TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ II. Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 2011.

TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ II

Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 2011

Peněžní systém a měnová politika

Peníze: základní vymezení peníze představují soubor statků (aktiv), které slouží jako všeobecně přijímaný nástroj směny (platby za zboží či služby) nebo uhrazení dluhů peníze představují soubor statků (aktiv), které slouží jako všeobecně přijímaný nástroj směny (platby za zboží či služby) nebo uhrazení dluhů

Další funkce peněz univerzální měřítko cen zboží a služeb (účetní jednotka) univerzální měřítko cen zboží a služeb (účetní jednotka) uchovatel hodnoty (forma majetku) uchovatel hodnoty (forma majetku)

Proč vznikly peníze? naturální směna vyvolává příliš vysoké transakční náklady - vyžaduje oboustrannou shodu potřeb naturální směna vyvolává příliš vysoké transakční náklady - vyžaduje oboustrannou shodu potřeb prvními penězi byly tzv. komoditní peníze, v jejich rámci zvítězily drahé kovy (zlato, stříbro), které jsou trvanlivé, dobře dělitelné, koncentrují velkou hodnotu v malém množství apod. prvními penězi byly tzv. komoditní peníze, v jejich rámci zvítězily drahé kovy (zlato, stříbro), které jsou trvanlivé, dobře dělitelné, koncentrují velkou hodnotu v malém množství apod.

Proč vznikly peníze? rozvoj bankovnictví vedl k postupnému nahrazování plnohodnotných peněz papírovými, zprvu směnitelnými za zlato rozvoj bankovnictví vedl k postupnému nahrazování plnohodnotných peněz papírovými, zprvu směnitelnými za zlato

Formy peněz v současných ekonomikách plní funkci hotových peněz bankovky, resp. mince centrální banky v současných ekonomikách plní funkci hotových peněz bankovky, resp. mince centrální banky jsou neplnohodnými penězi s tzv. nuceným oběhem (fiat peníze) jsou neplnohodnými penězi s tzv. nuceným oběhem (fiat peníze) mají charakter zákonného platidla - musí být přijaty jako platba za pohledávku mají charakter zákonného platidla - musí být přijaty jako platba za pohledávku

Peněžní zásoba celkové množství peněz, které se nachází v určitém čase v oběhu, se nazývá peněžní zásoba celkové množství peněz, které se nachází v určitém čase v oběhu, se nazývá peněžní zásoba

Hotovost a bezhotovostní formy peněz peněžní zásobu tvoří: peněžní zásobu tvoří: - hotovostní peníze (oběživo), tj. papírové peníze a mince - bezhotovostní (depozitní) peníze, tj. peníze na bankovních účtech

Peněžní zásoba a měnové agregáty jde o ukazatele množství peněz v oběhu odlišující se stupněm jejich likvidity jde o ukazatele množství peněz v oběhu odlišující se stupněm jejich likvidity likvidita: snadnost přeměny aktiva v prostředek směny likvidita: snadnost přeměny aktiva v prostředek směny značí se velkým písmenem M a číslicí značí se velkým písmenem M a číslicí

Hlavní měnové agregáty  měnová báze. Tvoří ji oběživo (peníze držené domácnostmi a firmami a hotovost uložená v bankovních trezorech), a peníze komerčních bank uložené u centrální banky (agregát M0) (agregát M0)  měnová báze je agregát, který je pod přímým vlivem centrální banky

Hlavní měnové agregáty M1: nejlikvidnější (úzce) definované peníze: oběživo, peníze na běžných účtech komerčních bank, peníze ve formě cestovních šeků (měnový agregát M1) M1: nejlikvidnější (úzce) definované peníze: oběživo, peníze na běžných účtech komerčních bank, peníze ve formě cestovních šeků (měnový agregát M1) šířeji definované peníze: zahrnují i peníze na termínovaných a spořících účtech, bankovní depozitní certifikáty, prostředky uložené do tzv.vzájemných fondů peněžního trhu (měnový agregát M2) šířeji definované peníze: zahrnují i peníze na termínovaných a spořících účtech, bankovní depozitní certifikáty, prostředky uložené do tzv.vzájemných fondů peněžního trhu (měnový agregát M2)

Peněžní trh peníze jsou předmětem obchodování peníze jsou předmětem obchodování k obchodování s peněžními prostředky, tj. jejich (krátkodobému) půjčování a vypůjčování dochází na tzv. peněžním trhu k obchodování s peněžními prostředky, tj. jejich (krátkodobému) půjčování a vypůjčování dochází na tzv. peněžním trhu zde se střetává poptávka po penězích s jejich nabídkou zde se střetává poptávka po penězích s jejich nabídkou

Úroková míra vzniká na peněžním trhu jako cena za (vy)půjčení peněz vzniká na peněžním trhu jako cena za (vy)půjčení peněz představuje zvýšení půjčené částky za určité (roční) časové období vyjádřené v % představuje zvýšení půjčené částky za určité (roční) časové období vyjádřené v % z důvodu inflace se rozlišují úrokové míry nominální a reálné. z důvodu inflace se rozlišují úrokové míry nominální a reálné.

Peněžní a kapitálový trh peněžní trh – trh krátkodobých peněz (krátkodobé úvěry do 1 roku) peněžní trh – trh krátkodobých peněz (krátkodobé úvěry do 1 roku) trh kapitálu – trh dlouhodobých peněz (úvěry s delší dobou splatnosti) trh kapitálu – trh dlouhodobých peněz (úvěry s delší dobou splatnosti) výnosová křivka - ukazuje, jak se mění úroková míra s měnící se dobou splatnosti úvěrů. Obvyklý tvar výnosové křivky je rostoucí: úvěry a půjčky s delší splatností nesou větší úroky výnosová křivka - ukazuje, jak se mění úroková míra s měnící se dobou splatnosti úvěrů. Obvyklý tvar výnosové křivky je rostoucí: úvěry a půjčky s delší splatností nesou větší úroky

Poptávka po penězích poptávka po penězích: sklon ekonomických subjektů držet svá aktiva (bohatství) v peněžní (likvidní) podobě namísto v jiných (méně likvidních) formách vyznačujících se zpravidla vyšším výnosem, ale i vyšším rizikem poptávka po penězích: sklon ekonomických subjektů držet svá aktiva (bohatství) v peněžní (likvidní) podobě namísto v jiných (méně likvidních) formách vyznačujících se zpravidla vyšším výnosem, ale i vyšším rizikem

Poptávka po penězích závisí především na výši příjmů (produktu), úrokových sazbách, úrovni cen (inflaci) a nejistotě při výhledu do budoucna závisí především na výši příjmů (produktu), úrokových sazbách, úrovni cen (inflaci) a nejistotě při výhledu do budoucna

Faktory poptávky po penězích  transakční (možnost provádět běžné nákupy)  opatrnostní (snaha vyvarovat se rizika spojeného s aktivy s vyšším výnosem, možnost hradit nečekané výdaje )  výnosový (vztahuje se k výnosům z méně likvidních forem peněz)  spekulativní (očekávání poklesu cen jiných aktiv, růstu úrokových sazeb)

Poptávané množství peněz souhrn peněžních prostředků, které se všechny ekonomické subjekty rozhodly držet (ať již pro zabezpečení svých stávajících a budoucích nákupů, uchování hodnoty, zajištění výnosů apod.) při určité ceně peněz (úrokové míře) souhrn peněžních prostředků, které se všechny ekonomické subjekty rozhodly držet (ať již pro zabezpečení svých stávajících a budoucích nákupů, uchování hodnoty, zajištění výnosů apod.) při určité ceně peněz (úrokové míře)

Křivka poptávky po penězích závislost mezi úrokovou sazbou a poptávaným množstvím peněz zachycuje klesající křivka poptávky po penězích závislost mezi úrokovou sazbou a poptávaným množstvím peněz zachycuje klesající křivka poptávky po penězích

Tvar poptávky po penězích držení aktiv v likvidní podobě přináší náklady alternativ – ušlé výnosy, které by subjekt získal, pokud by svá aktiva držel v méně likvidní, ale výnosnější podobě držení aktiv v likvidní podobě přináší náklady alternativ – ušlé výnosy, které by subjekt získal, pokud by svá aktiva držel v méně likvidní, ale výnosnější podobě při vyšší úrokové míře chtějí subjekty držet méně peněžních prostředků - dávají přednost méně likvidním aktivům při vyšší úrokové míře chtějí subjekty držet méně peněžních prostředků - dávají přednost méně likvidním aktivům

Křivka poptávky po penězích změna (posun) křivky poptávky po penězích je způsobena především změnami (reálného) produktu a cenové hladiny změna (posun) křivky poptávky po penězích je způsobena především změnami (reálného) produktu a cenové hladiny rostou-li tyto veličiny roste i poptávka po penězích, klesají-li poptávka po penězích klesá rostou-li tyto veličiny roste i poptávka po penězích, klesají-li poptávka po penězích klesá

Křivka poptávky po penězích

Nabídka (tvorba) peněz peněžní nabídku tvoří bankovní systém, tj. centrální banka a komerční banky peněžní nabídku tvoří bankovní systém, tj. centrální banka a komerční banky

Nabídka peněz nabídka peněz vytvářená centrální bankou závisí na její monetární politice nabídka peněz vytvářená centrální bankou závisí na její monetární politice centrální (emisní) banka přímo vytváří peníze označované jako měnová (peněžní) báze – hotovost a depozita komerčních bank uložená na jejích účtech centrální (emisní) banka přímo vytváří peníze označované jako měnová (peněžní) báze – hotovost a depozita komerčních bank uložená na jejích účtech

Peněžní trh průsečík křivek poptávky po penězích a nabídky peněz určuje rovnovážnou úrokovou sazbu průsečík křivek poptávky po penězích a nabídky peněz určuje rovnovážnou úrokovou sazbu ke změně rovnovážné sazby dochází se změnou poptávky po penězích či nabídky peněz ke změně rovnovážné sazby dochází se změnou poptávky po penězích či nabídky peněz

Peněžní trh: příklad dojde-li v ekonomice k růstu cen, zvýší se poptávka po penězích - lidé potřebují více peněz k uskutečnění svých transakcí dojde-li v ekonomice k růstu cen, zvýší se poptávka po penězích - lidé potřebují více peněz k uskutečnění svých transakcí v důsledku růstu poptávky po penězích dochází při stávající nabídce peněz k růstu úrokové sazby v důsledku růstu poptávky po penězích dochází při stávající nabídce peněz k růstu úrokové sazby v návaznosti na tuto situaci se může centrální banka rozhodnout zvýšit nabídku peněz, čímž dochází k opětnému poklesu úrokové sazby v návaznosti na tuto situaci se může centrální banka rozhodnout zvýšit nabídku peněz, čímž dochází k opětnému poklesu úrokové sazby

Bankovní systém a tvorba peněz peníze vytvářené komerčními bankami souvisejí s jejich úvěrovou činností peníze vytvářené komerčními bankami souvisejí s jejich úvěrovou činností bankovnictví s částečnými rezervami umožňuje bankám vytvořit nové (depozitní) peníze v důsledku toho, že neudržují stoprocentní rezervy na krytí svých vkladů, ale pouze rezervy částečné (dané tzv. rezervním poměrem) bankovnictví s částečnými rezervami umožňuje bankám vytvořit nové (depozitní) peníze v důsledku toho, že neudržují stoprocentní rezervy na krytí svých vkladů, ale pouze rezervy částečné (dané tzv. rezervním poměrem)

Bankovnictví s částečnými rezervami na počátku bankovnictví držely banky ve svých trezorech stoprocentní rezervy, a to pro případ že by všichni vkladatelé zároveň vybrali veškeré své vklady na počátku bankovnictví držely banky ve svých trezorech stoprocentní rezervy, a to pro případ že by všichni vkladatelé zároveň vybrali veškeré své vklady za normálních okolností k tomu však nedochází: někteří lidé peníze ukládají, jiní zase vybírají. za normálních okolností k tomu však nedochází: někteří lidé peníze ukládají, jiní zase vybírají.

