Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ÚVOD DO ŽELEZNIČNÍCH STAVEB. Základní pojmy •Rozchod koleje - vzdálenost pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů měřená v rovině příčného řezu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ÚVOD DO ŽELEZNIČNÍCH STAVEB. Základní pojmy •Rozchod koleje - vzdálenost pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů měřená v rovině příčného řezu."— Transkript prezentace:

1 ÚVOD DO ŽELEZNIČNÍCH STAVEB

2 Základní pojmy •Rozchod koleje - vzdálenost pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů měřená v rovině příčného řezu •Železniční svršek - část trati, která plní nosnou a vodící funkci pro jízdu drážního vozidla, je tvořena kolejnicemi, kolejnicovými podporami s upevněním kolejnic a kolejovým ložem. V příčném řezu je vymezen plání tělesa železničního spodku •Železniční spodek - těleso železničního spodku, stavby železničního spodku, dopravní plochy a komunikace, drobné stavby a zařízení spodku •Těleso železničního spodku - zemní těleso, konstrukční vrstvy tělesa žel. spodku a odvodňovací zařízení •Stavby železničního spodku - konstrukce, které nahrazují z části nebo zcela těleso železničního spodku, zvyšují jeho stabilitu nebo jej chrání (propustky, opěrné, zárubní, obkladní a protihlukové zdi) •Zařízení železničního spodku - nástupiště, rampy, účelové komunikace •Dopravní plochy a komunikace - jsou určeny k nastupování a vystupování cestujících, zajišťování obsluhy při provozu, apod. •Průjezdný profil - obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, který vymezuje vzdálenosti vně ležících staveb, zařízení a předmětů •Železniční trať - ucelený stavební nebo administrativní úsek kolejové jízdní dráhy

3 •Staničení trati - vyznačení vzdálenosti bodu na ose od počátku trati v km •Železniční síť - souhrn železničních tratí na územním celku •Širá trať - trať mezi dvěma sousedícími stanicemi •Traťová kolej - kolej v širé trati •Hlavní kolej - pokračování širé trati v železniční stanici •Dopravny a stanoviště - jsou železniční stanice, výhybny, hlásky pro obsluhu •Řád kolejí - zatřídění kolejí dle přepočteného provozního zatížení •Přepočtené provozní zatížení - vyjadřuje zatížení dané provozem za dané období nejčastěji rok •Jízdní řád - souhrn dopravních dob vlaků pro dopravny a stanoviště •Grafikon vlakové dopravy - soubor jízdních řádů a pomůcek pro vlakovou dopravu •Vlečka - železnice, která slouží především k potřebě výrobního provozu a ústí do souvislé železniční sítě (přímo nebo prostřednictvím jiné vlečky) a má s ní stejný rozchod

4 Grafikon vlakové dopravy

5 Železniční trať v příčném řezu - průjezdný průřez (PP) Tvar a rozměry průřezu Z-GČD Průjezdný průřez - je obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, jehož osa je kolmá ke spojnici temen kolejnic a prochází středem koleje. Pohybem průjezdního průřezu ve směru podélné osy je nad kolejí vymezen volný prostor pro bezpečný průjezd vozidel. - odvozuje se z něj prostorové uspořádání tratí, staveb a zařízení celostátních drah a vleček. Základní tvary PP dané ČSN Z-GC zahrnuje širší vozidla - Z-GB - Z-GČD Pro elektrizovanou trať se k profilu přidává tzv. nástavec

6 Železniční trať v příčném řezu - názvosloví

7 Železniční spodek •Těleso železničního spodku - konstrukční vrstvy železničního spodku - zemní těleso - v zářezu - v náspu - v odřezu - v kombinaci zářezu a náspu Obr. Části tělesa železničního spodku

8 •Odvodňovací stavby: zachycují a odvádějí povrchové a podzemní vody nebo snižují hladinu podzemních vod, zajišťují rychlý odtok vody mimo těleso železničního spodku - Otevřená - odvádějí vodu z povrchu: drážní příkopy rigoly náhorní příkopy příkopové zídky skluzy, kaskády a vpusti lapače splavenin - Krytá - odvádí podzemní vodu :trativody svahová trativodní žebra výusti svodná potrubí šachty a odvodňovací vrty vsakovací potrubí a jímky geodrény a odvodňovací štoly

