Metodologie sociologického výzkumu

Prezentace na téma: "Metodologie sociologického výzkumu"— Transkript prezentace:

1 Metodologie sociologického výzkumu
M. Šťovíčková, FHS UK Praha,2009/2010

2 Upozornění Hlavní studijní literaturou pro přípravu na test je Giddens: Sociologie. Tato prezentace, představená na soustředění je pouze orientačním materiálem, který Vám má přiblížit vybraná témata.

3 Sociologický výzkum Empirická část sociologie (x teoretická část)
Shromažďování údajů tzv.dat, statisticky se zpracovávají a zpětně teoreticky vyhodnocují

4 Empirický výzkum společenských věd
je jeden z mnoha způsobů vytváření „zobrazení“ sociálního života organizovaný, systematický a logický proces zkoumání využívající empirických dat pro zodpovězení otázek/testování hypotéz Znáte jiné způsoby, jak zobrazovat sociálního života? Jak se liší?

5 Empirický výzkum v sociálních vědách
Empiricismus – zkušenost jako základ, zdroj znalostí „empirický“ = založený na zkušenosti nebo pozorování světa Cíl: získat data – pozorovatelné informace o světě a některých jeho aspektech

6 Další typy výzkumů v sociálních vědách
Teoretický výzkum Analytický výzkum Konceptuálně-filosofický výzkum Historický výzkum (Punch 2006)

7 Cíle sociálního výzkumu
Explorace Popis situací a událostí Otázky: co, kde, kdy, kdo Vysvětlení Otázka: proč

8 Metodologie Souhrn postupů, pomocí nichž se dosahuje ověřeného, relativně pravdivého, validního poznání

9 Způsob produkce poznání/dat
Dva přístupy: Dedukce Indukce

10 Dedukce a indukce Dedukce Indukce od obecného k jednotlivému
vychází z teorie nebo obecně formulovaného problému technika pro aplikování teorie Indukce od jednotlivého k obecnému pozorování, pátrání po pravidelnostech v realitě technika pro generování teorie

11 Deduktivní způsob poznání → kvantitativní výzkumné strategie
Induktivní způsob poznání → kvalitativní výzkumná strategie

12 Kvantitativní, kvalitativní výzkumná strategie
1. teorie 2. pracovní hypotézy 3. sběr dat 4. analýza dat 5. testované hypotézy – ověřená, nebo zdokonalená teorie Kvalitativní 1. sociální problém 2. terénní výzkum – souběžné vytváření vzorku, sběr dat, analýza a interpretace 3. hypotézy zakotvené teorie, nebo zasvěcený analytický popis

13 Rozdíly v cílech Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum
cílem je testování hypotéz Kvalitativní výzkum získání podrobného popisu, porozumění tvorba hypotéz, nové porozumění, tvorba teorie

14 Rozdíly v postupu Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum
oddělené operace teorie – hypotézy – konstrukce vzorku – sběr dat – analýza dat – testování hypotéz, ověření nebo zdokonalení teorie Kvalitativní výzkum operace prováděné paralelně Sociální problém – terénní výzkum zahrnující vytvoření vzorku, sběr dat, analýza a interpretace dat – tvorba hypotéz nebo také nových teorií

15 Volba výzkumné strategie I.
Není jedna nejlepší výzkumná metodologická strategie, obě jsou potřebné, obě mají silné a slabé stránky, obě mají být kombinovány, pokud je to vhodné Volba závisí na výzkumné otázce a zdrojích, které má výzkumník k dispozici

16 Volba výzkumné strategie II.
Otázky a výzkumné strategie musejí být ve vzájemném souladu Nejdříve se soustředíme na to, co chceme nalézt – výzkumné téma/otázky Pak volíme výzkumnou strategii, jak bude výzkum prováděn

17 Volba výzkumné strategie- př.
Oblast výzkumu Sebevražednost mladistvých Výzkumné téma vhodné pro kvantitativní strategii výzkumu: Četnost sebevražednosti v různých skupinách vhodné pro kvalitativní strategii výzkumu Způsoby ovlivňování sebevražedného chování mladistvých

18 Postup kvantitativního výzkumu
1. FORMULACE TEORETICKÉHO NEBO PRAKTICKÉHO SOCIÁLNÍHO PROBLÉMU  2. FORMULACE TEORETICKÉ HYPOTÉZY 3. OPERACIONALIZACE (VÝSLEDKEM OPERACIONALIZACE JSOU PRACOVNÍ HYPOTÉZY) 4. ROZHODNUTÍ O POPULACI A VZORKU ORIENTAČNÍ VÝZKUMNÁ SONDA 6. VOLBA VÝZKUMNÉ METODY (TECHNIKY SBĚRU DAT) 7. KONSTRUKCE NÁSTROJŮ PRO SBĚR DAT 8. PŘEDVÝZKUM A PILOTÁŽ 9. SBĚR DAT 10. ANALÝZA DAT 11. INTERPRETACE, ZÁVĚRY, TEORETICKÉ ZOBECNĚNÍ   - Lineární charakter - Jednotlivé kroky kvantitativního výzkumu nemusejí vždy sledovat představené schéma. je např. možné nejprve se rozhodnout o metodě a až následně volit vzorek. Co je ale nutné je, aby (a) barevně označené kroky, vždy následovaly v uvedeném pořadí a aby (b) první tři kroky vždy byly na počátku uvedeného procesu. - ideální typ

19 Postup kvalitativního výzkumu
VSTUP: problém TERÉNNÍ VÝZKUM: souběžné vytváření vzorku, sběr dat, analýza a interpretace VÝSTUP: analytický popis/hypotézy/ teorie → samotná metodologie a technika sběru dat je vytvářena v rámci vlastního výzkumu a přizpůsobována zkoumanému tématu

20 Metody sběru dat - kvantitativní výzkumná strategie
Standardizované pozorování: zaměřené, dobře plánované vnímání vybraných jevů. To, co bylo vnímáno, je pečlivě a systematicky zaznamenáváno. Rozhovor: vyžadované interakce jsou získávány v přímé interakci s respondentem; (a) tváří v tvář, (b) telefonicky. Dotazník: respondent odpovídá písemně na otázky do tištěného formuláře. Analýza dokumentů (obsahová analýza): analýza jakýchkoliv dokumentů, které nebyly vytvořeny za účelem našeho výzkumu. → standardizované metody 20

21 Standardizace → metodologický princip, který přispívá k zajištění objektivity, komparability a reliability empirického zkoumání probíhá sjednocením podoby výzkumného nástroje, případně i výzkumné situace (administrace, instrukce) příznivě ovlivňuje reliabilitu, eliminuje některé zdroje chyb měření, hlavně subjektivnost záznamu uplatňuje se v několika rovinách: standardizace podmínek, v nichž je informace získávána standardizace otázek, kategorií, indikátorů standardizace způsobu záznamu údajů a jejich vyhodnocování porovnávání výsledků s určitými standardy, nebo přímo normami odvozenými z větších, reprezentativních populací

22 Metody sběru dat – kvalitativní výzkumná strategie
Kvalitativní výzkum využívá spíše polostandardizované či nestandardizované techniky sběru dat Cílem je porozumění problému v přirozeném prostředí – badatel zasahuje co nejméně)

23 Metody sběru dat – kvalitativní výzkumná strategie
Pozorování (Standardizované - výjimečně) / nestandardizované Zúčastněné / nezúčastněné Dotazování Neverbální: Dotazníkové šetření – spíše výjimečně – např. etnologie Verbální: Rozhovory (strukturované - výjimečně) / polostrukturované / nestrukturované / narativní Nevtíravé techniky Analýza dokumentů Obrazová analýza Analýza fyzických stop

24 Výběr vzorku - redukce informací
Společenské vědy sledují sociální jevy na jejich reálných nositelích, tj. sociálních subjektech. Sociální subjekt = osoba nebo sociální skupina /či soubor sociálních jevů/ (např. rodina, podnik, obec, národnostní skupina, hrdelní zločiny….) Takřka nikdy nelze zjistit údaje o všech jednotkách sociální skupiny → výběrový soubor (vzorek)

25 Kvantitativní x kvalitativní výzkum výběr vzorku
Princip Ověření teorie - generalizace získaných údajů Porozumění sociálnímu problému Kritérium Data získaná na výběrovém souboru vypovídají o celé sociální skupině Data získaná na výběrovém souboru vypovídají o sociálním problému Cíl konstrukce vzorku Reprezentace populace jedinců Reprezentace populace problému, jeho relevantních dimenzí

26 I. Kvantitativní výzkum
POPULACE = soubor jednotek, o nichž vypovídá výzkum CÍLOVÁ POPULACE = soubor jednotek, pro které chceme vyslovit závěry ZÁKLADNÍ POPULACE (základní soubor) = soubor jednotek, které v dané situaci zastupují cílovou populaci VÝBĚROVÝ SOUBOR (vzorek) = soubor jednotek, který zastupuje základní populaci a na které skutečně provádíme výzkum

27 Reprezentativita výběrového souboru
Výběr je reprezentativní v té míře, nakolik odráží charakteristiky populace Např. má-li 10% populace blahobyt, výběr by měl ukazovat stejné procento blahobytných subjektů → je třeba přesně vymezit populaci

28 II. Výběr vzorku v kvalitativním výzkumu
vzorek nezastupuje populaci jednotlivců jako v kvantit. v., ale PROBLÉM tzn. v kvalitativním výzkumu NEJDE o dodržení určité strategie výběru za účelem reprezentativity získaných dat a možného zobecnění JDE o to, abychom získali pokud možno vyčerpávající data k dané problematice

29 Kvalita výběru vzorku v kvalitativním výzkumu
Vzorek volíme sevřený a pokud možno homogenní alespoň v některé charakteristice (např. lokalita bydliště, profese, věk, vzdělání…) V průběhu sběru dat neustále evaluujeme, zda data (potažmo vzorek) opravdu vypovídají o sledovaném výzkumném problému V závěrečné zprávě důkladně popíšeme způsob výběru vzorku i vzorek samotný