Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel? Teorie užitku Optimální chování spotřebitele Určení křivky poptávky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel? Teorie užitku Optimální chování spotřebitele Určení křivky poptávky."— Transkript prezentace:

1 Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel? Teorie užitku Optimální chování spotřebitele Určení křivky poptávky

2 Je naše nákupní chování předvídatelné?

3 Analýza chování spotřebitele Ekonomická teorie se v analýze chování spotřebitele jednoduše řečeno zajímá o to, jak (a proč) se bude spotřebitel chovat v závislosti na působení různých podmínek (faktorů). Pod pojmem chování spotřebitele většinou myslíme kolik a jakých statků bude nakupovat za zvolených podmínek. Těmito podmínkami myslíme nejčastěji určitou výši ceny, ale i další faktory, jako například výši jeho důchodu, intenzitu potřeb, okolní prostředí nebo chování ostatních nakupujících.

4 Racionální chování spotřebitele Předpokládáme, že spotřebitelé vstupují na trh statků a služeb, aby uspokojili své potřeby. Předpokládáme, že spotřebitelé vstupují na trh statků a služeb, aby uspokojili své potřeby. Cíl spotřebitele tedy je: S danými omezenými zdroji (obvykle důchodem) maximalizovat celkový užitek, tzn. uspokojit co nejvíce svých potřeb. S danými omezenými zdroji (obvykle důchodem) maximalizovat celkový užitek, tzn. uspokojit co nejvíce svých potřeb. (Každý máme k dispozici jiné zdroje a také máme jiné potřeby) Při rozhodování jsou spotřebitelé omezeni především důchodem, ale i jinými faktory. Při rozhodování jsou spotřebitelé omezeni především důchodem, ale i jinými faktory.

5

6 Teorie užitku Uvědomme si, že: „Ekonomie se zajímá o statky, jež jsou užitečné a jsou schopny uspokojit naše potřeby“ Obsah potřeb však obvykle není předmětem ekonomického hodnocení, tím se zabývají jiné vědní discipliny (např. filosofie), nezabýváme se tedy otázkou proč existují určité potřeby, ale bereme je za dané a hledáme cesty jak je uspokojit. Proč lidé dávají některým statkům přednost před jinými? Proč lidé kupují některé statky více a jiné méně? Proč některé statky lidé vůbec nechtějí? Je to snad tím, že se lidé při nákupech řídí užitkem daného statku?

7

8 Užitek Teorie užitku se v podstatě snaží nalézt odpovědi na jednoduché otázky: 1) 1) jak definovat a případně měřit užitek, který získáváme spotřebou statků a 2) 2) jak výše či změny tohoto užitku ovlivňují naše spotřebitelské chování? Užitek vzniká uspokojením určité potřeby skrze spotřebu statku(ů). Užitek vyjadřuje subjektivní pocit uspokojení, který člověk získává spotřebováním statku nebo služby. Užitek vzniká uspokojením určité potřeby skrze spotřebu statku(ů). Užitek vyjadřuje subjektivní pocit uspokojení, který člověk získává spotřebováním statku nebo služby.

9 Jak vnímáme hodnotu statků? V praxi často nepoužíváme při našem rozhodování pojem užitek statku, ale spíše pojem hodnota statku. Pro naše potřeby je můžeme chápat jako synonyma. V praxi často nepoužíváme při našem rozhodování pojem užitek statku, ale spíše pojem hodnota statku. Pro naše potřeby je můžeme chápat jako synonyma. Jak vlastně vnímáme hodnotu statků? Rozhodujeme se vždy racionálně při výběru statků podle jejich hodnoty? Jak vlastně vnímáme hodnotu statků? Rozhodujeme se vždy racionálně při výběru statků podle jejich hodnoty? Ukažme si malý příklad… Ukažme si malý příklad… X 35 Kč 3 € Záleží na tom, kde volbu uskutečňujeme? Záleží na tom, kdy volbu uskutečňujeme? Záleží na tom, kdo volbu uskutečňuje? Tento výběr vyžaduje okamžitou spotřebu Tento výběr umožňuje pozdější spotřebu Jak se rozhodne: * 17-ti letý student? * řidič automobilu? * důchodce? Můžeme tedy říci, že stejný statek má na různých místech, v různých dobách a pro různé subjekty jinou vnímanou hodnotu, neboli jiný užitek. Co si vyberete?

