Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Kreativita a spolupráce jako klíčové faktory rozvoje vnitřních měst Ondřej Slach.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Kreativita a spolupráce jako klíčové faktory rozvoje vnitřních měst Ondřej Slach."— Transkript prezentace:

1 Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Kreativita a spolupráce jako klíčové faktory rozvoje vnitřních měst Ondřej Slach Fórum pro kreativní Plzeň 2012 Fórum pro kreativní Plzeň 2012

2 Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Kultura jako motor městského rozvoje   Od 70. let 20 století lze pozorovat úpadek významu měst ve vyspělých ekonomikách   Hlavní příčiny – deindustrializace - pokles významu průmyslu   Suburbanizace –   prostorové a funkční rozšiřování měst za své původní hranice   Sice nástup služeb (tercializace) – od 80. let však přesun i služeb mimo města

3   Celkově nový motor: Kulturní a kreativní odvětví ???   Kontext: Rostoucí konkurence na všech geografických úrovních a vysoká   Význam: Kultura jako „slippery faktor“ – imobilní faktor „ukotvující“ mobilní produkční faktory (kapitál, lidé, informace)   Role: Kultura jako faktor zlepšující image zlepšení externí image z pohledu investorů a turistů. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Možné pohledy na kulturu

4   Role: Rostoucí význam kultury jako součásti „kvality místa“ („Quality of Place“) ve vztahu ke „kreativní třídě“   Čím vyšší je kvalita života (Quality of Life), respektive kvalita místa (Quality of Place), tím vyšší je pravděpodobnost, že v daném místě bude vysoká koncentrace podniků s vysokou přidanou hodnotou a vysoce kvalifikovanými pracovníky. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Možné pohledy na kulturu

5 Aspekty kvality místa Florida (2002):   what’s there – kombinace přírodních a kulturních atrakcí;   who’s there – pestrá společenská struktura, možnost inspirativní interakce;   what’s going on – pouliční život, atmosféra, urbanita, kavárny atd. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Možné pohledy na kulturu

6 Kulturní a kreativní odvětví jako ekonomické motory Kontext:   Rostoucí tlak na snižování nákladů u klasických produkčních odvětví,   Zvyšující se symbolická a estetická hodnota produktů (Lash, Urry, 1994), respektive kulturalizace ekonomie. Role: Kulturní a kreativní odvětví mohou vytvářet nové ekonomické příležitosti, které jsou odolné (resilient) vůči tlakům na snižování nákladů způsobených globalizací (Wojan et al., 2007). Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Možné pohledy na kulturu

7   Kulturní produkty všeho druhu utvářejí a konstantně zvyšují své podíly na výstupech moderního kapitalismu a sektory vyrábějící tyto produkty reprezentují v současnosti nejdynamičtější sektory“ (Scott, 2000, str. 3).   KKO: Aktivity, které mají původ v individuální kreativitě, schopnostech a talentu a mají potenciál pro tvorbu bohatství a tvorbu pracovních míst skrze generaci a využívaní intelektuálního vlastnictví. Tyto aktivity se odehrávají v následujících sektorech: reklama, architektura, umění, design, móda, film, tisk, software a další“ (DCMS, 1998, s. 10). Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Možné pohledy na kulturu

8 Přispívají celkově:   K tvorbě nových pracovních míst (5,8 miliónu zaměstnanců – tj. 3,1 % všech zaměstnaných osob v EU25, 2004), kdy v roce 2010 vykázaly v Německu jako jediné růst počtu zaměstnanců (1,8 %), kdy např. zpr. průmysl zaznamenal pokles o 4,5 %.   Mohou prostřednictvím tzv. „spill-across“ (Florida, Stolarick, 2006) přispět k vyšší inovativnosti lokální produkčních systémů a napomoci k jejich nezbytné diverzifikaci, která představuje významný předpoklad pro celkovou konkurenceschopnost regionů (Blažek, 1999). Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Možné pohledy na kulturu

9 Kontext:   Suburbanizace a snižování atraktivity měst (hlavně vnitřních měst)   a jednoznačná tendence kulturních a kreativních odvětví koncentrovat se do měst (do specifických čtvrtí) Význam: Kultura jako faktor regenerace měst Role: Nový motor regenerace měst Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Možné pohledy na kulturu

