Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jazyková relativita a gramatický rod v češtině. Jazyková relativita Jazykový determinismus Struktura jazyka silně ovlivňuje či přímo determinuje, jak.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jazyková relativita a gramatický rod v češtině. Jazyková relativita Jazykový determinismus Struktura jazyka silně ovlivňuje či přímo determinuje, jak."— Transkript prezentace:

1 Jazyková relativita a gramatický rod v češtině

2 Jazyková relativita Jazykový determinismus Struktura jazyka silně ovlivňuje či přímo determinuje, jak mluvčí nahlížejí na svět, jak přemýšlejí Jazyková relativita Rozdíly v jednotlivých jazycích jsou paralelní s rozdíly v myšlení Jazyk neovlivňuje myšlení

3 Výzkumy jazykové relativity Jak empiricky dokázat, že jazyk nějakým způsobem ovlivňuje myšlení? Má jazyk vliv, i když mluvčí dělá jiné kognitivní úlohy než jazykové? Ovlivňuje mateřský jazyk myšlení, i když mluvčí používá jiný jazyk, který se naučil během života?

4 Empirické výzkumy vlivu jazyka na myšlení Velké množství výzkumů vlivu jazyka na myšlení od počátku 90. let 20. stol. Do té doby výzkumů poměrně málo – výjimka např. doména barev Proč nedostatek výzkumů?

5 1) Situace v hlavním proudu psychologie, lingvistiky a kognitivních věd od 50. let 20. století Vliv vývojové psychologie Jeana Piageta a generativní lingvistiky Noama Chomského Předpokládaly např.: základní kognitivní procesy jsou univerzální pro všechny mluvčí, všechny jazyky jsou si podobné – mají stejnou hloubkovou strukturu, která je zároveň vrozená, jazyky se liší jen na povrchu

6 2) Komplikovanost této problematiky Interdisciplinární otázka – spojuje lingvistiku s psychologií, kognitivními vědami apod. Obtížnost odlišit vliv jazyka na myšlení od ostatních případných vlivů, např. kultury Složitosti vnitřní struktury jak jazyka, tak myšlení a kognice – myšlení a kognici obecně mohou ovlivňovat jevy z různých jazykových rovin, ale také jejich kombinace

7 Zaměření výzkumů jazykové relativity Vliv jazyka na myšlení lze zkoumat na různých aspektech jazyka: lexikum, gramatika, metafory Výzkumy v různých kognitivních doménách: barevné termíny, vyjadřování prostorových vztahů, kategorizace předmětů

8 Výzkumy gramatického rodu slov označujících neživé entity Mnoho výzkumů gram. rodu od 90. let 20. století Má gram. rod vliv na to, jak smýšlíme o neživých předmětech, jež nemají přirozený rod? Smýšlíme o těchto neživých předmětech, jako kdyby „měly přirozený rod“?

9 Hypotéza Mužský gram. rod způsobuje, že jsou předměty pojímány jako „mužské“ a spojovány s mužskými vlastnostmi Ženský gram. rod způsobuje, že jsou pojímány jako „ženské“ a spojovány s ženskými vlastnostmi

10 Proč výzkumy gramatického rodu? Vhodná jazyková kategorie 1) Gram. rod není ve všech jazycích 2) Gram. rod má v různých jazycích odlišnou podobu 3) Rozdíly v tom, která slova mají v daných jazycích ženský rod a která rod mužský 4) Gram. rod často v daných jazycích představuje výraznou gram. kategorii

11 Zahraniční výzkumy Porovnávání mluvčí dvou či více jazyků Slova označující stejné neživé entity, která se v daných jazycích liší gram. rodem Např. v němčině most die Brücke vs. ve španělštine el puente Testovací úkoly – Dosahují v nich mluvčí různých jazyků odlišných výsledků?

12 Proč výzkum na českém jazykovém materiálu? Existuje vliv gram. rodu také v jazycích se třemi gram. rody? (např. Serová et al., 2002; Viglioccová et al., 2005 vs. Phillips – Boroditská, 2003; Saalbach et al., 2012) Vliv gram. rodu v němčině se nemusí projevit z důvodu pádového systému – Bassettiová (2007) Problém při porovnávání mluvčích dvou jazyků – co je „ženské“ a co „mužské“ ovlivněno kulturou Existence podst. Jmen kolísajících v rodě a rodových dublet češtině

13 Testovací slova Do výzkumu vybráno celkem 15 rodových variant 9 podst. jm. kolísajích v rodě: sršeň, m. – sršeň, f.; Olomouc, m. – Olomouc, f.; rez, m. – rez, f.; bronz, m. – bronz, f.; Kroměříž, m. – Kroměříž, f.; Příbram, m. – Příbram, f.; kyčel, m. – kyčel, f.; esej, m. – esej, f.; obruč, m. – obruč, f. 6 rodových dublet: hadr – hadra, koblih – kobliha, okurek – okurka, krtinec – krtina, brambor – brambora, kedluben – kedlubna) Výplňková slova: telefon, bota, klíč, hruška, strom

14 Respondenti Celkem 250 respondentů – 142 žena 108 mužů Převážně studenti vysoké školy, dále studenti střední školy a také dospělí mluvčí Mateřský jazyk – čeština

15 Zjištění rodové varianty, kterou u podst. jm. mluvčí užívá Podstatná jména kolísající v rodě (např. bronz, m. – bronz, f.) – uvést tři přídavná jména, která je k danému slovu napadnou Rodové dublety (např. hadr – hadra) – pojmenování obrázku

16 1. úkol – Sémantický diferenciál Škály rozlišující „ženské“ a „mužské“ vlastnosti Tuto metodu např. použili: Flahertyová (2001), Bassettiová (2011) Předpoklad úkolu:  varianty podst. jmen mužského rodu (např. okurek, m.) budou umisťovány na škálách k příd. jménům vyjadřujícími „mužské vlastnosti“  varianty podst. jmen ženského rodu (např. okurka, f.) budou umisťovány na škálách k příd. jménům vyjadřujícími „ženské vlastnosti“

17 Podoba testovacích lístků

18

19 2. úkol – Přiřazování hlasů Jakým hlasem by mluvily neživé entity v kresleném filmu – ženským, nebo mužským? Tuto metodu např. použili: Serová et al. (1994, 2002), Ramosová a Robersonová (2010) Předpoklad úkolu:  variantám mužského rodu (např. okurek, m.) bude přiřazován mužský hlas a variantám ženského rodu (např. okurka, f.) hlas ženský Doplňující otázka: Na základě čeho mluvčí přiřazovali hlasy?

20 Vyhodnocovaná slova Z 15 rodových variant bylo nakonec vyhodnocováno 11 Z výzkumu byly vyřazeny tyto rodové varianty podst. jmen: Příbram, kyčel, esej, obruč Nebyl u nich nasbírán minimální počet 15 výskytů od každé rodové varianty jak u mužských, tak ženských respondentů (celkem tedy minimálně 30 výskytů pro každou rodovou variantu)

21 Vyhodnocování 1) Sémantický diferenciál – oboustranný nepárový t-test Dána dohromady všechna slova ženského rodu a všechna slova mužského rodu – počítáno pro jednotlivé škály Jsou podst. jména mužského rodu spojována s „mužskými vlastnostmi“ a podst. jména ženského rodu s „ženskými vlastnostmi“? Je tento případný rozdíl statisticky signifikantní? 2) Přiřazování hlasů – chí-kvadrát

22 Vyhodnocení t-test

23 Výsledky sémantického difernciálu Respondenti v tomto úkolu byli ovlivněni sémantikou jednotlivých slov a „fyzickým vzhledem“ entit, k nimž slova referují U velkého množství rodových variant podst. jmen respondenti na jednotlivých škálách hodnotili obě rodové varianty jako buď více „ženské“, či více „mužské“

24 Výsledky sémantického diferenciálu Došlo k tomu např. u rodových variant hadr – hadra Obě rodové varianty byly hodnoceny jako více hrubé, velké, měkké, lehké a vlhké hrubé, velké –„mužské vlastnosti“ měkké, lehké a vlhké – „ženské vlastnosti“

25 Vyhodnocení chí-kvadrát

26 Výsledek přiřazování hlasů Výsledek tohoto úkolu stojí proti zjištěním Serové et al. (2002) – za použité stejného úkolu se vliv rodu neukázal u mluvčích němčiny Zároveň tento výsledek stojí proti tvrzení Viglioccové et al. (2005) a Bassettiové (2007) Úkol řiřazování hlasů bývá kritizován jako neprůkazný – mluvčí jej mohou řešit na základě vědomě zvolené strategie gram. rodu

27 Přiřazování hlasů

28 Diskuze Dva testovací úkoly – rozdílné výsledky Nepravděpodobné, že by vliv gramatického rodu závisel v daném jazyce především na tom: 1) Zda v něm existují dva rody, či tři (Serová et al., 2002; Viglioccová et al ) 2) Pádovým systémem – (Bassettiová, 2007) Kdyby počet kategorií gram. rodu či pádový systém byly hlavní příčinou, pak by se měl u obou úkolů ukázat stejný výsledek

29 Diskuze Příčina rozdílných výsledků dvou úkolů? – pravděpodobně jejich odlišná podoba (Ramosová – Robersonová, 2010) Vliv gram. rodu se projeví u těch úkolů, jež se očividně vztahují ke gramatickému rodu a obecně k dichotomii ženský/mužský První úkol – Sémantický diferenciál Málo zjevné, že se vztahuje ke gramatickému rodu a dichotomii ženský/mužský Je možné jej řešit na základě odlišné strategie, než je rod – fyzický vzhled neživých entit

30 Diskuze Druhý úkol – Přiřazování hlasů Poměrně zjevný vztah ke gramatickému rodu a k dichotomii ženský/mužský Lze řešit také na základě jiných strategií Tázání se po přiřazení ženského, či mužského hlasu k jednotlivým entitám však s vysokou pravděpodobností aktivuje vztah tohoto úkolu ke gramatickému rodu Můžete to probíhat značně nevědomě a automaticky – mluvčí uplatňuje tu strategii, která se jeví jako výhodná a relevantní k danému úkolu

31 Závěr Gramatický rod může za určitých podmínek ovlivňovat konceptualizaci neživých entit Nicméně záleží na mnoha dalších faktorech V tomto výzkumu se především projevila rozdílná podoba testovacích úkolů


Stáhnout ppt "Jazyková relativita a gramatický rod v češtině. Jazyková relativita Jazykový determinismus Struktura jazyka silně ovlivňuje či přímo determinuje, jak."

Podobné prezentace


Reklamy Google