, kde u 1 = u k smyčka – cyklus délky 1 silně souvislý graf – mezi každými dvěma uzly existuje orientované spojení slabě souvislý graf – mezi každými dvěma uzly existuje spojení dosažitelné změnou orientace hran a b c d

16 strana 16 Matice sousednosti počet řádků a sloupců = počtu prvků, každému uzlu odpovídá jeden řádek a sloupec prvky matice = počet hran mezi příslušnými uzly u neorientovaného grafu vždy symetrická

17 strana 17 Matice incidence počet řádků a sloupců = počtu prvků, každému uzlu odpovídá jeden řádek a sloupec prvky matice –orientovaný graf 1 – uzel je počátečním vrcholem hrany -1 – uzel je koncovým vrcholem hrany 0 jinak –neorientovaný graf 1 – vrchol inciduje s hranou 0 – jinak

18 Statické systémy – pokračování

19 strana 19 Maticové zápisy pro účely modelování se systémy popisují pomocí matic –rychle poskytují řadu informací pro analýzu –odhalují vlastnosti struktur –méně nákladné než kreslení grafů precedenční matice systému (v teorii grafů se používají incidenční matice či matice sousednosti) –existence vazby mezi prvky se znázorní hodnotou 1 na souřadnicích těchto prvků –možnost zahrnout i okolí matice

20 strana 20 Maticové zápisy transponovaná matice P T k precedenční matici P = matice následnosti matice ohodnocení (algebraická matice) –0 a 1 precedenční matice nahrazeny libovolnými čísly, jež mohou představovat parametry vazeb –lze použít i prostorové matice prostorová matice –prvky matice nejsou tvořeny skalárními hodnotami, ale vektory

21 strana 21 Maticové zápisy (Mitášová, 1984) matice prvků –popisuje propojení prvků –booleovská, algebraická matice vazeb – popisuje návaznost vazeb matice popisující vztah mezi prvky a vazbami (výstupní vazby z prvků) matice popisující vztah mezi vazbami a prvky (vstupní vazby prvků) příklad: –S = (P, R) –P = {x 0, x 1, x 2, x 3, x 4, x 5 } –R = {1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8} –incidenční zobrazení φ = {1(x 0, x 1 ); 2(x 0, x 2 ); 3(x 1, x 3 ) 4(x 3, x 2 ); 5(x 2, x 4 ); 6(x 3, x 4 ); 7(x 4, x 5 ); 8(x 1, x 5 )}

22 strana 22 Úlohy na systémech indexování prvků –přiřazování jedinečné číselné hodnoty každému prvku –umožňuje využití matic –pokud jsou hrany orientované a systém je acyklický, je snahou, aby indexy prvků ve všech cestách byly rostoucí

23 strana 23 Operace systémové algebry logické umocňování precedenční matice P 2 = (p ij 2 ) r … počet řádek m... pořadová čísla řádek a sloupců U … operace logického součtu Λ … logický součin

24 strana 24 Operace systémové algebry interpretace logického umocňování obecně je m-tý prvek v j-tém sloupci matice P n-1 běžné násobení matic (algebraických) – interpretace

25 strana 25 Operace systémové algebry operace výběru (zapisujeme (v)) výběrový vektor (popisuje složení subsystému S j ) pomocí logických operací se vybírají všechny předchůdci subsystému S j ve vzdálenosti 1 obecně

26 strana 26 Úlohy na statických systémech optimalizační úlohy –hledání extrémů funkce –využívá se metod matematického programování (lineární, nelineární, celočíselné, konvexní –obecně mají tvar g(x)  0

27 strana 27 Úlohy na statických systémech úlohy o struktuře –řeší se většinou na orientovaných grafech a multigrafech –uplatnění mají zejména v analýze a syntéze –typy úloh: identifikační úlohy o cestách a cyklech úlohy o společném rozhraní ostatní úlohy

28 strana 28 Identifikační úlohy vybírají se a třídí se některé prvky či vazby systému podle určitých vlastností či znaků: –identifikace hraničních prvků –identifikace hranic subsystémů –identifikace prvků podle počtu jejich vazeb –úlohy precedenční a sekvenční analýzy: identifikace všech předchůdců a následovníků – využívají se algebraické metody teorie grafů nebo systémové algebry (mocniny P, selekční operace)

29 strana 29 Úlohy o cestách a cyklech studují se cesty mezi prvky a jejich vlastnosti (délky cest, doby nutné pro realizaci cesty, kapacity cest apod.) vyšetřování cyklů pro studium zpětných vazeb využívají se metody teorie grafů a systémové algebry typy úloh: –identifikace cest mezi dvěma prvky –identifikace cyklů –zjištění délky cest a doby nutné pro realizaci cesty –úlohy o tocích mezi dvěma prvky –kapacitní úlohy –hamiltonovské cesty (cesty spojující všechny uzly) –hledání minimální kostry

30 strana 30 Úlohy o rozhraní analyzují se vlastnosti sousedních prvků, subsystémů, prvků a vazeb

31 strana 31 Ostatní úlohy simplifikační úlohy –zjednodušení struktury –dekompozice –agregace –eliminace a další


Stáhnout ppt "Statické systémy. strana 2 Statické systémy statika se zaměřuje na studium časově invariantních struktur statická a dynamická stránka reálných systémových."

Podobné prezentace


Reklamy Google