Bankovnictví s částečnými rezervami bankéři jistili, že určitou část vkladů mohou využít k poskytování úvěrů bankéři jistili, že určitou část vkladů mohou využít k poskytování úvěrů zbylou část drží ve formě hotovostních bankovních rezerv a povinných minimálních rezerv u centrální banky zbylou část drží ve formě hotovostních bankovních rezerv a povinných minimálních rezerv u centrální banky

Peněžní multiplikátor jaké množství peněz mohou komerční banky v bankovním systému s částečnými rezervami vytvořit? jaké množství peněz mohou komerční banky v bankovním systému s částečnými rezervami vytvořit? toto množství určuje peněžní multiplikátor: odpovídá převrácené hodnotě rezervního poměru toto množství určuje peněžní multiplikátor: odpovídá převrácené hodnotě rezervního poměru

Kvantitativní rovnice peněz říká, jaké množství peněz je v ekonomice třeba (na koupi celého vytvořeného produktu). říká, jaké množství peněz je v ekonomice třeba (na koupi celého vytvořeného produktu). P. Q = V. M, „V“ označuje rychlost oběhu peněz v ekonomice neboli kolik koupí a prodejů v průměru za určité časové období zprostředkuje jedna peněžní jednotka P. Q = V. M, „V“ označuje rychlost oběhu peněz v ekonomice neboli kolik koupí a prodejů v průměru za určité časové období zprostředkuje jedna peněžní jednotka rovnice vysvětluje, proč relativně rychlejší tempo růstu peněžní zásoby vyvolává vyšší tempo růstu cenové hladiny rovnice vysvětluje, proč relativně rychlejší tempo růstu peněžní zásoby vyvolává vyšší tempo růstu cenové hladiny

Makroekonomická role peněz množství peněz v oběhu ovlivňuje cenovou hladinu a inflaci, směnné (devizové) kurzy měn i hospodářský růst množství peněz v oběhu ovlivňuje cenovou hladinu a inflaci, směnné (devizové) kurzy měn i hospodářský růst

Měnová (monetární) politika politika centrální banky ovlivňující peněžní nabídku (množství peněz v oběhu) politika centrální banky ovlivňující peněžní nabídku (množství peněz v oběhu) centrální banka je bankou státu, ve svém rozhodování je však nezávislá na vládě centrální banka je bankou státu, ve svém rozhodování je však nezávislá na vládě

Možnosti měnové politiky nabídku peněz ovlivňují tři veličiny: měnová báze, poměr bankovních rezerv k depozitům (závisející na obezřetnosti bank) a poměr oběživa k depozitům (závisející na důvěře v banky) nabídku peněz ovlivňují tři veličiny: měnová báze, poměr bankovních rezerv k depozitům (závisející na obezřetnosti bank) a poměr oběživa k depozitům (závisející na důvěře v banky) centrální banka ovlivňuje přímo pouze prvou z nich centrální banka ovlivňuje přímo pouze prvou z nich

Cíle měnové politiky (konečné) cíle měnové politiky: stabilita cenové hladiny, růst HDP, nízká míra nezaměstnanosti, stabilita měnového kurzu, vyrovnanost obchodní bilance (konečné) cíle měnové politiky: stabilita cenové hladiny, růst HDP, nízká míra nezaměstnanosti, stabilita měnového kurzu, vyrovnanost obchodní bilance

Možnosti měnové politiky Měnová politika není schopna dosáhnout všech svých konečných cílů (snížení inflace, snížení nezaměstnanosti, zlepšení obchodní bilance) současně Měnová politika není schopna dosáhnout všech svých konečných cílů (snížení inflace, snížení nezaměstnanosti, zlepšení obchodní bilance) současně

Cíle měnové politiky zprostředkující cíle měnové politiky: peněžní zásoba, úroková míra a měnový kurz zprostředkující cíle měnové politiky: peněžní zásoba, úroková míra a měnový kurz

Zaměření měnové politiky restriktivní měnová politika snižuje peněžní zásobu a zvyšuje úrokovou míru restriktivní měnová politika snižuje peněžní zásobu a zvyšuje úrokovou míru může dosáhnout snížení inflace, zvýšení nezaměstnanosti či zhoršení obchodní bilance (prostřednictvím tzv.apreciace) může dosáhnout snížení inflace, zvýšení nezaměstnanosti či zhoršení obchodní bilance (prostřednictvím tzv.apreciace)

Zaměření měnové politiky expanzivní měnová politika zvyšuje peněžní zásobu a snižuje úrokovou míru expanzivní měnová politika zvyšuje peněžní zásobu a snižuje úrokovou míru může tím dosáhnout snížení nezaměstnanosti, zvýšení inflace či zlepšení obchodní bilance (prostřednictvím tzv.depreciace) může tím dosáhnout snížení nezaměstnanosti, zvýšení inflace či zlepšení obchodní bilance (prostřednictvím tzv.depreciace)

Nástroje měnové politiky nástroje, kterými centrální banka působí na své zprostředkující cíle nástroje, kterými centrální banka působí na své zprostředkující cíle

Nástroje měnové politiky operace na volném trhu - obchody se státními cennými papíry mezi centrální bankou a komerčními bankami. operace na volném trhu - obchody se státními cennými papíry mezi centrální bankou a komerčními bankami. nákup cenných papírů od bank = zvýšení likvidních rezerv bank = zvýšení objemu úvěrů poskytovaných bankami nákup cenných papírů od bank = zvýšení likvidních rezerv bank = zvýšení objemu úvěrů poskytovaných bankami

Nástroje měnové politiky stanovení (změny) diskontní sazby stanovení (změny) diskontní sazby sazba, za kterou centrální banka půjčuje bankám některé úvěry (diskontní půjčky) sazba, za kterou centrální banka půjčuje bankám některé úvěry (diskontní půjčky) její zvýšení znamená pokles úvěrů čerpaných komerčními bankami její zvýšení znamená pokles úvěrů čerpaných komerčními bankami

Nástroje měnové politiky stanovení (změny) míry povinných (minimálních) rezerv stanovení (změny) míry povinných (minimálních) rezerv minimální rezervy - prostředky, které banky musí udržovat jako svůj vklad u centrální banky, jejich výše je stanovena v relaci k objemu vkladů minimální rezervy - prostředky, které banky musí udržovat jako svůj vklad u centrální banky, jejich výše je stanovena v relaci k objemu vkladů zvýšení míry povinných rezerv = nutnost držet k danému objemu vkladů vyšší objem rezerv zvýšení míry povinných rezerv = nutnost držet k danému objemu vkladů vyšší objem rezerv

Nástroje měnové politiky kvantitativní uvolňování: nákup cenných papírů i dalších aktiv od bank i nebankovních subjektů kvantitativní uvolňování: nákup cenných papírů i dalších aktiv od bank i nebankovních subjektů snižuje úrokové míry, zvyšuje tržní cenu aktiv snižuje úrokové míry, zvyšuje tržní cenu aktiv

Nástroje měnové politiky ČNB operace na volném trhu ve formě tzv. repo operací prováděných formou tendrů, základní doba trvání těchto operací je 14 dní operace na volném trhu ve formě tzv. repo operací prováděných formou tendrů, základní doba trvání těchto operací je 14 dní ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a předává jim dohodnuté cenné papíry, ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a předává jim dohodnuté cenné papíry, vyhlášená dvoutýdenní repo sazba slouží jako maximální sazba, za kterou mohou být banky v repo tendru uspokojovány vyhlášená dvoutýdenní repo sazba slouží jako maximální sazba, za kterou mohou být banky v repo tendru uspokojovány

Nástroje měnové politiky ČNB permanentní možnost krátkodobého uložení, resp. zapůjčení peněz permanentní možnost krátkodobého uložení, resp. zapůjčení peněz depozita jsou úročená diskontní sazbou, půjčky jsou úročeny lombardní sazbou depozita jsou úročená diskontní sazbou, půjčky jsou úročeny lombardní sazbou povinné minimální rezervy: předepsaný objem PMR je 2 % povinné minimální rezervy: předepsaný objem PMR je 2 %

Omezení měnové politiky: past likvidity expanzívní politika centrální banky nevede ke stimulaci hospodářského růstu expanzívní politika centrální banky nevede ke stimulaci hospodářského růstu příčinou je držení likvidity z důvodů spekulace, obav z budoucnosti apod. příčinou je držení likvidity z důvodů spekulace, obav z budoucnosti apod.

Inflace a deflace inflace: růst hladiny cen  hodnota, resp. kupní síla peněz klesá inflace: růst hladiny cen  hodnota, resp. kupní síla peněz klesá deflace: pokles cenové hladiny  hodnota, resp. kupní síla peněz roste deflace: pokles cenové hladiny  hodnota, resp. kupní síla peněz roste

Měření inflace deflátor HDP: zahrnuje změnu cen všech statků v ekonomice deflátor HDP: zahrnuje změnu cen všech statků v ekonomice index spotřebitelských cen index spotřebitelských cen index cen výrobců index cen výrobců

Typy a příčiny inflace typy inflace: typy inflace: - setrvačná, mírná, pádivá, hyperinflace příčiny inflace: základní příčinou je vzestup množství peněz v oběhu způsobený monetární politikou. příčiny inflace: základní příčinou je vzestup množství peněz v oběhu způsobený monetární politikou.

Inflace v Bělorusku

Setrvačná inflace ceny a mzdy jsou stanovovány s ohledem na očekávání inflace ceny a mzdy jsou stanovovány s ohledem na očekávání inflace očekávaná inflace se mění ve skutečnou očekávaná inflace se mění ve skutečnou setrvačná inflace je udržována inflačními očekáváními setrvačná inflace je udržována inflačními očekáváními

Příčiny inflace na straně poptávky a nabídky inflace tažená poptávkou inflace tažená poptávkou inflace tlačená náklady inflace tlačená náklady stagflace stagflace

Dopady inflace Negativní dopady: Negativní dopady: - pokles hodnoty úspor (inflační daň) - pokles hodnoty úspor (inflační daň) - narušení informační funkce cen (nejistota - narušení informační funkce cen (nejistota v investičním rozhodování firem) v investičním rozhodování firem) - snížení sklonu k úsporám - snížení sklonu k úsporám - hromadění statků (nedostatek zboží) - hromadění statků (nedostatek zboží) - redistributivní efekt - redistributivní efekt

Dopady inflace Pozitivní vlivy Pozitivní vlivy - centrální banka může snížit úrokové - centrální banka může snížit úrokové sazby (podpora růstu) sazby (podpora růstu) - pozitivní vliv na trh práce (snížení - pozitivní vliv na trh práce (snížení reálných mezd) reálných mezd) - podpora reálných investic (Tobinův efekt ) - podpora reálných investic (Tobinův efekt )

Omezování inflace restriktivní měnová politika restriktivní měnová politika restriktivní fiskální politika restriktivní fiskální politika politika fixních směnných kurzů politika fixních směnných kurzů důchodová politika důchodová politika

Inflační cílování centrální banka nemá úplnou kontrolu nad růstem peněžní zásoby centrální banka nemá úplnou kontrolu nad růstem peněžní zásoby z této skutečnosti vychází nový typ měnové politiky – inflační cílování z této skutečnosti vychází nový typ měnové politiky – inflační cílování

Inflační cílování vyhlášením svého inflačního cíle centrální banka ovlivňuje (podle svého záměru) tvorbu inflačních očekávání vyhlášením svého inflačního cíle centrální banka ovlivňuje (podle svého záměru) tvorbu inflačních očekávání vyhlásí-li centrální banka veřejně svůj inflační cíl, bere na sebe závazek, který se snaží dodržet vyhlásí-li centrální banka veřejně svůj inflační cíl, bere na sebe závazek, který se snaží dodržet

Nezávislost centrální banky centrální banka má monopol na emisi peněz a regulaci jejich množství v oběhu centrální banka má monopol na emisi peněz a regulaci jejich množství v oběhu v zemích, kde existuje silná závislost centrální banky na vládě, dochází většinou k vyšší inflaci v zemích, kde existuje silná závislost centrální banky na vládě, dochází většinou k vyšší inflaci nezávislost centrální banky na vládě tendenci k inflaci vyvolávané rozpočtovými schodky naopak snižuje nezávislost centrální banky na vládě tendenci k inflaci vyvolávané rozpočtovými schodky naopak snižuje

Další funkce centrální banky vede účty a zprostředkuje operace obchodních bank vede účty a zprostředkuje operace obchodních bank vede účet státního rozpočtu vede účet státního rozpočtu spravuje devizové rezervy spravuje devizové rezervy vykonává bankovní dohled nad ostatními bankami vykonává bankovní dohled nad ostatními bankami

