Živnostenské podnikání (správně-právní režim) III. část Právnická fakulta MU Brno říjen 2011 zpracoval: Petr Průcha.

Prezentace na téma: "Živnostenské podnikání (správně-právní režim) III. část Právnická fakulta MU Brno říjen 2011 zpracoval: Petr Průcha."— Transkript prezentace:

1 Živnostenské podnikání (správně-právní režim) III. část Právnická fakulta MU Brno říjen 2011 zpracoval: Petr Průcha

2 Živnostenská kontrola předmět živnostenské kontroly subjekty oprávněné provádět kontrolu režim výkonu živnostenské kontroly důsledky učiněných zjištění součinnost orgánů státní správy při kontrole

3 Předmět živnostenské kontroly dodržování povinností stanovených živnostenským zákonem a zvláštními předpisy Při kontrole plnění povinností, které vyplývají podnikateli pro provozování živnosti ze zvláštních předpisů, může živnostenský úřad vyžadovat od podnikatele doklady o splnění těchto povinností. dodržování podmínek poskytování služeb podle § 69a dodržování podmínek provozování živnosti stanovených v rozhodnutí o udělení koncese

4 Subjekty oprávněné provádět kontrolu živnostenské úřady v rámci své působnosti - zaměstnanci živnostenských úřadů - ke kontrole mohou být přizváni zástupci dalších orgánů a osob určených zvláštními právními předpisy orgány, provádějící kontrolu podle zvláštních předpisů, např. orgány hygienické služby, inspekce bezpečnosti práce, zemědělské a potravinářské inspekce, obchodní inspekce apod.

5 Režim výkonu živnostenské kontroly výkon živnostenské kontroly se řídí zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů (těžiště v ust. §§ 8 až 26, která vymezují tzv. kontrolní řád - tady zejména : písemné pověření, možnost ukládat pořádkové pokuty při nedostatku součinnosti, sepis protokolu, námitky) samotný živnostenský zákon stanoví, že - při kontrolní činnosti mohou zaměstnanci provádějící kontrolu pořizovat též zvukové a obrazové záznamy - podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou třetí osobu; nepřítomnost třetí osoby není důvodem k přerušení kontroly

6 Důsledky učiněných zjištění zaměstnanec ŽÚ, provádějící kontrolu, může uložit pořádkovou pokutu ( dle zákona o státní kontrole – 50 000 / 200 000,- Kč ) živnostenský úřad může - uložit povinnost odstranit ve stanovené odstranit zjištěné nedostatky (odvolání nemá odkladný účinek) - uložit pokutu za „neoprávněné provozování činnosti, která je živností“ či za porušení jiných povinností - pozastavit provozování živnosti - zrušit živnostenské oprávnění

7 Součinnost orgánů státní správy při kontrole Živnostenské úřady ve lhůtě 30 dnů ode dne zjištění informují jednotlivé specializované orgány, zejména orgány dozírající na dodržování hygienických, bezpečnostních a požárních předpisů a orgány České obchodní inspekce, o porušování příslušných zvláštních předpisů osobami provozujícími činnost, která je předmětem živnosti. Orgány, provádějící kontrolu podle zvláštních předpisů, vzájemně spolupracují, zasílají opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o závažném porušení zvláštních předpisů podnikatelem, příslušnému živnostenskému úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. V téže lhůtě příslušnému živnostenskému úřadu oznamují i případy „neoprávněného podnikání“ zjištěné při výkonu jejich činnosti.

8 Pokuty v režimu živnostenského zákona – z pohledu typu deliktu pokuty za přestupky pokuty za jiné správní delikty – z pohledu porušených povinností pokuty za neoprávněné podnikání pokuty za porušení jiných povinností – z pohledu způsobu rozhodování bloková pokuta pokuta uložená ve správním řízení

9 Výše pokut - pokuty za neoprávněné podnikání - fyzické i právnické osoby (do 1 000 000,- Kč) - pokuty za porušení jiných povinností - přestupky (do 1 000 000,- Kč) - jiné správní delikty (do 1 000 000,- Kč) - blokové pokuty (do 5 000,- Kč)

10 STANOVENÍ VÝŠE POKUTY VE SVĚTLE Nál. ÚS č. 405/2002 Sb. a č. 299/2004 Sb., a další judikatury Pl. ÚS 3/02, ze dne 13.8.2002, č. 405/2002 Sb. K § 106 odst. 3 zák.č. 50/1976 – spodní hranice 500 000,- Kč se zrušuje, od 6.9.2002 Zákonem stanovená minimální výše pokuty musí být nastavena tak, aby umožňovala alespoň do určité míry zohlednit majetkové a osobní poměry delikventa, v daném případě tak, aby uložení pokuty, byť i v minimální výši, nemělo pro delikventa likvidační účinek, případně aby nezpůsobovalo, že podnikatelská činnost po značné (několikaleté) časové období ztratí jakýkoliv smysl. Není respektována tato zásada, jedná se o takový zásah do majetkových práv jednotlivce, jež vzhledem ke své intenzitě představuje porušení čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně základních práv a svobod. Současně zakládá porušení čl. 1 Listiny, neboť způsobuje zásadní nerovnost subjektů v oblasti sociální.

11 . Pl. ÚS 38/02, ze dne 9.3.2004, č. 299/2004 Sb. K § 11 odst. 3 zák.č. 129/2000 Sb. – návrh na zrušení se odmítá Ústavní soud nechápe rovnost jako absolutní, nýbrž jako relativní (a nadto akcesorickou ve vztahu k jiným základním právům a svobodám). S pojmem relativní rovnosti úzce souvisí pojem přiměřenosti zásahu do základních práv. Z charakteru pokuty jako majetkové sankce nutně vyplývá, že má-li být individualizovaná a přiměřená, musí reflektovat i majetkové poměry potrestaného. Stejná výše pokuty uložená majetnému se bude jevit jako směšná a neúčinná, zatímco v případě postihu nemajetného může působit drakonicky a likvidačně. Není tedy porušením principu relativní rovnosti, když dvěma osobám v různých situacích bude uložena pokuta v různé výši, byť by jediným rozdílem jejich situace měly být právě rozdílné majetkové poměry. Kriterium zkoumání majetkových poměrů delikventa při úvaze o výši ukládané pokuty je nezbytné a komplementární - nikoli ovšem proto, že vysoké pokuty by byly nevymahatelné, ale vzhledem k riziku "likvidačního" účinku nepřiměřeně vysoké pokuty. Pokuta jakožto trest musí být diferencovaná, aby efektivně působila jako trest i jako odstrašení (individuální a generální prevence). § 11 odst. 3 ZoK x § 58 odst. 5 ZoO

12 . Pl. ÚS 12/03 ze dne 10.3.2004, č. 300/2004 Sb. K § 106 odst. 2 zák.č. 50/1976 – spodní hranice 200 000,- Kč se zrušuje, od 14.5.2004 Pokuta může za určitých okolností představovat zásah do základního práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a to v případě, pokud zasahuje do majetkových poměrů jedince se značnou intenzitou. Zakotvení minimální výše pokuty do zákona v zásadě sleduje legitimní cíl, neboť umožňuje odlišit závažnost či nebezpečnost těch kterých typů protiprávních jednání. Může se jevit jako určitý prostředek ochrany před eventuální diskriminací, na druhé straně však vede k omezení možnosti správního orgánu přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, osobě delikventa a k jeho poměrům. Stanovování a zvyšování dolní hranice sankce neumožňuje vždy uplatnit zásah přiměřený a může mít ve vztahu k subjektům, jímž je sankce v podobě pokuty ukládána, někdy i charakter likvidační. obdobně dále např. Nález sp.zn. I. ÚS 416/04, ze dne 13.12.2004 X Usnesení sp.zn. IV. ÚS 638/03, ze dne 1.7.2004 (majetk. poměry non) (pokuta u taxislužby)

13 . Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20.4.2010, čj. 1 As 9/2008-133 (www.nssoud.cz) Správní orgán ukládající pokutu za jiný správní delikt je povinen přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům pachatele tehdy, pokud je podle osoby pachatele a výše pokuty, kterou lze uložit, zřejmé, že by pokuta mohla mít likvidační charakter, a to i v případech, kdy příslušný zákon osobní a majetkové poměry pachatele v taxativním výčtu hledisek rozhodných pro určení výše pokuty neuvádí. Správní orgán vychází při zjišťování osobních a majetkových poměrů z údajů doložených samotným účastníkem řízení, případně z těch, které vyplynuly z dosavadního průběhu správního řízení či které si opatří samostatně bez součinnosti s účastníkem řízení. Nelze-li takto získat přesné informace, je správní orgán oprávněn stanovit je v nezbytném rozsahu odhadem. pokuta dle § 35 odst. 3 písm. h/ zák.č. 111/1994 Sb. (taxislužba)

14 K o n e c děkuji za pozornost