Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Porada orgánů státní správy lesů 25. 11. 2014 Legislativa Judikatura.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Porada orgánů státní správy lesů 25. 11. 2014 Legislativa Judikatura."— Transkript prezentace:

1 Porada orgánů státní správy lesů Legislativa Judikatura

2 Zákon č. 232/2013 Sb. Zákon č. 232/ 2013 Sb., kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů Účinnost od 1. ledna 2014

3 Zákon č. 64/2014 Sb. Zákonem č. 64/2014 Sb. se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu - v části sedmnácté je změna lesního zákona. V § 50 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 27 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. Účinnost od 1. května 2014

4 Zákon č. 344/2013 Sb. Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů Část dvacátá osmá - změna lesního zákona Změna lesního zákona tak, že v § 10 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. Účinnost od 1. ledna 2014

5 Vyhláška č. 132/2014 Sb. Nařízení vlády č. 30/2014 Sb. Vyhláška č. 132/2014 Sb.Vyhláška č. 132/2014 Sb., o ochraně a reprodukci genofondu lesních dřevin Účinnost od 1. srpna 2014 Nařízení vlády č. 30/2014 Sb.Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti Účinnost od 1. března 2014

6 Vyhláška č. 402/2013 Sb. Vyhláška č. 393/2013 Sb. Vyhláška č. 402/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin Účinnost od 1. ledna 2014 Vyhláška č. 393/2013 Sb., o seznamech druhů lesních dřevin Účinnost od: 1. ledna 2014

7 Směrnice MZE č.j.: 45820/ MZE Směrnice Ministerstva zemědělství č.j.: 45820/ MZE ze dne 13. června 2014 o postupu krajských úřadů při poskytování finančních příspěvků a služeb na podporu hospodaření v lesích Vyhlášením ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí (částka 3/2014) nabyla dne 28. července 2014 účinnosti Směrnice Ministerstva zemědělství č. j.: 45820/2014-MZE ze dne 13. června 2014 o postupu krajských úřadů při poskytování finančních příspěvků a služeb na podporu hospodaření v lesích.

8 Metodika MZE pro žadatele pro poskytování finančních příspěvků Metodika pro žadatele o finanční příspěvky podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti Ministerstvo zemědělství připravilo pro žadatele o finanční příspěvky metodické postupy, které mají za cíl poskytnout souhrnné informace a praktický návod k čerpání finančních příspěvků podle nařízení vlády Lesy > Lesnictví > Dotace a programy

9 Dokumenty EU Nová strategie EU v oblasti lesnictví Novou strategii EU v oblasti lesnictví v září 2013 přijala Evropská komise, poté schválila Evropská rada, nyní musí schválit ještě Parlament. V Úředním věstníku Evropské unie C 126/02 ze dne Stanovisko Výboru regionů – Nová strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví

10 Judikatura v právu životního prostředí Praha 2014 (www.nssoud.cz) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. června 2013, č. j. 1 As 14/ ČIŽP spoluvlastníkům lesního pozemku uložila provést asanaci veškeré dřevní hmoty napadené kůrovci. Správní orgán I. stupně byl oprávněn uložit opatření aktuálním vlastníkům předmětných lesních pozemků, které zjistil na základě zmíněného výpisu z katastru nemovitostí.

11 1 As 14/ ze dne 5. června 2013 I když společnost byla zrušena s likvidací a byl jmenován její likvidátor, společnost stále existuje, jejím jménem nyní jedná likvidátor. Skutečnost, že se společnost nachází v likvidaci, neznamená, že by na ni nedopadaly povinnosti vlastníka lesa ve smyslu lesního zákona.

12 Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2013, č.j. 10 A 57/ ČIŽP uložila pokutu, neboť vlastnice lesa opomenutím neprovedla včasné vytěžení a asanaci, případně odstranění z lesa u 44 kusů kůrovci napadených smrků. Došlo tak k dokončení vývoje nové generace škůdců – kůrovců na napadených stromech, tím došlo k ohrožení plnění funkcí lesa vlivem umožnění dalšího šíření škůdců – kůrovců.