9 • Zárubní zdi• Opěrné zdi•Obkladní zdi •Mosty• Tunely

10 Tunely ČD •Stavební délka 149 tunelů (v celkové délce ,02 m) na síti ČD činí přibližně 0,4 % z celkové délky tratí normálního rozchodu. •Dvoukolejně je z nich provozováno 31, v dalších 30ti stavebně dvoukolejných tunelech je položena a provozována jen jedna kolej. •Nejdelší dvoukolejný tunel s dvoukolejným provozem je tunel Vinohradský I. Leží mezi železniční stanicí Praha hl. n. a Praha Smíchov a je dlouhý 1 145,5 m. •Nejdelší tunel u ČD vůbec je tunel Špičácký. Průjezdní průřez je stavebně dvoukolejný, ale má jen jednu položenou kolej. Leží na trati Železná Ruda - Plzeň, mezi železniční stanicí Špičák a zastávkou Hojsova Stráž-Brčálník, a jeho délka činí 1 747,25 m. •Nejdelší jednokolejný tunel je tunel Polubenský na trati Liberec - Harrachov, mezi zastávkou Kořenov a železniční stanicí Kořenov, s délkou 940 m. •Nejkratší provozovaný jednokolejný tunel je tunel Žlutický na trati Rakovník - Bečov nad Teplou. Leží mezi žst. Žlutice a zast. Borek u Žlutic a má délku pouhých 25 m. •Nejkratším provozovaným tunelem Českých drah je stavebně dvoukolejný a dvoukolejně provozovaný tunel Nelahozeveský I. Leží poblíž žst. Kralupy nad Vltavou, na trati Praha Masarykovo nádraží - Děčín hl. n. Je to první ze tří Nelahozeveských tunelů mezi žst. Kralupy nad Vltavou a zast. Nelahozeves-zastávka. Jeho délka činí pouhých 23,3 m. •Nejkratší jednokolejný tunel vůbec je opuštěný tunel Jáchymovský na bývalé trati Ostrov nad Ohří - Jáchymov, mezi původní zastávkou Horní Žďár a koncovým nádražím v Jáchymově. Leží ve stráni nad silnicí v kilometrické poloze 6,8 - 6,9 a má délku 18,3 m.

11 Mosty ČD •Na železniční síti spravované Českými drahami najdete mostů •Neoficiálně nejdelší z nich najdete v Praze přes Vltavu. Vede z Masarykova nádraží do Buben, je znám pod jménem Negrelliho viadukt a vlaky po něm jezdí již přes 150 let. Pochází z roku I s tzv. Karlínskou spojkou měří neuvěřitelných metrů a má 106 mostních otvorů. •Další tři nejdelší mosty, které jsou spravovány jako jeden celek, jsou – tzv. most Inteligence v Praze Braníku na nákladní spojce z Krče do Radotína. Jeho délka je 929 metrů. –Chabařovická estakáda na severu Čech mezi Ústím nad Labem a Mostem měří celkem 599,9 metrů. –posledním z trojice je estakáda Rokytka na Holešovické spojce v Praze. Nachází se na důležité trati spojující Libeň a hlavní nádraží s Holešovicemi a měří 464 metrů. •Nejdelším jednokolejným mostem je Ivančický viadukt na jižní Moravě s délkou „pouhých“ 409,2 metrů. Tento most je také unikátní svou konstrukcí. Je tvořen nejdelším spojitým nosníkem v síti Českých drah, který je uložen na sedmi podporách. Obr. Ivančický viadukt na dobové pohlednici

12 Železniční svršek •Kolejový rošt: •Kolejnice •Upevňovadla •Pražce •Kolejové lože – slouží k roznášení tlaků pražců na pláň železničního spodku (min. tl. 300 mm pod pražcem), k výškové a směrové regulaci koleje a k odvodnění železničního svršku. Tvořeno - drceným štěrkem (nejčastěji, zrnitost mm) - kopaným štěrkem Životnost je různá podle druhu (čedičový, znělcový dioritový, porfyrový, diabázový, žulový, z nevrstvených rul atd.) od let Upevnění kolejnice UIC60 nebo S49

13 Parametry pro projektování žel. svršku Tvar kolejnic, jejich rozměry a únosnost, způsob připevnění k pražci, typ podkladnic a upevňovadel, druh pražců a jejich hustota v koleji, délka kolejnic, konstrukce styku, uspořádaní kolejového lože závisejí na : - důležitosti trati - intenzitě provozu - velikosti nápravových tlaků - traťové rychlosti - spadových poměrech Řád koleje Přepočtené provozní zatížení Řád koleje Přepočtené provozní zatížení Řád koleje Přepočtené provozní zatížení 1.> 44,004.10,01 – 18,007.1,26 – 2, ,01 – 44,005.5,01 – 10,008.0,51 – 1, ,01 – 31,006.2,51 – 5,009.<=0,50 Zařazení koleje podle přepočteného provozního zatížení [mil.hr.t/rok]