Funkce obchodních bank aktivní operace (poskytují úvěry) aktivní operace (poskytují úvěry) pasivní operace (přijímají vklady, vydávají cenné papíry) pasivní operace (přijímají vklady, vydávají cenné papíry) zprostředkovatelské operace: uskutečňují platební styk mezi hospodářskými subjekty zprostředkovatelské operace: uskutečňují platební styk mezi hospodářskými subjekty bankovní účty: vedou běžné, sporožirové, kontokorentní, termínované, úvěrové apod. účty osob a firem bankovní účty: vedou běžné, sporožirové, kontokorentní, termínované, úvěrové apod. účty osob a firem

HOSPODÁŘSKÝ RŮST A PRODUKTIVITA

Co je hospodářský růst? zvyšování (potenciální) výkonnosti ekonomiky v čase → růst (potenciálního) HDP měří se reálným HDP, příp. reálným HDP na hlavu, resp. jejich meziročními změnami v % (tempo růstu/poklesu reálného produktu)

Krátkodobý a dlouhodobý růst

krátkodobá zvýšení HDP vystřídané poklesem produktu) třeba rozlišovat krátkodobé ekonomické výkyvy (krátkodobá zvýšení HDP vystřídané poklesem produktu) a dlouhodobý růst (růstový trend) teorie ekonomického růstu řeší problematiku dlouhodobého růstu. Fluktuacemi HDP v průběhu tzv. hospodářského cyklu se zabývají teorie ekonomického cyklu

Výsledky hospodářského růstu ekonomická úroveň země - HDP na obyvatele vývoj ekonomické úrovně - tempo růstu HDP na obyvatele ekonomická úroveň, resp. její vývoj patří k základním ukazatelům životní úrovně

Výhody a nevýhody hospodářského růstu výhody růstu více produktů/vyšší spotřeba lepší infrastruktura (dopravní a komunikační sítě, energie apod.) vyšší sociální blahobyt (dostupnost vzdělání, zdravotnictví, delší dovolené, sociální pojištění) možnost vyššího přerozdělení ve prospěch chudých

Výhody a nevýhody hospodářského růstu nevýhody růstu nerovnoměrné rozdělení příjmů negativní externality růstu (odpad, ekologické škody, vyčerpání přírodních zdrojů aj.) sociální dopady (stres, zločinnost aj.)

Hospodářský růst a rozvoj vypovídací schopnost ukazatele ekonomické úrovně (HDP na hlavu) může být v důsledku negativních důsledků růstu snížena širší pojetí ekonomické úrovně – ekonomický rozvoj

Normativní a pozitivní přístup k růstu normativní teorie růstu: jaký ekonomický růst je pro ekonomiku optimální? pozitivní teorie růstu: analýza příčin (faktorů) hospodářského růstu - jaký růst bude ekonomika vykazovat za určitých podmínek (rozsah a vzdělanost pracovní síly, úroveň technologie, podoba hospodářské politiky, efektivita ekonomických a právních institucí)?

Normativní přístup k růstu áklady alternativ hospodářského růstu/past chudoby časové preference: současná vs. budoucí spotřeba - náklady alternativ hospodářského růstu/past chudoby maximální růst většinou není optimální

Náklady alernativ růstu Kapitálové statky Spotřební zbožíC1 C2 K1 K2 Křivka výrobních možností Pokles spotřeby Zvýšení objemu kapitálových statků

Normativní přístup k růstu Udržitelný růst (rozvoj): růst výroby a spotřeby, který nebrání uspokojování potřeb budoucích generací.

Příčiny (faktory) hospodářského růstu prvé vysvětlení příčin hospodářského růstu podal Adam Smith: „Pojednání o původu a podstatě bohatství národů“ za hlavní faktory zvyšování bohatství (množství vyrobených statků a služeb) považoval dělbu práce a akumulaci kapitálui

Modely hospodářského růstu - růst HDP závislý na růstu kapitálu, který závisí na růstu úspor Neoklasický model - růst HDP závislý na růstu kapitálu, který závisí na růstu úspor Rychlejší hospodářský růst vyžaduje vyšší míru úspor, která vytváří předpoklad pro růst vybavenosti práce kapitálem Rychlejší hospodářský růst vyžaduje vyšší míru úspor, která vytváří předpoklad pro růst vybavenosti práce kapitálem

Modely hospodářského růstu Keynesiánský model - Keynesiánský model - hlavním stimulem růstu je rostoucí domácí, popř. zahraniční poptávka Hospodářský růst může být vyvolán („tažen“) růstem soukromé spotřeby, zvyšováním investic podnikové sféry, růstem vládních výdajů nebo růstem exportu Princip tzv. Keynesova multiplikátoru

Modely hospodářského růstu Institucionální teorie - snaží vysvětlit dlouhodobé přetrvávání rozdílů v ekonomické úrovni mezi rozvinutými a méně rozvinutými zeměmi jejich rozdílnými institucionálními podmínkami Institucionální teorie - snaží vysvětlit dlouhodobé přetrvávání rozdílů v ekonomické úrovni mezi rozvinutými a méně rozvinutými zeměmi jejich rozdílnými institucionálními podmínkami

Institucionální faktory růstu institucionálně-právní rámec podnikání - smluvní jistota, vynutitelnost vlastnických práv, státní byrokracie (zneužívající své postavení např. při vzniku podniků, udělování licencí), korupce (např. využívání rozvojové pomoci k osobnímu obohacení) institucionálně-právní rámec podnikání - smluvní jistota, vynutitelnost vlastnických práv, státní byrokracie (zneužívající své postavení např. při vzniku podniků, udělování licencí), korupce (např. využívání rozvojové pomoci k osobnímu obohacení) náboženské a kulturní tradice (intenzita práce) náboženské a kulturní tradice (intenzita práce) politická stabilita – získání zahraničních investic politická stabilita – získání zahraničních investic

Důsledky institucionálních bariér Důsledky institucionálních bariér omezení sklonu k podnikání, práci a úsporám omezení sklonu k podnikání, práci a úsporám neproduktivní zaměření „podnikání“ (lobbying, rent-seeking apod.) investic neproduktivní zaměření „podnikání“ (lobbying, rent-seeking apod.) investic

Typy hospodářského růstu zvýšené využití (neúplně využitých) ekonomických zdrojů (práce, kapitálu, přírodních zdrojů) zvýšené využití (neúplně využitých) ekonomických zdrojů (práce, kapitálu, přírodních zdrojů) zvýšení objemu zdrojů (extenzívní růst), tj. zapojení vyššího objemu práce, přírodních zdrojů a kapitálu zvýšení objemu zdrojů (extenzívní růst), tj. zapojení vyššího objemu práce, přírodních zdrojů a kapitálu

Typy hospodářského růstu zvýšení výroby se stávajícími zdroji (intenzívní růst), tj. zvyšování kvalifikace pracovníků, využívání kvalitnějších přírodních zdrojů, rozvoj technické úrovně fixního kapitálu apod. vedoucí k růstu produktivity (práce, kapitálu) zvýšení výroby se stávajícími zdroji (intenzívní růst), tj. zvyšování kvalifikace pracovníků, využívání kvalitnějších přírodních zdrojů, rozvoj technické úrovně fixního kapitálu apod. vedoucí k růstu produktivity (práce, kapitálu)

Růst v podmínkách nevyužitých zdrojů C1 Kapitálové statky Spotřební statky A B K1 K2 C2

Růst na základě nových zdrojů nebo jejich produktivnějšího využití C1 Spotřební statky A B K1 K2 C2 Kapitálové statky

Ekonomický růst a produktivita dlouhodobý ekonomický růst může být vytvořen růstem použitých zdrojů (vstupů) nebo růstem jejich produktivity dlouhodobý ekonomický růst může být vytvořen růstem použitých zdrojů (vstupů) nebo růstem jejich produktivity produktivita – jeden ze základních ukazatelů, jak efektivně ekonomika využívá práci, kapitál a další zdroje produktivita – jeden ze základních ukazatelů, jak efektivně ekonomika využívá práci, kapitál a další zdroje růst produktivity je základním zdrojem růstu životní úrovně růst produktivity je základním zdrojem růstu životní úrovně

Ukazatele produktivity produktivitu měří její ukazatele, které udávají rozsah produkce připadající na jednotku vstupů produktivitu měří její ukazatele, které udávají rozsah produkce připadající na jednotku vstupů produktivitu lze zjišťovat (měřit) na národohospodářské úrovni i úrovni firem produktivitu lze zjišťovat (měřit) na národohospodářské úrovni i úrovni firem lze ji zjišťovat pro jednotlivé zdroje (výrobní faktory) i pro všechny zdroje dohromady lze ji zjišťovat pro jednotlivé zdroje (výrobní faktory) i pro všechny zdroje dohromady

Faktory ovlivňující produktivitu práce  kvalita pracovní síly  zvýšení množství a kvality strojního zařízení a dalšího kapitálového vybavení práce  podnikatelské schopnosti  efektivní kombinace výrobních zdrojů  ekonomické podmínky  přírodní zdroje

Faktory ovlivňující produktivitu práce  růst produktivity (produktu na pracovníka) vyvolaný růstem objemu fyzického kapitálu na pracovníka se vzhledem ke klesajícímu meznímu produktu kapitálu zpomaluje  k udržení růstu produktivity je třeba, aby s růstem kapitálového vybavení práce docházelo i k jeho technologickým změnám, tj. zvyšování kvality kapitálu (nové technologie, produkty, metody organizace práce)

Důležitou úlohu při zavádění technologických změn hrají podnikatelé jejich roli vyzdvihl ekonom moravského původu Joseph Schumpeter. Vymezil podnikatele jako „osobu schopnou a ochotnou přeměňovat nové myšlenky či vynálezy v úspěšné výrobní inovace“. jejich roli vyzdvihl ekonom moravského původu Joseph Schumpeter. Vymezil podnikatele jako „osobu schopnou a ochotnou přeměňovat nové myšlenky či vynálezy v úspěšné výrobní inovace“. Podnikání v Schumpeterově pojetí je spojeno s “tvořivou destrukci”, tj. likvidací zastaralých a málo výnosných výrob a jejich nahrazováním moderními technologiemi a produkty. Podnikání v Schumpeterově pojetí je spojeno s “tvořivou destrukci”, tj. likvidací zastaralých a málo výnosných výrob a jejich nahrazováním moderními technologiemi a produkty.

Produktivita a hospodářská politika státu dlouhodobě nejefektivnější cestou růstu národohospodářské produktivity je tvorba fyzického kapitálu, tj. investování předpokladem tvorby kapitálu jsou domácí a vnější úspory, příliv zahraničního kapitálu předpokladem tvorby kapitálu jsou domácí a vnější úspory, tj. příliv zahraničního kapitálu

Hlavním předpokladem tvorby kapitálu jsou úspory domácností Závisí na : - úrovni reálných úrokových sazeb (tj. úrokových sazeb po odečtení míry inflace) - úrovni reálných úrokových sazeb (tj. úrokových sazeb po odečtení míry inflace) - příjmech domácností po zdanění (daňové politice) - příjmech domácností po zdanění (daňové politice) - dostupnosti nepříliš rizikových nástrojů spoření a investic, tj. spořících a investičních instrumentů - dostupnosti nepříliš rizikových nástrojů spoření a investic, tj. spořících a investičních instrumentů

Hlavním předpokladem tvorby kapitálu jsou úspory domácností Od úspor odrazuje Od úspor odrazuje - vysoké zdanění kapitálových příjmů - vysoké zdanění kapitálových příjmů - finanční nestabilita - finanční nestabilita - záporná úroveň reálných úrokových sazeb. - záporná úroveň reálných úrokových sazeb. Tyto faktory mohou vést až ke kapitálovému úniku, tj. přesouvání úspor domácností i firem do zahraničí, případně sklonu ukládat je do neproduktivních aktiv, např. zlata. Tyto faktory mohou vést až ke kapitálovému úniku, tj. přesouvání úspor domácností i firem do zahraničí, případně sklonu ukládat je do neproduktivních aktiv, např. zlata.

Zahraniční úspory - příliv zahraničních investic  význam vnějších úspor pro růst je značný v zemích s nízkou úrovní HDP a nízkými úsporami  vlády mohou k podpoře přílivu tzv. přímých zahraničních investic (FDI) pomoci například formou daňových úlev, ochranou zahraničních investic, stabilitou právního prostředí, kurzu domácí měny apod.

