Socioekonomická geografie

Prezentace na téma: "Socioekonomická geografie"— Transkript prezentace:

1 Socioekonomická geografie
Přednáška č. 8 Geografie dopravy – ekonomický význam dopravy

2 Nárůst sektoru dopravy
Sektor dopravy zaznamenává trvalý růst (růst je kapacitní i vzdálenostní) Faktory: pokles nákladů - díky technologickým inovacím Stále více regionů je „zatahováno“ do ekonomického dění (doprava jako faktor ekonomické globalizace)

3 Vztah dopravy a ekonomiky
Efektivní dopraví systém vyšší mobilita vyšší ekonomické a sociální příležitosti Neefektivní dopravní systém omezená mobilita omezené ekonomické a sociální příležitosti Pozornost často omezena pouze na dopravní infrastrukturu – Prostředek v. cíl – dopad infrastruktury na rozvoj území (D 48 v. D 8)

4 Užší pojetí – dopravní mobilita jako ekonomická aktivita
Poskytuje služby svým zákazníkům (lidé, firmy,…) Vytváří pracovní místa ( v ČR pracuje přes 7 % EA v sektoru dopravy) Výrazný generátor příjmů

5 Zaměstnanost ve světě v dopravě

6 Změna charakteru osobní přepravy

7 Ekonomický přínos dopravy
Makroekonomický pohled – doprava jako faktor velikosti výroby, zaměstnanosti a příjmů v národní ekonomice; ve většině rozvinutých zemích vytváří doprava 6 až 12 % HDP Mikroekonomický pohled – význam dopravních nákladů (firmy, investoři, domácnosti). Dopravní náklady – 10-15% výdajů domácností a 4 % výrobních nákladů (značně individuální !!!)

8 Vztah dopravy a ekonomického růstu
Je zřejmý, ale nelze jednoznačně formulovat zákonitost  Existují země kde nejdříve rostla ekonomika a ta vyvolala dopravní inovace Jinde se nejdříve zlepšila úroveň mobility, která byla teprve následována růstem ekonomiky Rozvoj dopravy může tedy předcházet či následovat ekonomický rozvoj daného území

9 Dopravních inovací a hlavních vln ekonomického rozvoje
Námořní doprava = spojena s první fází evropské expanze (16. – 18. století), mezinárodní obchod v hlavních koloniálních říších té doby Železníční doprava – vazba na klíčovou fázi průmyslové revoluce (hromadná přeprava surovin) Silniční doprava – 20 st. změna lokalizační logiky mnoha výrobních i nevýrobních aktivit. Nárůst individuální přepravy. Letecká doprava, telekomunikace, přenos informací – dnes, vytváření globální ekonomické sítě

10 Doprava v době globalizace
Zrychlení dopravy – pokles její časové náročnosti (můžeme pozorovat v ČR). Podmíněno hlavně inovacemi v dopravě. Pokles relativních cen dopravy (zejména ve vtahu poklesu cen dopravy na cenách výrobních výstupů)

11 Relativní pokles cen dopravy

12 Časoprostorová komprese
Čím rychlejší jsou dostupné druhy dopravy, tím je možné za danou dobu překonat větší množství prostoru Lze hovořit až o tzv. kolapsu prostoru … Nicméně to, že prostor je rychleji překonatelný neznamená, že neexistuje!!! Výrazným způsobem se zejména zvyšuje možnost dopravy do významných globálních center (např. Londýn)

13 Časoprostorová divergence
Opačný proces, kdy dochází k prodlužování cestovních časů ve vybraných místech Rostoucí vliv kongescí v řadě metropolitních regionů (pohyb v přeplněných městských ulicích je tak i v současnosti zhruba stejně rychlý jako před stovkami let v době koňských povozů) Pro organizaci světového prostoru je však důležitější převaha časoprostorové komprese.

14 Selektivní časoprostorová komprese
Spojení významných populačních a hospodářských center hierarchicky nadřazenými dopravními sítěmi (dálnice, frekventované letecké trasy) a jejich relativní přiblížení Relativní oddálení takto nevybavených území

15 Důsledek globalizace na prostorovou organizaci
Menší závislost na vztazích v bezprostředním okolí Větší závislost napříč prostorem (tedy i na vzdálených místech, prohlubování interdependence)

16 Problémové aspekty narůstající mobility
Benefit z mobility je selektivní proces (viz omezené možnosti chudších, starších a méně vzdělaných) Určité skupiny mohou být z určitých forem mobility „vyloučeny“ (např. nutnost automobilu v rámci komerční suburbanizace)

17 Problémové aspekty narůstající mobility 2 - Kongesce
Rostoucí intenzita využití dopravních systémů vede k tomu, že určité části dopravní sítě jsou běžně užívány v míře překračující návrhovou kapacitu Městská centra (Londýn, Praha – nutnost vytvářet inovativní koncepty např. „park and go“)

18 Problémové aspekty narůstající mobility 3 - Nehodovost
V důsledky stále vyššího využití dopravní infrastruktury neustále narůstá nehodovost (zranění, lidské životy, hmotné ztráty) Stupeň bezpečnosti dopravy významně závisí na použitém druhu dopravy – žádný dopravní obor není zcela bezpečný, nicméně statistiky nehodovosti s obrovským náskokem vede silniční doprava (v průměru v zemích OECD na ni připadá 90 % všech dopravních nehod)

19 Nehodovost dle druhu dopravy v USA