Seminář pro členy zastupitelstev obcí

Seminář pro členy zastupitelstev obcí

Krajský úřad Jihočeského kraje Mgr. Markéta Procházková
leden 2019 JUDr. Lukáš Glaser Mgr. František Malý Mgr. Markéta Procházková

Program Úvod Systém veřejné správy v ČR Přestávka Závazkové vztahy
Veřejné finance a jejich kontrola, veřejné zakázky, střet zájmů Úředník a správní řízení Diskuze a závěr

Systém veřejné správy v ČR

Veřejná správa Veřejná správa= správa veřejných záležitostí ve veřejném zájmu Veřejná správa se dále dělí na státní správu a samosprávu Státní správa- ta část veřejné správy, kterou vykonává přímo stát (Úřad práce, ČSSZ, ministerstva, SÚJB, ČSÚ, …), anebo je její výkon přenesen na subjekty od státu odlišné (přenesená působnost obcí a krajů) -> přenesená působnost obcí Samospráva- vzniká sebeomezením státu v některých oblastech; člení se na samosprávu územní (obce, kraje), profesní (ČAK, ČLK, …) a ostatní (VŠ) -> samostatná působnost obcí

Územní samospráva v ČR Územní samosprávu v ČR vykonávají obce jako územně samosprávné celky a kraje jako vyšší územně samosprávné celky. ÚSC jsou veřejnoprávními korporacemi, kdy: jsou samostatnými právnickými osobami, mají způsobilost k právním úkonům, mají svůj majetek, příjmy a výdaje, mohou se samostatně rozhodovat. ÚSC vykonávají své právo na samosprávu (samostatná působnost), a vedle toho vykonávají státní správu, která je na ně přenesena (výkon přenesené působnosti) => spojený model výkonu veřejné správy. Související problém- systémová podjatost. Samospráva nesmí zasahovat do výkonu státní správy.

Dělení obcí Obec- nejzákladnější pojem
Městys- historický pojem (jen ty obce, které jej měly v historii), pojí se s právem pořádat trhy Město- obec, která má nejméně obyvatel, anebo obdržela titul město někdy v historii (Přebuz – 69 obyvatel) Statutární město- krajská města a města, která jsou zákonem označena jako města statutární; v čele je primátor a mohou se dále dělit na městské obvody nebo městské části Hlavní město Praha- zvláštní postavení (někdy město, někdy kraj); zákon o hlavním městě Praze, dělení na městské části je ze zákona

Dělení obcí dle výkonu státní správy
Obce se mohou dělit z hlediska množství výkonu státní správy na: Obce I. typu- vykonávají státní správu v rozsahu určeném zákony pouze pro své katastrální území (evidence obyvatel, povolování kácení dřevin rostoucích mimo les, některé přestupky není-li VPS) Obce II. typu (pověřený obecní úřad)- vykonávají státní správu obcí I. stupně pro své kat. území a státní správu svěřenou obcím II. typu pro určený obvod zahrnují několik obcí I. stupně (volby, stavební úřad, matrika, některé oblasti ochrany životního prostředí) Obce III. typu (obce s rozšířenou působností)- vykonávají státní správu obcí I. stupně pro své kat. území, st. správu obce II. stupně pro určený obvod a státní správu svěřenou obcím III. stupně pro určený obvod, který je širší než obvod obcí II. stupně (OP, ŘP, CD, OSPOD, ochrana ŽP, doprava, přestupky) Obce se stavební úřadem- vykonávají působnost stavebního úřadu pro určený obvod (nesystémovost je dána výjimkami z reforem) Obce s matričním úřadem- vykonávají působnost matričního úřadu pro určený obvod (nesystémovost je dána výjimkami z reforem)

Občané obce Personální základ obcí tvoří občané obce, tj. ti, kteří jsou v obci zapsáni k trvalému pobytu. Občané obce starší 18 let mohou dále: volit a být voleni v komunálních volbách, hlasovat v místním referendu, vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva, nahlížet do zápisů z jednání zastupitelstva a rozpočtu obce, požadovat projednání určité věci (kvalifikované podání), podávat návrhy, žádosti, připomínky. Právo vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva a podávat návrhy, žádosti a připomínky má i osoba starší 18 let, která v dané obci vlastní nemovitost.

Samostatná působnost obce
Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, není-li věc svěřena krajům, anebo nejde-li o výkon státní správy. Obec také pečuje o uspokojování potřeb občanů a všestranný rozvoj obce. Jde o nakládání s majetkem (nákup, pronájem a prodej movitého i nemovitého majetku, poskytování darů či dotací), péče o místní komunikace, veřejné osvětlení, ochranu zdraví, kulturní a vzdělávací činnost, dopravní spojení, ochranu veřejného pořádku (možnost zřídit obecní policii). Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby- příspěvkové organizace a obchodní společnosti (školy, kulturní centra, technické služby, dopravní podnik, teplárny, polikliniky, lesy a rybníky, správa domů a bytů)

Přenesená působnost obce
Obec plní za stát ty úkoly, které na ni stát přenesl prostřednictvím zákona. Na výkon státní správy dostávají obce příspěvek (jeho výše se odvíjí od počtu obyvatel a množství vykonávaných úkolů). Zákon stanovuje, že daná agenda je výkonem přenesené působnosti (či státní moci), a který obecní úřad ji vykonává (I., II. či III. stupně). Např. stavební úřad, matrika, doklady (OP, ŘP, CD), přestupky, ochrana životního prostředí, silniční správní úřad, OSPOD, památková péče, živnostenský úřad, sociální oblast, volby, atd.

Orgány obce Obec tvoří soustava orgánů, kdy každý orgán má ze zákona stanoveny příslušné úkoly. Zastupitelstvo obce- nejvyšší orgán obce, přímo volený občany, rozhoduje v důležitých věcech v oblasti samostatné působnosti obcí Rada obce- výkonný orgán, volena zastupitelstvem obce, skládá se ze starosty, místostarosty(ů) a členů rady, rozhoduje ve věcech stanovených zákonem Starosta obce- zastupuje obec navenek (první mezi rovnými), rozhoduje ve věcech, k nimž má pověření, někdy působí jako příslušný orgán (krizové řízení, volby), spolu s místostarostou je součástí obecního úřadu Obecní úřad- působí jako servisní a administrativní podpora samosprávy, vykonává přenesenou působnost Tajemník úřadu- odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu, spojka mezi samosprávou a zaměstnanci úřadu, někdy je samostatným orgánem (krizové řízení)

Zastupitelstvo obce Usnesení zastupitelstva obce jsou přijímána výlučně na veřejném zasedání, přičemž pro přijetí musí pro návrh usnesení hlasovat nejméně polovina ze všech zastupitelů. Zastupitelstvo je usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Zastupitelstvo se schází nejméně 1x za 3 měsíce, kdy jeho zasedání svolává starosta, a to nejméně 7 dní předem. Zasedání se koná tehdy, požádá-li o to nejméně 1/3 členů zastupitelstva. Ze zasedání je nutné pořídit zápis, a to do 10 dnů ode dne jeho konání. Proti zápisu může zastupitel podat námitky, a to nejpozději na následujícím zasedání zastupitelstva. O námitce rozhoduje zastupitelstvo. Poklesne-li počet členů zastupitelstva pod polovinu nebo pod 5, konají se nové volby.

Práva zastupitele obce
Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání, b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů, c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů. Zastupitel má právo na poskytnutí informací v samostatné působnosti obce v plném rozsahu (tj. včetně osobních údajů, obchodního tajemství, autorských práva, apod.), kdy následně přebírá odpovědnost za dodržování příslušných povinností (např. aby nepoškodil obec tím, že zveřejní obchodní tajemství).

Odměňování členů zastupitelstev obcí
Zákon o obcích a nařízení vlády č. 318/2017 Sb. Rozhodování náleží do vyhrazené působnosti ZO. Zákon o obcích rozlišuje kategorie neuvolněných členů ZO (nárok na odměnu se odvíjí od rozhodnutí ZO) a uvolněných členů ZO (nárok se odvíjí přímo ze zákona). Zákon o obcích stanoví 11 velikostních kategorií obcí závazných i pro konstrukci prováděcího nařízení vlády. Konkrétní výše odměn za měsíc pro uvolněné členy ZO a maximálních odměn pro neuvolněné členy ZO jsou stanoveny v příloze nařízení vlády, a to vždy konkrétní výslednou částkou. Pro zařazení obce do příslušné velikostní kategorie z hlediska odměňování členů ZO je rozhodující počet obyvatel obce (vč. cizinců), kteří byli hlášeni v obci k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku v roce voleb, a to po celé funkční období jednoho zastupitelstva. Při výkonu více funkcí, stejně jako dosud, členům ZO náleží jedna odměna, a to za funkci, za kterou náleží odměna nejvyšší. Uvolněným starostům, místostarostům a členům rady v obcích typu III., II. nebo jen s matričním či stavebním úřadem se odměna v souvislosti s výkonem státní správy už dále nezvyšuje.

Od 1. ledna 2018 náleží neuvolněnému starostovi měsíční odměna automaticky v minimální zákonem stanovené výši (ve výši 0,3násobku měsíční odměny, která by v dané obci náležela uvolněnému starostovi) ZO může rozhodnout o navýšení měsíční odměny pro neuvolněného starostu až do výše maximální částky uvedené v nařízení vlády č. 318/2017 Sb. (tj. až do výše 0,6násobku měsíční odměny, která by v dané obci náležela uvolněnému starostovi). Stanovovat odměny za měsíc neuvolněným členům ZO je vyhrazeno ZO. V usnesení ZO stanoví výši odměn za měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým členům uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů, jejichž jsou členy. Odměny nelze stanovit se zpětnou platností a související usnesení pozbývá platnosti uplynutím volebního období zastupitelstva, které odměnu stanovilo. Odměna nenáleží členovi ZO v případě dlouhodobé absence (MD, RD, OČR, karanténa), v takovém případě u náleží 60% jedné třicetiny odměny od 4. do 14. dne.

Pokud neuvolněný člen ZO vykonává souběžně více funkcí, lze mu poskytovat od 1. ledna 2018 souhrnnou odměnu, avšak maximálně jen za 3 souběžně vykonávané funkce, a to za: člena rady, předsedy výboru, komise nebo zvláštního orgánu, člena výboru, komise nebo zvláštního orgánu. Jiné funkce (starosta, místostarosta, řadový člen zastupitelstva) do souhrnu nelze zahrnout. Nelze tedy již sčítat odměny za výkon funkce „řadového“ člena zastupitelstva s jakoukoli další funkcí (všechny částky odměn v příloze nařízení vlády už s tím počítají). Stejně tak nelze sčítat odměnu za výkon funkce starosty či místostarosty s jakoukoli jinou. Členovi ZO je možné poskytnout mimořádnou odměnu – za splnění mimořádných nebo zvlášť významných úkolů, a v souhrnu za rok v zákonem omezené výši. Pro projednání a schválení odměn zákon stanovuje speciální procedurální podmínky (max. dvojnásobek standardní odměny). Zákon zavádí jednotnou úpravu odchodného a podmínky nároku, resp. výplaty odchodného pro případ zániku mandátu, odvolání z funkce či vzdání se funkce v průběhu volebního období i po volbách. Vždy pro stejnou dotčenou skupinu (neuvolněný starosta a místostarosta a všichni uvolnění) v maximální výši až 1 + až 3 dosavadní měsíční odměny dle počtu celých let ve funkci. Odchodné při odvolání/vzdání se funkce lze proplatit ve funkčním období jen jednou.

Nárok na dovolenou je ve výši 5 týdnů za kalendářní rok, ale jen 25 dní bude možné čerpat v pondělí až pátek. V průběhu funkčního období bude možné nárok na dovolenou jen čerpat. Proplatit nevyčerpanou dovolenou bude možné výlučně jen v návaznosti na ukončení výkonu uvolněné funkce v rozsahu zbývající dovolené v roce ukončení funkce. Zákon obsahuje taxativní výčet dalších možných plnění, která lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu obce členům zastupitelstva poskytnout, a to za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům obce: Pro uvolněné i neuvolněné: příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku, jde-li o oddávající nebo členy zastupitelstva obce zastupující obec na veřejných občanských obřadech, příspěvek na podporu vzdělávání v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, odměnu při významném životním výročí, příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva obce.

Pouze pro uvolněné: příspěvek na stravování, příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění, příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit a příspěvek na rekreaci.