14 Kolejnice Zabezpečují vedení železničních vozidel a přenos veškerých sil vznikajících provozem na podpory. Nejvíce namáhaným místem v koleji je kolejnicový styk dělení koleje podle stykování kolejnic: styková kolej – volná dilatace, nulové napětí v kolejnici od teplotních změn bezstyková kolej – neumožněna dilatace, vznik napětí v kolejnici od teplotních změn Kolejnice jsou nejvíce namáhaným prvkem koleje, přicházejí do bezprostředního styku s koly vozidel, která jim předávají na malých styčných plochách velké statické tlaky a dynamické rázy, jejichž velikost, charakter a směr se neustále mění. Obr. Pojmenování jednotlivých částí širokopatní kolejnice

15 Hlavní síly svislé - kolová síla: (zn. G) svislá síla vyvozená nákolkem kola vodorovné - vodorovná síla vyvozená okolkem kola - síla řídící: působící při průjezdu obloukem mezi okolkem a kolejnicí, natáčí podélnou osu vozidla - třecí síla: vzniká mezi kolem a kolejnicí Vodící síla (zn. Y) je daná součtem všech vodorovných sil. Další podélné síly vznikají teplotními změnami (zn. T). Obr. Pojmenování jednotlivých částí dvojkolí

16 Druhy kolejnic a) Dvouhlavá b) Širokopatní c) Stojinová žlábková d) Žlábková bloková a) Dvouhlavá - nejvíce v Anglii, vyžadují mohutné stolíčkové podkladnice b) Stojinová žlábková - používají se pro tramvajové koleje c) Žlábková bloková - využívají se pro konstrukci tramvajové koleje na panelech a) plochá b) úhelníková c) hřibovitá (litinová) d) čtvercová e) hřibovitá (válcovaná) f) pásková g) širokopatní h) můstková ch) vignolová i) dvouhlavá j) sedlová Vývoj tvaru kolejnice (obr. 1) Kolejnice užívané dnes (obr. 2) Obr.1 Obr.2 d) Širokopatní - nejpoužívanější kolejnice v dnešní době

17 Před 1.sv.válkou- přes 100 různých druhů kolejnic, důsledek soukromé správy tratí Po 1 sv. válce- správa ČSD vybrala profily Xa a A jako standarty - A byl zaveden v roce 1903 a vyhovoval pro rychlost 100 km/h a zatížení na nápravu 20 kN vyvinuta kolejnice T, vyhovovala pro v = 150 km/h a zatížení na nápravu 25 kN Po 2 sv. válce- normalizovány svršky A a T, z důvodu hospodárnosti zahájena výroba kolejnice R65, určena pro silně zatížené trati zahájena výroba kolejnice S49, která nahradila profil T Druhy širokopatních kolejnic používaných ČD

18 kolejnice Řád koleje R65 nové I.tř. nové II. a III. Tř.regenerované, nové, použité S49, T - nové I. A II. tř.regenerované, nové UIC 60 - tento typ kolejnic je využíván pro v = 300 km/h - v zahraničí, u ČD postupně nahrazují typ R65 Použití kolejnic v koleji ČD : Průřez a rozměry : kolejnice S65 kolejnice S49

19 Upevnění kolejnic 1. Přímé - kolejnice přímo nebo s podkladnicí je upevněna k podkladu společnými upevňovadly. 2. Nepřímé - kolejnice je k podkladnici upevněna jedním druhem a podkladnice k podkladu dalším druhem upevňovadel 3. Smíšené - kombinací přímé a nepřímé Obr. Přímé bezpodkladnicové upevnění typu Vossloh Obr. Nepřímé upevnění kolejnice pomocí rozponové podkladnice

20 Železniční pražce -vytvářejí spolu s kolejnicovými pásy kolejový rošt -zajišťují stálost rozchodu koleje a roznášení účinku zatížení od pohybujících se vozidel do pražcového podloží K roku 1994 bylo v železniční síti ČD o celkové délce km kolejí uloženo 26,87 mil. kusů pražců (11,8 mil. dřevěných, 0,67 mil. ocelových a 15,02 mil. betonových) Druhy pražců : • příčné – nejčastěji používané • blokové • deskové Příčné pražce• dřevěné (u nás borové, modřínové, bukové, dubové) • ocelové • betonové (železobetonové nebo z předpjatého betonu) • z plastu

