N_Cn Controlling Vysoká škola finanční a správní léto 2014 2.tutoriál 7. Strategický finanční controlling - Bilanční controlling - Řízení vlastnických.

Prezentace na téma: "N_Cn Controlling Vysoká škola finanční a správní léto 2014 2.tutoriál 7. Strategický finanční controlling - Bilanční controlling - Řízení vlastnických."— Transkript prezentace:

1 N_Cn Controlling Vysoká škola finanční a správní léto 2014 2.tutoriál 7. Strategický finanční controlling - Bilanční controlling - Řízení vlastnických ukazatelů - Optimalizace zadluženosti - Investiční rozhodování - Controlling hodnoty podniku 8. Operativní finanční controlling - Význam FCF - Řízení operativních ukazatelů - Řízení cizích zdrojů a dluhových vztahů - Kalkulace a controlling - Řízení finančních rizik N_Cn/vRKL Pá 14. 3. 13:45–15:15 K212, 15:30–17:00 K212, Pá 28. 3. 17:15– 18:45 K212, Pá 11. 4. 13:45–15:15 K212, 15:30–17:00 K212, K212 Ing. A. Klesla, Ph.D.

2 Cíl Cílem předmětu je seznámit posluchače s podstatou controllingu jakožto s klíčovým nástrojem operativního a strategického řízení firem jak v době růstu, tak v době krize. Studenti se seznámí s rolí vlastníků a manažerů podniků, tvorbou střednědobých strategií, operativních plánů, podstatou controllingu a aktivit spojených s řízením podnikových rizik. Controllingové aktivity budou navazovat na strategické a operativní cíle v oblasti řízení marketingu, obchodu, financí, inovací a personálu. Zvláštní pozornost bude věnována přesnému vymezení rozhraní mezi controllingem strategickým a operativním, kvalitativním a kvantitativním nástrojům měření výkonnosti a manažerským odpovědnostem spojených s controllingovými aktivitami. Studenti, kteří úspěšně dokončí daný kurz tak budou schopni vysvětlit základní controllingocé procesy, založené na strategickém a operativním řízení

3 Literatura povinná literatura HAVLÍČEK, Karel. Management & controlling malé a střední firmy. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2011. 220 s. ISBN 978-80-7408-056-2. KRÁL B., Manažerské účetnictví, 3. dopl.a aktual. vyd. Praha: Management Press, 2010. ISBN 978-80-7261-217-8 SYNEK M. a kol., Manažerská ekonomika. 5. aktual. a rozš. vyd. Praha: Grada Publishing 2011, ISBN 978-80-247-3494-1 doporučená literatura MAŘÍK M., Metody oceňování podniku, Proces ocenění, základní metody a postupy. Praha: Ekopress 2007, ISBN 978-80-86929-32-3 VEBER, J. a kol.: Management – základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. Praha: Management Press, 2009. 734 s. ISBN 978-80-7261-200-0. HNILICA, J. - FOTR, J. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2560-4 ŠULÁK, M., VACÍK, E., Strategické řízení v podnicích a projektech, Praha: Eupress, 2005 234 s. ISBN 80-86754-35-9. HORVÁTH & PARTNERS. Nová koncepce controllingu. Praha: Profess Consulting, 2004. ISBN 80-7259-002-2 MERNA T., Risk management - Řízení rizik ve firmě. Brno: Computer Press 2007,ISBN 978-80-251-1547-3 VLACHÝ J., Řízení finančních rizik. Praha: Eupress, 2006, ISBN 80-86754-56-1

4 Osnova 1. Controlling a procesní model řízení podniku - Procesní model řízení podniku - Úloha controllingu v řízení podniku - Poslání controllera 2. Strategický a operativní controlling - Úloha strategického controllingu v ŘP - Metody a nástroje strategického controllingu - Úloha operativního controllingu v ŘP - Metody a nástroje operativního controllingu 3. Strategický marketingový controlling - Monitoring makroprostředí - Monitoring interního prostředí - Controlling životních cyklů - Rozhraní image a značky - Optimalizace cenových strategií 4. Operativní marketingový controlling - Monitoring konkurenčního prostředí - Monitoring segmentace - Optimalizace produktových řad¨ - Optimalizace distribučních cest - Komunikační rizika 5. Strategický obchodní controlling - Vyhodnocování cílů na rozhodujících trzích - Monitoring klíčových odběratelů 6. Operativní obchodní controlling - Controlling operativních obchodních plánů - Řízení forecastů - Controlling obchodních pohledávek - Řízení měnových rizik 7. Strategický finanční controlling - Bilanční controlling - Řízení vlatnických ukazatelů - Optimalizace zadluženosti - Investiční rozhodování - Controlling hodnoty podniku 8. Operativní finanční controlling - Význam FCF - Řízení operativních ukazatelů - Řízení cizích zdrojů a dluhových vztahů - Kalkulace a controlling - Řízení finančních rizik 9. Controlling kvality - Vyhodnocování TQM/EFQM - Vyhodnocování BSC - Vyhodnocování QMS - Controlling nákladů na zajištění kvality 10. Inovační controlling - Řízení strategických rizik spojených s inovacemi - Volba strategických partnerství - Rizika interních rozhraní - Controlling financování inovací - Řízení operativních rizik spojených s inovacemi 11. Controlling restrukturalizací - Změny firemní politiky - Volba strategických partnerství v krizi a forma pokračování - Řízení bodu zvratu - Financování v krizi - Kritické místo restrukturalizace 12. Personální controlling - Optimalizace organizační struktury - Vyhodnocování manažerských předpokladů - Řízení produktivity práce - Monitoring osobních plánů

5 Funkce Controllingu 1. informační a poradenská 2. koordinační 3. inovační Informační a poradenská funkce spočívá v podpoře manažera věcně správnými, včasnými a přiměřenými informacemi. Manažer zodpovídá za rozhodnutí, přičemž se doporučeními controllera řídit nemusí. 1.problém kvantity, kdy množství informací nepřináší potřebnou informační hodnotu, tedy informace usnadňující rozhodovací proces. 2.čas, kdy rostoucí dynamika okolí si žádá rychlejší odezvu ve zpracování informací. 3.časové zpožděním použítí informace v porovnání s okamžikem vzniku informace. 4.určení informací, které mají vést ke kvalitnímu rozhodnutí,

6 Koordinace jde o sladění tvorby a sladění metod a nástrojů. Současně jde o aktivní účast na řízení podniku s cílem zajistit dlouhodobě fungující podnikové struktury a průběžném promýšlení možností budoucího rozvoje. V rámci této funkce by mělo být usilováno o nastavení komunikačních vztahů tak, aby vznikla optimální kombinace vzájemného propojení jednotlivých oddělení. Celkový systém řízení lze rozdělit na pět podsystémů: 1.hodnotový systém, 2.systém plánování a kontroly, 3.systém zajištění informací, 4.organizační systém a 5.systém personálního vedení.

7 Inovační funkce controllingu je dána potřebou podniku se průběžně přizpůsobovat a inovovat. Úlohou controllingu je zasahovat do strategických inovačních procesů tím, že je řídí, aby byly zmírněny negativní charakteristiky těchto strategických procesů. Specifickými znaky strategických inovačních procesů je například: předběžná rozhodnutí provedená v průběhu procesu nelze zrušit; cíle často jsou nekonzistentní, ovlivněny osobními cíli manažerů; možnost uvíznutí na mrtvém bodě, pokud nebude zajištěna dostatečná iniciace a sledování; ovlivnění strategických rozhodování každodenními událostmi.