10 Přístupy:   Kulturou tažená regenerace   Nástroje: vlajkové projekty infrastrukturní povahy (flagship projects)   nebo rozsáhlé events, především pak EHMK (Richards & Wilson 2004, Paris & Baert, 2011).   Přibližně od 90. let minulého století byl rozšířen koncept kulturní regenerace o:   „kreativní města“ (Landry 2000),   kulturní klastry či čtvrtě (Mommaas 2004)   či tematicky orientované čtvrtě (Bell & Jayne 2004). Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Možné pohledy na kulturu

11   Od rozvoje velkých projektů směrem k podpoře na (jemnější) menší úrovni (large scale vs small scale development)   Z hlediska podpory „od politiky zaměřené na organizování příležitostí k více slaďující politice, zaměřené také na vytvoření prostorů, čtvrtí a prostředí pro kulturní produkci a tvořivost (Mommass, 2004, str. 508). Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Možné pohledy na kulturu

12  Obecně lze vnímat umělce na straně jedné jako oběti kapitalistických tržních sil a současně také jako iniciátory (viníky) změn, jež mají negativní důsledky (např. sociální exkluze) při procesu regenerace (KNOX, 1987).  V pozitivním smyslu, a to primárně ve vztahu k procesu gentrifikace, je vyzdvihována schopnost umělců přispět k celkové valorizaci prostoru (např. tím, že vytvářejí, vnímají a uchovávají hodnoty, které oceňují prostor) (LEY, 2003). Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Umělci a prostor

13  „urbánní pionýři“ (urban catalyst) – zhodnocení nemovitosti renovací bytových či nebytových jednotek ruku v ruce s celkovou kultivací prostoru (ZUKIN, 1982).  Nicméně ve většině případů vytvářejí prostor pro vstup privátního kapitálu, který akceleruje celkový proces regenerace především prostřednictvím masovější realizace rezidenčních a komerčních projektů (především volnočasové a zábavní infrastruktury), tzn. primárně kulturní funkce jsou následně využívány (konzumovány) privátním kapitálem (CAMMERON, COAFFE, 2005). Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Umělci a prostor

14 Stodolní ulice   V prvních dekádách 20. Století jedno z center večerního života Ostravy   Od II. světové války úpadek a na počátku 90. let byla tato lokalita výstižně nazývána ostravským „Bronxem“ (Kubíček 2000). Regeneraci Stodolní ulice po roce 1989 lze chronologicky rozdělit do tří etap:   První etapu charakterizuje vznik klubu Černý Pavouk v roce 1994 a postupné oživení ulice díky alternativní kultuře ("doba pionýrů"), doprovázené vznikem dalších klubů.   Druhá etapa je charakteristická extenzivní expanzí barů a vzniku tzv. Clublandu v oblasti Stodolní ulice ( ).   Třetí etapa trvá doposud a je pro ni typická stabilizace a masivní komercionalizace nabídky (fáze zralosti), doprovázená naprostou stagnací až totální absencí živé kultury v oblasti. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Umělci a prostor: příklad

15 Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

16  Hlavními nositeli regenerace prostoru Stodolní ulice – umělci, respektive hlavní představitelé undergroundové scény města Ostravy (generace Černého pavouka)  Využití „opomenuté“ části vnitřního města - která v této etapě skýtala nejenom rozpadající se architektonicky zajímavé budovy s nízkými nájmy, ale také především prostor bez jakékoliv formální či neformální kontroly či přítomnosti jiných aktivit, který by vyvolávaly konflikty. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Umělci a prostor: příklad

17  Svou roli sehrála také skutečnost, že v období „divoké porevoluční transformace“ (např. územní plán byl přijat až v roce 1994) prakticky neexistovala územní či funkční regulace prostoru a ve veřejném sektoru dominoval princip „laissez-faire“ s maximální důvěrou v trh.  Současně naprostá pasivita veřejného sektoru vedla k transformaci prostoru na ryze „konzumní“ prostor !!! Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Umělci a prostor: příklad

18 Děkuji Vám za pozornost Ondřej Slach Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita


Stáhnout ppt "Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita Kreativita a spolupráce jako klíčové faktory rozvoje vnitřních měst Ondřej Slach."

Podobné prezentace


Reklamy Google