21 Použití pražců v koleji Vzdálenost pražců se volí podle provozního zatížení. Počet pražců na 1 km koleje se označuje rozdělením b,c,d,e ( při rozdělení b ks, při rozdělení e – 1840 ks) Přesné rozdělení pražců je vždy vyznačeno v montážních plánech kolejí. Obecně je rozdělení pražců u stykové koleje v oblasti styku zhuštěno, u bezstykové koleje je po celé délce pravidelné. Pražec Řád koleje Dřevěný Nové tvrdé Měkké, v obloucích o r = 300 m tvrdé regenerované Betonový PB 3 SB 8 PB-N PB 3 SB 5, SB 8 PB-N SB 5, II. Tř. všech tvarů, Regenerované všech tvarů ( PB 2, PB 3, SB 3, SB 4, SB 5, SB 6, SB 8, VÚS 62)

22 Příčné řezy dřevěných pražců a,b) – tvar 1A; c,d) – tvar 1B e,f) – výhybkové pražce Betonový pražec – SB 8 Ocelové pražce : Příčný řez pražcem T 3 Půdorys tratě na ocel. pražcích Y

23 Výhybky Výhybky jsou konstrukce žel. Svršku používající se k rozvětvení koleje do dvou a více kolejí, zpravidla spolu rovnoběžných. Základní pojmy : výměna – část výhybky, ve které se rozvětvuje jedna kolej ve dvě srdcovka - část výhybky, ve které protíná vnější kolejnicový pás odbočné koleje vnitřní pás hlavního směru výhybkové koleje – koleje ležící mezi výměnou a srdcovkou úhel odbočení – úhel daný osami kolejí hlavního přímého směru a odbočné větve bod odbočení – průsečík os hlavního směru a odbočné větve matematický bod křížení – teoretický hrot srdcovky, průsečík pojízdné hrany vnějšího kolejnicového pasu odbočné větve a pojízdné hrany kolejnicového pásu hlavního směru stavební délka výhybky – určena délkou mezi výměnovým stykem ( styk na začátku výhybky) a stykem koncovým v hlavní větvi Názvosloví výhybek Schéma vyhybky

24 Rozdělení výhybek Podle směru odchýlení odbočné větve : •Levá – díváme-li se od výměny k srdcovce, odchyluje se odbočná větev od přímé do leva •Pravá Podle konstrukčního uspořádání : •Jednoduché – s hlavní větví přímou a odbočnou, vedlejší větví obloukovou •Oboustranné – osy obou větví se odchylují od osy výměny •Dvojité oboustranně (symetricky, nesymetricky) odsazené – vzniklé spojením levé a pravé jednoduché výhybky •Dvojité jednostranně odsazené – obě odbočující větve směřují na jednu stranu od hlavní koleje •Vějířovité – vícecestné výhybky •Křižovatkové – umožňují při křižování dvou přímých kolejí přechod z jedné do druhé koleje v obou směrech (celá křižovatková výhybka), nebo pouze v jednom směru (poloviční křižovatková výhybka) •Obloukové – vzniklé transformací jednoduchých výhybek, tak že původní přímá větev a tím i odbočná leží v oblouku

25 a) Jednoduchá výhybka b) Oboustranná výhybkac) Symetrická výhybka h) Křižovatková výhybkag) Vícecestná výhybka f) Dvojitá jednostranně odsazená výhybka e) Dvojitá oboustranná nesymetricky odsazená výhybka d) Dvojitá oboustranná symetricky odsazená výhybka h) Oblouková výhybka Schémata základních druhů výhybek

26 Stanice Železniční trať dopravny šírá trať • stanice • výhybny • hlásky • hradla • oddílová návěstidla automatického traťového zabezpečovacího zařízení Dopravny – jsou místa pro řízení sledu vlaků. Stanice – je dopravna s kolejovým rozvětvením, umožňující předjíždění a křižování vlaků, přepravu cestujících, podej a výdej zboží a při větším kolejovém vybavení roztřídění a sestavování vlaků. Rozdělení stanic - podle uspořádání kolejiště • průjezdové • hlavové • smíšené - podle účelu a povahy práce • osobní • nákladní • smíšené

27 - podle polohy v železniční síti • výchozí (koncové) • mezilehlé • přípojné • odbočné •křižovatkové • styčné • uzlové Číslování kolejí ve stanici :

28


Stáhnout ppt "ÚVOD DO ŽELEZNIČNÍCH STAVEB. Základní pojmy •Rozchod koleje - vzdálenost pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů měřená v rovině příčného řezu."

Podobné prezentace


Reklamy Google