Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jakou podporu sociální ekonomice si představujeme v ČR do budoucna Výbor pro regiony Rady vlády pro NNO, Ústí nad Labem, 28.11.2008 Ing. Magdalena Hunčová,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jakou podporu sociální ekonomice si představujeme v ČR do budoucna Výbor pro regiony Rady vlády pro NNO, Ústí nad Labem, 28.11.2008 Ing. Magdalena Hunčová,"— Transkript prezentace:

1 Jakou podporu sociální ekonomice si představujeme v ČR do budoucna Výbor pro regiony Rady vlády pro NNO, Ústí nad Labem, Ing. Magdalena Hunčová, Ph.D., vedoucí Katedry financí a účetnictví Fakulty sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem PhDr. Jaroslava Šťastná, Katedra sociální práce Filozofická fakulta UK Praha

2 Sociální ekonomika jako faktor lokálního a regionálního rozvoje •SE jako ekonomika postavená na občanské iniciativě, obecně prospěšných cílech a místních zdrojích a užitcích •Sociální podnik jako samosprávná ekonomická jednotka, autonomní na státu a účastnící se trhu „nikoli-jen-pro-zisk“ –dosažený zisk je zde jedním ze zdrojů financování obecně prospěšných užitků produkovaných podnikem - zisk není cílem ani důchodem ale prostředkem – princip „nedistribuce zisku“; –občanská odpovědnost se projevuje jako ochota nést hospodářské riziko (zejména v organizacích na členském principu) v rámci zapojení prvků tržního mechanismu do oblasti solidarity –cíle a užitky podniku korespondují s veřejnými politikami zaměstnanosti, sociální soudržnosti a sociálně ekonomického rozvoje regionů –aktivita sociálního podniku má pozitivní dopady na obživu obyvatel, jejich kvalitu života, na životní prostředí a udržitelnost sídel, na sociální kapitál.

3 Základní charakteristiky sociální ekonomiky …. viz také tabulka definice principů sociálního podniku 1.Obecně prospěšný cíl - je ukotven ve stanovách nebo statutu organizace/podniku 2. Demokratické rozhodování (zejm. 1 člen = 1 hlas), participace členů, zaměstnanců a klientů na majetku, financování, rozhodování a užitku, participace podporovatelů (stakeholderů) na financování „v důvěře“ a měřitelné pozitivní dopady na sociální kapitál na lokální a regionální úrovni. 3. Specifické vícezdrojové financování a specifické použití zisku (doložitelné účetním auditem) 4. Místní rozměr aktivace zdrojů a dopadu užitků

4 Financování sociální ekonomiky a veřejné zdroje •SE je v zásadě samofinancovatelná. Zapojuje různé zdroje vč. nemonetárních a netržních (princip vícezdrojového financování), a to: –Vlastní zdroje: členské vklady a příspěvky, svépomoc a vzájemná podpora, kooperace, příjmy z účasti na trhu, ale také příjmy z programového financování ( nesení ekonomických rizik ) –Příjmy z filantropie: dary fyzických a právnických osob, dobrovolnická práce ( participace na financování v důvěře ) –Zdroje veřejné: dotace a podpory jako investice „k rozjezdu“ a do provozu ze specifických titulů, veřejné zakázky a vztahy smluvního partnerství k zajištění veřejných služeb („ko- financování“ v rámci vládních politik – SE jako partner VS )

5 Sociální ekonomika se týká:  nejen sociální inkluze (tj. sociálního začleňování osob a komunit ohrožených sociálním vyloučením a vyloučením z trhu práce) prostřednictvím podpory rovného přístupu na pracovní trh (cestou podpory vzdělávání, rekvalifikace, poradenství, chráněného i nechráněného zaměstnávání, případně spolčování k výdělkové a hospodářské činnosti),  ale též rozvoje dostupnosti netržních služeb na místní úrovni,  místního rozvoje (místní zdroje a místní užitky, rozvoj místních komunit a ekonomiky) – rozvíjí drobné, malé a střední podnikání - zejména v problematických regionech  a udržitelnosti životního prostředí, krajiny, paměti národa, lidí v krajině, sociálního smíru, atmosféry důvěry, snižování rizik … Sociální ekonomika a její sociální, ekonomický a místní rozměr

6 Poznámka k sociálnímu kapitálu a místnímu rozvoji •Do politiky se výraz a důraz na sociální kapitál dostal programem „New Labour“ (T. Blaire, 90. léta), a také v politice EU (rozvoj regionů a subsidiarita v moderním státě). •Sociálním kapitálem se v tomto rámci označují: –vztahy a partnerství mezi organizacemi a sektory (namísto resortismu a prosazování úzkých skupinových zájmů) –sítě lidí a organizací (namísto izolovaných aktivit) –solidarita a inkluze (namísto sociálního vylučování) – dobrovolná solidarita nejnižších i nejvyšších tříd, –důvěra v místní vládu a administrativu (její transparentnost a důvěryhodnost) –dlouhodobý vztah k místu, místní zaměstnanost, udržení lidí v krajině (namísto konceptu neomezené globální mobility osob vedených momentální ekonomickou výhodností) •Sociální ekonomika - aktivity sociálních podniků iniciovaných a ovládaných občany a jejich spolky podporují smysl pro společenskou odpovědnost na místní úrovni. SE vstupuje do místních iniciativ a partnerství a tím sociální kapitál posiluje a zároveň se stává jeho součástí.

