Postavení rozpočtu nákladů v systému plánů a rozpočtů

Prezentace na téma: "Postavení rozpočtu nákladů v systému plánů a rozpočtů"— Transkript prezentace:

1 Postavení rozpočtu nákladů v systému plánů a rozpočtů

2 Rozpočet v peněžním vyjádření kvantifikuje vývoj hodnotových veličin
 pro stanovené období  pro stanovený objem a strukturu činnosti (→ vytvořených a prodaných výkonů)  pro podnik jako celek či pro hierarchicky nižší úroveň řízení (→ středisko)  při předpokládaných změnách v procesu tvorby výkonů a prodeje zákazníkům základem je tzv. podnikový rozpočet (Master Budget) rozpočtová výsledovka rozpočet peněžních toků rozpočtová rozvaha Rozpočty

3 Cíle sestavení krátkodobých rozpočtů
1. sestavení podnikového rozpočtu jako nástroje realizace cílů podniku východisko: strategické plány a rozpočty a objektivně existující podmínky 2. dezagregace cílů podnikového rozpočtu na dílčí cíle a úkoly středisek východisko: vymezení pravomoci a odpovědnosti středisek účinnost naplnění cílů rozpočtů závisí na  provázanosti s ostatními nástroji řízení  motivačním působení na chování řídicích pracovníků rozpočet je formální a neúčinný pokud je pouze „rozpisem“ vrcholových ukazatelů bez respektování vývoje podmínek na trhu a ovlivnitelnosti úkolů řídicími pracovníky Rozpočty

4 Funkce krátkodobých rozpočtů
stanovují cíle pro dané období v návaznosti na strategické cíle realizace (naplnění) dlouhodobých rozpočtů s možností reakce na měnící se podmínky koordinují činnost středisek uvnitř podniku komunikace uvnitř podniku a schopnost předem identifikovat konflikty motivují řídicí pracovníky k dosažení úkolů v souladu s cíli podniku působení na chování a motivaci řídicích pracovníků jsou nástrojem kontroly skutečného vývoje hodnotových veličin porovnání skutečného průběhu s předem stanovenou výší umožňují měřit výsledky činnosti středisek a řídicích pracovníků měření výkonnosti Rozpočty

5 Vztah krátkodobých rozpočtů k časovému období
základní období – jeden rok rozdělení na 12 měsíců nebo 13 čtyřtýdenních období rozpočty na další čtvrtletí mohou být průběžně zpřesňovány klouzavé rozpočtování – průběžná aktualizace rozpočtu (obvykle po čtvrtletích) spojená s doplněním údajů pro další navazující čtvrtletí vyhodnocování výsledků vždy po měsíci nebo po čtyřech týdnech Rozpočty

6 Proces sestavování rozpočtu
tým pro sestavení rozpočtu (tým na úrovni vrcholového řízení složený z řídicích pracovníků ze všech oblastí činnosti)  úkoly: zajistit reálnost rozpočtů a dostatečnou koordinovanost oddělení controllingu  úkoly: zpracování postupů a metod sestavení rozpočtu včetně určení časového harmonogramu sestavování; spolupráce s řídicími pracovníky při jejich sestavování (poradenská a administrativní funkce)  zodpovědnost za včasnou přípravu rozpočtu řídicí pracovníci středisek  úkoly: zpracování návrhu rozpočtu střediska (ve spolupráci s oddělením controllingu), jeho prezentace a případné přepracování Rozpočty

7 Etapy sestavování rozpočtové výsledovky I.
vymezení rozpočtové politiky podniku a základních směrů vývoje jeho činnosti ovlivněno změnami v marketingovém mixu a záměry na rozšíření či omezení výkonů východisko – podnikové cíle a politiky vymezení faktorů, které omezují výkonnost podniku poptávka na trhu kapacita podniku a rychlost reakce na změny příprava rozpočtu výnosů z prodeje východiska – plán prodeje a předem stanovené ceny výkonů stanovení základní struktury rozpočtu nákladů v rozpočtové výsledovce navazuje na strukturu rozpočtu výnosů z prodeje východisko – členění nákladů na variabilní a fixní s možností jejich stupňovitého členění (→ FN výkonu, útvaru, správy a řízení) Rozpočty

8 Etapy sestavování rozpočtové výsledovky II.
první (výchozí) etapa přípravy rozpočtů středisek výchozí přístup – „bottom-up“, tj. proces sestavení postupuje od návrhů nejnižší úrovně řízení ke koordinaci a doladění na vyšších úrovních každý řídicí pracovník sestavuje návrh rozpočtu za tu oblast činnosti, za kterou je odpovědný projednání návrhu rozpočtu střediska s hierarchicky vyšším stupněm řízení Divize Závod 1 Závod 2 Úsek A Úsek B Úsek C Úsek D Útvar 1 Útvar 2 Útvar 3 Útvar 4 Útvar 5 Útvar 6 Útvar 7 Útvar 8 Rozpočty

9 Etapy sestavování rozpočtové výsledovky III.
koordinace a přepracování rozpočtů středisek cíl – ověřit vztahy mezi rozpočty z hlediska návaznosti a souladu případný návrh změny rozpočtu by měl předložit pracovník, který sestavoval původní návrh etapa se může i několikrát opakovat konečné přijetí a schválení rozpočtu středisek celková koordinace završená sestavením rozpočtové výsledovky za podnik jako celek Rozpočty

10 Vztah předběžné kalkulace a rozpočtu nákladů střediska
Jednicové náklady norma * předem stanovené ocenění Variabilní režie rozpočet / plánovaný objem výkonů Fixní režie Rozpočet střediska Jednicové náklady předběžná kalkulace*plánovaný objem výkonů Variabilní režie normativy * vztahové veličiny Fixní režie limity Rozpočty

11 Metodické otázky sestavení rozpočtu režijních nákladů středisek
struktura režijních nákladů východisko – členění nákladů na variabilní a fixní ve vazbě na druhové a účelové členění nákladů rozlišují se prvotní a druhotné náklady metody stanovení rozpočtovaných nákladů střediska (viz následující slide) způsob kontroly dodržení rozpočtu Rozpočty

12 Metody stanovení rozpočtovaných nákladů střediska
Prvotní údaje pro sestavení rozpočtů využití údajů o skutečnosti minulých období sestavení rozpočtu od nulového základu Způsob zpracování prvotních údajů indexní metody → základem je věcná analýza nákladové složky matematicko – statistické metody grafický rozbor a extrapolace Způsob stanovení nákladového úkolu variabilní náklady – normativy → východiskem je určení vztahových veličin, na které je vázána úroveň nákladového úkolu fixní náklady - limity Rozpočty

13 Kontrola dodržení rozpočtu režijních nákladů
důležité je pravidelné a včasné porovnání skutečného a předem stanoveného vývoje, zjištění a vyhodnocení rozdílů a přijetí opatření možné příčiny vzniku rozdílů  nereálně stanovený úkol  odlišný vývoj podmínek v průběhu období způsoby kontroly dodržení rozpočtu  prostřednictvím interních výnosů a výsledku hospodaření střediska (viz Kapitola 9 Odpovědnostní účetnictví)  porovnání skutečných a rozpočtovaných nákladů mimo účetní systém Rozpočty

14 Kontrola rozpočtu režijních nákladů mimo účetní systém
pomocí pevného rozpočtu porovnává se skutečnost se schváleným rozpočtem vhodné u středisek, kde není vymezený nebo měřitelný výkon pomocí variantního přepočteného rozpočtu porovnává se skutečnost s rozpočtem s přepočtenými variabilními náklady podle skutečného objemu a struktury výkonů (→ předmět přepočtu pouze variabilní náklady) vhodné u středisek, která nerozhodují o využití kapacity pomocí lineárně přepočteného rozpočtu porovnává se skutečnost s rozpočtem s přepočtenými veškerými náklady podle skutečného objemu a struktury výkonů (→ předmětem přepočtu i fixní náklady) vhodné u středisek, která rozhodují o využití kapacity Rozpočty

15 Propojení systému informací nákladového účetnictví (shrnutí)
Účetnictví pro řízení: Předběžná kalkulace výkonů Rozpočty nákladů odp. středisek Výsledná kalkulace skutečné náklady středisko/výkon předem stan. náklady středisko/výkon PS (VPC) VPC SK VPC Rozpočty