Soukromé či veřejné investice? K tvorbě úspor a investic může přispívat i vláda, a to K tvorbě úspor a investic může přispívat i vláda, a to - (úspornou) rozpočtovou politikou. Rozpočtový deficit vede k nutnosti státu půjčovat si na kapitálových trzích, a tím ke zvyšování úrokových sazeb a omezování soukromých investic - (úspornou) rozpočtovou politikou. Rozpočtový deficit vede k nutnosti státu půjčovat si na kapitálových trzích, a tím ke zvyšování úrokových sazeb a omezování soukromých investic - ke snížení rozpočtového deficitu by však nemělo docházet růstem daňového zatížení firem a příjmů z investic - ke snížení rozpočtového deficitu by však nemělo docházet růstem daňového zatížení firem a příjmů z investic

Soukromé či veřejné investice? snížení deficitu může z krátkodobějšího hlediska vést – v důsledku omezení státních výdajů – k pomalejšímu růstu ekonomiky snížení deficitu může z krátkodobějšího hlediska vést – v důsledku omezení státních výdajů – k pomalejšímu růstu ekonomiky produktivita kapitálových statků, které investice vytvoří, může být odlišná: veřejné investice (nebo investice na základě veřejné podpory) jsou (s výjimkou infrastruktury) většinou méně produktivní než soukromé produktivita kapitálových statků, které investice vytvoří, může být odlišná: veřejné investice (nebo investice na základě veřejné podpory) jsou (s výjimkou infrastruktury) většinou méně produktivní než soukromé

Hospodářskopolitická opatření na podporu produktivity snížení podnikových i dalších daní snížení podnikových i dalších daní daňová a další podpora investic daňová a další podpora investic podpora výdajů na výzkum a vývoj, státní investice do rozvoje vědecko-výzkumné infrastruktury podpora výdajů na výzkum a vývoj, státní investice do rozvoje vědecko-výzkumné infrastruktury

Hospodářskopolitická opatření na podporu produktivity snížení rozpočtového deficitu a státních výdajů snížení rozpočtového deficitu a státních výdajů omezení rozsahu státní regulace omezení rozsahu státní regulace liberalizace trhů a podpora konkurence liberalizace trhů a podpora konkurence

Hospodářskopolitická na podporu produktivity Hospodářskopolitická opatření na podporu produktivity zvyšování úrovně vzdělanosti pracovní síly (ekonomická liberalizace školství, více příležitostí ke zvyšování kvalifikace) zvyšování úrovně vzdělanosti pracovní síly (ekonomická liberalizace školství, více příležitostí ke zvyšování kvalifikace) investice do infrastruktury investice do infrastruktury

Hospodářskopolitická na podporu produktivity Hospodářskopolitická opatření na podporu produktivity privatizace státních podniků (zvýšení kvality jejich řízení, a tím i růstu produktivity) privatizace státních podniků (zvýšení kvality jejich řízení, a tím i růstu produktivity) podpora spolupráce mezi vedením firem a zaměstnanci umožňující omezení jejich konfliktů podpora spolupráce mezi vedením firem a zaměstnanci umožňující omezení jejich konfliktů průmyslová politika státu průmyslová politika státu

Politika nabídkové stránky ekonomiky hospodářská politika soustřeďující se na problémy růstu produkce zboží a služeb, resp. souhrnné národohospodářské nabídky hospodářská politika soustřeďující se na problémy růstu produkce zboží a služeb, resp. souhrnné národohospodářské nabídky X politika stimulující souhrnnou poptávku - přístupy založené na podpoře souhrnné poptávky prostřednictvím nástrojů fiskální a monetární politiky

Výsledek slabé strategie pro „ekonomický růst“

Hospodářský cyklus a stabilizační politika

Co je hospodářský cyklus cyklické výkyvy úrovně ekonomické aktivity (střídání období hospodářské expanze a stagnace, resp. poklesu) označujeme jako hospodářský cyklus cyklické výkyvy úrovně ekonomické aktivity (střídání období hospodářské expanze a stagnace, resp. poklesu) označujeme jako hospodářský cyklus ekonomický cyklus je pro tržní ekonomiky přirozený jev ekonomický cyklus je pro tržní ekonomiky přirozený jev

Vývoj potenciálního Vývoj potenciálního a skutečného produktu a skutečného produktu

Hospodářský cyklus

Hospodářský cyklus a jeho fáze fáze cyklu: fáze cyklu: - vrcholící konjunktura (boom) - pokles (kontrakce) - recese - expanze

Hospodářský cyklus a jeho fáze silná a dlouhodobá recese se nazývá deprese či krize silná a dlouhodobá recese se nazývá deprese či krize první celosvětová hospodářská krize byla v roce 1873 první celosvětová hospodářská krize byla v roce 1873

Hospodářský cyklus a jeho fáze jako „přehřátá konjunktura“ se označuje období, kdy skutečný HDP převyšuje potenciální HDP dosahovaný při tzv. přirozené míře nezaměstnanosti a začíná se objevovat/zvyšovat inflace jako „přehřátá konjunktura“ se označuje období, kdy skutečný HDP převyšuje potenciální HDP dosahovaný při tzv. přirozené míře nezaměstnanosti a začíná se objevovat/zvyšovat inflace stagflace je stagnace provázená inflací stagflace je stagnace provázená inflací

Členění hospodářských cyklů Kitchinovy cykly – krátkodobé cykly (zásoby, sezónní vlivy) Kitchinovy cykly – krátkodobé cykly (zásoby, sezónní vlivy) Juglarovy cykly – střednědobé cykly (investiční cyklus) Juglarovy cykly – střednědobé cykly (investiční cyklus) Kondratěvovy cykly – dlouhodobé cykly (změny výrobních technologií) Kondratěvovy cykly – dlouhodobé cykly (změny výrobních technologií)

Dopady cyklického kolísání ekonomiky  ztráta produktu  nestabilita cenové hladiny/zvyšování inflace  rostoucí nezaměstnanost  sociální/politické/mezinárodní důsledky

Dopady cyklického kolísání vztah mezi změnou produktu a změnou nezaměstnanosti vyjadřuje tzv. Okunův zákon říká, že zvýší-li míra nezaměstnanosti o 1 procentní bod nad přirozenou míru, klesne skutečný produkt o 2 % potenciální produktu důsledek: má-li zůstat míra nezaměstnanosti konstantní, měl by se skutečný produkt zvyšovat stejně rychle jako potenciální důsledek: má-li zůstat míra nezaměstnanosti konstantní, měl by se skutečný produkt zvyšovat stejně rychle jako potenciální

Dopady cyklického kolísání odchylka skutečného produktu od jeho potenciální úrovně představuje tzv. mezeru produktu odchylka skutečného produktu od jeho potenciální úrovně představuje tzv. mezeru produktu mezera může být inflační nebo deflační mezera může být inflační nebo deflační

Příčiny ekonomických cyklů externí příčiny: externí příčiny: - změny v počtu obyvatel - změny v počtu obyvatel - významné vynálezy a inovace - významné vynálezy a inovace - války a další závažné politické události - války a další závažné politické události - hospodářská politika vlády nebo - hospodářská politika vlády nebo centrální banky (politický cyklus) centrální banky (politický cyklus) - vlny hospodářského optimismu a - vlny hospodářského optimismu a pesimismu pesimismu - nabídkové šoky - nabídkové šoky

Příčiny ekonomických cyklů interní příčiny: interní příčiny: - kolísání spotřebitelské a investiční poptávky (vývoj spotřeby domácností a podnikových investic) - kolísání spotřebitelské a investiční poptávky (vývoj spotřeby domácností a podnikových investic) - interakce multiplikátoru a akcelerátoru - interakce multiplikátoru a akcelerátoru

Vývoj spotřeby a investic mezi nejdůležitější faktory hospodářských cyklů patří střídání období zesílené spotřební a investiční aktivity v období „optimismu“ s obdobími poklesu spotřeby či investic v období „pesimismu“ mezi nejdůležitější faktory hospodářských cyklů patří střídání období zesílené spotřební a investiční aktivity v období „optimismu“ s obdobími poklesu spotřeby či investic v období „pesimismu“ hospodářské cykly často chápány jako cykly investiční hospodářské cykly často chápány jako cykly investiční

Akcelerátor a multiplikátor vysvětlení vlivu investičních výdajů firem na vznik a vývoj hospodářského cyklu je založeno na spojení tzv. investičního akcelerátoru a multiplikátoru vysvětlení vlivu investičních výdajů firem na vznik a vývoj hospodářského cyklu je založeno na spojení tzv. investičního akcelerátoru a multiplikátoru

Akcelerátor a multiplikátor investice reagují výrazně na očekávaný vzestup či pokles ekonomiky investice reagují výrazně na očekávaný vzestup či pokles ekonomiky pokud firmy očekávají vzestup ekonomiky, vede je to k růstu investic pokud firmy očekávají vzestup ekonomiky, vede je to k růstu investic akcelerační princip vyjadřuje skutečnost, že investice rostou s růstem reálného produktu akcelerační princip vyjadřuje skutečnost, že investice rostou s růstem reálného produktu

Akcelerátor a multiplikátor na vyvolaný růst investic navazuje multiplikační efekt na vyvolaný růst investic navazuje multiplikační efekt udává o kolik se změní souhrnná poptávka (a v návaznosti na ni i skutečný produkt), jestliže se investiční výdaje změní o jednotku investiční multiplikátor udává o kolik se změní souhrnná poptávka (a v návaznosti na ni i skutečný produkt), jestliže se investiční výdaje změní o jednotku

Interakce akcelerátoru a multiplikátoru Růst produktu vyvolá (podle akceleračního principu) nové, tzv. indukované investice Růst produktu vyvolá (podle akceleračního principu) nové, tzv. indukované investice Tyto nové investice (v souladu s multiplikačním efektem) podnítí další růst produktu Tyto nové investice (v souladu s multiplikačním efektem) podnítí další růst produktu

Interakce akcelerátoru a multiplikátoru Produkt se zvyšuje až na úroveň potenciálního produktu, poté tempo růstu produktu klesá Produkt se zvyšuje až na úroveň potenciálního produktu, poté tempo růstu produktu klesá Při poklesu tempa růstu působí akcelerátor a multiplikátor opačně: produkt klesá (až do tzv. sedlového bodu) Při poklesu tempa růstu působí akcelerátor a multiplikátor opačně: produkt klesá (až do tzv. sedlového bodu)

Interakce akcelerátoru a multiplikátoru Dosáhnou-li celkové investice své spodní hranice dané tzv. investicemi obnovovacími (nahrazující opotřebení fixního kapitálu), pokles investic i produktu se zastaví Dosáhnou-li celkové investice své spodní hranice dané tzv. investicemi obnovovacími (nahrazující opotřebení fixního kapitálu), pokles investic i produktu se zastaví Obnovovací investice vyvolají (v souladu s principem akcelerátoru a multiplikátoru) nový růst a celý hospodářský cyklus se opakuje. Obnovovací investice vyvolají (v souladu s principem akcelerátoru a multiplikátoru) nový růst a celý hospodářský cyklus se opakuje.

