Hodnocení předložených žádostí – případ UK

Prezentace na téma: "Hodnocení předložených žádostí – případ UK"— Transkript prezentace:

1 Hodnocení předložených žádostí – případ UK
Iva Stuchlíková

2 Hodnocení první institucionální akreditace - UK
říjen 2017 – březen 2018 23 oblastí 100 hodnotitelů

3 Nový fenomén – institucionální akreditace
Standardy - NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 274/2016 Sb. Požadavky na institucionální prostředí Působnost orgánů vysoké školy, řízení a hospodaření vysoké školy Poslání a strategie vysoké školy Aktivity vysoké školy spojené se vzdělávací činností Tvůrčí činnost vysoké školy Vnitřní systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy Procesy schvalování, řízení a pravidelného hodnocení kvality studijních programů Podpůrné zdroje a administrativa Požadavky na oblast vzdělávání Rozsah a struktura vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání Zajištění podmínek pro uskutečňování vzdělávací činnosti v dané oblasti vzdělávání

4 Proces hodnocení Metodika NAÚ
4 členné komise – 2 expertní posudky (pro oblasti, pro institucionální prostředí) Stanovisko dílčích komisí Výsledné stanovisko celé komise (tj. všech hodnotitelů zúčastněných na hodnocení) Projednávání a rozhodnutí v Radě NAÚ

5 Problémy či výzvy Řada věcí, které zákonodárci zamýšleli jako pozitivum, se může stát negativem (zejména když začínáme a zejména pokud jde o velké školy) Rozsáhlý seznam hodnotitelů – značné rozdíly v dosavadních zkušenostech s hodnocením kvality Relativně krátká správní lhůta – pro univerzity dobře, pro hodnotící komise problém Koordinace činnosti komisí (včetně jejich proškolení, možnosti jednání face to face, nároků na míru detailnosti podkladů pro návštěvy na místě) je nesnadná Rozsah posuzovaného Podkladové materiály - velké a (u velkých škol až obtížně obsáhnutelné) množství informací Důsledky: ne všichni hodnotitelé čtou všechno hlasování o výsledném stanovisku je málo opřeno o odborný konsenzus Obsah akreditace – kontrola minimálních standardů spíše než hodnocení činností

6 Co mohou školy udělat pro úspěch akreditace
Kvalitní sebehodnotící zpráva Stručnost, přesnost, výstižnost Zřetelné pojmenování perspektiv (rozvíjení sledování a hodnocení kvality; plán na řešení slabých stránek apod.) Realistické zhodnocení vlastních činností (zejména pedagogické a tvůrčí) a jejich kvality v národním měřítku Zajistit návštěvy na místě tak, aby hodnotitelé mohli získat potřebné informace a setkat se se zasvěcenými lidmi

7 Co mohou školy očekávat jako přínos – z pohledu zkušeností s IA na UK
Akreditace -  mettre à crédit, ověřit důvěryhodnost potvrzení, schválení; uznání potřebné úrovně; pověření, zplnomocnění Akreditace je nyní mnohem více schválením/potvrzením než hodnocením poskytujícím informačně bohatou vnější zpětnou vazbu III Vysoká škola má dokument upravující její společenskou odpovědnost ve vztahu ke vzdělávací činnosti vysoké školy a tuto odpovědnost naplňuje. III ověření existence dokumentu upravujícího společenskou odpovědnost vysoké školy ve vztahu ke vzdělávací činnosti a posouzení postupů, jejichž prostřednictvím je zajišťováno její naplňování Celkové naplnění standardu: Odůvodnění:

8 Závěrem Optimisticky: Pesimisticky:
Školy zvládnou zodpovědnost vyplývající z výrazně akcentovaného vnitřního hodnocení budou chápat agendu sledování a zajišťování kvality jako prostředek pro zajištění trvalého vlastního rozvoje – méně byrokracie, více koncepčních otázek Větší autonomie škol - věc akreditací studijních programů je „svěřena“ do jejich působnosti Pesimisticky: Oslabení vnějšího hodnocení povede k ignorování procesů v širším (třeba i mezinárodním) kontextu a soustředění se na „obhajobu naplnění standardů“ potřebě získat vnější evaluaci z nezávislých zdrojů – další nárůst finančních nákladů na akreditace