Zahraniční obchod Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.

Zahraniční obchod Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Význam zahraničního obchodu
Velmi rádi jíme jižní ovoce – pomeranče, banány, mandarinky, zvykli jsme si na svou každodenní kávu, rádi nosíme bavlněné oblečení, množí z nás jezdí v autech značky Renault, Ford, Fiat. Všechny uvedené příklady představují zboží, které k nám musí být dováženo, protože pro jeho výrobu nemáme u nás vhodné podmínky.

Jde o podmínky přírodní – podnebí, zemědělskou půdu, nerostné bohatství, o množství a kvalifikaci pracovních sil, o úroveň ekonomické vyspělosti země. Abychom mohli potřebné zboží dovézt, potřebujeme k tomu peníze, kterými můžeme platit na zahraničních trzích – devizové prostředky.

Devizové prostředky můžeme získat na zahraničních trzích tím, že budeme naše zboží na tyto trhy vyvážet. Vývoz zboží umožňuje získat nejen devizové prostředky na nákup zboží v zahraničí, ale zároveň zvětšuje počet pracovních příležitostí, a tím zvyšuje zaměstnanost obyvatelstva v exportující zemi.

Zahraniční obchod je proto důležitou součástí národního hospodářství. Představuje směnu zboží, která se uskutečňuje mezi jednotlivými zeměmi. Zahraniční obchod spojuje hospodářství dané země s hospodářstvím jiných zemí prostřednictvím vzájemné výměny zboží, služeb a práv. Zahraniční obchod zajišťuje všechny činnosti potřebné k tomu, aby zboží přešlo od výrobce v jedné zemi ke spotřebiteli v jiném teritoriu.

Formy zahraničního obchodu
Základní formy zahraničněobchodní činnosti jsou: export (vývoz), import (dovoz), reexport (vývoz dovozu).

Export (vývoz) je soubor činností, které jsou spojeny s prodejem zboží a služeb do zahraničí. Předmětem vývozu mohou být nejen hmotné statky – tzv. hmotný vývoz, ale i nehmotné statky jako průmyslová práva (licence), služby apod., které se často označují jako nehmotný nebo neviditelný vývoz.

Rozlišujeme 2 formy vývozu: Přímý vývoz – tuzemský výrobce zboží a zahraniční odběratel jsou v přímém obchodním spojení. Příklad: Výrobce textilních strojů v ČR prodává pletací stroje přímo výrobci pleteného zboží ve Švýcarsku.

Nepřímý vývoz – mezi výrobce v tuzemsku a odběratele v zahraničí vstupuje vývozce – prostředník, který zboží od výrobce na domácím trhu koupí a prodá je do zahraničí. Příklad: Jablonex, akciová společnost prodává zboží vyrobené a. s. Bižuterie do zahraničí.

Při přímém vývozu je nutné, aby výrobce měl dobrý přehled o zahraničním trhu. Většinou má vlastní exportní oddělení, které průběžně sleduje vývoj trhu. Tato obchodní metoda převládá u vývozu investičních celků a surovin. Při nepřímém vývozu se výrobce může plně koncentrovat na výrobu a vývozci přenechá starost o trh, o udržování skladu výrobků, propagaci.

Dovoz (import) zajišťuje pro tuzemské hospodářství suroviny a výrobky, kterých je v tuzemsku nedostatek anebo se nevyskytují vůbec a jsou potřebné pro uspokojování potřeb spotřebitelů. Stejně jako u vývozu může také u dovozu jít o dovoz hmotný a dovoz nehmotný.

Známe 2 formy dovozu: Přímý dovoz, který představuje přímé obchodní spojení mezi zahraničním výrobcem a tuzemským spotřebitelem bez použití obchodních mezičlánků, tj. prostředníků. Příklad: Tuzemský výrobce bavlněných látek nakupuje v Egyptě bavlnu přímo od výrobce bavlny.

Nepřímý dovoz: Tuzemský dovozce nakupuje pro tuzemského výrobce v zahraničí suroviny.

Příklad: A.s. Centrotex nakupuje v západoevropských zemích konfekci pro české obchodní organizace. Zvláště při nákupu suroviny je výhodný přímý dovoz, protože umožňuje bezprostřední kontakt mezi dodavatelem a odběratelem (tj. výrobcem). U jiných druhů zboží je mnohdy výhodnější používat dovozce, který má obvykle lepší přehled o trhu a širší možnosti k navázání obchodních kontaktů.

Reexport: Reexportéři nakupují zboží v cizině a prodávají ho do třetí země. Příklad: Český obchodník s vínem nakupuje víno ve Francii a prodává je do Rakouska, nebo anglický obchodník nakupuje kožešiny v Kanadě a prodává je do SRN.

Reexport může být: Přímý – reexportér koupí zboží v cizí zemi, prodá je a dá přepravit do jiné cizí země, aniž by zásilka vstoupila do země reexportéra. Nepřímý – reexportér doveze v zahraničí nakoupené zboží do své země a odtud je vyveze do jiné země.

Reexportní obchody slouží mnohdy k překonávání některých obchodně politických překážek, které brání přímému obchodu mezi zeměmi, např. uplatňování diskriminačních cel na dovoz zboží z určité země. Reexportem může také výrobce kompletovat svou vlastní vývozní dodávku nebo rozšířit svůj vývozní sortiment.

Dalším důvodem může být možnost nákupu velkého množství zboží za nízkou cenu a jeho rozprodání v menších množstvích do jiných zemí za vyšší cenu. Reexportér musí mít proto dobrý přehled o obchodně politických opatřeních jednotlivých zemí.

Vývozní obchodní operace
Každý dobře provedený vývozní obchodní případ se člení do těchto fází: Příprava vlastní připravenost k vývozu, navázání obchodního vztahu (volba partnera), vývozní marketing.

Vývozní obchodní operace
Uzavření kupní smlouvy nabídka, dohodnutí podmínek obchodu, uzavření smlouvy. Plnění kupní smlouvy dodání zboží placení zboží.

Příprava vývozní operace
Vlastní připravenost k vývozu Uvažuje-li podnik o exportní činnosti, musí nejdříve vyhodnotit své možnosti a schopnosti v těchto oblastech: A) Personální a organizační zajištění vývozu (zajištění pracovníků, kteří znají cizí jazyky a mají vědomosti o zahraničním obchodě, budou se muset vytvořit nové útvary, přeškolení pracovníků).

B)Výrobní program Podnik musí zvažovat, jaké výrobky může v zahraničí prodat, jaké musí mít výrobky parametry, zda může některé výrobky upravit podle přání zahraničního zákazníka, zda má volné kapacity k rozšíření výroby, zda může změnit výrobní sortiment.

C)Rozbor finanční situace Podnik musí uvážit, má-li finanční prostředky pro nutné změny, může-li získat státní podporu pro vývoz, bude-li s to dostát včas svým finančním závazkům.

Navázání obchodního vztahu (volba partnera) Jestliže je firma v situaci, že je schopná vývozní obchodní činnosti, vybere si nejdříve vhodnou zemi – teritorium, kam chce své výrobky vyvážet.

Podnik musí uskutečnit výběr trhu na základě systematických informací, které získá studiem trhů. Jsou to informace o možných odběratelích, konkurenci, dovozních předpisech, o složení a počtu obyvatelstva, o jeho kupní síle, kapacitě trhu. Tyto informace se získávají buď přímo na trhu (primární – prvotní informace), nebo studiem publikací výzkumných ústavů a jiných institucí (sekundární – druhotné informace).

Informace tohoto druhu poskytuje např. Česká obchodní a průmyslová komora, banky, specializované instituce, jako jsou výzkumné ústavy. Lze je získat v odborných časopisech, na výstavách a veletrzích a z poptávek zahraničních zákazníků.

Vhodné jsou osobní kontakty, které se navazují při zahraniční obchodní cestě. Přitom je nutné mít dobré znalosti cizího jazyka a schopnost vést obchodní jednání tak, abychom získali co nejvíce informací a uměli zákazníka získat pro svou věc.

