Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mantis religiosa a její výskyt v České republice 1.SP ÚG Lenka Benediktová FPE/ Biologie se zaměřením na vzdělávání 2009/2010.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mantis religiosa a její výskyt v České republice 1.SP ÚG Lenka Benediktová FPE/ Biologie se zaměřením na vzdělávání 2009/2010."— Transkript prezentace:

1 Mantis religiosa a její výskyt v České republice 1.SP ÚG Lenka Benediktová FPE/ Biologie se zaměřením na vzdělávání 2009/2010

2 Úvod Protože se již několik let věnuji chovu exotických druhů kudlanek, vybrala jsem si jako téma svojí práce,,domácí‘‘ kudlanku nábožnou. Chtěla bych se věnovat hlavně jejímu výskytu, především v ČR. Samozřejmě ale uvedu i obecné informace o kudlance. Čerpat budu z knih, časopisů, internetu a v závěru použiji i vlastní zkušenosti. Cílem práce je představit veřejnosti tohoto zajímavého zástupce naší fauny, popř. poukázat na jeho postupné rozšiřování. M. religiosa, adultní samice (foto: S. Benedikt)

3 Rešerše 1)FRANTIŠEK KOVAŘÍK A KOL. : Hmyz – chov, morfologie ; Nakladatelství MADAGASKAR, 2000 ; ISBN ; str. 96, 97,,Naše’’ kudlanka – kudlanka nábožná Kudlanka nábožná (Mantis religiosa Linné, 1758) z čeledi Mantidae je jedinou na území naší republiky žijící kudlankou. Obývá xerotermní stanoviště jižní Moravy, od Brna počínaje. Nalezneme ji například na skalních stepích jižních svahů Pavlovských kopců, neobdělávaných písčitých biotopech u Hodonína, nebo na vřesovištích v oblasti Znojma. Kudlanka nábožná v žádném případě nežije pouze na jižní Moravě. Naopak je mezi kudlankami druhem s jedním z největších areálů rozšíření. Obývá jižní Evropu, subtropickou Asii a větší část tropické Asie a Afriky. Zavlečena byla také na jih USA. Nejčastější zbarvení kudlanky nábožné v přírodě je zelené. Můžeme se však setkat s kudlankami žlutohnědými, hnědými nebo hnědošedými. Zbarvení je možné ovlivnit barvou prostředí. Pokud nebudete mít v insektáriu dostatek zelených rostlin, přemění se i zelené nymfy během vývoje, který trvá asi šest měsíců (zpravidla 6-7 svlékání) na žlutohnědé kudlanky. 2)EUGÉNE BRUINS : Encyklopedie teraristiky ; Rebo Productions s.r.o., 1999 ; ISBN ; str. 95, 96 Mantis religiosa, KUDLANKA NÁBOŽNÁ Tento dobře známý druh představuje typickou kudlanku. Samička měří 4,5-8 cm, sameček 46,5 cm. Obě pohlaví mají zelenou nebo hnědou barvu. Na vnitřní straně kyčle lapavé nohy je bílá skvrna. Rozšíření : Kudlanka nábožná žije u nás na Pálavě, kde je chráněná, ale vzácná. Běžněji se vyskytuje v jižních oblastech Evropy, dále například v Severní Americe. Udržujte teplotu ° C, jednou týdně postřikujte. Rozmnožování: Samička klade kokony ke konci léta nebo na podzim, obvykle pod kameny, kde pak přezimují. V květnu až červnu se líhne potomků.

