Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kreativní potenciál městských aglomerací a jejich role v nové etapě ekonomického vývoje Jitka Kloudová Jitka Kloudová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kreativní potenciál městských aglomerací a jejich role v nové etapě ekonomického vývoje Jitka Kloudová Jitka Kloudová."— Transkript prezentace:

1 Kreativní potenciál městských aglomerací a jejich role v nové etapě ekonomického vývoje Jitka Kloudová Jitka Kloudová

2 OBSAH •Jsme na prahu nového vývoje evropské společnosti ? •Co si představit pod pojmem kreativní ekonomika, kreativní třída? •Jakou roli může sehrát město v kreativní ekonomice? •Jaký kreativní potenciál má Plzeňský kraj ve srovnání s ostatními kraji?

3 Jsme na prahu nového vývoje evropské společnosti? •20.století – přechod od zemědělské výroby k průmyslové, informační a znalostní ekonomice (společnosti) - vytvoření materiální a vědomostní základny •21. století – uvolnění kreativity -nápad, idea, významný faktor -kreativní ekonomika (společnost)

4 Homo creativus Lidská kreativita: •kreativita s níž je si člověk schopen zvyšovat svoji životní úroveň –navyšování svého užitku - homo economicus. •schopnost tvořit pro přežití nepotřebné statky jako je umění, literatura či filozofie, tyto zdánlivě nepotřebné aktivity jsou však významným příspěvkem národníhobohatství. •homo creativus. Profesor Joel Mokyr - v bohatých ekonomikách žijeme jiné životy a máme jiné hodnoty, jsme tolerantnější a liberálnější díky naší materiální úrovni, na které se nacházíme.

5 Co si představit pod pojmem kreativní ekonomika •Základem kreativní ekonomiky je rozvoj oblastí jako je věda, umění a kultura, přičemž tyto oblasti jsou stále významněji komercializované. Idea, nápad se tak vedle kapitálu a lidské práce stává dalším významným výrobním vstupem. •Kreativní ekonomika je založena na kreativním průmyslu jako je mediální průmysl, film, hudební průmysl, počítačové hry, lllllllllvýzkum, ale i kulturní průmysl.

6 “Kreativita se stává řídící silou ekonomického růstu.” (Richard Florida, Irene Tignali, Europe in the Creative Age). „Investice a spotřeba rozhodují o výši naší životní úrovně. Nacházíme se v období, kdy i nemateriální spotřeba jako je umění, kultura, budou mít významný vliv na naše ekonomické bohatství. Fascinující na tom je, že vedle vyšší úrovně materiální, získáme i nový, duševní rozměr.“ ( Jitka Kloudová, z vystoupení na konferenci Freedom of Creativity, pod záštitou Václava Havla, 19.listopadu 2009 v Bratislavě)

7 Rozvoj kreativní ekonomiky Dvě strany mince •Investice do umění, kultury a kreativního sektoru •Podpora spotřeby uměleckých, kulturních produktů a v širším pojetí výstupů kreativního sektoru.

8 Nová třída pracovníků - kreativní třída Výrazný nárůst podílu pracovníků v kreativních odvětvích a růstu podílu kreativních firem na HDP. Tvoří se nová pracovní třída, pracovníků, kteří mají jiné potřeby a potřebují jiné zázemí, stejně jako firmy v kreativním průmyslu. Pracovníci v reklamě, architektuře, umění, v řemeslné výrobě, designu, módě, filmu, hudbě, divadle, vydavatelství, výzkumu, software, pracovníci vytvářející nové hračky a počítačové hry, pracující v televizi, v rádiu. (Florida, R.,2002)

9 Kreativní třída Zdroj: (Florida, R b, s.74)

10 Preference hodnot pracovníků informačních technologií Zdroj: Florida R., The Rise of the Creative Class, 2004, strana

11 Čím je charakteristické kreativní město? •Je místem, kde člověk rád žije, je zde kreativní prostředí, kulturní a sportovní vyžití, k čemuž silnou měrou přispívají místní úřady. Takové místo se vyznačuje otevřeností, tolerantností, kulturním zázemím, nekorupčním prostředím a vyšší koncentrací kreativních jedinců.

12 4 pilíře kreativního města Lidé •Nositeli kreativity - formují kreativní potenciál celého regionu. Místo •64% pracovníků má tendenci si nejdříve vybrat velká kreativní města a teprve poté firmu a zaměstnání, před 15 lety, 80% první vybrali firmu a pak místo Místní vláda, institucionální a kulturní zabezpečení •veřejné granty, projekty na podporu vzniku muzeí, knihoven,.. •lidové školy umění nebo amatérská sdružení •dostatek finančních prostředků a nekorupční prostředí Školství - Univerzity

13 Kreativní index (NCI) •skládá ze tří sub-indexů •Toleranční a společensko-kulturní index. Z 11 indexů, týkajících se převážně společensko-kulturního prostředí a migrace, jež zachycuje otevřenost prostředí. •Talent index. Zabývá vzdělanostní základnou a kreativním lidským potenciálem. Vybraných 7 indexů se zabývá převážně vysokoškolskými studenty, pracovníky ve vědeckých oborech a finanční podporou VaV. •Technologie index. Zahrnuje téma, které největší měrou přispělo ke vzniku kreativní ekonomky,technologie, převážně v oblasti ICT. Indikátory se zabývají poměrem podniků či zaměstnanců působících v technologických oblastech. Pozornost je věnována patentům a využití internetu.

14 Kreativní potenciál Plzeňského kraje Nejsilnější stránka - kulturně-společenské prostředí a tolerance. •Existence potenciálu pro rozvoj kreativního sektoru a přilákání kreativních pracovníků z pohledu prostředí, které je zde vytvořeno Nejslabší stránka - lidé: •chybí zde dostatečná vzdělanostní základna •není zde dostatek vysokoškolských studentů a pracovníků ve vědeckých oborech s finanční podporou VaV •S nedostatkem kreativní pracovní síly pak úzce souvisí i slabě zastoupená oblast technologií, převážně v oblasti • ICT.

15 Kreativní index (NCI) 2009 a 2010

16 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Kreativní potenciál městských aglomerací a jejich role v nové etapě ekonomického vývoje Jitka Kloudová Jitka Kloudová."

Podobné prezentace


Reklamy Google