Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Média a komunikace JAMU 2014. Média – co jsou? technologie (přenos informací) sociální instituce (mediální firma, redakce) materiální předměty (TV přijímač)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Média a komunikace JAMU 2014. Média – co jsou? technologie (přenos informací) sociální instituce (mediální firma, redakce) materiální předměty (TV přijímač)"— Transkript prezentace:

1 Média a komunikace JAMU 2014

2 Média – co jsou?

3 technologie (přenos informací) sociální instituce (mediální firma, redakce) materiální předměty (TV přijímač) média jakožto extenze (prodloužení) našich smyslů (Marshall McLuhan), tedy např. i kolo

4 Jaké metafory se pro M užívají? okno zrcadlo aréna globální vesnice fórum / platforma filtr / strážný (gatekeeper) bariéra / plátno

5 Média – k čemu slouží? funkce informační funkce integrační funkce přenášení kontinuity funkce propagační funkce zábavní (Lasswell + Wright)

6 Jaký je význam médií? jsou zdrojem moci jsou arénou společenských událostí jsou klíčem ke slávě zdrojem výkladů sociální reality zdrojem výkladových soustav normality

7 Co média dělají a jaká jsou? produkují a distribuují symbolické obsahy operují ve „veřejné sféře“ a jsou podle toho regulována jsou byrokraticky a profesionálně organizována zapojení podavatelů a příjemců informací je dobrovolné (sporné) jsou svobodná a nejsou nadána žádnou mocí (sporné) zdroj: McQuail

8 Jaký byl vývoj médií? 1)primární (jazyk, písmo) 2)sekundární (knihtisk, telegraf, telefon) 3)terciární (rádio, televize) 4)kvartární (síťová, internet) + dělení na tradiční vs. nová média (podléhající zubu času)

9 Jaké byly komunikační epochy? 1)mluvenosti (jednotkou smyslu věta, všechno je řeč, systémové vědomí) 2)psanosti (laické období středověku, knihtisk) 3)masovosti (od 19. století, nástup masové produkce komunikačního zboží) 4)netvarovosti (počítač není pouhou extenzí člověka, ale autonomním strojem podobně jako hodiny, nebezpečí technocie) zdroj: Jean Lohisse, Komunikační systémy

10 Jaké jsou příběhy mediální historie? (podle britského teoretika Jamese Currana) 1)liberální (díky M se osvobodili ovládaní) 2)antropologický (díky M vznikly národy) 3)populistický (díky M padla vysoká kultura) 4)libertariánský (díky M oslabilo náboženství) 5)feministický (díky M získaly ženy práva) 6)radikální (M ovládá úzká elita ve svůj prospěch) 7)techno-deterministický (jaká M, taková společnost)

11 Proč studovat média? orientovat se ve světě plném médií získat kontrolu nad mediálními obsahy, ať regulační (stát) nebo kritickou (jednotlivec) umět úspěšně komunikovat skrze média pochopit, že veškerá komunikace je konstrukce a interpretace reality, nikoli objektivním odrazem reality

12 Co na médiích studovat? Anders Zorn – Emma Zorn, Läsande, 1887

13 Co na médiích studovat? mediální obsahy (zjevné a skryté významy, opakující se sdělení, jak se vytváří zábava…)

14

15 Co na médiích studovat? mediální obsahy (zjevné a skryté významy, opakující se sdělení, jak se vytváří zábava…) mediální publika (získávání a chování)

16 Paul Townsend, Bristol, UK 1955

17 Co na médiích studovat? mediální obsahy (zjevné a skryté významy, opakující se sdělení, jak se vytváří zábava…) mediální publika (získávání a chování) mediální účinky (různorodost účinků)

18 Sazárna New York Herald, 1902, foto: George Grantham Bain Collection

19 Co na médiích studovat? mediální obsahy (zjevné a skryté významy, opakující se sdělení, jak se vytváří zábava…) mediální publika (získávání a chování) mediální účinky (různorodost účinků) mediální organizace (průběh komunikace, její rozsah, profesionálnost, organizování…)

20

21 Co na médiích studovat? mediální obsahy (zjevné a skryté významy, opakující se sdělení, jak se vytváří zábava…) mediální publika (získávání a chování) mediální účinky (různorodost účinků) mediální organizace (průběh komunikace, její rozsah, profesionálnost, organizování…) jejich ekonomickou (dvoj)roli

22 zdroj:

23 Co na médiích studovat? mediální obsahy (zjevné a skryté významy, opakující se sdělení, jak se vytváří zábava…) mediální publika (získávání a chování) mediální účinky (různorodost účinků) mediální organizace (průběh komunikace, její rozsah, profesionálnost, organizování…) jejich ekonomickou (dvoj)roli mediální instituce (moc a vliv médií celkově)

24 Roviny analýzy médií mediální produkt (videohra, kniha, DVD)

25 Samorost, 2005, zdroj: Amanita Design

26 Roviny analýzy médií mediální produkt (videohra, kniha, DVD) mediální titul (TV Nova, Radiožurnál, Blesk)

27

28 Roviny analýzy médií mediální produkt (videohra, kniha, DVD) mediální titul (TV Nova, Radiožurnál, Blesk) (multi)mediální firma (vlastnící různá média, např. Mafra nebo Disney)

29 zdroj:

30 Roviny analýzy médií mediální produkt (videohra, kniha, DVD) mediální titul (TV Nova, Radiožurnál, Blesk) (multi)mediální firma (vlastnící různá média, např. Mafra nebo Disney) mediální sektor (tiskový, filmový, hudeb.)

31 zdroj:

32 Roviny analýzy médií mediální produkt (videohra, kniha, DVD) mediální titul (TV Nova, Radiožurnál, Blesk) (multi)mediální firma (vlastnící různá média, např. Mafra nebo Disney) mediální sektor (tiskový, filmový, hudeb.) mediální systém (suma médií v dané prostoru, např. v České republice nebo EU)

33 zdroj:

34 Jaké sociální trendy ovlivňují M? internacionalizace (vznik mezin mediální kultury)

35 zdroj:

36

37 Jaké sociální trendy ovlivňují M? internacionalizace (vznik mezin mediální kultury) informatizace (enormní nárůst toku informací) Zdroje obrázků na následujících dvou stranách: a

38 zdroj:

39

40 Informatizace Fritz Machlup 1962: The Production and Distribution of Knowledge in the United States, Knowledge Industry pokryla 29% HDP v USA, jednotka analýzy: organizace a instituce; znalostní průmysl v pojetí Machlupa zahrnuje vědu a výzkum, vzdělávací systém, knihovny, informační stroje, zábavu, ale i účetnictví, práva či lékařství; Daniel Bell 1973 kniha The Coming of Post-Industrial Age nebo studie The Information Age; zažíváme nástup post-industriální společnosti postavené na znalostech, informacích a plánování; Marc Porat 1977, The Information Economy: Definition and Measurement, Informační ekonomika zahrnovala 25% HDP v USA, jednotka analýzy: informační aktivity, primární + sekundární inf. sektor; sporné: spíš přejmenování starých sektorů než nástup nových; 4 ekonomiky v dějinách - zemědělská, průmyslová, služeb a informační; Manuel Castells , ve třech svazcích Information Age popisuje informační společnost a společnost sítí; soudobé spol. jsou stále více formovány kolem opozice Net (horizontálně-strukturované organizace) a Self (praktiky ozřejmující a potvrzující sociální identitu jedince a význam);

41 Jaké sociální trendy ovlivňují M? internacionalizace (vznik mezin mediální kultury) informatizace (enormní nárůst toku informací) individualizace (komunikace šitá na míru) Zdroj následujícího obrázku :

42

43

44 Jaké sociální trendy ovlivňují M? internacionalizace (vznik mezin mediální kultury) informatizace (enormní nárůst toku informací) individualizace (komunikace šitá na míru) postmoderní kultura (rozpad kulturních hierarchií a takzvaných Velkých vyprávění)

45 zdroj:

46 Co je to komunikace? „sociální interakce prostřednictvím sdělení“ George Gerbner 1967

47 Jaké jsou roviny komunikace? intrapersonální (zpracovávání informací) dyadická (interpersonální, dva lidé) skupinová (př. rodina) meziskupinová (př. komunita) organizační (př. velká firma) celospolečenská (př. masová média)