Vývozní marketing – volba konkrétní obchodní politiky Jestliže se vývozce rozhodl, který výrobek a na který trh bude prodávat, musí přistoupit k další konkretizaci svých záměrů. Znamená to stanovit si obchodní politiku, která se týká zejména: zboží, cen, propagace.

A)Zboží Předpokladem úspěšného prodeje je především kvalitní výrobek. Velmi často musí být výrobky pro zahraniční trh zvlášť upraveny.

Děje se tak z důvodu zeměpisné polohy (např. některá lepidla se v tropech rozpouštějí), náboženských předpisů (zákaz pití alkoholu nebo požívání vepřového masa), zákonných předpisů (zákaz používání chemických konzervačních prostředků, ochrana životního prostředí), zvláštností trhů (např. do rozvojových zemí se nevyváží nejvyspělejší technika, drahé spotřební zboží apod.)

Často je vyžadováno zvláštní balení a označování zboží. Zvláštní pozornost je nutno věnovat vnějšímu obalu pro dopravu s ohledem na podnebí, dobu dopravy, dopravní prostředek apod.

Vedle vlastního výrobku a jeho užitných vlastností jsou pro uzavření úspěšného obchodu důležité i další podmínky, jež je vývozce v souvislosti s dodávkou zboží schopen nabídnout. Souhrnně je označujeme jako dodavatelský servis. Patří sem rychlé a pružné vzorování, krátké dodací lhůty, schopnost vyhovět speciálním požadavkům zákazníka.

B)Cenová politika Stanovení ceny se děje na základě poznání situace na trhu z hlediska vztahu nabídky a poptávky, musí vzít v úvahu konkurenční cenovou úroveň a sjednané platební a dodací podmínky. Na výši ceny mají vliv i přímé obchodní náklady, které jsou spojeny s dodávkou zboží, jako např. dopravné, pojistné, skladné

Dodací podmínky, kterou vývozce sjedná s dovozcem, určuje, jaké obchodní náklady budou součástí ceny, tzv. ceny obchodní parity.

C)Způsob prodeje na zahraničním trhu: Vlastní prodej, jehož předpokladem jsou odborné zkušenosti, aby podnikání bylo úspěšné. Využití služeb specializované vývozní organizace. V tomto případě nemá výrobce přímý kontakt se zahraničním trhem.

Založení vlastní výrobní firmy v zahraničí, které umožňuje intenzívní zpracování trhu. Joint venture (společné podnikání) znamená založení samostatného podniku se zahraniční účastí. Propagace Propagaci zboží na zahraničním trhu je nejvýhodnější svěřit zahraniční propagační agentuře, která zná místní podmínky. (Viz kapitola o propagaci.)

Uzavření kupní smlouvy
Prvním krokem při uzavírání kupní smlouvy je zaslání nabídky potenciálnímu zákazníkovi. Než tuto nabídku odešleme, je nutné získat o zákazníkovi určité informace. Zjišťujeme bonitu zákazníka, tj. výši základního kapitálu, platební morálku, možnost získat úvěr, obchodní pověst. Tyto informace se získají prostřednictvím banky nebo informačních kanceláří v zahraničí.

Nabídka Při sestavování nabídky pro zahraničního zákazníka je nutno dbát jak na obsahovou, tak i na formální stránku. Nabídka je většinou první písemností, kterou zákazník obdrží, proto dojem, jenž tato písemnost vyvolá, může být významný. Nabídka tedy působí jako přímý propagační prostředek, jehož účinnost si nabízející musí uvědomovat.

Každá nabídka je pro prodávajícího závazná. Někdy může být vžitými formulacemi vyjádřena i určitá nezávaznost, např. „pokud zásoba stačí“, „s výhradou meziprodeje“ apod. Nabídky mohou být doplněny i dalšími materiály, jako např. katalogy, prospekty, vzorky.