7 Veřejná podpora sociální ekonomiky a její limity •Zkušenosti ze zahraničí dokládají, že veřejná podpora SE: –Je více-zdrojová (tj. z různých institucí a úrovní veřejné správy) v rámci veřejných politik (rozvoj sociálních služeb, zaměstnanost, sociální inkluze znevýhodněných skupin, malé a střední podnikání, místní produkce, revitalizace komunit apod.), –je forma spolufinancování (ko-financování), kdy se subjekt s podporovanou aktivitou na financování spoluúčastní významným dílem s perspektivou případného financování z vlastních a dalších zdrojů do budoucna (udržitelnost), –vztahuje se spíše k sociálně-ekonomickým aktivitám nežli k právní formě, –pokud možno nenarušuje občanské samosprávné iniciativy a mechanismy demokratické ekonomiky, –je přímá (dotace a podpory, veřejné zakázky, smluvní partnerství a koncese) a nepřímá (vlídný legální rámec vč. pro sdružování občanů k výdělkové a hospodářské činnosti se sociálními dopady, daňové úlevy z titulu „nedistribuce zisku“ a také pozitivního dopadu např. do sociálně- ekonomického rozvoje na lokální úrovni, do rozvoje zaměstnanosti, do rozvoje malé ekonomiky, do růstu vzdělanosti, vč. např. poskytovatelům bezúročných nebo nízkoúročených půjček do takového rozvoje, vládní garance apod.) –přináší nárůst sociální a veřejné přidané hodnoty (tyto hodnoty lze měřit a evaluovat). –poskytování bývá vázáno na dosahování sociálních a sociálně-ekonomických efektů (zaměstnanost, sociální služby atd.) – viz oblast veřejných zakázek, –rozhodování o jejím poskytování bývá postupováno co nejblíže užitkům (princip subsidiarity).

8 Jakou (veřejnou) podporu sociální ekonomice si tedy představujeme do budoucna? •Dopracování právního rámce s cílem uvolnit občanské ekonomické ne-pro- ziskové iniciativy a struktury tak, aby tyto mohly od státu přebírat část solidární odpovědnosti a naplňovat ji na dobrovolné bázi se zapojením jak svépomoci a filantropie, tak aktivačních prvků tržního mechanismu při získávání zdrojů. •Zapracování principu „nedistribuce zisku“ do daňových zákonů s cílem podpořit i vnitřní „nedistribuci zisku“ v rámci spolkových sociálních funkcí a získávání zdrojů financování. •Větší otevření veřejných zakázek neziskovým a ne-pro-ziskovým subjektům, větší zahrnutí sociálních efektů do podmínek veřejných soutěží a projektů PPP. •Podpora vzdělávání, poradenství a osvěty s cílem porozumět konceptu sociální ekonomiky a sociálního podniku mezi drobnými a malými podnikateli, neziskovými organizacemi, veřejnými autoritami a obecně veřejností s cílem efektivněji čerpat evropské fondy, veřejné zdroje efektivně a účelně alokovat k budoucím užitkům, životaschopné sociální podniky zakládat a provozovat. •Podporu vztahovat ne tak k právní formě, ale ke specifickým sociálně- ekonomickým (neziskovým) aktivitám (při upřesnění právní odpovědnosti za čerpání takových podpor) s cílem efektivní modernizace solidárních systémů a konkurenceschopnosti regionů v ČR v souladu s politikami EU.

9 Závěrem Efektivní veřejná podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků předpokládá:  Porozumění konceptu SE širokou veřejností a posílení ochoty občanů v sociální ekonomice se angažovat. Posílení výzkumné báze a role statistiky v oblasti sociální ekonomiky (viz např. aktivity CIRIEC) Rozvoj schopností neziskových organizací hospodařit se zdroji, účastnit se trhu a být přitom důvěryhodnými. Určité oslabení privilegované pozice veřejného sektoru při produkci a poskytování veřejných služeb - ve prospěch samosprávného sektoru občanského a jeho sítí (při zachování funkce státu jako garanta systému). Posílení specifických finančních zdrojů a nástrojů pro oblast ne-pro-ziskové ekonomiky vč. daňových zvýhodnění Posílení motivace obyvatel k účasti na vlastním řešení a jištění svého sociálního postavení a účelné oslabení demotivujícího vlivu sociálních dávek na některé cílové skupiny. Využití existujících pozitiv, zdrojů, aktivit a iniciativ, vč. vlastních tradic a zahraničních zkušeností, dokumentů EU (zejména pro ), dobré praxe z projektů EQUAL a vytvořených Národních sítí.

10 Děkujeme za pozornost


Stáhnout ppt "Jakou podporu sociální ekonomice si představujeme v ČR do budoucna Výbor pro regiony Rady vlády pro NNO, Ústí nad Labem, 28.11.2008 Ing. Magdalena Hunčová,"

Podobné prezentace


Reklamy Google