4 3)LUDVÍK ŠKAPEC, CSc. A KOL. : Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR 3 – Bezobratlí ; Príroda Bratislava, 1992 ; ISBN ; str.69, 70 Kudlanka nábožná Status: Zranitelný druh, v Československu na okraji areálu rozšíření. Rozšíření: V jižní Evropě a nejteplejších oblastech střední Evropy, subtropické a tropické Asii a Africe. Druh byl náhodně přenes do USA, kde se úspěšně aklimatizoval (východní část). V Čechách se nepovažuje za původní. Údaje o výskytu se týkají zavlečených jedinců (Novák a Spitzer, 1982). Byl zjištěn na několika teplejších lokalitách jižní Moravy, jako je Žďánický les, Chřiby (Kratochvíl, 1959), Pálava a Pouzdřanské kopce, v okolí Bzence, Hodonína, Ratíškovic a Slavkova u Brna (Hrabovský, 1962). Na Slovensku má širší rozšíření. Vyskytuje se téměř v celé oblasti jižního Slovenska, zvláště v těchto orografických celcích: Malé Karpaty, Podunajská rovina, Podunajská pahorkatina, Tríbeč, Hornonitrianská kotlina, Štiavnické vrchy, Burda, Slovenský kras, Volovské vrchy, Košická kotlina, Spišsko-šarišské medzihorie, Východoslovenská pahorkatina, Ondavská vrchovina, Východoslovenská rovina a Vihorlat (Voskár, 1965; Lukniš et al., 1972). Stanoviště: Velmi teplé lesostepní a stepní travnaté biotopy v nížině i v horách. Biologie: Dospělci a larvy jsou draví, útočí na všechny menší živočichy (hmyz, pavouky, aj.). Na kořist číhají. Dospělé samice se koncem léta páří. Páření může trvat až dvě hodiny. Samec utváří spermatofor, který umisťuje na kladélko samice. Oplodněná vajíčka (bývá jich 30 až 60) samice obaluje do lepkavého a na vzduchu tuhnoucího výměšku, až vznikne vakovitá schránka (ootéka), kterou přilepuje na vegetaci. Larvy se poprvé svlékají už ve schránce, po vylezení se vyvíjejí samostatně. Po 5. až 6. svlékání dospívají. Imaga se vyskytují až do příchodu silnějších mrazů. Je znám vysoký stupeň kanibalismu. Hodnota: Jediný u nás žijící druh převážně tropické čeledi Mantidae. Na našem území dosahuje severní hranice svého rozšíření. V Rakousku je silně ohrožen (Kaltenbach, 1983), na území bývalé SRN ohrožen vyhynutím (Harz, 1984). Příčiny ohrožení: Hlavně zánikem biotopů a zásahy do nich, a to zalesňováním, rozoráváním a používáním chemických látek (hnojiva, pesticidy, aj.) při ošetřování zemědělských kultur v okolí. Také vysoký stupeň kanibalismu brání zvýšení početnosti druhu. Ochrana: Důsledně chránit poslední refugia kudlanky, zvláště na jižní Moravě, jihozápadním a jihovýchodním Slovensku. Ve vyhlášených chráněných územích (např. SPR Devín, Devínská Kobyla, Kováčovské kopce) v rámci zvláštních režimů prosadit opatření na její ochranu. Druh je chráněn zákonem na celém území Československa.

