Nákladové funkce - celkové, variabilní a fixní náklady v krátkém období - průměrné a mezní náklady - nákladová křivka v dlouhém období - optimum výrobce,

Prezentace na téma: "Nákladové funkce - celkové, variabilní a fixní náklady v krátkém období - průměrné a mezní náklady - nákladová křivka v dlouhém období - optimum výrobce,"— Transkript prezentace:

1 Nákladové funkce - celkové, variabilní a fixní náklady v krátkém období - průměrné a mezní náklady - nákladová křivka v dlouhém období - optimum výrobce, ziskovost firmy - nabídková funkce - náklady příležitosti

2 Variabilní a fixní náklady
A. Fixní (též „režijní“ nebo „zapuštěné“) náklady firmy FC: taková částka nákladů, která se musí zaplatit nezávisle na úrovni výstupu, např.: náklady na vytápění haly, plat požárníka, účetní dokonce i v případě, že by firma vůbec nevyráběla, např.: smluvně dané platby za pronájem továrny nebo kanceláří, smluvní platby za zařízení, platby za využití licencí k výrobě, platby za využití software, daně z nemovitostí (např. ze zemědělské půdy) úrokové platby z půjček atd. 2 2

3 Variabilní a fixní náklady
B. Variabilní náklady VC(q): takové náklady, které se s úrovní výstupu q mění. Např. v automobilce: materiál: ocel a plech na výrobu karosérií, kabely na elektroinstalaci .. mzdy provozních zaměstnanců (ne vrátného, účetní či požárníka !!), elektrická energie pro pohon linek, Pozn. (!!!) jde o co nejefektivněji vynaložené variabilní náklady, tedy nejnižší možné VC umožňující výrobu objemu q. 3 3

4 Celkové náklady TC(q):
TC(q) = FC + VC(q) , tj. VC zahrnují všechny náklady, které nejsou fixní nejnižší celkové výdaje potřebné k vyrobení každé úrovně výstupu q. TC rostou, když roste q Pozn.: objem výstupu je zde obvyklé značit q (namísto dosud používaného y). Funkce TC(q) : nejmenší objem celkových nákladů, umožňující vyrobit výstup o objemu q : 4 4

5 Souvislost tvaru TC(q) s tvarem produkční funkce f(x)
5 5

6 Souvislost tvaru TC(q) s tvarem produkční funkce f(x)
6 6

7 Průměrné a mezní náklady
TC(q): celkové náklady (total cost) FC : fixní náklady (fixed cost) VC(q) = TC(q) – FC : variabilní náklady (variable cost) Podílové nákladové funkce :  průměrné (average) celkové náklady: AC = TC(q) / q  aproximace mezních nákladů: MC=[TC(q+)-TC(q)]/q  mezní (marginal) náklady: derivace TC podle q : MC = TC´(q) průměrné fixní náklady: AFC = FC(q) / q průměrné variabilní náklady: AVC = VC(q) / q 7 7

8 Graf mezní veličiny protíná graf průměrné veličiny v jejím extrému
Průměrná veličina : G(x) = f(x) / x, nutnou podmínkou pro extrém je nulovost první derivace Tedy: 8 8

9 Křivky průměrných a mezních nákladů
a) při funkci produkční nákladové 9 9

10 Křivky průměrných a mezních nákladů
b) při funkci produkční nákladové 10 10

11 Křivky průměrných a mezních nákladů
c) při funkci produkční nákladové 11 11

12 Křivky průměrných a mezních nákladů
d) při funkci produkční nákladové 12 12

13 Minimální mezní náklady
v počátku O pro ryze konkávní produkční funkci v inflexním bodě konvexně- konkávní produkční funkce

14 Minimální průměrné náklady
Pozn.: odtud nadále předpokládáme konvexně - konkávní tvar produkční funkce a FC0 14 14

15 Dlouhodobá nákladová funkce LAC
LAC – dolní obalová křivka k alternativním SAC (příslušným k alternativních realizovatelným technologickým změnám) Dlouhé období: lze realizovat všechny možné technologické změny, lze přizpůsobit všechny vstupy, všechny náklady jsou variabilní Např.: letadla letecké společnosti jsou fixní jen v krátkodobém pohledu 15 15

