SVOBODNÝ PŘÍSTUP K INFORMACÍM 2008 JUDr. Petr Kolman, Ph.D.

Prezentace na téma: "SVOBODNÝ PŘÍSTUP K INFORMACÍM 2008 JUDr. Petr Kolman, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 SVOBODNÝ PŘÍSTUP K INFORMACÍM 2008 JUDr. Petr Kolman, Ph.D.

2 Co je to informace?  Zpráva, sdělení  Vnesení tvaru, zformování

3 Od poloviny 20. stol. informace jako obecně užívaný vědecký pojem v různých oborech:  A) zpráva o nějaké věci nebo situaci, jež se někomu předává;  B) zmenšení, snížení neurčitosti v důsledku získaného sdělení;  C) sdělení těsně spojené s řízením, signály spojené se syntaktickými, sémantickými a pragmatickými charakteristikami;  D) odraz různotvárnosti mezi libovolnými objekty a procesy v živé i neživé přírodě.

4 Právní úprava  Zákon č.106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím, ze dne 11.5.1999  123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí  101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů  Ústavní základy (bude probráno v samost.části přednášky)

5 Kdo má povinnost poskytovat informace? Povinnými subjekty jsou : a) státní orgány b) územní samosprávné celky (dříve označené jako orgány územní samosprávy) c) veřejné instituce ( dříve označené jako hospodařící s veřejnými prostředky) d) subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti

6 Státní orgány  obě komory Parlamentu ( Poslanecká sněmovna PČR a Senát PČR), ale i všechny parlamentní komise a výbory  prezident republiky  vláda  ministerstva

7 Tzv.ostatní ústřední orgány státní správy:  1. Český statistický úřad  2.Český úřad zeměměřický a katastrální  3.Český báňský úřad  4.Úřad průmyslového vlastnictví  5.Úřad pro ochranu hospodářské soutěže  6.Správa státních hmotných rezerv  7.Státní úřad pro jadernou bezpečnost  8. Komise pro cenné papíry (od 1.4.2006 – zrušena)  9.Národní bezpečnostní úřad  10.Energetický regulační úřad  11.Úřad vlády České republiky  12. Český telekomunikační úřad

8 Další „neústřední“ orgány výkonné moci např.  Celní správa ČR  Státní zemědělská a potravinářská inspekce  Česká inspekce životního prostředí  Moravský zemský archív  Zemědělská vodohospodářská správa atd

9 Moc soudní  informační povinnost mají všechny typy soudů

10 Územní samosprávné celky  přímo obec či kraj – reprezentovaná zastupitelstvem, radou, starostou nebo hejtmanem  obecní úřad nebo krajský úřad  obecní policie – která je dle § 1 z.č.553/1991 orgánem obce zřizovaným a zrušovaným obecně závaznou vyhláškou

11 Veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky např.  Fond národního majetku (FNM)  veřejné VŠ  veřejnoprávní elektronická média (ČT,ČRo)  Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)  příspěvkové organizace ministerstev – resortní výzkumný ústav Ministerstva zemědělství ČR  ČKA, CzechInvest  Rozsudek 33 Ca 38/2000  „Pozemkový fond ČR je veřejnou institucí hospodařící s veřejnými prostředky,  tedy je povinným subjektem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu  k informacím.“

12 Jsou obchodní společnosti zřízené obcemi povinny poskytovat informace?  Ano, je to povinný subjekt s úplnou informační povinností, ex lege je povinnen v režimu InfZ poskytovat všechny informace, samozřejmě mimo těch, které požívají konkrétní zákonnou ochranu  Pozor současně je povinným subjektem i zřizovatel, takže i např. obec či kraj je povinen poskytnout všechny informace o dané společnosti, které má

13 Kdo může být žadatelem o informaci?  každá fyzická osoba ( i cizinec či apolita, i nezletilá osoba)  každá právnická osoba

14 Vlastní poskytování informací může být realizováno  na základě žádosti žadatele  zveřejněním

15 V jakém jazyce musíme informaci poskytnout? Žadatelem může být i např. Švéd. Musíme mu informaci poskytnout ve švédštině? Primární pravidlo: Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informace Sekundární pravidlo: Povinné subjekty nejsou povinny měnit formát nebo jazyk informace, pokud by taková změna byla pro povinný subjekt (obecní úřad) nepřiměřenou zátěží. - Co pak dělat? poskytnout informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena ( tedy česky ne švédsky).

16 Žadatel chce z obrovského balíku dat vyhledat nějaké detaily… Pokud je požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjekt „celý“ takový celek v souladu s tímto zákonem (např. vyloučení info spadajících pod obchodní tajemství).

17 Preference elektronické formy  Pokud je to možné s přihlédnutím k povaze podané žádosti a způsobu záznamu požadované informace, poskytnou povinné subjekty informaci v elektronické podobě.

18 Každý povinný subjekt musí zveřejnit:  Např.:  přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí,

19 Každý povinný subjekt musí zveřejnit:  sazebník úhrad za poskytování informací,  výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací

20 Neposkytované informace Nec scire fas est omnia (A ani nesmíme znát všechno) Horatius

21 Jaké informace povinný subjekt neposkytne?  povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. - § 2 odst.4  a) utajované informace ( dříve označ. jako skutečnosti) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.  b) informace spadající pod ochranu obchodního tajemství - u info která se týká používání veřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství.  c) informace narušující ochranu důvěrnosti majetkových poměrů  d) vnitřní pokyny a personální předpisy

22 Jaké další informace povinný subjekt neposkytne?  e) nehotové (připravované) informace  f) předané „dobrovolně“ – nad rámec zákona, (petice, stížnosti), jen se souhlasem  g) pravidelně publikované informace  h) ochrana duševního vlastnictví  i) informace získané od třetích osob – ( částečné omezení dle § 11 odst. 3 z.č.106/1999 Sb.), čoi, čižp, žú – to co „zjistili nad rámec“  j) informace spadající pod jiná omezení

23 Jiná omezení - Povinné subjekty dále neposkytnou informace o:  a)probíhajícím trestním řízení - pokud trestní řízení již skončilo, informace o něm nejsou chráněné – zajímavá komparace s neveřejným přestupkovým řízením  b)rozhodovací činnosti soudů s výjimkou pravomocných rozsudků

24  c)plnění úkolů zpravodajských služeb,  d) přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu,  e)činnosti příslušné organizační složky Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu. (Tím zde je z.č.61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti).

25 Jaké jsou náležitosti žádosti o poskytnutí informace? žádost o poskytnutí informace lze podat:  Ústně  Písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.  Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně.

26 Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace Z podání musí být nezbytně zřejmé tyto dvě skutečnosti:  1. Povinný subjekt, kterému je podání určeno. Formální chyba – např. „zastupitelstvo úmč brno-kohoutovice) nesmí být důvodem k zamítnutí žádosti o info  2. Subjekt, který jej činí. – Ex lege Fyzická osoba musí uvést v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště.  Avšak pozor neuvedení jména, příjmení, datum narození, adresy trvalého pobytu nemá za následek, že by se nejednalo o žádost ve smyslu info- zákona. Tam postačí že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona a uvedení adresy pro doručování. 

27  Právnická osoba musí uvést název, identifikační číslo, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. (taktéž neuvedení těchto dat nemá za následek neplatnost podání) 

28 Elektronická podatelna – brána k poznání  Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud adresa elektronické podatelny není zveřejněna, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu.

29 Elektronický podpis  Není ho potřeba!  - nenechejte se zmást odkazem č. 13 e) v Inf.Z.

30 Povinný subjekt posoudí obsah žádosti a má 4 možnosti dalšího postupu (§ 14 odst.5):  a) Doplnění - brání-li nedostatek údajů o žadateli (tototožnost, adresa) postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a (licenční smlouva) nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil.  Nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží – nevydává se rozhodnutí o odmítnutí žádosti  (druhý filtr po § 14 odst.4 – není žádostí, v praxi asi nebude moc nastávat)  b) Upřesnění - v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů, rozhodne o odmítnutí žádosti,

31 Třetí možnost  c) Není působnost - požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů (dříve bylo do 3 dnů) ode dne doručení žádosti žadateli

32 Avizovaná čtvrtá možnost  d) Poskytnutí - poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.

33 Do kdy doručit?  Rozumí se tím, že písemnost obsahující informaci musí být do 15 dnů odeslána žadateli nebo že musí být do 15 dnů písemnost obsahující informaci doručena žadateli?  V souladu se zásadou dobré správy (SŘ) musí být i doručena.  Pokud úřad dostal žádost 1.11.2006, lhůta se počítá od 1.11.2006 (nikoliv 2.11. – gramatický výklad § 14 InfZ, OZ se tu nepoužije) a patnáctý den je 15.11.2006. Informaci žadatel tedy musí obdržet nejpozději 15. 11.2006.

34  Z judikatury plyne, že pro doručení ze strany spr. úřadů neplatí to, co pro podání ze strany FO, a sice, že konec lhůty připadající na den volna se posouvá na následující pracovní den.

35 Neotálet  Pozor je to lhůta je pouze maximální, a je povinností úřadu poskytnout informaci co nejdříve - zásada dobré správy - § 4 SŘ

36 Lhůtu pro poskytnutí informace lze prodloužit ze závažných důvodů (max. o deset dní) Za závažné důvody se dle současného právního stavu pokládají:  a) vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,   b) vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti, 

37 Za další závažné důvody se dle současného právního stavu pokládají:  C) konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

38 Informační povinnost u prodloužení lhůty  Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován,  a to včas před (!) uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

39 Licenční smlouva - § 14a Inf.Z.  Co to je ?  Licenční smlouva - mezi autorem a dalším subjektem či subjekty, kterému poskytuje autor díla (fyzická osoba) majetkové právo k dílu - právo s dílem nakládat (kupř. dále poskytovat za úhradu) či bezplatně z určitých podmínek apod. Autor zpravidla na základě licenční smlouvy dostává nějakou odměnu za nasmlouvané užívání díla. Autorem nemůže být právnická osoba.

40 Podlicenční smlouva  Podlicenční smlouva je smlouva mezi držitelem licence udělené od autora, a další osobou - koncovým uživatelem, pomocí které držitel licence majetková práva, nabytá licenční smlouvou s autorem, opět poskytuje dále.  Autor…držitel licence….držitel sublicence

41 Licenční smlouva  Použití autor. zákona: Má-li být informace, která je předmětem ochrany práva autorského, poskytnuta na základě licenční nebo podlicenční smlouvy a majetková práva k předmětu ochrany práva autorského vykonává povinný subjekt, který není uveden v § 11 odst. 5 ( školy,TV,AV ČR, muzea, galerie ), postupuje se ve věcech neupravených tímto zákonem podle autorského zákona - Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským

42  Odměna za oprávnění informaci užít nesmí být vyšší než úhrada podle § 17 Inf.Z.(hrazení nákladů)

43 Výhradní x nevýhradní licence  Podmínky poskytnutí informace v licenční nebo podlicenční smlouvě musí umožňovat další užití informace žadatelem v souladu se žádostí. se poskytuje jako nevýhradní, s výjimkou:  Povinný subjekt může poskytnout výhradní licenci pouze tehdy, je-li výhradní licence pro další šíření poskytované informace nezbytná a je-li to ve veřejném zájmu. Vzácně!  U výhradní licenci přezkoumá alespoň (minimálně) každé 3 roky trvání důvodů, na základě kterých byla výhradní licence poskytnuta.  Co znamená výhradní licence? - prodal dalšímu uživateli tak, že by v podlicenční smlouvě o tomto prodeji sjedal, že již dílo takto neprodá nikomu dalšímu. Uživatel by se tak stal monopolním uživatelem tohoto "za veřejné prostředky vzniklého" díla.

44 Co je dílo dle autor. zákona  Předmětem práva autorského je dílo  A) literární  B) umělecké  C) vědecké,  které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.  počítačový program,  Nejsou jimi díla úřední !

45 Rozhodnutí o odmítnutí žádosti  Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti.  Výjimka: To se netýká případů, kdy se žádost odloží.

46 Odvolání  pro odvolací řízení se použijí ustanovení správního řádu pokud z.č.106/1999 Sb. nestanoví jinak.  Pro odvolání platí, že SŘ je lex generalis a info-zákon je v pozici lex specialis  Odvolání v SŘ §§ 81 a násl. (lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí)  Povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání.   Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůtu nelze prodloužit.   U soudu - Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu (SŘS) soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti.  Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, správní soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout. - Princip apelační, nahradil dosavadní princip kasační!

47 Kdo je příslušný rozhodovat o odvolání u obcí ?  Tím, že se systematika opravných prostředků více opírá o správní řád, dochází i ke změně v hierarchii nadřízených orgánů pro různé situace. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí obce či jejího orgánu (např. rady obce) bude ve všech případech krajský úřad. Zákonodárce si od toho slibuje snížení počtu zamítnutých odvolání radou obce. která často verifikovala i nesprávné odepření informací.

48 Proč KrÚ?  Odvolacím orgánem bude v samostatné i přenesené působnosti vždy krajský úřad. To vyplývá z ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a následně z § 178 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

49 Hrazení nákladů Nosse volunt omnes, mercedem solvere nemo (Poznat to chtějí všichni, však nikdo zaplatit nechce) Iuvenalis

50 Kolik to bude stát?  Povinné subjekty jsou oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s vyhledáváním informací, pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli.  Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.  Pokud byla v licenční smlouvě sjednána odměna, nelze požadovat úhradu nákladů.  Žadateli musí být - ještě před poskytnutím informace – oznámena výše úhrady nákladů.  Výše úhrady musí být detailně odůvodněna

51  Pozor na § 17 odst.4 – Pokud nesplní povinný subjekt oznamovací povinnost o výši nákladů, ztrácí nárok na jejich úhradu!  Možno sjednat i splátkový kalendář?  De lege lata nedoporučujeme - Povinný subjekt musí vydat informaci stejně až po zaplacení celé úhrady

52 Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace  Kdo může podat?  - žadatel který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6 InfZ ( odkázání na zveřej. Info)  - žadatel který nesouhlasí, že mu povinný subjekt do 15 dnů od podání žádosti, či jejího doplnění, ani ve lhůtě prodloužení dle § 14 odst. 7, neposkytl informace ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti.  - podat tuto stížnost lze i v případech, kdy mu byly požadované informace poskytnuty jen částečně, aniž by povinný subjekt vydal o zbytku žádosti rozhodnutí o odepření informací,  - žadatel nesouhlasí s výší nákladů, které má za poskytnutí informace zaplatit dle § 17 odst. 3 InfZ, nebo s výší odměny, kterou má uhradit za poskytnutí licence na informace.

53 Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace II  Kam podat?  - Stížnost se podává u povinného subjektu  Do kdy?  do 30 dnů ode dne,  A) kdy žadateli bylo doručeno oznámení o odkazu na zveřejněnou informaci, B) sdělení, že žádost byla odložena, protože se požadované informace nevztahují k působnosti povinného subjektu,  C) sdělení částky, kterou má uhradit za náklady na poskytnutí informace podle § 17 (nebo kterou má dle § 14a odst. 2 uhradit za poskytnutí licence na požadovanou informaci).  D) V ostatních případech, které jsou taxativně vyjmenovány v § 16a odst. 1, se podává stížnost do 30 dnů ode dne, kdy uplynula lhůta pro poskytnutí informací popřípadě prodloužená lhůta dle § 14 odst. 7.

54 Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace II a půl  Jak podat?  Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam.  Povinný subjekt má ode dne doručení stížnosti povinnost buď  A) poskytnout požadovanou informaci, nebo  B) zamítnout žádost o informace, nebo  C) postoupit stížnost se spisovým materiálem nadřízenému orgánu (a nebo předložit žadateli konečnou licenční nabídku).

55 Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace III  Povinný subjekt (obec) předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla.  Tak nečiní pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. – informační autoremedura

56 Co udělá nadřízený orgán?  Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) (tedy vše mimo náklady) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že: a) postup povinného subjektu potvrdí, b) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 kalendářních dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, nebo

57 Co udělá nadřízený orgán? II c) Atrakce - usnesením věc převezme a informaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti;  Pozor tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné (!) působnosti.

58 Co udělá nadřízený se stížností na výši úhrady?  Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. d) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že  a) výši úhrady nebo odměny potvrdí,  b) výši úhrady nebo odměny sníží; nelze  Pozor tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti  c) povinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, zjednal nápravu, jde-li o úhradu nebo odměnu za poskytnutí informace územním samosprávným celkem v samostatné působnosti.

59 Povinnosti nadřízeného orgánu  Do kdy musí rozhodnout?  Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla předložena.  Rozhodnutí se oznamuje žadateli a povinnému subjektu  nelze se odvolat.

60 Použití SŘ u info-stížností  Na postup vyřízení stížnosti se dle § 20 odst. 4 písm. c) použijí ze správního řádu pouze:  A) ustanovení o počítání lhůt,  B) o doručování a náklady řízení  C) o ochraně proti nečinnosti,  D) ustanovení § 178 správního řádu o určení nadřízeného orgánu  E) ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů (§ 2 až 8 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).

61  Pokud je nadřízený orgán při vyřizování stížnosti nečinný, lze podat žádost o opatření proti nečinnosti (§ 80 správního řádu) a poté se žalobou proti nečinnosti dle § 79 soudního řádu správního domáhat vydání rozhodnutí o stížnosti.

62 Výroční zpráva  Každý povinný subjekt musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací podle tohoto zákona obsahující následující údaje:  a) počet podaných žádostí o informace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti,  b) počet podaných odvolání proti rozhodnutí,  c) opis podstatných částí každého rozsudku správního soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a  d) přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními o právech a povinnostech podle tohoto zákona, a to včetně nákladů na své vlastní zaměstnance a nákladů na právní zastoupení,  (preventivně osvětový charakter)

63 Výroční zpráva II  d) výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence, e) počet stížností podaných podle § 16a, důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení, f) další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona.

64 Nahlížení do spisu dle SŘ  Ustanovení § 23 správního řádu (nyní § 38 SŘ) o nahlížení do spisů je zvláštním ustanovením ve vztahu k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. V případech, na něž se vztahuje § 23 správního řádu (resp.§38), nelze postupovat podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.  Věc: Spolek A. se sídlem v P. proti Ministerstvu kultury o poskytnutí informací. - Judikát NSS ze 27.01.2004 - Nejvyšší správní soud pod č. j. SJS 204/2004 5A 158/2001 uveřejněným ve Sbírce NSS, 5; 441.

65 Úskalí obchodního tajemství – mj.  Jestliže negativní rozhodnutí správního orgánu o žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je opřeno o ochranu obchodního tajemství ( § 9 odst. 1 tohoto zákona), avšak soud ze správního spisu zjistí, že v době rozhodování správního orgánu ve spisu nebylo nic svědčící o tom, že by podnikatel požadovanou informaci označil za obchodní tajemství ve smyslu § 17 obchodního zákoníku, pak soud takové správní rozhodnutí zruší podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.   Věc: Ing. Karel M. proti Ministerstvu vnitra o poskytnutí informací. – jud. NSS 27.2.2004

66 Přestupkové řízení  Obrátí se na nás občan, který dával podnět (nebyl účastníkem) a žádá sdělit kdy a jak byl přestupek konkrétní osoby řešen (včetně typu a výše sankce).Je to dle 106/1999 Sb.?  Nikoliv přednost má lex specialis: Oznamovatel přestupku má možnost podle § 67 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, požádat správní orgán, aby jej do 30-ti dnů vyrozuměl o přijatých opatřeních.

67 Kdo za obec bude poskytovat informace v samostatné působnosti?  Dříve : Obecní úřad  Nyní: Informace v samostatné působnosti může podávat i nadále obecní úřad a to v případě, že tím plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce ( § 109 odst. 3 písm. a) bod 1 zákona č. 128/2002 Sb., o obcích.  V případě, že nebude obecní úřad takto úkolován a nevyhradí–li si tuto povinnost zastupitelstvo obce, poskytuje informace v samostatné působnosti rada obce ( § 102 odst. 3 zákona o obcích ).  Nejpraktičtejší řešení: Rada obce v rámci změny organizačního řádu, pověří poskytováním informací obecní úřad ( § 102 odst. 2 písm. o), zákona o obcích ).

68  Poskytování informací podle InfZ. se na SŘ potažmo přestupkové řízení nevztahuje!  Výjimka: žádost o poskytnutí informace obecného charakteru. V takovém případě správní orgán žadateli informaci poskytne. Ve všech ostatních případech správní orgán postupuje podle zvláštního ustanovení § 38 správního řádu. V uvedeném případě správní orgán nemůže tyto informace poskytnout podle zákona o svobodném přístupu k informacím, ale pouze na základě ustanovení § 38 správního řádu ( za podmínky prokázání právního zájmu nebo jiného vážného důvodu ze strany žadatele.)

69 Opakovaná žádost o informaci  Pokud na základě žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., byla již žadateli poskytnuta informace nic nebrání žadateli, aby podal žádost novou, byť i obsahově shodnou.  Pokud má povinný subjekt za to, že dotyčná informace již byla poskytnuta, byť i po lhůtě k vyřízení původní žádosti, má novou žádost v zákonné lhůtě z tohoto důvodu zamítnout.  (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2004, čj. 5 A 65/2002-33)

70 Kdo je nově odvolacím orgánem ZŠ (příspěvková organizace obce)  Dříve – ředitel ZŠ  Nyní: Rada obce – (obec je zřizovatel)

71 Rada obce - zápis  Neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu  II. Povinný subjekt poskytující informace ze zápisu ze schůze rady obce jiné osobě než členu zastupitelstva obce je povinen zajistit zákonem stanovenou ochranu práv a svobod jiných osob způsoby předvídanými v § 12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2005, čj. 6 As 40/2004-62)

72 Ochrana „osobních údajů“ právnické osoby  Podle ustanovení § 1 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, je ochrana poskytována fyzickým, nikoli právnickým osobám. Není proto důvodu odmítnout žádost o poskytnutí informace ve formě kopie rozhodnutí (povolení podle ustanovení § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) vydaného v konkrétní věci právnické osobě. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2004, čj. 6 A 83/2001-39)

73 Občan obce a kopie I  Jestliže občan obce žádá o poskytnutí kopií dokumentů uvedených v § 16 odst. 2 písm. e) obecního zřízení, do nichž by mohl na základě svého práva občana obce nahlížet či si z nich pořizovat výpisy, je třeba tuto jeho žádost posoudit jako žádost podanou podle InfZ, tedy včetně možnosti povinného subjektu požadovat úhradu podle § 17 InfZ.

74 Občan obce a kopie II  Při poskytování těchto kopií však NSS ze vztahu § 16 odst. 2 písm. e) obecního zřízení a InfZ dovodil, že omezení práva na informace, jak vyplývá z § 12 InfZ, se v případě poskytnutí kopie těchto dokumentů neuplatní, neboť citované ustanovení obecního zřízení občanovi obce k chráněným informacím přístup umožňuje, čímž právní řád předpokládá, že se občan obce s těmito informacemi může seznámit. Není proto třeba např. “začerňovat” osobní údaje uvedené v usnesení rady obce.

75 Použitá a doporučená literatura:  Brejcha, A.: Právo na informace a povinnost mlčenlivosti v českém právním řádu, Codex Bohemia. 1998  Doležílek, J: Přehled judikatury ve věcech ochrany osobnosti, ASPI Praha, 2002,  Dvořák, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty – 3. přepracované a rozšířené vydání, Linde Praha a.s., 2005  Engliš, K.: „Kritika normativní theorie.“ 203 a násl. in Brněnská škola právní teorie. Praha: Karolinum, 2003.  Filip, J.: Ústavní právo České republiky, I.díl, Brno, MU 1997  Filip, J.: Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva, 1. vydání, Edice učebnic PrF MU, Brno, 1997  Filip, J., Svatoň,J., Zimek,J.: Základy státovědy, Brno, MU 1994  Filip, J.: Právo na informace v kontextu veřejného a soukromého zájmu, Svoboda projevu a tisku( Sborník), PrF MU, Brno, 1995  Filip, J.: Některé otázky vztahu konkretizace a omezení základních práv a svobod v ČR, Časopis pro právní vědu a praxi č. 4/1997, Brno, 1997  Hendrych, D. a kol.: Právnický slovník. Praha. C. H. Beck. 2001  Hendrych, D. a kol.: Správní právo. Obecná část. 3. vydání., Praha. C. H. Beck. 1998  Hendrych, D. a kol.: Správní právo. Obecná část. 5. vydání., Praha. C. H. Beck. 2003  Horník, J.: K některým úskalím svobodného přístupu k informacím, Právní rozhledy 10/2004, C.H.Beck, Praha  Horník, J.: Svobodný přístup k informacím - pojem „informace“, Soudní rozhledy 3/2002, C.H.Beck, Praha, str.111-112  Jurčík, R in Přezkumné řízení v procesu zadávání veřejných zakázek, Daně a právo v praxi 14/2000, str. 13 - 20.  Jurníková, J. a kol.: Správní právo. Zvláštní část. Masarykova univerzita v Brně, 2004  Jurníková, J.: Svobodný přístup k informacím in Kolektiv : Obce 2006, ASPI, Praha, 2006  Kadečka, S.: Ochrana osobnosti v soudní praxi, Právní rádce 8/1999, Economia a.s., Praha, 1999  Kelsen, H. Všeobecná teorie norem. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2000  Rousseau, J. J., Cranston, N.V. The Social Contract. Penguin Books, London, 1968  Kindl, M.: K „novátorským“ důsledkům zákona o ochraně osobních údajů, Právní rozhledy, 2/2001, Praha: C.H.Beck  Klíma, K.: Ústavní právo. vydav. Aleš Čeněk. Dobrá Voda. 2002  Knapp, V. a kol.: Tvorba práva a její současné problémy, Linde Praha, 1998  Kolman, P.: Respekt k občanovi v podobě zákona, Zemské noviny - Slovo, 4.1.2000, Praha, 2000  Kolman, P.: Úcta k občanům dostala podobu nového zákona, Komínský zpravodaj č.1/2000, vydav. Městská část Brno – Komín statutárního města Brna, 2000, str.4  Kolman, P.: Městské části a právo na informace, in: http://www.otevrete.cz a http://www.epravo.cz  Kolman, P.: Právo na informace, Právní rádce, 2000/ 12, Economia a.s., Praha, 2000  Kolman, P.: Zákon o svobodném přístupu k informacím – nad fragmenty zákona, Právní rádce, 2002/ 5, Economia a.s., Praha  Kolman, P.: Svobodný přístup k informacím a veřejná správa – Časopis pro právní vědu a praxi 2/2004, PF MU v Brně, str.133-141

76 Použitá a doporučená literatura:  Korbel, F. a kol. : Právo na informace (komentář), Linde Praha, 2004  Korbel, F. a kol. : Právo na informace (komentář), 2. aktualizované a doplněné vydání, Linde Praha, 2005  Kružíková, E.: Přístup k informacím o životním prostředí v právu Evropského společenství a právu ČR, Právník, č.1- 1997,  Kučerová, A.: Úvaha nad novelou zákona o ochraně osobních údajů, Právní zpravodaj č.12/2004, C.H.Beck, Praha 2004  Kuhn, Z.: Význam proměny soudcovské ideologie aplikace práva ve světle ústavní judikatury let 1993–2003, Právní rozhledy 4/2004, Praha: C.H.Beck, 2004  Kužílek, O., Žantovský, M. Svoboda informací – svobodný přístup k informacím v právním řádu České republiky. Praha : Linde, 2002,  Kužílek, O.: Informace jsou konečně naše - jak tedy na to?, MF Dnes, 13.1.2000, Praha 2000  Kužílek, O. Šmíd, J.: Zákon o svobodě informací, Parlamentní zpravodaj, 14-15/1998, Praha, 1998  Madar, Z.: Slovník českého práva, 2. rozšířené a doplněné vydání, Linde Praha, 1999,  Mareš, J: Nová právní úprava ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, Veřejná správa 1-2/2006, MV ČR, Praha, 2006, str. 20 a 45  Mates, P.: O právu na informace, Právní rádce 6/1999, Economia a.s., Praha, 1999  Mates, P.: Ochrana osobních údajů v českém právním řádu, Bulletin advokacie, 9/ 2000, Praha  Mates, P.: Informační povinnost obcí, Moderní obec 9/1999, Economia a.s., Praha, 1999  Mates, P.: Svobodný přístup k informacím, Právní rádce 8/1999, Economia a.s., Praha, 1999  Mates, P.: Právo na informace, Právo a podnikání č.2/2000, Praha, 2000  Mates, P.: Ochrana osobních údajů, UK Praha, Karolinum, Praha, 2002  Mates, P.: K některých otázkám uplatňování e-govermentu v České republice, Právní fórum 12/2005, ASPI Praha,

77 Použitá a doporučená literatura:  Mates, P., Matoušová, M.: Evidence, informace, systémy – právní úprava, Praha, Codex Bohemia, 1997,  Mates, P.: Ochrana soukromí ve správním právu, Linde Praha a.s., 2004  Matoušová, M.: Pohled praxe na novelu zákona o ochraně osobních údajů, Právní rádce 11/2004, Praha, 2004  Nohelová, B.: Kde jsou hranice nových možností biometriky? Rozhovor s předsedou ÚOOÚ RNDr. Karlem Neuwirtem, in časopis Sdělovací technika 4/2004, str. 14  Pavlíček, V. a kol. Ústava a ústavní řád ČR. 2. díl. Praha : Linde, 1999  Pazderka, S.: Dva zákony o informacích, Právní rozhledy č. 10/1999, C.H.Beck, Praha  Pekárek, M. : Poznámky k zák. č. 123-1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí, in: Přístup k informacím o životním prostředí (Sborník příspěvků z konference), MU Brno 1. vydání 1999  Polčák, R.: K některým specifickým rysům práva informačních technologií. Časopis pro právní vědu a praxi 3/2005, Brno : Právnická fakulta Masarykovy univerzity, 2005  Průcha, P.: Správní právo, obecná část, MU v Brně, 1999  Průcha, P.: Správní právo, obecná část, MU v Brně, 2003  Půlpán, D. : Zákon o informacích se týká také knihoven, MF Dnes, Praha 14.2.2000, str.7  Rawls, J.: Teorie spravedlnosti. Praha: Victoria Publishing, 1995.  Seto, T. A: General Theory of Normativity. Los Angeles: Loyola Law School, 2003  Skulová, S. : Nová úprava zpřístupňování informací o životním prostředí a nahlížení do spisu podle správního řádu, in: Přístup k informacím o životním prostředí (Sborník příspěvků z konference), MU Brno 1. vydání 1999

78 Použitá a doporučená literatura:  Skulová, S. a kol.: Základy správní vědy. Brno. Masarykova univerzita v Brně, 1998  Sokol, T.: Zákon o ochraně osobních údajů se na advokáta nevztahuje, Bulletin advokacie, 10/2000,  Svatoň, J.: Poznámky ke společenskopolitické a ústavní formě svobody projevu a práva na informace, Svoboda projevu a tisku (Sborník), PrF MU Brno, 1995  Špaček, D.: Právo na informace ve veřejné správě, čas. Veřejná správa 12/2003, MV ČR Praha, 2003  Štenglová, I. – Plíva,S. – Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 5. vydání, C.H.Beck 1998  Tuháček,, M.: Ještě není tak zle, Via Iuris 6/2001, Praha, 2001  Varvařovský, P.: Základy práva, Praha: ASPI Publishing, 2004  Vedral, J.: Kdo rozhoduje o odvolání podle zákona o svobodném přístupu k informacím? čas. Správní právo 3-4/2004, MV ČR, Praha  Veverka, V. a kol.: Základy teorie práva a právní filozofie, Codex Praha, 1996,  Vopálka, V., Mikule, V., Šimůnková, V., Šolín, M.: Soudní řád správní, Komentář. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2004  Zeman, V., Brůna, M.: Poskytování informací v praxi správních úřadů, Veřejná správa 20/2002, Praha, 2002

79 Internetové odkazy:  www.otevrete.cz – web pro otevřenost veřejné správy  www.infozakon.sk – slovenské stránky věnované právu na informace www.uoou.cz

80 Seznam vybrané judikatury  Ústavní soud České republiky  nález sp. zn. III. ÚS 671/02 – § 2 odst. 1 InfZ  nález sp. zn. III. ÚS 686/02 - § 2 odst. 1 InfZ  nález sp. zn. I. ÚS 41/98 - § 2 odst. 1 InfZ  usnesení sp. zn. III. ÚS 156/02 - § 1, § 2 odst. 3 InfZ  nález sp. zn. IV. ÚS 154/97 - § 2 odst. 3 InfZ  nález sp. zn. IV.ÚS 150/01 - § 15, § 16 InfZ  nález sp. zn. IV.ÚS 547/99 - § 15, § 16 InfZ  nález sp.zn. Pl. ÚS 28/04 – čl.17 odst.1,4,5 LZPS  nález sp.zn. III ÚS 28/96 – mj. čl.17 odst.1, LZPS  nález sp.zn. III ÚS 253/04 – mj. čl.17 odst.1,4 LZPS  Nejvyšší správní soud  rozsudek sp. zn. 6 A 83/2001 - § 1, 17 InfZ  rozsudek sp. zn. 7 A 3/2002 - § 2 odst. 3, § 11 odst. 1, § 12, §  15 InfZ  rozsudek sp. zn. 5 A 158/2001 - § 2 odst. 3 InfZ  rozsudek sp. zn. 5 A 65/2002 - § 2 odst. 3 InfZ  rozsudek sp. zn. 2 A 6/2004 - § 2 odst. 3 InfZ  rozsudek sp. zn. 5 A 119/01 - § 9, § 17 InfZ  usnesení sp. zn. A 1/2003 - § 15 odst. 1, 4 InfZ  rozsudek sp. zn 5 A 5/2002 - § 15 odst.1,2 InfZ a 150/2002 (SŘS)  rozsudek sp. zn. 6 A 78/2002 - § 15, § 16 InfZ  - 228 -  rozsudek sp. zn. 7 A 70/2002 - § 15, § 16 InfZ  rozsudek sp. zn. 6 A 25/2000 - § 15, § 16 InfZ  usnesení sp. zn. 7 A 130/2001 - § 16 odst. 3 InfZ  rozsudek sp. zn. 7 A 76/2002 - § 15 odst. 4, § 16 odst. 3, 5  InfZ  rozsudek sp. zn. 6 A 125/2000 - § 16 odst. 2 InfZ  rozsudek sp. zn. 6 A 118/2000 - § 15, § 16 InfZ  rozsudek sp. zn. 6 AS 40/2004 - § 12 InfZ a § 16 z.č.128/2000 Sb.  rozsudek sp.zn 5 A 68/2000-98 – právo na informace ve zdravotnictví

81  Vrchní soud v Praze  rozsudek sp. zn. 7 A 143/95 - § 1 InfZ  rozsudek sp. zn. 6 A 180/93 - § 14 odst. 3, § 15 odst. 1, § 16  odst. 3 InfZ  rozsudek sp. zn. 5 A 128/2000 ze dne 23. 4. 2002 - § 15 odst. 4,  § 16 odst. 3 InfZ  rozsudek sp.zn. 7 A 16/2002 – informace v rámci živnostenské kontroly  Správní senáty krajských soudů  rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 Ca 222/2000 - § 2  odst. 1 InfZ  rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 44 Ca 179/2002 - § 2  odst. 1 InfZ  rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 33 Ca 38/2000 - § 2  odst. 1 InfZ  rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 44 Ca 34/2002 - § 2  odst. 3 InfZ  rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 Ca 248/2000 - § 2  odst. 3 InfZ  rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 Ca 551/2000 - § 2  odst. 3 InfZ  rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 10 Ca  215/2001 - § 2 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a) InfZ  rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 33 Ca 80/2000 - § 9, 11  odst. 2 písm. a) InfZ  rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 31 Ca 189/2000  - § 9 InfZ  rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 10 Ca  232/2001 - § 12, § 14 odst. 3 písm. c), b) InfZ  rozsudek Krajského soudu v Plzni sp. zn. 30 Ca 56/2003 - § 14,  rozsudek MS v Praze č.j. 10 Ca 174/2005-20 - § 15 odst.1 a § 15 odst.4 InfZ.  Nejvyššího soudu ČR  Rozsudek sp.zn. 7 TZ 222/99 – tr.čin vyzvědačství  Městský soud v Praze:  rozsudek MS v Praze č.j. 32 C 89/2003 – 40 – právo na informace ve zdravotnictví

82 Moudrost na konec!  Když se nám zdá, že věci spějí k lepšímu, určitě jsme něco přehlédli.

83  Děkuji za pozornost a nashledanou!