5 4)PETR JANŠTA, VLADIMÍR VRABEC, JAROSLAV STRÁNSKÝ, MIROSLAV MIKÁT & BOHUSLAV MOCEK: The occurrence of the praying mantis (Mantis religiosa) (Mantodea: Mantidae) in central Bohemia and its distribution in the Czech Republic; Klapalekiana, roč. 44, 2008; ISSN ; str V tomto příspěvku je shrnuto rozšíření kudlanky nábožné (Mantis religiosa Linnaeus, 1758) v České republice. Kudlanka nábožná se vyskytuje v jižní a střední Evropě, v Asii (až po Japonsko) a v Africe. Introdukována byla do Ameriky a Austrálie. Severní hranice jejího rozšíření v Evropě vede přes Francii, Belgii, Německo, Švýcarsko, severní Itálii, Rakousko, Českou republiku, Slovensko a jižní Polsko, Ukrajinu a Rusko (Vidlička, 2001). Bazyluk (1960) popsal 7 poddruhů M. religiosa, z nichž dva (M. r. religiosa a M. r. polonica Bazyluk, 1960) se vyskytují v Evropě. Vidlička (2001) a Kočárek (2005) však validitu posledního poddruhu zpochybňují. Dříve byla kudlanka nábožná považována za vzácný teplomilný prvek vyskytující se pouze na nejteplejších místech jižní Moravy (Čaputa 1992). Během 90. let 20.století bylo zaznamenáno její intenzivní šíření směrem na sever. Chládek (1998) zmínil, že kudlanka nábožná se rozšířila po celé panonské oblasti až k severní hranici jižní Moravy. Jongepierová et al. (1992) uvádějí další výskyt M. religiosa z jižní části CHKO Bílé Karpaty. Hanák & Hudeček (2001) publikovali podrobnější seznam lokalit kudlanky nábožné a poukázali na její intenzivní šíření směrem na sever Moravy. Diskutovali také její možné rozšíření do Slezska z jižního Polska. Nejsevernější nález kudlanky nábožné je znám z obce Javorník ve Slezsku (Hudeček & Hanák 2002). Až do současnosti byla M. religiosa publikována na území Čech pouze jednou. Deneš (1964) našel jednu samici v blízkosti Veselí nad Lužnicí. Ovšen Novák & Spitzer (1982) a Kočárek et al. (1999) přirozenost jejího výskytu na Třeboňsku zpochybnili. Autoři popisují v příspěvku nálezy kudlanky nábožné ve středních Čechách na lokalitě Přerovská hůra u obce Přerov nad Labem opakovaně v letech 2000, 2003 a Zkoumaná lokalita představuje jižně orientovaný svah s jílovitým podkladem a teplomilnými rostlinými společenstvy. Populace M. religiosa zde žila a pravděpodobně se rozmnožovala přinejmenším během let Dále byla kudlanka v rámci Čech nalezena v Praze na Kavčích horách (2005), Kolíně (2006), NPR Kněžičky, okr. Nymburk (2006) a ve Vehlovicích u Mělníka (2007). Chládek (1998) a Šušlík (1995) podrobně popsali možné způsoby šíření a biologii kudlanky nábožné. Její možné vysazení na české lokality nemůže být samozřejmě vyloučeno. Vzhledem však k jejímu poměrně dobrému šířícímu potenciálu je možné, že výskyt kudlanky nábožné na lokalitách ve středních Čechách může být přirozený. Všechny lokality (mimo lokality Praha – Kavčí hory) jsou podél údolí Labe a přilehlých železničních koridorech. V souladu s Chládkem (1998) předpokládáme, že nejpravděpodobnější způsob šíření na tyto lokality je náhodné využití dopravy. Přerovská hůra získala statut významného krajinného prvku (VKP) v roce Výskyt kudlanky nábožné, která je v České republice chráněna zákonem a považována na zranitelný druh (Čaputa 1992, Janšta 2006), je dalším důkazem o vysoké biologické hodnotě této lokality.

6 5) JIŘÍ FELIX: Evropská fauna; ARTIA Praha, 1977; str. 199 Kudlanka nábožná – Mantis religiosa V jižní Evropě a na teplejších místech střední Evropy žije podivná kudlanka nábožná. Je celá zelenavá. Samice dosahuje až 75 mm, sameček kolem 50 mm délky těla. Zdržuje se na křovinách, kde pomalu leze nebo také bez pohnutí číhá na kořist, kterou uchvacuje předníma nohama, zvláště k tomu přizpůsobenýma; jsou jako prodloužené lapací kleště s ostrými výběžky, a když do nich,,zasekne’’ kořist, ta už nemá naději na únik. Pak si oběť přidržuje, s chutí celou sežere a nechá jen tvrdé části. Loví různý hmyz; na podzim po páření sežere samice často i svého samečka. Samička naklade vajíčka do zvláštního pouzdra, které připevňuje na větvičky. Larvy se líhnou až druhý rok zjara, jsou podobné dospělým jedincům a jsou rovněž dravé. V dospělé jedince dorůstají pak v srpnu. Kudlanky se dají chovat i v zajetí v teráriu, ale dospělé jen odděleně, jinak by se navzájem požraly. Larvy se několirkát svlékají a zanechávají na větvičce svou průhlednou pokožku. 6)MARTIN DONÁT, Kudlanka nábožná (Mantis religiosa); roč. 18, 2007; iFauna: Kudlanka nábožná Přestože je velmi známým druhem hmyzu, z laické veřejnosti se s ní setkal jen málokdo. Mimo to, že má velmi dobré maskování a odhalit ji dokáže často jen „cvičené oko“, má na území našeho státu nesouvislé rozšíření. Vyskytuje se jen v nejteplejších oblastech jižní Moravy. U nás se s ní můžeme setkat například v CHKO Pálava nebo NPP Váté písky a v několika dalších lokalitách v tomto kraji. V poslední době však bývá nalézána i severněji. Jedná se sice o lokální nálezy, u nichž se nepředpokládá výskyt stabilnější populace, lokality však přesto úmyslně nebudu uvádět. Typická je pro výše uvedené oblasti. Na Slovensku je tento druh hojnější a vyskytuje se téměř všude mimo horské oblasti. Z globálního hlediska se tento druh vyskytuje v Evropě od Portugalska na západě, pokračuje přes Španělsko, jižní Francii a Apeninský poloostrov, ve střední Evropě přes Rakousko, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko až na Balkán (včetně středomořských ostrovů – Sicílie, Krk, Kréta) až po Turecko na východě. Její výskyt pokračuje do dálné Asie až po Japonsko. Původní je také v Africe. Zavlečena byla do Austrálie a USA. Na tomto obrovském areálu vytváří několik subspecií. V Evropě je severní hranice jejího výskytu v Polsku, Horní tok Visly. Typickým biotopem tohoto druhu jsou nejrůznější kopcovité terény, jižní silně exponované svahy spíše s řidší vegetací a dostatkem vhodné potravy. Často jsem se s ní však setkal i v okolí městských aglomerací, v zahradách, na železničních náspech, v teplých údolích kolem řek i na intenzivně obhospodařovaných (sečených, a jinak zemědělsky využívaných) plochách – pastvinách, vinicích apod. Jejich hojný výskyt na čerstvě posečeném „anglickém“ trávníku mě mile překvapil (východní Slovensko 357 m n. m.). Nadmořská výška není pro kudlanky limitujícím faktorem výskytu. Ve střední Evropě se ale vyskytuje především v nížinách. Vyhýbá se však trvale zamokřeným a lužním oblastem a hustě a souvisle zalesněným lokalitám.

7 Vzhledem ke specifickým podmínkám některých lokalit je velmi častý výskyt kudlanky společně s některými dalšími vzácnými druhy naši fauny, které mají podobné ekologické nároky. Z bezobratlých to bývá například kobylka sága (Saga pedo), ale i jiný teplomilný hmyz a pavouci, z obratlovců vzácné druhy plazů – ještěrky L. viridis, P. muralis, užovka Z. longissimus a jiné. (Kováčovské kopce, východní Slovensko.) RNDr. FRANTIŠEK CHLÁDEK: K současnému rozšíření kudlanky nábožné (Mantis religiosa) na Moravě a poznámky k její biologii (Insecta, Mantoptera). Tetrix, Tom. I, sv. 1, 1998: Kudlanka nábožná je významný a charakteristický xero- a termofilní druh stepní a lesostepní zóny eurosibiřské podoblasti na Moravě. Její rozšíření na Zemi je rozsáhlé a vyskytuje se podle Bazyluka/ 1977 / ve střední a jižní Evropě,v Asii /včetně Japonska/ do padesátépáté rovnoběžky, dále v celé Africe,v Austrálii i na Nové Guinei.Potvrzen byl také její výskyt v Americe / Jamajka, Bolivie, Kanada,USA /. Do Kanady, USA a Austrálie byla pravděpodobně zavlečena.Na tomto rozsáhlém areálu bylo také popsáno několik plemen a jejich přehled uvádí např. Bazyluk /1960/. Ve střední Evropě dosahuje severní hranici areálu v Polsku / okolí Varšavy, řeky San a horního toku řeky Visly /. Polskou populaci kudlanky popsal Bazyluk jako plemeno Mantis religiosa polonica Bazyluk, V České republice se vyskytuje nominátní plemeno v souvislém areálu na jižní Moravě. V Čechách byla zjištěna na zatím jediné lokalitě v okolí Majdaleny u Třeboně / Chábera a kol.,1972 /. Stabilní oblasti jejího kontinuálního výskytu s charakterem refugií na jižní Moravě byly a jsou Hodonínsko, Břeclavsko, Mikulovsko,Znojemsko a Hustopečsko. V těchto stabilních oblastech se udržovaly a udržují i nyní více nebo méně početné populace kudlanky i v klimaticky méně příznivých obdobích. Izolované, málo početné populace ale také pravděpodobně přežívaly i na některých příznivých lokalitách např. v okolí Brna. Poznámky k migraci kudlanky Zvětšování areálu kudlanky v obdobích s víceletým výrazným oteplením klimatu bylo v minulosti umožněno příznivým stavem krajiny s četnými mezemi, úhory, pastvinami aj., které plnily úlohu přirozených kontinuálních biokoridorů. V tomto století to bylo např.koncem čtyřicátých a počátkem padesátých let.V období nepříznivých klimatických podmínek docházelo zase k ústupu souvislejšího areálu kudlanky směrem na jih od Brna. Zvětšování nebo zmenšování areálu kudlanky nábožné na Moravě může být také modelovým příkladem pro migraci jiných,méně nápadných a známých druhů hmyzu.

8 Příkladem migrace kudlanky nábožné v nedávné době bylo její poměrně expanzivní šíření v několikaletém výrazném oteplení našeho klimatu na počátku devadesátých let. Nová pozorování výskytu kudlanky nábožné na Moravě od odborníků i laické veřejnosti byla hlášena na instituce ochrany přírody,entomologické odd. Moravského muzea i na pracoviště vysokých škol. Rychlé přirozené šíření kudlanky umožnily spolu s teplejším klimatem také zbývající původní i nové umělé biokoridory v současné zemědělské krajině. Kromě přirozené migrace je nutné brát v úvahu také pasivní šíření kudlanky různými dopravními prostředky. Tak je možné vysvětlit např. nálezy kudlanky na Zelném trhu v Brně, kam byla pravděpodobně zavlečena se zemědělskými produkty. Podobná situace může být u nálezů kudlanek v okolí železničních tratí a dokonce na nádražích / údajně byla pozorována např. na nádraží v Opavě /. Vyloučit nelze ani její introdukci na nové lokality nebo vypuštění kudlanek do přírody po předchozím domácím chovu. Pro mladé „přírodovědce“ je chov kudlanky nábožné získané ilegálně zvolné přírody krátkodobě atraktivní. Potom v lepším případě následuje vypuštění do přírody blízko bydliště.Je to také jedno z možných vysvětlení nálezů kudlanek v brněnských sídlištích. Šíření kudlanky nábožné výrazně umožňuje také její zajímavá biologie, kterou podrobně popisuje např.Bazyluk /1977 /. Velmi významná a také entomologům málo známá je její schopnost parthenogenetického rozmnožování. Samička klade koncem léta a počátkem podzimu průměrně 200 vajíček do kokonů / oothek / na kameny, suché větve i pevnější rostliny na chráněných místech blízko terenního povrchu. Pokud byla vajíčka oplozena samečkem, vyvíjí se z nich na jaře larvy samečků i samiček a jejich vývoj probíhá v sedmi stadiích. Z neoplozených vajíček se vyvíjejí jen larvy samiček a jejich vývoj probíhá v šesti stadiích / Bazyluk, 1977 /.Pokud jsou po-nechána vajíčka / např. v laboratorním chovu / v teplém prostředí, líhnou se larvy již koncem podzimu ! Parthenogenetické rozmnožování kudlanky nábožné mohu potvrdit víceletým pozorováním kudlanky na lokalitě blizko obce Popovice u Rajhradu. Zjistil jsem ji tam na travnatých svazích vedle silnice Brno - Rajhrad blízko motelu Bobrava. Terenní úpravy tohoto nového úseku silnice byly dokončeny koncem sedmdesátých let a travnaté i bylinné porosty převážně mezofilního charakteru s V a JV expozicí nejsou ještě stabilizovány. V září roku 1992 jsem tam našel na silnici dvě přejeté dospělé samičky kudlanky nábožné. Jednu živou samičku z okraje silnice jsem přenesl na travnatý svah. Průzkumem přilehlých silničních svahů vpravo od silnice ve směru na Rajhrad jsem zjistil několik dalších samiček a podobná pozorování jsem tam provedl i v letech 1993 až Kudlanka se zde vyskytovala jen v samičích exemplářích. V okolí Rajhradu jsem nikdy předtím za po ledních 40 let kudlanku nezjistil, ačkoliv jsem tam prováděl pravidelně entomologický průzkum. Při orientačním průzkumu této lokality v chladnějším roce 1997 jsem ji ale nezjistil. Je možné, že parthenogenese u kudlanky je pouze doplňkovým a méně kvalitním typem rozmnožování v závislosti na čase i mikro a makroklimatu. Další dlouhodobější pozorování snad přispějí k objasnění tohoto problému.

9 Protože jsem i na jiných moravských lokalitách zjistil často jen samičky kudlanek, bylo by vhodné evidovat lokality s ověřeným výskytem samečků. Autor osobně zjistil výskyt samečků /s uvedením roku prvního pozorování / na lokalitách v okolí Znojma /Kraví hora 1980, Havraníky 1966 /, na některých lokalitách BR Pálava / Děvín 1962,Milovice 1972, Sv.kopeček 1983, Košárské louky 1995 /, Kurdějov1965, Kobylí na M. 1966, Bzenec 1981, Malhostovice Dr.Lauterer viděl jednoho samečka v r na Kamenném vrchu v Brně. Rozšíření kudlanky na Moravě Nejstarší publikovaný údaj o výskytu kudlanky nábožné na Moravě je z Rohatce, kde ji zjistil F.Moraw v r / Moraw,1876 /.Další nálezy publikovali nebo citovali již publikované údaje např. Czižek /1905 /, Závadský / 1920 /, Werner / 1923 /, Obenberger /1926/,Bayer / 1929 /, Kratochvíl / 1946 /, Fiala / 1960 /, Hrabovský / 1962/, Povolný / 1994 /, Chládek / 1995 /. Z článků uveřejněných v denním tisku např. Lauterer / 1994 /, Čechová / 1997 /. V těchto publikacích jsou uvedeny následující moravské lokality které doplňuji čísly faunistických čtverců / kudlanky nábožné. Archlebov / 6967, 6968 /, Boršice u Buchlovic / 6970 /,Brno/ 6865, 6866, 6765, 6766 /, Břeclav / 7267 /, Bukovany / 6968 /, Bzenec / 7069 /, Čejč / 7067 /, Dolní Dunajovice / 7165 /, Dolní Věstonice/ 7165 /, Drnholec / 7164 /, Hnánice / 7161, 7261 /, Hodonín / 7168/,Hodonice / 7162, 7163 /, Hrušovany n.J. / 7164 /, Jaroslavice / /, Kobeřice / 6967 /, Kurdějov / 7066 /, Lanžhot / 7267 /, Lednice / 7166, 7266 /, Lidéřovice / 7070 /, Liščí vrch - PR / 7266 /, Mikulov / 7165 /, Milotice / 7068 /, Mistřín / 7068 /, Mohelno / 6863 /,Moravský Krumlov / 6963 /, Mutěnice / 7068, 7168 /, Moravská Nová Ves / 7168 /, Pálava-CHKO, více lokalit / 7165,7166,7265,7266, 7267, 7367 /, Polešovice / 6970 /, Pouzdřany / 7065 /, Prasklice –Křéby / 6769 /, Rakvice / 7166 /, Ratíškovice / 7068, 7069 /, Rohatec / 7169 /, Sokolnice / 6866 /, Strážnice / 7069, 7169 /, Šakvice / 7166 /, Znojmo / 7162 /, Židlochovice - Výhon / 6965 /. Obenberger / 1926 / uvádí také /omylem / „Bernardov u Brna“, což je zřejmě ve skutečnosti Wernerem / 1923 / uváděný Bernhardstal / správně Bernhardsthal / v Rakousku blízko Břeclavi. Dosud publikované údaje doplňuji o další lokality na podkladě pozorování od autora nebo jiných pozorovatelů. Všem těmto spolupracovníkům srdečně děkuji za informace o výskytu kudlanky, které jsem získal jednak přímo od nich nebo prostřednictvím kolegů entomologů Lauterera, Pelikána a Moravce. U nových lokalit uvádím také kromě faunistických čtverců i rok prvního pozorování na uvedené lokalitě. Lokality jsou uspořádány chronologicky, pokud není uveden pozorovatel, platí leg.Chládek.

10 Nové údaje : Vracov / 7069, 1930, 1f, leg. Hachler, coll. Katedra zoologie a ekologie PF MU Brno/, Havraníky u Z. / 7162, 1966 /, Kobylí na M. / 7067, 1966 /, Konice u Z. / 7162, 1966 /, Popice u Z./ 7162, 1966 /, Nevojice u Bučovic / 6868, 1989 /, Popovice u Rajhradu / 6865, 1992 /, Viničné Šumice / 6766, 1993, leg. Skládaný /,Silůvky / 6864, 1994, leg.Vačkář /, Mohelno / 6863, 1994, leg. Flei-schinger /, Vyškov na M. / 6767, 1994, leg. Kubíček /, Hamry u Plumlova / 6567, 1995, leg.Pospíšil /, Lelekovice u B./ 6765,1995, leg.Mikauš /, Adamov / 6665, 1996, leg. Ecner /, Snovídky / 6868, 1996, teste Lauterer /, Šitbořice / 6966, 1996 /, Tišnov u B.- Květ-nice / 6664, 1996, teste Hosnedlová /, Malhostovice - M. Pecka / 6665, 1997 /. Z Mohelna uvedena již Povolným / 1994 /. Rozšiřování areálu kudlanky nábožné v letech 1990 až 1996 mělo zřetelný expanzivní charakter v souvislosti s nápadným oteplením středoevropského klimatu. Do roku 1990 bylo z jižní Moravy publikováno podle literatury uvedené v tomto článku celkem 34 lokalit. Po roce 1990 / včetně tohoto článku / je publikováno 45 nových lokalit, z toho 8 lokalit od 67 rovnoběžkového souřadnicového pásu na síťové faunistické mapě České republiky, tj. severně od Brna. Dosud nejsevernější výskyt na Moravě zjistil dr. Pospíšil na náhorní rovině nad řekou Oklukou u Hamrů blízko Plumlova a další nálezy z okolí Prostějova lze předpokládat. V tomto článku je uvedeno 17 nových lokalit a 7 nových faunistických čtverců s výskytem kudlanky na Moravě. Další nálezy na jižní i střední Moravě lze ještě předpokládat. Migraci a stabilizaci výskytu populací kudlanky na nových lokalitách umožňuje také její schopnost parthenogenetického rozmnožování.

11 Stať Ve své práci jsem se snažila shrnout poznatky o rozšíření a okolnostech výskytu kudlanky nábožné z období přibližně posledních 30 let a zjistila jsem mnoho zajímavých informací. Autoři se během let shodují v morfologii kudlanky: samice kolem 8 cm,samec 4-5 cm, dravá zvířata. Páření probíhá koncem léta, na podzim samice vytvoří ootéku, kterou přilepí např. na větvičku. Ootéka takto přezimuje a na přelomu května a června se z ní vylíhnou malé nymfy, které v srpnu dospívají a koloběh se opakuje. V čem se již autoři liší je pohled na kanibalismus kudlanek. Škapek (1992) dokonce uvádí, že kanibalismus je jedním z faktorů, které staví kudlanku na listinu ohrožených druhů zvířat. Jiří Felix (1977) tvrdí,že jedinci se mohou chovat společně a oddělit je třeba až dospělé jedince. Z vlastních zkušeností musím říct, že kudlanky na sebe útočí i jako nymfy, takže nedoporučuji je chovat společně. Přehnaný mi ale přijde i názor Škapka (1992), že kanibalismus ohrožuje populace kudlanek v České republice. Kanibalismus u kudlanek sice funguje a je běžné,že samice po páření samce sežere, nicméně ve volné přírodě nehrozí,že by se kudlanky tolik potkávaly, aby se požíraly v takové míře, jak autor uvádí. Navíc je zde i zajímavý poznatek o parthenogenezi (Chládek 1998). Co se týče rozšíření M. religiosa je zřejmé, že se v posledních letech na území České republiky tento druh šíří. Zatímco ve starších publikacích se dočteme, že kudlanku najdeme jen na teplých místech jižní Moravy, Janšta et al. (2008) zmiňují několik nových potvrzených lokalit ve středních Čechách v Polabí a jeden nález na Třeboňsku. Ten je ovšem autory zpochybněn (může jít o uprchlého jedince z domácího chovu). Chládek (1998) uvádí výskyt kudlanky z posledních desetiletí na četných lokalitách i mimo oblast jihomoravského Pannonika a zmiňuje dokonce nálety i na brněnských sídlištích. Takový výskyt zřejmě souvisí výhradně s oteplováním klimatu. Zdá se, že se kudlanka v posledních letech z přírodně zachovalých stanovišť lesostepního charakteru i do ‘’kulturní stepi’’ v okolí lidských sídlišť. V tomto smyslu se jeví jako diskutabilní i další zařazení tohoto expanzivně se chovajícího hmyzu mezi chráněné živočichy a ohrožené druhy. Dobře viditelné je šíření kudlanky na mapě rozšíření v obrazové příloze na konci mé práce. Pro lepší představu uvádím i fotografie několika typických stanovišť kudlanky.

12 Obrazová příloha Samice hnědého zbarvení (foto: S. Benedikt) Lokalita Dunajovické kopce (foto: S. Benedikt) Lokalita Pálava (foto: S. Benedikt) Lokalita Mašan (foto: S. Benedikt)

13 Mapka rozšíření M. religiosa v ČR ( Chobot K., 2009)

14 Adultní samice M. religiosa (foto: S. Benedikt)

15 Loupeživé nohy některých čeledí (10. Mantoididae – M. religiosa) (Obenberger, 1955) Tvary hlav některých čeledí (E – Mantis – M. religiosa) (Kovařík, 2000)

16 Závěr Ve své práci jsem shrnula poznatky o rozšíření, okolnostech výskytu a morfologii kudlanky nábožné na území České republiky. Informace jsem čerpala z 5 tištěných a 2 internetových zdrojů. Je zajímavé, jak se jednotliví autoři v průběhu let liší především v názorech na její rozšíření. Z prací je patrné,že se kudlanka v posledních letech šíří jak na Moravě, kde se vyskytuje už i daleko za hranicemi jihomoravského Pannonika, odkud výhradně byla uváděna až do 80. let 20. století, tak i do teplých území Čech (Polabí). Závěrem ještě poznámka k její ochraně. Mantis religiosa je na území naší republiky zákonem chráněna. Její současné expanzivní chování toto zařazení ale zpochybňuje. Vyřazení ze seznamu chráněných živočichů by navíc pomohlo zájemcům o chov jedinců z volné přírody, který rozhodně současnou populaci kudlanky v České republice nemůže nijak ohrozit.

17 Anotační list Název: Hmyz – chov, morfologie Autor:František Kovařík a kol.Ilustrace:Pavel Krásenský Vydavatelské údaje:Nakladatelství MADAGASKAR, 2000 Počet stran:295 Vydání:prvníISBN:ISBN Jazyk dokumentu:českýZemě vydání:ČR Anotace: Obecný článek o kudlance,zaměřen na výskyt a popis těla. Klíčová slova: Kudlanka, Mantis religiosa, hmyz, chov hmyzu Název: Encyklopedie teraristiky Autor:Eugéne BruinsIlustrace:- Vydavatelské údaje:REBO Productions s.r.o., 1999 Počet stran:317 Vydání:-ISBN:ISBN Jazyk dokumentu:čěskýZemě vydání:Nizozemsko Anotace: Chovatelský článek, podmínky chovu kudlanky v zajetí. Klíčová slova: Kudlanka, Mantis religiosa, hmyz, chov hmyzu,teraristika

18 Název: Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR 3 - Beobratlí Autor:Ludvík Škapec, CSc. a kol. Ilustrace:Květoslav Hísek Vydavatelské údaje:Príroda Bratislava, 1992Počet stran:155 Vydání:PrvníISBN:ISBN Jazyk dokumentu:ČeskýZemě vydání: Slovensko Anotace: Članek o důvodech ohrožení kudlanky nábožné. Klíčová slova: Kudlanka, Mantis religiosa, ochrana, ohrožený druh Název: The occurrence of the praying mantis (Mantis religiosa) (Mantodea: Mantidae) in central Bohemia and its distribution in the Czech Republic Autor:Petr Janšta, Vladimír Vrabec, Jaroslav stránský, Miroslav Mikát, Bohuslav Mocek Ilustrace:- Vydavatelské údaje:Česká entomologická společnost, Praha, 2008 Počet stran:108 Vydání:prvníISBN:ISSN Jazyk dokumentu:anglickýZemě vydání:ČR Anotace: Odborný entomologický článek o výsytu kudlanky v ČR. Klíčová slova: Kudlanka, Mantis religiosa, hmyz, výskyt, biotop

19 Název: Evropská fauna Autor:Jiří FelixIlustrace:Květoslav Hísek, Vlastimil Choc, Vladimír Javorek, František Severa Vydavatelské údaje:Artia Praha, 1977Počet stran:305 Vydání:PrvníISBN: - Jazyk dokumentu:ČeskýZemě vydání: ČR Anotace: Článek o způsou života kudlanky nábožné. Klíčová slova: Kudlanka, Mantis religiosa, Evropa, hmyz Použité WWW zdroje: 1, MARTIN DONÁT, Kudlanka nábožná (Mantis religiosa); roč. 18, 2007; iFauna: 2, RNDr. FRANTIŠEK CHLÁDEK: K současnému rozšíření kudlanky nábožné (Mantis religiosa) na Moravě a poznámky k její biologii (Insecta, Mantoptera). Tetrix, Tom. I, sv. 1, 1998:


Stáhnout ppt "Mantis religiosa a její výskyt v České republice 1.SP ÚG Lenka Benediktová FPE/ Biologie se zaměřením na vzdělávání 2009/2010."

Podobné prezentace


Reklamy Google