Obsah nabídky: druh a kvalita zboží, množství zboží, dodací lhůta, cena, dodací podmínky, platební podmínky, platnost nabídky. všeobecné prodejní podmínky

Dohodnutí podmínek obchodu Při uzavírání kupní smlouvy je důležité, aby se partneři dohodli na podstatných náležitostech, ke kterým patří cena, dodací a platební podmínky.

Cena je důležitou náležitostí kupní smlouvy. Její stanovení závisí na mnoha okolnostech: na situaci na trhu – jaká je úroveň cen konkurence; na druhu a jakosti zboží – vysoká úroveň a prvotřídní jakost zvyšují cenu zboží; na množství objednaného zboží – čím větší množství, tím může být cena nižší; na stavu nabídky a poptávky na trhu – čím vyšší nabídka, tím nižší cena a naopak;

na dodacích podmínkách – podle zvolených dodacích podmínek zahrnuje cena zboží více či méně přímých obchodních nákladů; na platebních podmínkách – při dohodnutí výhodných platebních podmínek pro vývozce může být stanovena nižší cena nebo sleva.

Dodací podmínky, které se vyjadřují tzv. dodací paritou, tvoří nedílnou součást každé kupní smlouvy, protože určují přesně práva a povinnosti prodávajícího i kupujícího při dodání zboží. Dodací podmínky stanoví přesně místo, kde přecházejí náklady a rizika spojená s dopravou zboží z prodávajícího na kupujícího.

Může jít o dopravné, pojistné, clo. Při dopravě vzniká riziko poškození zboží. Jednotný výklad dodacích podmínek – Incoterms – byl vydán Mezinárodní obchodní komorou v Paříži. Poslední vydání je z roku 2001, v mezinárodní praxi se mohou používat i vydání dřívější. Rok vydání je přitom nutno přesně označit. Např. Incoterms 1953, Incoterms Podmínky Incoterms jsou závazné pro oba partnery, jestliže se na nich v kupní smlouvě dohodnou.

EXW ex works ze závodu FCA free carrier vyplaceně dopravci FAS free alongside ship vyplaceně k boku lodi FOB free on board vyplaceně loď CFR cost and freight výlohy a dopravné placeny

CIF cost, insurance and freight výlohy, pojistné a dopravné placeny CPT carriage paid to dopravné placeno do CIP carriage and insurance paid to dopravné a pojištění placeno do DAF delivered at s dodáním na hranici frontier DES delivered ex ship s dodáním z lodi

DEQ delivered ex quay s dodáním z nábřeží DDU delivered duty unpaid s dodáním bez placení cla DDP delivered duty paid s dodáním clo placeno

Doložky, při kterých přicházejí náklady a rizika z prodávajícího na kupujícího ve stejném místě:

Doložka Přechod nákladů a rizik EXW v závodě, ve skladu prodávajícího FCA předání zboží dopravci v ujednaném místě FAS u boku lodi v přístavu nalodění FOB při přechodu zábradlí lodi v přístavu nalodění

Doložka Přechod nákladů a rizik DAF ujednané místo na hranici DES na palubě lodi v přístavu určení DEQ na nábřeží v přístavu určení DDU ujednané místo určení v zemi dovozu DDF v závodě kupujícího

Doložky, při kterých náklady a rizika z prodávajícího na kupujícího nepřecházejí ve stejném bodě:

Doložka Přechod nákladů Přechod rizik CFR přístav určení zábradlí lodi v přístavu nalodění CIF stejně jako u CFR, ale prodávající stejně jako u CFR nese i náklady pojištění

Doložka Přechod nákladů Přechod rizik CPT ujednané místo určení předáním zboží prvnímu dopravci CIP stejně jako u CPT, ale prodávající stejně jako u CPT nese i náklady pojištění

Doložky CFR a CIF se používají pouze pro námořní dopravu, další doložky pro ostatní druhy dopravy.

Platební podmínky jsou jednou z nejdůležitějších náležitostí kupní smlouvy. Prodávající se snaží prosadit takovou platební podmínku, která mu zaručuje, že kupující zboží převezme a zaplatí. Kupující chce mít jistotu, že prodávající splní své závazky z kupní smlouvy. Určení platební podmínky je ovlivněno zejména:

druhem zboží – u některého zboží se v mezinárodní praxi vžily určité podmínky tak, že se staly zvyklostí. Příklad: u investičních celků a strojů se platí většinou třetina ceny předem, třetina při dodání zboží a na třetinu ceny zboží je poskytnut úvěr;

situací na trhu – při nedostatku zboží vzniká trh prodávajícího, který si může určit pro sebe výhodnou platební podmínku. V opačném případě, při přebytku zboží na trhu, jsou platební podmínky prostředkem konkurenčního boje. Který prodávající nabídne lepší platební podmínku, ten může spíše získat objednávku;

vzájemnými vztahy partnerů – dlouhodobé dobré obchodní vztahy dovolují použití jednoduchých a tím i levných platebních nástrojů.

Příklad: placení hladkým bankovním převodem je z hlediska bankovních výloh levnější než placení akreditivem. Speciální způsoby placení v zahraničním obchodě jsou dokumentární inkaso a dokumentární akreditiv.

Dokumentární inkaso Při dokumentárním inkasu přikazuje prodávající své bance, aby předala dokumenty k zásilce kupujícímu proti zaplacení nebo proti akceptaci směnky, proti výměně dokladů při dodávce nebo proti vystavení bankovní záruky. Jde o tyto dokumenty:

obchodní faktury – předkládají se v několika vyhotoveních, obsahují všechny náležitosti kupní smlouvy; dopravní doklady – liší se podle druhu použité dopravy. Jsou to nákladní listy – železniční, silniční, letecké, říční;poštovní průvodka; konosament – u námořní dopravy;

pojistka – vyhotovuje ji pojišťovna na základě uzavřené pojistné smlouvy. Kryje dopravní rizika; ostatní doklady – potvrzení o původu zboží, balicí list, vážní list, osvědčení kvality zboží apod.

Průběh placení Tohoto způsobu placení se zúčastní čtyři subjekty: vývozce, banka vývozce, banka inkasní = banka dovozce, dovozce.

Formy inkasa Forma Zkratka Vysvětlení Dokumenty proti placení D/P – documents against payment Banka předá doklady dovozci proti placení. Dokumenty proti akceptaci D/A – documents against acceptance Banka předá doklady dovozci proti akceptaci směnky.

Dovozce 1. zboží Vývozce 4. doklady 5. akcept 2. doklady 7. placení 6. převod Inkasní banka Banka vývozce 3. dokumenty

Vývozce odešle zásilku (1) a příslušné doklady (2) předá své bance s inkasním příkazem; banka vývozce předá doklady inkasní bance (3);

inkasní banka uvědomí dovozce, že obdržela doklady a může je dovozci předat. Při D/P dovozce zaplatí bance (5) a obdrží doklady ke zboží (4). Při D/A dovozce akceptuje směnku (5) a obdrží doklady (4); inkasní banka převede úhradu (6) bance vývozce, která ji připíše ve prospěch jeho účtu (7), případně předá akceptovanou směnku.

Dokumentární akreditiv Dokumentární akreditiv – letter of credit – L/C zajišťuje vývozci zaplacení zboží, pokud vývozce splní podmínky stanovené kupujícím v akreditivu a předloží včas požadované dokumenty. Dovozci dává jistotu, že zboží nebude zaplaceno, dokud nebudou splněny podmínky akreditivu.

Při tomto způsobu placení jsou čtyři účastníci: dovozce – příkazce, banka otvírající akreditiv – banka dovozce, banka avizující akreditiv – banka vývozce, vývozce – beneficient.

Dovozce 1. V kupní smlouvě L/C Vývozce 4. Avízo nebo potvrzení L/C 2. Příkaz k otevření L/C Banka otevírající Banka avizující 3. Oznámení otevření L/C

Průběh placení sestává ze dvou částí: otevření akreditivu, čerpání akreditivu. V kupní smlouvě je dohodnuta platební podmínky L/C (1). Dovozce dá své bance příkaz k otevření akreditivu (2). Podmínky akreditivu musí obsahovat důležité body kupní smlouvy

Podmínky akreditivu : jméno vývozce, označení zboží, dodací podmínky, požadované doklady, druh akreditivu, platnost akreditivu, hodnotu akreditivu, číslo akreditivu.

Banka prověří příkaz a po zjištění, že má příkazce příslušné krytí na svém účtě, otevře akreditiv - Otevírající banka oznámí otevření L/C bance avizující (3). - Akreditiv je avizován vývozci (4). - vývozce odešle zboží a shromáždí příslušné doklady (5).

- Vývozce předá doklady avizující bance (6). Banka zkontroluje, zda všechny doklady souhlasí s akreditivními podmínkami (např. zda jsou doklady úplné, zda název zboží uvedený na faktuře souhlasí s tím, co je uvedeno v akreditivu). - Odpovídají-li doklady podmínkám akreditivu,jsou bankou proplaceny (7).

- Avizující banka pošle doklady otevírající bance se žádostí o převedení částky akreditivu, otevírající banka znovu zkontroluje doklady (8) a v kladném případě převede částku akreditivu bance avizující (9). Otevírající banka předá doklady dovozci a zatíží jeho konto příslušnou částkou (10).

5. Odeslání zboží Dovozce Vývozce 10. Doklady a placení 6. doklady 7. placení 9. převod Banka inkasní Banka otevírající 8. doklady

Druhy akreditivů: akreditiv odvolatelný a neodvolatelný, akreditiv potvrzený a nepotvrzený, akreditiv krytý a nekrytý, akreditiv s odloženým placením.

Neodvolatelný akreditiv (Irrevocable L/C) může být změněn nebo zrušen jen se souhlasem všech zúčastněných. Musí být vždy výslovně označen jako neodvolatelný. Nepotvrzený (avizovaný) akreditiv – akreditivní závazek vůči pověřenému (beneficientovi) nese banka dovozce. Banka vývozce beneficientovi akreditiv pouze avizuje, ale neručí za něj (tzn., že nepřebírá vůči vývozci žádné závazky).

Potvrzený akreditiv – banka prodávajícího přijímá závazky banky dovozce; jsou tedy obě banky vůči dovozci stejně zavázány. Krytý akreditiv – částka akreditivu je ihned po jeho otevření převedena bance vývozce.

Nekrytý akreditiv – příslušná částka je převedena bance až po jejím proplacení vývozcem. Akreditiv s odloženým placením – částka akreditivu je beneficientovi proplacena až za určitou dobu po předložení dokladů (např. 60 dní po datu předložení požadovaných dokladů).

Rizika v zahraničním obchodě Se zahraničněobchodní činností je spojeno mnoho rizik, která mohou ohrozit dobrý výsledek tohoto podnikání. Je proto v zájmu každého vývozce, aby takovým rizikům zabránil, zmenšil je nebo je přesunul na jinou organizaci (např. na pojišťovnu).

Rizika: Popis: Hospodářská – tržní ekonomika Nedobrý odhad situace na trhu, nevhodný sortiment zboží, špatná kvalita. Dopravní rizika Zboží je poškozeno při přepravě ev. dodáno pozdě

Rizika: Popis: Riziko nepřevzetí zboží Dovozce odmítne zboží převzít a zaplatit. Riziko neplacení Dovozce nechce nebo nemůže zaplatit, případně platí se zpožděním. Politická Vznikají na základě obchodně politických opatření státu nebo politických událostí.

Mnohá rizika lze změnit nebo dokonce odstranit zlepšením vlastní obchodní politiky. Mohou to být tyto cesty: volba jistějších platebních podmínek, průběžné zjišťování a ověřování bonity kupujícího, pojištění rizik u pojišťovny.

V zemích s tržním hospodářstvím existují ještě další možnosti odvrácení rizik od vývozce. Jsou to různé státní podpory a záruky. Stát například podporuje vývozy tím, že přejímá na sebe některá hospodářská i politická rizika, která nelze běžně pojistit u pojišťovny.

V ČR byly zřízeny tyto společnosti pro podporu a usnadnění exportu: EGAP a. s. (Exportní garanční a pojišťovací společnost) – kryje rizika zahraničního obchodu u vybraných exportních úvěrů poskytuje státní garanci v ostatních případech vystupuje jako komerční instituce.

ČEB a. s. (Česká exportní banka) – poskytuje financování vývozních úvěrů a finanční služby s vývozem související za podmínek zvýhodněných oproti tržním (zejména z hlediska doby splatnosti závazků a výše úrokových sazeb.

Financování vývozu Financování vývozu v širším slova smyslu začíná již výrobou vývozního zboží, pokračuje přes jeho dopravu ke kupujícímu až po zaplacení. V užším slova smyslu jde o zajištění peněžních prostředků na vlastní vývozní operaci.

Z tohoto hlediska je velmi důležité, aby se kupující dohodl v kupní smlouvě o vhodné platební podmínce, což je v tomto případě buď platba předem (prodávající dostane zaplaceno před dodáním zboží), nebo dokumentární akreditiv, případně dokumentární inkaso (placení při dodání zboží).

Konkurence na zahraničních trzích je dnes taková, že vývozce, aby získal zakázku, je nucen prodat své zboží dovozci na úvěr. Nemá-li vývozce dostatek vlastního kapitálu, musí hledat možnosti, jak jej získat. Nejčastěji použije bankovní úvěr. Jinou možnou formou je faktoring, který vývozci kromě zajištění pohledávky umožňuje i rychlou návratnost.

Jeho podstatou je odprodej pohledávky v určité době před její splatností faktoringové společnosti za sjednanou, poměrně nízkou úplatu. . Tím na faktoringovou společnost přechází riziko platební neschopnosti nebo platební nevůle dlužníka. Tohoto způsobu zajišťování plateb nebo také úhrady pohledávek v době jejich splatnosti používají hlavně menší a střední firmy.

Určitou obdobou je i financování velkých investičních obchodů formou forfaitingu. Obě uvedené možnosti jsou našimi organizacemi zahraničního obchodu využívány.

V některých zemích podporuje stát vývozce tím, že jim zajišťuje poskytnutí úvěrů s výhodnou úrokovou sazbou. Banky, které takové úvěry poskytují, jsou refinancovány ze státního vývozního fondu.

Potvrzení objednávky Najde-li nabídka kladnou odezvu, zašle kupující prodávajícímu objednávku. Přijetí objednávky oznámí prodávající potvrzením objednávky nebo zasláním proforma faktury. Proforma fakturu požaduje zejména ten kupující, který ji potřebuje pro získání dovozního povolení (dovozní licence).

Další formou uzavření kupní smlouvy je: uzávěrková nóta (uzávěrkový list), která se vyskytuje při obchodech s burzovním zbožím. Je to předtištěný formulář, kde se doplňují hlavní body kupní smlouvy; kontrakt, který se používá většinou u rozsáhlejších obchodů. Bývá doplněn i technickou dokumentací.

Plnění kupní smlouvy Kupní smlouvou se vývozce zavazuje podle dohodnutých podmínek dodat dovozci zboží. Dovozce je povinen zboží převzít a zaplatit. Pro vývozce z toho vyplývá řada povinností spojených s předáním zboží a se zajištěním jeho zaplacení.

Plnění kupní smlouvy Povinnosti souvisejí: s dodáním zboží:
zboží řádně zabalit s ohledem na druh dopravy, uzavřít dopravní pojištění, předat zboží dopravci, obstarat proclení zboží, obstarat balicí list, vážní list;

Plnění kupní smlouvy s placením vyhotovit obchodní faktury,
shromáždit všechny potřebné doklady, předat doklady k proplacení.

Dovozní (importní) obchody
To, co je pro tuzemského vývozce exportním obchodním případem, představuje pro zahraničního importéra dovozní obchodní případ, a opačně. Každá dovozní obchodní operace je proto zároveň pro druhou stranu vývozní operací.

Z toho tedy vyplývá, že průběh dovozního případu se obchodně odvíjí jako vývoz. Proto také u dovozců je nutno počítat s tím, že pro jejich úspěšnou realizaci je nutno mít velké množství odborných znalostí a zkušeností.

Dovozní obchod má tyto fáze: příprava dovozního obchodu: importní marketing, volba obchodního partnera; uzavření kupní smlouvy: poptávka, objednávka, financování dovozu; plnění kupní smlouvy: převzetí zboží, placení.

Příprava dovozního obchodu
Importní marketing (rozbor trhu) Jestliže podnikatel po rozboru situace na tuzemském trhu zjistí, že určité zboží chybí nebo jeho sortiment je nedostatečný, rozhodne se toto zboží dovézt ze zahraničí.

Zvláště výhodné to bude tehdy, zjistí-li, že dovoz může uskutečnit s menšími náklady, než by stála výroba v tuzemsku. Může se přitom rozhodnout pro dovoz přímý nebo nepřímý, tj. provedený přes specializovanou dovozní organizaci.

Volba obchodního partnera Dříve než začneme s dovozem, musíme tak jako při vývozu získat informace nutné pro úspěšné dovozní obchodní spojení, tj. vyhledání obchodního partnera. Lze k tomu využít některé z těchto možností:

inzerát v zahraničním odborném tisku, veletrhy, výstavy, obchodní oddělení při čs. zastupitelském úřadu v zahraničí, pomoc obchodních přátel nebo jiných institucí.

Poptávka Je obvykle první písemností při dovozech. Obsah poptávky je obdobný jako obsah kupní smlouvy: popis požadovaného zboží, určení jeho kvality, dodací lhůta,

množství zboží, požadavky na jeho balení apod. platební a dodací podmínky. Kupující v poptávce obvykle požaduje zaslání vzorků, prospektů, technických výkresů apod. prodávající reaguje na poptávku nabídkou.

Objednávka Je-li kontakt mezi prodávajícím a kupujícím již dlouhodobý, bývá objednávka prvním dokladem, na jehož základě je uzavírána kupní smlouva. Při prvním kontraktu navazuje na vyžádanou nabídku.

Objednávka musí obsahovat všechny náležitosti kupní smlouvy tak, jak byly uvedeny u vývozního obchodního případu. Závazným potvrzením objednávky ze strany prodávajícího vzniká kupní smlouva.

Financování dovozu Financování dovozu většinou zahrnuje dobu od zaplacení zboží vývozci až po získání finančních prostředků jeho prodejem v tuzemsku. Pro financování dovozu většinou žádný stát neposkytuje dovozcům státní podporu. Proto může dovozce, pokud nemá dostatečné vlastní prostředky, použít:

Financování dovozu : dodavatelský úvěr, bankovní úvěr, leasing (forma pronájmu výrobků dlouhodobé spotřeby).

Plnění kupní smlouvy Povinností kupujícího, která pro něj vyplývá z kupní smlouvy, je zboží převzít a zaplatit. Míto převzetí zboží je dáno dohodnutými dodacími podmínkami, jež jsou uvedeny v objednávce (kupní smlouvě). Z nich také vyplývá pro kupujícího povinnost obstarat dovozní povolení (pokud je v zemi dovozu nutné) a zařídit proclení včetně zaplacení dovozního cla.

Plnění kupní smlouvy Při přejímce zboží musí dovozce zboží zkontrolovat a v případě, že je zásilka poškozena, musí nechat dopravcem (nebo podle okolností jinou osobou) potvrdit zjištěné závady na zboží, aby mohl u pojišťovny uplatnit náhradu za vzniklou škodu.

Plnění kupní smlouvy Placení
Platby v zahraničním obchodě zpravidla bezhotovostní formou prostřednictvím bank. Průběh placení dokumentárním inkasem i akreditivem byl probrán u vývozního případu.

Zahraniční obchod Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Zahraniční obchod Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Zahraniční obchod Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Zahraniční obchod Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Zahraniční obchod Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář