Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Obchod s biopotravinami  Ing. Petra Šánová, Ph.D   Zápočet: test  Literatura: Moodle (heslo:EUE35Z)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Obchod s biopotravinami  Ing. Petra Šánová, Ph.D   Zápočet: test  Literatura: Moodle (heslo:EUE35Z)"— Transkript prezentace:

1 Obchod s biopotravinami  Ing. Petra Šánová, Ph.D   Zápočet: test  Literatura: Moodle (heslo:EUE35Z)

2 Rámcový přehled předmětu  podstata EZ – důvody vzniku  zákon o ekologickém zemědělství  produkce biopotravin  kontrola a označování bioproduktů  obchod v ČR, ve světě  marketingová podpora  dotace

3 Zemědělství a znečištění životního prostředí  Aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin  Po r výrazný pokles, od r opětovný nárůst Ochrana rezervoárů podzemní vody, snížení znečištění povrchové vody  Aplikace živin v minerálních hnojivech nárůst o 10,6% (06/07)  Aplikace Ca hmot t ( t/2006)  Aplikace čistých živin 106,1 kg/1ha z.p. (celkem t)  Aplikace statkových hnojiv – 53,7 kg/ha  Ovlivnění půdních vlastností nepříznivé hodnoty pH a obsah přístupných živin (P,K,Mg,Ca)  Aplikace pesticidů  Pokles biologických přípravků  2007: celkový nárůst roční aplikace pesticidů o 8,6%  Herbicidy a desikanty 59,6%, fungicidy 23,4%, regulátory růstu 8%, insekticidy a rodenticidy 60,7%.

4 Aplikace přípravků na ochranu rostlin dle kategorií v období

5 Zemědělství a znečištění životního prostředí  Produkce amoniaku  Zemědělství nejvýznamnějším producentem – acidifikace půd a eutrofizace vody. (Podíl na celkových emisích 95 %)  2007: Celkové emise NH 3 ze zemědělství – 60,13 kt.  Produkce skleníkových plynů  2007: emise CH 4 (metan), N 2 O a CO 2 – 6 tis kt.  Chov hospodářských zvířat, nakládání s odpady, používání pesticidů v RV a kompostování.  Spotřeba energie  2007: spotřeba více než TJ (podniky >20 pracovníků)  motorová nafta 55,2% (418,1 mil. l), el. energie 25,3%, zemní plyn 14,6% a ostatní 4,9%

6 Zemědělství a znečištění životního prostředí  Spotřeba vody  2007: spotřeba zemědělství 29,8 mil m 3 (1,5% celkové spotřeby)  Z celkem 181 ekologických havárií na vodách (r. 2007) bylo 7havárií způsobeno zemědělskou výrobou.

7

8 Příklady vzniku ekologických rizik v zemědělství:  hnojiva  odpady  materiál  energie  ovzduší  voda  krajina  hodnocení z hlediska závažnosti a rozsahu dopadu  zjistitelnost hodnot a jejich evidence

9 Příklad stanovení environmentálních aspektů:  Oblast dopadu: ovzduší (dále: voda, půda, produkce odpadu, biodiverzita, krajina)  Aspekt způsobující riziko: únik amoniaku, oxidu uhličitého, síry, pesticidy, pach  Příčina a místo vzniku: ŽV, malé spalovací zdroje, zrání hnoje, výpary  Měrná hodnota: t/rok  Zjistitelnost: odhad, autorizované měření

10 EZ a biodiverzita  Biodiverzita = biologická rozmanitost  (od 80-tých let 20. stol.)  suchozemské, mořské a jiné vodní ekosystémy a ekologické komplexy  počet, různorodost, genetická rozmanitost  organizmy, které se podílejí na:  opylení,  regulaci chorob a škůdců,  koloběhu živin,  udržení úrodnosti půd a minimalizaci eroze  udržování a ochraně biotopů s planě rostoucími druhy rostlin a živočichy

11 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ cíle a metody  Definice EZ = Systém zemědělského hospodaření, které:  spočívá na filozofii holostického chápání přírody;  dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí, nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat;  odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství (mimoprodukční funkce).  Argumenty pro ekologické zemědělství

12 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ uzavřený koloběh

13 Hlavní cíle EZ  produkce kvalitních potravin  zdravé udržení celého koloběhu  souhra mezi půdou, rostlinou, zvířetem a člověkem.

14 Dílčí cíle EZ:  založení farem s uzavřeným koloběhem;  co nejmenší zatěžování prostředí;  mnohostranná produkce;  udržení a zlepšení úrodnosti půdy;  vyvarovat znečištění ze zemědělského podnikání;  uzavřený systém, využití místních zdrojů, minimalizace ztrát;  podporovat druhy rostlin a zvířat s ohledem na rezistenci vůči škodlivým činitelům;  minimalizace použití neobnovitelných zdrojů energie;  způsob chovu musí zvířatům umožnit přirozené chování;  ekonomický a sociální rozvoj zemědělců a jejich rodin;  udržení osídlení venkova a tradiční ráz kulturní zemědělské krajiny

15 Pozitiva EZ a jejich mezioborové souvislosti :  Ekonomická výhodnost z dlouhodobého hlediska  Ochrana životního prostředí a biodiverzity  Ochrana rezervoárů podzemní vody, snížení znečištění povrchové vody  Úspora energie a neobnovitelných zdrojů surovin a energie  Snížení nadprodukce  Zlepšení kvality potravin a zdravotního stavu populace  Zavedení nového perspektivního produktu (biopotraviny) pro náš i zahraniční trh  Udržení přírodního rázku krajiny a stability osídlení

16 Metody ekologického zemědělství  přírodní zemědělství  biologicko- dynamické zemědělství a  organicko-biologické zemědělství.

17 Přírodní zemědělství  E. Könemann, počátek 20. stol.  zásady: • hospodaření bez chovu dobytka, případně jen s nízkým zatížením půdy dobytkem; • zajištění vysoce kvalitních zemědělských produktů; • porozumění půdní úrodnosti a z toho vycházející hospodaření s humusem.

18 Biologicko - dynamické zemědělství  Dr. Rudolfa Steiner: „Duchovně vědecké základy k zemědělské prosperitě“.  zásady: • uzavřenost podniku; • podniková individualita; • biodynamické preparáty při péči o půdu; • pěstování rostlin dle obecných předpisů pro ekologické zemědělství; • chov zvířat - přirozená plemenitba; • sociální úkoly – práce s půdou, rostlinami a zvířaty slouží jako terapie mentálně postižených lidí, učební podniky apod.  Německo, Švýcarsko, Skandinávie, Holandsko  (svaz Deméter)

19 Organicko - biologické zemědělství  H. P. Ruschov a manželé M. a H. Müllerovi, v 50-tých letech  Motto: „zdravá půda – zdravé potraviny – zdraví lidé“  Požadavky na hnojení a zpracování půdy, např.:  plošné kompostování, zelené hnojení  organická hnojiva se nezapravují  půda se zpracovává bez obracení  organický odpad z městských domácností se vrací zpět na venkov a do půdy  V německy hovořících zemích a ve Skandinávii.  (svazy jako např. Bioland, Naturland, Bio Ernte aj.)

20 Historie a současnost EZ – svět  období po první světové válce  romantické přírodní přístupy a vědecké poznatky  70-tá léta: IFOAM (International Federation of Organic Agriculture Movements)  IFOAM je celosvětová zastřešující organizace se sídlem v Německu pro instituce zabývající se ekologickým zemědělstvím.  sdružuje více než 750 organizací ze 108 zemích světa.  aktivně se podílí na mezinárodních diskusích o životním prostředí a zemědělství v OSN a dalších institucích, aby zvýšila celosvětové povědomí o ekologickém zemědělství vůbec.  Zavedení principů ekologického zemědělství a přijetí IFOAM mezinárodními institucemi bylo a je pro další vývoj ekologického zemědělství velmi významné.

21 Historie a současnost EZ – svět  IFOAM EU Group je regionální evropská skupina Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství. Sdružuje více než 340 organizací, svazů a podniků z EU-27, EFTA a kandidátských zemí. Cílem IFOAM je celosvětové zavedení ekologicky, sociálně a ekonomicky zdravého systému založeného na principech ekologického zemědělství.

22 Historie a současnost EZ – svět  90-tá léta:  Nařízení Rady EHS č. 2092/91 o ekologickém zemědělství a označování zemědělských produktů a potravin (první zákonná norma definující produkční postupy, kontrolu, certifikaci a označování. Výhradního používání označení „bio“ a „eko“.  Nařízení Rady EHS č. 2078/92 pro subvencování ekologického zemědělství  postupně profesionalizace struktur EZ; setření rozdílů metod; synonyma dle zemí: ekologické – organické - biologické zemědělství

23 Historie a současnost EZ – svět  2009:  Nová legislativa (od ):  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91  Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu

24 Historie a současnost EZ – svět  2009:  Nová legislativa - pokračování:  Nařízení Komise (ES) č. 1254/2008 ze dne 15. prosince 2008, kterým se upravuje nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu  Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí

25 Historie a současnost EZ – svět  2010:  Nové logo (platné od ) bude přijato zřejmě v březnu 2010:  Původní logo (platné do ):

26 Historie a současnost EZ – Česká republika  počátek 80-tých let: orientace na zdravou výživu; vycházejí 1. publikace o „nechemizovaných potravinách“ a „ekozahradě“.  1989:  vyhlášeno přechodné období na ekologické zemědělství ve třech podnicích (ZD Dubicko – Leština, Nové Losiny - Hanušovice, Starý Hrozenkov)  první Bulletin alternativního zemědělství (PROBIO - dodnes)  1990 – 1991: první svazy (PRO-BIO Šumperk, Libera Praha, Biowa Chrudim, Naturvita Třebíč a Altervin Velké Bílovice).  1991:  první vlna nových podniků EZ, svazy - vlastní směrnice, svazové kontroly, certifikace, svazové známky.  založena Nadace rytíře F. Horského pro podporu rozvoje EZ v ČR a Nadace FOA Praha (Foundation for Organic Agriculture) se stejným účelem

27 Historie a současnost EZ – Česká republika  1993: dohoda svazů EZ ČR na společných směrnicích - Metodický pokyn pro EZ (MZe ČR).  1994: dohoda na celostátní kontrole a certifikaci; zavedení jednotné ochranné známky „BIO“ pro označování biopotravin.  1994 až 1998: stabilizace situace v EZ, rozvoj národního trhu s biopotravinami, obnovení státní podpory (přímé dotace)  1999: založení kontrolní organizace KEZ o.p.s. (zakladatelé: Svaz PRO-BIO, Epos – Spolek poradců a kontrolorů EZ v ČR a nadační fond FOA.  : od nabyl účinnosti zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích.  2004: 810 podniků hospodaří na ha (téměř 6 % půdního fondu ČR). Registrováno 100 výrobců a zpracovatelů potravin a na 190 distributorů.

28 SWOT analýza – Česká republika  Silné stránky Silné stránky reprezentují „vnitřní“ faktory sektoru ekologického zemědělství, na nichž je možné stavět při podpoře rozvoje EZ.  Slabé stránky Slabé stránky reprezentují „vnitřní“ faktory sektoru ekologického zemědělství, z nichž je nezbytné vytvořit silné stránky pro podporu rozvoje EZ.  Příležitosti Příležitosti reprezentují „vnější“ faktory sektoru ekologického zemědělství, jichž je potřebné využít pro podporu rozvoje EZ  Ohrožení (rizika) Rizika reprezentují „vnější“ faktory, které ohrožují rozvoj sektoru ekologického zemědělství a jimž je potřebné čelit.

29  Silné stránky  fungující systém kontroly  stabilní skupina zpracovatelů suchých produktů  zavedeny podpory ekologického zemědělství jako platby na plochu  zákon o ekologickém zemědělství  Slabé stránky  nedostatečný stupeň spolupráce a koordinace  propagace a reklama  výzkum, vzdělávání a poradenství v počátcích  zpracování a odbyt  komunikace se spotřebiteli x vztah k životnímu prostředí  ekonomická životaschopnost farem  podpora politických nástrojů - nestabilita

30  Příležitosti  aplikace zahraničních zkušeností  spolupráce s médii  regionální speciality  stabilita politiky (ČR i EU)  rostoucí vnímání hodnot ekologických produktů  Ohrožení  bioskandály  nízká koupěschopnost obyvatelstva.  nedořešené vlastnické vztahy k půdě  klamavé označení produktů EZ  stále nízké ekologické vědomí populace  negativní přírodní a klimatické jevy

31 Historie a současnost EZ – Česká republika  2006: k zde hospodaří 963 ekofarem + 9 přihlášeno od na celkové výměře ha, což představuje 6,61% z celkové výměry. Přihlášeno 152 podniků jako zpracovatelů a producentů biopotravin. Od r nepodléhají registraci MO prodejny, které pouze uvádí do oběhu biopotraviny ve spotřebním balení.  Dochází k úpravě právních předpisů:  Od data vstupu ČR do EU ( ) platí v ČR přímo nařízení Rady (EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství (dále jen „nařízení“). Zákon č. 242/2000 Sb. proto upravuje pouze ty oblasti, které nejsou v nařízení upraveny a EU je ponechává na národní úpravě jednotlivých členských zemí (viz. zákon č. 30/2006 Sb. – úplné znění zákona, vyhláška 16/2006 Sb.).  Zákon ani nařízení neřeší otázku státní podpory ekologického zemědělství, nebo poskytování dotací pro ekologické zemědělství.  Biopotraviny musí současně splňovat požadavky zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích v aktuálním znění.

32 Historie a současnost – Česká republika 2006:  nárůst ekozemědělců na orné půdě, sadů, vinic; celkový nárůst ploch; přesto nevyhovující struktura ploch;  dosažení většiny cílů ekol. zemědělců, stát je uznává a podporuje  EZ je doménou převážně horských a podhorských podniků na TTP (údržba krajiny);  bioproduktů je stále málo, chybí hotové výrobky, zelenina i ovoce;  dovozy tvoří 60% (nevyužitý potenciál)  neschopnost dodávat větší množství produktů např. řetězcům, omezení i zpracovatelskými kapacitami;  rozvoj výzkumu v EZ nedostatečný, chybí specializované poradenství, není zajištěna dostatečná propagace a osvěta;  zjednodušení legislativy;  konkurenční prostředí v oblasti certifikace a kontroly;  mezi kandidátskými zeměmi jsme byli v oblasti EZ v době vstupu do EU na prvním místě v rozsahu ploch zařazených do EZ a v rozvoji domácího odbytu.

33 Historie a současnost EZ – Česká republika  2009: Dochází k úpravě právních předpisů:  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91  Nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu  Dále platí zákon č. 242/2000 Sb. v aktuálním znění (rok 2010 významnější novela)

34 Historie a současnost EZ – Česká republika  2010: počet ekologických zemědělců - k jich hospodařilo již 2689 a to na výměře téměř ha, což představuje podíl 9,38% z celkové výměry zemědělské půdy. Stabilně se zvyšuje výměra orné půdy, zvyšuje se výměra vinic a sadů v ekologickém zemědělství, do režimu EZ se dostaly první chmelnice. Počet výrobců biopotravin již přesáhl 500 provozoven.  Platí evropská legislativa pro ekologické zemědělství a biopotraviny, která je stejná pro všechny členské státy EU.  Ekozemědělci jsou stabilně podporováni státem prostřednictvím Programu rozvoje venkova, a to formou dotací na plochu (Osa II) i formou bodového zvýhodnění při hodnocení investičních projektů v některých opatřeních (Osa I a III). Bodové zvýhodnění platí i pro výrobce biopotravin v potravinářském opatření osy I.  Již třetím rokem běží státní kampaň na zvýšení informovanosti spotřebitelů. V posledních letech dochází k rozvoji domácího trhu s biopotravinami, spotřebitelé biopotraviny stále více kupují, čímž se zvyšuje počet výrobců biopotravin a nabídka českých biopotravin na trhu, začíná klesat podíl biopotravin z dovozu. Zvyšuje se tak i poptávka po surovinách z ekofarem.

35 Akční plán, rozvoj a financování EZ  reforma Společné zemědělské politiky EU – dotační polititka  kvalita produkce upřednostněna nad její kvantitou  plnění standardů na ochranu životního prostředí, bezpečnosti potravin a pohody zvířat  EK (2002) vydala dokument „Analýza možnosti vzniku evropského akčního plánu rozvoje ekologického zemědělství“ – zpracování národních akčních plánů  Akční plán ČR (Mze) - strategický dokument ČR v oblasti rozvoje ekologického zemědělství na období do roku  Na zpracování se podíleli: MZe, MŽP, VÚZE a ÚZPI a dále zástupci:  svazů ekologických zemědělců (PRO-BIO, Libera);  KEZ o.p.s.;  zemědělských univerzit a výzkumných ústavů;  samotní ekozemědělci, výrobci a obchodníci s biopotravinami.

36 Akční plán  Hlavním cílem je především:  posílit postavení ekologického zemědělství v ČR;  zajistit životaschopnost ekologických farem;  zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství v EU;  zvyšovat důvěru veřejnosti v ekologické zemědělce;  propagovat životaschopná venkovská hospodářství;  zlepšovat životní podmínky a welfare zvířat chovaných na farmách EZ;  zajistit ochranu produktů EZ před kontaminací GMO;  přispět prostřednictvím ekologické produkce k ochraně zájmů spotřebitelů;  posilovat pozitivní vnímání kvality biopotravin u spotřebitelů;  rozšiřovat trh s biopotravinami, s rostoucím trhem zefektivňovat produkci a zpracování produktů EZ;  zlepšit odborné poradenství, vzdělávání a výzkum v EZ;  dosáhnout v roce 2010 podíl cca 10% zemědělské půdy v EZ na celkové výměře zemědělské půdy.

37 Akční plán  3 kapitoly:  kapitola „A“ - uvedena hlavní východiska pro zpracování Akčního plánu a hlavní argumenty k přijetí Akčního plánu.  kapitola „B“ - popsán současný stav EZ v ČR, základní statistika a problematika legislativy, kontroly a certifikace EZ.  kapitole „C“ jsou uvedeny hlavní cíle a priority Akčního plánu.  Priority jsou rozděleny do šesti okruhů:  Vztah EZ k životnímu prostředí a pohodě zvířat (welfare)  Posílení důvěry spotřebitele – propagace  Zpracování a marketing (návrh založení Bio fondu, Etického kodexu)  Schopnost podnikat a ekonomická životaschopnost (podnikatelské záměry, SWOT analýzy, využití regionální dimenze)  Výzkum, vzdělávání, poradenství  Nástroje politiky, politická řešení

38 Akční plán  Současný Akční plán končí na konci roku V roce 2003 bylo cílem dosáhnout do konce roku 2010 podíl 10% z celkové výměry zemědělské půdy – konec r. 2009: 9,24%.  Hlavní cíle nového akčního plánu již nebudou orientovány pouze na dosažení konkrétního podílu EZ, ale půjde také o cíle v produkci českých biopotravin, rozvoje domácího trhu s biopotravinami a v oblasti celkového zkvalitnění systému EZ.  Nový Akční plán MZe připravuje již od začátku ve spolupráci s ÚZEI a nevládními organizacemi a v průběhu roku 2010 bude přijat vládou ČR.  Prvotní snahou již není co nejvyšší počet ekofarmářů a co největší plochy zemědělské půdy v režimu EZ, ale je třeba klást důraz na kvalitu již vybudovaného systému.  Z tohoto pohledu jsou důležité dva následující aspekty.  První je kvalita kontrolního systému EZ, protože kontrola je zásadní pro udržení dosavadní důvěry spotřebitele v celý systém EZ.  Druhým aspektem je stanovení strategie rozvoje EZ v dalších letech, a to prostřednictvím nového Akčního plánu na roky

39 Finanční podpora ekologického zemědělství  Česká republika: první finanční podpora EZ, až do roku 1992 (nárůst ploch až na cca ha). V letech státní podpora pro ekologické zemědělství nebyla poskytována. Od roku 1998 poskytována na základě nařízení vlády, kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství.  Sazby pro rok 2003 (Kč/ha):  TTP1000,- (tj. cca 33 Euro)  orná půda2000,- (tj. cca 66 Euro)  zelenina, ovoce3500,- (tj. cca 116 Euro)  trvalé kultury350,- (tj. cca 12 Euro)  Po vstupu do EU je vyplácení podpor vázáno na ochranu životního prostředí, bezpečnost potravin a welfare zvířat.