10 Odvození křivky poptávky Základní otázkou, kterou zkoumá teorie spotřebitele, je: Základní otázkou, kterou zkoumá teorie spotřebitele, je: Jak odvodit křivku poptávky spotřebitele? Je celkem jasné, že užitek bude v křivce poptávky hrát velmi důležitou roli. Proto hned další otázkou, na kterou ekonomové narazili, bylo: Jak užitek měřit? Je celkem jasné, že užitek bude v křivce poptávky hrát velmi důležitou roli. Proto hned další otázkou, na kterou ekonomové narazili, bylo: Jak užitek měřit? Zde se rozdělili na dva různé tábory zastávající: Zde se rozdělili na dva různé tábory zastávající: Kardinalistické pojetí užitku – pojetí, které předpokládá, že užitek lze přesně měřit (např. v Kč) Kardinalistické pojetí užitku – pojetí, které předpokládá, že užitek lze přesně měřit (např. v Kč) Ordinalistické pojetí užitku – pojetí, které odmítá přímou měřitelnost užitku, ale připouští, že lze porovnat užitek (dvou a více) produktů a stanovit jejich preference (určit, který statek či kombinaci statků preferuji více a který méně) Ordinalistické pojetí užitku – pojetí, které odmítá přímou měřitelnost užitku, ale připouští, že lze porovnat užitek (dvou a více) produktů a stanovit jejich preference (určit, který statek či kombinaci statků preferuji více a který méně)

11 Odvození křivky poptávky v kardinalistickém pojetí užitku Užitek lze prý měřit, ale jak?

12 Užitek vs. Cena Užitek Cena Užitek Cena Nekoupím statek Koupím statek

13 Toustovač (dobré kvality) Cena 1000 Kč 50 Kč 100 Kč 200 Kč 500 Kč Koupíte? Hodnotu užitku z koupě a spotřeby nějakého statku vlastně kvantifikujeme naší ochotou zaplatit určitou maximální cenu. Tato maximální cena je vlastně hodnotou užitku z tohoto statku.

14 Užitek Užitek závisí zejména na: Užitek závisí zejména na: množství spotřebovaného statku, množství spotřebovaného statku, kvalitě statku, kvalitě statku, subjektivním vztahu k tomuto statku (preference spotřebitele). subjektivním vztahu k tomuto statku (preference spotřebitele). Rozlišujeme: Rozlišujeme: Mezní užitek (MU) – přírůstek užitku skrze spotřebu další jednotky (produkce, výrobku); lze jej také nazvat dodatečný užitek Mezní užitek (MU) – přírůstek užitku skrze spotřebu další jednotky (produkce, výrobku); lze jej také nazvat dodatečný užitek Celkový užitek (TU) – součet všech mezních užitků za dosud spotřebovaná množství statku Celkový užitek (TU) – součet všech mezních užitků za dosud spotřebovaná množství statku

15 TU Q i Vývoj celkového a mezního užitku MU TU Q i MU Při dalším zvyšování spotřeby (nad objem, kdy je potřeba uspokojena) by mohl být TU buď stále stejný (např. volné lístky do sauny) a MU bude nadále nulový, …nebo může TU díky přesycenosti začít klesat (např. chlebíčky) a MU bude nadále klesat do záporných hodnot MU 2 = TU 2 – TU 1 Mezní užitek z druhé jednotky statku Celkový užitek ze spotřeby dvou jednotek statku Celkový užitek ze spotřeby jedné jednotky statku TU 2 MU 2 TU 1 MU 1 Jak se bude vyvíjet celkový a mezní užitek, pokud budeme např. konzumovat obložené chlebíčky (uspokojujeme tím potřebu jídla)? Pro začátek předpokládejme, že nás jejich cena nezajímá, důležité je jen zda a jak bude uspokojena naše potřeba… Potřeba je uspokojena

16 TU Q i Vývoj celkového a mezního užitku – shrnutí MU TU Q i MU Pozor! Nenechme se zmást tím, že MU klesá a zároveň TU roste. MU totiž představuje dodatečný přírůstek celkového užitku. Dokud je tento přírůstek kladný, pak každá další jednotka statku, jež spotřebujeme, zvyšuje TU, i když o stále menší hodnotu. Zvyšujeme-li spotřebovávané množství statku… … celkový užitek roste … a mezní užitek klesá.