8 Strategické řízení Řízení podniku zahrnuje dvě roviny, strategickou a operativní. výběru vhodné strategie by mělo předcházet stanovení poslání nebo-li vize. Tvorba podnikové vize je podmíněna na provedení interní a externí analýzy. Externí analýza se soustředí na odhalení příležitostí a hrozeb v podnikovém makro i mikrookolí. Úlohou interní analýzy je určení slabých a silných stránek podniku. Poté následuje tvorba vhodné strategie. Po úspěšné implementaci zvolené strategie následuje v určitých časových intervalech kontrola, zda bylo dosaženo vytyčených cílů a k odhalení změn, ke kterým došlo uvnitř i vně podniku

9 Strategické nástroje controllingu Úkolem strategických nástrojů je podpořit strategické řízení. Které spočívá v definici možných variant a výběru nejvhodnější strategie, která povede k vytyčeným cílům. strategie musí být řádně implementována. Vedení společnosti by mělo své spolupracovníky přesvědčit o její správnosti a tím zajistit její snazší realizaci. Činnost controllera by měla odpovídat čtyřem následujícím požadavkům

10 Úloha Controllera 1.Strategické svědomí - Ukazuje důsledky operativních rozhodnutí na strategickou pozici podniku. Management díky jasné prezentaci dosahování strategických cílu je veden k strategickému přemýšlení a jednání. 2.Iniciace a limitace - Aktivuje, monitoruje a řídí celý proces implementace strategie. Případně zpochybňuje aktivity, které by vedly k odklonu od vybrané strategické cesty. 3.Princip včasnosti - Neustále musí dohlížet nad celým procesem, včas upozorňovat na případné změny předpokladů, na kterých zvolená strategie stojí. 4.Dokumentace - Zaznamenává výsledky procesu a odpovídá za strategický reporting

11 Controller a strategie podporuje strategickou analýzu podniku a okolí tím, že dává k dispozici připravené a zhuštěné informace a že spoluvytváří a implementuje informační systémy a nástroje analýzy. podporuje vývoj strategických cílů podniku a stará se o jejich včasné schválení. iniciuje, moderuje a koordinuje rozpracování a hodnocení strategií a zajišťuje jejich včasné schválení. Podporuje proces vývoje strategie a proces prosazování strategie pomocí procesního a metodického know-how. vytváří v podniku strategické povědomí a zajišťuje realizaci schválených strategií v operativním plánování. Pomocí operacionalizovaných plánů opatření a strategických rozpočtů vnáší do realizace strategie důslednost. vytváří nezbytné instituce (klauzurní jednání o strategii, výbor pro strategii) pro plánování strategie a realizaci strategie. institucionalizuje strategická porovnávání plán-skutečnost, provádí strategické včasné varování. Průběžně informuje vedení podniku o pokroku a výsledku realizace strategie a ve zhuštěné formě dále přenáší na vedení podniku slabé signály z podnikového okolí, které se týkají rizik a šancí. Je-li třeba, vede controlling přezkoušení a přizpůsobení strategie podniku na změněné podmínky okolí. Controlling připravuje řídící opatření pro odchylky od cíle a iniciuje jejich prosazování.

12 Strategické nástroje Controllingu Analýza okolí Je nutné zkoumat vlivy, které byly významné v vývoje působit v budoucnu. Tyto vlivy vznikají mimo působení podniku. analýza PEST zkoumající politické, ekonomické, sociálního a kulturní a technologické faktory, m,etoda 4C, Porterův model 5 sil.

13 Strategické nástroje Controllingu Analýza vnitřních zdrojů zdroje uvnitř podniku, jeho schopnosti a dovednosti k provádění různých činností ve vztahu k nejsilnějšímu konkurentovi. je aktraktivita odvětví a zvolená strategie, jejímž cílem je eliminace konkurenčních tlaků. Prvním krokem analýzy je vymezení zdrojů, které lze rozdělit do čtyř skupin; hmotné, lidské, finanční a nehmotné. Provedená bližší analýza zdrojů identifikuje ty, které jsou nezbytné pro tvorbu konkurenční výhody a udržení si jí. Dalším krokem je určení a zhodnocení podnikových schopností a dovedností. Hodnotí se schopnost využívat zdroje, jak účinně a efektivně podnik se svěřenými zdroji nakládá. K hodnocení lze využít finanční analýzu.

14 Strategické nástroje Controllingu Analýza mezer zkoumá vzdálenost mezi hranicí vývoje, které si přeje management či vlastníci podniku a vývojem, který vychází ze současných podnikových činností. Vzniklou mezeru je třeba zaplnit operativními i strategickými kroky. Užitek analýzy mezer spočívá v tom, že upozorňuje na nutnost strategického zásahu, např. pomocí vstupu na nový trh či zavedením nových výrobků a služeb.

15 Strategické nástroje Controllingu SWOT identifikace klíčových faktorů určující strategické postavení podniku.

16 Strategické nástroje Controllingu Časové řady představují posloupnost určitého ukazatele v čase. posloupnost se zobrazuje graficky pro lepší názornost vývoje. Analýzou časové řady je možné objevit, zda vývoj daného veličiny nezahrnuje v sobě trend, (růst, pokles, stagnace). Dále se hledá, jestli se ukazatel nemění s určitým pravidlem, který se opakuje. (sezonnost)

17 Strategické nástroje Controllingu Regresní a korelační analýza Statistické metody pomáhají podniku odhalit možné vzájemné souvislosti ekonomických jevů. Určuje se forma závislosti, zda je přímá či nepřímá, a její intenzita. regresní i korelační analýza zkoumá závislost, ale neřeší příčinnost. Vykázaná vysoká korelace se může objevit i u veličin, které spolu nesouvisí. Využití těchto metod je omezeno na neměnné podmínky.

18 Strategické nástroje Controllingu Extrapolace trendů Vpřípadě, že byl identifikován trend či alezena regresní funkce, je možné dopočtením odhadnout výši ukazatele v dalších časových obdobích. Platí, že pro blízká budoucí období, jsou výsledky relativně přesné

19 Strategické nástroje Controllingu Systémy včasné výstrahy stanovení zásadních ukazatelů, kterým se stanoví hodnoty spadající do intervalu „normálu“. V případě dosažení hodnoty mimo interval systém by měl podat varovný signál. V podnikové praxi cotroller využívá informační systém, kde prostřednictvím tzv. dashboardů lze tyto výstražné signály sledovat..

20 Strategické nástroje Controllingu Delfská metoda Delfská metoda vychází ze subjektivního odhadu vybraných expertů. Odborníci jsou dotázání na možné události, které mohou nastat. Nejdříve se zaznamenají odpovědi a v druhém kole se jim přiřazuje pravděpodobnost. Metoda je vícekolová, než se odborníci shodnou na nejpravděpodobnějších možnostech, nebo alespoň se v názorech přiblíží.

21 Strategické nástroje Controllingu Strategické hry Cílem této metody je v krátkém čase s minimálními náklady a relativně vysokou přesností předvídat budoucí události. Hry vycházejí ze zkušeností, intuice a kreativity. tato metoda se využívá, jsou-li klasické metody obtížně použitelné. tým zúčastněných pracovníků se snaží odhadnout chování zákazníků, dodavatelů a konkurenčních podniků. Hráči nevědomě využívají svých znalostí trhu, konkurence, vlastního podniku a obecných trendech, díky tomu se výsledné předpovědi vyznačují poměrně vysoké spolehlivosti.

22 Strategické nástroje Controllingu Heurestika Metoda heurestiky slouží k aktivaci myšlenkových pochodů, které povedou k určitému řešení. Do této skupiny patří principy brainstormingu či brainwritingu, které jsou založeny na rozvíjení nápadů v okruhu vybraných účastníků. Kritika je zakázaná, často i zdánlivě nemyslitelný nápad může vést ke konečnému řešení. Ideální je shromáždit co nejvíce nápadů či je kombinovat a dotvářet.

23 Operativní controlling 1.nastavení pravidel pro operativní plánování a jeho provádění, 2.porovnávání plánu se skutečností, 3.analýza odchylek, 4.nastavení reportingového systému, 5.doporučení managementu

24 Nástroje operativního controllingu

25 Analýza ABC Základním principem ABC analýzy je princip plynoucí z Paretova pravidla zhruba 80 % veškerých důsledků je způsobeno přibližně 20 % příčin. Analýza napomáhá najít střední cestu mezi extrémy a stává se efektivní cestou pro rozdělení analyzovaných položek do několika kategorií.