40 Finanční podpora ekologického zemědělství  Příklady (cca 2003):  Rakousko: program OePUL; Státní podpora/ha činí:  orná půda 327 EUR  TTP 250 EUR  produkční zahrady508 EUR  vinice, ovoce, zelenina, školky dřevin, chmel 800 EUR  Německo: Jednotlivé federální státy mohou centrální podporu snížit až o 20% nebo zvýšit až o 40%, v závislosti na možnostech regionálního rozpočtu.  orná půda a trvalé travní porosty 125 Euro/ha v konverzi a 100 Euro/ha pro EZ  víceleté kultury 600 Euro/ha v konverzi a 500 Euro/ha pro EZ.

41 Finanční podpora ekologického zemědělství  Příklady (cca 2003):  Itálie: osvěta a informační kampaň ekologického zemědělství ze strany státu, podpora ekologické produkce píce s chovem hospodářských zvířat až do výše 45 Euro/ha. Zemědělství je dotováno z národního agro-environmentálního programu.  Velká Británie: Ekologičtí farmáři dostávají státní podporu po dobu 5 let v rámci národního programu Organic farming scheme (TTP - 1. rok 280 Eur, 5. rok 24 Euro) Navíc dodatečné platby v prvních třech letech ekohospodaření, 480 Euro v 1 roce, 320 Euro ve druhém roce a 160 Euro ve třetím roce (určeny např. na vzdělávání nebo na náklady spojené s kontrolou a certifikací produkce).  Nizozemí: Během pětiletého období farmář obdrží na 1 ha:  orné půdy EUR  zeleniny (na poli i ve sklenících) EUR  ovoce EUR.

42 Srovnání podpor 2006 Stát Podpora Kč/ha Průměr TPP/orná TTPOrná půda Rakousko % Belgie % Dánsko % Francie % Německo % V. Británie % Nizozemí % ČR původní návrh % ČR nový návrh % EU průměr %

43 Finanční podpora ekologického zemědělství  Současnost:  Ekozemědělci jsou stabilně podporováni státem prostřednictvím Programu rozvoje venkova, a to:  formou dotací na plochu (Osa II) a i  formou bodového zvýhodnění při hodnocení investičních projektů v některých opatřeních (Osa I a III). Bodové zvýhodnění platí i pro výrobce biopotravin v potravinářském opatření osy I.

44 Dotace v ekologickém zemědělství (zdroj: Ing. Petr Konvalina)  Jednotná platba na plochu (SAPS)

45 Dotace v ekologickém zemědělství – SAPS  Podmínkou je minimální výměra 1 ha.  Půda musí být obhospodařována žadatelem v souladu s dobrými zemědělskými a environmentálními podmínkami:  Nerušení krajinných prvků  Vyloučení pěstování širokořádkových plodin na pozemcích se  svažitostí nad 12°  Zapravování statkových hnojiv v tekuté formě do půdy do 24 hodin  na pozemcích se svažitostí nad 3°  Vyloučení změny kultury travní porost na kulturu orná půda  Nepálení rostlinných zbytků na půdních blocích (obiloviny, olejniny, luskoviny).

46 Vyrovnávací příspěvek v LFA  Podpora LFA je poskytována pouze na kulturu travní porost obhospodařovanou v následujících méně příznivých oblastech a oblastech s ekologickými omezeními:  horské oblasti (oblast typu HA a HB)  ostatní méně příznivé oblasti (oblast typu OA a OB)  oblasti se specifickými omezeními (oblast typu S)  oblasti s ekologickými omezeními (oblast typu E)

47 Vyrovnávací příspěvek v LFA  Alespoň 1 ha zemědělské půdy v LFA, jde-li o hospodaření v systému ekologického zemědělství,  Žadatel musí hospodařit v méně příznivých oblastech, případně v oblasti s ekologickými omezeními nejméně po dobu 5 kalendářních let  Zaváže se dodržovat zásady správné zemědělské praxe  Žadatel nesmí být v konkursu nebo likvidaci

48 Agroenvironmentální programy České republiky  Cíle opatření:  Zamezení zrychlenému odtoku vody z krajiny  Snížení eroze půdy  Podpora ekologické stability krajiny  Zachování a zvýšení přírodní rozmanitosti na zemědělsky využívané půdě.  Podmínky  Smluvní závazek 5 let  Hospodaření dle zákona o EZ  Intenzita ekologického chovu býložravců se pohybuje 0,2-1,5 VDJ/ha  Výše plateb:  Orná půda 3250 Kč/ha  Travní porosty Kč/ha  Trvalé kultury Kč/ha  Zelenina a byliny Kč/ha

49 Agroenvironmentální programy České republiky  Podmínky  Při využití těchto dotačních titulů je zemědělci hrazen ušlý příjem, který vzniká zvýšenými náklady plynoucími ze závazku na dodržení příslušného způsobu hospodaření.  Dotace lze poskytovat pouze na pozemky, které jsou uživateli nahlášené v registru půdy (LPIS).  Přihlášky, projekty k těmto programům se podávají na příslušných pobočkách MZe, tj. Zemědělských agenturách- Pozemkových úřadech = SZIF.

50

51 Registrace  žádost o registraci pro ekologické zemědělství na ekofarmě  Každý nový zájemce, který hodlá podnikat v ekologickém zemědělství  ekologický zemědělec,  výrobce biopotravin,  obchodník s biopotravinami,  výrobce biokrmiv,  dodavatel biosiv a biosadby a  ekologický včelař, musí podat žádost o registraci na MZe.  Ekologický včelař se registruje na stejném formuláři jako ekologický zemědělec.  Žádost o registraci může být podána pro  pěstování rostlin,  pěstování rostlin i chov hospodářských zvířat, nebo  chov hospodářských zvířat, pokud již ve vztahu k ekofarmě nabylo právní moci rozhodnutí o registraci pro pěstování rostlin,  chov včel.

52 Registrace  Od nemusí být registrován maloobchodník, který pouze prodává biopotraviny konečnému spotřebiteli ve spotřebitelském balení.  Přílohou žádosti o registraci musí být vyjádření kontrolní organizace, že žadatel prošel vstupní kontrolou a plní podmínky zákona i nařízení.  Postup: 1. žadatel nejdříve zkontaktuje příslušnou kontrolní organizaci, p 2. přihlásí se u ní ke kontrole a certifikaci, uzavře s ní smlouvu o kontrole, 3. kontrolní organizace provede vstupní kontrolu a poté 4. vystaví příslušné potvrzení, které tvoří přílohu žádosti o registraci.  V případě ekologických zemědělců vystaví MZe po podání žádosti o registraci informaci o zahájení přechodného období, případně rozhodnutí o registraci pro ekologické zemědělství (po uplynutí doby přechodného období). U ostatních osob podnikajících v ekologickém zemědělství vystaví MZe po podání žádosti rozhodnutí o registraci pro ekologické zemědělství.

53 Registrace  Žádost musí obsahovat tyto základní údaje:  informace o žadateli;  platný doklad opravňující žadatele k podnikání;  údaje o hospodářských budovách a provozních zařízeních, které bude žadatel užívat k ekologickému zemědělství podle údajů KN;  označení pozemků a přehledně vyznačené mapy pozemků, na nichž bude žadatel ekologicky hospodařit, podle údajů KN a doklad o vlastnictví pozemků, nájemní smlouvě či jiném právním důvodu k zemědělskému hospodaření na pozemcích.  v RV pro následné období 3 let i:  osevní postup, včetně hnojení  použité metody ochrany rostlin  způsob zajištění ochrany EZ před negativními vlivy zemědělské činnosti

54 Registrace - pokračování  v ŽV pro následné období 3 let i:  živočišné druhy, plemena, počet DJ na 1ha zemědělské půdy  technologie chovu, obrat stáda, způsob reprodukce a způsob ustájení, rozmístění skladovacích prostorů pro chlévskou mrvu, močůvku a kejdu  konzervace a skladování krmiv, bilance krmiv, doplňkové látky, používaná krmiva a premixy s uvedením vlastních zdrojů v procentech, nakupovaných krmiv v procentech z celkového objemu  Zákon ukládá ekologickému podnikateli povinnost ohlásit:  zmenšení výměry (písemně);  zvýšení výměry (přechodné období na nových pozemcích začíná dnem doručení oznámení). Tyto změny se hlásí kontrolní organizaci.  změnu osoby (fyzickou nebo právnickou) ekologického podnikatele. Tuto změnu provádí formou nové registrace na MZe jako nový žadatel.

55 Výroba biopotravin - ohlášení  Zahájení výroby musí být neprodleně písemně ohlášeno na Mze ČR (seznam výrobců ve Věstníku)  řešení souběžných výrob (ekozemědělství, výroba biopotravin)  Ohlášení minimálně obsahuje:  u FO: jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, rodné číslo;  u PO obchodní název, sídlo a identifikační číslo;  polohu provozovny, příp. zemědělských pozemků, kde se výroba biopotravin uskutečňuje;  povahu výroby biopotravin a druhy biopotravin.

