Další vzdělávání obyvatel Prahy Informace o výsledcích výzkumu Pavel Kuchař CHEVAL s.r.o.

Prezentace na téma: "Další vzdělávání obyvatel Prahy Informace o výsledcích výzkumu Pavel Kuchař CHEVAL s.r.o."— Transkript prezentace:

1 Další vzdělávání obyvatel Prahy Informace o výsledcích výzkumu Pavel Kuchař CHEVAL s.r.o.

2 Informace o datovém souboru Velikost souboru 1000 respondentů Termín sběru dat: listopad 2006-leden 2007 Výběrové charakteristiky: kvótní výběr z populace obyvatel Prahy ve věku 20-59 let. Kvóty: pohlaví, věk (v desetiletých kohortách), vzdělání (základní, vyučen, maturita, vysoká škola) a ekonomická aktivita (aktivní, neaktivní) Zastoupení všech 22 městských částí Technika: standardizované rozhovory

3 Cíle výzkumu Analýza základních souvislostí zejm. neformálního vzdělávání jako součásti systému dalšího vzdělávání: dosavadních zkušeností s dalším vzděláváním zájmu o další vzdělávání v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu motivací k dalšímu vzdělávání možných bariér v přístupu k dalšímu vzdělávání obecných postojů ke vzdělávání role médií v informovanosti o dalším vzdělávání

4 Tématická a obsahová návaznost na výzkum „Potřeby a zájmy účastníků dalšího vzdělávání obyvatel ČR“ (2003) pro Ústav pro informace ve vzdělávání možnost srovnání Výzkum obyvatel ČR měl ale širší věkový interval (15- 64 let), velikost souboru činila 2504 respondentů

5 Zájem o další vzdělávání Růst zájmu: ČR 2003 - 24 % v průběhu uplynulých 5 let absolvovalo nějaké formy dalšího vzdělávání (kromě povinných školení v rámci zaměstnání, např. bezpečnost práce ad.) ČR 2006 „Nerovnosti v šancích na vzdělávání“ (NVF) - 40 % se v předchozích 12 měsících zúčastnilo nějaké formy dalšího vzdělávání Praha 2006 - 34 % v průběhu uplynulých 5 let absolvovalo nějaké formy dalšího vzdělávání (kromě povinných školení v rámci zaměstnání, např. bezpečnost práce ad.)

6 Zájem o další vzdělávání (do dvou let) podle vzdělání (jen kladné varianty) (%) Zájem: Praha = 1. ano (2. ne), ČR = 1. ano, v oboru současného zaměstnání + 2. ano, v jiném oboru (3. ne )

7 Zájem o další vzdělávání (do dvou let) podle věku (jen kladné varianty) (%)

8 Zájem o další vzdělávání v Praze v horizontu 5 let podle vzdělání (%)

9 Motivy vstupu Zájem vychází z potřeby – podmíněnost sociálním postavením Velkou nebo větší potřebu obnovit či rozšířit si své znalosti a dovednosti dalším vzděláváním má 30 % (z toho velmi značnou 9 %, 21 % dosti velkou) Průměrnou 24 % Spíše menší 16 % Žádnou 30 % Čím je vzdělání vyšší a věk nižší, tím silnější je pocit potřeby doplnění či rozšíření znalostí dalším vzděláváním

10 Potřeba obnovit či rozšířit si znalosti dalším vzděláváním podle vzdělání (%)

11 Důvody vstupu  Realizace osobního zájmu 22 %  Požadavky plynoucí z vykonávané (aktuálně či potenciálně) práce 38 %  Průnik těchto dvou důvodů (práce je současně nástrojem realizace osobních zájmů) 40 % Důvody vstupu (a následně i motivy) jsou výrazně ovlivněny: osobní zkušeností s návštěvou kurzů (kompetencí) dosaženým vzděláním věkem

12 Motivy vstupu Ot.:Z jakých důvodů byste byl/a ochoten vstoupit do dalšího vzdělávání? Čtyřstupňová škála (1 = určitě ano, 4 = určitě ne) Ø Určitě ano Určitě ne Vyšší finanční ohodnocení1,8538,8 3,9 Udržení pracovního místa1,9433,0 5,9 Zájem o obor2,0131,2 5,4 Získání pracovního místa2,0232,2 6,4 Zvýšení kvalifikace2,0329,8 5,8 Doplnění vzdělání2,1228,4 7,9 Získání kvalifikace2,2523,710,4 Získání nových kontaktů2,5414,916,0 Změna kvalifikace2,6613,722,0

13 Absolvovaná zaměření v uplynulých 5 letech Jazykové kurzy31 % Kurzy práce na počítači, příp. kurzy informatiky12 % Kurzy psychologického zaměření (včetně nejrůzněji orientovaných komunikačních kurzů) 7 % Kurzy účetnictví a daní 7 % Kurzy personalistiky a marketingu 4 % Kurzy společenskovědních oborů (pedagogika, sociální práce, právo, filosofie, politika, historie ad.) 9 % Kurzy, jejichž cílem bylo získání průkazů či osvědčení pro takto podmíněné činnosti (tj. řidičských, zbrojních, rybářských, pilotních) 5 %

14 Pokračování Vztah těchto zaměření k vykonávanému zaměstnání ( ti, kteří nějaké kurzy v uplynulých letech absolvovali): Aktivní postoj (tj. zaměstnavatel kurz nařídil či doporučil) 41 % Tolerance či lhostejnost zaměstnavatele25 % Absolvování kurzu bez vědomí zaměstnavatele34 % Aktivní postoj zaměstnavatele - především jazykové a počítačové kurzy a kurzy orientované na psychologii a komunikaci Kurzy, absolvované bez vědomí zaměstnavatele, pokrývají téměř všechna zaměření, nejčastější opět jazykové kurzy

15 Role věku Zejména u počítačových kurzů - nejvíce nejmladší skupina (do 29 let 47 %) Kurzy řízení - nejčastěji skupina 30-39 let (41 %) Nejméně se všech kurzů zúčastňuje nejstarší věková skupina (50-59 let – počítačových kurzů 6 %, řízení 17 %, psychologických kurzů 13 %). Návštěvnost jazykových kurzů s věkem klesá (z 33 % u skupiny 20-29 let na 17 % u skupiny 50-59 let). Návštěvnost kurzů účetnictví je vůči věku imunní. Role pohlaví Muži převažují pouze u kurzů řízení a ekonomiky Pokračování

16 Důvody neúčasti na dalším vzdělávání Ot.: Pokud v současné době nenavštěvujete žádný kurz, jaké jsou hlavní důvody? Čtyřstupňová škála (1 = rozhodně ano, 4 = rozhodně ne)

17 Důvody neúčasti na dalším vzdělávání podle dosaženého vzdělání

18 Výše částky na další vzdělávání, kterou jsou lidé ochotni investovat Vzdělání (%)Věk (%) Základní vyučen MaturitaVOŠ, VŠ20-2930-3940-4950-59 Nic3412101516 31 Do 1.000,-1574681013 Do 3.000,-20171214171821 Do 5.000,-16211620172015 Do 10.000,-11313830292713 Nad 10.000,-41220151397 Celkem100 Průměrná částka 4.449,-7.385,-9.657,-8.6477.0896.490, - 5.219,-

19 Závěry  Třetina obyvatel Prahy má nějakou osobní zkušenost s dalším vzděláváním, třetina má zájem o další vzdělávání také v krátkodobém výhledu  Zájem je soustředěn zejména do jazykových kurzů a kurzů práce s počítači, větší zastoupení mají i kurzy věnované problematice účetnictví a daní a také kurzy věnované otázkám řízení. Převažují kurzy zaměřené na zlepšení pozice na trhu práce. Pozitivním zjištěním je převažující spokojenost s jejich úrovní.  Ve všech hodnocených souvislostech se projevuje především vliv vzdělání a také věku. Čím jsou lidé vzdělanější a také mladší, tím více projevují o další vzdělávání zájem.

20 Pokračování  Významnou roli v dalším vzdělávání hrají zaměstnavatelé, kteří účast v nich buď přímo nařídí či alespoň doporučí. To se odráží i v jejich polovičním podílu na placení kurzů.  Ti, kteří o kurzy mají zájem, jsou většinou spokojeni s nabídkou kurzů, již méně s výší jejich finančního zajištění. V průměru jsou lidé ochotni na své další vzdělávání věnovat zhruba 7.000 Kč za rok. V případě potřeby je ovšem téměř polovina lidí ochotna tuto částku v různé míře zvýšit.  Kurzy se nejčastěji vyhledávají na internetu, který plní i významnou roli mediátora informací. Přístup z domova má zhruba 70 % dotázaných.

21 Doporučení ve vztahu k médiím  Využívat tištěná média jako zdroj informací o možnostech a směrech, a to zejména ve vztahu k problematice uplatnění na trhu práce  Učit zájemce využívat služeb internetu a orientovat se v dnes již bohaté nabídce  V propagačním působení se soustředit spíše na osoby s nižším vzděláním, u kterých nepůsobí zažitý automatismus doplňování a rozvíjení znalostí  V propagaci a posilování motivace ke vzdělávání se nesoustřeďovat jen na poznávání nových oborů nebo rozšiřování kvalifikace (účetnictví, ekonomika), ale též na osobnostní rozvoj (psychologie, komunikace, manažerské dovednosti) i na doplňování předchozích poznatků praktickými zkušenostmi (kursy jazyků, ovládání počítače)  V dlouhodobém výhledu počítat s tím, že zájem se může přesunout od kurzů zaměřených na oblast práce ke kurzům připravujícím nové formy využití volného času, rozvoj životního stylu, apod.