17 Je možné aby mezní užitek peněz byl nulový či dokonce záporný? Jinými slovy: Lze se „nasytit“ či „přesytit“ peněz?

18 Mezní užitek Mezní užitek (resp. jeho velikost) je závislý: Mezní užitek (resp. jeho velikost) je závislý: na významu a intenzitě potřeby - jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek na významu a intenzitě potřeby - jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek na disponibilním množství - čím je statek vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí a naopak čím je statku více tím je jeho mezní užitek menší na disponibilním množství - čím je statek vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí a naopak čím je statku více tím je jeho mezní užitek menší Matematicky je možné mezní užitek (stejně jako kteroukoliv mezní veličinu) definovat jako první derivaci celkové veličiny

19 Gossenovy zákony 1. Gossenův zákon – zákon klesajícího mezního užitku – říká, že s rostoucím množstvím jednoho spotřebovaného produktu jeho mezní užitek klesá (Nezapomeňte! Tento vztah platí i obráceně, spotřebováváme-li méně statku, jeho MU roste.) 1. Gossenův zákon – zákon klesajícího mezního užitku – říká, že s rostoucím množstvím jednoho spotřebovaného produktu jeho mezní užitek klesá (Nezapomeňte! Tento vztah platí i obráceně, spotřebováváme-li méně statku, jeho MU roste.) Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam (potřeba je již alespoň částečně uspokojena). Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam (potřeba je již alespoň částečně uspokojena). Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji (s menšími přírůstky). Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji (s menšími přírůstky). čas Např.: Čím více a déle užíváme léky, tím se jejich účinnost snižuje a abychom dosáhli původního účinku, musíme jich užívat stále více.

20 Optimální spotřeba jednoho statku Optimální množství určitého statku spotřebitel nakoupí, pokud se mezní užitek rovná ceně (MU=P) Optimální množství určitého statku spotřebitel nakoupí, pokud se mezní užitek rovná ceně (MU=P) Spotřebitel tak získává (a maximalizuje) tzv. spotřebitelský přebytek (rozdíl mezi užitkem další jednotky a její tržní cenou). Spotřebitel tak získává (a maximalizuje) tzv. spotřebitelský přebytek (rozdíl mezi užitkem další jednotky a její tržní cenou). Spotřebitel nákupem 3. jednotky maximalizovat svůj SP (Σ SP = 3). Všechny předchozí jednotky nakoupil za nižší cenu, než byl ochoten zaplatit. Spotřebitel nákupem 3. jednotky maximalizovat svůj SP (Σ SP = 3). Všechny předchozí jednotky nakoupil za nižší cenu, než byl ochoten zaplatit. Tržní cena MU, P (Kč) Sklenice vody Δ SP = 2 Δ SP = 1 Δ SP = 0 MU Uvědomění si platnosti zákona klesajícího MU nám umožní odvodit, jaké množství statku bude spotřebitel za daných podmínek nakupovat. Spotřebitel bude nakupovat takové množství daného statku v rámci svého rozpočtového omezení, aby maximalizoval svůj zisk (užitek). Znamená to, že bude poměřovat náklady (cenu P) na nákup daného statku s jeho přínosem (mezním užitkem MU). Předpokládejme, že za první sklenici vody je spotřebitel ochoten zaplatit 5 Kč (protože to je jeho mezní užitek z první sklenice vody). Koupí sklenici vody za tržní cenu? Jak již víme podle výše zmíněného zákona, další sklenice vody přinesou spotřebiteli menší užitek než předchozí a křivka MU tedy klesá… Doposud jsme se zajímali jen o mezní užitek bez ohledu na cenu statku. Při nákupu však spotřebitel cenu výrobku zohledňuje a porovnává ji právě s mezním užitkem. Na základě tohoto porovnání se pak rozhoduje, zda výrobek koupí či nikoliv…

21 Optimální spotřeba jednoho statku - shrnutí S rostoucím množstvím spotřebovávaného statku se MU snižuje (snižuje se vlastně částka, kterou jsme ochotni zaplatit za další jednotku statku). S rostoucím množstvím spotřebovávaného statku se MU snižuje (snižuje se vlastně částka, kterou jsme ochotni zaplatit za další jednotku statku). Tržní cena MU, P (Kč) Sklenice vody MU, P (Kč) Sklenice vody MU Pro jednotlivce je obvykle cena konstantní a nezávisí na množství, které spotřebuje (výjimkou mohou být např. množstevní slevy). Pro jednotlivce je obvykle cena konstantní a nezávisí na množství, které spotřebuje (výjimkou mohou být např. množstevní slevy). MU vlastně vyjadřuje jakou cenu jsme ochotni zaplatit za určité množství výrobku… MU vlastně vyjadřuje jakou cenu jsme ochotni zaplatit za určité množství výrobku… …neboli obráceně jaké množství výrobku jsme ochotni koupit při určité ceně …neboli obráceně jaké množství výrobku jsme ochotni koupit při určité ceně V tomto případě tedy spotřebitel maximalizuje svůj užitek nákupem 3 jednotek statku. Při změně ceny se pak bude měnit i toto optimální množství… V tomto případě tedy spotřebitel maximalizuje svůj užitek nákupem 3 jednotek statku. Při změně ceny se pak bude měnit i toto optimální množství… Závěry: 1)Spotřebitel koupí statek jen tehdy, když je MU statku vyšší nebo roven ceně 2)Spotřebitel nakupuje takové množství statku, při kterém se vyrovná MU a cena Z toho vyplývá: Celkový užitek ze spotřeby jednoho statku je maximalizován při takovém spotřebovávaném množství statku, při kterém se MU a cena statku rovnají. Pozor: V případě nákupu více statků však již nezjišťujeme pouze, jestli se vyplatí samostatně daný statek koupit, ale poměřuje i výhodnost (efektivnost) jeho koupě vzhledem ke koupi jiných statků!