56 Výroba biopotravin - ohlášení  Ohlášení se doplňuje o:  popis provozní jednotky;  plán provozních budov s vyznačením umístění technologických zařízení a toku surovin a výrobků;  plán skladů;  seznam vyráběných konvenčních potravin;  obaly pro jednotlivé biopotraviny;  vzorky etiket (čelních, zadních, případně příbalových letáků apod.) pro jednotlivé biopotraviny.

57 POVINNOSTI V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ  Povinnosti ekologického podnikatele :  řídit se hlavní zásadou ekologického zemědělství, a to je udržování ekologické stability zemědělských systémů  obdělávat půdu šetrným způsobem s ohledem na zlepšování fyzikálních vlastností půdy;  dodržovat vyvážený osevní postup zaměřený na udržení a zvyšování úrodnosti půdy a obsahu organických látek v půdě, zajištění živin pro růst rostlin a minimalizaci ztrát živin.  používat pouze látky, postupy nebo přípravky na ochranu rostlin povolené pro ekologické zemědělství;  povinně zajišťovat vegetační pokryv u sadů a vinic (popř. mulč);  používat pouze rozmnožovací materiál stanovený pro EZ;  střídáním plodin přispívat ke snížení populační hustoty plevelů, původců chorob a škůdců rostlin;

58 Povinnosti ekologického zemědělce - pokračování:  používat pouze hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty povolené pro ekologické zemědělství;  lze používat minerální hnojiva pouze s nízkou rozpustností;  dodržovat pravidla a povinnosti při používání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů. Všechna statková hnojiva, která nepochází z ekofarmy musí být:  kompostována – pevné statkové hnojivo, které prošlo celým aerobním rozkladným procesem;  nebo fermentována – zrání kapalných statkových hnojiv, kdy močůvka a hnojůvka byla skladována alespoň 4 měsíce a kejda alespoň 5 měsíců.

59 Je zakázáno používat:  statková hnojiva z klecového chovu drůbeže a králíků či z roštových stání a mrvu z velkochovů;  čistírenské kaly a odpadní vody, kromě kalů a odpadních vod z vlastní ekofarmy;  na orné půdě vyšší průměrnou dávku dusíku než 150 kg na 1 ha za rok;  spalování slámy, travní hmoty ve volném ohni (mimo fytosanitárních opatření);  používat startéry pro kompostování.

60 Povinnosti v RV:  Vztahují se na zahradnictví (včetně okrasných rostlin), plodiny na orné půdě, pícniny, produkci hub a sběr volně rostoucích rostlin. Hydroponická produkce nebyla nikdy povolena.  Hlavní změnou nové legislativy je zařazení produkce mořských řas.  Bez omezení lze používat osivo a vegetativní množitelský materiál z farem ve fázi přechodu na ekologické zemědělství.  Podle nového i starého nařízení hnojiva, pomocné půdní látky, přípravky na ochranu rostlin a jiné vstupy mohou být používány pouze tehdy, pokud jsou výslovně uvedeny v seznamu v jedné z příloh.  Zásady ekologického zemědělství stanoví, že by mělo být minimalizováno používání vstupů, které nepochází z vlastního hospodářství.  Nově povoleny látky spinosad, hydrogenuhličitan draselný a oktanoát měďnatý, rozšíření použití ethylenu a feromonů.  Pro účely čištění a dezinfekce v rostlinné výrobě mohou být používány pouze přesně vyjmenované látky.

61 Povinnosti v RV:  struktura plodin musí umožnit střídání plodin se subtilním kořenovým systémem s plodinami mohutně kořenícími, plodiny kořenící mělce je nutno střídat s hlubokokořenícími;  pěstování meziplodin;  dlouhý vegetační kryt;  nutností je zastoupení plodin z čeledi vikvovitých;  osevní postup musí bránit erozi půdy;  časté využívání podsevů, přísevů;  volit odrůdy odolné či tolerantní vůči dominujícím škodlivým činitelům;  struktura plodin musí chovaným zvířatům zajistit plnohodnotnou, vyváženou krmnou dávku;  plevele se regulují agrotechnickými metodami, protože postřiky proti plevelům (herbicidy) nejsou dovoleny;  ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům je založena na správné agrotechnice, biologických metodách, přípravcích rostlinného původu, biopreparátech, protože syntetické prostředky (insekticidy, fungicidy a další) nejsou povoleny;

62 Povinnosti v ŽV:  Pouze druhy uvedené v příloze III. prováděcích pravidel 889/08: „skot včetně druhů buvol domácí a bizon, koňovití, prasata, ovce, kozy, drůbež a včely“.  Nově bude zařazena akvakultura, třebaže volně žijící ryby jsou vyloučeny.  Poprvé je v nařízeních zpracována otázka krmiv pro zvířata v zájmovém chovu.  Zvířata se musí narodit a být odchována v ekologických zeměď. podnicích. Tam, kde tato zvířata nejsou dostupná v dostatečných počtech, mohou být bez potřeby výjimky zakoupena zvířata konvenčního původu za podmínek daných právními předpisy.  Podmínky chovu musí zaručovat vývojové, fyziologické a etologické potřeby zvířat; zvířata musí mít přístup na otevřená prostranství a pastviny, kdykoli je to možné, pokud to dovolí povětrnostní podmínky a stav půdy; intenzita chovu by měla být dostatečně nízká, aby se předešlo nadměrnému zatížení pastvou, utužení půdy, erozi nebo znečištění vod.  Pro krmiva nyní platí přísnější ustanovení, která budou po uplynutí přechodného období od roku 2011 předpisovat 100 % ekologické krmivo pro monogastrická zvířata a přežvýkavce

63 Povinnosti v ŽV – pokračování:  přednostně používat přirozenou plemenitbu;  zajistit stelivo ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu.  dodržovat další zásady ŽV:  všechna opatření, technologie a technika chovu zvířat musí odpovídat požadavkům udržení dobrého zdraví a dlouhověkosti zvířat;  zvířata musí mít dostatek volného pohybu, čerstvého vzduchu a denního světla, musí být chráněna proti intenzívnímu slunečnímu záření a extrémnímu počasí, musí mít dostatek prostoru k ležení a odpočinku,  krmná dávka musí odpovídat fyziologickým potřebám zvířete, užitkovosti a musí být kvalitní;  podstatná část krmné dávky musí být hrazena krmivy pocházejícími z ekologického zemědělství – zpřísnění od 2011 (až 100%);  kupírování, zkracování zobáků a zubů a jakékoliv jiné tělesné poškozování a mrzačení zvířat není dovoleno;  lze užívat zchutňující, vitamínové a minerální přísady pouze přírodního původu;  rutinní profylaktické používání syntetických léčiv, stimulátorů růstu a hormonálních látek není dovoleno.

64 Povinnosti v ŽV:  chovat pouze druhy a plemena hospodářských zvířat adaptovaná na místní podmínky a s ohledem na zachování jejich zdraví využívat přirozené systémy chovu;  používat pouze povolená krmiva, doplňkové látky a premixy;  výživu přežvýkavců zajišťovat přednostně produkcí krmiv z víceletých pícnin a trvalých travnatých porostů ekofarmy;  používat léčiva a veterinární přípravky za podmínek stanovených v prováděcím právním předpisu;  vytvořit podmínky ochrany zdraví, prevence onemocnění a péče o hospodářská zvířata a jejich pohody;  zajistit hospodářským zvířatům ustájení a životní podmínky odpovídající jejich etologickým a fyziologickým potřebám;  neodkladně zabezpečit zákrok veterináře v případě potřeby a přednostně využít přírodních a homeopatických přípravků;  zajistit, aby skladovací prostory pro chlévskou mrvu, močůvku a kejdu měly dostatečnou kapacitu a neohrožovaly životní prostředí;

65 Povinnosti v ŽV:  Preventivní veterinární lékařství a péče  Veterinární prevence má být založena na výběru plemena a linie, chovatelských postupech, vysoce kvalitním krmivu a tělesném pohybu, odpovídající intenzitě chovu a přiměřeném a vhodném ustájení, udržovaném v hygienických podmínkách.  Zvířata musí být léčena bez prodlení, aby se zabránilo utrpení zvířat.  Je zakázáno preventivně používat antibiotika v krmivu, a to platí rovněž pro prostředky sloužící ke stimulaci růstu a hormony.  Ve veterinární péči musí být přednostně používány přírodní prostředky a metody, před použitím chemických alopatických prostředků a antibiotik – v případě nutnosti použití je prodloužena ochranná lhůta.  Očkování a protiparazitní ošetření a povinné ozdravné plány se do toho nepočítají.

66 Je zakázáno:  provádět zákroky měnící vzhled zvířete nebo funkci jeho orgánů z jiných než zdravotních důvodů;  trvalé ustájení všech druhů hospodářských zvířat v uzavřených prostorách bez přístupu do výběhu nebo na pastvu;  trvalé vazné ustájení skotu a klecové chovy;  vytápět stavby pro ustájení přežvýkavců, dospělé drůbeže a prasat;  používání roštů;  krmit hospodářská zvířata násilně;  krmit mláďata savců krmnými směsmi se sušeného mléka;  podávat zvířatům léčivé přípravky a hormony k synchronizaci říje;  používat hormonální látky a jiné zásahy do přirozeného růstu a vývoje hospodářských zvířat s výjimkou léčby dle veterináře;  používat doplňkové látky jako stimulátory růstu, antikokcidika a chemoterapeutika u zdravých hospodářských zvířat;  farmové chovy zvěře.

67 Požadavky na posklizňové ošetření, skladování a přepravu bioprodukce  skladovat a přepravovat odděleně od jiných surovin a potravin, umožnit jejich jednoznačnou identifikaci a uchování jejich kvality ;  skladovací prostory ošetřovat pouze prostředky k asanaci a čištění výrobních zařízení a skladů dle prováděcího předpisu;  zabránit kontaminaci bioproduktů spalinami při sušení;  zabránit posklizňovému ošetření produktů chemickými přípravky v prostorách, kde jsou skladovány bioprodukty;  přepravovat bioprodukty a biopotraviny pouze ve vhodných obalech či kontejnerech, uzavřených způsobem;  zboží vždy doprovázet účetním dokladem splňujícím požadavky - označení „bio“ a identifikační kód kontrolního orgánu a kopií osvědčení o původu.

68 Výjimky z pravidel EZ  2009: Dochází k úpravě právních předpisů - výjimky:  Podle nové evropské legislativy již nesmí výjimky udělovat kontrolní organizace EZ, proto je od uděluje MZe a ÚKZUZ.  Výjimky jsou zatím udělovány zdarma, nicméně od nabytí účinnosti novely zákona budou některé výjimky zpoplatněny. Přehled zpoplatněných výjimek je uveden v metodickém pokynu č. 4/2009 Udělování výjimek z pravidel produkce.  Hlavní důvod je ten, aby se výjimky nestávaly pravidlem a podávaly se pouze v nejnutnějších případech. Na druhou stranu novela zákona zruší správní poplatek za podání žádosti o registraci do systému EZ.

69 Výjimky z pravidel EZ  Ministerstvo zemědělství budě udělovat výjimky týkající se:  Vazného ustájení  Podmínek ustájení a intenzity chovu  Vazného ustájení v malých zemědělských podnicích  Zásahů na zvířatech  Katastrofických událostí  Nákupů konvenční drůbeže  Nákupů konvenčního skotu, ovcí, koz, prasat, koňovitých, buvola a bizona (výjimka nebude zpoplatněna)  Souběžné produkce  Použití vitamínů (výjimka nebude zpoplatněna)  Povolení složek potravin zemědělského původu nezískaných z ekologického zemědělství členským státem (výjimka nebude zpoplatněna)  Zkrácení přechodného období (výjimka nebude zpoplatněna)  Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský bude udělovat výjimky týkající se použití konvenčního osiva a vegetativní rozmnožovací materiál (výjimka nebude zpoplatněna)

70 Zásady pro zpracování biopotravin  Všechny podnikatelské subjekty podílející se na výrobě, zpracování, přepravě a distribuci ekologických potravin podléhají novému nařízení.  Do oblasti působnosti nového ekologického nařízení ES spadají nyní kvasinky, víno a akvakultura, zatímco produkty lovu volně žijících zvířat a rybolovu jsou výslovně vyjmuty.  Společné (veřejné) stravování do oblasti působnosti nového nařízení nespadá, ale může být upraveno na vnitrostátní úrovni.  Podle nového nařízení musí být ekologické produkty vyráběny „převážně ze složek zemědělského původu“, s výjimkou vody a soli.  Při ekologickém zpracování mohou být zakázány následující látky nebo postupy pokud:  obnovují vlastnosti ztracené během zpracování a skladování BIO potravin  napravují výsledky nedbalosti při zpracování těchto produktů  mohou být jinak zavádějící, co se týče pravé povahy BIO produktů.

71 Zásady pro zpracování biopotravin  V prováděcích předpisech jsou uvedeny seznamy povolených přídatných látek a činidel.  Prováděcí pravidla uvádí postupy, kterými se musí zpracovatelé řídit, aby zajistili plnění norem ekologické výroby při použití spojení „osvědčený výrobní postup“ a použití posouzení rizik k identifikaci kritických bodů, definování potřebných opatření a sledování výsledků. Musí být vedeny záznamy a mělo by být samozřejmé odpovědné dodržování postupů jednotlivými společnostmi.  Nová pravidla pro balení a převoz mezi hospodářskými subjekty (kdy se nevyžaduje uzavření balení) - pokud oba hospodářské subjekty podléhají kontrolnímu systému ek. produkce (přiložen průvodní dokument).  Požadovanými informacemi výše uvedeného jsou:  jméno a adresa hospodářského subjektu nebo vlastníka produktu,  název produktu spolu s odkazem na ekologický způsob produkce,  název anebo číselný kód kontrolního orgánu,  identifikační značka dávky.

72 Zásady pro zpracování biopotravin  energetická úspornost;  šetrné zacházení se všemi zdroji a omezení odpadů na minimum;  neznečišťování životního prostředí;  nepoužívání chemických aditiv a jiných syntetických látek;  minimalizace jakýchkoli nežádoucích reziduí v biopotravinách;  používání vyzkoušeného technického zařízení a metod;  zajistit organickou integritu produktů. Je zakázáno např.:  bělení;  nakládání s použitím chemikálií;  uzení s použitím zakázaných chemikálií;  zjemňování s použitím chemikálií;  ozařování a mikrovlnný ohřev;  přidávat syntetické konzervační látky, barviva, ochucovadla, emulgátory, umělá sladidla, oxid siřičitý (s výjimkou zpracování vína), aj.

73 Příklady zásad pro jednotlivé biopotraviny  biomléko  biomaso  biomouka  biopečivo  biohouby

74 Zásadní pravidla pro uvádění biopotravin do oběhu  nejde-li o výrobce biopotravin či ekologického podnikatele, je povinen každý svůj záměr písemně oznámit neprodleně Mze;  Osoba, která uvádí do oběhu bioprodukty či biopotraviny je povinna:  používat pouze postupy, materiály a prostředky stanovené v prováděcím právním předpisu,  vést evidenci o druhu a množství bioproduktů a biopotravin, které odebírá a osob, od kterých je odebírá,  zajistit, aby nedošlo k míchání nebo záměně bioproduktů nebo biopotravin s jinými produkty nebo potravinami.

75 Evidence  nutno respektovat i související právní požadavky (zákon o hnojivech – až 7 let);  povinnost na žádost kontrolního orgánu předložit záznamy vedené podle tohoto zákona a evidence, které jsou ekologičtí podnikatelé povinni vést podle zvláštních právních předpisů.

76 Systém kontroly  Smyslem a cílem kontroly je zajistit oprávněné zájmy občana jako daňového poplatníka a spotřebitele biopotravin a zajistit ochranu ekologických podnikatelů a včelařů, výrobců biopotravin a osob uvádějících do oběhu před nekalou konkurencí.  MZe (výběrové řízení) uzavře dle zákona smlouvu s PO (dále jen „pověřená osoba“), na základě níž je pověřená osoba oprávněna vydávat osvědčení o původu bioproduktu nebo osvědčení o biopotravině, provádět kontroly a další odborné úkony.  Předpoklad administrativního a technického vybavení a předpoklad odborného vzdělávání a praxe zaměstnanců (min. úplné střední odborné vzdělání v oboru zemědělství a lesní hospodářství nebo veterinární vědy a nejméně 5 let odborné praxe nebo vysokoškolské vzdělání příslušného směru a nejméně 3 roky odborné praxe).

77 Systém kontroly  Musí být dodržena podmínka nezávislosti kontrolora.  Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl při kontrole. Tím není dotčena možnost zveřejňovat informace o výsledcích osvědčování.  Výkonem kontroly pověřena organizace :  KEZ, o.p.s. (Kontrola ekologického zemědělství, obecně prospěšná společnost). Identifikační kód: CZ-KEZ  ABCERT, GmbH. Identifikační kód: CZ-ABCERT  BIOKONT, s.r.o Identifikační kód: CZ-BIOKONT  od provádí namátkové kontroly také ÚKZUZ (5-10%)

78 Pověřená osoba je povinna:  nejméně jednou v roce provádět ohlášenou kontrolu;  pořizovat úplné záznamy o všech kontrolách a vést o nich evidenci;  vydávat osvědčení o původu bioproduktu a osvědčení o biopotravině;  kontrolovat označení takto osvědčených produktů;  podávat k souhrnnou zprávu o provedených kontrolách Mze (Věstník Mze);  kooperace a součinnost s Mze.  Je oprávněna:  vstupovat do prostorů, kde se bioprodukty a biopotraviny vyrábějí, přepravují nebo uvádějí do oběhu a vyžadovat od kontrolovaných osob potřebné doklady, informace a nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu své činnosti, včetně odběru vzorků.

79 Náhrada nákladů  Náhradu nezbytných nákladů za úkony spojené s kontrolou poskytuje kontrolnímu orgánu kontrolovaná osoba (ceník Mze).  V případě, že nebyly zjištěny nedostatky, kontrolovaná osoba náhradu nákladů neposkytuje.  Náhradu nákladů za úkony spojené s osvědčováním poskytuje kontrolnímu orgánu ekologický podnikatel nebo výrobce biopotravin.  Úhrady nákladů nesmí být nijak zainteresovány na výsledcích kontroly a osvědčování.  Nezaplacení nákladů za kontrolu osvědčování může být pokutováno až do výše ,- Kč, v opakovaném případě až do výše dvojnásobku uvedené částky.

80 Osvědčování původu bioproduktů a biopotravin  vydává kontrolní orgán pověřený Mze ČR;  v případě splnění požadavků stanovených zákonem o EZ, a to do 30 dnů od provedené kontroly, u rostlinných produktů nejpozději do sklizně dané plodiny, a to na 1 kalendářní rok;  kopii osvědčení o původu bioproduktu a osvědčení o biopotravině se předává při uvedení do oběhu spolu s bioproduktem či biopotravinou osobě, která je uvádí do oběhu;

81 Osvědčování původu bioproduktů a biopotravin  kontrolní orgán nevydá osvědčení o původu bioproduktu nebo osvědčení o biopotravině, jestliže:  nesplnil požadavky podle zákona a jeho prováděcího právního předpisu;  při živočišné výrobě hospodářské zvíře s výjimkou vakcinace a ošetření proti parazitům obdrží více než 3 dávky léčiva nebo veterinárního přípravku, u něhož je výrobcem stanovena ochranná lhůta během 1 roku života, nebo více než 1 dávku, pokud je životní cyklus zvířete kratší než 1 rok;  ekologické zemědělství či výroba biopotravin byly vážně narušeny v důsledku povodně nebo jiné havarijní události.  Odepření vydání osvědčení musí být písemné a odůvodněné, vydáno do 30 dnů od provedené kontroly.

82 Osvědčování původu bioproduktů a biopotravin  Při odepření mohou nastat dva případy:  nedostatek je odstranitelný – odepření dočasné;  nedostatek (jeho důsledky) je neodstranitelný – odepření je konečné. Evidence  Ekologický podnikatel je povinen vést:  evidenci o krmivech, doplňkových látkách a premixech, které použil v EZ  evidenci o podávání léčiv a veterinárních přípravků hospodářským zvířatům,  evidenční kartu hospodářských zvířat,  denní záznamy o přímém prodeji bioproduktů z ekofarmy konečnému spotřebiteli,  evidenci o pěstovaných plodinách, vegetačním pokryvu a obdělávání půdy.  Povinnost uchovávat 5 let od uplynutí kalendářního roku, ve kterém byly pořízeny.

83 OZNAČOVÁNÍ BIOPRODUKTŮ  rostlinný nebo živočišný produkt, na který kontrolní orgán vydal osvědčení o původu bioproduktu  „bio“ a identifikační kód kontrolního orgánu  př.: BIO Syrové kravské mléko (CZ-BIO-ABCERT-02), BIO Slunečnicový olej (AT-N-01-BIO)  zaregistrovaná ochranná známka (tzv. zelená zebra – viz. obrázek)  majitelem grafického znaku BIO již není společnost KEZ, o.p.s., ale STÁT. Známka a její propagace spadá pod SZIF (od r. 2006).

84 OZNAČOVÁNÍ BIOPRODUKTŮ  „Manuál pro používání grafického znaku BIO“  ve spojení s následujícími texty na spodní lince:  Produkt(y) ekologického zemědělství  Možno použít v ekologickém zemědělství  Zde se prodávají biopotraviny (bioprodukty)  Ekologické zemědělství.  Povinným se stává uvedení ekologických složek v seznamu složek. To lze provést použitím pojmu „ekologické, biologické“ nebo jinými vhodnými prostředky pro označení jednotlivé složky jako ekologické.

85 OZNAČOVÁNÍ BIOPRODUKTŮ  Používání nového standardizovaného číselného kódu EU bude povinné od a nahradí předchozí číselný kód.  Nový číselný kód bude graficky proveden takto:  bude začínat kódem členského státu nebo třetí země (např. DE)  bude obsahovat výraz k označení ekologické produkce  bude obsahovat referenční číslo, jež bude přiděleno odpovědným výborem  V případech, kdy je použito logo Společenství, musí se číselný kód objevit přímo pod logem Společenství.  Př: CZ-BIO-KEZ-01, CZ-BIO-ABCERT-02, CZ-BIOKONT-03

86 OZNAČOVÁNÍ BIOPRODUKTŮ - Nové povinné logo EU  S účinností od  Musí být na jasně viditelném místě, musí být čitelné, neodstranitelné  Logo Společenství MUSÍ být použito  V označování všech balených potravin a může být použito v propagaci ekologických produktů.  Logo Společenství SMÍ být použito  Na dovezeném zboží ze třetí země  Logo Společenství NESMÍ být použito  Na produkty z období přechodu  Na produkty, jež obsahují méně než 95 % ekologických složek  Na produkty pocházející z lovu volně žijících zvířat nebo rybolovu obsahujícího ekologické složky.

87 OZNAČOVÁNÍ BIOPRODUKTŮ - Nové povinné logo EU  celoevropská značka pro biopotraviny platná do  Nové logo od – bude-li schváleno:

88 OZNAČOVÁNÍ BIOPRODUKTŮ  „Pravidlo označování 70%“:  pokud při výrobě bylo použito méně než 95% avšak alespoň 70% hmotnosti nebo objemu bioproduktů (navíc označit i údaje obsahu složek BIO - výčet těchto složek a jejich celkový podíl v %) – bylo zrušeno!!! Zbytky zásob smí být prodávány do  „Pravidlo 95 %“  Účinné od , závazné pro všechny produkty od  Produkty musí obsahovat alespoň 95 % ekologicky získaných složek zemědělského původu.  Musí být používány nové prvky označování. To zahrnuje nové logo, nový číselný kód, nové označení původu a alespoň uvedení ekologicky získaných složek v seznamu složek.  při označování dodržet i povinnosti ostatních zákonů  Při značení bioproduktů či biopotravin nebo při jejich propagaci nesmí být uváděno, že představují záruku vyšší organoleptické, nutriční nebo zdraví prospěšné jakosti.

89 BIOPOTRAVINY V EU  EZ se podílelo v roce 2003 na potravinovém trhu Evropské unie v průměru 2 – 3 %. (Skandinávie x Středomoří)  objem prodeje: 9 mld. USD (2001) – 11 mld. USD  počet ekologických farem v zemích EU – více jak 105 tisíc  osevní plochy využívané EZ v Evropě - více než 3,5 mil. ha  nejprodávanější biopotraviny - zelenina, mléčné výrobky, ovoce a brambory  největší zájem o bioprodukty - Dánové, Švýcaři, Rakušané, Švédové, Nizozemci a Němci (př. Německo musí dovážet až 40 % bioproduktů)

90 BIOPOTRAVINY VE SVĚTĚ – 2003  Největší trh s biopotravinami představuje prozatím USA s velikostí cca 13 mld. USD.  Kanada – objem prodeje cca 850 mil. USD  Asie – objem prodeje 350 – 450 mil. USD  Austrálie a Oceánie - největší podíl ekologicky obdělávaných ploch, objem prodeje okolo 75 – 100 mil. USD.

91 EZ a biopotraviny ve světě (2008/09)  V celosvětovém měřítku je ekologicky obhospodařováno přes 32 mil. ha zemědělsky využívaných ploch na celkem 1,2 milionech ekologických farmách.  Největší plochy v systému ekologického zemědělství se nacházejí v Austrálii, Argentině, Brazílii, Číně a Indii.  Světový trh s biopotravinami nadále roste. Celková světová spotřeba v roce 2008 přesáhla 50 miliard dolarů.  Největší evropský trh s biopotravinami je v Německu, následuje Velká Británie, Francie a Itálie.  Největší podíl biopotravin na spotřebě potravin mají skandinávské země, Rakousko a Švýcarsko.  Švýcaři, Rakušané a Dánové mají také největší spotřebu biopotravin na obyvatele a rok, přes 100 EUR.

92 EZ a biopotraviny ve světě (2008/09)  Vzhledem ke snižující se poptávce mohou některé biosektory zaznamenat v následujících letech nadprodukci (bioovoce, obilniny, maso a mléko)  Nejvíce ovlivněni zpomalením poptávky budou producenti v rozvojových zemích, zejména pokud se orientují výhradně na vývoz.  V roce 2012 se očekává, že celosvětová spotřeba biopotravin dosáhne 66,8 miliardy dolarů.  Od července 2009 platí v Kanadě nová státní pravidla pro označování biopotravin, tzv. Kanadské normy pro biopotraviny (Canadas Organic Products Regulations).  Většina bioprodukce Jižní Ameriky je vyvážena. Obchod s bioprodukcí – od kávy a banánů ze Střední Ameriky až po cukr z Paraguaye a obilniny a maso z Argentiny – je orientován především na zahraniční trhy.  Argentina, Brazílie a Chile jsou důležitými bioproducenty, ovšem přes 90 % jejich produkce je určeno pro export. Většinu místního odbytu biopotravin zajišťují velká města jako Buenos Aires a Sao Paulo.  Patnáct latinskoamerických států má vlastní národní předpisy pro ekologické zemědělství, další čtyři státy je právě připravují. Costa Rica a Argentina získali statut „třetích zemí“ dle Evropského nařízení pro ekologické zemědělství.

93 Obrat a spotřeba biopotravin na obyvatele ve vybraných evropských státech, 2008 Země Obrat mld. EUR Spotřeba na obyvatele v EUR Německo 5,80 70,5 Velká Británie 2,61 38,3 Francie 2,60 43,2 Švýcarsko 0,94 118,7 Rakousko 0,85 102,9 Polsko 0,035 0,9 Česká republika 0,068 6,5

94 Biopotraviny v ČR (2008/09)  V roce 2008 se zvýšil počet registrovaných výrobců biopotravin z loňských 253 na 429, což znamená nárůst o 176 výrobců (69,6 %).  V roce 2008 vyvezli čeští výrobci do zahraničí biopotraviny za přibližně 145 mil. Kč,což je nárůst oproti roku 2007 o 45 %.  Zpracované biopotraviny tvoří největší kategorii na trhu, v roce 2008 se na celkovém obratu podílely 44 %. Druhou největší kategorií byla vloni kategorie mléka a mléčných výrobků, 22,5 %.  Nejrychleji rostoucí kategorií byla v loňském roce kategorie pečivo, zaznamenala růst obratu o 324 %.  Kategorie s největším podílem v České republice vyrobených biopotravin byla v roce 2008 kategorie Pečivo (96 %).

95 Biopotraviny v ČR (2008/09) - maloobchod  V roce 2008 dosáhl maloobchodní obrat s biopotravinami v České republice 1,8 miliardy korun (nárůst oproti 2007 o 510 mil.Kč, o 40 %.  Biopotraviny z dovozu se na loňském obratu podílely 57 %.  Biopotraviny se v roce 2008 podílely na celkové spotřebě potravin 0,75%.  Průměrná spotřeba na obyvatele a rok za biopotraviny byla vloni v ČR 176 Kč.  Nejvíce biopotravin nakoupí čeští spotřebitelé v super a hypermarketech (74 %), dále pak v prodejnách zdravé výživy a biopotravin (18 %) a v lékárnách (4 %).  Green marketing očekává, že český trh s biopotravinami bude v následujících 3 letech růst průměrně o 20 % ročně a v roce 2011 dosáhne hodnoty 3 mld. Kč.

96 Biopotraviny v ČR (2008/09) – nejvýznamnější události  Penny Market koupil Plus Discount, pomalu se vytrácí tak úspěšná značka BioBio. Na trhu se ani nestačila ohřát, přesto ji vděčíme za značný nárůst popularity biopotravin v ČR.  Ahold zavedl vlastní značku Albert Bio, má v ní nyní 60 položek.  Naše Bio – tak se jmenuje nová bioznačka řetězce Billa. Byla vyvinuta jen pro český a slovenský trh.  Prestižní titul Česká biopotravina roku 2008 získal ekologický sadař Slavomír Soška za jablečný biomošt Vitaminátor.  za rok 2009 ( – Biosummit)

97 PLÁNOVÁNÍ ODBYTU  prodej biopotravin v průběhu roku kolísá (zima x léto);  Při plánování odbytu:  šířit osvětu a investovat do propagační kampaně; proces je dlouhodobý;  seznamovat veřejnost s garancí a kontrolou biopotravin (což je úkolem kontrolní organizace KEZ);  učit veřejnost, jak bioprodukty a biopotraviny kuchyňsky využívat a chutně upravovat;  stanovit cenovou úroveň – vnímání ceny ;  obchodní personál zná přednosti biopotravin a dokáže zákazníkovi seriózně poradit;  vhodné obaly a celkovou image

98 Cena  největší překážka nákupu  Důvody vyšší ceny:  zvýšené dopravní náklady  skladovací náklady  zpracování probíhá v malých partiích a to v závislosti na odbytu  vyšší výkupní ceny za biosuroviny  kvalita zpracování a náročnost pěstování, čerstvost  nevhodná politika prodejců  Názor: biopotraviny nejsou drahé, ale konvenční potraviny jsou extrémně levné, protože se do nich nepromítá hodnota znečišťovaného životního prostředí.

99 Zákazníci, kteří kupují BIOpotraviny  nejčastěji ženy (48 %),  VŠ (56 %) nebo maturita,  lidé ve věku let (50 %),  domácnosti s alespoň jedním dítětem mladším 14 let,  měsíční čistý příjem na domácnost vyšší než 25 tis. Kč a  bydlí v Praze nebo naopak v malé obci s 1 – 4,99 tis. obyvateli.  Potenciálem je věková skupina do 24 let (ještě nad tím nepřemýšleli).  92 % „dotázaných“ ví o biopotravinách, kupují je 2/5 z nich.  Nákup za domácnost: většinou pravidelně (35 % z nich nakupuje 1x měsíčně nebo častěji) + utratí cca 500 Kč za měsíc.  Hlavním důvodem, proč biopotraviny nekupují, je pro největší část dotázaných jejich vysoká cena (29 %).  Z postojových výroků je zřetelný souhlas s faktem, že jsou biopotraviny jsou zdravější než běžné potraviny (76 %). Nadpoloviční většina (60 %) nepovažuje pěstování biopotravin za přechodnou módu.

100 Způsob prodeje  ze dvora (čili přímo na zemědělské farmě), na trhu a v prodejnách racionální výživy, hypermarkety a supermarkety.  prodejny racionální výživy x hypermarkety  zásilkový prodej  pensiony, restaurace a farmy – kombinace s ubytováním  Prodej biopotravin v ČR:  55 % - supermarkety  25 % - specializované bioprodejny a prodejnyzdravé výživy  10 % - prodejci potravin  8 % - prodej přímo na farmách  2 % - jiný způsob prodeje včetně nabídky Bioklubů  Chybí čerstvé ovoce, zelenina, vejce, vepřové a skopové maso.

101 MARKETING BIOPOTRAVIN  Nedostatky EZ v ČR  Nejslabší místo – propagace  Řešení jiných států  Priority státních organizací x priority nevládních organizací  Priority státních organizací – př.:  začlenit podporu do strukturální politiky  návrh a realizace strategie před kontaminací GMO  informovanost státní správy  garance kontrolního systému  komunikační kampaň k Akčnímu plánu  podpora sdružování výrobců a zpracovatelů  začlenění EZ do marketingového odboru  pravidelný sběr dat  akceptace a preference EZ v rámci OP zemědělství

102 MARKETING BIOPOTRAVIN  Priority nevládních organizací– př.:  etický kodex pro EZ  podnítit zájem o sdružování ve výrobní vertikále  zajišťovat propagaci a osvětu  návrhy na řešení krizových situací  motivovat spotřebitele k nákupu  podpora sdružování a informovanost bioprodejců  spolupráce s obchodními řetězci  zjednodušit (zlevnit) distribuční systém  „Biomarketing – podpora prodeje biopotravin a propagace ekologického zemědělství v ČR“ – projekt orgaizcace PRO-BIO  realizován prostřednictvím:  vzdělávacích a propagačních aktivit  tvorba I-net prezentací, reklamních předmětů a tiskovin  tzv. Media Relation – prezentace ve sdělovacích prostředcích  budování spolupráce se spotřebiteli zejména - vzájemné navázání kontaktů.

103 MARKETING BIOPOTRAVIN  Další aktivity:  Cena Nejlepší ekologický zemědělec roku (od r Nadační fond Františka Horského a svaz PRO-BIO; hodnotí se nabídka a kvalita služeb a bioprodukce, ekologická komplexnost hospodářství a celkový dojem).  Cena Česká biopotravina roku (od r v rámci veletrhu zdravého životního stylu Harmonie v Praze; hodnotí se potravinářská kvalita výrobku, výhody pro spotřebitele, marktingová komunikace a inovativnost produktu).  Soutěž o Bio-obal (od r motivace výrobce k výraznějšímu uplatnění značky BIO na obalech, aby se označení produktu dostalo do podvědomí veřejnosti).  biojarmark ekofarem (od r Liga Ekologických Alternativ a Heinrich Böll Stiftung; ekopavilon v Praze na Barrandově)  veletrh Harmonie (určený převážně pro spotřebitelskou veřejnost; podpořeno i Mze)

104 MARKETING BIOPOTRAVIN  Další aktivity:  účast na výstavách a pořádání seminářů v ČR i zahraniční;  účast na světové výstavě Biofach v Norimberku;  Bioakademie – Evropská letní akademie ekologického zemědělství (Lednice na Moravě);  vydávání odborných publikací za pomoci českých i zahraničních grantů;  zakládání klubů za účelem zprostředkování prodeje bioproduktů (př. Klub přátel biofarem) atd.

105 Účast ČR v ORA  ORA = Organic Retailers Association (Mezinárodní svaz prodejen biopotravin)  založen 11. května 2004 v Budapešti;  Zakladatelé: Svaz bioprodejen BNN, Německo (www.n-bnn.de); Svaz bioprodejen VNOe, Rakousko (www.vnoe.at); PRO-BIO prodej a marketing biopotravin, Česká republika (www.pro-bio.cz); Svaz obchodníků s biopotravinami MBE, Maďarsko a Svaz ekologických zemědělců Ekotrend, Slovensko (www.ecotrend.sk);  mezinárodní organizace specializovaných maloprodejců biopotravin – zastřešující organizace pro národní svazy bioprodejců;  Cíl ORA: je nabídnout spotřebitelům biopotraviny z certifikovaných specializovaných bioprodejen s kvalifikovaným odborným poradenstvím a kompletním sortimentem bioproduktů a podporovat národní svazy potřebnými odbornými znalostmi.

106 Účast ČR v ORA  Další aktivity ORA:  podpora a prosazování zájmů specializovaných bioprodejců na mezinárodní úrovni;  podpora zakládání národních svazů specializovaných maloobchodníků s biopotravinami;  úzká spolupráce s IFOAM vytvořením samostatné interní odborné skupiny;  odpovědnost za zachování integrity a kvality certifikovaných bioproduktů „od farmáře až po spotřebitele“ zavedením dobrovolných směrnic pro specializovaný prodej biopotravin;  vyvinutí systému standardů v oblasti sortimentu, služeb, prezentace, nákupu, skladování, dokumentace a označování biopotravin a kvalifikace a vzdělávání zaměstnanců bioprodejen.

107 Účast ČR v ORA  Proč certifikace systému pro prodejce?  východisko pro vzdělávání personálu;  účinný marketingový nástroj oproti konkurenci. Spolu s logem je důležitým signálem, kterému mohou spotřebitelé důvěřovat a který oceňují;  garance pro zajištění integrity ekologického zemědělství a jeho výrobků, uzavírá rozsáhlý řetězec kontrol ekologického systému hospodaření a vytváří konečný článek v řetězci ekologické produkce a její certifikace.

108 BIOPOTRAVINY v době krize

109 Stav ve světě ► Během posledních let se spotřeba biopotravin celosvětově zvyšovala o 5 miliard dolarů za rok. ► Rok 2008: finanční krize se nastartovala neudržením hypoteční zátěže v USA a eskalovala do celosvětové recese. ► Rok 2009:  Na počátku r stouply výdaje spotřebitelů v supermarketech a dalších velkých maloobchodech o 1,9 %.  Tržby v USA za BIO a obdobné zboží stoupnou o 8,7 procentních bodů na necelých 38 mld. USD (659,3 mld. Kč).  Tržby za biopotraviny z toho tvoří 511,9 mld. USD.

110 Stav ve světě ► Celosvětové snížení poptávky povede k převisu nabídky biopotravin. ► 2007: v řadě sektorů biopotravin naléhavý nedostatek x ► 2010: pravděpodobný problém s odbytem -bioovoce, obiloviny, maso a mléko. ► Nicméně, prodej biopotravin v převážné většině států Evropy drží na pozitivní úrovni i v době ekonomické recese. ► Odhaduje se, že meziroční růst spotřeby biopotravin dosáhne v roce 2009 v Evropě 2 – 6 %.

111 Stav ve světě ► Nejvýrazněji zasažené země v Evropě:  Velká Británie a  Španělsko, kde se prodeje biopotravin snížily nejvíce. ► Do některých sektorů biopotravin se po nerozvážném jednání britských maloobchodníků již začíná vracet růst. ► Ve zbylých státech Evropy se prodej biopotravin nezastavil. ► Německo: dokončilo rok 2009 s kladným růstem.  Za první tři čtvrtletí roku 2009 dosáhl růst jejich tržeb 6 %, což představuje částku 628 mil. EUR.  V prvním čtvrtletí roku 2008 růst činil 7,7 %, což je údaj mírně vyšší než v již uvedeném roce 2009.

112 Stav v ČR ► Růst domácí spotřeby biopotravin v důsledku ekonomické recese v roce 2009 výrazně zpomalil ze 40 % v roce 2008 na maximálně 5 % v loňském roce. ► Češi za biopotraviny v roce 2008 utratili rekordních 1,8 miliardy korun. ► Obchodní řetězce, které uspokojují poptávku po biopotravinách převážné většiny zákazníků v ČR, hluboký propad nepociťují, specializované prodejny však hlásí meziroční propad. ► Lidé jsou v době zhoršené ekonomické situace při nákupu biopotravin zdrženlivější.

113 Stav v ČR ► Důvod - rozdíl mezi cenami konvenčních potravin a biopotravin je v České republice stále příliš velký. ► PRO-BIO-LIGA (2009) zveřejnila v říjnu minulého roku výsledky svého šetření - meziroční nárůst cenového rozdílu o 30 % + biopotraviny byly o 140 % dražší než běžné potraviny.  Důvod: značný podíl dovozových potravin, nedostatečně efektivně kooperativní dodavatelský řetězec a vyšší náklady spojené s tuzemskou výrobou v poměrně malých výrobních dávkách. ► Stále více zákazníků začíná upřednostňovat prodej biopotravin přímo od ekologických zemědělců.  Prodej biopotravin přímo od ekozemědělců v roce 2008 dosáhl v České republice 1,4 % (v porovnání se západní Evropou zanedbatelné).

114 Krize – výzva pro biopotraviny ► v podobě nejistoty spotřebitelů z budoucího vývoje, ► v oblasti propagace a marketingu biopotravin. ► Konzumenti biopotraviny - více sofistikovaní a začínají hledat další podstatné znaky:  etický zdroj surovin,  dohledatelnost původu,  uhlíková stopa,  odpovědnost producentů a prodejců biopotravin a  udržitelný rozvoj. ► Firemní strategie „Bio Plus“ – založené na změnách spotřebitelského chování.  Cílem této strategie je motivovat firmy, aby šly nad rámec ekologické certifikace a začaly používat vysoce etické, ekologické a zejména trvale udržitelné postupy. Zákazníkům jsou pak biopotraviny nabízeny prostřednictvím těchto hodnot.  Etické nakupování je ústřední strategií pro mnoho výrobců celého světa.

115 Geneticky modifikované organizmy – zákaz použití v EZ!  Watson a Crick – objev prostorového uspořádání kyseliny deoxyribonukleové (DNA)  vznik „genového inženýrství“  „geneticky modifikované organizmy“ (GMO / LMO) = organizmy, které mají upravený genetický materiál technikami genového inženýrství  potraviny nového typu“ = potraviny vyrobené z GMO  GMO v rostlinné výrobě X např. lékařství (syntetická výroba inzulínu) nebo výroba enzymu chymosinu (potřebný k výrobě sýrů).  v roce celosvětově oseto více jak 50 % pěstební plochy sóji GMO sójou.  Další významné GMO plodiny: kukuřice, řepka a bavlna.  v roce 2003 – na světě oseto GMO plodinami 67,7 mil. ha (nárůst o 15% oproti 2002).

116 Geneticky modifikované organizmy  Země, na které připadá 99 % celkové produkce GM rostlin:  USA42,8 mil. ha  Argentina13,9 mil. ha  Kanada4,4 mil. ha  Brazílie3,0 mil. ha  Čína 2,8 mil. ha  Jižní Afrika ha  Austrálie, Indie, Rumunsko a Uruguay Pěstování GM plodin v EU má jen podřadnou úlohu. Mezi evropskými zeměmi získává prvenství Španělsko (32 tis. ha Bt- kukuřice) a Rumunsko (70 tis. ha). Přesto však v Evropě již bylo povoleno 18 GMO a dalších 31 je v různém stupni schvalovacího řízení.

117 Geneticky modifikované organizmy  Postoje a jejich změny (př. Severní Irsko)  Využití GMO technologie v potravinářství: enzymy, kvasinky, vitaminy, aroma a jiné přísadové látky.  V Německu přichází dle odhadu zhruba 60 – 70 % všech potravin do styku s genetickou technologií.  Regulovány zejména předpoklady, za jakých mohou být povolovány GMO k pokusným nebo obchodním účelům, dále označování GMO a z nich vytvářené potraviny a krmiva.  Pravidla regulace ochrany zemědělství před postižením genovou technikou, zahrnují následující tři mechanizmy: 1. pravidla „správné odborné praxe“ při pěstování GM plodin; 2. registr stanovišť, kde se GM plodiny pěstují; 3. nároky na náhradu škody při podstatném poškození způsobeném překřížením

118 Geneticky modifikované organizmy  Pravidla „správné odborné praxe“ při pěstování GM plodin zahrnují:  v rostlinné výrobě: zamezit překřížení, při výsevu a sklizni zabránit vnesení GMO do jiných pozemků a to zejména dodržováním stanovených minimálních vzdáleností, volbou odrůd, bojem proti prorůstání nebo použitím přirozených pylových bariér;  v živočišné výrobě: zamezit uprchnutí zvířat z chovu nebo naopak vniknutí jiných zvířat stejného druhu do oblasti chovu;  při skladování: zamezit smíšení s jinými výrobky zejména prostorovým oddělením a čištěním loží a nádrží;  při dopravě: zamezit ztrátám, jakož i smíšením s jinými produkty jejich oddělením a čištěním dopravního prostředku.

119 GMO v ČR  Schvalovací systém GMO důsledně rozlišuje způsob použití a to v uzavřeném prostoru (výzkum, průmyslová výroba) a v prostředí (omezené polní pokusy za přesně definovaných podmínek a zemědělská produkce). Důležitou zásadou je, že každý návrh se posuzuje samostatně a nezávisle. Povolení se uděluje na omezenou dobu.  Všechny potraviny obsahující GMO nad 1% musí být označeny. Spolehlivé metody pro stanovení GMO již v nízkých koncentracích stojí cca 300 EUR/rozbor, tj. cca Kč.  zákon č.153/2000 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty, který nabyl účinnosti 1. ledna 2001

120 Způsoby používání GMO  Uzavřené nakládání - zahrnuje vznik GMO genetickou modifikací v laboratořích a jejich kultivaci, pěstování nebo chov, zneškodnění a nakládání s produkty GMO pro výzkumné účely v izolovaných kultivačních a laboratorních místnostech;  Uvádění do životního prostředí - pěstování nebo chov GMO v polních pokusech nebo experimentálních chovech a nakládání s jejich produkty pro výzkumné účely (pokusné pěstování rostlin nebo chov zvířat v nechráněných podmínkách);  Uvádění do oběhu – běžné komerční pěstování GM rostlin nebo chov GM zvířat a výroba a prodej výrobků obsahujících GMO (rozmnožovací materiál, chovná, plemenná a jatečná zvířata, suroviny, potraviny, krmiva apod.).

121 GMO v zemědělství  GM plodiny (sója, kukuřice, bavník, řepka aj.) jsou odolné vůči určitému herbicidu nebo odolné vůči hmyzímu škůdci. U některých plodin jsou používány modifikace, díky které jsou rostliny odolné vůči chorobám způsobeným viry.  Př.: D-endotoxin (bakterie Bacillus thuringiensis) - proti hmyzu. Podle použité modifikace působí jen na určité druhy hmyzu, např. na motýly nebo na brouky a pro ostatní organizmy je neškodná. GM způsobí, že tuto látku produkuje sama rostlina a zahubí tak housenky či larvy, které se živí jejími listy nebo kořeny a přitom nezahubí ostatní hmyz, který v porostu žije.

122 Šance využití GMO:  růst efektivnosti šlechtitelských postupů;  optimalizace tradičních biotechnologických postupů;  pěstební postupy šetřící životní prostředí a zdroje v souvislosti se sníženou spotřebou pesticidů a hnojiv;  zlepšení ekologické situace v souvislosti s likvidací odpadů;  zlepšení kvality potravin;  řešení problému hladu v rozvojových zemích;  zvýšení možností lidské genetiky.

123 Rizika využití GMO:  promíchávání genetických kódů rostlin, živočichů a lidí spojené s nepředvídatelnými následky;  tvorba nové, jiné či neznámé substance a nekontrolovatelné rozšiřování pozměněného genetického materiálu (nebezpečí nevratného genetického znečištění);  negativní působení a ekosystémy (biologická diverzita, vliv na zemědělství);  podpora alergií (prostřednictvím nových či pozměněných proteinů);  přenos rezistentních genů;  nemorálnost patentů naživé organizmy;  používání nevyzkoušených technologií GM bez důkladných a jednoznačných testů, které jsou inherentně riskantní z hlediska zdravotního stavu a biodiverzity (vystavení lidstva nepřijatelnému riziku).  riziko zneužití GMO – tzv. bio – terorizmus.

124 Děkuji za pozornost 


Stáhnout ppt "Obchod s biopotravinami  Ing. Petra Šánová, Ph.D   Zápočet: test  Literatura: Moodle (heslo:EUE35Z)"

Podobné prezentace


Reklamy Google