16 Bod vyrovnání AC(q1) = p1 při funkci produkční nákladové
Při p < p1 výnosy firmy nepokrývají náklady, zisk (q) < 0 pro všechna q  Při p = p1 : (q1) = 0 > (q) pro q ≠ q1 16 16

17 Bod ukončení činnosti AVC(q2) = p2
při funkci produkční nákladové Při p < p2 : výnosy firmy nepokrývají ani variabilní náklady, optimální je nevyrábět q = 0 17 17

18 Ziskovost firmy Při p < p1 ztrátová výroba (zisk nižší než standardní, ale ne nutně p < AVC)  18 18

19 Ziskovost firmy Zda (nakolik) je výroba na úrovni q* zisková, určuje relace AC(q*) a ceny p0 . Ozn. p1 cenu pro bod vyrovnání, p2 cenu pro bod ukončení činnosti): Jsou tyto možnosti: a) p0 > p1:  > 0 : zisková výroba (optimum na MC nad bodem vyrovnání) b) p0 = p1 :  = 0 : výroba s nulovým nadstandardním ziskem (optimum v bodě vyrovnání) c) p2 < p0 < p1 : -FC< <0 (ztrátová výroba (výnosy nepokrývají náklady)částečně pokrývající fixní náklady FC: (krátkodobé optimum na MC mezi bodem vyrovnání a bodem ukončení činnosti) d) p0 < p2:  < -FC<0 : ztrátová výroba zvyšující ztrátu nad fixní náklady FC: (optimální je nevyrábět (bod O)

20 Výstup maximalizující zisk q
Výstup maximalizující zisk q* je takový, při kterém se mezní náklady rovnají ceně (předp. prozatím, že cena je exogenně daná) Pokud firma vyrábí (tj. optimem není q*=0), pak polohu optima určuje MC(q). Firma při ceně p0 nabízí q*=MC-1(p0), tj. nabídková křivka kopíruje od bodu ukončení činnosti křivku mezních nákladů. Je to proto, že pokud by MC(q)≠p0 , bylo by možné změnou objemu výroby zvýšit zisk. 20 20

21 Ziskovost firmy při p = p1 (na úrovni bodu vyrovnání)
(optimem je bod E nebo indiferentně bod O) Maximálně realizovatelný je nulový zisk: Π= [p - AC(q)]. q  0 21 21

22 Jak to, že je při p = p1 maximalizován zisk právě v bodě vyrovnání?
Pro cenu p1 na úrovni bodu vyrovnání: a) q ≠ q1 => AC(q) > p1 => (q) < 0 b) q = q1 => AC(q1) = p1 => (q1) = 0 p = p1 => a) nejvyšší možný je nulový zisk b) q = q1 = s(p) (optimální volba q) c) s(p1) = q1 22 22

23 Ziskovost firmy pro p > p1
(optimem je bod E) V bodě optima E (maximální zisk): mezní příjem MP = p = mezní náklady = MC mezní zisk = 0 max = (p-AC).q* > 0 23 23

24 Nabídka firmy maximalizující zisk :
krátkodobá Firma krátkodobě : buď optimalizuje objem výroby na úrovni q*, kdy MC(q*) = p > p2 nebo (je-li p≤p2) nevyrábí vůbec 24 24

25 Nabídka firmy maximalizující zisk :
dlouhodobá Firma dlouhodobě: buď optimalizuje objem výroby na úrovni q*, kdy MC(q*) = p  p1 nebo (je-li p < p1) nevyrábí vůbec 25 25

26 NÁKLADY PŘÍLEŽITOSTI (odtud do konce dodatkový text, nebude v testech)
Ekonomické náklady zahrnují vedle explicitních peněžních výdajů ještě náklady příležitosti, dané tím, že výrobní faktory můžeme používat i alternativními způsoby. Ekonomická definice nákladů je širší než účetní definice. Ty nezahrnují pouze peněžní transakce, ale například i výnosy práce poskytované firmě jejím vlastníkem. Kdykoliv se rozhodujeme použít zdroj jedním způsobem, vzdáváme se možnosti použít ho jinak. Musíme se neustále rozhodovat, jak nakládat s naším omezeným časem a příjmem. 26 26

27 Hodnotu nejlepší ušlé alternativy nazýváme nákladem příležitosti.
Náklady na studium vysoké školy. Peněžní: školné, knihy a cestovné Náklady příležitosti času, který student stráví studiem: plat, který by si vydělal při stejném vynaložení času Racionální podnik zohledňuje i náklady, které se neodrážejí v peněžních transakcích práce vlastníka (mohl si vydělat jinde), ušlý zisk z odmítnuté zakázky, pokuta, které se firma vyhne instalací zřízení na snížení emisí, nebo naopak ušetřené náklady na snížení emisí při placení pokuty, zvýšené riziko při odmítnutí pojištění.... V optimu (není-li náhodou sklon izokvanty produkční funkce shodný se sklonem izokost) je využíván výhradně efektivnější vstup 27 27

28 Náklady příležitosti Otázka (řečnická): tak platí, že v tržní ekonomice je cena dobrým měřítkem společenských nákladů na trhu? Teď jsem se dozvěděl, že ne cena, ale náklady příležitosti. Vysvětlení: Na dokonale fungujících trzích, kde jsou zohledněny všechny náklady (ne jenom ty, za které se přímo platí), se cena rovná nákladům příležitosti. Například: firmy v okolí elektrárny musí zaměstnancům platit vyšší mzdy, aby ti byli ochotni zde pracovat (internalizace extrenalit). V tom případě jsou v ceně práce zahrnuty i náklady příležitosti vyhnout se újmě ze zvýšení ekologického zatížení v souvislosti s výrobou elektřiny, prodejce pšenice má tři nabídky: 2,502 dolarů, 2,498 dolarů nebo 2,501 dolarů za tunu. Vybere si tu nejvyšší - 2,502 dolarů. Nákladem příležitosti tohoto prodeje je hodnota druhé nejvyšší nabídky 2,501. Ta je téměř stejná jako přijatá cena. S tím, jak se trh blíží dokonalé konkurenci, nabízené ceny se stále přibližují, v limitě splynou a cena se rovná nejlepší dostupné alternativě a tedy i nákladům příležitosti. 28 28

29 Zapuštěné (utopené) náklady:
Např.: rozhoduji se, zda koupím novou televizi nebo zda si nechám opravit starou. Rozhodující je: cena opravy cena nové televize relace užitku z nové a opravené staré televize Rozhodující není: pořizovací cena staré televize Proč? Jde o částku, která neovlivní můj užitek v budoucnu. Racionální rozhodovatel vybírá z přípustných alternativ takové rozhodnutí, které maximalizuje jeho užitek. Bere v úvahu náklady příležitosti (nevyužitou příležitost utratit peníze jinak) Nebere v úvahu nic, co již nemůže ovlivnit a co neovlivňuje budoucí užitek, tedy nebere v úvahu zapuštěné náklady

30 Před rozhodnutím o výstavbě zahrnuje všechny náklady
Temelín 1992 Rozhodující je okamžik rozhodování. Ekonomicky racionální rozhodovatel: Před rozhodnutím o výstavbě zahrnuje všechny náklady Při rozhodování o pokračování ve výstavbě zvažuje náklady za dostavbu výnosy z prodeje energie pokud se realizuje varianta „dostavět“ náklady na uvedení staveniště do původního stavu energie pokud se realizuje varianta „dostavět“ (případně) další alternativy využití rozestavěné stavby (plynová či uhelná, elektrárna, skladiště pro zboží trhovců (masokombinát Písnice) 30 30

31 Temelín Jak to, že se rozhodlo o pokračování? ti, co rozhodli před lety pro výstavbu, tam ještě byli a ztratili by odborný kredit. Psychologie: podstatným faktorem pro rozhodování je neochota přiznat svůj omyl. Je to asi nejčastější iracionalita !!!! 31 31