Kapitola 8 ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ.

Prezentace na téma: "Kapitola 8 ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ."— Transkript prezentace:

1 Kapitola 8 ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

2 Základní pojmy: Stavební objekt Stavba Stavební pozemek Zařízení staveniště

3 Základní požadavky na ZS:
Zabezpečení ZS, oplocení, vstupy, vjezd Bezpečnost, ochrana Budovy v rámci ZS bezpečné Řádné uskladnění materiálů a výrobků Podzemní, energetická, telekomunikační, vodovodní a kanalizační sítě v prostoru ZS se musí polohově a výškově vyznačit nejpozději před odevzdáním ZS Veškeré vstupy na ZS musí být uzamykatelné Vodorovné komunikace pro chodce min 0,75 m, obousměrný provoz 1,5 m, při sklonu větším 1:3 musí být jednostranné zábradlí do výšky 1,1 m, podchodná výška 2,1 m (výjimečně 1,8 m + osvětlení a označení) Zastavěné území – oplocení do výšky 1,8 m

4 ZS a jeho členění: Členění objektů ZS podle účelu: Provozní Výrobní Sociální

5 Objekty Zařízení Stroje Zařízení staveniště Provozní Výrobní Sociální a hygienické Zařízení pro ochranu a bezpečnost Komunikace a objekty na nich Sklady, skládky Kanceláře Údržbářské dílny a opravny Energetické zdroje a rozvody Šatny, přístřešky Hygienické zařízení Jídelny a kuchyně Ubytování Zařízení služb Zařízení společenské Výrobny směsí Výrobny dílny Příprava výztuže a dílců

6 Výrobní zařízení staveniště
Staveništní Mimostaveništní Objektové Centrální Podnikové Servisní Úsekové Podnikové Servisní Výrobna betonové směsi Ústřední výrobna betonové směsi Výrobna malty Ústřední výrobna malty Příprava výztuže Ústřední příprava výztuže Tesařská dílna Ústřední příprava bednění Ambulantní výrobna dílců Výrobna prefabrikátů Ústřední sklářství

7 Pc = Pi + Ps + Pt + Pmd + Po (m2) Obsahuje plochy potřebné pro:
Z hlediska lokality a hlavní funkce se ZS rozděluje: Objektové-slouží pro daný objekt Úsekové-pro určitý úsek stavebního komplexu Centrální-vybudované pro celý stavební komplex s mnoha objekty Velikost celkové plochy ZS lze orientačně určit: Pc = Pi + Ps + Pt + Pmd + Po (m2) Obsahuje plochy potřebné pro: Pi investiční objekty stavby Ps zhotovitele stavební části stavby Pt zhotovitele technologické části Pmd Mezideponie výkopku a ornice Po Ostatní části ZS

8 Provozní zařízení staveniště
Pracoviště pro administrativu Objekty údržby, dílny Staveništní komunikace Sklady a skládky Energetické zdroje a zařízení Zařízení na ochranu a bezpečnost Mimostaveništní Ústřední sklady a skládky Ústřední garáže a opravny Ústřední zkušebny Ústřední dílny Překládací stanice

9 Pracoviště pro administrativu stavby: (pro návrh slouží základní orientační údaje)
Vedoucí stavby: m2 Technický personál, mistři: 2-12 m2 na 1 pracovníka Ostatní pracovníci: 5-8 m2 na 1 pracovníka Typologické zásady Stavbyvedoucí – výhled na stavbu Mistři a skladník by měli mít přehled o provozu na příjezdových komunikacích (doprava a přejímka materiálu) Objekt musí mít hygienické zařízení Objekt stavbyvedoucího a administrativy musí být vybaven telekomunikačními prostředky Konstrukce objektu musí umožňovat zimní provoz

10 Staveništní komunikace a doplňující objety:
Vozovky a chodníky Železniční vlečky, úzkokolejné a jednokolejné dráhy Jeřábové dráhy Doplňující objekty na komunikacích

11 Dočasné staveništní vozovky a komunikace:
Dočasná vozovka má být v dosahu staveništního jeřábu, Je-li to možné jednosměrná, bez křížení, přímá, Šířka jednoho proudu min. 3 m, dvouproudové min. 5 m, nezpevněné krajnice široké alespoň 0,5 m, Při delších trasách u jednoproudových vozovek se provádí odstavné plochy, Min. vzdálenost okraje vozovky od pevných částí konstrukce objektů ve vodorovném směru je 0,6 m u ramp 0,3 m, Podélné sklony vozovek nesmí přesahovat 15 %, při sklonu větším jak 8 m musí být cesta na konci přímá a musí končit vodorovnou části délky min.30 m, panelové vozovky musí mít sklon max.8%, Příčný sklon vozovky se navrhuje 2-4 %.

12 Doporučené min. poloměry oblouků:
Pro běžné nákladní automobily poloměr 10m, Pro vozidla s přívěsy a návěsy poloměr 15 až 20 m, Pro osobní vozidla poloměr 6 m, Max dovolená rychlost pojezdu vozidel na staveništi 10 km.h-1, v místech kde se pracuje jen 5 km.h-1. K vybudování vozovek se používá: V max. míře místní zdroje materiálů (štěrkopísky z výkopů, odpad z lomů, recyklované stavební drtě, apod.), Hrubé štěrky, drcená struska a jiná kameniva, ŽB silniční panely osazované do štěrkopískového lože, V menší míře to může být stabilizace zeminy nebo monolitický beton, Pod tělesem vozovky je třeba sejmout ornic, vyrovnat, vyspádovat, zhutnit a odvodnit podloží.

13 Chodníky: Min. šířka 0,75 m, Při obousměrném provozu 1,5 m, Zpravidla šířka 1 m, Pokud se chodníky používají i pro ruční dopravní prostředky musí být šířka o 0,6 m širší než je šířka těchto používaných dopravních prostředků, skol 1:5, Chodníky pro chůzi sklon 1:3, Schody u staveništních chodníků se budují u spádu nad 1:2 a jejich největší sklon může být 1:1, musí mít alespoň jednostranné zábradlí, Materiál pro chodníky: škvára, kámen, drť, betonové dlaždice, žb panely.

14 Jeřábové dráhy: Navrhují se pro pojez d stavebních jeřábů kolejových, Zhotovují se na podloží zbaveném ornice, vyrovnaném a řádně zhutněném, odvodněném podkladu, Skládají se z: podsypu, roznášecí vrstvy, dřevěných pražců, kolejnic s příslušenstvím, Vybavují se koncovými vypínači a zarážedly s uzemněním, Roznášecí vrstva je z drceného štěrku nebo v kombinaci se silničními panely, Podloží, skladba jeřábové dráhy a její únosnost musí být podložena statickým výpočtem, Podle rozchodu kolejnic se jeřábové dráhy rozdělují do 5 m a nad m.

15 Pří návrhu jeřábové dráhy je třeba respektovat tyto zásady:
Dráha musí být postavena na vodorovném podloží dostatečné únosnosti, vlastnosti podloží a jeho únosnost musí vycházet z geologického průzkumu a nesmí se měnit klimatickými vlivy, Dráha nesmí být uložena na nezhutněném podloží, podloží z nezhutněné navážky, bahnitém nebo jinak rozbředlém podloží, nebo v blízkosti výkopu, Ochranná pásma venkovního el. vedení od krajního vodiče na každou stranu činí: 10 m pro napětí do 60 kV 15 m pro napětí od 60 kV do 110 kV 20 m pro napětí od 110 do 220 kV Boční vzdálenost jeřábu od pevných konstrukcí musí být i při jeho otáčení a pojezdu min.0,6 m a to na výšku alespoň 2 m od povrchu pochůzího terénu, Křížení jeřábové dráhy není přípustné, Doporučuje se odvodnění celého tělesa jeřábové dráhy, zejména je-li předpoklad podmáčení, Pro každou jeřábovou dráhu musí být zpracována projektová dokumentace s tímto obsahem: - doklad o únosnosti a vlastnostech podloží, výkresová dokumentace (půdorys, podélný a příčný řez dráhy a tělesa dráhy, el.instalace), technická zpráva.

16 Skladování materiálů:
Sypký volně ložený materiál se ukládá v přirozeném sklonu, tak aby nedocházelo k jeho sesouvání, pokud se materiál odebírá ručně tak se uskladňuje max. do výšky 2m, pokud se odebírá strojem výška není omezena. Sypký materiál v pytlích se ukládá do uzavřených skladů (cement, vápno, suché omítkové směsi, apod.), podlaha a stěny musí být odizolovány proti vlhkosti, při ruční manipulaci s materiálem je výška pro uskladnění max. do výšky 1,5 m, při použití mechanizace výška m. Skladování v silech – doporučení výrobce. Kapalina se skladuje jako kusový materiál – pokud je pevně uzavřená v obalu, v otevřených nádobách smí být naplněna do ¾ obsahu nádoby, a ukládají se jen v jedné vrstvě. Kusový materiál pravidelných tvarů se smí skladovat do výšky 1,8 m, nepravidelných tvarů do výšky 1 m, materiál na paletách do výšky 2 m. Prefabrikáty se ukládají na podložky z tvrdého dřeva. Stěnové panely se ukládají ve svislé poloze a opírají se o opory. Průchody mezi figurami prefabrikátů jsou šířky 0, 75 m. Ocelový materiál se ukládá pod přístřešek. Nebezpečné kapalné látky v uzavřených obalech – dle doporučení výrobc.

17 Jednorázová dodávka a spotřeba materiálu
S (m2) S plocha skládky d čas vyjádřený ve dnech ko velikost plochy potřebné pro uskladnění dodávky I velikost plochy potřebné pro uskladnění materiálu j den spotřeby materiálu f (d) = ko ko i j d (dny)

18 Jednorázová dodávka a postupná spotřeba materiálu
S (m2) q velikost plochy potřebná pro uskladnění dodávky I den dodávky materiálu j den spotřeby materiálu q f (d) j i d d (dny)

19 Cyklická dodávka a postupná spotřeba materiálu
S (m2) q velikost plochy potřebná pro uskladnění jedné cyklické dodávky t0 časový interval mezi dodávkami i den první dodávky materiálu j den spotřeby materiálu z poslední dodávky materiálu c počet cyklů dodávek q f (d) d (dny) i d i + t0 i + (c-1) t0

20 Projekt ZS: Technická zpráva k ZS Výkresová dokumentace Rozpočet ZS
Časový plán realizace a likvidace ZS a plán nasazení hlavních druhů stavebních strojů Do nákladů na ZS se započítávají: Náklady na zpracování dokumentace ZS Nájemné z pronajatých pozemků a objektů pro ZS Náklady na renovaci a dodatečné úpravy objektů využívaných jako ZS U demontovatelných objektů náklady na montáž a demontáž, dále opotřebení Náklady na energie Náklady na údržbu objektů ZS Náklady na ostrahu staveniště Náklady na odstranění ZS po dokončení stavby Náklady na ZS u běžných staveb by se měly pohybovat v rozmezí 2 -5 % z celkových nákladů na stavbu.