48 Co je to masová komunikace? „Masová komunikace zahrnuje instituce a postupy, jimiž specializované skupiny využívají technické prostředky (tisk, rozhlas, filmy atd.) pro šíření symbolického obsahu směrem k rozsáhlému, nesourodému a široce rozptýlenému publiku.“ (Janowitz 1986)

49 Co jsou masová média? Masová média: organizované postupy a technologie, umožňující masovou komunikaci; Masa: Raymond Williams (1961): „žádné masy neexistují, existují jen způsoby, jak se na lidi dívat jako na masy“ Masová kultura: Není tradiční, není elitní, je produkována masově, je populární, komercionalizovaná a homogenizovaná;

50 Jak probíhá komunikace? přenosový model Shannon – Weaver, 1948: zakódování dekódování zdroj  vysílač  přijímač  příjemce <------zpětná vazba

51 Jaké jsou otázky kom. výzkumu? Kdo co říká komu jakým kanálem a s jakým účinkem (Harold Lasswell 1948), tedy: Kdo s kým komunikuje? Proč komunikujeme? Jak komunikace probíhá? O čem komunikace je? Jaké jsou důsledky komunikace?

52 Jaké typy med. teorií máme? sociálněvědní (poznatky zakotvené v jednotlivých vědeckých oborech) normativní (vycházejí z předpokladů, jak by média měla vypadat, kritická funkce) provozní (pohled pracovníků působících v médiích) každodenní (pohledy samotných příjemců – recipientů médií)

53 Jak média studovat? různé metody sociologické, historické, sémiotické či psychologické, např.: analýza obsahu (kvantitativní a/nebo kvalitativní postupy) obrazová analýza (např. strukturalistická analýza, denotace – konotace) zkoumání aktérů (rozhovory, dotazníky, pozorování, experimenty) analýza dokumentů (zákony, výroční zprávy, paměti novinářů atd.)

54 METODOLOGICKÝ DUALISMUS KVANTITATIVNÍ VELKÝ VZOREK STATIST. SOUVISLOSTI TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ DEDUKTIVNÍ POSTUP OVĚŘITELNOST STAND. DOTAZNÍK STAND. ROZHOVOR OBSAHOVÁ ANALÝZA KVALITATIVNÍ TERÉNNÍ VÝZKUM NE STANDARDIZACI HLEDÁNÍ HYPOTÉZ INDUKTIVNÍ POSTUP VĚTŠÍ HLOUBKA VÝPOVĚDI ZÚČAST. POZOROVÁNÍ NESTAND. ROZHOVOR STUDIUM DOKUMENTŮ

55 METODOLOGICKÝ DUALISMUS KVANTITATIVNÍ nedostatky NEJDE RESPONDENTŮM TAK „POD KŮŽI“ ODRÁŽÍ JEN VÝSEK REALITY MENŠÍ NÁVRATNOST NE VŽDY OBJEKTIVNÍ - OBJEKTIVITA VÝSLEDKŮ ZÁVISÍ NA KOORDINACI ZPŮSOBU KÓDOVÁNÍ A INTERPRETACE DAT MEZI VÝZKUMNÍKY KVALITATIVNÍ nedostatky NEZOBECNITELNÉ VÝSLEDKY NA POPULACI VĚTŠÍ ČASOVÁ NÁROČNOST NEBEZPEČÍ SUBJEKTIVNOSTI ZE STRANY VÝZKUMNÍKA NEBEZPEČÍ PŘÍLIŠNÉHO SBLÍŽENÍ S RESPONDENTY

56 VÝBĚR VZORKU POPULACE neboli ZÁKLADNÍ SOUBOR vs. VZOREK aneb VÝBĚROVÝ SOUBOR Jak vybrat vzorek? NÁHODNÝ VÝBĚR ZÁMĚRNÝ (KVÓTNÍ) VÝBĚR KOMBINOVANÝ VÝBĚR (záměrně prostor, náhodně lidi PSEUDONÁHODNÝ VÝBĚR (př. ankety na ulici)

57 PROMĚNNÉ NEZÁVISLÉ (např. čím vyšší HDP v dané zemi …) ZÁVISLÉ (…tím nižší dětská úmrtnost)

58 PROMĚNNÉ Nominální (kategoriální) – např. pohlaví, jménaNominální (kategoriální) – např. pohlaví, jména –Přiřazujeme pouze kód danému názvu. Ordinální (pořadové) – např. odp. „vždy, někdy, nikdy“Ordinální (pořadové) – např. odp. „vždy, někdy, nikdy“ –Víme, která hodnota proměnné je větší, ale nevíme přesně o kolik. Kardinální (intervalové) – věk, hmotnost, platKardinální (intervalové) – věk, hmotnost, plat –Víme o kolik, o jaký interval se hodnoty proměnné liší.

59

60

61 Zdroj předchozího grafu a tabulek: Magda Klusáková: Jaký je hodnotový svět českých médií? FSS MU, 2010

62

63 Zdroj: Barbora Navrátilová: Facebook po rozchodu, FSS MU 2010

64

65

66 Základní kritéria výzkumu REPREZENTATIVITA - tedy aby byl přenositelný na základní soubor VALIDITA - aby spolehlivě a platně měřil to, co má RELIABILITA - aby měření dalo při opakování stejné výsledky, pokud se tedy pozorovaný objekt nezměnil

67 Vztah med. obsahů k realitě PTOLEMAIOVSKÝ PŘÍSTUP = základní protiklad mezi médii a společností, média zprostředkovávají, odrážejí realitu KOPERNÍKOVSKÝ PŘÍSTUP = média jsou součástí společnosti a reality; realita není předmětem a předpokladem komunikace, ale jejím výsledkem (Winfried Schulz 2000, in: Jirák – Köpplová 2009: )

68 Označování mediálních obsahů 1.denotace – ikon (socha) – index (kouř od ohně) – symbol (slovo „pes“ pro jisté zvíře) 2. konotace – druhotný, asociativní význam pojmu, např. slovo „okno“ může znamenat i výpadek paměti; každý pojem má více konotací, které nabývá různé + i – významy, např. fotr a tatínek mají stejnou denotaci, ale jiné konotace 3.mýtus (podle Ronalda Barthese, Mytologie, 2004) – neboli znaky znaků (metaznaky), např. venkovské krajiny nebo neposkvrněné přírody v reklamách na automobily; skrze mýty prezentujeme kulturní projevy jako přirozené (naturalizujeme)

69 Intertextualita mediálních sdělení KONTEXT = psychická, fyzická a/nebo sociální situace, v níž se znak nebo text užívá či objevuje, nebo k níž odkazuje (Danesi 2002 in Jirák – Köpplová 2009: 276) INTERTEXTUALITA = odkaz na jiný text či prvek reality obsažený v jiném textu; např. - citace (hudební smyčky v hip-hopu převzaté z jiných písní) - parafráze (např. coververze písně jiným interpretem) - parodie (Červený trpaslík paroduje sci-fi seriály jako StarTrek) - pastiš (napodobeniny jiných děl, např. Sherlocka Holmese) - brikoláž (míchání různých technik, žánrů a hojné citování, např. film Final Cut – Dámy a pánové ) Final Cut – Dámy a pánové

70 Média – důležité otázky Které funkce médií se posilují, a které oslabují? Nabízejí média to, co lidé chtějí, nebo si lidé jenom zvykli chtít to, co jim média nabízejí? Nikoli: Zobrazují média realitu? Ale: Čí realitu média zobrazují? Nejen: co médium říká, ale co zamlčuje? Ovlivňují nás média přímo, nebo spíš skrze naše okolí? Říkají nám média, co si máme myslet, nebo spíše o čem máme přemýšlet? Žijeme stále ještě v době masových médií, nebo už v post-masové éře síťových médií?


Stáhnout ppt "Média a komunikace JAMU 2014. Média – co jsou? technologie (přenos informací) sociální instituce (mediální firma, redakce) materiální předměty (TV přijímač)"

Podobné prezentace


Reklamy Google