26 Nástroje operativního controllingu Analýza krycího příspěvku Krycí příspěvek neboli příspěvek na úhradu fixních nákladů lze vyjádřit jako rozdíl ceny výrobku a jeho variabilních nákladů. Umožňuje plánovat zisk a lépe kontrolovat náklady. Obecně se lze setkat se dvěma způsoby stanovení krycího příspěvku. Jednoúrovňová metoda spočívá v klasifikaci nákladů na fixní a variabilní. Fixní náklady jsou soustředěny všechny do jednoho celku. Od tržeb za danou oblast (výrobek, zákazník, divize atd.) se odečtou příslušející variabilní náklady. Víceúrovňová metoda je založena na rozdělení fixních nákladů do různých oblastí, např. výrobku, výrobkové skupiny, střediska, divize, podniku apod. Z počtu oblastí se odvíjí počet krycích příspěvků.

27 Nástroje operativního controllingu Kalkulační systém Pro podnik je důležité rozhodnutí o způsobu výpočtu nákladů a jejich přiřazováním nositelům těchto nákladů. Kalkulace představuje postup výpočtu nákladů či ceny na jednu jednotku výstupu. Zpravidla se využívají tři typy kalkulací: kalkulace s plnými náklady kalkulace s neúplnými náklady ABC kalkulace (Activity Based Costing)

28 Nástroje operativního controllingu Analýza bodu zvratu Tato metoda pracuje s rozdělením nákladů na variabilní a fixní část. Bod, kde se celkové náklady rovnají tržbám, se nazývá bod zvratu. V tomto bodě podnik nedosahuje zisku ani ztráty. Výše tržeb odpovídající úrovni celkových nákladů se označuje jako kritická. je možné vypočítat bezpečnou míru zisku, která je dána vztahem: bezpečná míra zisku = celkové tržby – kritické tržby Analýzou bodu zvratu může podnik eliminovat neefektivní skupiny výrobků, učit výši cílového zisku, kontrolovat cenovou politiku, porovnávat varianty technologických postupů apod.

29 Nástroje operativního controllingu Analýza odchylek srovnávání rozdílů mezi plánovanými hodnotami a skutečně dosaženými, eventuelně porovnávání jednotlivých variant plánů. Využívá se analýza jak absolutních odchylek, tak i relativních. Vyhodnocují se rozdíly hodnotových veličin i množstevních. Controller provádí analýzu v pravidelných intervalech, zpravidla čtvrtletně či měsíčně. Výsledky analýzy se využívají k hledání možností nápravy (negativní odchylky) či dalšího využiti (pozitivní).

30 FINANČNÍ CONTROLLING Finanční controlling představuje subsystém podnikového controllingu, jehož cílem je zajišťování finanční rovnováhy podniku. Funkčnost finačního controllingu je dána, podobně jako je tomu u celopodnikového controllingu, kvalitou používaných controllingových nástrojů.

31 Úkoly finančního controllingu Ve třech základních sférách, funkcích : 1. Získávání finančních zdrojů, 2. Správa finančních zdrojů, 3. Užití finančních zdrojů atd. Finanční zdroje získává podnik především od zákazníků a z kapitálového trhu. Část získaných zdrojů nenachází okamžité užití a je spravována v podobě rezerv likvidity zbývající část zdrojů slouží k „zásobování „ úseků podniku finančními zdroji (na provoz a investice) a k obsluze dluhů (splátky), státu (daně) a akcionářů (dividendy). Každá z výše uvedených funkcí finančního controllingu probíhá jednotlivými fázemi procesu řízení: fází plánování: obsahuje analytické činnosti, tvorbu prognóz finančních toků a hledání opatření k vyrovnání schodků či přebytků likvidity, fází realizace: zahrnuje aktivity nutné pro realizaci plánu, fázi kontroly: obsahuje porovnání plánu a skutečnosti, identifikaci a analýzu odchylek a návrhy regulačních opatření.

32 NÁSTROJE FINANČNÍHO CONTROLLINGU Hlavním předpokladem úspěšného používání nástrojů finančního controllingu je manažersky orientované účetnictví ( v souladu s požadavky controllingu). Především na manažersky orientovaném účetnictví je založen jeden z nástrojů finančního controllingu – finanční analýza, Přitom jsou hlavními problémy : 1.vybavení kapitálem (vlastní/cizí finanční zdroje, dlouhodobé/krátkodobé finanční zdroje), 2.strukturu majetku (stálá / oběžná aktiva), 3.platební schopnost, likvidita, 4.Ziskovost (rentabilita, výnosnost). Mezi další nástroje finančního controllingu patří : využívání finančního plánování, zejména řízení příjmů a výdajů řízení Cash-flow, řízení“bilančních pohybů“.

33 Strategický finanční controlling Bilanční controlling - Řízení vlastnických ukazatelů - Optimalizace zadluženosti - Investiční rozhodování - Controlling hodnoty podniku

34 Bilanční pravidla Zlaté bilanční pravidlo financování Je nezbytné "slaďovat„ časový horizont trvání majetkových částí s časovým horizontem zdrojů, ze kterých jsou financována. Stálá aktiva financujeme tedy především z vlastních nebo dlouhodobých cizích zdrojů, krátkodobé složky majetku z krátkodobých zdrojů. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Sleduje vztahy na straně pasiv a říká, že vlastní zdroje by pokud možno měly převyšovat cizí zdroje; v krajním případě se mají rovnat. Zlaté pari pravidlo Jde o vztah stálých aktiv a vlastních zdrojů. Má se zato, že podnik ve svém financování využívá i cizích zdrojů, a proto se tyto dvě položky (stálá aktiva a vlastní zdroje) rovnají jen v krajním případě. Zlaté poměrové pravidlo Zvyšování investic nesmí středně a krátkodobě předbíhat dynamiku výnosů (tempo růstu tržeb). Nebo-li trvale udržitelné tempo růstu společnosti znamená, že nepotřebuje pro své financování žádné dodatečné zdroje.

35 Indikují vidění podniku kapitálovým trhem. Zisk na akcii (EPS) Ukazatel P/E (Price Earning Ratio) Čistý zisk EPS = * 100 [%] tržní cena akcie Tržní cena akcie P/E = * 100 [%] zisk na akcii Ukazatele kapitálového trhu Hodnotí činnosti organizace z hlediska zájmů a strategií současných, případně i budoucích akcionářů. Čistý zisk je po výplatě přednostních dividend; Indikátor tržní hodnoty podniku.Udává, kolik jsou investoři ochotni zaplatit za jednotku zisku. Vysoké hodnoty indikují nízké investorské riziko;

36 Míra růstu investovaného kapitálu akcionářů v důsledku reinvestovaného zisku Výplatní poměr Aktivační poměr Tempo růstu dividendy Dividenda na akcii VP = * 100 [%] zisk na akcii Část zisku, který je vyplácen akcionářům v podobě dividend AP = 1 - VP Část zisku, který je reinvestován do podniku g = ROE * (1 – VP) Price/Book Value tržní cena akcie PBV = * 100 [%] vlastní kapitál na akcii

37 Altmannův test (varianta z roku 1968) kde nezávisle proměnné jsou X 1 - pracovní kapitál / celková aktiva, X 2 - čistý nerozdělený zisk / celková aktiva, X 3 - zisk před zdaněním a úroky (EBIT) / celková aktiva, X 4 - tržní hodnota vlastního kapitálu / účetní hodnota dluhů, X 5 - tržby / celková aktiva. Z = 1,2 * X 1 + 1,4 * X 2 + 3,3 * X 3 + 0,6 * X 4 + 0,999 * X 5, Pokud je výsledek (Z – score) nižší než 1,81, naznačuje to budoucí finanční potíže firmy; pokud je však hodnota Z – score vyšší jak 2,99, jedná se o zdravou firmu. U podniků s hodnotou Z – score v rozmezí 1,81 – 2,99 nelze přesněji určit jejich budoucí vývoj Pokud je výsledek (Z – score) nižší než 1,81, naznačuje to budoucí finanční potíže firmy; pokud je však hodnota Z – score vyšší jak 2,99, jedná se o zdravou firmu. U podniků s hodnotou Z – score v rozmezí 1,81 – 2,99 nelze přesněji určit jejich budoucí vývoj Vícerozměrné souhrnné ukazatele: Tato metoda vcelku věrohodně předpovídá bankrot asi 2 roky před jeho uskutečněním, pracuje však s menší statistickou spolehlivostí do vzdálenější budoucnosti.

