Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Cílem studie je navrhnout takový systém nakládání s KO a dalšími odpady z obcí, které budou dlouhodobě zaručovat environmentální, ekonomickou a sociální.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Cílem studie je navrhnout takový systém nakládání s KO a dalšími odpady z obcí, které budou dlouhodobě zaručovat environmentální, ekonomickou a sociální."— Transkript prezentace:

1

2 Cílem studie je navrhnout takový systém nakládání s KO a dalšími odpady z obcí, které budou dlouhodobě zaručovat environmentální, ekonomickou a sociální stabilitu systému, který bude výhodný pro obce a města a nebude nadměrně finančně zatěžovat občany Olomouckého kraje.

3 Osnova studie proveditelnosti je koncipována na 2 základní části, tj. analytickou část a návrhovou část. Primárně bude studie zaměřena na odpady produkované městy a obcemi Olomouckého kraje. Z pohledu plánování kapacit vhodných klíčových zařízení, která jsou nutná pro zajištění stabilního nakládání s odpady, bude ISNO brát v úvahu veškerou produkcí skupiny komunálních odpadů na území kraje, tedy i těch, které jsou produkovány ostatními původci mimo obce.

4

5 Olomoucký kraj patří v posledních několika letech k nejlepším krajům z hlediska míry třídění a následného využití recyklovatelných složek KO (především papír, plast, sklo, kovy, nápojový karton). Množství odděleně sbíraných využitelných složek KO v období (t/rok)

6 Produkce vytříděných složek komunálního odpadu ze systému obcí v roce 2010 (t/rok)

7 Výtěžnost tříděného sběru v krajích v r.2011 (bez kovů) Při srovnání s ostatními kraji je Olomoucký již dva roky třetím nejlepším krajem v ČR.

8 Jedná se o složku komunálního odpadu, která vzniká po vytřídění recyklovatelných složek a nebezpečných složek a případně kompostovatelných bioodpadů. Producenty tohoto odpadu jsou především obce (cca 77%) Zbytek směsných odpadů vzniká v rámci živností a ostatních původců jako odpad podobný komunálnímu s tím, že jeho vlastnosti i současný stav nakládání a budoucí potencionální využití je obdobné. V současnosti je většina produkce katalogového čísla bez úpravy a jakéhokoli využití odstraňována ukládáním na jednotlivé skládky. Pouze cca 15% je energeticky využíváno ve spalovně SAKO Brno. Jedná se odpad z produkce měst Olomouc a Prostějov. Mezi léty 2008 – 2010 se produkce SKO pohybuje kolem 181 kt.

9 Pro složení SKO je charakteristický vysoký obsah biologicky rozložitelné složky, která dosahuje 40-50%. To vzhledem k produkci a způsobu nakládání činí z SKO rozhodující druh odpadu pro plnění limitu na odklon BRKO od skládkování. Dalším charakteristickou vlastností SKO je jeho poměrně vysoká výhřevnost, která se pohybuje mezi 8-12 MJ/kg. V současnosti můžeme jako střední hodnotu výhřevnosti brát hodnotu kolem 10 MJ/kg. Tato výhřevnost je srovnatelná s výhřevností např. méně kvalitního hnědého uhlí, které je v ČR spalováno např. v elektrárně ČEZ Tušimice.

10  Objemným odpadem v rámci uvedených standardů komunálního odpadu se rozumí objemný odpad z domácností, tj. domovní odpad, který svým charakterem (většinou rozměry a hmotností) nevyhovuje běžnému pravidelnému svozu domovního odpadu.  Objemný odpad má podobné vlastnosti jako směsný komunální odpad a to především téměř identickou výhřevnost a obsah biologicky rozložitelné složky.  Objemný odpad je produkován z více než 90% v systému obcí a vzniká sběrem od občanů ve sběrných dvorech nebo při mobilních sběrech (systém sezónních přistavování velkokapacitních kontejnerů).  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bude ve výpočtech a úvahách v návrhové části počítáno s oběma druhy odpadů společně.  Produkce katalogového čísla má kolísavou tendenci a dosahuje cca 20 tisíc tun za rok. Většina objemných odpadů je v současnosti odstraňována skládkováním.

11 Odděleně sbírány (separovány) jsou, kromě papíru a textilu, především následující druhy BRKO:  biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven (kat.č ),  biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků (kat.č ).

12

13 Na základě analýzy údajů evidovaných v ISOH, lze konstatovat, že množství odděleně sebraných bioodpadů v Olomouckém kraji má vzestupnou tendenci. Za posledních pět let se zvýšilo téměř trojnásobně. Přesto podíl separovaných bioodpadů na celkovém množství produkovaných komunálních a obalových odpadů je zatím zanedbatelný. V jednotlivých letech to jsou 2-5 % hmotnostních.

14  Nebezpečný odpad

15 Počet kontejnerů na oddělný sběr využitelných KO v Olomouckém kraji

16 Mapa lokalizace sběrných dvorů

17 Mapa lokalizace dotřiďovacích linek na papír/plast v Olomouckém kraji (stav 2011)

18  Pro aerobní zpracování (kompostování) jsou vhodné: komunální bioodpady rostlinného původu (zeleň), kaly z ČOV a menší množství odpadů z lesnického průmyslu. Při dodržení určitých pravidel je možné na kompostárnách využívat i bioodpad ze separovaného sběru od občanů.  Pro anaerobní zpracování (bioplynové stanice) jsou vhodné: komunální bioodpady z jídelen, ze separovaného sběru z domácností, část zemědělských a potravinářských odpadů (živočišného původu). Množství komunálních bioodpadů nelze příliš dostatečně odhadnout, protože vhodnost pro technologii závisí na mnoha faktorech.

19

20 Seznam provozovaných skládek komunálních odpadů v Olomouckém kraji (stav 2010)

21 Důležitou úlohu ve fungování ISNO budou mít s ohledem na přepravu odpadů k zařízením překládací stanice. V současnosti pracují v OK 2 překládací stanice. Jedná se o kapacity ve městě Olomouc a Prostějov, které fungují pro překládání SKO před jejich odvozem do spalovny SAKO. Jedná se ale o technicky nevyhovující provozy, které je nutno modernizovat. Každá z těchto překládacích stanic má kapacitu cca 15kT.

22 Hlavní identifikovanou problémovou oblastí je nakládání s SKO

23

24 Silné stránky:  nakládání s KO je na standardní úrovni v souladu se zákonem,  dobrá a zlepšující se separace využitelných složek komunálních odpadů,  rozvoj separace a využívání bioodpadů,  využívání části SKO energeticky v SAKO Brno  ustanovení společného memoranda samospráv velkých měst a samosprávy kraje k řešení situace v plnění POH kraje a ISNO,  vznik nových kapacit na zpracování BRKO (Operační program ŽP).  Dobře vybavená sběrná síť pro využitelné složky odpadů  Existence dlouhodobé komunikační kampaně pro veřejnost o třídění a recyklaci odpadů Slabé stránky:  neplnění POH v ukazateli snižování skládkování BRKO pro rok 2010,  neplnění POH v ukazateli materiálového využití odpadů pro rok 2010,  absence zařízení na přímé energetické využití především směsných komunálních odpadů  neexistence jednoznačné a dlouhodobé strategie rozvoje OH na území kraje s ohledem na lokální podmínky a specifika obcí v kraji

25 Příležitosti:  založení regionálního svazku obcí a kraje za účelem provozu integrovaného systému nakládání s odpady v kraji,  stanovení společné dlouhodobé strategie s respektováním hierarchie nakládání s odpady ve vazbě na lokální možnosti  možnost realizace projektů spolufinancovaných z jiných zdrojů,  využít energetického potenciálu SKO ve vazbě na energetický systém v kraji,  vybudování zařízení na energetické využití odpadů a tím snížení skládkování BRKO.  Nastavení ekonomického modelu hospodaření s odpady v obcích založeného na sdílení některých druhů nákladů za účelem optimalizace a maximální efektivity vynakládaných nákladů  Nová právní úprava OH s ekonomickými a dalšími nástroji podporujícími rozvoj kolektivního řešení OH obcí v regionech  Meziregionální spolupráce při řešení nakládání s některými skupinami odpadů Hrozby:  dlouhodobé neplnění POH a to především s ohledem na hierarchii nakládání s odpady  Neúměrně rostoucí náklady na OH, spojené s roztříštěností OH v jednotlivých obcích  Rostoucí náklady spojené se skládkovacím poplatkem při zachování skládkování jako hlavního řešení pro SKO  Při zachování stávajícího skládkování nebude existovat v dlouhodobém horizontu vhodná alternativa  Neplnění zákonných cílů v OH a tím i možnost omezení čerpání veřejných prostředků na rozvoj OH

26  Nulová varianta  Řešení SKO založené na technologickém konceptu MBÚ ve spojení s energetickým využíváním kalorické frakce  Výstavba zařízení na přímé energetické využívání SKO v OK.

27 Pokračování stávajícího stavu? Vzhledem k nastaveným parametrům je tato varianta v delším horizontu neudržitelná.

28

29 Základní ekonomický rozbor operací konceptu MBÚ Tabulka provozních nákladů MBÚ

30 Varianta předpokládá výstavbu energetického zdroje (spalovny) na území OK, který bude využívat neupravený SKO a objemný odpad z Olomouckého kraje.

31 Silné stránky  Dlouhodobé plnění požadavků POH i po roce 2020  Omezení skládkování KO na nezbytné minimum  Technologie přímého energetického využívání je nejrozšířenějším technologickým konceptem využívání KO v EU  Ekonomicky obhajitelná a environmentálně výhodná varianta Slabé stránky  Nutnost zajistit organizační zabezpečení projektu a následné realizace  Pokusit se zajistit í dotační prostředky po roce 2013  Zajistit politickou podporu pro daný projekt od většiny měst v OK

32 Příležitosti  Nastartování širší spolupráce obcí a měst OK v odpadovém hospodářství – definice ISNOL (integrovaný systém nakládání s Komunáními odpady)  Kontrola a možnost ovlivňování procesu využívání KO ze strany municipalit  Zajistit dlouhodobě stabilní a ekonomicky výhodně teplo pro obyvatele popř. průmysl ve zvolené lokalitě Hrozby  Odpor obyvatel k projektu vlivem demagogických kampaní nevládních a tzv.ekologických iniciativ  Zajištění dostatku odpadů v případě realizace konkurenčních projektů v širším okolí  Zajištění výhodných smluv na odbyt energií s odběrateli  Nalezení dostatečného odbytu tepla ve zvolené lokalitě

33

34  Splnění legislativních požadavků  Dodržení hierarchie nakládání s odpady  Využití principů ověřených řešení okolních zemí  Návrh technicko-organizačních řešení pro jednotlivé skupiny KO  Dlouhodobost řešení  Vyčíslením finančních dopadů  Doporučení postupu

35 Legislativa  Zákaz skládkování ostatních odpadů s obsahem organické uhlíku nad 3% v období Přesné hodnoty budou známy, až po zveřejnění návrhu zákona o odpadech, který by měl být předložen do konce roku 2012 a platit od roku  Výrazný růst skládkovacích poplatků od roku 2015? do roku ze současných 500 Kč/t na 1000 – 2500 Kč/t. Přesné hodnoty budou známy, až po zveřejnění návrhu zákona o odpadech.  Zajistit oddělený sběr papíru, plastu, skla a kovů původem z komunálních odpadů do roku  Dosáhnout recyklace 50% výskytu papíru, plastu, skla a kovů původem z komunálních odpadů do roku 2020  Zajistit oddělený sběr bioodpadu rostlinného původu z komunálních odpadů do roku 2016  Obec bude odpovědna za plnění cílů v odpadovém hospodářství – povinnosti původce může delegovat na svazek nebo sdružení obcí

36 Návrhová část Regionální řešení OH obcí ZEVO Prevence Odstranění Oddělený sběr Energetické využití SKO a OO

37 Cílem regionálního řešení je především:  omezovat vznik odpadů  minimalizovat skládkování odpadů  maximalizovat využívání odpadů ve vazbě na další průmyslové segmenty (energetika, zemědělství, výroba z druhotných surovin apod.) v regionu  optimalizovat veškeré činnosti v odpadovém hospodářství s ohledem na vynaložené náklady a ekonomickou udržitelnost  zajistit dlouhodobou stabilitu odpadového hospodářství v regionu

38 Zajišťovat na všech úrovních informační podporu o programech a problematice předcházení vzniku odpadů, Podpora opětovného používání nebo oprav vyřazených výrobků nebo jejich složek. Podpora domácího kompostování prevence vzniku odpadu Podporovat výzkum a vývoj za účelem zavádění nízkoodpadových technologií a technologií šetřící vstupní suroviny a materiály, podporovat výrobní sféru ve snaze optimalizovat procesy řízení výroby z hlediska naplnění cílů programů.

39 K zajištění kapacity pro sběr předpokládaného množství vytříděných odpadů papíru, plastu a skla v roce 2020 je nutno zvýšit objem sběrné sítě. jednotkyPapírPlastSkloCelkem 2012ks ks ob/kontejner Nárůst počtu nádobks potřebná investicemil. Kč Prognóza produkce

40 Kapacita zařízení V kraji je sedm dotřiďovacích linek založených na manuálním třídění s kapacitou od 500 t/rok do 2500t/rok. V současné době probíhá rekonstrukce a navýšení kapacity dotřiďovací linky v Jeseníku a připravuje se rekonstrukce linky v Přerově. Z hlediska rostoucích kvalitativních požadavků na výstupní kvalitu druhotné suroviny a náklady na dotřídění je nutno do budoucna zvážit zvýšení účinnosti a efektivnosti dotřídění. 1.Náklady na zajištění sběru svozu a předání k úpravě rokjednotkyPapírPlastSkloCelkem 2011mil. Kč Kč/ob mil. Kč Kč/ob Financování Odměny ze systému EKO-KOM, Podpora rozvoje sběrné sítě, Příjmy z prodeje druhotných surovin, Využití úspor z rozsahu, Dotační prostředky a fondy, Poplatky ostatních původců, Poplatky občanů V období roku 2020 lze očekávat růst nákladů spojených s tříděným sběrem o 70% oproti roku 2011

41 Prognóza produkce Domácí kompostování Organizovaný oddělený sběr Návrh řešení

42 Rozvoj odděleného sběru bioodpadu má smysl pouze v lokalitách, kde je zajištěn odběr takto sesbíraných odpadů na zařízení ke zpracování BRO a následným využitím kompostu/digestátu. Zavádět oddělený sběr s ohledem na typ zástavby, především v zástavbách rodinných domů. Udržet vysokou kvalitu a čistotu odděleně sbíraného bioodpadu. V současné době je na území kraje je evidováno 27 kompostáren Současná kapacita kompostáren se pohybuje v rozpětí tis.t/rok. Při srovnáním předpokládané produkce a instalované kapacity lze konstatovat, že současná kapacita je dostačující. Podmínky Kapacity zpracování Financování Podpora rozvoje domácího kompostování dotační tituly, Využití úspor z rozsahu, vytříděných bioodpadů, Možnost odběru kompostu pro využití v rámci obce, Motivace odběru vyrobených kompostu občany např. na sběrných dvorech, Dotační prostředky, Poplatky občanů

43 Prognóza produkce Návrh řešení Informovat občany kraje o prevenčních opatření produkce NO Sběr nebezpečných odpadů na všech sběrných dvorech, doplněných mobilním sběrem minimálně 2x ročně v oblastech nenapojených na sběrné dvory. Rozvoj sběrných dvorů, společné řešení obcí Informovat obyvatele o možnostech bezplatného odevzdání NO do systému obce. Informovat občany o možnosti bezplatného odevzdání vyřazených elektrozařízení, baterií v režimu zpětného odběru. Intenzivní spolupráce ze systémy zpětného odběru elektorzařízení, baterií, atd. za účelem snížení množství nebezpečných odpadů. Financování - Využití úspor z rozsahu, Dotační prostředky především budování sběrných dvorů, Poplatky občanů

44

45

46

47

48 Prognóza SKO a OO (kt/rok)

49

50 Porovnání antropogenních emisí dioxinů

51 Roční produkce dioxinů je v ČR cca 1 kg. Z toho cca 175 g připadá na cílenou lidskou činnost – tedy pouhých 17,5%! Ostatní emise jsou důsledkem především požárů a jiných přírodních procesů. Z celkové antropogenní produkce dioxinů pak na všechny spalovny komunálních odpadů připadá pouhé 1 promile! Podíl jednotlivých zdrojů na antropogenní produkci dioxinů

52  Stanovení optimální kapacity ZEVO v Olomouckém kraji je závislé na dvou základních aspektech. Jedná se především o optimální kapacitu z hlediska produkce a potřebě energetického využití SKO, popřípadě některých dalších odpadů z Olomouckého kraje.  Z výše uvedených propočtů pro prognózu vzniku SKO a OO vyplývá nutnost zajistit kapacitu ZEVO na minimální úrovni 200kt.

53 Obecná kritéria pro výběr místa výstavby energetického zdroje  Místo výstavby energetického zdroje musí být uzpůsobené pro výrobu energie v kogeneračním cyklu nebo zajistit odbyt tepelné energie (pára, horká voda) pro technologické účely  Odbyt energie v režimu splnění povinností směrnice EU t.j zajistit energetickou účinnost 65%, a z toho rezultující dostatečná kapacitu sítě CZT nebo jiného odběratele tepla  Dobrá dopravní dostupnost pro návoz odpadu, ideálně včetně železničního napojení  Stabilita odběru tepla jak v průběhu roku, tak dlouhodobě tj. zajištění stabilních odběratelů tepla  Možnost vyvedení elektrické energie

54  1.Lokalita Přerov – areál teplárny Dalkia ČR a.s.  2. Lokalita Mohelnice  3. Lokalita Cukrovar Prosenice  4. Spojený záměr papírenské společnosti ve vhodných lokalitách OK

55  Výhodou lokality Teplárny Přerov je možnost uplatnění řady synergických efektů, které jsou dány především tím, že v lokalitě existuje řada prvků technické infrastruktury, která je použitelná také pro nově koncipovaný záměr výstavby ZEVO. Jedná se například o možnost využívání technologických zařízení teplárny jako je vodní hospodářství, rozvodny elektrické energie, komunikace, vozovky apod.  Koncepce ZEVO v dané lokalitě předpokládá pouze výrobu tepla o definovaných parametrech a jeho prodeji firmě Dalkia, což se dá považovat za další možnou úsporu, neboť nebude nutno v rámci investice ZEVO budovat řadu technologických celků jako jsou např. turbíny a generátory pro výrobu elektrické energie a její vyvedení do elektrizační soustav.

56  V současnosti je v TPŘ instalováno 6 kotlů o celkovém tepelném výkonu 350 MW. Pro čtyři uhelné kotle je základním palivem černé uhlí (proplástek), dále je spoluspalována biomasa. Zapalovacím a stabilizačním palivem je lehký topný olej.

57  Možné výnosy ZEVO

58  Investiční náklady ZEVO Uvedená kalkulace zatím nepočítá se získáním dotace na výstavbu ZEVO. Celková investice do samotného ZEVO může být proto až o 30% menší než u standardních zařízení stavěných tzv. na zelené louce.

59 Možnosti financování  Financování a zprovoznění záměru vzniklou municipální společností (ISNOK)  Vznik akciové společnosti s majoritní účastí ISNOK  Vznik akciové společnosti s minoritní nebo poloviční účastí ISNOK

60 Environmentální předpoklady lokality  V rámci porovnání aktuálně měřených polutantů TPŘ s legislativním limitem spalovny je možno očekávat významné úpory emisí především v polutantech SO x, NO x, HF, HCl.

61 Silné stránky  Vysoká připravenost lokality pro investici  Energetické a ekonomické předpoklady pro realizaci záměru  Možnosti zlepšení ovzduší v lokalitě v případě realizace  Možnost realizace záměru v rámci kapacity 200 – 250 kt  Možnosti využití synergických efektů (využívání stávajících zařízení a investic) s teplárnou Dalkia – úspora až 30% investičních nakládů Slabé stránky  Nutnost uspořádání referenda mezi obyvateli Přerova  Nutnost sofistikovaného organizačního zabezpečení ze strany ISNOL  Nutnost nalezení dostatečného množství investičních produktů z prostředků měst a obcí popř. bankovních úvěrů, popř. nalezení spoluinvestora

62 Příležitosti  Možnost zajištění dotačních prostředků z některých z předpokládaných dotačních titulů (skládkový poplatek, dotace EU)  Možnost investice pro municipality a tím i zajištění kontroly nad procesem nakládání s SKO  Možnosti spolufinancování soukromým sektorem – variabilita možností financování  Zajištění dlouhodobé cenové stability CZT pro občany Přerova a okolní průmysl Hrozby  Záporné stanovisko referenda u obyvatel Přerova  Nedostavěná dálnice D47 (D1) a obchvat Přerova  Rychlost realizace

63  Lokalita Přerov tak, jak ji definují výše uvedené skutečnosti je z pohledu možné výstavby ZEVO velmi vhodná z mnoha důvodů. Rozhodující hlediska, jako je možnost zlepšení ovzduší, ekonomika, ale také aktuální připravenost a jasně definovaná pravidla jsou výbornou vizitkou, která uvedenou lokalitu favorizuje.

64  Lokalita Mohelnice byla navržena jako vhodná lokalita pro výstavbu ZEVO potenciálním investorem firmou TCN nová energie s.r.o.  Firma TCN nová energie s.r.o. oznámila svůj zájem na zařazení do výběru vhodné lokality pro ZEVO v žádosti ze dne oficiálním dopisem na hejtmana Olomouckého kraje.  Záměr na vybudování ZEVO v Mohelnici je koncipován jako rekonverze - náhrada bývalého kogeneračního zdroje na zemní plyn (ESMO Mohelnice), který byl napojen na CZT města Mohelnice a vyráběl také tepelnou energii pro průmyslovou zónu.

65  Současná cena za 1 GJ tepla vyráběného na zdrojích spalujících zemní plyn je přes 650 Kč/GJ bez DPH. Proto může investor uvažovat v rámci ekonomických kalkulací s cenou za teplo vyrobené v ZEVO na úrovni 250 Kč/GJ.  Předkladatel záměru v lokalitě Mohelnice primárně předpokládá financování ve stoprocentní výši ze strany soukromého investora.

66 Silné stránky  Zajištění investičních prostředků na výstavbu ZEVO mimo obce a města OK  Přesně definovaný investor záměru a definované parametry záměru  Přesně stanovená lokalita pro realizaci záměru  Kompenzační bonus investora pro místní obyvatelstvo  Stávající lokalita – v souladu s územním plánem, není zábor zemědělského půdního fondu  Výborné stávající dopravní napojení  Lepší možnosti účelně informovat obyvatelstvo aby se mohlo vyjádřit v případném referendu, Mohelnice má obyvatel, lépe se informuje menší skupina než větší skupina obyvatel Slabé stránky  Nedostatečná kapacita CZT tepla v lokalitě pro zajištění energetického koeficientu pro kritérium využívání odpadů  Problematická možnost zajištění kompenzačního opatření v ochraně ovzduší (náhrada zemního plynu)

67 Příležitosti  Možnost stabilizace ceny za 1 GJ tepla pro obyvatele a průmyslové odběratele v lokalitě Mohelnice popř. její zlevnění  Možnost dalšího rozvoje průmyslu a bytové výstavby  Potenciální možnost napojení ZEVO na CZT města Zábřeh na Moravě a Litovel Hrozby  Odpor ze strany části obyvatel Mohelnice  Dosavadní malá informovanost politické reprezentace a obyvatel města Mohelnice

68  Předpokládaným investorem ZEVO v lokalitě Prosenice je Hanácká potravinářská společnost s.r.o.  Předpokladem v uvedené lokalitě je také spoluúčast municipalit (ISNOL). Konkrétní nabídky a východiska nebyly v tomto směru učiněny.

69 Energetické charakteristiky lokality  Zdroj pracuje v průběhu roku značně nevyrovnaně, přičemž hlavní část výkonu je koncentrována do 3 měsíců řepné kampaně, kdy je nutno vyrobit 200 – GJ dle aktuální výroby. Spotřeba elektrické energie je cca 2,2 MW, přičemž část příkonu je nutno nakoupit z veřejné sítě.  Lokalita je navíc umístěna výhodně poblíž města Přerov (cca 4 km), takže by se mohla s výhodou napojit na CZT města Přerov resp. na síť společnosti Teplo Přerov.

70 Silné stránky  Dobrá dopravní dostupnost pro svoz odpadů do lokality  Možnost kompenzačních opatření v ochraně ovzduší Slabé stránky  Celková malá připravenost záměru  Nedostatečná kapacita pro odbyt tepla v případě kapacitní jednotky 200 – 250 kt  Nárazový odbyt tepelné energie v průběhu 3 měsíců (stávající stav)

71 Příležitosti  Zvýšení zaměstnanosti v regionu a stabilizace odbytových možností u zemědělců  Možnost rozšířený výroby v rámci aktivit cukrovaru díky cenově dostupné energii ze ZEVO  Možnost napojení na CZT města Přerov Hrozby  Nejistota ohledně rozšíření výroby v cukrovaru

72  Investorem projektu je soukromá společnost, která má představu vybudování společné kapacity ZEVO a papírenského závodu, jehož výrobním programem by byly materiály pro výrobu vlnité lepenky. Kapacita závodu se bude pohybovat v minimálním objemu 200 – 300 tis. hotové produkce za rok. Spotřeba tepla v papírenském závodě a tím i objem hotové produkce by byl upřesněn podle konkrétního tepelného výkonu ZEVO, nicméně obecně lze říci, že bude odpovídat výrobě ZEVO o kapacitě 200 kt SKO s předpokládanou výhřevností 8 – 10 MJ/kg.

73  Dle údajů a propočtů investora záměru nebude cena za příjem SKO do ZEVO překračovat současnou aktuální cenu za skládkování o více než 25 – 35 %, tj. cca 1600 Kč/t SKO.  Investiční možnosti daného záměru jsou dány filosofií žadatele, který má v plánu být celkovým nebo majoritním investorem i provozovatelem ZEVO.

74 Silné stránky  Komplexní environmentální profil záměru  Vysoká energetická účinnost zařízení - díky rovnoměrnému nepřetržitému odbytu tepelné energie je s rezervou zajištěno plnění požadavku na energetické využívání odpadů  Výrazný přínos pro zaměstnanost regionu  Možnost realizace optimální kapacity ZEVO  Zajištění investičních prostředků mimo města a obce Slabé stránky  Neujasněná lokalita realizace záměru

75 Příležitosti  Řešit komplexně odpadové hospodářství včetně možnosti recyklace vybraných druhů sběrového papíru  Zajištění dlouhodobé oboustranně výhodné smlouvy za odběr SKO  Není nutno organizovat realizaci samotného ZEVO  Organizace pouze systému sběru a svozu SKO do ZEVO Hrozby  Možný odpor obyvatel v lokalitě realizace vzhledem k relativně velkému projektu

76  Kapitola návrh lokalit pro výstavbu ZEVO zhodnotila a nepřímo porovnala možnosti jednotlivých potenciálních lokalit, kde je možno v současnosti realizovat předmětný záměr pro výstavbu ZEVO.  Potenciál teoretických možností je poměrně široký, i když možnosti jednotlivých lokalit a záměrů potenciálních investorů jsou rozdílné.

77 Nejlépe je v současnosti připravena lokalita v areálu teplárny Přerov. Na této lokalitě je pozitivních několik hledisek, které mohou rozhodnout o úspěchu záměru.  Provozovatel současné energetiky má konkrétní představu o realizaci záměru s danými předběžnými ekonomickými parametry.  Záměr je možné realizovat v municipální režii (ISNOK),  V lokalitě je možno uplatnit kompenzační opatření v rámci úspor emisí do ovzduší  V lokalitě je možno realizovat kapacitní ZEVO o kapacitě 200 – 250 kt.

78 Důležitou úlohu při zavádění opatření na plnění cílů odpadového hospodářství, především na omezování skládkování a přesměrování SKO k energetickému využívání budou mít překládací stanice. Obecné podmínky:  Pro spádovou oblast náležící k ZEVO je plánováno zajištění dopravy odpadů přímo ve svozových vozidlech (kuka vozy).  Vzdálenější svozové oblasti využití překládacích stanic a do ZEVO již bude odpad dovážen efektivním způsobem železnicí nebo automobilovými soupravami.

79

80

81

82

83

84  Kraje mají v celém systému koordinační a kontrolní roli. Stanovují povinnosti pro původce v krajském POH, navrhují rovněž regionální integrovaný systém nakládání s odpady, tj. síť zařízení (typy zařízení a minimální požadavky na tato zařízení včetně potřebných celkových kapacit) a procesy, potřebné k zajištění nakládání s odpady produkovanými na území kraje.  Kraje jako správci výnosu ze skládkovacího poplatku budou hodnotit žádosti na čerpání finančních prostředků určených pouze na využití odpadů v obecních systémech. Příjemci mohou být obec/město, účelový svazek obcí nebo regionální svazek, kteří plní zákonné cíle pro využití odpadů.

85  Účelový svazek obcí  Regionální svazek obcí

86 Návrh řešení: Vytvořit dvoustupňový systém Svazku obcí.  1 stupeň: Svazky obcí sdružují jednotlivé obce za účelem zajištění efektivního odpadového hospodářství na území obcí Svazku. Tyto svazky jsou sdruženy do Krajského odpadového svazu  2 stupeň: Hlavním cílem Krajského odpadového svazu (dále jen KOS)je zajistit přepravu a využití směsných odpadů v zařízení pro energetické využití odpadu. KOS bude disponovat množstvím odpadu z jednotlivých Svazků obcí. KOS může být jak investor, prostřednictvím k tomu účelově zřízené organizace, či spoluinvestor nebo pouze smluvní partner soukromého investora.

87 Příklad schématu zajištění organizace OH:  Obce, na základě dobrovolnosti, zakládají Svazky obcí a přenáší na ně vybrané povinnosti a činnosti obce v OH – dle dohody v rámci Svazku. Pokud se obce nechtějí sdružit do Svazku obcí zajišťují si plnění legislativy a veškeré činnosti OH samy jednotlivě v rámci smluvních vztahů se subjekty zajišťujícími nakládání s odpady.  Svazky obcí uzavírají smluvní vztahy s dodavateli jednotlivých služeb v rámci zajištění OH pro obce Svazku v rozsahu dohodnutém Obcemi Svazku.  Svazky obcí jsou sdruženy v Krajském Odpadovém Svazu (KOS) za účelem řešení především energetického využití komunálních odpadů, ale i dopravy do ZEVO. KOS disponuje množstvím odpadu jednotlivých Svazků a je partnerem ZEVO.  KOS může být investor, spoluinvestor, či pouze smluvní partner ZEVO

88

89 Návrhová část Regionální řešení OH obcí ZEVO

90  2013Vznik svazků primárně za účelem společného nakládání s SKO. Vhodná koordinace kraje a personálního zajištění, ke komunikaci s obcemi zastupitelstvy atd.  2014založení Krajského svazku, či jiné společnosti (např. a.s.) jehož členy budou jednotlivé Svazky obcí  2015Smluvní zajištění odpadu pro připravované ZEVO  Dobudování infrastruktury pro zajištění efektivní přepravy odpadů do ZEVO (překládací stanice, tech. vybavení po přepravu atd.) Harmonogram ustanovení organizační struktury odpadového hospodářství Olomouckého kraje musí být harmonizován s harmonogramem výstavby ZEVO.

91  1 – 4/2013výběr a schválení místa výstavby ZEVO  2 – 5/2013 referendum v předmětné lokalitě výstavby ZEVO  2 –6/2013vyhlášení výběrového řízení na prováděcí studii vybraného místa výstavby ZEVO (podklad pro EIA a územní řízení), lokalizace překládacích stanic  2 – 6/2013uzavření rámcových smluv s odběratelem energie nebo odběratelem odpadu  2014výstavba překládacích stanic  2014 EIA + územní řízení ZEVO  2015schválení procesu EIA + územní řízení ZEVO  2015stavební povolení + zahájení výstavby ZEVO  2016výstavba + zkušební provoz ZEVO  2017zkušební provoz ZEVO  2018uvedení do trvalého provozu Kroky k ustanovení svazků obcí a krajského odpadového svazu musí být započaty neprodleně po odsouhlasení závěrů studie.

92  Zásadní změna, kterou představuje kompletní přesměrování toků SKO ze skládek k energetickému využívání si určité korekce v obslužnosti systému stávajícími firmami vyžádá, i když konkrétní mechanismy budou známy až po dobudování systému s konkrétními místy překládacích stanic a lokalizace ZEVO.  Ve studii je uveden ambiciózní harmonogram realizace systému, který ale kopíruje připravované zdražení skládkování a jeho nedodržení sebou může přinést citelné negativní ekonomické dopady.  Proto je nutno, po odsouhlasení závěrů studie, pokračovat v realizaci navržených řešení, přičemž klíčovým se v následujícím období (měsíce) jeví založení konkrétní municipální organizace, která bude pokračovat v realizaci navržených opatření a bude partnerem pro vyjednání konkrétních podmínek jednotlivých zařízení.

93


Stáhnout ppt "Cílem studie je navrhnout takový systém nakládání s KO a dalšími odpady z obcí, které budou dlouhodobě zaručovat environmentální, ekonomickou a sociální."

Podobné prezentace


Reklamy Google