3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci

Prezentace na téma: "3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci"— Transkript prezentace:

1 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
ÚSTAVNÍ PRÁVO 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci Mgr. Petr Čechák

2 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
vláda lidu, lidem a pro lid Otázka, kdo je lid? – pojem demokracie prochází vývojem Přechod suverenity z monarchy na lid (legitimizující úloha demokracie) Dvě možné koncepce a) neomezená moc lidu (většiny) b) princip většiny při ochraně práv menšin Demokratický právní stát nutnost limitace výkonu moci (dělba moci a lidská práva) Mgr. Petr Čechák, ::

3 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
Přímá a zastupitelská demokracie dnes většinou kombinace obou modelů 1) Zastupitelská (reprezentativní) demokracie výkon moci a rozhodování provádí zvláštní orgány generované volbou - legitimizační řetězec Primární a sekundární prameny práva Podstatné znaky demokratického (právního) státu suverenita lidu a svobodné volby princip vlády na čas princip většiny a princip ochrany menšin záruky základních práv a limitace (dělba) moci Mgr. Petr Čechák, ::

4 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
Volební právo – představuje státem garantovanou možnost se za splnění stanovených podmínek (např. dosažení věku) podílet na formování orgánů veřejné moci Aktivní a pasivní volební právo Principy volebního práva a) všeobecné census věku, pohlaví, náboženství, vzdělání, majetku b) rovné – stejné podmínky účasti a stejná váha hlasu c) svobodné (v některých státech naopak povinná účast) d) přímé versus nepřímé (prostřednictvím volitelů) e) tajné versus veřejné hlasování Mgr. Petr Čechák, ::

5 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
Volební systémy způsob, jakým jsou přidělovány kandidátům mandáty Volební listiny a) přísně vázané b) vázané c) volné d) systém jednojmenného přenosného hlasování 1) Většinový volební systém typicky jednomandátové volební obvody systém relativní, absolutní nebo kvalifikované většiny systém jedno-, dvou- či vícekolový systém alternativního hlasování Mgr. Petr Čechák, ::

6 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
2) Poměrný volební systém Při použití volebního čísla - počet platných hlasů se dělí počtem mandátů - nutnost druhého kola přepočítávání hlasů (důvodem velké zbytky nerozdělených mandátů) b) Při použití volebního dělitele - počet odevzdaných hlasů se dělí postupnou řadou čísel (např. d´ Hondtův systém – řada 1, 2, 3, 4, …) 3) Kombinované volební systémy Mgr. Petr Čechák, ::

7 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
Formy přímé demokracie dnes většinou jako doplněk zastupitelské demokracie tzv. polopřímá či plebiscitní demokracie Referendum fakultativní versus obligatorní doporučující versus závazné potvrzující versus odmítající Plebiscit Lidová iniciativa Recall (odvolání) Petice Mgr. Petr Čechák, ::

8 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
prostředek limitace moci – ochrana před suspendováním demokracie vůlí většiny (slouží i ochraně menšin) nutnost garancí svobody Tripartice mocí ve státě moc soudní (zejména ústavní soud) jako hlídač ochrana lidských práv a právního státu nezměnitelná ustanovení ústav (čl. 9 odst. 2 Ústavy ČR) Volební soudnictví Autoritativní a totalitní režimy naopak dělbu mocí odmítají (místo toho pouze tzv. dělba práce) Mgr. Petr Čechák, ::

9 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
Prezidentský systém - prezident má samostatnou legitimitu odvozenou od voleb - prezident je neodpovědný vůči parlamentu - prezident sestavuje vládu jako svůj sbor poradců - vláda nepotřebuje důvěru parlamentu ale prezidenta - prezident má zákonodárnou iniciativu a právo veta - prezident nemůže rozpustit parlament Parlamentní systém - vláda je závislá na důvěře parlamentu (to umožňuje kompatibilitu funkcí) - podoba vlády odráží rozložení sil v parlamentu - vláda vázána pouze zákony - ne usneseními parlamentu - prezident může rozpustit parlament Mgr. Petr Čechák, ::

10 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
Poloprezidentský systém (Francie – 5. republika) - přímo volený prezident - prezident jmenuje vládu a v určitých směrech ji řídí - prezident má právo rozpustit parlament Kancléřský systém (Německo) - kancléř volen Spolkovým sněmem - na jeho návrh prezident jmenuje či odvolává členy vlády - kancléř určuje základní směry politiky - konstruktivní vyslovení nedůvěry vládě Direktoriální systém (systém jednoty moci – Švýcarsko) - parlament volí vládu i prezidenta – odpovědnost - vláda je výkonný orgán parlamentu - neodvolatelná Mgr. Petr Čechák, ::

11 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
Unitární stát - jediná nedílná státní suverenita - jednotný právní řád - hierarchické uspořádání orgánů státní moci - jediné státní občanství - nevylučuje existenci autonomních oblastí Regionální autonomie - suverenitu má pouze stát jako celek - zvláštní právní status schválený parlamentem - vlastní soustava orgánů (i zákonodárných) - tzv. regionální zákony Mgr. Petr Čechák, ::

12 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
Sdružování států historicky unie reálná versus unie personální konfederace a federace versus aliance hybridní typy sdružování (Společenství národů) Konfederace - sdružení států založené na smlouvě mezi nimi - členské státy v plné míře suverénní - některé stálé funkce a orgány (liší se od aliance) - jednání konfederace směřuje primárně navenek - konfederační moc se projevuje jen mezi členskými státy - zákonodárná moc svěřena jen členským státům - neexistuje státní občanství konfederace - princip jednomyslnosti a právo secese Mgr. Petr Čechák, ::

13 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
Federace - základním dokumentem je federální ústava - teorie „nadstátu“ versus teorie ústavní smlouvy - princip věrnosti federativnímu svazku - existuje dvojí právo (přímá vynutitelnost práva federace) - dvojí občanství (otázka priority) - zásada rovnosti všech občanů - zásada svobodného pohybu, volnost usazovat se - rovnost či alespoň reprezentativnost při obsazování funkcí - bikameralismus (princip reprezentace) - zákaz majorizace (zákaz přehlasování) - nemusí být vždy - členské státy mají kompletní soustavu nejvyšších orgánů Mgr. Petr Čechák, ::

14 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
- spolkový stát zastupuje federaci navenek - federální ústava – stanoví kompetenci kompetencí - priorita federálního práva před právem čl. státu - obsah ústav čl. států musí být v souladu s feder. právem - princip subsidiarity - výslovný výčet zákonodárných kompetencí federace Mgr. Petr Čechák, ::

15 3. Demokracie, horizontální a vertikální dělba moci
Konstitucionalismus vláda lidu prostřednictvím ústavy Ústava základní zákon(y), jemuž (jimž) přísluší nadřazené postavení v rámci právního řádu a vrcholná společenská důležitost (určuje „pravidla hry“ fungování státu) „frame of government“a garance lidských práv (ústava určuje rámec možnosti výkonu veřejné moci) představuje přímo aplikovatelný pramen práva v právním státě nutnost systému kontroly ústavnosti (abstraktní i konkrétní kontrola ústavním soudem) Mgr. Petr Čechák, ::