38 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) čistý zisk ROE = ---------------------- * 100 [%] vlastní kapitál Obvykle se porovnává s alternativními formami investic se stejným rizikem; Hodnota ukazatele musí být vyšší než je průměrná sazba úročení bankovních vkladů

39 39 Rentabilita úhrnných vložených prostředků (ROA) zisk před odečtením úroků a daní ROA = ---------------------------------------------- * 100 [%] celková aktiva Označuje produkční sílu podniku. Měří, jaký efekt připadá na jednotku majetku zapojeného do podnikatelské činnosti. Neodráží jak změny daní, tak i kapitálové struktury. Pokud je ve formě: čistý zisk + úrok (1 – s dp ) ROA = * 100 [%] celková aktiva -pak respektuje fakt, že efektem reprodukce je nejen odměna podnikateli, ale i věřitelům.

40 40 Rentabilita čistých aktiv (RONA) Cash Return on Gross Assets (GROGA) EBIT * (1 – s dp ) RONA = * 100 [%] čistá aktiva Čistá aktiva jsou součtem stálých aktiv v zůstatkové ceně a čistého pracovního kapitálu. čistý provozní zisk + odpisy GROGA = * 100 [%] hrubá aktiva -Hrubá aktiva jsou aktiva v pořizovacích cenách

41 41 Rentabilita celkového investovaného kapitálu (ROCE) Vyjadřuje na jedné straně schopnost organizace odměnit ty, kteří poskytli prostředky a na straně druhé schopnost přilákat nové investory. Bere v úvahu i kapitál, který pochází z jiných zdrojů než ze základního kapitálu. Jeho hodnota musí být vyšší, než úroková sazba, za kterou si podnik půjčuje cizí kapitál. čistý zisk + úrok (1 – s dp ) ROCE = * 100 [%] dlouhodobý CK + VK

42 42 Čistá zisková marže (NPM) Hrubá zisková marže (GM) Rentabilita tržeb (ROS) Ukazatel nákladovosti Úroková marže (IM) Čistý zisk NPM = * 100 [%] tržby EBT ROS = * 100 [%] tržby UN = 1 - ROS EBIT GM = * 100 [%] tržby Finanční náklady IM = * 100 [%] tržby

43 Cena cizího kapitálu a daňový štít Vzhledem k tomu, že úroky z použití cizího kapitálu jsou daňově uznatelný náklad (o tyto úroky je snížena částka, ze které se vypočítává daň) je vlastně skutečný náklad cizího kapitálu nižší než úroková míra dohodnutá s poskytovatelem (např. bankou). Tato skutečnost se označuje jako působení tzv. daňového štítu. Příklad: Úvěr podniku je 100 000 Kč, úroková míra 10 %, tržby 1 000 000 Kč, náklady (bez úroků) jsou 900 000 Kč, sazba daně z příjmu je 21 % Započtením úroků do nákladů se sníží daň podniku o 2 100 Kč. Na úrocích tedy v podstatě zaplatíme jen 7 900 Kč (10 000 – 2 100), což v poměru k půjčené částce představuje úrok 7,9 % (7 900 / 100 000) místo původních 10 %. Skutečný náklad cizího kapitálu je tedy nižší a to právě o tzv. daňový štít => 0,1 * (1 – 0,21) = 0,079

44 WACC kde i CK je nominální úroková míra z cizího kapitálu i VK je požadovaná výnosnost vlastního kapitálu t je daňová sazba CK je úročený cizí kapitál VK je vlastní kapitál K je celkový úročený kapitál (1 – t) vyjadřuje působení daňového štítu

45 Optimální kapitálová struktura Zjišťuje se pomocí U- křivky nákladů na kapitál, křivky průměrných nákladů na kapitál (WACC) v závislosti na míře zadluženosti – debt ratio D/C Tvar U křivky je dán: Od 0% zadluženosti do minima křivky tím, že cizí kapitál je levnější – v důsledku efektu daňového štítu Od minima v důsledku růstu úrokové sazby z cizího kapitálu (rezervy banky na rostoucí riziko ze zadluženosti podniku) Růst bankovních úroků z dluhu táhne zvyšování požadavků akcionářů na dividendu – zúročení vlastního kapitálu Závěr: substituce vlastního kapitálu dluhem přináší snížení nákladů na celkový kapitál až do určité míry zadluženosti (minima U křivky, ) potom náklady znovu rostou až ke 100% dluhu. Schema U křivky

46

47 podíl dluhunáklady dluhu v% náklady vlastního kapitálu v % 0X12 0,14,812,05 0,34,912,1 0,4512,2 0,455,212,4 0,55,712,8 0,6715 Příklad odhadu optimální kapitálové struktury konstrukcí U křivky Akciová společnost očekává následující náklady dluhu a náklady vlastního kapitálu pro různé alternativy podílu dluhu na celkovém kapitálu.Určete optimální kapitálovou strukturu společnosti pomocí minima U křivky WACC (bez daňového štítu)

48 podíl dluhu náklady dluhu v% podíl vlastního kapitálu náklady vlastního kapitálu v %WACC 0X 12 0,14,812,05 0,34,9 12,1 0,45 12,2 0,455,2 12,4 0,55,7 12,8 0,67 15

49 podíl dluhunáklady dluhu v% podíl vlastního kapitálu náklady vlastního kapitálu v %WACC 0X1 12 0,14,8 0,912,0511,32 0,34,9 0,712,19,94 0,45 0,612,29,32 0,455,2 0,5512,49,16 0,55,7 0,512,89,25 0,67 0,41510,2

50 Efekt finanční páky Podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu. Použití cizího kapitálu zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu. Podmínkou je, že cizí kapitál přinese podniku více než sám stojí. Musí být splněna nerovnost (bez vlivu zdanění) U/CK < EBIT/A < EBT/VK kde – U/CK Náklady na cizí kapitál – EBIT/A Výnosnost aktiv – EBT/VK Výnosnost vlastního kapitálu Ziskový účinek finanční páky musí být větší než 1 A/VK * EBT/EBIT > 1 Cenu cizího kapitálu snižuje daňový štít – úroky snižují daňový základ. Podmínkou jeho působení je, že podnik dosahuje zisk. Při velkém objemu produkce a velkém EBIT je vliv finanční páky minimální.

51 Ukazatel20072008 A1 670 0321996577 VK990 667960752 CK679 3651035825 Zisk po zd.4 53914185 Daně2 2324035 Úroky39 88539872 Nerovnost je/není splněna. Pro firmu je/není ekonomicky nevýhodné používat drahé cizí zdroje. Příklad

52 Ukazatel20072008 A1 670 0321996577 VK990 667960752 CK679 3651035825 Zisk po zd.4 53914185 Daně2 2324035 Úroky39 88539872 2007 …… U/CK = 0,059 > EBIT/A = 0,028 > EBT/VK = 0,007 2008 ……. U/CK = 0,038 > EBIT/A = 0,029 > EBT/VK = 0,019 Nerovnost není splněna. Pro firmu je ekonomicky nevýhodné používat drahé cizí zdroje. Příklad

53 Investiční rozhodování

54 V diskontní míře bývá zahrnuta i riziková prémie n CF i NPV = - výdaje na investici, i=1 (1+r) i Investiční projekt je výhodný, pokud je čistá současná hodnota větší než nula nebo rovna nule. Je-li čistá současná hodnota záporná, je investiční projekt nevýhodný. Investiční projekt je výhodný, pokud je čistá současná hodnota větší než nula nebo rovna nule. Je-li čistá současná hodnota záporná, je investiční projekt nevýhodný. Čistá současná hodnota (NPV – Net present Value)

55 IRR je taková diskontní sazba (cena použitého kapitálu), při které je současná hodnota očekávaných příjmů z investice rovna současné hodnotě výdajů na investici. Nevýhodou metody IRR je, že když peněžní toky v průběhu životnosti projektu mění znaménko, může výsledek nabývat více hodnot. n CF i IRR [%] - výdaje na investici = 0, i=1 (1+IRR) i Investiční projekt je výhodný, pokud je IRR větší, než diskontní míra zahrnující riziko. Pokud je investice ryze na úvěr, pak musí být IRR vyšší než je úroková míra u úvěru. Investiční projekt je výhodný, pokud je IRR větší, než diskontní míra zahrnující riziko. Pokud je investice ryze na úvěr, pak musí být IRR vyšší než je úroková míra u úvěru. Vnitřní výnosové procento (IRR – Internal Rate of Return)

56 Kladná hodnota ukazatele CFROI ještě nemusí znamenat, že podnik vytvořil pro své akcionáře novou hodnotu. To se prokáže až ve chvíli, kdy se CFROI porovná s kapitálovými náklady: Rozpětí CFROI = CFROI – WACC, Rozpětí CFROI = > 0, (tzn., že IRR z investice převyšuje kapitálové náklady) došlo tedy ke zvýšení hodnoty pro akcionáře. Rozpětí CFROI = < 0, došlo ke snížení hodnoty majetku pro akcionáře. Rozpětí CFROI = > 0, (tzn., že IRR z investice převyšuje kapitálové náklady) došlo tedy ke zvýšení hodnoty pro akcionáře. Rozpětí CFROI = < 0, došlo ke snížení hodnoty majetku pro akcionáře. Výhodou tohoto ukazatele je, že určuje budoucí hodnotu podniku použitím současné hodnoty aktiv a budoucích peněžních toků a ne použitím minulých výnosů a ziskovosti. Předpokladem použití CFROI je:  Trh se řídí ekonomickou (peněžní) výkonností a ne účetní výkonností (ohlášené výnosy);  Existuje výrazný rozdíl mezi ekonomickou a účetní výkonností. Výsledné zhodnocení CFROI – Net CFROI

57 Hodnota podniku a management Stanovení hodnoty podniku je nezbytné například i v následujících situacích: – Při odhadnutí alternativních podnikatelských strategií. Uvedené strategie se opírají o taková rozhodnutí, jako je zavádění nových výrobků na trh, rozhodnutí o kapitálových výdajích, dohody o společných podnicích apod. – Při ohodnocení významných transakcí, jakými jsou například fúze, akvizice, prodej společnosti, zpětný odkup akcií, rozsáhlé investiční akce, privatizace. Investiční společnosti zužitkovávají informace získané na základě ocenění podniku při tvorbě portfolia cenných papírů s cílem eliminovat riziko investorů. – Při přezkoumání a naplánování výkonu operací v podniku. Stanovení hodnoty umožňuje průkazným způsobem vyčíslit, do jaké míry vytváří podnik hodnotu ve stavu, v jakém se aktuálně nachází. Následně jde o poznání, která operativní opatření mají největší účinnost, tj. která opatření s největší pravděpodobností přispějí k tvorbě hodnoty. – Při komunikaci s držiteli klíčových podílů. Jejich orientace v hodnotě podniku napomáhá k získání podpory při provádění důležitých rozhodnutí. Pokud se uvažuje budoucí vývoj, pak mohou nastat v zásadě dva extrémní případy: Podnik vykazuje ke dni ocenění zisky, ale používá zastaralé technologie a nevěnuje dostatečnou pozornost inovacím. Podnik vykazuje ke dni ocenění ztrátu, vyrábí však výrobky, které jsou uváděny na trh na základě promyšleného výzkumu a které mají potenciál zajistit potřebnou výši budoucích výnosů.

58 58 Economic Value Added (EVA) Ukazatel měří výkonnost podniku pomocí ekonomického zisku kde EBIT -provozní hospodářský výsledek, K -investovaný kapitál, s dp -sazba daně z příjmů, WACC - vážené náklady kapitálu. Výraz EBIT * (1 - s dp ) se v angloamerické literatuře značí NOPAT (net operation profit after taxation). Výraz WACC * K se v angloamerické literatuře značí Capital Charge. EVA = EBIT * (1 - s dp ) - WACC * K,

59 59 Vážené průměrné náklady kapitálu (WACC) kde n v -náklady vlastního kapitálu, r ú -úroková míra cizího kapitálu, s dp -sazba daně z příjmů, VK -vlastní kapitál, CK ú -cizí úročený kapitál, K - investovaný kapitál WACC = n v * VK / K + r ú * (1 - s dp ) * CK ú / K, Ekonomický zisk je pak definován jako výdělek, který přesahuje náklady (požadovanou výnosnost) kapitálu. Tyto náklady zahrnují jak časovou hodnotu peněz, tak přirážku za riziko. Ekonomický zisk je pak definován jako výdělek, který přesahuje náklady (požadovanou výnosnost) kapitálu. Tyto náklady zahrnují jak časovou hodnotu peněz, tak přirážku za riziko.

60 60 Požadovaná míra výnosnosti (%) Výnosnost vládních obligací Riziko Časová prémie Riziková prémie CAPM (Capital Asset Pricing Model) nv = Rd + RP kde nv - náklady na vlastní kapitál; Rd - výnosnost bezrizikové investice (státní dluhopisy); RP - riziková prémie, která je úměrná rizikovosti projektu RP = ß * (Rm - Rd) kde Rm - je průměrná roční výnosnost tržního portfólia akcií, ß – koeficient korigující rizikovou prémii; může nabývat hodnot 1, 1 Nejobtížnější je stanovit náklady (výnosnost) VK. Expertní odhady U středně rizikových projektů se předpokládá nv = 14 – 16%, extrémní hodnoty leží rozmezí 10 – 20%. Nejobtížnější je stanovit náklady (výnosnost) VK. Expertní odhady U středně rizikových projektů se předpokládá nv = 14 – 16%, extrémní hodnoty leží rozmezí 10 – 20%. Náklady vlastního kapitálu – metoda CAPM

61

62

63 Operativní finanční controlling Význam CF - Řízení operativních ukazatelů - Řízení cizích zdrojů a dluhových vztahů - Kalkulace a controlling - Řízení finančních rizik

64 Krytí provozních výdajů Krytí provozních výdajů (nepřímá metoda) Solventnost provozní příjmy KPV = * 100 [%] provozní výdaje Žádoucí je hodnota > 100% čisté provozní CF KPV = * 100 [%] tržby Žádoucí je hodnota > 10% Použitelné, pokud jsou řádně hrazeny pohledávky čisté provozní CF S = * 100 [%] cizí zdroje – rezervy- krátkodobý finanční majetek Žádoucí je hodnota > 30% Poměrové ukazatele na bázi cash-flow

65 Cash ROE Míra akumulace kapitálu čisté provozní CF CROE = * 100 [%] vlastní kapitál Žádoucí je, aby CROE > ROE, protože provozní CF by měl být > EAT výdaje po rozdělení zisku v běžném roce MAK = * 100 [%] zisk po zdanění v minulém roce Pokud je výsledek ř. desítky %, naznačuje to, že byly vyplaceny dividendy Místo zisku, který je účetně manipulovatelný, se staví na CF jako zdroji samofinancování (+);Místo zisku, který je účetně manipulovatelný, se staví na CF jako zdroji samofinancování (+); Přírůstek zásob nezlepšuje náhled na likviditu (+);Přírůstek zásob nezlepšuje náhled na likviditu (+); Nezaručuje časovou shodu údajů (-);Nezaručuje časovou shodu údajů (-); Místo zisku, který je účetně manipulovatelný, se staví na CF jako zdroji samofinancování (+);Místo zisku, který je účetně manipulovatelný, se staví na CF jako zdroji samofinancování (+); Přírůstek zásob nezlepšuje náhled na likviditu (+);Přírůstek zásob nezlepšuje náhled na likviditu (+); Nezaručuje časovou shodu údajů (-);Nezaručuje časovou shodu údajů (-);

66 66 Ukazatelé zadluženosti slouží jako identifikátory výše rizika, které podnik podstupuje zapojením cizího kapitálu do podnikatelských aktivit. Pro použití cizího kapitálu se lze rozhodnout, pokud výnosnost celkového vloženého kapitálu bude vyšší než náklady spojené s jeho použitím. Celková zadluženost celkový cizí kapitál TD = * 100 [%] celková pasiva Řízení dluhu Vlastní kapitál je vesměs nejdražší zdroj financování Řízení dluhu Vlastní kapitál je vesměs nejdražší zdroj financování

67 67 Zadluženost (1) Zadluženost (2) dlouhodobé závazky DL = * 100 [%] vlastní kapitál dlouhodobé závazky DG = * 100 [%] vložený kapitál Zohledňují kladné i záporné působení finanční páky.

68 68 Ukazatel úrokového krytí Dlouhodobá zadluženost vlastního kapitálu EBIT UUK = * 100 [%] úroky dlouhodobý CK DZVK = * 100 [%] VK Napomáhá posoudit, zda podnik může k pokrytí dlouhodobých investičních potřeb použít další cizí kapitál.

69 Ukazatel krytí fixních poplatků EBIT + leasingové splátky KFP = * 100 [%] úroky + leasingové splátky Aktiva získaná na leasing se neobjevují v rozvaze, ale pouze jako služby ve výsledovce. Tento ukazatel zohledňuje schopnost Firmy splácet náklady na cizí kapitál včetně leasingů.

70 . Schopnost podniku dostát svým závazkům Běžná likvidita (current ratio) Pohotová likvidita (quick ratio) Peněžní likvidita (cash – position ratio) oběžná aktiva CR = * 100 [%] krátkodobé závazky oběžná aktiva - zásoby QR = * 100 [%] krátkodobé závazky platební prostředky CPR = * 100 [%] krátkodobé závazky Ukazatele likvidity

71 Udává, do jaké míry se podniku daří zvyšovat objem tržeb bez dalšího rozšiřování kapacity; Obrat aktiv Relativní vázanost stálých aktiv Ukazatel doby samoreprodukce stálá aktiva VA = * 100 [%] roční tržby vlastní kapitál SR = * 100 [%] čistý zisk + odpisy Udává, za jak dlouhou dobu bude obnovena položka vlastního kapitálu z cash – flow. Lze hodnotit i tendence. Ukazatele aktivity roční tržby OA = * 100 [%] stálá aktiva Je základním měřítkem využití majetku;

72 Sleduje se poměr průměru denních tržeb a průměrného stavu obchodních pohledávek Obrat zásob Obrat pohledávek Obrat závazků Obrat dluhů Sleduje se položka závazků z obchodního styku k nákupu materiálu. Ukazatel vychází pro různé obory v rozmezí 5 ÷ 20. Obecně je třeba usilovat o velkou obrátku zásob. Slabinou je, že tržby jsou aktivitou a zásoby jsou náklad.

73 Ukazatel je měřítkem intenzity využití dlouhodobého hmotného majetku. Čím je vyšší, tím více může firma expandovat bez potřeby zvyšovat finanční zdroje (ovlivnitelnost odpisy); Doba obratu zásob Relativní vázanost DHM Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků roční tržby VDHM = * 100 [%] DHM v zůstatkové ceně Výsledek ukazuje průměrnou splatnost pohledávek, tj. počet dnů do zaplacení faktury. Je měřítkem likvidity. Optimalizace vede ke snižování DOZ. Použití při plánování oběžných aktiv (lze i na denní bázi); Ukazatel naznačuje dobu využití závazků v podniku pro možné financování aktiv

74

75

76 Čistý pracovní kapitál (net working capital) rozdíl oběžných aktiv a celkových krátkodobých dluhů oběžný majetek financovaný z dlouhodobých zdrojů, který slouží k řízení plynulosti výrobního procesu, likvidity.. Z pohledu manažerského je cílem disponovat co nejvyšším pracovním kapitálem, protože tento kapitál umožňuje firmě pokračovat ve své činnosti i v případě, že bude nucena dostát veškerým svým závazkům. Vlastníci firmy na druhou stranu upřednostňují, aby byl oběžný majetek financován z krátkodobých zdrojů a pouze stálá aktiva ze zdrojů dlouhodobých, které jsou obecně dražší. Z toho plyne, že z hlediska vlastníka je nejlepší čistý pracovní kapitál minimalizovat.

77 Stálá aktiva Čistý pracovní kapitál Cizí kapitál krátkodobý Vlastní kapitál Cizí kapitál dlouhodobý Oběžná aktiva Cizí kapitál krátkodobý Čistý pracovní kapitál (pohled managementu) ČPK = oběžná aktiva – krátkodobé závazky Nekrytý dluh (floating debt) – pokud krátkodobé závazky převýší oběžná aktiva

78 Stálá aktiva Cizí kapitál krátkodobý Vlastní kapitál Cizí kapitál dlouhodobý Oběžná aktiva Cizí kapitál krátkodobý Čistý pracovní kapitál (pohled vlastníků) Čistý pracovní kapitál ČPK = vlastní kapitál + cizí dlouhodobý kapitál – stálá aktiva Cizí kapitál dlouhodobý

79 Obratový cyklus peněz Určení potřebné výše oběžných aktiv – obratový cyklus peněz – faktory ovlivňující výši oběžných aktiv 6030 2565 DOZ DOPOCP DIP Plánování oběžných aktiv - globální způsob OCP = doba obratu zásob + doba obratu pohledávek – doba odkladu plateb Charakterizuje dobu, po kterou jsou fondy podniku vázány v majetku DOZ = průměrná zásoba/jednodenní tržby; DIP = pohledávky / jednodenní tržby; DOP = závazky k dodavatelům/jednodenní tržby

80 Kapitálová potřeba (KP) KP = Obratový Cyklus Peněz * jednodenní náklady – Jednodenní náklady = celkové náklady / 360 Snižování kapitálové potřeby – zkracováním obratového cyklu peněz zkrácením doby obratu zásob zkrácením doby inkasa pohledávek prodloužení doby odkladu plateb – snižováním jednodenních nákladů Plánování oběžných aktiv 2

81 Zásoby = spotřeba materiálu/jedn. času * délka výrobního cyklu, Plánování zásob Výpočet z trvání délky výrobního cyklu: Výpočet z obrátky zásob: tržby za rok Zásoby =, obrátka zásob Výpočet je nutné upravit vzhledem k plánovanému náběhu výroby Výpočet je nutné upravit vzhledem k plánovanému náběhu výroby. Přesnější stanovení bývá, když se tržby substituují náklady na prodané zboží Přesnější stanovení bývá, když se tržby substituují náklady na prodané zboží. Plánování oběžných aktiv - analytický způsob

82 Plánování pohledávek Sleduje se průměrná doba závazků z obchodního styku k nákupu materiálu. Pro skutečný odhad pohledávek se provádí vyhledávání transformačních funkcí charakterizujících splatnost všech obchodních smluv Pro skutečný odhad pohledávek se provádí vyhledávání transformačních funkcí charakterizujících splatnost všech obchodních smluv. Pohledávky = doba obratu pohledávek * tržby,

83 Plánování závazků Objem pohledávek závisí na ročním prodeji, splatnosti faktur a nastavených platebních podmínkách. Ukazatel naznačuje dobu využití závazků pro financování aktiv průměrné závazky z obchodního styku Doba obratu závazků = * 360, nákup materiálu

84 Zvýšení potřebných zdrojů ( +  P I ) Z P FM [ + + ] * . T T T Snížení potřebných zdrojů ( -  P II ) D  T Stanovení zdrojů pro krytí majetku Pokud se uvažuje zvýšení tržeb, pak se tato okolnost promítne do zvýšené potřeby finančního krytí oběžných aktiv: Z - zásoby; P – pohledávky; FM – finanční majetek; T – tržby; D – závazky z obchodního styku; Celková potřeba zvýšení zdrojů pro krytí oběžných aktiv:  P   +  P I –  P II Celková potřeba zvýšení zdrojů pro krytí majetku (DEK):  P   P OA  T *[  SA – ROS * (1-v)]

85 Řízení zásob Řízení pohledávek Řízení peněžních prostředků Cyklus cash – to – cash (rovněž též graf provozního cyklu) je jedním z měřítek efektivnosti řízení pracovního kapitálu. Ukazuje dobu reálně nutnou pro profinancování obchodu Cash-to-cash = Vázanost zásob + Splatnost pohledávek – Splatnost závazků Nákup surovin nebo nákup zboží od dodavatelů Prodej výrobku Vázanost zásob Splatnost pohledávek Platba dodavatelům Příjem hotovosti od zákazníků Cyklus cash – to - cash Splatnost závazků Řízení oběžných aktiv

86

87 Kalkulace neúplných nákladů jsou účelnější pro finanční řízení (než kalkulace úplných nákladů) pracuje s variabilními a fixními náklady a s různým prodaným množstvím fixní náklady se nerozvrhují na jednici, protože se pokládají za náklady nutné k chodu celého podniku

88 Výpočet kalkulace (postup) 1.vykalkulujeme variabilní náklady, tzn. náklady, které můžeme stanovit stejně jako v kalkulaci úplných nákladů (pomocí norem). 2.zjistíme výši tržeb = cena * kalkulované množství 3.zjistíme tzv. krycí příspěvek - částku, která slouží k úhradě fixních nákladů a poté k tvorbě zisku jako: krycí příspěvek celkem = tržby - variabilní náklady celkem 4.fixní náklady odečteme od krycího příspěvku v celkové výši, a tím zjistíme celkový zisk. Tím získáme náklady na jednici. Tato kalkulace ale pracuje s celkovými náklady, takže tyto hodnoty pak vynásobíme příslušným počtem kusů.

89 Položka1 ks1 000 ks3 000 ks5 000 ks materiál770770 0002 310 0003 850 000 mzdy300300 000900 0001 500 000 ostatní variabilní náklady 230230 000690 0001 150 000 variabilní náklady celkem 13001 300 0003 900 0006 500 000 cena (tržby)17201 720 0005 160 0008 600 000 krycí příspěvek420420 0001 260 0002 100 000 - fixní náklady1 100 000 zisk- 1 099 580- 680 000160 0001 000 000 Příklad: Firma vyrábí dřevěné poličky. Na jednu poličku spotřebuje materiál za 770 Kč, mzda činí 300 Kč, ostatní variabilní náklady jsou 230 Kč/ks. Fixní náklady činí 1 100 000 Kč. Cena poličky stanovena na 1 720 Kč. Předpokládáme prodej až 5 000 ks. Výsledek ukazuje, že až určitý objem produkce nám zajistí zisk.

90 Příklad 1: Firma vyrábí kabelky – spotřeba materiálu je 415 Kč/ks, mzdy 275 Kč/ks, ostatní variabilní náklady 95 Kč, – fixní náklady 1 270 000 Kč – prodejní cena činí 1 150 Kč (cena bez DPH). Sestavte kalkulaci neúplných nákladů pro předpokládaný objem prodeje: – 3 000 ks, – 5 000 ks.

91 Položka1 ks3 000 ks5 000 ks materiál4151 245 0002 075 000 mzdy275825 0001 375 000 ostatní variabilní náklady 95285 000475 000 variabilní náklady celkem 7852 355 0003 925 000 cena (tržby)1 1503 450 0005 750 000 krycí příspěvek3651 095 0001 825 000 - fixní náklady 1 270 000 zisk- 1 269 635- 175 000550 000 Řešení:

92 Příklad 2: Firma šije pánské kalhoty – norma spotřeby látky je 2,5 m, norma spotřeby elektrické energie 0,5 kWh/1 kalhoty, výkonová norma činí 1,5 hod/1 kalhoty – cena 1 m látky je 290 Kč, 1 kWh elektrické energie 4 Kč, hodinová mzda 80 Kč – odpisy činí 700 000 Kč. – cena je stanovena na 1 295 Kč (bez DPH) Na základě těchto údajů sestavte kalkulaci neúplných nákladů při prodeji 2 000 ks a 3 000 ks.

93 Položka1 ks2 000 ks3 000 ks materiál7251 450 0002 175 000 mzdy120240 000360 000 ostatní variabilní náklady 24 0006 000 variabilní náklady celkem 8471 694 0002 541 000 cena (tržby)1 2952 590 0003 885 000 krycí příspěvek448896 0001 344 000 - fixní náklady 700 000 zisk- 699 552196 000644 000 Řešení:

94 Bod zvratu ukazuje minimální objem prodeje, od kterého podnik začne tvořit zisk při jeho výpočtu vycházíme z toho, že pokud prodej pokryje fixní náklady, pak každý další prodaný produkt vytváří zisk Bod zvratu (Break-even point) = fixní náklady = fixní náklady cena – variabilní náklady 1 ks krycí příspěvek 1 ks

95 Příklad: Firma potřebuje zjistit, kolik výrobků musí minimálně prodat, jestliže její fixní náklady činí 900 000 Kč, variabilní náklady na 1 výrobek činí 990 Kč a prodejní cena je 1 300 Kč. Bod zvratu = 900 000 1 300 – 990 = 2 904 ks Bod zvratu nám ukáže, zda náš prodejní záměr bude mít vůbec smysl. Pokud zjistíme, že jsme schopni prodat 2 900 kusů výrobků a bod zvratu je 2 904 ks, znamená to, že nemá smysl se do prodeje pouštět nebo bude nutné výrazně změnit náklady či cenu.

96 Grafické vyjádření bodu zvratu: 01 0003 0005 000objem výroby 1 000 3 000 5 000 7 000 v tisících Kč Vysvětlivky: fixní náklady variabilní náklady celkové náklady tržby

97 Příklad 1: Fixní náklady činí 950 200 Kč a variabilní náklady 265 Kč na 1 výrobek. Vypočtěte, kolik by měl činit minimální prodej při ceně: a) 490 Kč b) 505 Kč c) 512 Kč

98 Řešení: a)950 200 / 490 – 265 = 4 224 ks b) 950 200 / 505 – 265 = 3 960 ks c) 950 200 / 512 – 265 = 3 847 ks

99 Bod zvratu pro více produktů Firmy většinou vyrábějí více druhů produktů, proto musíme vyjádřit bod zvratu v penězích. Bod zvratu pak vyjadřuje minimální výši tržeb, která bude potřebná k tomu, aby podnik začal dosahovat zisku. Bod zvratu pro více produktů = fixní náklady celkový krycí příspěvek : tržby

100 Položkakoženkovákožená plánované tržby979 0001 485 000 variabilní náklady celkem627 000945 000 krycí příspěvek352 000540 000 Příklad: Firma vyrábí dámské kožené a koženkové kabelky. Variabilní náklady u koženkové kabelky činí 570 Kč na 1 ks, u kožené kabelky 1 050 Kč. Cena koženkové kabelky je 890 Kč u kožené 1 650 Kč. Předpokládáme roční prodej 1 100 ks koženkových a 900 kožených kabelek. Fixní náklady činí 790 000 Kč. Bod zvratu = 790 000 (352 000 + 540 000) : ( 979 000 + 1 485 000) = 2 182 320 Kč Zisk začneme tvořit až po dosažení tržeb ve výši 2 182 320 Kč (pokud se nezmění poměr ve vyráběném sortimentu).

101 PoložkaVýrobek AVýrobek BVýrobek C plánovaný prodej 5 00012 0003 000 tržby460 000840 000300 000 variabilní náklady 360 000 708 000 243 000 Příklad: Firma vyrábí 3 druhy výrobků: výrobek A – variabilní náklady – 72 Kč výrobek B – variabilní náklady – 59 Kč výrobek C – variabilní náklady – 81 Kč Fixní náklady činí 450 000 Kč Vypočtěte bod zvratu, který je daný výši tržeb.

102 Řešení: Bod zvratu = 450 000 (100 000 + 132 000 + 57 000) : (460 000 + 840 000 + 300 000) = = 2 491 695 Kč Zisk začneme tvořit až po dosažení tržeb ve výši 2 491 695 Kč (pokud se nezmění poměr ve vyráběném sortimentu).

103 Kalkulace neúplných nákladů pro více produktů Pokud vyrábíme více druhů, pak platí, že fixní náklady odečítáme v celkové výši. Zisk nevyčíslujeme pro jednotlivé produkty, ale za podnik jako celek.

104 PoložkaVýrobek AVýrobek B materiál na 1 ks 450210 mzdy na 1 ks 250110 ostatní variabilní náklady na 1 ks 200 70 fixní náklady 750 000 Příklad: Firma vyrábí 3 000 výrobků A v ceně 1 250 Kč a 1 000 výrobků B v ceně 550 Kč. Výroba vyvolává tyto náklady:

105 PoložkaVýrobek A 3 000 ks Výrobek B 1 000 ks Celkem materiál1 350 000210 0001 560 000 mzdy 750 000110 000860 000 ostatní variabilní náklady600 000 70 000670 000 variabilní náklady celkem2 700 000390 0003 090 000 tržby3 750 000 550 0004 300 000 krycí příspěvek1 050 000160 0001 210 000 fixní náklady750 000 zisk460 000 Firma dosáhne zisku ve výši 460 000 Kč, jestliže prodá všechny výrobky. Řešení:

106 PoložkaDCP 350DCX 150 spotřeba materiálu930517 mzdy752411 ostatní variabilní náklady512379 Úloha 1: Firma Dexon, s. r. o., vyrábí dva typy centrálních reprobeden, a to: DCP 350 – plánuje vyrobit 2 300 ks, prodejní cena 2 950 Kč DCX 150 – plánuje vyrobit 3 700 ks, prodejní cena 1 690 Kč Fixní náklady při výrobě činí 2 200 000 Kč, náklady pro centrální reprobedny jsou uvedeny v tabulce. Sestavte kalkulaci neúplných nákladů pro oba typy reprobeden.

107 PoložkaDCP 350 2 300 ks DCX 150 3 700 ks Celkem materiál2 139 0001 912 9004 051 900 mzdy 1 729 6001 520 7003 250 300 ostatní variabilní náklady 1 177 600 1 402 3002 579 900 variabilní náklady celkem 5 046 2004 835 9009 882 100 tržby6 785 000 6 253 00013 038 000 krycí příspěvek1 738 8001 417 1003 155 900 fixní náklady2 200 000 zisk955 900 Firma dosáhne zisku ve výši 955 900 Kč, jestliže prodá všechny reprobedny. Řešení:

108 PoložkaDCN 150DCN 250DCN 350 MP3 objem prodeje (ks)800650500 přímý materiál1 1301 2701 550 přímé mzdy7908251 200 ostatní variabilní náklady190229240 cena bez DPH2 9003 3504 390 fixní náklady950 000 Úloha 2: Firma vyrábí 3 typy autorádií s těmito náklady v Kč: Sestavte kalkulaci neúplných nákladů.

109 Položka DCN 150 800 ks DCN 250 650 ks DCN 350 MP3 500 ks Celkem materiál 904 000 825 500 775 000 2 504 500 mzdy 632 000 536 250 600 000 1 768 250 ostatní variabilní náklady 152 000 148 850 120 000 420 850 variabilní náklady celkem 1 688 000 1 510 600 1 495 000 4 693 600 tržby 2 320 000 2 177 500 2 195 000 6 692 500 krycí příspěvek 632 000 666 900 700 000 1 998 900 fixní náklady 950 000 zisk 1 048 900 Řešení:

110 K čemu je užitečný krycí příspěvek krycí příspěvek nám ukáže, který z našich produktů se vyplatí nabízet a který ne, ukáže nám to lépe než kalkulace úplných nákladů a nepotřebuje k tomu vyčíslit zisk. nejpřínosnější by mohl být ten produkt, jehož krycí příspěvek je nejvyšší, ale nemusí to být vždy pravda, protože nejvyšší bude pravděpodobně u toho produktu, jehož se prodá nejvíce. z tohoto důvodu je potřebné zjistit krycí příspěvek na jednici.

111 Jak vypočítat krycí příspěvek na jednici Dva možné postupy: 1.vydělením celkového krycího příspěvku objemem produkce, 2.výpočtem krycí příspěvek na jednici = cena - variabilní náklady na jednici. Nejvýnosnější je ten produkt, který bude mít nejvyšší krycí příspěvek na jednici.

112 PoložkaVýrobek AVýrobek BCelkem objem prodeje (ks)3 0001 000 variabilní náklady 1 ks1530 750 tržby5 980 0001 528 0007 508 000 fixní náklady1 500 000 Řešení 1 Variabilní náklady celkem 1 530 * 3 000 = 4 590 000750 * 1 000 = 750 000 Krycí příspěvek celkem 5 980 000 – 4 590 000 = = 1 390 000 1 528 000 – 750 000 = = 778 000 Krycí příspěvek na 1 ks 1 390 000 : 3 000 = 463778 000 : 1 000 = 778 Příklad

113 Řešení 2 Průměrná cena 1 ks5 980 000 : 3 000 = = 1 993 1 528 000 : 1 000 = = 1 528 Krycí příspěvek na 1 ks1 993 – 1 530 = 4631 528 – 750 = 778 Oba produkty mají krycí příspěvek kladný, a tím přispívají k pokrytí fixních nákladů. PoložkaVýrobek AVýrobek BCelkem objem prodeje (ks)3 0001 000 variabilní náklady 1 ks1530 750 tržby5 980 0001 528 0007 508 000 fixní náklady1 500 000

114 PoložkaVýrobek AVýrobek BVýrobek C plánovaný prodej12 0005 0003 000 tržby612 000400 00096 000 variabilní náklady426530 fixní náklady200 000 Úkol 1: Firma vyrábí 3 druhy výrobků, další potřebné údaje jsou uvedeny v tabulce: Na základě těchto údajů zjistěte: a) výhodnost jednotlivých produktů; b) zda dosáhneme zisku při zadaném objemu prodeje; c) zda dosáhneme zisku, jestliže snížíme produkci výrobku C na 1 500 ks a zvýšíme prodej výrobku B na 8 000 ks.

115 Položka Výrobek AVýrobek BVýrobek C Průměrná cena 1 ks612 000 : 12 000 = 51400 000 : 5 000 = 8096 000 : 3 000 = 32 Krycí příspěvek na 1 ks51 – 42 = 9 Kč80 – 65 = 1532 – 30 = 2 Řešení: a) PoložkaVýrobek A 12 000 ks Výrobek B 5 000 ks Výrobek C 3 000 ks Celkem tržby 612 000 400 000 96 000 1 108 000 variabilní náklady 504 000 325 000 90 000 919 000 krycí příspěvek 108 000 75 000 6 000 189 000 fixní náklady 200 000 zisk - 11 000 b)

116 Položka Výrobek A 12 000 ks Výrobek B 8 000 ks Výrobek C 1 500 ks Celkem tržby 612 000 640 000 48 000 1 300 000 variabilní náklady 504 000 520 000 45 000 1 069 000 krycí příspěvek 108 000 120 000 3 000 231 000 fixní náklady 200 000 zisk 31 000 c)

117 Porovnání str. a oper. cont. Ze srovnání operativního a strategického controllingu vyplývá, že se jedná o dva funkční regulační okruhy, které jsou navzájem propojeny. Ze srovnání operativního a strategického controllingu vyplývá, že se jedná o dva funkční regulační okruhy, které jsou navzájem propojeny. Tzn. operativní i strategické jednání je možné srovnávat s cíli a jejich účinky lze měřit určitými parametry. Tzn. operativní i strategické jednání je možné srovnávat s cíli a jejich účinky lze měřit určitými parametry. Organizační oddělení těchto dvou rovin není v praxi uskutečnitelné, protože pro každou controllingovou činnost jsou potřebné i informace z druhé oblasti. Ty vytváří zároveň impulsy pro nápravná opatření. Organizační oddělení těchto dvou rovin není v praxi uskutečnitelné, protože pro každou controllingovou činnost jsou potřebné i informace z druhé oblasti. Ty vytváří zároveň impulsy pro nápravná opatření.

118 Porovnání str. a oper. cont. Operativní controlling si klade za cíl „dělat věci správně“, strategický controlling pak „dělat správné věci“. Operativní controlling si klade za cíl „dělat věci správně“, strategický controlling pak „dělat správné věci“. Operativní controlling se zaměřuje zejména na zjištění zisku a likvidity, strategický controlling na zajištění likvidity a existence podniku. Operativní controlling se zaměřuje zejména na zjištění zisku a likvidity, strategický controlling na zajištění likvidity a existence podniku.

119 Strategie a controlling Úloha strategie v existenci podniku Úloha strategie v existenci podniku Strategický plán Strategický plán Víceletý plán jako pojítko mezi strategickým a operativním plánem Víceletý plán jako pojítko mezi strategickým a operativním plánem