13 Městský soud v Praze č.j. 10 A 57/ ze dne 14. března 2013 Prováděcí vyhláška k lesnímu zákonu rozlišuje míru výskytu jednotlivých škůdců na základní, zvýšený a kalamitní stav. Základní stav je vymezen tak, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru nedosáhl 1 m 3 na 5 ha smrkových porostů, a nedošlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta.

14 Městský soud v Praze č.j. 10 A 57/ ze dne 14. března 2013 Pozemek žalobkyně má výměru 1,1065 ha a objem zjištěného kůrovcového dříví dosáhl přibližně 50 m 3. Limit základního stavu byl tedy mnohonásobně překročen (přibližně 250 krát). Nemůže být sporu o tom, že by míra ohrožení životního prostředí nedosáhla oné kritické míry, aby se mohlo jednat o správní delikt, jinými slovy lze jednoznačně konstatovat, že jednání žalobkyně vykazuje natolik vysokou míru společenské nebezpečnosti, že došlo k naplnění materiální stránky správního deliktu.

15 Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 As 95/ ze dne (www.nssoud.cz) ČIŽP uložila vlastníku lesa podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 282/1991 Sb., o ČIŽP opatření k nápravě: zalesnit holiny do Za objektivně zjištěný závadný stav lesa odpovídá jeho aktuální vlastník. Ač holiny vznikly v době, kdy stěžovatel vlastníkem lesa nebyl, vstoupil koupí lesa do práv a povinností vlastníka lesa, které vyplývají z veřejnoprávního předpisu. Tyto povinnosti jsou vázány na objekt veřejnoprávní regulace, tedy les, a rozhodnutí o uložení opatření k nápravě má tak povahu in rem, nikoli in personam.

16 NSS 2 As 95/2011 – 74 ze dne Nejde o rozhodnutí sankční povahy (postihující toho, kdo protiprávní stav vyvolal), ale o rozhodnutí, kterým se sleduje odstranění poruchy v oblasti lesního hospodaření a předmětná povinnost je tak ukládána tomu, kdo je, v rámci soukromoprávních vztahů, oprávněn vykonávat nad předmětem regulace své právní panství. Odpovědnost za nezalesnění holiny v zákonné lhůtě je třeba chápat objektivně, bez ohledu na zavinění.

17 NSS 2 As 95/2011 – 74 ze dne Stěžovatel namítal, že lhůta stanovená v prvoinstančním rozhodnutí k zalesnění holin (do ) je nepřiměřená a neodůvodněná. Tuto námitku NSS shledal důvodnou. Absentuje jakékoli vysvětlení, proč správní orgán prvého stupně stanovil stěžovateli lhůtu ke splnění povinnosti právě do Určení termínu, do kterého má být uložené nápravné opatření splněno, je přitom esenciální součástí ukládaných povinností a musí tak být přezkoumatelným způsobem odůvodněno.

18 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 A 142/ ze dne (www.nssoud.cz) Rozhodnutím Městského úřadu byl žalobce uznán odpovědným, že bez souhlasu orgánu státní správy lesů provedl mýtní úmyslnou těžbu v rozsahu 157 m 3 dřeva a žalobce na nich hospodařil jako nájemce bez schváleného plánu nebo bez protokolem převzaté osnovy, čímž porušil § 33 odst. 3 zákona o lesích, za což mu byla uložena pokuta ,- Kč. Změna rozhodnutí odvolacím orgánem spočívá ve snížení pokuty na ,- Kč, ve zbytku bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrzeno.

19 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 A 142/ ze dne Zastavení řízení vůči vlastníku lesa nevytváří překážku věci zahájené ani rozhodnuté ve vztahu k řízení o správním deliktu vedeného vůči žalobci (nájemci). Takové překážky totiž mohou nastat jen v totožných věcech. Totožnost věci podle § 48 odst. 1 i 2 správního řádu je dána tam, kde je řízení o správním deliktu vedeno vůči téže osobě.

20 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 A 142/ ze dne Krajský soud se dále zabýval otázkou, zda nesdělením důvodů zajištění důkazu v usnesení o zajištění důkazu ani kdykoli v řízení před správním orgánem I. stupně a okolností, že usnesení nesměřovalo vůči žalobci, nebyl žalobce poškozen na svých právech. Dospěl k závěru, že jakkoli byl žalobce s uvedeným usnesením a důvody zajištění důkazu seznámen nejpozději při nahlížení do spisu, skutečné důvody zajištění důkazu mu byly sděleny až napadeným rozhodnutím. Žalobce tak byl zkrácen na svém právu se k těmto důvodům v průběhu správního řízení (nejpozději v řízení odvolacím) vyjádřit a uplatnit své námitky.

21 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 A 142/ ze dne Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného, že byl povinen dodržet rozsah úmyslné mýtní těžby jen ve vztahu k nově pronajatým pozemkům, žalobce má za to, že tento rozsah musí být odvozován od celkové plochy lesních pozemků jím vlastněných i pronajatých. Žalobce sám tvrdí, že pro pozemky jím vlastněné má schválen lesní hospodářský plán, zatímco pro pozemky pronajaté existují toliko osnovy, které žalobce sám nikdy nepřevzal, převzal je však předchozí vlastník pronajatých pozemků.

22 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 A 142/ ze dne Jakkoli je lesní hospodářský plán (LHP) nástrojem vlastníka lesa, vztahuje se toliko k pozemkům, pro které byl schválen (v době svého schválení). Získá-li vlastník (ať už do vlastnictví či nájmu) pozemky nové, lze rozlišovat dvě alternativy: 1) získá celý lesní hospodářský celek (LHC), pro který je schválen LHP či převzaty osnovy – pak je jeho povinností postupovat i nadále podle LHP či osnov pro tento LHC; 2) získá jen část LHC či LHC, pro který není schválen LHP ani převzaty osnovy – v takovém případě pozbývají dosavadní LHP či osnovy platnosti. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne č.j. 2 As 64/ , Sb. NSS č. 1780/2009,

23 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 A 142/ ze dne Žádná z těchto alternativ neumožňuje hospodařit na nově nabytém majetku podle LHP schváleného pro jiné území, tzn. rozsah povolené úmyslné mýtní těžby nelze v žádném případě vztahovat ke všem pozemkům vlastněným a najatým žalobcem.

24 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 A 142/ ze dne Pokud správní orgán vycházel co do doby těžby a co do zjištění o tom, kdo těžbu provedl, toliko z ového podnětu odborného lesního hospodáře od revírníka, pak bez ohledu na porušení zásady bezprostřednosti (informace od osoby má být podle správního řádu dokazována zásadně výslechem takové osoby jako svědka) se jednak jedná o informaci zprostředkovanou, která nebyla v řízení nikterak verifikována osobou, která (snad) těžbu sama viděla (revírník) jednak neobsahuje žádný údaj o tom, kdy byla těžba provedena. Zde je nutno konstatovat, že správní orgány nemají ve spisu žádného podkladu k době těžby; současně neprovedením výslechu min. revírníka porušily žalobcova práva vážící se k výslechu svědka, zejména být přítomen výslechu svědka a klást mu otázky. To jsou vady, které jsou samy o sobě způsobilé přivodit nezákonnost napadeného rozhodnutí, tzn. vady, které zakládají důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí.

25 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 A 142/ ze dne Spis neobsahuje žádné podklady pro určení objemu těžby. Uvádí-li žalovaný, že tyto údaje zjistil z tabulek lesní hospodářské osnovy (dále jen „LHO“), lze jen ve shodě s žalobcem konstatovat, že tyto nejsou součástí spisu a žalobci nebyly předloženy ani při nahlížení do spisu. Žalobce tak byl poškozen na svém právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí (takovým podkladem nejméně pro žalovaného předmětné tabulky byly), což vede bez dalšího k naplnění zrušovacího důvodu. Jak soudy rozhodující ve správním soudnictví dlouhodobě a neměnně judikují, je nezbytné, aby veškeré podklady, o něž správní orgán opírá svoje rozhodnutí, byly trvalou a nezměnitelnou součástí správního spisu. Navíc je nutno zdůraznit, že podle ustálené judikatury není údaj o stáří a zakmenění porostu uvedený v LHO bez dalšího (zejm. bez ohledu na skutečné stáří a zakmenění porostu) rozhodující. Upíná-li se žalovaný k tomuto údaji (bez ohledu na skutečný stav) jako k nezvratitelnému axiomu, nelze jeho závěry aprobovat.

26 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 A 142/ ze dne Z dikce § 37 odst. 6 zákona o lesích jednoznačně vyplývá, že odborným lesním hospodářem (dále jen „OLH“) je primárně ten, koho si vybere vlastník, resp. nájemce. Až pokud si ho nevybere, platí, že v lesích, pro které jsou zpracovány osnovy, vykonávají tuto funkci Lesy České republiky, s.p. Zákon o lesích pak účinnost volby OLH neváže na oznámení orgánu státní správy lesů, naopak předpokládá, že tomu se volba (změna volby) oznamuje až dodatečně, k čemuž stanoví lhůtu 30 dnů. S uplynutím této lhůty přitom neváže ani následek, že by ten, koho si za OLH vlastník (nájemce) zvolil, přestal být OLH. Orgánu státní správy lesů bylo (jak se podává ze spisu) známo, že pro jiné pozemky žalobce provedl volbu OLH odlišného od Lesů České republiky, s.p. Za této situace nemá ve spise jedinou oporu závěr napadeného rozhodnutí žalovaného, že OLH jsou Lesy České republiky, s.p. Měly-li snad správní orgány pochybnost o provedené volbě, měly žalobce směrovat k odstranění těchto pochybností (§ 37 odst. 3 správního řádu).

27 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 A 142/ ze dne Kritéria pro stanovení pokuty podle § 56 odst. 2 lesního zákona Žalovaný kritéria prakticky jen vyjmenovává, aniž by je jakkoli hodnotil a uvedl, zda a proč tyto svědčí ve prospěch či neprospěch žalobce. Vyhodnocení těchto kritérií tak v napadeném rozhodnutí zcela absentuje.

28 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 A 142/ ze dne Žalobci lze konečně přisvědčit, že se správní orgány při určení výše pokuty nijak nezabývaly žalobcovými poměry. Žalobce přitom případně odkazuje na rozhodnutí Rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne č.j. 1 As 9/ , Sb. NSS č. 2092/2010, kde Nejvyšší správní soud uzavřel, že správní orgán ukládající pokutu za jiný správní delikt je povinen přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům pachatele tehdy, pokud je podle osoby pachatele a výše pokuty, kterou lze uložit, zřejmé, že by pokuta mohla mít likvidační charakter, a to i v případech, kdy příslušný zákon osobní a majetkové poměry pachatele v taxativním výčtu hledisek rozhodných pro určení výše pokuty neuvádí. Správní orgán vychází při zjišťování osobních a majetkových poměrů z údajů doložených samotným účastníkem řízení, případně z těch, které vyplynuly z dosavadního průběhu správního řízení či které si opatří samostatně bez součinnosti s účastníkem řízení. Nelze-li takto získat přesné informace, je správní orgán oprávněn stanovit je v nezbytném rozsahu odhadem.

29 Děkuji za pozornost. JUDr. Jana Přádková Krajský úřad Kraje Vysočina Odbor životního prostředí a zemědělství


Stáhnout ppt "Porada orgánů státní správy lesů 25. 11. 2014 Legislativa Judikatura."

Podobné prezentace


Reklamy Google