Nákladové šoky prudké zvýšení nákladů, např. zvýšení cen ropy či zvýšení mezd, jež není doprovázeno zvýšením produktivity práce prudké zvýšení nákladů, např. zvýšení cen ropy či zvýšení mezd, jež není doprovázeno zvýšením produktivity práce

Finanční krize dluhová krize dluhová krize bankovní/úvěrová krize bankovní/úvěrová krize měnová krize měnová krize burzovní krize burzovní krize

Spekulace a investiční bubliny spekulativní (investiční) bublina vzniká, když investoři v nákupní euforii vyvolají růst ceny určitého aktiva na úroveň, která výrazně převyšuje jeho skutečnou (vnitřní) hodnotu spekulativní (investiční) bublina vzniká, když investoři v nákupní euforii vyvolají růst ceny určitého aktiva na úroveň, která výrazně převyšuje jeho skutečnou (vnitřní) hodnotu splasknutí bubliny vede k poklesu cenu, ztrátám investorů a často i finanční a hospodářské krizi splasknutí bubliny vede k poklesu cenu, ztrátám investorů a často i finanční a hospodářské krizi

Cyklus a hospodářská politika státu hospodářská politika může cyklus ovlivňovat ve směru vzestupu i poklesu ekonomiky hospodářská politika může cyklus ovlivňovat ve směru vzestupu i poklesu ekonomiky k nástrojům kterými hospodářská politika cyklus ovlivňuje, patří finanční politika, tj. k nástrojům kterými hospodářská politika cyklus ovlivňuje, patří finanční politika, tj. - fiskální politika - monetární politika

Hospodářská politika státu teorie politického hospodářského cyklu – zdůrazňuje vliv vlády na hospodářský cyklus teorie politického hospodářského cyklu – zdůrazňuje vliv vlády na hospodářský cyklus

Cyklus a nezaměstnanost druhy nezaměstnanosti: druhy nezaměstnanosti: - frikční - strukturální - cyklická přirozená míra nezaměstnanosti: míra nezaměstnanosti, která odpovídá stavu plné zaměstnanosti přirozená míra nezaměstnanosti: míra nezaměstnanosti, která odpovídá stavu plné zaměstnanosti - při přirozené míře nezaměstnanosti existuje přirozená úroveň produktu = potenciální produkt

Phillipsova křivka – vztah mezi nezaměstnaností a inflací udává nepřímou úměru mezi nezaměstnanost í a inflací: čím vyšší nezaměstnanost, tím nižší inflace udává nepřímou úměru mezi nezaměstnanost í a inflací: čím vyšší nezaměstnanost, tím nižší inflace dochází-li ke snižování nezaměstnanosti, roste tlak zaměstnanců na zvyšování mezd, a tím k vyšší inflaci dochází-li ke snižování nezaměstnanosti, roste tlak zaměstnanců na zvyšování mezd, a tím k vyšší inflaci

Phillipsova křivka – vztah mezi nezaměstnaností a inflací z dlouhodobého hlediska Phillipsova křivka říká, že snaha snížit nezaměstnanost pod její přirozenou míru vede k růstu inflace, protože nezaměstnanost se na svoji přirozenou míru vrátí z dlouhodobého hlediska Phillipsova křivka říká, že snaha snížit nezaměstnanost pod její přirozenou míru vede k růstu inflace, protože nezaměstnanost se na svoji přirozenou míru vrátí

Phillipsova křivka – vztah mezi nezaměstnaností a inflací

Stabilizační politika zaměřuje se na podporu růstu „vyhlazování“ ekonomických cyklů s cílem snížit nezaměstnanost, příp. omezit míru inflace zaměřuje se na podporu růstu „vyhlazování“ ekonomických cyklů s cílem snížit nezaměstnanost, příp. omezit míru inflace hlavním nástrojem je regulace souhrnné poptávky hlavním nástrojem je regulace souhrnné poptávky

Agregátní poptávka poptávka po všech statcích v národním hospodářství, její výše závisí na cenové hladině poptávka po všech statcích v národním hospodářství, její výše závisí na cenové hladině klesající průběh klesající průběh - nepůsobí důchodový a substituční efekt - působí Keynesův efekt, efekt bohatství, vliv zahraničních subjektů

Agregátní poptávka - posuny příčiny změn označovány jako poptávkové šoky: příčiny změn označovány jako poptávkové šoky: - změny peněžní zásoby - změna míry zdanění důchodů - optimismus/pesimismus domácností a firem - růst počtu obyvatelstva - změna úrovně nákupů a transferových plateb ze strany vlády - růst/pokles exportu - očekávání růstu cenové hladiny v budoucnosti

Agregátní nabídka celkové množství produkce, které budou chtít firmy při určité cenové hladině vyrábět, resp. nabízet k prodeji celkové množství produkce, které budou chtít firmy při určité cenové hladině vyrábět, resp. nabízet k prodeji tvar agregátní nabídkové křivky v krátkém období: rostoucí průběh tvar agregátní nabídkové křivky v krátkém období: rostoucí průběh - monetaristická teorie peněžní iluze - keynesova teorie strnulých (nepružných) mezd - nová keynesova teorie strnulých cen tvar agregátní nabídkové křivky v dlouhém období: vertikála tvar agregátní nabídkové křivky v dlouhém období: vertikála

Agregátní nabídka - posuny faktory posunu křivky agregátní nabídky v dlouhém období: faktory posunu křivky agregátní nabídky v dlouhém období: - změny množství kapitálu - změny v oblasti technologií - změny v produktivitě práce - změny přirozené míry nezaměstnanosti faktory posunu křivky agregátní nabídky v krátkém období: faktory posunu křivky agregátní nabídky v krátkém období: - změny množství kapitálu - změny v oblasti technologií - změny v produktivitě práce - změny přirozené míry nezaměstnanosti - očekávání budoucího vývoje cenové hladiny

Výkyvy ekonomiky v důsledku posunu agregátní poptávky snížení agregátní poptávky z důvodu omezení investičních výdajů firem a odložení nákupních rozhodnutí domácností - křivka agregátní poptávky se posune směrem doleva snížení agregátní poptávky z důvodu omezení investičních výdajů firem a odložení nákupních rozhodnutí domácností - křivka agregátní poptávky se posune směrem doleva důsledkem pokles produkce a snížení cenové hladiny důsledkem pokles produkce a snížení cenové hladiny

Výkyvy ekonomiky v důsledku posunu agregátní poptávky reakcí hospodářské politiky bude snaha posílit agregátní poptávku prostřednictvím: reakcí hospodářské politiky bude snaha posílit agregátní poptávku prostřednictvím: - expanzivní rozpočtové politiky - expanzivní monetární politiky

Výkyvy ekonomiky v důsledku posunu agregátní nabídky nepříznivá změna agregátní nabídky z důvodu růstu výrobních nákladů nepříznivá změna agregátní nabídky z důvodu růstu výrobních nákladů křivka agregátní nabídky se posune směrem doleva křivka agregátní nabídky se posune směrem doleva důsledkem pokles produkce a růst cenové hladiny (stagflace) důsledkem pokles produkce a růst cenové hladiny (stagflace)

Výkyvy ekonomiky v důsledku posunu agregátní nabídky reakcí hospodářské politiky může být snaha kompenzovat pokles agregátní nabídky zvýšením agregátní poptávky prostřednictvím: reakcí hospodářské politiky může být snaha kompenzovat pokles agregátní nabídky zvýšením agregátní poptávky prostřednictvím: - expanzivní rozpočtové politiky - expanzivní monetární politiky

Výkyvy ekonomiky v důsledku posunu agregátní nabídky zásah hospodářské politiky povede k trvalému zvýšení cenové hladiny zásah hospodářské politiky povede k trvalému zvýšení cenové hladiny hospodářská politika není scvhopna řešit pokles produkce i růst cen současně hospodářská politika není scvhopna řešit pokles produkce i růst cen současně

Ovlivňování výše agregátní poptávky fiskální politika: rozhodnutí vlády vztahující se k celkové úrovni státních rozpočtových výdajů a příjmů fiskální politika: rozhodnutí vlády vztahující se k celkové úrovni státních rozpočtových výdajů a příjmů změny vládních výdajů změny vládních výdajů - efekt výdajového multiplikátoru - efekt vytěsňování změny daní změny daní - efekt výdajového multiplikátoru

Ovlivňování výše agregátní poptávky monetární politika: změny nabídky peněz monetární politika: změny nabídky peněz vyšší nabídka peněz → nižší úroková sazba a vyšší agregátní poptávky vyšší nabídka peněz → nižší úroková sazba a vyšší agregátní poptávky nižší nabídky peněz → vyšší úroková sazba a nižší agregátní poptávka nižší nabídky peněz → vyšší úroková sazba a nižší agregátní poptávka

Automatické stabilizátory začínají působit v okamžiku, kdy je to třeba, a to aniž by k tomu bylo nutné rozhodnutí vlády či parlamentu začínají působit v okamžiku, kdy je to třeba, a to aniž by k tomu bylo nutné rozhodnutí vlády či parlamentu pomáhají zvyšovat souhrnnou poptávku během recese a snižovat ji naopak v období inflace pomáhají zvyšovat souhrnnou poptávku během recese a snižovat ji naopak v období inflace patří k nim patří k nim - progresivní daň z příjmu - příspěvky v nezaměstnanosti, sociální dávky

Veřejné finance, státní rozpočet, daně a daňová politika

Veřejné finance příjmy a výdaje státu, jeho územních celků, měst a obcí příjmy a výdaje státu, jeho územních celků, měst a obcí tvoří je soustava veřejných rozpočtů, tj. peněžních fondů, které hospodaří s nucenými odvody získanými od firem a domácností tvoří je soustava veřejných rozpočtů, tj. peněžních fondů, které hospodaří s nucenými odvody získanými od firem a domácností rozhodující část tvoří příjmy a výdaje procházející státním rozpočtem rozhodující část tvoří příjmy a výdaje procházející státním rozpočtem

Státní rozpočet finanční plán, který zachycuje očekávané roční příjmy a výdaje státu finanční plán, který zachycuje očekávané roční příjmy a výdaje státu může nabývat tří podob: může nabývat tří podob: - vyrovnaný rozpočet - přebytkový rozpočet (pozitivní saldo) - deficitní rozpočet (negativní saldo) nedojde-li ke schválení rozpočtu včas, nastává rozpočtové provizorium nedojde-li ke schválení rozpočtu včas, nastává rozpočtové provizorium

Funkce státního rozpočtu alokační funkce alokační funkce redistribuční funkce redistribuční funkce stabilizační funkce stabilizační funkce

Relativní velikost rozpočtu k ukazatelům relativní výše státního rozpočtu patří: k ukazatelům relativní výše státního rozpočtu patří: - poměr rozpočtových výdajů státu k HDP - poměr rozpočtového salda k HDP - daňová kvóta/den daňové svobody poměr rozpočtových výdajů státu ve vztahu k HDP, resp. rozpočtový deficit ve vztahu k HDP – v EU jedno z tzv. Maastrichtských kritérií přijetí eura poměr rozpočtových výdajů státu ve vztahu k HDP, resp. rozpočtový deficit ve vztahu k HDP – v EU jedno z tzv. Maastrichtských kritérií přijetí eura

Rozpočtový deficit a státní dluh příjmová a výdajová stránka státního rozpočtu je nástrojem fiskální politiky i výsledkem reálného vývoje ekonomiky příjmová a výdajová stránka státního rozpočtu je nástrojem fiskální politiky i výsledkem reálného vývoje ekonomiky rozpočtový deficit - skutečný/strukturální/ cyklický rozpočtový deficit - skutečný/strukturální/ cyklický

Rozpočtový deficit a státní dluh Cyklický deficit odráží rozpočtový vliv cyklického vývoje ekonomiky Cyklický deficit odráží rozpočtový vliv cyklického vývoje ekonomiky Nemusí bránit dlouhodobé vyrovnanosti státního rozpočtu Nemusí bránit dlouhodobé vyrovnanosti státního rozpočtu

Rozpočtový deficit a státní dluh Strukturální deficit: výsledek fiskální politiky - dlouhodobě vyšších (tzv. mandatorních) vládních výdajů ve srovnání s rozpočtovými příjmy Strukturální deficit: výsledek fiskální politiky - dlouhodobě vyšších (tzv. mandatorních) vládních výdajů ve srovnání s rozpočtovými příjmy představuje deficit očištěný od vlivu ekonomického cyklu představuje deficit očištěný od vlivu ekonomického cyklu znamená, že (veřejný sektor) země žije nad poměry, řešení vyžaduje reformu rozpočtových výdajů (změnu zákonů) znamená, že (veřejný sektor) země žije nad poměry, řešení vyžaduje reformu rozpočtových výdajů (změnu zákonů)

Financování rozpočtového deficitu tři způsoby financování: tři způsoby financování: - dluhové financování (emise státních dluhopisů) - monetizace deficitu („tištění peněz“/ inflační daň) - prodej vládních aktiv

Rozpočtové deficity: Argumenty pro a proti Odčerpání nevyužitých úspor/výdajový multiplikátor Odčerpání nevyužitých úspor/výdajový multiplikátor Investiční příležitosti Investiční příležitosti Možnost snížení daní Možnost snížení daní

Rozpočtové deficity: Argumenty pro a proti Dluhová služba Dluhová služba Zvýšení úrokových sazeb Zvýšení úrokových sazeb Deficit obchodní bilance Deficit obchodní bilance

Výdaje státního rozpočtu výdaje spojené s financováním chodu státní správy a zajišťováním bezpečnosti a obrany země výdaje spojené s financováním chodu státní správy a zajišťováním bezpečnosti a obrany země přímé (transferové) platby ve formě sociálních dávek, podpor a příspěvků přímé (transferové) platby ve formě sociálních dávek, podpor a příspěvků výdaje na veřejné a veřejně poskytované služby (infrastruktura, školství, kultura, sociální služby aj.) výdaje na veřejné a veřejně poskytované služby (infrastruktura, školství, kultura, sociální služby aj.) státní subvence státní subvence výdaje spojené se splácením státního dluhu výdaje spojené se splácením státního dluhu

Příjmy státního rozpočtu daně daně platby sociálního pojištění placené zaměstnanci a zaměstnavateli (nemocenské a důchodové pojištění, příspěvky na politiku zaměstnanosti) platby sociálního pojištění placené zaměstnanci a zaměstnavateli (nemocenské a důchodové pojištění, příspěvky na politiku zaměstnanosti) dovozní cla dovozní cla poplatky poplatky přijaté úroky a příjmy z pronájmu majetku přijaté úroky a příjmy z pronájmu majetku příjmy z prodeje státního majetku příjmy z prodeje státního majetku

Daně a jejich druhy Daň je platbou, kterou platí střední vrstva proto, aby chudí nezabili bohaté Daň je platbou, kterou platí střední vrstva proto, aby chudí nezabili bohaté

Daně a jejich druhy daň: povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. daň: povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. je to platba neúčelová a neekvivalentní je to platba neúčelová a neekvivalentní (výjimka – daňové asignace) (výjimka – daňové asignace)

Daně a jejich druhy Základní ekonomické třídění daní: co je předmětem daně Základní ekonomické třídění daní: co je předmětem daně Osoby, majetek, příjmy, výdaje (spotřeba) Osoby, majetek, příjmy, výdaje (spotřeba)

Daně přímé a nepřímé Daně přímé: slouží ke zdanění důchodů osob a firem (mezd, podnikatelských příjmů, zisku, dividend, úroků, výnosů z kapitálu apod.) Daně přímé: slouží ke zdanění důchodů osob a firem (mezd, podnikatelských příjmů, zisku, dividend, úroků, výnosů z kapitálu apod.) Daně nepřímé: platí kupující v ceně zboží, do státního rozpočtu je odvádí prodávající (DPH, spotřební daně) Daně nepřímé: platí kupující v ceně zboží, do státního rozpočtu je odvádí prodávající (DPH, spotřební daně) Daně majetkové (kapitálové): daň z nemovitostí, dědická, darovací, z převodu nemovitostí apod. Daně majetkové (kapitálové): daň z nemovitostí, dědická, darovací, z převodu nemovitostí apod.

Daně přímé a nepřímé Dlouhodobým trendem je zvyšovat relativní váhu nepřímých daní na celkových daňových příjmech státu Dlouhodobým trendem je zvyšovat relativní váhu nepřímých daní na celkových daňových příjmech státu

Daňová politika Aktivní využívání daní k dosažení určitých hospodářských nebo sociálních cílů Aktivní využívání daní k dosažení určitých hospodářských nebo sociálních cílů Výše a způsob (diferenciace) zdanění jednotlivých subjektů Výše a způsob (diferenciace) zdanění jednotlivých subjektů

Cíle daňové politiky podpora a omezování ekonomických činností (výroby, spotřeby, transakcí apod.) podpora a omezování ekonomických činností (výroby, spotřeby, transakcí apod.) nástroj stabilizační fiskální politiky nástroj stabilizační fiskální politiky nástroj ovlivňující motivaci k úsporám a práci/mezní míra zdanění příjmů nástroj ovlivňující motivaci k úsporám a práci/mezní míra zdanění příjmů

Ekonomická analýza daní otázka spravedlnosti daní (tj. kdo by měl daně platit) otázka spravedlnosti daní (tj. kdo by měl daně platit) otázka efektivnosti daní (tj. jejich výtěžnost a ekonomický dopad) otázka efektivnosti daní (tj. jejich výtěžnost a ekonomický dopad) otázka skutečného plátce daní (tj. kdo daně hradí ve skutečnosti) otázka skutečného plátce daní (tj. kdo daně hradí ve skutečnosti)

Spravedlnost daní Princip užitku Princip užitku Princip schopnosti platit daň Princip schopnosti platit daň Vertikální daňová spravedlnost: progresívní/proporcionální/ regresívní daň Vertikální daňová spravedlnost: progresívní/proporcionální/ regresívní daň

Efektivnost daní Fiskální efektivita daní Fiskální efektivita daní Ekonomická efektivita daní: deformace ekonomických motivací/náklady mrtvé váhy Ekonomická efektivita daní: deformace ekonomických motivací/náklady mrtvé váhy Paušální/rovná (jednotná) daň Paušální/rovná (jednotná) daň

Lafferova křivka

Dopad daní: kdo daň skutečně platí odvod daně a daňové břemeno: daňový posun odvod daně a daňové břemeno: daňový posun daň lze „posunout“ dopředu/dozadu (na spotřebitele, dodavatel, zaměstnance apod.) daň lze „posunout“ dopředu/dozadu (na spotřebitele, dodavatel, zaměstnance apod.) rozhoduje pružnost poptávky a nabídky rozhoduje pružnost poptávky a nabídky

Mezinárodní ekonomické vztahy a hospodářská integrace

Propojenost národních ekonomik národní ekonomiky jsou vzájemně propojeny prostřednictvím obchodních a finančních toků a měnových (devizových) vztahů národní ekonomiky jsou vzájemně propojeny prostřednictvím obchodních a finančních toků a měnových (devizových) vztahů cílené propojení ekonomik odstraňující administrativní i ekonomické bariéry v jejich vzájemných vztazích označujeme jako ekonomickou integraci cílené propojení ekonomik odstraňující administrativní i ekonomické bariéry v jejich vzájemných vztazích označujeme jako ekonomickou integraci

Obchodní toky zboží a služeb  část produkce státu vyvážena do jiných zemí  část statků sloužících spotřebě či investicím dovážena z jiných zemích  otevřenost národní ekonomiky - podíl vývozu a dovozu na celkovém HDP. Opakem je uzavřenost (soběstačnost, resp. autarkie)

Zahraniční obchod zzzzahraniční obchod je směna výrobků a služeb, kterou provádějí právnické a fyzické osoby přes hranice určitého státu s právnickými a fyzickými osobami jiných států.

Mezinárodní obchod důvodem mezinárodního obchodu je vzájemná výhodnost směny opírající se o (národní) specializaci důvodem mezinárodního obchodu je vzájemná výhodnost směny opírající se o (národní) specializaci základem výhodnosti jsou tzv. absolutní a komparativní výhody, které vysvětlují důvody (oblasti) specializace základem výhodnosti jsou tzv. absolutní a komparativní výhody, které vysvětlují důvody (oblasti) specializace

Absolutní výhody v mezinárodním obchodě absolutní výhody: národní hospodářství má ve výrobě produktu absolutní výhodu, pokud vyrábí určité zboží s (nej)nižšími náklady absolutní výhody: národní hospodářství má ve výrobě produktu absolutní výhodu, pokud vyrábí určité zboží s (nej)nižšími náklady důvodem absolutních výhod, že výrobci v dané zemi mají vyšší produktivitu práce než výrobci v ostatních zemích.

Absolutní výhody a specializace  v v důsledku absolutních výhod bude země vyrábět a prodávat takové zboží, které dokáže vytvořit za nižší náklady, než jiné státy

Komparativní výhody v mezinárodním obchodě komparativní výhody: vysvětlují výhodnost mezinárodního obchodu i v situaci, kdy je země schopná vyrábět všechny druhy zboží s nižšími náklady než země ostatní komparativní výhody: vysvětlují výhodnost mezinárodního obchodu i v situaci, kdy je země schopná vyrábět všechny druhy zboží s nižšími náklady než země ostatní komparativní výhoda při výrobě určitého zboží znamená, že země při výrobě určitého zboží obětuje méně jiného zboží než druhá země komparativní výhoda při výrobě určitého zboží znamená, že země při výrobě určitého zboží obětuje méně jiného zboží než druhá země

Komparativní výhody: příklad ZeměPivoVíno A 24 hl/ měsíc měsíc B 12 hl/ měsíc 6 hl/ měsíc

Komparativní výhody: příklad země A má absolutní výhodu jak při výrobě piva, tak i vína (je schopná vyrobit za měsíc více u obou než země B) země A má komparativní výhodu při výrobě vína – její náklady alternativ spojené s touto výrobou jsou nižší

důvodem komparativní výhody je, že má-li země A vyrobit 1 hl piva, musí obětovat 1 hl vína a naopak země B je však při výrobě piva relativně produktivnější, než při výrobě vína: pro výrobu 1 hl piva musí obětovat jen půl hl vína, zatímco země A musí v tomto případě obětovat 1 hl vína

Srovnání nákladů alternativ ZeměPivoVíno A 1 hl vína 1 hl piva B ½ hl vína 2 hl piva

Komparativní výhody: příklad pro obě země bude výhodné, když se země A specializuje na víno, protože její náklady obětovaných příležitostí (1 hl piva) jsou nižší než náklady obětovaných příležitostí v zemi B (2 hl piva) země B se naopak bude specializovat na pivo, neboť její náklady alternativ (1/2 hl vína) jsou nižší než náklady alternativ země A (1 hl vína).

Výhodnost mezinárodního obchodu Směna je výhodná pro obě zúčastněné země Směna je výhodná pro obě zúčastněné země Obchod umožňuje zemím dosáhnout spotřeby nad jejich hranici výrobních možností Obchod umožňuje zemím dosáhnout spotřeby nad jejich hranici výrobních možností

Mezinárodní ekonomické výhody ČR výhodná dopravní poloha vysoká vzdělanost => kvalifikovaná pracovní síla poměrně nízké mzdy a platy

Ochranářská (protekcionistická) opatření cla, kvóty a administrativní bariéry obchodu cla, kvóty a administrativní bariéry obchodu příčiny protekcionistických opatření: příčiny protekcionistických opatření: - ochrana odvětví nezbytných pro národní obranu - ochrana odvětví v počátečním stádiu rozvoje - diverzifikace ekonomiky - ochrana před levnou zahraniční prací - stimulace ekonomického růstu - odveta proti zahraničním obchodním restrikcím - úspěšný lobbying

Finanční toky vznikají jak v souvislosti s mezinárodním obchodem, tak i s přeshraničními nákupy a prodeji finančních či dalších aktiv (statků, jejichž držení přináší důchod) vznikají jak v souvislosti s mezinárodním obchodem, tak i s přeshraničními nákupy a prodeji finančních či dalších aktiv (statků, jejichž držení přináší důchod)

Devizové trhy a měnové kurzy devizy: zahraniční měny devizy: zahraniční měny devizový trh: trh, kde se obchoduje s jednotlivými národními měnami devizový trh: trh, kde se obchoduje s jednotlivými národními měnami není lokalizován, ale tvořen sítí mezinárodních bank, obchodníků a dalších institucí rozptýlenou po celém světě není lokalizován, ale tvořen sítí mezinárodních bank, obchodníků a dalších institucí rozptýlenou po celém světě

Devizové trhy a měnové kurzy měnový či devizový kurz: cena jednotky národní měny vyjádřená prostřednictvím jiné měny měnový či devizový kurz: cena jednotky národní měny vyjádřená prostřednictvím jiné měny měnový kurz může být fixní nebo (volně) plovoucí (tzv. floating) měnový kurz může být fixní nebo (volně) plovoucí (tzv. floating)

Pevné (fixní) měnové kurzy veškeré směny národních měn za jiné peněžní jednotky jsou prováděny za pevně stanovené hodnoty veškeré směny národních měn za jiné peněžní jednotky jsou prováděny za pevně stanovené hodnoty v minulosti spojen s tzv. zlatým standardem měn v minulosti spojen s tzv. zlatým standardem měn

Pevné (fixní) měnové kurzy v systému měn, které nejsou kryty drahými kovy, musí centrální banka pro zajištění stability kurzu trvale držet určitou zásobu zahraniční měny, kterou může za domácí měnu nabídnout v systému měn, které nejsou kryty drahými kovy, musí centrální banka pro zajištění stability kurzu trvale držet určitou zásobu zahraniční měny, kterou může za domácí měnu nabídnout

Pevné (fixní) měnové kurzy dojde-li k vyčerpání devizových rezerv centrální banky, je centrální banka nucena národní měnu devalvovat, tj. snížit její pevně stanovený kurz vůči ostatním měnám dojde-li k vyčerpání devizových rezerv centrální banky, je centrální banka nucena národní měnu devalvovat, tj. snížit její pevně stanovený kurz vůči ostatním měnám systém pevných kurzů existoval do 70. let – v důsledku kolapsu tzv. brettonwoodského systému závislého na dolaru došlo k přechodu na plovoucí kurzy systém pevných kurzů existoval do 70. let – v důsledku kolapsu tzv. brettonwoodského systému závislého na dolaru došlo k přechodu na plovoucí kurzy

Plovoucí (flexibilní) měnové kurzy kurzy národních měn kolísají volně na základě zákonů nabídky a poptávky působících na devizových trzích kurzy národních měn kolísají volně na základě zákonů nabídky a poptávky působících na devizových trzích

Plovoucí (flexibilní) měnové kurzy jestliže se centrální banka vzdá jakékoliv kurzové intervence, jde o režim volně pohyblivého kurzu (tzv. čistý floating) jestliže se centrální banka vzdá jakékoliv kurzové intervence, jde o režim volně pohyblivého kurzu (tzv. čistý floating) jestliže si vyhradí právo zasáhnout, pak jde o řízený floating (případ české koruny) jestliže si vyhradí právo zasáhnout, pak jde o řízený floating (případ české koruny)

Plovoucí (flexibilní) měnové kurzy při řízením floatingu se pohyblivý kurz může pohybovat v rámci krajních limitů při řízením floatingu se pohyblivý kurz může pohybovat v rámci krajních limitů centrální banka zasahuje v případě, že se kurz odchyluje od ústředního kurzu více, než je stanovená hranice tzv. fluktuačního pásma. centrální banka zasahuje v případě, že se kurz odchyluje od ústředního kurzu více, než je stanovená hranice tzv. fluktuačního pásma.

Devalvace a revalvace vs. depreciace a apreciace v systému pevných měnových kurzů hovoříme o devalvaci a revalvaci v systému pevných měnových kurzů hovoříme o devalvaci a revalvaci v systému plovoucích měnových kurzů hovoříme o depreciaci a apreciaci v systému plovoucích měnových kurzů hovoříme o depreciaci a apreciaci

Dopady kurzových změn Zhodnocení měny (apreciace) Zhodnocení měny (apreciace) zlevňuje zahraniční zboží dovážené do země, zvýhodňuje dovozce zlevňuje zahraniční zboží dovážené do země, zvýhodňuje dovozce zdražuje domácí zboží vyvážené na zahraniční trhy, znevýhodňuje vývozce zdražuje domácí zboží vyvážené na zahraniční trhy, znevýhodňuje vývozce Znehodnocení měny (depreciace) Znehodnocení měny (depreciace) zdražuje zahraniční zboží dovážené do země, znevýhodňuje dovozce zdražuje zahraniční zboží dovážené do země, znevýhodňuje dovozce zlevňuje domácí zboží vyvážené na zahraniční trhy, zvýhodňuje vývozce zlevňuje domácí zboží vyvážené na zahraniční trhy, zvýhodňuje vývozce

Příčiny pohybu měnových kurzů souvisí se zákony nabídky a poptávky souvisí se zákony nabídky a poptávky příčiny: příčiny: - vliv obchodu se zbožím a službami - rozdílné úrokové sazby - devizové spekulace - míra inflace - ekonomická a politická situace, aktuální události

Teorie parity kupní síly měny vychází ze zákona jedné ceny, který říká, že cena zboží, po přepočtení na stejnou měnu, musí být stejná vychází ze zákona jedné ceny, který říká, že cena zboží, po přepočtení na stejnou měnu, musí být stejná překážky mezinárodního obchodu včetně dopravních nákladů a neobchodovatelnost statků vedou k tomu, že měnové kurzy relacím cen neodpovídají překážky mezinárodního obchodu včetně dopravních nákladů a neobchodovatelnost statků vedou k tomu, že měnové kurzy relacím cen neodpovídají

Dělení měnových kurzů nominální kurz nominální kurz reálný kurz reálný kurz

Reálný měnový kurz poměr domácí a zahraniční cenové hladiny. Zahraniční cenová hladina je převedena na jednotky domácí měny na základě stávajícího nominálního kurzu poměr domácí a zahraniční cenové hladiny. Zahraniční cenová hladina je převedena na jednotky domácí měny na základě stávajícího nominálního kurzu udává, kolikrát více (méně) zboží lze za danou částku koupit v zahraničí (po směnění za cizí měnu) než na domácím trh udává, kolikrát více (méně) zboží lze za danou částku koupit v zahraničí (po směnění za cizí měnu) než na domácím trh slouží ke zjištění, zda se domácí zboží a služby stávají relativně levnějšími nebo dražšími než zahraniční slouží ke zjištění, zda se domácí zboží a služby stávají relativně levnějšími nebo dražšími než zahraniční

Obchodní bilance slouží k zachycení pozice národní ekonomiky v rámci zahraničního obchodu slouží k zachycení pozice národní ekonomiky v rámci zahraničního obchodu udává rozdíl mezi hodnotou dovozu a vývozu (tzv. saldo obchodní bilance) udává rozdíl mezi hodnotou dovozu a vývozu (tzv. saldo obchodní bilance) ovlivněna úrovní měnového kurzu ovlivněna úrovní měnového kurzu

Platební bilance statistický záznam všech ekonomických transakcí mezi domácími subjekty a zbytkem světa uskutečněných v průběhu určitého období (zpravidla rok) statistický záznam všech ekonomických transakcí mezi domácími subjekty a zbytkem světa uskutečněných v průběhu určitého období (zpravidla rok) představuje významný výkaz každé ekonomiky, neboť vypovídá o mezinárodních ekonomických vazbách a přeshraničních finančních tocích představuje významný výkaz každé ekonomiky, neboť vypovídá o mezinárodních ekonomických vazbách a přeshraničních finančních tocích MMF vydal pravidla pro sestavování platební bilance – uplatňována ve všech 185 členských zemích MMF vydal pravidla pro sestavování platební bilance – uplatňována ve všech 185 členských zemích

Platební bilance tvořena 5 základními účty: tvořena 5 základními účty: - běžný účet - kapitálový účet - finanční účet - saldo chyb a opomenutí - změna devizových rezerv

Platební bilance a její účty běžný účet: běžný účet: - obchodní bilance - bilance služeb - bilance výnosů - běžné transfery

Platební bilance a její účty kapitálový účet kapitálový účet - nepředstavuje podstatnou část platební bilance, např. v případě české bilance sem spadají příjmy ze strukturálních fondů EU finanční účet finanční účet - zachycuje veškeré transakce spojené s pohybem kapitálu

Platební bilance a vyrovnanost účetní vyrovnanost: platební bilance je vzhledem k podvojnému zápisu vždy účetně vyrovnaná účetní vyrovnanost: platební bilance je vzhledem k podvojnému zápisu vždy účetně vyrovnaná rovnováha platební bilance: vyrovnanost jednotlivých účtů rovnováha platební bilance: vyrovnanost jednotlivých účtů

Vliv devizových režimů na hospodářství k důsledkům plovoucích kurzů patří k důsledkům plovoucích kurzů patří sklon k „automatickému“ vyrovnávání platební bilance sklon k „automatickému“ vyrovnávání platební bilance větší volnost měnové politiky při řešení vnitřních ekonomických problémů (nezaměstnanost, inflace, nízká mezinárodní konkurenceschopnost) větší volnost měnové politiky při řešení vnitřních ekonomických problémů (nezaměstnanost, inflace, nízká mezinárodní konkurenceschopnost)

Vliv devizových režimů na hospodářství k důsledkům plovoucích kurzů patří k důsledkům plovoucích kurzů patří kurzové riziko kurzové riziko dovoz inflace dovoz inflace nižší tlak na růst reálné konkurenceschopnosti domácích odvětví nižší tlak na růst reálné konkurenceschopnosti domácích odvětví účinnost fiskální expanze je snížena – růst úrokových sazeb vede k apreciaci a poklesu vývozu účinnost fiskální expanze je snížena – růst úrokových sazeb vede k apreciaci a poklesu vývozu

Vliv devizových režimů na hospodářství k důsledkům pevných kurzů patří k důsledkům pevných kurzů patří potřeba udržovat výši kurzu měnovými intervencemi na devizových trzích potřeba udržovat výši kurzu měnovými intervencemi na devizových trzích ztráta možnost uskutečňovat nezávislou monetární politiku ztráta možnost uskutečňovat nezávislou monetární politiku bariéra pro „dovoz“ inflace bariéra pro „dovoz“ inflace

Mezinárodní ekonomická integrace zóna volného obchodu zóna volného obchodu celní unie celní unie jednotný trh jednotný trh hospodářská unie + měnové unie (EU) hospodářská unie + měnové unie (EU)

Hospodářská a měnová unie (EMU) harmonizace hospodářských a měnových politik členských států Unie s cílem zavedení jednotné měny harmonizace hospodářských a měnových politik členských států Unie s cílem zavedení jednotné měny

Hospodářská a měnová unie (EMU) první etapa: volný pohyb kapitálu první etapa: volný pohyb kapitálu druhá etapa: konvergence hospodářských a měnových politik členských států (zajištění cenové stability a zdravých veřejných financí) druhá etapa: konvergence hospodářských a měnových politik členských států (zajištění cenové stability a zdravých veřejných financí) třetí etapa: nevratné zafixování směnných kursů a zavedení jednotné měny, zavedení bankovek a mincí eura 1. ledna 2002 třetí etapa: nevratné zafixování směnných kursů a zavedení jednotné měny, zavedení bankovek a mincí eura 1. ledna 2002

Maastrichtská kritéria pro přijetí eura každý stát, který usiluje o zavedení eura, musí splnit soubor ekonomických ukazatelů neboli tzv. Maastrichtská konvergenční kriteria každý stát, který usiluje o zavedení eura, musí splnit soubor ekonomických ukazatelů neboli tzv. Maastrichtská konvergenční kriteria Maastrichtská kritéria zahrnují cenovou stabilitu, deficit veřejného rozpočtu, stabilitu devizového kurzu, konvergenci dlouhodobých úrokových sazeb a shodné statuty centrálních bank Maastrichtská kritéria zahrnují cenovou stabilitu, deficit veřejného rozpočtu, stabilitu devizového kurzu, konvergenci dlouhodobých úrokových sazeb a shodné statuty centrálních bank

Maastrichtská kritéria schodek veřejných financí nižší než 3 % HDP schodek veřejných financí nižší než 3 % HDP celkový veřejný dluh nižší než 60 % HDP celkový veřejný dluh nižší než 60 % HDP průměrná inflace po dobu jednoho roku nesmí přesáhnout o více než 1,5% míru tří členských zemí s nejnižší inflací průměrná inflace po dobu jednoho roku nesmí přesáhnout o více než 1,5% míru tří členských zemí s nejnižší inflací

Maastrichtská kritéria dlouhodobé úrokové sazby nesmí přesáhnout o více než dvě procenta sazby tří zemí s nejnižší inflací dlouhodobé úrokové sazby nesmí přesáhnout o více než dvě procenta sazby tří zemí s nejnižší inflací poslední dva roky stanovené rozpětí pohybu měny v mechanismu směnných kursů (ERM) poslední dva roky stanovené rozpětí pohybu měny v mechanismu směnných kursů (ERM)

Měnová politika EU měnovou politiku Společenství provádí Evropský systém centrálních bank (ESCB), který je tvořen Evropskou centrální bankou a národními bankami členských zemí eurozóny měnovou politiku Společenství provádí Evropský systém centrálních bank (ESCB), který je tvořen Evropskou centrální bankou a národními bankami členských zemí eurozóny

Měnová unie: výhody a nevýhody výhody výhody politické politické symbolika kroku ke sjednocení symbolika kroku ke sjednocení ekonomické ekonomické odstranění nákladů na převody měn odstranění nákladů na převody měn lepší srovnání cen (konkurence) lepší srovnání cen (konkurence) stabilita větší měny, odstranění fluktuace kurzů (jistota pro podnikání) stabilita větší měny, odstranění fluktuace kurzů (jistota pro podnikání)

Měnová unie: výhody a nevýhody zápory zápory politické politické vzdání se měnové suverenity vzdání se měnové suverenity ekonomické ekonomické nemožnost vlastní monetární politiky (devalvace, úrokové míry) nemožnost vlastní monetární politiky (devalvace, úrokové míry) jednotná monetární politika pro více států vs. různé ekonomické potřeby) jednotná monetární politika pro více států vs. různé ekonomické potřeby)

Teorie optimální měnové zóny snaží se odvodit kritéria, při kterých přináší společná určitému teritoriu, propojenému vzájemným obchodem, ekonomické výhody snaží se odvodit kritéria, při kterých přináší společná určitému teritoriu, propojenému vzájemným obchodem, ekonomické výhody zvažuje přínosy a náklady fixního měnového režimu (či společné měny) i potřebou autonomní monetární politiky pro zajištění její stabilizační funkce zvažuje přínosy a náklady fixního měnového režimu (či společné měny) i potřebou autonomní monetární politiky pro zajištění její stabilizační funkce

Pakt růstu a stability EU dohoda mezi členy eurozóny týkající se koordinace jejich rozpočtových politik dohoda mezi členy eurozóny týkající se koordinace jejich rozpočtových politik cílem zabránit, aby případnými vysokými schodky státních rozpočtů nebo vysokými veřejnými dluhy neohrožovaly stabilitu eura a nezvyšovaly inflaci v eurozóně cílem zabránit, aby případnými vysokými schodky státních rozpočtů nebo vysokými veřejnými dluhy neohrožovaly stabilitu eura a nezvyšovaly inflaci v eurozóně

Pakt růstu a stability EU členské státy se v Paktu zavázaly, že ve střednědobém horizontu budou usilovat o dosažení přebytkových či alespoň vyrovnaných rozpočtů. členské státy se v Paktu zavázaly, že ve střednědobém horizontu budou usilovat o dosažení přebytkových či alespoň vyrovnaných rozpočtů. země, která nedodržuje pravidla Paktu, se dostává do tzv. procedury nadměrného schodku, jejíž účelem je zajistit, aby členská země snížila rozpočtový schodek udržitelným způsobem země, která nedodržuje pravidla Paktu, se dostává do tzv. procedury nadměrného schodku, jejíž účelem je zajistit, aby členská země snížila rozpočtový schodek udržitelným způsobem

Pakt růstu a stability v roce 2005 Pakt reformován v roce 2005 Pakt reformován zohledněny specifické ekonomické charakteristiky členských zemí, např. fáze hospodářského cyklu, zavádění strukturálních reforem včetně reformy penzijní aj. zohledněny specifické ekonomické charakteristiky členských zemí, např. fáze hospodářského cyklu, zavádění strukturálních reforem včetně reformy penzijní aj. každé zemi stanoven střednědobý fiskální cíl, který zohledňuje celkovou úroveň vládního zadlužení a růstový potenciál ekonomiky každé zemi stanoven střednědobý fiskální cíl, který zohledňuje celkovou úroveň vládního zadlužení a růstový potenciál ekonomiky důraz je kladen na konsolidaci veřejných financí v příznivých ekonomických obdobích. důraz je kladen na konsolidaci veřejných financí v příznivých ekonomických obdobích.

Ekonomie globalizace růst mezinárodního obchodu převyšuje růst světové ekonomiky růst mezinárodního obchodu převyšuje růst světové ekonomiky rychlý růst mezinárodních kapitálových toků včetně přímých zahraničních investic rychlý růst mezinárodních kapitálových toků včetně přímých zahraničních investic zvyšování ekonomicky podmíněné migrace zvyšování ekonomicky podmíněné migrace

Ekonomie globalizace rozvoj mezinárodních ekonomických organizací a dohod rozvoj mezinárodních ekonomických organizací a dohod rostoucí přemisťování výroby v mezinárodním měřítku rostoucí přemisťování výroby v mezinárodním měřítku rozvoj nadnárodních podniků působících současně ve velkém počtu zemí rozvoj nadnárodních podniků působících současně ve velkém počtu zemí

Ekonomie veřejného sektoru

Soukromý a veřejný sektor rozhodující část výroby a rozdělování statků probíhá v rámci soukromého sektoru, kde „neviditelná ruka“ vede k efektivní alokaci zdrojů rozhodující část výroby a rozdělování statků probíhá v rámci soukromého sektoru, kde „neviditelná ruka“ vede k efektivní alokaci zdrojů

Soukromý a veřejný sektor  v některých oblastech trh při (efektivní) alokaci zdrojů selhává  v těchto oblastech zasahuje stát tím, že nedostatkový statek sám zajistí či tím, že chování ekonomických subjektů reguluje

Soukromý a veřejný sektor  ekonomickým ospravedlněním existence veřejného sektoru je tak především selhávání trhu  důvody jeho rozvoje mohou být i sociální, resp. politické (přerozdělování, „kupování“ voličů, financování politických stran)

Soukromý a veřejný sektor  v současnosti veřejný sektor v řadě vyspělých zemí naráží na své ekonomické meze  jejich projevem jsou dluhové krize - neschopnost států splácet své dluhy, často však i své veřejné sektory dále financovat

Regulace ekonomiky cílem regulace ekonomických subjektů je dosáhnout chování, které trh nevytváří, nebo zabránit jednání, ke kterému motivuje cílem regulace ekonomických subjektů je dosáhnout chování, které trh nevytváří, nebo zabránit jednání, ke kterému motivuje regulace má i své náklady a vedlejší účinky (tzv. efekt substituce) regulace má i své náklady a vedlejší účinky (tzv. efekt substituce)

Regulace ekonomiky regulace ekonomiky tvoří spolu s monetární a fiskální politikou třetí základní formu hospodářské politiky vlád regulace ekonomiky tvoří spolu s monetární a fiskální politikou třetí základní formu hospodářské politiky vlád

Typy regulace administrativní regulace - „command- and-control“ (standardy,licence, inspekce apod.) administrativní regulace - „command- and-control“ (standardy,licence, inspekce apod.) daně a subvence daně a subvence

Externality k externalitám dochází tehdy, jestliže hospodářské subjekty maximalizující svůj osobní užitek/zisk jednají způsobem, který nevede k maximalizaci užitku společnosti jako celku k externalitám dochází tehdy, jestliže hospodářské subjekty maximalizující svůj osobní užitek/zisk jednají způsobem, který nevede k maximalizaci užitku společnosti jako celku

Externality negativní externality: firma či spotřebitel sledující svůj vlastní zájem ovlivňují nepříznivě své okolí negativní externality: firma či spotřebitel sledující svůj vlastní zájem ovlivňují nepříznivě své okolí - je produkováno či spotřebováno větší množství statků než je společensky žádoucí pozitivní externality: firma či spotřebitel ovlivňují pozitivně své okolí, avšak nejsou k tomu dostatečně motivováni, neboť nemohou získat plný užitek pozitivní externality: firma či spotřebitel ovlivňují pozitivně své okolí, avšak nejsou k tomu dostatečně motivováni, neboť nemohou získat plný užitek - je produkováno či spotřebováno menší množství statků než je společensky žádoucí

Řešení externalit soukromá řešení: např. vyjednávání ekonomických subjektů (Coaseův teorém) soukromá řešení: např. vyjednávání ekonomických subjektů (Coaseův teorém) administrativní regulace administrativní regulace daně (pro negativní externality) a subvence (pro pozitivní externality) daně (pro negativní externality) a subvence (pro pozitivní externality) poukázky na znečištění poukázky na znečištění

Veřejné statky dva znaky: nevylučitelnost a nerivalitnost dva znaky: nevylučitelnost a nerivalitnost důvod, proč tržní systém tyto statky neposkytuje: důvod, proč tržní systém tyto statky neposkytuje: - problém černého pasažéra

Veřejné statky  důležité statky vyžadující vysoké investice s dlouhodobou návratností a rizikovostí (infrastruktura) může jít o dočasný stav či problém tzv. částečně veřejných statků může jít o dočasný stav či problém tzv. částečně veřejných statků

Částečně veřejné statky jsou vylučitelné, ale nerivalitní jsou vylučitelné, ale nerivalitní veřejné poskytování může být efektivnější než soukromé veřejné poskytování může být efektivnější než soukromé

Společné (volné) zdroje statky, které jsou rivalitní, avšak nejsou vylučitelné statky, které jsou rivalitní, avšak nejsou vylučitelné problém nadužívání volných zdrojů označován jako tragédie obecní pastviny problém nadužívání volných zdrojů označován jako tragédie obecní pastviny - řešení prostřednictvím veřejně politických opatření

Veřejně poskytované soukromé statky podobnost s volnými zdroji, rivalitní statky poskytované bezplatně podobnost s volnými zdroji, rivalitní statky poskytované bezplatně bezplatná nabídka statků vede k ekonomickým ztrátám, tj. bezplatné poskytování zvyšuje jejich spotřebu nad efektivní úroveň bezplatná nabídka statků vede k ekonomickým ztrátám, tj. bezplatné poskytování zvyšuje jejich spotřebu nad efektivní úroveň spotřeba může být omezena různými nástroji spotřeba může být omezena různými nástroji → problém uniformity či „čekání na obsluhu“

Teorie veřejné volby zabývá se ekonomickými aspekty politického rozhodovacího procesu (kolektivní rozhodování či veřejná volba) zabývá se ekonomickými aspekty politického rozhodovacího procesu (kolektivní rozhodování či veřejná volba) k hlavním otázkám patří, jak kolektivní rozhodování určuje úroveň výdajů na veřejné statky a do jaké míry dodržuje preference občanů a požadavky ekonomické optimality k hlavním otázkám patří, jak kolektivní rozhodování určuje úroveň výdajů na veřejné statky a do jaké míry dodržuje preference občanů a požadavky ekonomické optimality

Teorie veřejné volby rozhodování o alokaci zdrojů ve veřejném sektoru probíhá prostřednictvím hlasování volených zástupců o výši i struktuře veřejných rozpočtů rozhodování o alokaci zdrojů ve veřejném sektoru probíhá prostřednictvím hlasování volených zástupců o výši i struktuře veřejných rozpočtů

Teorie veřejné volby problémy spojené s problémy spojené s s možností a schopností občanů projevit své zájmy s možností a schopností občanů projevit své zájmy dodržováním preferencí občanů dodržováním preferencí občanů způsoby agregování protichůdných zájmů způsoby agregování protichůdných zájmů působení zájmových skupin působení zájmových skupin motivací politiků a chováním byrokracie motivací politiků a chováním byrokracie

Teorie veřejné volby – racionální rozhodování individuálního voliče racionální volič porovnává užitek, který mu určitý veřejný program přinese, s náklady, které na něj bude muset vynaložit racionální volič porovnává užitek, který mu určitý veřejný program přinese, s náklady, které na něj bude muset vynaložit optimální úroveň veřejných výdajů z pohledu jednotlivého voliče: rovnost mezního užitku a mezních nákladů optimální úroveň veřejných výdajů z pohledu jednotlivého voliče: rovnost mezního užitku a mezních nákladů optimální úroveň veřejných výdajů z pohledu různých voličů: závisí na osobních preferencích či vkusu, na příjmové či životní úrovni a na daňovém systému optimální úroveň veřejných výdajů z pohledu různých voličů: závisí na osobních preferencích či vkusu, na příjmové či životní úrovni a na daňovém systému

Veřejná produkce statků zaměřena zpravidla na veřejné statky a veřejně poskytované soukromé statky zaměřena zpravidla na veřejné statky a veřejně poskytované soukromé statky důvodem veřejné výroby statků je tržní selhání spojené se zánikem konkurenční povahy trhu: existence úspor z rozsahu (přirozený monopol) důvodem veřejné výroby statků je tržní selhání spojené se zánikem konkurenční povahy trhu: existence úspor z rozsahu (přirozený monopol) prokázána nízká efektivita veřejně spravovaných podniků (chybí tlak na úsporu nákladů a hrozba bankrotu,stabilní charakter zaměstnanosti, financování politických stran, konflikty zájmů, tunelování) prokázána nízká efektivita veřejně spravovaných podniků (chybí tlak na úsporu nákladů a hrozba bankrotu,stabilní charakter zaměstnanosti, financování politických stran, konflikty zájmů, tunelování)

Byrokracie a její ekonomické chování ekonomická analýza chování byrokracie, tj. nevoleného státního aparátu, je součástí teorie veřejné volby ekonomická analýza chování byrokracie, tj. nevoleného státního aparátu, je součástí teorie veřejné volby 3 otázky: 3 otázky: - Čím se liší úřady a byrokracie od běžné firmy? - Jaká je motivace byrokratů? - Jaká doporučení pro případné změny v organizaci byrokracie a v motivaci byrokratů by bylo možné navrhnout (jak veřejný sektor reformovat)?

Ukázkový příklad byrokracie… Úředník vrací dámě vyplněný formulář: „Tady jste zapomněla udělat tečku nad i.“ „Tak ji tam doplňte za mě.“ „To nejde, to musí být stejným rukopisem.“

TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ II. Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 2011.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ II. Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 2011."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ II. Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 2011.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ II. Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 2011."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář