Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 Řízení rizik Zásady a způsoby prevence a minimalizace rizik Zpracoval: prof. Ing. František BOŽEK, CSc. Univerzita obrany v Brně Kontakt: tel.: 973 443 170,e-mail: frantisek.bozek@unob.cz

2 Úvod Prevence a minimalizace rizik je společně s monitoringem rizik soustavným (systematickým) procesem řízeným vrcholovým vedením organizace, resp. regionu při plnění jejich základního poslání (mise). Jde o proces ovládání rizik. Prioritně musí být řešena rizika, jejichž úroveň je nejvyšší a která ohrožují samotnou misi daného podniku, instituce, regionu, existenci objektu, systému, anebo stabilitu regionu.

3 Úvod Je-li riziko neakceptovatelné, zahrnuje proces ovládání rizika prevenci a minimalizaci rizika v podobě zavádění protiopatření spolu se zajištěním realizovatelnosti navržených protiopatření a monitoringem. V opačném případě, kdy je riziko zanedbatelné až akceptovatelné, je realizován proces prevence formou monitoringu, neboli tzv. operativního managementu rizika.

4 Zásady prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu V odpovědnosti vrcholového managementu provozních a obchodních managerů a orgánů veřejné správy je užít přístup minimalizace nákladů a implementovat nejvhodnější opatření k redukci nepřijatelného rizika na akceptovatelnou úroveň, a sice s minimálním negativním dopadem na zdroje a poslání organizace, resp. stabilitu regionu. Možnosti prevence a minimalizace rizik: a)snížení pravděpodobnosti výskytu nežádoucí události; b)snížení úrovně dopadu nežádoucí události; c)kombinace obou předchozích možností.

5 Zdroj: Božek, F., Urban, R. 2008. Management rizika - Obecná část. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2008, s. 92. ISBN 978-80-7231-259-7. Zásady prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu P j - pravděpodobnost uplatnění se j-té hrozby; N j - škoda (dopad) způsobená uplatněním j ‑ té hrozby; R j - riziko plynoucí z potenciálního výskytu j-tého druhu nežádoucí události; a) - redukce závažnosti škod po projevu j-té hrozby; b) ‑ redukce pravděpodobnosti uplatnění se j-té hrozby; c) ‑ redukce pravděpodobnosti a zároveň škod v důsledku uplatnění se j-té hrozby.

6 Zdroj: National Institute of Standards and Technology (NIST). 1 st Edfition. Computer Security. Gaithersburg: NIST, 2002, s. 31. Zásady prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu Místa implementace protiopatření pro snížení rizika systému informačních technologií

7 Způsoby prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu Způsob prevence a minimalizace rizik se odlišuje v závislosti na charakteru rizika, konkrétní situaci a finančních, materiálních a personálních možnostech managementu. Obecně lze způsoby prevence a minimalizace rizik rozdělit na: a)transfer neboli přesunutí rizika; b)retence (zadržení) rizika; c)redukce nebo odstranění rizika; d)vyhnutí se riziku.

8 Zdroj: Berg, H. P. Risk Management: Procedures, Methods and Experiences. International Journal “Reliability: Theory & Applications, 2010, Vol. 1, No. 17, p. 87. Způsoby a zásady prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu

9 Způsoby prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu Retence rizika: a)vědomá; b)nevědomá. Při nevědomé retenci subjekt zadržuje důsledky možné ztráty, aniž by si uvědomil, že tak činí. a)dobrovolná; b)nedobrovolná. Rozhodnutí o dobrovolné retenci rizika je přijímáno z důvodů, že neexistují atraktivnější varianty řešení.

10 Způsoby prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu Transfer rizika předpokládá jeho přesun na jiný subjekt, který je ekonomicky silnější. Transfer se soustřeďuje jen na redukci následků nežádoucí události, neodstraňuje příčiny jejího vzniku, nýbrž výhradně tlumí dopady (opatření ex post). Podmínkou aplikace transferu rizika je existence faktu, že nedojde k fatálním následkům v průběhu nežádoucí události a k rozporu nebo porušení stávající právní úpravy, resp. standardů.

11 Způsoby prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu Transfer rizika předpokládá jeho přesun na jiný subjekt, který je ekonomicky silnější. Transfer se soustřeďuje jen na redukci následků nežádoucí události, neodstraňuje příčiny jejího vzniku, nýbrž výhradně tlumí dopady (opatření ex post). Podmínkou aplikace transferu rizika je existence faktu, že nedojde k fatálním následkům v průběhu nežádoucí události a k rozporu nebo porušení stávající právní úpravy, resp. standardů.

12 Způsoby prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu K redukci (minimalizaci) rizika se v praxi užívají v zásadě čtyři základní způsoby: a)redukce rizika u zdroje; b)Zdokonalování organizace a prostředků zásahu a záchrany; c)informování zaměstnanců a veřejnosti; d)územní rozvoj. Zmíněné způsoby nutno chápat nikoliv jako komplexní výčet, pouze jako jisté vodítko, neboť komplex možných protiopatření je vždy reflexí konkrétní situace a druhu rizika.

13 Způsoby prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu Snižování rizika u zdroje [Risk Mitigation, Risk Reduction, Risk Minimization at the Source]: -tvoří základní součást globální politiky prevence; -jsou pro organizaci a region téměř vždy prostředkem účinnějším a méně nákladným; -souvisí s úrovní technického pokroku; -mělo by se v organizaci a regionu pravidelně vykonávat; -je věcí provozovatele a kompetentního orgánu regionu; -činnost by měla být předmětem státní kontroly.

14 Způsoby prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu Zdokonalování organizace a prostředků zásahu a záchrany [Improving Intervention and Rescue Organisation and Means] -průběh havárií musí být studován a priori bez ohraničení na základě všech reálných scénářů; -musí být vyhodnoceny lidské zdroje a potřebné materiálové a finanční prostředky; -předmětem detailního studia musí být též způsob a doba jejich soustředění a použití; -efektivita je podmíněna školením, výcvikem, komunikací a vnímáním rizika.

15 Způsoby prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu Zdokonalování organizace a prostředků zásahu a záchrany: -nejnovější tendencí zdokonalení organizace a prostředků zásahu je integrovaný záchranný systém integrovaný záchranný systém; -patří sem i vnitřní a vnější havarijní plány ekonomických subjektů, územní krizové plány (krajů), typové plány, operační plány v rámci věcné a územní působnosti zpracovatele, plán obnovy po havárii aj.

16 Způsoby prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu Informace zaměstnanců a veřejnosti [Staff and Public Information, Informing the Staff and Public]: -je stále spojována s obavou prozrazení know-how firmy; -přesto je preventivní informování veřejnosti oprávněně požadovaným protiopatřením; -komunikační omyly před havárií nebo v době její iniciace a projevu často relevantně prohlubují dopady havárie.

17 Způsoby prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu Územní rozvoj [Land-use Planning]: -je důležitým faktorem minimalizace následků případné havárie a zabránění vzniku tzv. dominového efektu; -přizpůsobený územní rozvoj v okolí průmyslových sídel a dopravních tepen přispívá jejich dobrému včlenění do ŽP a vytváří bázi rozvoje bezpečného průmyslu a dopravy; -technické požadavky na koncepci výstavby budov, skladů a dopravních tras, adekvátní podmínky přístupu do oblasti havárie včetně možnosti rychlé evakuace zaměstnanců nebo obyvatelstva mohou pozitivně ovlivnit dopad havárie.

18 Způsoby prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu Volba konkrétního způsobu prevence a minimalizace rizika by měla být podřízena vytýčenému cíli a respektovat sumární efektivitu řešení danou hlavně nákladovostí implementace protiopatření, jeho technickou realizovatelnost, účinnost redukce rizika, sociální a politickou přijatelnost atd. Obecně lze jen stěží doporučit optimální řešení, které je vždy reflexí konkrétní situace. Nicméně existují jisté zásady v závislosti na výši pravděpodobnosti projevu a úrovni dopadu (tvrdosti) hrozby.

19 Způsoby prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu Doporučené způsoby pro řešení problematiky rizika v závislosti na výši pravděpodobnosti výskytu a úrovni dopadu nežádoucí události. Vysoká pravděpodobnost Nízká pravděpodobnost Vysoká úroveň dopadu vyhnutí se riziku nebo redukce rizika transfer rizika Nízká úroveň dopaduredukce nebo retence rizikaretence Zdroj: Božek, F., Urban, R. 2008. Management rizika - Obecná část. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2008, s. 94. ISBN 978-80-7231-259-7.

20 Náklady spojené se zaváděním opatření K posouzení návrhů variant a poté implementaci vybraného optimálního protiopatření, nebo operativního managementu jsou zásadními parametry účinnost redukce rizika a ekonomická efektivita vyjadřovaná náklady a přínosy z protiopatření. Ve fázi ovládání rizika se užívá pravidlo, které stanoví, že náklady vynaložené na redukci rizika musí být adekvátní hodnotě chráněných aktiv, popř. škod vzniklých následkem uplatnění nebezpečí. Tento požadavek se v odborných publikacích označuje jako princip ALARA.

21 Náklady spojené se zaváděním opatření Uplatnění principu ALARA (ALARP): a)nelze uplatnit pro neakceptovatelná rizika, kde je třeba okamžitě zavézt protiopatření, anebo aktivitu okamžitě ukončit; b)Spadá-li riziko do oblasti akceptovatelnosti či tolerovatelnosti, měl by být princip ALARA aplikován; c)Princip může být uplatněn i pro zanedbatelná rizika, jestliže výnosy protiopatření převyšují náklady na jeho implementaci.

22 Závěr Prevence a minimalizace rizika v organizaci a regionu spolu s monitoringem rizika náleží do etapy ovládání rizik. Existují tři možnosti prevence a minimalizace rizik. Prevence rizik, neboli ofenzivní (ex ante) přístup spočívá ve snižování pravděpodobnosti aktivace zdroje nebezpečí. Přístup defenzivní (ex post) minimalizace rizika je založen na redukci dopadu nežádoucí události. Třetí přístup spočívá v kombinaci obou předchozích zásad.

23 Závěr Lze nalézt i řadu způsobů prevence a minimalizace rizik založených na redukci rizika u zdroje, zdokonalování prostředků zásahu a záchrany, zvýšení informovanosti zaměstnanců a veřejnosti a konečně adekvátním územním rozvoji. Riziko lze redukovat i transferem na jiný subjekt, retencí, anebo vyhnutím se. Aplikace konkrétního způsobu závisí na charakteru a druhu rizika, konkrétní situaci a finančních, materiálních a personálních možnostech managementu. Platí zásada, že každé riziko, byť zanedbatelné, je třeba permanentně monitorovat.

24 Studenti se seznámí se zásadami a způsoby prevence a minimalizace rizik v organizaci a regionu. Problematiku budou demonstrovat a diskutovat na příkladech z praxe, které jim budou zadány a na nichž současně prezentují ekonomické souvislosti spojené s implementací protiopatření k prevenci a minimalizaci rizik. Požadavky pro cvičení