22 Odvození křivky poptávky v kardinalistickém pojetí užitku Na základě vztahu mezi MU a P jsme zjistili, že spotřebitel nakupuje statek až do takového množství, kdy se jeho (klesající) MU vyrovná prodejní ceně. Pak tedy také platí, že stoupne-li cena, spotřebitel sníží objem nakupovaného zboží, klesne-li cena, spotřebitel zvýší objem nakupovaného zboží. Na základě vztahu mezi MU a P jsme zjistili, že spotřebitel nakupuje statek až do takového množství, kdy se jeho (klesající) MU vyrovná prodejní ceně. Pak tedy také platí, že stoupne-li cena, spotřebitel sníží objem nakupovaného zboží, klesne-li cena, spotřebitel zvýší objem nakupovaného zboží. Křivka mezního užitku (měřeného v peněžních jednotkách) je tedy totožná s křivkou poptávky. Křivka mezního užitku (měřeného v peněžních jednotkách) je tedy totožná s křivkou poptávky. Důvod: zvýší-li se cena produktu musí spotřebitel v zájmu zachování spotřebitelského optima snížit spotřebu a naopak. Důvod: zvýší-li se cena produktu musí spotřebitel v zájmu zachování spotřebitelského optima snížit spotřebu a naopak. Kč Q MU = D

23 Vazba mezi užitkem, náklady a cenou Produkt musí být dostatečně užitečný, aby spotřebitel zaplatil určitou cenu (přístup strany poptávky) Produkt musí být dostatečně užitečný, aby spotřebitel zaplatil určitou cenu (přístup strany poptávky) Výše ceny je však dána výší nákladů na jeho výrobu (přístup strany nabídky) Výše ceny je však dána výší nákladů na jeho výrobu (přístup strany nabídky) Aby mohlo dojít ke směně statku, musí trh najít cenu, která je vyšší (případně stejná) než náklady výrobce a zároveň nižší (případně stejná) než užitek ze spotřeby statku spotřebitelem Aby mohlo dojít ke směně statku, musí trh najít cenu, která je vyšší (případně stejná) než náklady výrobce a zároveň nižší (případně stejná) než užitek ze spotřeby statku spotřebitelem MU Cena 0 Náklady Cena 0 MU Cena 0 Náklady MU Cena? 0 Náklady Cena

24 Dodatek

25 Paradox hodnoty Paradox hodnoty, spočívá v tom, že životně nezbytné statky, jako např. voda, mají nízkou hodnotu, zatímco luxusní zbytečné statky, např. diamanty, mají cenu vysokou. Paradox je jen zdánlivý, protože cena není odrazem celkového užitku statku, ale jen jeho mezního užitku. Protože se vody spotřebovává veliké množství, její mezní užitek výrazně klesá a tím klesá i jeho cena (připomeňme si, že MU je maximální částka, kterou jsme ochotni zaplatit za poslední nakupovanou jednotku statku). Kdyby byl vody nedostatek (spotřebovávalo by se jí málo a její MU by byl vysoký), její cena by byla vysoká. Možná stejně vysoká jako cena nedostatkových diamantů. Pro nás Čechy není problém spotřebovat denně více než 100 litrů vody. Kolik diamantů denně spotřebováváte?

26 Glatumův zákon nenasytné spotřeby Glatumův zákon nenasytné spotřeby „Předpokládaná užitečnost předmětu je nepřímo úměrná jeho skutečné užitečnosti od chvíle, kdy jej koupíme a zaplatíme.“ „Předpokládaná užitečnost předmětu je nepřímo úměrná jeho skutečné užitečnosti od chvíle, kdy jej koupíme a zaplatíme.“ (Arthur Bloch, Murphyho zákon)

27


Stáhnout ppt "Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel? Teorie užitku Optimální chování spotřebitele Určení křivky poptávky."

Podobné prezentace


Reklamy Google