Zastupitelstvo obce- § 84 odst. 2 OZř
Zastupitelstvu obce je vyhrazeno a) schvalovat program rozvoje obce, b) schvalovat rozpočet obce, závěrečný účet obce a účetní závěrku obce sestavenou k rozvahovému dni, c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce, d) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny, e) rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách, f) delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, g) navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li rada obce ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 102 odst. 2 písm. c), h) vydávat obecně závazné vyhlášky obce, i) rozhodovat o vyhlášení místního referenda, j) navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí, k) určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni, l) zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce, m) volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce,

Zastupitelstvo obce- § 84 odst. 2 OZř
n) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce, o) stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 71 odst. 3, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 76, o plněních pro členy zastupitelstva obce podle § 80 a o poskytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou uvolněným členům zastupitelstva obce podle § 81a odst. 6, p) vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi obcí a členem zastupitelstva obce, q) zřizovat a zrušovat obecní policii, r) rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce, s) rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství, t) udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce, u) stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce, v) rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů obce, x) rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k majetku, s nímž hospodaří veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis, y) plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.

Zastupitelstvo obce- § 85 OZř
a) nabytí a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce, b) poskytování věcných darů v hodnotě nad Kč a peněžitých darů ve výši nad Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, c) poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, d) uzavření smlouvy o společnosti a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o společnosti, jejíž je obec společníkem, e) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob, f) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než Kč, g) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než Kč, h) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců, i) postoupení pohledávky vyšší než Kč, j) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti, k) zastavení nemovitých věcí, l) vydání komunálních dluhopisů, m) nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce, n) zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo obce zcela nebo zčásti svěřit radě obce nebo starostovi.

Rada obce Rada obce je výkonným orgánem v oblasti samostatné působnosti. V oblasti přenesené působnosti může rozhodovat tehdy, pokud tak stanoví zákon. Radu tvoří starosta, místostarosta a členové rady. Počet členů rady je nejméně 5, nejvýše 11, přičemž počet členů rady nesmí přesáhnout 1/3 počtu členů zastupitelstva obce => rada se volí jen v obcích, které mají nejméně 15 členů zastupitelstva obce. Není-li rada volena, vykonává její pravomoci starosta obce (pokud zákon nestanoví jinak). Rada se schází dle potřeby, usnesení přijímá na neveřejných schůzích. Z jednání se pořizuje zápis.

Rada obce- pravomoci (2) Radě obce je vyhrazeno
a) zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, b) plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2), c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, d) vydávat nařízení obce, e) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce, f) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2), g) na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem, h) zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce (dále jen "komise"), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy, i) kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce, j) stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, k) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi, l) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností, m) schvalovat organizační řád obecního úřadu, n) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem, o) schvalovat účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.

Přenesení pravomocí rady na zastupitelstvo
Pravomoci, které vykonává zastupitelstvo v případě, že rada obce není volena. § 102 odst. 2 OZř: c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, d) vydávat nařízení obce, f) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2), j) stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, l) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,

Rada obce § 102 odst. 3 OZř Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo; rada obce může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu; rada obce může svěřit obecní policii zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností obecní policie. Jde o tzv. zbytkovou působnost (nevyhrazenou pravomoc), kdy rada obce přijímá rozhodnutí o věcech, které nejsou v zákoně uvedeny, přičemž zastupitelstvo si může rozhodování o těchto věcech převzít do své působnosti. Jde např. o uzavírání nájemních a pachtovních smluv, nakládání s movitým majetkem (nákup vybavení), ale i smlouvy o dílo aj.

Zvláštní orgány Zastupitelstvo může zřídit kontrolní a iniciativní orgány- výbory. Vždy musí být zřízen kontrolní a finanční výbor. Výbory podléhají a jsou odpovědné zastupitelstvu obce, které rozhoduje, jak naloží se zjištěnými závěry. Předsedou výboru musí být člen zastupitelstva obce; členem může být kdokoli (i osoba nežijící v dané obci). Rada může zřídit poradní a iniciativní orgány- komise. Předsedou komise může být kdokoli, v případě, že komise je pověřena výkonem přenesené působnosti, musí její předseda disponovat patřičnou kvalifikací. Komise rady nemůže vykonávat funkci komise pro projednávání přestupků. Právní úprava se vždy řídí tím, kdo daný orgán zřídil. Pokud si zastupitelstvo obce zřídí kulturní komisi, užijí se ustanovení o výborech, neboť jde o orgán zastupitelstva.

Starosta obce Zastupuje obec navenek. „První mezi rovnými“
Je volen a odvoláván členy zastupitelstva obce. Jmenuje a odvolává tajemníka úřadu (je-li funkce zřízena), vždy pouze se souhlasem ředitele krajského úřadu. Svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce. V době jeho nepřítomnosti je zastupován místostarostou obce. Spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce (nemá právo veta, právní předpis nabývá účinnosti i bez jeho podpisu).

Pravomoci starosty (4) Starosta
a) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok (§ 42), b) plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu; vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li zřízena rada obce, c) může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech, d) může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, e) odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce, f) zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, g) rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, h) plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony, i) plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu.

Obecní úřad Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta, tajemník a zaměstnanci obce zařazeni do obecního úřadu. Úřad se může vnitřně členit na odbory a oddělení, avšak stále jde o jeden orgán. Úřad: v oblasti samostatné působnosti pomáhá orgánům samosprávy a plní uložené úkoly (fakticky jde o servisní a administrativní podporu), vykonává přenesenou působnost (do té nesmí samospráva zasahovat). Na menších obcí nastává situace, kdy starosta je zároveň představitelem samosprávy a zároveň jediným „úředníkem“ úřadu.

Úřední hodiny Rozsah úředních hodin není stanoven právním předpisem.
Existuje usnesení vlády č. 595/1995, stanovuje úřední hodiny na pondělí a středu od 8:00 do 17:00. Pro ÚSC není toto usnesení závazné, a je proto na každém jednotlivém úřadu, jak si rozsah úředních hodin stanoví. !! To, že se někdo dostaví mimo úřední hodiny neznamená, že nesmí být obsloužen.

Tajemník úřadu Funkce je povinně zřízena v obcích II. a III. stupně; obce I. stupně tuto funkci mohou zřídit. Vůči zaměstnancům vykonává pravomoci zaměstnavatele. Zúčastňuje se zasedání zastupitelstva a rady, kdy má poradní hlas. Je jmenován a odvoláván se souhlasem ředitele krajského úřadu. Další úkoly tajemníka: a) zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce, b) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou, c) stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu, d) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu, e) vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce.

Právní předpisy obcí a jejich kontrola

Právní předpisy obce Obce mohou vydávat obecně závazné vyhlášky (v samostatné působnosti) a nařízení (v přenesené působnosti) obce. OZV lze vydat: a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány, b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, c) k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně (dále jen "veřejná zeleň") a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti, d) stanoví-li tak zvláštní zákon. Příklad zvláštního zákona- zákon o místních poplatcích, ochrana zvířat proti týrání (volný pohyb psů), zákon o některých přestupcích (rušení nočního klidu).

Právní předpisy obce Nařízení obcí lze vydat jen tehdy, pokud tak stanovuje zvláštní zákon, a jen v jeho mezích. Např.: ustanovení § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů- vydávání tržního řádu (určení míst pro nabídku a prodej zboží a služeb, úprava předzahrádek, zákaz podomního a pochůzkového prodeje) ustanovení § 23 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů- určení míst podél místních komunikací, kde je možné parkovat za poplatek (placené stání) ustanovení § 27 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů- určení úseků pozemních komunikací a přilehlých chodníků, kde se neprovádí odstraňování sněhu a náledí (zimní údržba)

Vydávání právních předpisů a jejich kontrola
Právní předpisy obcí jsou schvalovány příslušným orgánem- OZV zastupitelstvem obce, nařízení radou obce (nebo zastupitelstvem, není-li rada zřízena), podepsány starostou a místostarostou a vyvěšeny na úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. Účinnosti nabývají 15. dnem po vyvěšení, není-li stanovena účinnost pozdějším dnem. Výjimečně lze stanovit dřívější nabytí účinnosti, nejdříve však dnem vyvěšení na úřední desce. Po přijetí je nutné právní předpisy zaslat ke kontrole, a to Ministerstvu vnitra pokud jde o obecně závazné vyhlášky, anebo krajskému úřadu, jde-li o nařízení obce. Příslušný orgán může v případě shledání rozporou předpisu se zákonem vyzvat obec k nápravě. Nebude-li tak učiněno, je věc předložena Ústavnímu soudu ke zrušení.

Dozor a kontrola Obce podléhají dozorové (předběžné) a kontrolní (následné) pravomoci jak v samostatné, tak i v přenesené působnosti. V oblasti samostatné působnosti je nadřízeným orgánem Ministerstvo vnitra, v oblasti přenesené působnosti krajský úřad. Kontrolují se vydané právní předpisy (OZV a nařízení), přijatá usnesení, výkon státní správy, dochází k přezkumu hospodaření. V oblasti samostatné působnosti jsou však možnosti zásahu omezené (respektuje se právo obcí na samosprávu). V oblasti přenesené působnosti je možnost zásahu širší, neboť se velmi často postupuje dle správního řádu, kdy krajský úřad plní funkci odvolacího orgánu.

Elektronická komunikace

Datové schránky Datové schránky- elektronické úložiště určené k doručování dokumentů mezi orgány veřejné moci a adresáty veřejné správy Dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů Datové schránky mají povinně zřízeny orgány veřejné moci, většina právnických osob (zejména obchodní společnosti), advokáti Ostatní (zbývající právnické osoby a fyzické osoby) si mohou zřídit datovou schránku na žádost Má-li subjekt zpřístupněnou datovou schránku, je nutné primárně doručovat do této datové schránky (výjimky- např. velké soubory nad 20/50 MB). Seznam držitelů datových schránek je na

Elektronické podpisy Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce V rámci elektronické komunikace mají orgány veřejné moci povinnost podepisovat dokumenty kvalifikovaným elektronickým podpisem (Kvalifikovaný) elektronický podpis= připojení dat k dokumentu, která umožňují identifikovat a ověřit totožnost toho, kdo dokument podepsal, jakož i zajistit, že dokument nebyl od doby podpisu změněn (pokud by se tak stalo, podpis by byl neplatný) Elektronický podpis ≠ podpis dokumentu v listinné podobě a jeho následné skenování U OVM probíhá vytváření podpisu na externím zařízení (tokenu- USB flash disku; čipové kartě), kdy podepisující musí zadat PIN kód ke svému podpisu

Vidimace, legalizace, autorizovaná konverze
Vidimace- postup dle zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování cílem úkonu je ověřit shodu kopie s předloženou listinou Legalizace- postup dle zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování cílem úkonu je ověřit, že žadatel podepsal listinu před správním orgánem, anebo podpis uznal za vlastní Autorizovaná konverze- postup dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů cílem je úkonu je převést daný dokument z listinného originálu do elektronické podoby, anebo z elektronického originálu do listinné podoby („ověřený sken“, resp. „ověřený výtisk“)

Závazkové vztahy

Smlouva Dvoustranné či vícestranné právní jednání.
Shodné jednání stran, které směřuje ke vzniku, změně či zániku práv a povinností, které právní předpisy s takovými projevy vůle spojují (vznik závazku k určitému plnění). Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah; strany mají svobodnou vůli v mezích právního řádu ujednat a určit obsah smlouvy. Je možno ujednat v podstatě cokoli, co není zákonem přímo zakázáno (nebo se nepříčí dobrým mravům); sám zákon tvoří jen jakýsi rámec, v němž se pohybujeme, přičemž co neupravíme ve smlouvě, budeme hledat v zákoně. Ústní a písemná forma uzavření, povinná písemná forma určená zákonem (převody nemovitostí, smlouvy podléhající registru smluv). Smlouva o smlouvě budoucí – možnost dohodnout si, že strany spolu v budoucnu uzavřou smlouvou.

Uzavírání smlouvy Smlouva je obecně uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti (okamžikem, kdy si strany ujednaly její obsah, a kdy o tomto obsahu dojde mezi smluvními stranami ke shodě, dostatečně určitý návrh je druhou stranou včasně přijat). Z návrhu na uzavření smlouvy (nabídky) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Nabídka musí obsahovat podstatné náležitosti smlouvy. Nabídka i přijetí jsou adresovaným právním jednáním, proto nabídka nemůže být přijata někým jiným. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Předsmluvní odpovědnost – odpovědnost za škodu v případě, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné a jedna strana přes důvodné očekávání druhé strany jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod (např. předsmluvní odpovědností není pouhé vyvěšení záměru či podání nabídky, ale až okamžik schválení vybraného uchazeče příslušným orgánem - pokud by orgán obce chtěl takové usnesení zrušit, musí pro to mít závažný důvod, platí i naopak, pokud by vybraný uchazeč nechtěl smlouvu uzavřít, může se obec domáhat náhrady škody).

Smlouva Smlouva (právní jednání) se vždy posuzuje podle svého obsahu, není tedy důležitý název nebo „obal“. Smlouva nemusí mít podobu klasické listinné smlouvy s podpisy stran, ale za smlouvu je nutné považovat i vyplněnou a akceptovanou objednávku (včetně formulářových objednávek), ale i smlouvu uzavřenou ústně (její existenci lze prokázat zvukovým záznamem).

Náležitosti smlouvy Obsahové prvky, které musí být dohodnuty, aby smlouva vznikla. Náležitosti, které u jednotlivých smluvních typů upravených občanským zákoníkem vyplývají ze základního vymezení smluvního typu (např. vymezení díla ve smlouvě o dílo, určení ceny). Je možné uzavřít i jinou smlouvu, než takovou, která je upravena jako smluvní typ; v takovém případě je potřeba, aby nabídka vymezila to, co má být obsahem zamýšleného právního vztahu, aby i taková nabídka mohla být přijata. Smlouva je uzavřena i v případě, kdy ve smlouvě nebyly ujednány náležitosti, které ujednány být měly; na projev vůle stran se hledí jako na uzavřenou smlouvu a zvláště lze-li s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by strany smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti.

Smluvní typy Pojmenované smlouvy (kupní, směnná, darovací, o dílo, nájemní, pachtovní, pojistná, o výpůjčce, o zápůjčce atd.) – typizovaný obsah, úprava provedena v zákoně, od zákonné úpravy je možné se odchýlit, pokud to však zákon nezakazuje. Nepojmenované smlouvy – atypické smlouvy (inominátní), nesmí odporovat obsahu či účelu zákona (např. smlouva o reklamě). Adhezní smlouvy- smlouvy, u nichž dojde jen k vyplnění údajů o stranách (např. na formulář), kdy druhá (silnější) smluvní strana stanovuje jednostranně obchodní podmínky; tyto je nutné buď akceptovat, anebo smlouvu neuzavřít (např. smlouvy s bankami, pojišťovnami, telefonními operátory, apod.).

Smlouvy o převodu nemovitostí (prodej, darování, směna)
Schvaluje zastupitelstvo. Uzavření smlouvy musí předcházet zveřejnění záměru (po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, i elektronické!, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky). Do doby vyvěšení záměru se počítá den sejmutí; z judikatury pak dovozeno, že i v případě zveřejnění na dobu pouze 14 dní (tedy při započtení též dne vyvěšení na úřední dece), není toto považováno za takové pochybení, které by znamenalo neúčinnost zveřejnění, přestože obsahově jde o porušení § 39 odst. 1 zákona o obcích co do zákonem předepsané doby zveřejnění. Rozhodnutí o zveřejnění záměru náleží do nevyhrazené pravomoci rady obce (starosty).

Smlouvy o převodu nemovitostí (prodej, darování, směna)
Zveřejněný záměr nemá žádnou důležitost ve vztahu k tomu, zda se transakce vůbec uskuteční, jeho smyslem je zabezpečení transparentnosti předpokládané transakce a informování veřejnosti, pokud tedy nebyl záměr schválen radou obce, neznamená to neúčinnost nezveřejněného záměru a v důsledku toho neplatnost uzavřené smlouvy (rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 4897/2007). Nezveřejnění záměru včetně nezveřejnění na elektronické úřední desce způsobuje neplatnost právního jednání (absolutní neplatnost právního úkonu, ke kterému soud přihlíží i bez návrhu).

Náležitosti záměru Náležitosti záměru: označení názvem obce a uvedením orgánu, jenž písemnost vyhotovil, podpis odpovědné osoby, specifikace zamýšlené majetkové dispozice, dostatečná identifikace nemovitosti - označení podle katastrálního zákona (parcelní číslo, katastrální území, číslo popisné), doba, do kdy lze podávat nabídky, nejnižší nabídková cena apod., neoddělené části pozemku lze zakreslit do mapy, GP není nezbytně nutný. Pokud podléhala záměru smlouva, bude mu podléhat i změna podstatných částí smlouvy (co je podstatné, vyplývá z ustanovení OZ o jednotlivých smlouvách, například u koupě je to "co, komu, za kolik", u nájmu je to "co, komu, za kolik, na jak dlouho a za jakým účelem", ...). Přijatelná doba mezi sejmutím záměru z úřední desky a rozhodnutím o právním jednání je šest měsíců, nad tuto hranici bude obec muset prokazovat, že její úmysl k uskutečnění majetkové dispozice trval (např. ponecháním záměru alespoň na elektronické úřední desce); maximální přípustná doba mezi záměrem a projednáním věci samotné – max. 2 roky dle rozhodnutí NS.

Adresný záměr Adresný záměr – v záměru je přímo uvedena osoba, které chce obec např. prodat nemovitost – je přípustný, nelze jej však doporučit, může vyvolávat dojem, že o prodeji již bylo „rozhodnuto“ a podávání jiných nabídek by nemělo význam; i k adresnému záměru může kdokoli podat svou nabídku a obec se jí musí v intencích § 38 odst. 1 zákona o obcích zabývat, pokud by ji vyhodnotila jako nejlepší, je pak třeba zveřejnit nový záměr. Povinnost zveřejnit záměr se týká i smlouvy o smlouvě budoucí, jestliže má být budoucí smlouvou disponováno obecní hmotnou nemovitostí či právem stavby (obci vzniká soudně vynutitelná povinnost budoucí smlouvu uzavřít, takže se splnění povinnosti „přesouvá“ do fáze před uzavřením samotné budoucí smlouvy).

Cena v místě a čase obvyklá
Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, jsou možné odchylky od ceny, je třeba je však řádně zdůvodnit - odchylka musí být odůvodnitelná, tj. musí být založena na legitimních, objektivních důvodech, a současně tyto důvody musejí být prokazatelným způsobem zaznamenány, důvody musí být účelné a rozumné (např. zajištění nějaké služby v obci, pomoc v nouzi – pro obec to přinese nějakou výhodu), nelze vztáhnout např. na stav nemovitosti, odráží se v ceně, pro všechny stejný, odůvodnění odchylky je nutné učinit již při schvalování kupní ceny, bez odůvodnění je smlouva absolutně neplatná.

Věcná břemena, právo stavby
Zřizování věcných břemen (oprávnění z věcných břemen) nepodléhá povinnosti zveřejňovat záměr a není nutné, aby bylo předem schváleno v zastupitelstvu obce (půjde o tzv. nevyhrazenou pravomoc rady podle § 102 odst. 3 zákona o obcích. Právo stavby – zatížení pozemku věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu; umožňuje umístění stavby na cizí pozemek nebo i pod jeho povrch bez toho, že by se stávala jeho součástí; předchází záměr (právo stavby je věcí, lze je tedy prodat, darovat, či s ním jinak nakládat, lze je dát do zástavy, pronajmout nebo k němu zřídit služebnost; podléhá zápisu do Katastru nemovitostí, účinky vzniku tedy nastávají až okamžikem provedení tohoto zápisu); povinnosti zveřejnit záměr podléhá i záměr obce smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obce (nikoliv tedy smluvní zřízení práva stavby ve prospěch obce k pozemku, který ve vlastnictví obce není).

Smlouvy nájemní, pachtovní, výpůjčky, výprosa
Podmínkou (až na výjimky) je zveřejnění záměru. Záměr nemusí být zveřejněn, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě zřízené nebo založené obcí nebo právnické osobě, kterou obec ovládá (výkladem dovozeno, že se musí jednat o právnickou osobu, jejímž jediným zakladatelem (členem, účastníkem) je obec a v době rozhodování je jejím jediným společníkem (členem, účastníkem). Uzavření smlouvy schvaluje rada (starosta) – spadá do zbytkové pravomoci rady, zastupitelstvo si může věc vyhradit. Nájemní smlouva - na jejím základě může nájemce věc toliko dočasně užívat (§ 2201 OZ) – byt, nebytový prostor. Pachtovní smlouva - pachtýř je oprávněn věc dočasně nejen užívat, ale též požívat (§ 2332 OZ), tj. brát z ní užitky a plody (§ 1285 OZ) – např. zahrádky, pole, lesy, rybníky. Smlouva o výpůjčce - právo bezplatného dočasného užívání tzv. nezuživatelné věci (§ 2193 OZ). Výprosa - zvláštní institut spočívající rovněž v právu bezplatného užívání věci, aniž však je ujednán účel užívání a doba tohoto užívání (§ 2189 OZ).

Obsah smluv určení smluvních stran
definice předmětu plnění (včetně jeho případné kvality) doba trvání smlouvy lhůta plnění (vhodné stanovit, není-li lhůta plnění stanovena, je možno požadovat plnění ihned) podmínky převzetí plnění podmínky platby (pro fakturaci platí, není-li smlouvou stanoveno jinak, splatnost 30 dnů, u fakturace lze sjednat splatnost jakkoli dlouhou, ovšem v případě veřejnoprávní korporace (včetně obce) platí, že splatnost faktury může být smluvně stanovena nejdéle na 60 dnů, přičemž odlišné smluvní ustanovení lze napadnout neúčinností, úprava v § 1963 OZ) záruky smluvní pokuty možnosti ukončení smlouvy (možnost předčasného ukončení smlouvy, odstoupení, výpovědi) je-li obec závislá na získání dotace, upravit si možnost odstoupit od smlouvy v případě nepřiznání

Schvalování smluv kompetentními orgány
Soukromoprávní smlouvy se uzavírají v tzv. samostatné působnosti (v rámci samosprávy), pro proces rozhodování platí ustanovení o vyhrazených a nevyhrazených pravomocích orgánů obce. Co je vyhrazeno zastupitelstvu obce (§ 84 a zejm. § 85 zákona o obcích), musí rozhodovat svým usnesením zastupitelstvo obce. Co je vyhrazeno radě obce (§ 102 odst. 2 zákona o obcích), musí rozhodovat svým usnesením rada obce (v obcích, kde se rada obce nevolí, rozhoduje v případech § 102 odst. 2 se zákonnými výjimkami o právních jednáních starosta, ovšem věc může být projednána i zastupitelstvem obce). Co není zákonem vyhrazeno ani zastupitelstvu, ani radě, náleží rozhodnout radě obce (starostovi), rada může tyto záležitosti svěřit úřadu, ale také si je může zastupitelstvo obce vyhradit k vlastnímu rozhodování (§ 102 odst. 3 zákona o obcích).

Schvalování smluv kompetentními orgány
Pokud zastupitelstvo obce na sebe vztáhne jakoukoli nevyhrazenou věc, mělo by jednoznačně stanovit, zda otázky chce rozhodovat i do budoucna, či zda jde jen o rozhodování konkrétního případu. Pozor u kombinovaných smluv! (např. smlouva nájemní s následným prodejem) - musejí být dodrženy pravomoci orgánů obce, schválení zastupitelstvem i radou. Schvalovací doložka - podle § 41 zákona o obcích jí má být opatřena listina (smlouva), nejlépe textem v samotné smlouvě (vyvratitelná právní domněnka: Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.).

Příklady smluv a jejich schválení příslušným orgánem
Darovací smlouva, jde-li o peníze nad ,-Kč v kalendářním roce, či nemovitou věc - schvaluje zastupitelstvo (pokud obec daruje nemovitou věc jinému, musí předcházet záměr). Darovací smlouva, jde-li o peníze do ,-Kč v kalendářním roce, či movitou věc - schvaluje rada (starosta). Dotační smlouva nebo poskytnutí návratné finanční pomoci nad Kč v jednotlivém případě - schvaluje zastupitelstvo. Dotační smlouva nebo poskytnutí návratné finanční pomoci do Kč v jednotlivém případě - schvaluje rada. Kupní smlouva, jde-li o věc nemovitou -schvaluje zastupitelstvo zastupitelstva (pokud obec prodává nemovitou věc jinému, musí předcházet záměr). Kupní smlouva na věc movitou - schvaluje rada (starosta). Směnná smlouva, jde-li o věc nemovitou - schvaluje zastupitelstvo (musí předcházet záměr) . Směnná smlouva na věc movitou - schvaluje rada (starosta).

Příklady smluv a jejich schválení příslušným orgánem
Nájemní smlouva a smlouva o výpůjčce - schvaluje rada obce (starosta, v obcích, kde se rada nevolí může být převzato zastupitelstvem). Pachtovní smlouva - schvaluje rada (starosta). Smlouva o dílo - zpravidla stačí rada (starosta), předpokládá se, že financování díla (zejm. stavby) bude schváleno zastupitelstvem v rámci rozpočtu obce, záleží na vnitřně nastavených pravidlech. Smlouva o nabytí nebo převodu kanalizace či vodovodu ve prospěch obce - schvaluje rada; inženýrské sítě jsou sice věcí nemovitou, ale jsou dle § 85 písm. a) zákona o obcích z pravomoci zastupitelstva vyjmuty (zbytková pravomoc rady). Smlouva o služebnosti (věcném břemeni) – schválení radou. Smlouva o zatížení obecní nemovitosti zástavním právem - schválení zastupitelstvem. Smlouva o zřízení zástavního práva ve prospěch obce – schvaluje rada. Smluvní zřízení práva stavby ve prospěch obce (nabytí práva obcí), ale i jeho převod či smluvní zatížení obecního pozemku právem stavby (u práva zatížení pozemku a jeho převodu nutný záměr) – schvaluje zastupitelstvo.

Vnitřní směrnice o nakládání s majetkem
Pravidla pro koupi a prodej nemovitých věcí. Pravidla pro dispozice s finančními prostředky (do jaké výše může s finančními prostředky nakládat starosta, vedoucí úřadu, vedoucí odboru, kdy rozhoduje rada, kdy zastupitelstvo). Úprava veřejných zakázek zastupitelstvo rozhoduje v rámci veřejných zakázek pouze v případě smluv (smluvních typů) uvedených v § 84 zákona o obcích, zbytek smluv patří do zbytkové pravomoci rady rada obce může svěřit výkon své zbytkové pravomoci starostovi nebo obecnímu úřadu, a to zcela nebo zčásti neexistuje žádná právní povinnost obce vytvořit směrnici pro zadávání zakázek malého rozsahu, lze ji však doporučit interní směrnice upravuje zásady a postupy obce při zadávání veřejných zakázek a upřesňuje uzavírání smluvních vztahů obce jako veřejného zadavatele s dodavateli stavebních prací, dodávek a služeb zejména úprava zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, které není zadavatel dle § 31 ZVZ povinen zadat v zadávacím řízení podle zákona (postup při zadávání podlimitních a nadlimitních zakázek upraven zákonem)

Převod vlastnického práva k pozemku (koupě, darování, směna)
Ve prospěch obce (nabytí nemovitosti) Záměr Ne Příslušný orgán Zastupitelstvo ve vyhrazené pravomoci (§ 85 písm. a) K tíži obce (zcizení obecní nemovitosti) Ano

Pacht, nájem, výprosa, výpůjčka obecního pozemku
Ve prospěch obce (nabytí práva obcí) Záměr Ne Příslušný orgán Rada v nevyhrazené pravomoci (§ 102 odst. 3) K tíži obce (zatížení obecního pozemku) Ano

Převod vlastnického práva k bytu a nájem bytu
Nabytí vlastnického práva k bytu Záměr Ne Příslušný orgán Zastupitelstvo ve vyhrazené pravomoci (§ 85 písm. a) Zcizení k tíži obce (prodej bytu) Ano Nájem bytu ve vlastnictví obce jiné osobě („obecní byt“) Ne (§ 39 odst. 3) Rada v nevyhrazené pravomoci (§102 odst. 3) Pronájem bytu ve vlastnictví jiné osoby obci (obec je nájemce)

Zřízení oprávnění z věcného břemene
Ve prospěch obce (nabytí práva obcí) Záměr Ne Příslušný orgán Rada v nevyhrazené pravomoci (§ 102 odst. 3) K tíži obce (zatížení obecního pozemku)

Zástavní právo Ve prospěch obce (nabytí práva obcí) Záměr Ne Příslušný orgán Rada v nevyhrazené pravomoci (§ 102 odst. 3) K tíži obce (zatížení obecního pozemku) Zastupitelstvo ve vyhrazené pravomoci (§ 85 písm. k)

Právo stavby Smluvní zřízení ve prospěch obce (k cizímu pozemku) Záměr Ne Příslušný orgán Zastupitelstvo ve vyhrazené pravomoci (§ 85 písm. m) Zřízení k tíži obce (zatížení obecního pozemku) Ano Převod práva stavby obcí (prodej, směna, darování) Pronájem (výpůjčka) práva stavby obcí Rada v nevyhrazené pravomoci (§102 odst. 3)

Veřejné finance a jejich kontrola, veřejné zakázky, střet zájmů

Rozpočet obce Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Každá obec hospodaří dle schváleného rozpočtu, který schvaluje zastupitelstvo obce Po skončení kalendářního roku je sestavován závěrečný účet (schvaluje zastupitelstvo obce) Dále je sestavován střednědobý rozpočtový výhled (schvaluje zastupitelstvo obce) Rozpočtové příjmy- příjmy rozpočtu tvoří příjmy z rozpočtového určení daní (obce dostávají část výnosů DPFO, DPPO, DPH, ... a celý výnos daně z nemovitých věcí), přijaté dary a dotace, výnosy z místních poplatků, výnosy z hospodaření obcí a dalších činností (pronájem nemovitostí), … Rozpočtové výdaje- výdaje tvoří závazky ze zákonů, výdaje na výkon státní správy, výdaje na správu majetku, poskytnuté dotace, dary, …

Rozpočtový proces Střednědobý rozpočtový výhled musí být zveřejněn na úřední desce (a na internetu) nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednání, přičemž SRP je sestavován na dobu 2-5 let, kdy jsou zohledněny budoucí (předpokládané příjmy) a výdaje (předpokládané i plánované, např. splátky úvěrů) Návrh rozpočtu musí být zveřejněn na úřední desce (a na internetu) nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednání, přičemž má návaznost na střednědobý rozpočtový výhled Po skončení kalendářního roku je vypracován závěrečný účet, kde jsou uvedeny údaje o plnění rozpočtu. Závěrečný účet musí být zveřejněn na úřední desce (a na internetu) nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednání

Rozpočtová opatření Změny rozpočtu lze činit pouze prostřednictvím rozpočtových opatření evidovanými dle časové posloupnosti v daném roce Rozpočtovým opatřením je a) přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů, b) použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu, c) vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje. Zastupitelstvo může svým usnesením určit, do jaké výše činí rozpočtová opatření rada (starosta) obce

Výkaznictví Ustanovení § 20 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů Obce mají stanovenu povinnost předkládat finanční (FIN 2-12 M) a účetní (CSIÚS) výkazy o plnění svého rozpočtu prostřednictvím kraje Údaje se předávají měsíčně prostřednictvím elektronického systému

Finanční transfery z rozpočtu
Z rozpočtu obec mohou odcházet různé finanční transfery. Vedle běžných základních plateb (za energie, pojistné, nájemné apod.) a plateb za různé smlouvy (platby za dílo, licence k programům apod.), jsou to i platby směřující ke konkrétní osobě za určitým účelem. Dar- poskytován na základě soukromoprávní smlouvy dle občanského zákoníku; dar není vázán na účel Dotace a návratná finanční výpomoc- poskytovány na základě veřejnoprávní smlouvy dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů; vázáno na účel a doložení řádného využití poskytnutých prostředků

Poskytování darů Dar= bezúplatný převod vlastnické práva k movité či nemovité věci bez dalších podmínek (peníze, auto, dům, mobil, …) Rozhodování o poskytování darů je v kompetenci zastupitelstva (nad Kč), anebo rady, resp. starosty obce (do Kč), přičemž rozhodná je částka, o které se rozhoduje. Např. žadatel požaduje dar Kč, avšak obec je ochotna dát jen Kč-> rozhoduje zastupitelstvo obce (žádost je vyšší než Kč, v částce Kč je nutné rozhodnout o neposkytnutí daru). Ačkoli smlouva může být jen ústní, vždy je vhodné zvolit písemnou formu smlouvy (obce III. stupně musí zohlednit i povinnost zveřejňovat smlouvy nad Kč v registru smluv). Smlouva je uzavírána dle ustanovení § 2055 a násl. občanského zákoníku, a spory z ní řeší příslušný civilní soud.

Poskytování dotací a NFV
Dotace= poskytnutí peněžních prostředků na konkrétní účel (při splnění podmínek se peníze nevrací) Návratná finanční výpomoc= poskytnutí bezúročné zápůjčky na konkrétní účel (peníze musejí být vráceny) Poskytování dotací a NFV je v kompetenci zastupitelstva (nad Kč), anebo rady, resp. starosty obce (do Kč), přičemž rozhodná je částka, o které se rozhoduje. Např. žadatel požaduje dotaci Kč, avšak obec je ochotna dát jen Kč-> rozhoduje zastupitelstvo obce (žádost je vyšší než Kč, v částce Kč je nutné rozhodnout o neposkytnutí daru). Je uzavírána veřejnoprávní smlouva ve smyslu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Spory z veřejnoprávních smluv řeší krajský úřad, jeho rozhodnutí je přezkoumatelné správním soudem.

Poskytování dotací a NFV
Zákon č. 250/2000 Sb. upravuje náležitosti žádosti o dotaci a NFV, náležitosti smlouvy a jejich zveřejnění Individuální dotace- žadatel sám požádá obec o poskytnutí dotace na nějakou činnost. Programová dotace- obec zveřejní program, ve kterém určí jaké oblasti a za jakých podmínek bude podporovat dotacemi (sport, obnova kulturních památek, apod.), žadatelé se následně mohou hlásit o dotace. ! Nejde o zveřejnění dle zákona o registru smluv, jde o odlišnou povinnost zveřejňování, která je stanovena pro všechny, kteří dotace a NFV poskytují. Povinné je zveřejňování smluv nad Kč, nezveřejnění je přestupkem.

Kontrola ve veřejné správě

Kontrola ve veřejné správě
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územně samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů + některá ustanovení OZř

Finanční kontrola Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů Jeho cílem je mj. zajistit kontrolu nad finančními toky v rámci orgánů veřejné správy a využívání veřejných prostředků Zprávy a výsledcích finančních kontrol jsou 1x za rok předkládány krajskému úřadu Veřejnosprávní kontrola: obce kontrolují hospodaření svých příspěvkových organizací vykonávají kontrolu žadatelů a příjemců veřejných prostředků

Vnitřní kontrolní systém
Vnitřní kontrolní systém se člení na řídící kontrolu a interní audit Řídící kontrola se dále člení na předběžnou kontrolu a průběžnou a následnou kontrolu Předběžná kontrola: Jednou z povinností je vytvoření funkcí příkazce operace, správce rozpočtu, hlavního účetní, kteří jsou zodpovědní za kontrolu plánovaných operací (předběžná kontrola); jejich funkce nelze slučovat Funkce správce rozpočtu a hlavní účetní lze sloučit do jedné, je-li to odůvodnitelné s ohledem na velikost obce (platí pro malé obce) Průběžná a následná kontrola: Prostřednictvím vedoucích (či pověřených) zaměstnanců, kteří zajišťují přímé uskutečňování operací při hospodaření s veřejnými prostředky

Interní audit Interní audit= nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému veřejné správy („vnitřní policie“) Útvar interního auditu je přímo podřízen vedoucímu orgánu veřejné správy. Útvar interního auditu musí být zaveden všemi orgány veřejné moci, není-li stanoveno jinak. V obcích do obyvatel je možné funkci interního auditu nahradit přijetím jiných dostatečných opatření. U příspěvkových organizací lze funkci interního auditu nahradit výkonem veřejnosprávní kontroly.

Přezkoumání hospodaření
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územně samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Stanovuje povinnost ÚSC mít každoročně přezkoumané hospodaření (tj. zda jsou dodržovány příslušné předpisy, např. řádné plnění rozpočtu, nakládání s majetkem, řádné vedení účetnictví, apod.). Menší obce (do 800 obyvatel a obec nevykonává hospodářskou činnost)- lze učinit pouze jednorázové přezkoumání hospodaření, další obce- několik dílčích přezkoumání. Výstupem z přezkoumání hospodaření je zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření, kde je uvedeno hodnocení obce. Přezkoumání hospodaření obcí zajišťuje buď krajský úřad (bezplatně), anebo je možné užít služeb auditora (obec jej musí zaplatit).

Kontrolní řád Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů. Jde o obecný předpis pro kontrolu ze strany orgánů veřejné moci vůči jiným orgánům veřejné moci (KÚ vůči OÚ), FO, PO, ale i zřízeným a založeným PO (tj. obec provádí kontrolu své základní školy). Průběh kontroly: zahájení kontroly, kontrola samotná, ukončení kontroly, vyhotovení protokolu a případně vypořádání námitek.

Kontrola dle OZř Zastupitelstvo obce povinně zřizuje jako své kontrolní a iniciativní orgány finanční a kontrolní výbor. Jejich předsedou je člen zastupitelstva obce, členem výboru může být kdokoli, vyjma starosty, místostarosty, tajemníka úřadu a osob zabezpečujících rozpočtové a účetní práva na obecním úřadu. Finanční výbor kontroluje hospodaření s majetkem a financemi obce. Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady obce a dodržování právních předpisů obecního úřadu na úseku samostatné působnosti. Výbory lze pověřit i dalšími úkoly, ale jen v oblasti výkonu samostatné působnosti. O proběhlé kontrole je pořízen zápis, který je předložen zastupitelstvu. Je vhodné vydat jednací řád výborů tak, aby bylo zřejmé, jak mají ve své činnosti postupovat.

Střet zájmů

Střet zájmů Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů a Vyhláška MS ČR č. 79/2017 Sb., o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů; Zákon stanoví povinnost veřejných funkcionářů podávat oznámení o majetku jak při vstupu do funkce, tak v průběhu výkonu funkce, tak po ukončení výkonu funkce. Povinnost se týká tzv. volených veřejných funkcionářů a dále pak některých vedoucích úředníků Volení veřejní funkcionáři (§ 2 odst. 1 ZOSZ): § 2 odst. 1 písm. p) ZOSZ - člen zastupitelstva obce, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn; § 2 odst. 1 písm. q) ZOSZ - starosta obce, místostarosta obce, nebo členové rady obce, kraje, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni.

Typy oznámení a registr oznámení
Vstupní – podávají se do 30 dnů ode dne, kdy zapíše podpůrný orgán do registru začátek výkonu funkce VF (15 dnů); (novinka) Průběžná – podává VF do následujícího roku ve stavu ke dni předcházejícího roku; Výstupní – do 30 dnů ode dne, kdy zapíše ukončení výkonu funkce VF podpůrný orgán do registru oznámení (15 dnů). Registr oznámení je od ISVS, je veden centrálně Ministerstvem spravedlnosti; Tajemníci OÚ a MÚ již nejsou nadále evidenčními orgány, namísto toho jsou OÚ, MÚ podpůrnými orgány; Hlavním úkolem podpůrných orgánů je plnit registr stanovenými údaji o veřejných funkcionářích a zanášet do něj změny na dotčených funkcích (vznik, změna, zánik) a informovat zapsaného veřejného funkcionáře do 15 dní od zápisu do jaké lhůty má podat stanovené oznámení; Na malých obcích tak starosta v čele úřadu plní funkci podpůrného orgánu, ale zároveň je i VF povinným podat stanovená oznámení.

Typy oznámení O činnostech (tedy zda VF) - § 9 ZOSZ
podniká nebo provozuje jinou samostatnou výdělečnou činnost, a předmět, způsob a místo výkonu podnikání nebo této činnosti (samostatně nebo prostřednictvím odpovědného zástupce); je společníkem nebo členem PODNIKAJÍCÍ právnické osoby, a o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo) - v.o.s., k.s., s.r.o., a.s., spolky (pokud podnikají a vykazují zisk), družstva (jsou – li založena za účelem podnikání); je členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu PODNIKAJÍCÍ právnické osoby, a o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo), - v.o.s., k.s., s.r.o., a.s., spolky (pokud podnikají a vykazují zisk), družstva (jsou – li založena za účelem podnikání); vykonává činnost v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář, (v nejčastějším případě je obdobný vztah např. DPP a DPČ); je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, anebo společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku.

Typy oznámení O majetku (tedy VF je povinen oznámit) - § 10 ZOSZ
majetek, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, a majetek, který nabyl v průběhu výkonu funkce. V oznámení o majetku veřejný funkcionář uvede: věci nemovité (tj. pozemky vč. staveb, podzemní stavby se samostatným účelovým určením, ale i věcná břemena ve prospěch VF, zástavní právo ve prospěch VF, právo stavby ve prospěch VF, bytové jednotky, stavba, která není součástí pozemku). V případě bytu v bytovém družstvu se byt oznamuje jako podíl v družstvu. cenné papíry, zaknihované cenné papíry nebo práva s nimi spojená (např. akcie, směnky, dluhopisy – nyní bez rozlišení „nabývací hodnoty“), podíl v obchodní korporaci nepředstavovaný cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem (např. podíl v s.r.o., u družstva má každý člen jeden podíl, podíl v akciové společnosti bude oznámen jako cenný papír), a jiné věci movité určené podle druhu (i peníze na účtu a v hotovosti, pohledávky), 1. jejichž cena, která je v daném místě a čase obvyklá, přesahuje v jednotlivém případě částku Kč, jde-li o vstupní oznámení o majetku, nebo 2. pokud je nabyl v průběhu kalendářního roku a jejich hodnota ve svém souhrnu, do něhož se nezapočítávají věci, jejichž cena je nižší než Kč, přesáhla částku Kč, jde-li o průběžné oznámení o majetku. V oznámení o majetku veřejný funkcionář dále uvede způsob nabytí a cenu majetku (nemovité věci a jiné movité věci určené podle druhu), s výjimkou ceny u věcí nemovitých, jde-li o vstupní oznámení. U jiných věcí movitých určených podle druhu se u vstupního oznámení uvádí cena, která je v daném místě a čase obvyklá. V průběžném oznámení se uvádí cena, za kterou veřejný funkcionář věc nemovitou nebo jinou věc movitou nabyl.

Typy oznámení O příjmech, darech a závazcích (tedy VF je povinen) - § 11 ZOSZ VF je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit, že během výkonu funkce získal: peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, (zejm. dary, s výjimkou darů podle § 10 - oznámení o majetku, plnění z pojistných událostí, benefity v podobě vstupenek na kulturní akce, rekreační pobyty, apod.); odměny, příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti nebo činnosti v podnikajících právnických osobách, ↑pokud souhrnná výše přesáhne v kalendářním roce Kč. za peněžitý příjem nebo jinou majetkovou výhodu se pro tento účel nepovažují plat, odměna nebo další náležitosti, na které má veřejný funkcionář nárok v souvislosti s výkonem funkce a příjmy manžela nebo partnera VF - do tohoto souhrnu se nezapočítávají dary, jejichž cena je nižší než Kč, má nesplacené závazky, zejména půjčky, úvěry, nájemné, závazky ze smlouvy o nájmu s právem koupě nebo směnečné závazky, pokud souhrnná výše závazků přesáhla k 31. prosinci kalendářního roku, za nějž se oznámení podává, částku Kč. Veřejný funkcionář je povinen v oznámení uvést výši, druh a zdroj každého příjmu a výši a druh závazku včetně toho, vůči komu takový závazek má; fyzickou osobu označí jménem, popřípadě jmény a příjmením, právnickou osobu označí obchodní firmou nebo názvem, identifikačním číslem osoby a sídlem.

Podpůrný orgán Podpůrný orgán zapíše:
neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne zahájení nebo skončení výkonu funkce do registru oznámení jméno, popřípadě jména a příjmení VF, datum a místo jeho narození, a data zahájení a skončení výkonu jeho funkce; Podpůrný orgán neprodleně poté, co do registru oznámení zapíše stanovené údaje, informuje příslušného VF o tom, že byly do registru oznámení zapsány jeho údaje, a sdělí mu datum, kdy byl zapsán a do kterého je VF povinen podat příslušná oznámení; Obecní úřady v postavení podpůrných orgánů tyto činnosti vykonávají v rámci přenesené působnosti.

Vyplňování oznámení Oznámení je povinen VF učinit za podmínek a v rozsahu údajů blíže specifikovaných ve vyhlášce MSP č. 79/2017 Sb., o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů, modifikovaných čl. II bodu 3 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb.; Oznámení se podává elektronickou formou vyplněním příslušného formuláře prostřednictvím registru oznámení (nebo datovou zprávou s ověřenou totožností); Přístupové jméno a heslo generuje podpůrný orgán. Podpůrný orgán přistupuje do registru prostřednictvím jednotného identitního prostoru (JIP) Czechpoint

Způsob nahlížení veřejnosti na podaná oznámení
Z nahlížení jsou vždy vyňaty tyto údaje: datum a místo narození veřejného funkcionáře, identifikace nemovité věci a údaje, které Ministerstvu spravedlnosti veřejní funkcionáři poskytli dobrovolně. Od je účinná novela zákona o střetu zájmů (zákon č. 112/2018 Sb.), která omezuje rozsah nahlížení do některých oznámení. Nově tak rozdělujeme veřejné funkcionáře podle § 2 odst. 1 následovně: veřejní funkcionáři podle § 2 odst. 1 písm. p) (člen ZO, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn) - veřejně přístupné jsou uvedené skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), a § 11 odst. 2 písm. a) → tj. oznámení o činnostech, majetku (nemovitosti, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích), příjmech tj. zastupitel obce, který je dlouhodobě uvolněn, a dále primátor, náměstek primátora statutárního města, veřejní funkcionáři podle § 2 odst. 1 písm. q) (starosta, místostarosta, neuvolnění členové rady obce) - veřejně přístupné jsou uvedené skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c) → tj. oznámení o činnostech, majetku (nemovitosti, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích)

Přestupky – střet zájmů
VF se dopustí přestupku při podávání oznámení: v oznámení uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje; neučiní oznámení v příslušné lhůtě; Jiná fyzická osoba se dopustí přestupku, pokud: neučiní po skončení výkonu funkce VF v zákonné lhůtě výstupní oznámení nebo v něm uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje; sdělí třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do CRO; používá nebo dále zpracovává osobní údaje v CRO k jinému účelu než je zjištění porušení povinností dle zákona o střetu zájmů. Za přestupky je možné uložit pokutu od 1000,- Kč do ,- Kč. Projednává úřad ORP, v jehož obvodu má VF pobyt.

Veřejné zakázky

Veřejné zakázky Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpis (dále též „ZZVZ“) Stanovuje povinnost veřejným zadavatelům (mezi které patří i obce) sjednávat úplatné smlouvy na dodávky, služby nebo stavební práce prostřednictvím postupů dle ZZVZ, není-li stanoveno jinak. Základní zásady- vždy je nutné dodržovat zásadu transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace

Základní pojmy Předpokládaná hodnota- před zahájením zadávání veřejné zakázky je nutné, aby zadavatel určil předpokládanou hodnotu zakázky, ze které se následně odvíjí režim zadávání (uvádí se bez DPH) Předpokládaná hodnota u smluv na dobu neurčitou- cena za 48 měsíců Dle hodnoty dělíme zakázky na: Veřejné zakázky malého rozsahu- do Kč u dodávek a služeb, do Kč u stavebních prací Podlimitní veřejné zakázky- do Kč u dodávek a služeb, do Kč u stavebních prací Nadlimitní veřejné zakázky- nad výše uvedené hranice

Základní pojmy Profil zadavatele- elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup na proces zadávání veřejných zakázek; je v něm nutné zveřejňovat smlouvy s hodnotou vyšší než Kč bez DPH (vždy) např … Námitky- dílčí opravný prostředek v rámci ZZVZ proti postupu zadavatel (např. formulace podmínek řízení, vyloučení uchazeče aj.); námitky vypořádává zadavatel Nesouhlas se způsobem vypořádání námitek se řeší podnětem k přezkumu úkonů zadavatele k ÚOHS Do doby uplynutí lhůt (pro podání námitek či podnětu), po dobu vyřizování námitek či řízení před ÚOHS platí zákaz uzavřít smlouvu.

Hodnocení zakázek (podlimitní zakázky)
Na začátku je nutné stanovit pravidla pro hodnocení zakázek- tj. vybraná kritéria, metodu vyhodnocení a váhu jednotlivých kritérií Vybrána je nabídka, která je ekonomicky výhodná Ekonomická výhodnost: nejnižší cena, nebo nejvýhodnější poměr ceny a kvality, nebo nejnižší náklady na životní cyklus Kritériem kvality mohou být zejména a) technická úroveň, b) estetické nebo funkční vlastnosti, c) uživatelská přístupnost, d) sociální, environmentální nebo inovační aspekty, e) organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, f) úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo g) podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění. Také lze stanovit pevnou cenu a hodnotit jen kvalitu nabízeného plnění.

Náklady životního cyklu musí zahrnovat nabídkovou cenu a mohou zahrnovat
a) náklady zadavatele nebo jiných uživatelů v průběhu životního cyklu předmětu veřejné zakázky, kterými mohou být zejména 1. ostatní pořizovací náklady, 2. náklady související s užíváním předmětu veřejné zakázky, 3. náklady na údržbu, nebo 4. náklady spojené s koncem životnosti, nebo b) náklady způsobené dopady na životní prostředí, které jsou spojeny s předmětem plnění veřejné zakázky kdykoli v průběhu jeho životního cyklu, a to v případě, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu; mohou jimi být zejména náklady na emise skleníkových plynů nebo jiných znečišťujících látek nebo jiné náklady na zmírnění změny klimatu.

Teoreticky lze cenu z hodnotících kritérií zcela eliminovat, ale v praxi je cena buď jediným, anebo nejvýznamnějším hodnotícím kritériem. Další požadavky mohou být stanoveny například podmínkami poskytnuté dotace, apod. (např. dodavatel zaměstnává určité procento osob se znevýhodněním). Kritéria mohou být stanovena následně (příklady): Jediným posuzovaným kritériem je cena (100 %) Posuzovanými kritérii jsou cena (90 %), délka záruky v měsících (10 %) Posuzovanými kritérii jsou cena (60%), co nejkratší doba trvání prací v týdnech (30 %) a délka záruky v měsících (10 %) Cena je pevně dána, hodnotí se největší počet dodaných kusů určitého plnění (např. dodávka PC z dotací).

Výjimky za zadávání Dle ZZVZ nemusí být postupováno tehdy, pokud:
jde o VZ malého rozsahu (ale musejí být dodrženy základní zásady) jde o tzv. in-house zakázku, která je přidělena osobě, kterou zadavatel ovládá (jde o jím vlastněnou obchodní společnost- např. technické služby), jde o některou z výjimek dle § 29 a § 30 ZZVZ- v případě krizového stavu; nabytí, nájem pacht nemovitých věcí; právní služby při zastupování před soudem (správním orgánem), úvěr, zápůjčka; nákup knih do knihovny a muzejních předmětů

Druhy zadávacích řízení
a) zjednodušené podlimitní řízení, u zakázek do Kč, zadavatel zveřejní výzvu k podávání nabídek na profilu zadavatele, zároveň může oslovit přímo nejméně 5 dodavatelů; v průběhu řízení není dovoleno jednat o nabídkách b) otevřené řízení, zadavatel vyzývá neomezený okruh zájemců; výzva se odesílá do Věstníku veřejných zakázek c) užší řízení, nejdříve se řeší kvalifikace uchazečů, teprve po jejich výběru podávají tito vybraní uchazeči nabídku d) jednací řízení s uveřejněním, zadavatel jedná s uchazeči splňujícími kvalifikaci o co nejvýhodnější nabídce (užíváno např. tehdy, pokud na trhu není dostupné vhodné řešení) e) jednací řízení bez uveřejnění, lze využít jen v některých případech, zadavatel jedná jen s jedním uchazečem (vendor lock-in) f) řízení se soutěžním dialogem, g) řízení o inovačním partnerství, h) koncesní řízení, nebo i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

Zakázka malého rozsahu
Veřejnou zakázku malého rozsahu není nutné zadávat v zadávacím řízení, je však nutné dodržovat základní zásady. Je vhodné upravit vnitřními směrnicemi konkrétní postupy s ohledem na rozsah zakázek. Např.: - objednávky a smlouvy do Kč může provádět vedoucí odboru/tajemník/starosta, a to rovnou konkrétnímu dodavateli (tzv. z ruky), - objednávky a smlouvy do Kč vyžadují schválení alespoň dvou osob, musí jim předcházet obeslání nejméně 3 různých dodavatelů s poptávkou, vybrána bude ta nejvhodnější, - zadání zakázek s vyšší hodnotou podléhá schválení zastupitelstva, přičemž je nutné oslovit nejméně 5 dodavatelů a dát jim nejméně 2 týdny na zpracování nabídky.

Vícepráce V průběhu plnění zakázky se může vyskytnout potřeba menšího rozsahu prací oproti původnímu plánu (méněpráce) nebo potřeba vyššího objemu prací (vícepráce), případně jejich kombinace. Za změnu závazku se nepovažuje taková změna, která nepřesáhne 10 % (dodávky a služby), resp. 15 % (stavební práce) původní hodnoty závazku. Vícepráce je možné zadat témuž zhotoviteli pouze tehdy, jestliže vícepráce nešlo předvídat, jejich zadání jinému zhotoviteli je obtížné, příp. se nemění povaha závazku, a jejich objem nepřesahuje 50 % hodnoty původního závazku, přičemž po odečtení méněprací nepřesahuje celková výše změny 30 % původní hodnoty závazku. U VZMR se výše uvedený princip neuplatňuje (zakázka se řídí pouze zásadami), ale výše uvedený princip bývá často aplikován. !! Pokud hodnota VZMR přesáhne po započítání víceprací zákonný limit (2, resp. 6 mil. Kč), je nutné na vícepráce aplikovat výše uvedené požadavky a v krajním případě je zadat postupem dle zákona.

Úředník a správní řízení

Správní řízení Postup stanovený zákonem, ve kterém správní orgány rozhodují ve věcech veřejné správy (státní správy i samosprávy) o individuálních právech a povinnostech jednotlivých osob. Účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. V širším smyslu je do správního řízení též zahrnován postup směřující k exekuci (nuceném výkonu) správního rozhodnutí, postup směřující k vydání vyjádření, osvědčení nebo sdělení, postup k uzavření veřejnoprávních smluv a postup směřující k vydání opatření obecné povahy. Úprava provedena zejména v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví obecný postup ve správním řízení. Ve zvláštních zákonech mohou být stanoveny odchylky či zvláštní postupy nebo podrobnější úprava některých institutů, jejich ustanovení se použijí přednostně (např. zákon o odpovědnosti za přestupky, stavební zákon, živnostenský zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny a další). Subjekty správního řízení jsou správní orgán a účastníci řízení, správní orgán vystupuje v nadřízené pozici (pozice moci), jeho rozhodnutí je pro účastníky závazné. Správní řízení vede oprávněná úřední osoba.

Úředník Právní úprava provedena především v zákoně č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. úředník = zaměstnanec územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu správní činnosti = plnění úkolů v samostatné nebo přenesené působnosti územního samosprávného celku podle zvláštních právních předpisů (vedení správních řízení, úkony matričního úřadu, správa místních poplatků, zpracovávání materiálů pro samosprávu, příprava rozpočtu apod.); správní činnosti nevykonávají např. pracovníci technických služeb, uklízečky (práce servisní, pomocné, manuální). Pracovní poměr úředníka se zakládá pracovní smlouvou (u vedoucích pracovníků jmenováním), osoba musí splňovat požadavky kladené zákonem. Pracovní poměr se uzavírá na dobu neurčitou (výjimky zástup za MD, RD, dlouhodobě nemocné zaměstnance, výkon veřejné funkce, pracovník pro omezenou správní činnost či určitý úkol – např. po dobu trvání dotačního titulu). Uzavření pracovní smlouvy musí předcházet veřejná výzva k přihlášení zájemců (neplatí u pracovního poměru na dobu určitou), která musí obsahovat náležitosti dané zákonem; u vybraných míst výběrové řízení (obce II. a III. typu). Požadavky na vzdělávání úředníka stanoveny zákonem (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, zvláštní odborná způsobilost).

Vstupní vzdělávání Nezákladnější vzdělávání potřebné pro začlenění a fungování zaměstnance úřadu jako úředníka, obsahuje globální vstupní informace potřebné pro zařazení úředníka do úřadu. K ověření znalostí z hlediska vstupního vzdělávání se neskládá klasická zkouška. Povinnost ukončit do 3 měsíců od vzniku pracovního poměru. Povinnost absolvovat vstupní vzdělávání se nevztahuje na úředníka, který má zvláštní odbornou způsobilost.

Zvláštní odborná způsobilost
Pro činnosti stanovené prováděcím právním předpisem vyhl. č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků (existuje však i celá řada správních činností, k jejichž vykonávání není prokázání zvláštní odborné způsobilosti zapotřebí). Nutno získat do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem. ÚSC je povinen přihlásit úředníka, který vykonává správní činnosti stanovené vyhláškou, k vykonání zkoušky do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka nebo do 3 měsíců ode dne, kdy úředník začal vykonávat správní činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem. Uznání rovnocennosti vzdělání (povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost nemá úředník, který získal vzdělání v bakalářských nebo magisterských studijních programech stanovených prováděcím právním předpisem, nebo kterému bylo vydáno osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části). Zakončení zkouškou.

Zvláštní odborná způsobilost
Jestliže úředník vykonává 2 nebo více správních činností stanovených prováděcím právním předpisem a) v obci, kde nejsou zřízeny alespoň 2 odbory obecního úřadu nebo kde není zřízen pověřený obecní úřad, je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost jen pro 1 správní činnost, kterou určí vedoucí úřadu, b) v jiných případech než uvedených v písmenu a), je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro každou jím vykonávanou správní činnost; u druhého a u dalších ověření se zkouška vykoná jen ze zvláštní části. Vedoucí úředník, který řídí úředníky vykonávající správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem, prokazuje zvláštní odbornou způsobilost z obecné části a ze zvláštní části alespoň pro jednu ze správních činností stanovených vyhláškou, vykonávaných jím řízenými úředníky, určenou vedoucím úřadu.

Průběžné vzdělávání Prohlubující specializační vzdělávání úředníků zaměřené na výkon správních činností v ÚSC. Plán vzdělávání úředníka - obsahuje časový rozvrh prohlubování kvalifikace úředníka, povinnost vypracovat plán vzdělávání do 1 roku od vzniku pracovního poměru úředníka, nejméně jedenkrát za 3 roky plnění tohoto plánu hodnotit a podle výsledků hodnocení provést jeho aktualizaci. Rozsah vzdělávání nejméně 18 pracovních dnů po dobu následujících 3 let. kurzy akreditované MV ČR, resp. MPSV

Zásady správního řízení
zásada zákonnosti - správní orgány jsou povinny postupovat v souladu se zákony a jinými právními předpisy zásada materiální pravdy - správní orgány mají povinnost zjistit všechny skutečnosti, které mají význam pro vydání správního rozhodnutí tak, aby byl zjištěn stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti v rozsahu potřebném pro soulad rozhodnutí se zákonem zásada aktivní účasti účastníků v řízení (slyšení účastníků) - účastníkům musí být dána možnost uplatnit jejich práva a vyjádřit se k postupu řízení zásada hospodárného a rychlého projednávání a rozhodování - správní orgány mají povinnost zabezpečit rychlý a hospodárný průběh řízení bez průtahů, odpovědně a svědomitě zásada dvojstupňovosti řízení - účastník má právní nárok na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně tzv. odvolacím orgánem (orgánem druhého stupně) zásada legitimního očekávání - při skutkově shodných nebo obdobných případech nebylo rozhodováno rozdílně

Věcná a místní příslušnost
Správní řízení se vede u místně a věcně příslušného orgánu. věcná příslušnost (§ 10 SŘ) - který druh správního orgánu a jakého stupně je příslušný provést správní řízení a vydat rozhodnutí ve věci (upravena ve zvláštních zákonech) místní příslušnost (§ 11 SŘ) - který konkrétní z věcně příslušných správních orgánů se bude věcí zabývat (místní příslušnost určená místem činnosti účastníka, místní příslušnost určená podle polohy nemovitosti, kde se tato nachází, místní příslušnost určená místem podnikání či místem trvalého pobytu)

Oprávněná úřední osoba (§ 15 SŘ)
Úkony správního orgánu v řízení provádějí úřední osoby oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím správního orgánu (oprávněné úřední osoby). O tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou, se provede záznam do spisu a správní orgán o tom účastníka řízení na požádání informuje. Předpoklady: zvláštní odborná způsobilost povinnost zachovávat mlčenlivost nezaujatost

Podjatost oprávněné úřední osoby
Podjatost úřední osoby pověřené rozhodováním ve věci (§ 14 SŘ) - lze-li o ní důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci (např. je majitelem sousedního pozemku) nebo k účastníkům či zástupcům řízení (např. jsou-li k ní osobou blízkou) zájem na výsledku řízení či se řízení v téže věci účastnila v jiném stupni řízení. Podjatost trvá pro celé řízení. Podjatost namítaná účastníkem – o námitce se rozhoduje usnesením. Podjatost namítnutá úřední osobou – vyrozumí přímého nadřízeného, který věc posoudí a v případě podjatosti určí jinou oprávněnou úřední osobu (o určení jiné oprávněné osoby se poznamenává usnesení do spisu). V případě, že není jiná úřední osoba, která by věc mohla vyřídit (např. podjatost vedoucího úředníka, žádná další odborně způsobilá osoba), se o tomto vyrozumí nadřízený správní orgán a spolu s tímto oznámením se mu předá i spis.

Fáze správního řízení zahájení řízení
shromáždění podkladů pro rozhodnutí vydání rozhodnutí řízení o opravném prostředku rozhodnutí o opravném prostředku Řízení je zahájeno buď na žádost (zahájeno dnem, kdy správní orgán obdrží žádost), anebo z moci úřední (zahájeno dnem, kdy je oznámení o zahájení řízení doručeno účastníkovi). řízení na žádost - typicky jde o povolovací řízení (vydání stavebního povolení, změna jména a příjmení, vydání ŘP, …) řízení z moci úřední - většinou jde o řízení, které se negativně dotýkají sféry účastníka (přestupkové řízení)

Spis (§ 17 SŘ) V řízení o každé věci správní orgán zakládá spis, který je označen spisovou značkou, ukládají se do něj zejména všechny podklady pro rozhodnutí ve věci (např. podání účastníků, svědecké výpovědi, listiny). spisová obálka, sběrný arch spisu spisový a skartační řád

Procesní lhůty a počítání času (§ 39 a násl. SŘ)
Určeny k provádění procesních úkonů správním orgánem a účastníky řízení. Po jejich uplynutí, jsou-li stanoveny zákonem, nemůže účastník řízení provést daný úkon, ledaže zákon takový výjimečný postup umožňuje. Pořádkové lhůty určuje správní orgán usnesením a na žádost účastníka je může prodloužit. Pokud lhůtu nedodrží správní orgán, lze tento stav posuzovat jako jeho nečinnost. Do lhůty se nezapočítává rozhodující den pro její počátek (např. den doručení), konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím dne se stejným označením jako den, kdy došlo k události určující počátek lhůty, není-li v měsíci takový den, končí lhůta koncem měsíce a připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Podání je učiněno včas, je-li podáno u věcně a místně příslušného správního orgánu, nebo bylo předáno poště anebo bylo učiněno poslední den lhůty podání u správního orgánu vyššího stupně.

Počítání času Příklad: žadateli je doručeno podání v úterý, má 3 dny na reakci. Úterý se do běhu lhůty nezapočítává, prvním dnem je středa, druhým dnem čtvrtek, třetím dnem je pátek- žadateli stačí, pokud vyjádření podá k přepravě v pátek (v případě datové schránky do půlnoci) Příklad: žadateli je doručeno podání ve středu, má 3 dny na reakci. Prvním dnem je čtvrtek, druhým pátek, třetím sobota- konec lhůty se posouvá až na pondělí (pokud by pondělí bylo státním svátek, tak až na úterý, resp. na nejbližší pracovní den).

Počítání času Lhůta určená podle týdnů či měsíců (případně let) - konec lhůty nastává dnem, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo k události určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce. Příklad: Žadateli je doručeno v úterý, má týden na vyjádření. Konec lhůty je proto následující úterý. Žadateli je doručeno 15. ledna, má měsíc na vyjádření. Lhůta končí 15. února. Žadateli je doručeno 31. ledna, má měsíc na vyjádření. Lhůta končí 28. února. Žadateli je doručeno 31. ledna, má 30 dnů na vyjádření. Lhůta končí 2. března.

Doručování písemností (§ 20 a násl. SŘ)
Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil, a to především, je-li to možné, do datové schránky. Není-li možné doručovat datovou zprávou, doručuje správní orgán buď sám, nebo prostřednictvím policejního orgánu a také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (nejčastěji půjde o adresu trvalého pobytu). Do vlastních rukou se doručují písemnosti označené zákonem, zejména předvolání a rozhodnutí, jinak doporučeně nebo jen vhozením do schránky (obyčejně). Lze doručovat i na , ale účastník o takové doručení musí požádat, a nejpozději následující pracovní den musí potvrdit přijetí písemnosti em s elektronickým podpisem. Právnické osoby mají až na výjimky datové schránky zřízeny povinně, fyzické osoby si mohou o zřízení datové schránky zažádat.

Doručování písemností (§ 20 a násl. SŘ)
Osobám neznámého pobytu nebo sídla, osobám, kterým se nedaří písemnost doručit a v dalších zákonných případech se doručuje veřejnou vyhláškou; patnáctý den po jejím vyvěšení se považuje za den doručení. Fikce doručení - nebyl-li adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit jinak, uloží se u správního orgánu, který ji vyhotovil nebo u provozovatele poštovních služeb a adresát se vyzve k vyzvednutí písemnosti do patnácti dnů; výzva musí obsahovat poučení o právní fikci doručení (pokud adresát písemnost ve lhůtě nevyzvedl, nastává fikce doručení desátým dnem od uložení, či pokud ji odmítl převzít, případně neposkytl součinnost potřebnou k řádnému doručení (odmítl prokázat totožnost) okamžikem pokusu o doručení).

Účastník řízení (§ 27 a násl. SŘ)
Hlavní účastníci - ti, o jejichž právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení rozhodováno, v řízení o žádosti je to žadatel, v řízení zahajovaném správním orgánem z úřední moci je to osoba, která zavdala příčinu zahájení řízení ve veřejném zájmu (např. přestupce). Vedlejší účastníci - ti, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny (např. majitelé sousedního pozemku při povolování stavby), ten, komu zvláštní právní předpis takové postavení přiznává (např. orgán památkové ochrany ve stavebním řízení), a ten, kdo tvrdí, že může být rozhodnutím ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech přímo dotčen (např. sdružení k ochraně životního prostředí), a to až do doby, než se prokáže opak. Musí mít procesní způsobilost.

Úkony účastníků řízení
Úkony účastníků řízení se posuzují podle obsahu nikoli podle jejich označení. Náležitosti podání (§ 37 SŘ) - kdo je podává, ke kterému správnímu orgánu směřuje, které věci se týká a co se navrhuje, případně další náležitosti stanovené zákonem. Podání je nutno učinit písemně, ústně do protokolu nebo v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem. Podání lze učinit i pomocí jiných technických prostředků (dálnopis, fax nebo elektronická pošta elektronického podpisu), avšak takové podání musí být do 5 dnů potvrzeno předepsaným způsobem. Podání se předává správnímu orgánu, který je věcně a místně příslušný, a je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo. Procesní způsobilost účastníka - zastupování zákonným zástupcem (rodič nebo osvojitel, § 31 SŘ), ustanovení opatrovníka. Ustanovení opatrovníka i v jiných případech uvedených v zákoně (např. účastníkovi, kterému se nepodařilo oznámit zahájení řízení z moci úřední, právnické osobě, která nemá orgán způsobilý za ni jednat (např. po úmrtí jediného jednatele s.r.o.), osobě neznámého pobytu (např. u rušení trvalého pobytu), nebo osobě, která není známa (např. u černé stavby) anebo osobě zvlášť těžce zdravotně postižené (§ 32 SŘ). Zastoupení na základě plné moci.

Práva a povinnosti účastníka řízení
Účastník řízení je oprávněn činit v řízení úkony, především má právo navrhovat důkazy a jiné návrhy (§ 36 odst. 1 SŘ), má právo na uvědomění o zahájení správního řízení, vyjádřit své stanovisko ke spisu a k návrhům ostatních účastníků a zejména před vydáním rozhodnutí ve věci mít možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí (§ 36 odst. 2 a odst. 3 SŘ), může nahlížet do spisu, pořídit z něj výpisy a kopie (§ 38 odst. 4 SŘ). Účastník řízení má také povinnosti, např. dle § 37 odst. 3 SŘ odstranit vady podání (žádosti) dodržovat předepsané lhůty, předložit správním orgánem požadovanou listinu, dostavit se na předvolání a neztěžovat postup řízení, je povinen vždy prokázat svou totožnost (§ 36 odst. 5 SŘ).

Podnět k zahájení řízení (§ 42 SŘ)
Správní orgán je povinen přijímat podněty k zahájení správního řízení z moci úřední. Pokud podatel podnětu (nejedná se o účastníka řízení) o to požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. Po obdržení oznámení, jiného podnětu nebo na základě vlastních zjištění, která by mohla být důvodem k zahájení řízení z moci úřední, si správní orgán opatří nezbytná vysvětlení (povinnost podat vysvětlení má vedle podatele každá jiná osoba pod hrozbou uložení pořádkové pokuty až do Kč).

Odložení věci (§ 43 SŘ) Správní orgán nemusí zahájit správní řízení o žádosti a odloží věc v případě, že vůči němu byl učiněn úkon, který zjevně není žádostí (např. žádost o zaměstnání) nebo z něj nelze zjistit, kdo jej učinil (např. anonymní podání) a v případě, že bylo učiněno podání, k jehož vyřízení není kompetentní veřejná správa, ale jiný orgán státní moci. Nelze odložit anonymní podnět, jsou-li shledány důvody k zahájení řízení z úřední moci (např. řízení o přestupku).

Zahájení řízení, řízení o žádosti
Správní řízení je zahájeno, pokud nastanou okolnosti, se kterými správní řád začátek řízení spojuje. řízení o žádosti a řízení zahajované z úřední moci (§ 44 a násl. SŘ) Řízení o žádosti (§ 45 SŘ) - je zahájeno dnem, kdy je kompetentnímu správnímu orgánu doručena žádost - podání účastníka řízení, kterým navrhuje zahájit řízení s cílem (nejčastěji) vydání rozhodnutí (např. stavební povolení). Žádost musí mít obecné náležitosti podání a musí z ní být zřejmé čeho se žadatel domáhá nebo oč žádá, žadatel je povinen označit ostatní účastníky řízení, pokud mu jsou známi. Do vydání rozhodnutí je žadatel oprávněn vzít žádost zcela nebo zčásti zpět, zpětvzetí pak vzít zpět již nelze. Jestliže žádost nemá předepsané náležitosti, může správní orgán pomoci žadateli nedostatky odstranit, nebo jej vyzve, aby je v přiměřené lhůtě odstranil sám (případně řízení).

Řízení z moci úřední Řízení z moci úřední (§ 46 a násl. SŘ) - správní orgán je povinen zahájit řízení, pokud se dozví o skutečnostech, které zákon stanoví jako důvod pro zahájení řízení (podnět fyzické nebo právnické osoby, vlastní zjištění nebo na základě upozornění jiného správního orgánu. Řízení je zahájeno dnem, kdy správní orgán zahájení řízení oznámil účastníkovi, do jehož práv a povinností nebo právního postavení rozhodnutí zasáhne . Oznámení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby. Správní orgán je povinen uvědomit o zahájení řízení všechny jemu známé účastníky, zahájit řízení musí správní orgán bezodkladně poté, co se dozví o důvodu zahájení.

Překážky správního řízení (§ 48 SŘ)
Základní pravidlo: o téže věci nemůže být rozhodováno dvakrát. Jestliže je u některého správního orgánu zahájeno řízení, nelze v téže věci zahájit řízení u jiného správního orgánu (odložení věci). Je-li zahájení řízení u jiného správního orgánu zjištěno až po zahájení řízení, je povinností řízení zastavit. Nelze zahájit řízení ve věci, ve které již bylo pravomocně rozhodnuto (věc rozhodnutá).

Průběh správního řízení
Rozhodnutí ve věci samé musí vycházet ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu případu/věci a toto zjištění musí být dokumentováno ve spisu. Zásada písemnosti správního řízení, ústní jednání nařídí správní orgán pouze v případech, kdy to stanoví zákon, a jinak tehdy, jestliže je to nezbytné pro uplatnění práv účastníků řízení (předvolání nejméně 5 dnů předem). Zajištění podkladů pro rozhodnutí (zejména důkaz, návrh účastníka, skutečnosti známé správnímu orgánu z jeho činnosti, podklad od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci a skutečnosti obecně známé, k jejichž potvrzení není třeba znalce (např. fyzikální zákonitost). Podklady pro rozhodnutí opatřuje vždy správní orgán. V řízení zahájeném z úřední moci je správní orgán povinen zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch účastníka, jemuž má být rozhodnutím uložena povinnost. Účastníci řízení jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení.

Instituty zajištění řízení
Předvolání (§ 59 SŘ) - předvolat lze osobu, pokud její účast v řízení je bezpodmínečně potřebná k provedení určitého procesního úkonu, předvolání písemně a doručit do vlastních rukou zpravidla 5 kalendářních dnů předem, předvolat lze např. účastníka řízení, svědka nebo znalce, v předvolání musí být uvedeno kdy, kam, v jaké věci, z jakých důvodů se má předvolaný dostavit a jaké jsou právní následky nedostavení se bez omluvy. Předvedení (§ 60 SŘ) – pokud se účastník řízení nebo svědek bez omluvy nebo bez závažných důvodů na předvolání nedostaví a jeho osobní účast je nutná pro pokračování v řízení, může být předveden, zajišťuje Policie České republiky nebo obecní policie, tato pouze na území obce své působnosti. Vykázání z místa konání procesního úkonu (§ 63 SŘ) - osobu, která ruší pořádek při ústním jednání, může správní orgán po předchozím upozornění vykázat z místa, kde se úkon koná. Pořádková pokuta (§ 62 SŘ) – lze ji uložit tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, neuposlechne pokynu úřední osoby, učiní hrubě urážlivé podání; max. do výše Kč, výše pořádkové pokuty nemůže být v hrubém nepoměru k závažnosti následku a k významu předmětu řízení a lze ji dodatečně snížit nebo prominout v závislosti na plnění procesních povinností danou osobou v dalším průběhu řízení.

Přerušení a zastavení řízení (§ 64 - § 66 SŘ)
Zastavení řízení (§ 66 SŘ) jen ve stanovených případech v zákoně vyjmenovaných je možno řízení zastavit, aniž dojde k vydání rozhodnutí ve věci, o zastavení řízení se vydává usnesení. Přerušení řízení (§ 64 - § 65 SŘ) - na dobu nezbytně nutnou, neběží lhůty k provádění procesních úkonů, omezené důvody stanoví správní řád (např. výzva k odstranění nedostatků žádosti, výzva k zaplacení správního poplatku, řízení o předběžné otázce atd.).

Rozhodnutí správního orgánu
Rozhodnutí správního orgánu je autoritativní výrok, který účastníci řízení musí respektovat, pokud je zákonný. Správní orgán v řízení rozhoduje jednak ve věci samé, tedy o důvodu a předmětu řízení současně, a jednak o postupu v procesu. usnesení a rozhodnutí Usnesení - procesní rozhodnutí (např. o ustanovení znalce, o předběžném opatření, o přerušení nebo zastavení řízení). Rozhodnutí - rozhodnutí ve věci, o níž je řízení vedeno, rozhodnutím správní orgán zakládá, mění nebo ruší práva nebo povinnosti konkrétní osoby (fyzické i právnické) nebo prohlašuje, že taková osoba práva anebo povinnosti má nebo nemá (§ 9 SŘ). Příkaz (§ 150 SŘ) – zvláštním druhem rozhodnutí, příkazní řízení je typem zkráceného řízení, ve kterém lze o povinnosti rozhodnut pouze na základě spisu (např. o provedené kontrole), považuje-li se skutkové zjištění za dostatečné, a uložit ji formou písemného příkazu.

Forma a obsahové náležitosti rozhodnutí (§ 67 - § 76 SŘ)
Vyhotovuje se písemně, výjimku musí stanovit zákon. Formální náležitosti: označení rozhodnutí vydávajícího správního orgánu, číslo jednací (spisová značka), datum vyhotovení, otisk kulatého úředního razítka a dále též jméno, příjmení, funkce nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Obsahové dělení: výrok, odůvodnění a poučení účastníků (o odvolání). Obsah výrokové části: řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle kterých bylo rozhodováno, označení hlavních účastníků řízení, lhůta pro splnění uložené povinnosti, výrok o nákladech řízení. Obsah odůvodnění: důvody výroku, podklady jeho vydání (dle spisu), úvahy správního orgánu a jejich hodnocení pro účel výroku, výklad právních předpisů a vypořádání se s návrhy a námitkami účastníků; odůvodnění není třeba, jestliže se všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví. Obsah poučení účastníků: údaj o možnosti podat odvolání proti rozhodnutí, lhůta pro podání, informace, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.

Lhůty pro vydání rozhodnutí (§ 71 SŘ)
Vydání rozhodnutí = předání stejnopisu k doručení účastníkům řízení, výjimečně ústní vyhlášení, pokud se účastníci se vzdali písemného doručení, a v případech stanovených zákonem vyvěšení veřejné vyhlášky u doručování veřejnou vyhláškou nebo poznamenání do spisu, jestliže se usnesení pouze poznamenává do spisu. Rozhodnutí se vydává bezodkladně, pokud toto nelze, musí je správní orgán vydat do 30 dnů od zahájení řízení. Lhůta se prodlužuje až o 30 dnů, jestliže je třeba nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou, nebo jde-li o zvlášť složitý případ.

Platnost, právní moc a vykonatelnost rozhodnutí (§ 73 - § 76 SŘ)
V právní moci je rozhodnutí, které bylo oznámeno (doručeno) podle zákona účastníkům řízení a proti kterému nelze podat odvolání (nestanoví-li zákon jinak). Rozhodnutí je závazné pro účastníky a pro všechny správní orgány. Rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci nebo pozdějším dnem, který je uveden ve výroku, takové rozhodnutí může být vynuceno státní mocí. Rozhodnutí ukládající účastníkovi řízení splnění povinnosti - vykonatelnost nabytím právní moci a uplynutím lhůty pro dobrovolné splnění této povinnosti.

Náklady řízení (§ 79 SŘ) Zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, správní poplatky, ušlý výdělek účastníků a jejich zástupců, náklady důkazů (např. znalecký posudek), odměna za tlumočení a odměna za zastupování. Náklady nesou jednak účastníci řízení, jednak správní orgán, zásadně každý své. Účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti, uloží správní orgán povinnost nahradit státu náklady správního řízení paušální částkou (vyhl. č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení).

Odvolání a orgán prvního stupně řízení
Dvoustupňovost řízení před kompetentními správními orgány. Opravné prostředky, které slouží účastníkům řízení k domáhání se změny či zrušení rozhodnutí, které ještě nenabylo právní moci – odvolání. Obecná zákonná lhůta k podání 15 dnů od doručení (oznámení) rozhodnutí, a to k rukám správního orgánu (§ 83 odst. 1 SŘ), který odvoláním napadlé rozhodnutí vydal. V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení o odvolání je lze podat do 15 dnů ode dne doručení opravného usnesení, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí (§ 83 odst. 2 SŘ). Účinek odvolání - napadené rozhodnutí nenabude právní moci ani vykonatelnosti (§ 85 odst. 1 SŘ). Správní orgán stejnopis odvolání zašle ostatním účastníkům řízení k vyjádření, případně doplní řízení. Postup po podání odvolání - autoremedura nebo předání spisu nejblíže nadřízenému orgánu.

Autoremedura, předání spisu
Autoremedura (§ 87 SŘ) Pokud správní orgán, který ve věci rozhodl, dojde k závěru, že odvolání je opodstatněné, může své napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, pokud tím v plném rozsahu vyhoví odvolání. Předání spisu (§ 88 SŘ) Správní orgán do 30 dnů od doručení odvolání předá spis se svým vyjádřením odvolacímu orgánu. Správní orgán předá spis ve lhůtě zkrácené 10 dnů, pokud je odvolání opožděné nebo nepřípustné (např. odvolatel napadá pouze odůvodnění rozhodnutí, nikoli jeho výrok). Rozhodování o odvolání, s výjimkou autoremedury, zásadně přísluší nadřízenému orgánu.

Exekuce Výkon rozhodnutí (exekuce) - v případech, kdy účastník, kterému pravomocné a vykonatelné rozhodnutí ukládá peněžitou nebo nepeněžitou povinnost, tuto povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně nesplní. Vynucení splnění povinnosti provádí obecní úřad, který rozhodnutí vydal, nebo na jeho požádání soudní exekutor (pozor na poměr nákladů řízení a vymáhané částky, exekuce prostřednictvím soudního exekutora u částek nad Kč!), v případě peněžitého plnění může obecní úřad též požádat o provedení exekuce místně příslušný orgán správy daní (§ 103 a násl. SŘ) – celní úřad. Peněžitá exekuce (§ 106 SŘ) - exekuce plnění peněžité povinnosti se řídí výhradně ustanoveními daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.). Nepeněžitá exekuce (§ 107 a násl. SŘ) - řídí se povahou uložené povinnosti, lze ji nařídit a provést těmito způsoby: - náhradním výkonem v případě zastupitelných plnění (např. odstranění nepovolené stavby), - přímým vynucením v případě nezastupitelných plnění, zejména vyklizením, odebráním movité věci a předvedením, nebo - ukládáním donucovacích pokut.

STÍŽNOSTI Správní řád (dle § 175 SŘ) umožňuje dotčeným osobám, aby se obracely na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu obecně, neposkytuje-li správní řád jiný prostředek ochrany (např. institut ochrany před nečinností, odvolání aj.). Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu. Stížnost je přípustné podat písemně nebo ústně. Pokud nelze ústně podanou stížnost vyřídit ihned, sepíše o ní správní orgán písemný záznam. Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení ve věci. Správní orgán skutečnosti uvedené ve stížnosti prošetří, a pokud uzná za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popř. též další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Výsledky šetření zaznamená správní orgán do spisu.

Stížnosti Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel, rovněž v této lhůtě, vyrozuměn. Stanovená lhůta může být překročena pouze tehdy, je-li nutno obstarávat rozsáhlý podkladový materiál pro vyřízení stížnosti a správnímu orgánu se toto nepodaří zajistit v zákonem stanovené lhůtě. Pokud správní orgán shledal stížnost důvodnou anebo alespoň částečně důvodnou, je povinen učinit bezodkladně nezbytná opatření k nápravě, která zaznamená do spisu vedeného jím ve věci. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě bude stěžovatel vyrozuměn pouze tehdy, jestliže o to požádal (typicky v podané stížnosti anebo kdykoli v průběhu vyřizování stížnosti). Je-li stěžovatel nespokojený s vyřízením stížnosti, může požádat o přešetření způsobu vyřízení stížnosti nadřízený správní orgán.

Daňové řízení Upravuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.
Postupy podle daňového řádu se uplatní při exekuci na peněžitá plnění a při správě místních poplatků. Nepoužije se správní řád, ani podpůrně. Zvláštní odborná způsobilost pro správní činnost při správě daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Výkon státní správy – samospráva do procesu nezasahuje!

Přenesení výkonu státní správy
Prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy. Obecná právní úprava veřejnoprávních smluv v části páté zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (§ § 170). Veřejnoprávní smlouva = dvoustranný nebo vícestranný úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Dle § 63 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, mohou obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce (jiných obcí), která je (které jsou) účastníkem veřejnoprávní smlouvy, k uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu. Označení účastníků smlouvy, doba jejího trvání, určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obce vykonávat pro orgány jiné obce (jiných obcí), a způsob úhrady nákladů spojených s výkonem uvedené přenesené působnosti (§ 63 odst. 2 zákona o obcích).

Přenesení výkonu státní správy
Obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž bude obecní úřad jedné obce s rozšířenou působností vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro obecní úřad jiné obce (jiných obcí) s rozšířenou působností, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy, k uzavření smlouvy je třeba souhlasu Ministerstva vnitra. Obec, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, je povinna ji bezodkladně poté, co byla smlouva uzavřena, zveřejnit ji na úřední desce nejméně po dobu 15 dnů, současně se uzavřená veřejnoprávní smlouva zveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje, uzavřená veřejnoprávní smlouva musí být každému přístupná na obecním úřadu obce, která je její smluvní stranou. Lze sjednat úplatu (za úkon, paušální sazba).

Odkazy a zdroje: Jihočeský kraj https://www.kraj-jihocesky.cz/
Ministerstvo vnitra, Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstvo financí Svaz měst a obcí Sdružení místních samospráv

Děkujeme Vám za pozornost
JUDr. Lukáš Glaser Mgr. František Malý Mgr. Markéta Procházková

Seminář pro členy zastupitelstev obcí

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Seminář pro členy zastupitelstev obcí"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Seminář pro členy zastupitelstev obcí

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Seminář pro členy zastupitelstev obcí"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář