VĚCNÁ PRÁVA zimní semestr 2012/2013

Prezentace na téma: "VĚCNÁ PRÁVA zimní semestr 2012/2013"— Transkript prezentace:

1 VĚCNÁ PRÁVA zimní semestr 2012/2013
1. Pojem a principy věcných práv, přehled právní úpravy 2. Katastr nemovitostí a jiné veřejné seznamy věcí

2 1. Pojem a principy věcných práv,
přehled právní úpravy

3 POJEM VĚCNÝCH PRÁV věcná práva (lat. iura in rem)
VP v objektivním smyslu rozumíme souhrn právních norem regulujících určitou výseč soukromých společenských vztahů, jejichž předmětem je věc (regulace práv, která vznikají určité osobě v přímém, tj. bezprostředním, poměru k určité věci) VP – základ institutu v římském právu, původem však není římskoprávní (byl vytvořen pozdější naukou v době recepce římského práva) neexistence jednotné koncepce věcných práv v Evropě. Podobné rysy mají věcná práva v ČR, SR, Polsku, Německu, Rakousku, Švýcarsku (NOZ nejvíce ovlivněn rakouskou úpravou)

4 POJEM VĚCNÝCH PRÁV pojem VP bývá kritizován jako překonaný. I tak však jsou VP nedílnou součástí prakticky všech tradičních i moderních občanských zákoníků, neboť představují pro privátní právo (a zejména pro soukromý život) zcela nepostradatelnou a nenahraditelnou kategorii VP se většinou vymezují proti právu obligačnímu (závazkovému), tj. tvoří k právu obligačnímu párovou kategorii (pro VP platí opačné principy než pro práva obligační) OP předpokládá vztahy mezi více subjekty. Je pro ně typické, že určitý subjekt má proti jinému určitému subjektu právo na určité pozitivní plnění (dání, konání) či negativní plnění (zdržení se něčeho, strpění něčeho). VP (zejm. právo vlastnické) žádné vztahy mezi více subjekty nepředpokládá (vlastník může vykonávat své vlastnické právo nezávisle na třetích osobách)

5 POJEM VĚCNÝCH PRÁV VP se vysvětlují jako vztah osoby k věci, OP jako vztah dvou či více osob navzájem VP zprostředkovávají oprávněnému přímé (bezprostřední) „panství nad věcí“ VP zpravidla tvoří v systematice občanského práva jednu z jeho pěti hlavních částí vedle obecné části, práva závazkového, práva rodinného a práva dědického (záleží však na metodice dělení látky)

6 PRÁVA OSOBNÍ (OSOBNOSTNÍ) VĚCNÁ PRÁVA K VĚCI VLASTNÍ
SOUKROMÉ PRÁVO PRÁVA OSOBNÍ (OSOBNOSTNÍ) PRÁVA MAJETKOVÁ ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA (VĚCNÁ PRÁVA, DĚDICKÉ PRÁVO) RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA (ZÁVAZKY=OBLIGACE) VĚCNÁ PRÁVA K VĚCI VLASTNÍ (IURA IN RE PROPRIETA) VĚCNÁ PRÁVA K VĚCI CIZÍ (IURA IN RE ALIENA)

7 PRINCIPY VĚCNÝCH PRÁV princip rozdílné regulace VP u věcí movitých a nemovitých princip absolutních účinků VP princip uzavřeného okruhu VP princip převážné kogentnosti právní úpravy princip specializace (individualizace) princip publicity

8 ROZDÍLNÁ REGULACE princip rozdílné regulace VP u věcí movitých a nemovitých (důvody historické a důvody dané povahou věci) právo mobiliární a imobiliární příklady jiný způsob vzniku věcných práv na mov. a nem. věcech jiné formální požadavky na právní jednání týkající se mov. a nem. věcí jiné druhy věcných práv na mov. a nem. věcech jiná publicita věcných práv na mov. a nem. věcech jiné působení veřejného práva na právní režim mov. a nem. věcí (u nem. věcí je patrná silnější provázanost s veřejným právem)

9 ABSOLUTNÍ ÚČINKY princip absolutních účinků, účinků vůči všem (erga omnes) § 976 NOZ: absolutní majetková práva působí vůči každému, nestanoví-li něco jiného zákon VP jsou absolutní v tom smyslu, že každý má povinnost do takových práv nezasahovat (je jejich existencí vázán), a to ani fakticky, ani právně – př. vlastnické právo osoby A má účinky vůči všem ostatním subjektům (blíže neurčená množina neurčitých subjektů má povinnost vlastnické právo A respektovat a nezasahovat do něho). VP tedy mohou být uplatňována vůči všem

10 ABSOLUTNÍ ÚČINKY obligační práva působí jen mezi stranami závazku (inter partes). Práva a povinnosti vznikají pouze stranám konkrétního závazkového vztahu. OP tedy mohou být uplatňována jen vůči konkrétní osobě teoreticky je možno konstruovat celou řadu majetkových práv zároveň jako práva relativní i absolutní (právo předkupní), některá práva však mohou mít z povahy věci pouze absolutní povahu (právo vlastnické)

11 UZAVŘENÝ OKRUH princip uzavřeného okruhu (numerus fixus, numerus clausus) § 977 NOZ: jen zákon stanoví, která práva k majetku jsou absolutní u obligačních práv neexistuje uzavřený výčet (§ 1746 odst. 2 NOZ) zákaz smluvního rozšiřování množiny věcných práv a jejich obsahu bez zákonného zmocnění (např. zákaz antichretické zástavy – § 1315 odst. 2 písm. c) smysl: ochrana třetích osob před absolutním působením práv, jejichž existenci zákon nezná (nelze je rozpoznat)

12 KOGENTNOST ÚPRAVY princip převážné kogentnosti právní úpravy
§ 978 NOZ: od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon u obligačních práv existuje princip převážné dispozitivnosti právní úpravy smysl: stejný jako u principu uzavřeného výčtu VP, tj. ochrana třetích osob před absolutním působením práv, jejichž obsah je stranami sjednán odchylně od zákona

13 PRINCIP SPECIALIZACE princip specializace (individualizace)
souvisí s vymezením předmětu věcných práv, tj. na čem mohou věcná práva vznikat VP mohou vznikat vždy pouze na věci existující zindividualizované (individuálně určené) jen na věci jako celku obligační práva mohou vznikat i na věcech dosud neexistujících, druhově určených, i na částech věcí

14 PRINCIP PUBLICITY princip publicity (veřejnosti)
VP k některým věcem jsou předmětem evidence ve veřejných seznamech, z nichž lze zjistit jejich existenci VP k nemovitým věcem jsou evidována v katastru nemovitostí VP k movitým věcem evidována nejsou – výjimky: rejstřík ochranných známek, letecký rejstřík, rejstřík zástav u movitých věcí plní funkci veřejného seznamu fakt držby – z držby lze zpravidla usuzovat na vlastnické právo držitele (tzv. legitimační funkce držby) obligační práva zpravidla nejsou předmětem evidence

15 DEFINICE VĚCNÝCH PRÁV VĚCNÉ PRÁVO =
takové soukromé subjektivní právo majetkového charakteru, které je právem absolutním, majícím za svůj předmět věc ve smyslu práva

16 KRITIKA VYMEZENÍ VĚCNÝCH PRÁV
relativizace věcných práv i obligační práva mají účinky erga omnes (nikdo není oprávněn zasahovat do obligačního práva) – např. § 1044 NOZ věcná práva k věci cizí mají i svoji „obligační stránku“ – např. u věcných břemen rozlišujeme tzv. vnitřní poměr a vnější poměr vnitřní poměr (mezi oprávněným a povinným z VB) má relativní povahu vnější poměr (mezi oprávněným a třetími osobami) má absolutní povahu přímé (bezprostřední) právní panství nad věcí neplatí u věcných práv k věci cizí. I zde (stejně jako u práv obligačních) je nakládání s věcí umožněno souhlasem vlastníka

17 DĚLENÍ VĚCNÝCH PRÁV VĚCNÁ PRÁVA K VĚCI VLASTNÍ (IURA IN RE PROPRIETA)
- držba - vlastnické právo (podílové spoluvlastnictví, společné jmění manželů) VĚCNÁ PRÁVA K VĚCI CIZÍ (IURA IN RE ALIENA) - právo stavby - věcná břemena - služebnosti - reálná břemena - zástavní a podzástavní právo - zadržovací (retenční) právo - správa cizího majetku (zvláštní institut)

18 FUNKCE VP K VĚCI CIZÍ funkce některých VP k věci cizí
- právo stavby: slouží ke stavebnímu využití cizího pozemku - věcná břemena (služebnosti a reálná břemena): slouží k hospodářskému využití cizí věci (užívání, požívání) - právo zástavní (podzástavní) a právo zadržovací: slouží k zajištění pohledávky věřitele

19 DALŠÍ DRUHY VP práva, která mohou být sjednána s účinky práv věcných (nejde o „čistá“ věcná práva) zákaz zřízení zástavního práva (§ 1309 odst. 2) zákaz zatížení nebo zcizení (§ 1761) výhrada vlastnického práva (§ 2134) předkupní právo (§ 2144) nájem (§ 2203) pacht (§ 2333) výměnek (§ 2708)

20 VZTAH VP K VĚCI obecné východisko: § 979 – základ koncepce věcných práv v NOZ ustanovení této hlavy se použijí na věci hmotné i nehmotné, na práva však jen potud, připouští-li to jejich povaha a neplyne-li ze zákona něco jiného příklady: opuštění pohledávky, nález pohledávky apod. ne všechna VP mohou vznikat rovnocenně na všech věcech držba: právo vlastnické a jiná majetková práva, která připouštějí trvalý nebo opakovaný výkon vlastnické právo: všechny věci právo stavby: jen pozemek věcná břemena: služebnosti (věci obecně), reálná břemena (věci evidované ve veřejném seznamu) zadržovací právo: mov. věci

21 3. část NOZ „Absolutní majetková práva“
PŘEHLED PRÁVNÍ ÚPRAVY 3. část NOZ „Absolutní majetková práva“ Hlava I. Základní ustanovení (§ ) Hlava II. Věcná práva (§ ) Díl 1. Obecná ustanovení (§ ) Díl 2. Držba (§  ) Díl 3. Vlastnictví (§ ) Díl 4. Spoluvlastnictví (§  ) Díl 5. Věcná práva k cizím věcem (§ ) právo stavby (§ ) věcná břemena (služebnosti a reálná břemena) (§ ) zástavní právo (§ ) zadržovací právo (§ ) Díl 6. Správa cizího majetku (§ ) Hlava III. Dědické právo (§ )

22 PŘEHLED PRÁVNÍ ÚPRAVY s kategorií VP souvisí i smluvní závazkové právo (smlouvy jsou nejčastějším právním důvodem zakládajícím VP – kupní smlouva, darovací smlouva, směnná smlouva atd.)

23 a jiné veřejné seznamy věcí
2. Katastr nemovitostí a jiné veřejné seznamy věcí

24 POJEM VEŘEJNÉHO SEZNAMU
veřejné seznamy seznamy zřízené za účelem evidence určitých objektů a práv k nim jsou veřejně přístupné vedené orgány veřejné moci (soudy, správními orgány) používá se rovněž pojem „veřejné knihy“ (právo regulující tuto materii se pak nazývá „právo veřejných knih“ nebo též „právo knihovní“) – v minulosti pozemkové knihy, železniční knihy, naftové knihy apod. registry zřízené za účelem evidence určitých subjektů se nazývají veřejné rejstříky (např. obchodní rejstřík) – nejednotná terminologie (rejstřík zástav, rejstřík ochranných známek)

25 FUNKCE VEŘEJNÉHO SEZNAMU
funkce evidenční slouží k evidenci různých objektů a práv k nim funkce informační zprostředkovává informace o evidovaných skutečnostech (je veřejně přístupný) funkce ochranná zajišťuje bezpečnost a jistotu právního styku při nakládání s evidovanými objekty (prostřednictvím tzv. veřejné víry)

26 PŘÍKLADY VEŘEJNÝCH SEZNAMŮ
katastr nemovitostí plavební rejstřík § 14 zák. č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě letecký rejstřík § 4 zák. č. 49/1997 Sb., o civilním letectví rejstřík ochranných známek § 44 zák. č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách rejstřík zástav de lege lata není veřejným seznamem. De lege ferenda nejasné pojetí tohoto seznamu

27 VZTAH OBECNÉ A ZVLÁŠTNÍ ÚPRAVY
NOZ užívá souhrnný pojem „veřejný seznam“ jiné právní předpisy pak stanoví podrobnosti – případně i řešení odlišná od NOZ příklad: dle NOZ se do veřejného seznamu budou provádět „zápisy“ katastrální zákon rozlišuje zápisy na „vklad“, „záznam“ a „poznámku“

28 KATASTR NEMOVITOSTÍ vymezení
veřejný seznam sloužící k evidenci nemovitých věcí na území ČR a právních vztahů k nim evidované údaje spočívají v soupisu, popisu, geometrickém zobrazení a označení polohy nemovitostí podle katastrálních území včetně právních vztahů veden správními orgány struktura orgánů vedoucích katastr Český úřad zeměměřický a katastrální (ústřední správní úřad zeměměřictví a katastru nemovitostí ČR se sídlem v Praze) zeměměřický úřad (jiný správní úřad zeměměřictví s celostátní působností) zeměměřické a katastrální inspektoráty a katastrální úřady (jiné správní úřady pro zeměměřictví a katastr nemovitostí ČR)

29 KATASTR NEMOVITOSTÍ historie
pozemkové knihy (vedené okresními soudy) – upraveny obecným knihovním zákonem (zák. č. 95/1871 ř. z.). PK vedeny podle tradičních principů. Technické údaje o nemovitostech evidovány katastrálními měřickými úřady (zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru) od (střední občanský zákoník č. 141/1950 Sb.) – nabývání vlastnického práva k nemovitostem na základě samotné smlouvy (opuštění tzv. intabulačního principu) – zápis do PK ztrácí konstitutivní význam od 1956 jednotná evidence půdy (JEP) – výrazný zásah do dosavadního vedení pozemkových knih: rozhodujícím kritériem evidence nejsou vlastnické hranice, ale hranice faktického užívání pozemků (období úpadku evidence nemovitostí a právních vztahů k nim)

30 KATASTR NEMOVITOSTÍ od – OZ 40/1964 Sb. a zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. Nová evidence nemovitostí měla sloužit pro plánování a řízení hospodářství a pro ochranu socialistického společenského vlastnictví a osobního vlastnictví občanů (§ 1). V evidenci se prováděly zápisy, měly však pouze evidenční charakter (neměly souvislost se vznikem věcných práv na nemovitostech). Evidence nemovitostí vedena orgány geodézie. některé smlouvy o převodu vlastnictví nemovitostí vyžadovaly registraci státním notářstvím ke svému vzniku, později ke své účinnosti (tzv. registrační princip) k – zákonem č. 264/1992 Sb. zrušen zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství (přechod agendy na nově vzniklé kat. úřady) od – současný stav evidence nemovitostí a právních vztahů k nim

31 PŘEHLED PRÁVNÍ ÚPRAVY zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech vyhláška ČÚZK č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. a zákon č. 344/1992 Sb. vyhláška ČÚZK č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí ČR a evidence obyvatel nový katastrální zákon (v přípravě) – nahrazení zákona č. 265/1992 Sb. a č. 344/1992 Sb.

32

33 DUPLICITNÍ ZÁPIS VLASTNICTVÍ

34 NEZNÁMÝ VLASTNÍK

35 KATASTRÁLNÍ MAPA ANALOGOVÁ

36 KATASTRÁLNÍ MAPA DIGITÁLNÍ

37 POZEMKOVÁ KNIHA

38 POZEMKOVÁ KNIHA

39 NOVÝ KATASTRÁLNÍ ZÁKON
věcný záměr schválen vládou v lednu 2012 v připomínkovém řízení do předložení vládě do projednání v Parlamentu do konce roku 2012 prováděcí předpisy v roce 2013 úpravy databáze a informačního systému v roce 2013 účinnost od (návaznost na NOZ)

40 PŘEDMĚT EVIDENCE KN předmětem evidence katastru dle NKatZ budou
pozemky v podobě parcel budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby jednotky vymezené podle NOZ včetně rozestavěných (§ 1159) jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (§ 3063) právo stavby nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis (§ 498 odst. 1)

41 PŘEDMĚT EVIDENCE KN předmětem evidence katastru nebudou
podzemní stavby rozestavěné budovy

42 PRÁVA ZAPISOVANÁ DO KN práva zapisovaná do katastru dle NKatZ
vlastnické právo právo stavby zástavní právo a podzástavní právo budoucí zástavní právo věcná břemena (služebnosti a reálná břemena) předkupní právo s účinky práva věcného budoucí výměnek přídatné (akcesorické) spoluvlastnictví správa svěřenského fondu výhrada vlastnického práva

43 PRÁVA ZAPISOVANÁ DO KN výhrada práva zpětné koupě
výhrada práva zpětného prodeje zákaz zcizení nebo zatížení výhrada práva lepšího kupce ujednání o koupi na zkoušku nájem, požádá-li o to vlastník nebo nájemce se souhlasem vlastníka pacht, požádá-li o to vlastník nebo pachtýř se souhlasem vlastníka vzdání se práva na náhradu škody na pozemku práva se zapisují jen k evidovaným nemovitostem výjimky ze zapisovaných práv nezapisují se např. tzv. zákonná věcná břemena, zákonné předkupní právo apod.

44 OBSAH KN KN obsahuje např.
geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje o budovách, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční včetně čísel těchto budov, údaje o budovách, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud jsou hlavní stavbou na pozemku, nejedná-li se o drobné stavby, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí, čísla jednotek cenové údaje, údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými informačními systémy, které mají vztah k obsahu katastru u evidovaných budov údaj o tom, zda se jedná o dočasnou stavbu údaje o právních vztazích včetně údajů o vlastnících a oprávněných z jiného práva, které se zapisuje do katastru

45 KATASTRÁLNÍ OPERÁT obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle kat. území katastrální operát tvoří soubor geodetických informací (katastrální mapa) soubor popisných informací (údaje o katastrálním území, parcelách, stavbách, o právních vztazích) dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací včetně seznamu místního a popisného názvosloví sbírka listin protokoly o vkladech, záznamech, poznámkách, dalších zápisech, opravách chyb, námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu, výsledcích revize katastru a o záznamech pro další řízení

46 DRUHY ZÁPISŮ V KN druhy zápisů v katastru (§ 6)
vklad, záznam, poznámka nebo jejich výmaz lhůty pro provedení zápisů ( § 33) vklad je zápis, kterým se zapisují věcná práva, práva s povahou věcných práv a práva ujednaná jako věcná práva záznam je zápis do KN, kterým se zapisují práva odvozená od vlastnického práva poznámka je zápis do KN, kterým se zapisují významné informace týkají se evidovaných nemovitostí nebo v KN zapsaných vlastníků a jiných oprávněných právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy byl návrh na zápis doručen příslušnému katastrálnímu úřadu

47 VKLAD vklad (§ 11 NKatZ) vkladem se do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence těchto práv: vlastnického práva práva stavby věcné břemeno (služebnost či reálné břemeno) zástavního práva budoucího zástavního práva podzástavního práva předkupního práva budoucího výměnku atd.

48 VKLAD účastníkem řízení o povolení vkladu je osoba, jejíž právo vzniká, mění se nebo rozšiřuje, a osoba, jejíž právo zaniká nebo se omezuje vklad lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení v řízení o povolení vkladu kat. úřad zkoumá taxativně vypočtené náležitosti uvedené v § 17 NKatZ – jsou-li splněny, vklad povolí, v opačném případě návrh zamítne proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení, obnova řízení ani žaloba podle části páté OSŘ proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu je přípustná žaloba podle části páté OSŘ (do 30 dnů od doručení rozhodnutí)

49 ZÁZNAM záznam (§ 19 NKatZ) záznamem se do katastru zapisují
příslušnost organizačních složek státu a státních organizací hospodařit s majetkem státu právo hospodařit s majetkem státu správa nemovitostí ve vlastnictví státu majetek hlavního města Prahy svěřený městským částem hlavního města Prahy majetek města svěřený městským obvodům nebo městským částem statutárních měst majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný organizační složce do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný příspěvkové organizaci k hospodaření

50 ZÁZNAM návrh na záznam může podat ten, kdo má na jeho provedení právní zájem, orgán veřejné moci nebo územní samosprávný celek, který o skutečnosti zapisované záznamem rozhodl nebo ji osvědčil návrh na záznam musí být doložen listinou, která dokládá skutečnost, která má být zapsána, nebo její úředně ověřenou kopií katastrální úřad zjistí, zda je návrh na záznam podán oprávněnou osobou, zda je předložená listina bez chyb v psaní a počtech a bez jiných zřejmých nesprávností a zda navazuje na dosavadní zápisy v katastru je-li listina způsobilá k tomu, aby na základě ní byl proveden záznam do katastru, katastrální úřad záznam provede, jinak tomu, kdo listinu předložil, sdělí písemně důvody, pro které záznam proveden nebyl, a listinu mu vrátí

51 POZNÁMKA poznámka (§ 22 NKazT)
poznámku zapíše katastrální úřad na základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, správce obchodního závodu, vyvlastňovacího úřadu, pozemkového úřadu, soudního exekutora, osoby oprávněné provádět veřejné dražby podle jiného právního předpisu, insolvenčního správce či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána. Pokud se poznámka zapisuje na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci, nemusí být toto rozhodnutí opatřeno doložkou právní moci ani doložkou vykonatelnosti poznámky k nemovitostem (§ 23) a poznámky k osobám (§ 25) při zápisu a výmazu poznámky se postupuje přiměřeně jako při zápisu záznamem

52 POZNÁMKA k nemovitosti se zapisují poznámky např. o
podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti a zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti exekučním příkazu k prodeji nemovitosti exekučním příkazu k prodeji obchodního závodu usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti a o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem obchodního závodu usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti vyrozumění insolvenčního správce o soupisu nemovitostí, které jsou podle katastru nemovitostí ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka o spornosti zápisu dle § 985 a 986 NOZ

53 POZNÁMKA k osobě se zapisují poznámky o
usnesení o nařízení exekuce, pokud povinným není stát usnesení o předběžném opatření, podle kterého nemůže dlužník nakládat s majetkovou podstatou nebo může dlužník nakládat s majetkovou podstatou pouze se souhlasem předběžného insolvenčního správce vyrozumění insolvenčního soudu o vydání rozhodnutí o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu jiném rozhodnutí, podle kterého osoba nesmí nakládat se svou majetkovou podstatou nebo její přesně nevymezenou částí

54 ZÁSADY VEDENÍ KATASTRU NEMOVITOSTÍ
zásada intabulační (zásada vkládání) zásada legality zásada speciality zásada dispoziční (zásada žádosti o vklad, zásada volnosti) zásada priority zásada formální publicity zásada materiální publicity (zásada veřejné víry)

55 ZÁSADA INTABULAČNÍ zásada intabulační (zásada vkládání)
věcná práva k nemovitostem vznikají zásadně vkladem do katastru nemovitostí zásada se uplatní pouze u derivativního (odvozeného), tj. smluvního nabývání věcných práv k nemovitostem výjimky ze zásady intabulační: vznik věcného práva na základě jiných právních skutečností než je smlouva (tzv. mimoknihovní skutečnosti) – např. vyvlastnění, vydržení, vznik vlastnického práva ze zákona atd. zásada výslovně nevyjádřena v NKatZ, je nutno ji dovodit z úpravy NOZ, popř. jiných předpisů

56 ZÁSADA LEGALITY zásada legality
při katastrálním řízení o povolení vkladu věcného práva (které je správním řízením podle správního řádu) probíhá přezkum vkladových listin smyslem přezkumu je zabránění zápisu takových změn, které nejsou odůvodněny obsahem vkladových listin nebo které jsou v rozporu s právními předpisy rozsah přezkumu uveden taxativně v § 17 NKatZ (katastrální úřad nesmí přezkoumávat listiny z jiných než uvedených důvodů)

57 ZÁSADA SPECIALITY A ZÁSADA DISPOZIČNÍ
požadavek, aby zápisy objektů a právních vztahů k nim byly provedeny pokud možno přesně zásada dispoziční (zásada žádosti o vklad, zásada volnosti) zápisy do katastru vkladem se provádějí zásadně na návrh oprávněné osoby (nikoli z úřední povinnosti – ex offo) k podání návrhu na zápis není nikdo nucen doručením návrhu na vklad dochází k zahájení správního řízení u příslušného katastrálního úřadu (KÚ, v jehož obvodu leží nemovitost, které se návrh na vklad týká) z návrhu musí být patrné, kdo jej podává, komu je adresován, čeho se navrhovatel domáhá a které nemovitosti se má rozhodnutí týkat

58 ZÁSADA PRIORITY zásada priority (prior tempore, potior iure)
pořadí zápisů právních vztahů v katastru se řídí, pokud zákon nestanoví jinak, okamžikem, ve kterém návrh na zápis do katastru byl doručen katastrálnímu úřadu (§ 9 odst. 3 NKatZ) zásadně nerozhoduje doba, kdy byly vytvořeny listiny (smlouvy) sloužící jako podklad pro zápis do katastru nový návrh (a o něm probíhající řízení) je vyznačen v katastru pomocí tzv. plomby („P“), plomba je odstraněna provedením zápisu (povolením vkladu) nebo zamítnutím návrhu na zápis návrhy došlé současně mají stejné pořadí (důsledky rozdílné podle toho, zda tyto návrhy vedle sebe obstojí) § NOZ – doplnění principu priority

59 ZÁSADA FORMÁLNÍ PUBLICITY
zásada veřejnosti každý má právo do katastru nahlížet, pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z něj údaje ze sbírky listin, pokud není stanoveno jinak (§ 52) každý je oprávněn nahlédnout do evidence doručených návrhů na vklad (§ 2 odst. 3 zák. č. 265/1992 Sb.) každý má právo nahlédnout do přehledu doručených návrhů na vklad (§ 9) poskytování údajů z katastru (§ 55) – dálkový přístup do katastru – poskytuje ČÚZK formou vlastní aplikace či webové služby (za úplatu) volné nahlížení do katastru (bezplatné) – (údaje nemají závazný charakter)

60 ZÁSADA MATERIÁLNÍ PUBLICITY
zásada materiální publicity (zásada veřejné víry) účel zásady: ochrana důvěry (dobré víry) v pravdivost a úplnost zápisu v katastru (ochranný účel katastru) je-li stav zapsaný v katastru nemovitostí v rozporu se skutečným právním stavem, platí pro osobu jednající v dobré víře zapsaný stav tak, jako kdyby odpovídal skutečnosti (preference formální pravdy před pravdou materiální) 2 stránky publicity: pozitivní publicita („co je psáno, je dáno“), negativní publicita („co není psáno, není dáno“) dnešní stav: popření principu mat. publicity (§ 11 zák. č. 265/1992 Sb.) – judikatura ÚS tuto negativní koncepci překonává ve svých rozhodnutích – např. nález ze dne , sp. zn. I.ÚS 143/07 či nález ze dne , sp. zn. II.ÚS 165/11 (opačně NS)

61 ZÁSADA MATERIÁLNÍ PUBLICITY
NOZ: stanovení systému domněnek spojených se zápisy ve veřejném seznamu (§ 980) domněnka existence zapsaného práva domněnka neexistence vymazaného práva nikoho neomlouvá neznalost zapsaného (avšak ani vymazaného) údaje materiální publicita (§ 984 odst. 1 NOZ) základní předpoklady uplatnění principu materiální publicity dobrá víra úplatnost nabytí práva (sporné příklady – např. zástavní právo) výjimky z materiální publicity (§ 984 odst. 2)

62 ZÁSADA MATERIÁLNÍ PUBLICITY
§ 984 odst. 1: Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis

63 ZÁSADA MATERIÁLNÍ PUBLICITY
prostředky odstranění rozporu mezi skutečností a evidovaným stavem § 985 – zápis v seznamu byl původně v souladu se skutečným právním stavem, ale posléze se dostal do rozporu v důsledku mimoknihovních skutečností ten, jehož věcné právo je dotčeno, se může kdykoli domáhat odstranění nesouladu (určovací žalobou) časově neomezená lhůta – ale nabyvatelé v dobré víře jsou chráněni § 986 – zápis v seznamu je od počátku neplatný právo na zápis poznámky spornosti zápisu do jednoho měsíce od vyrozumění dotčeného subjektu o zápisu či do tří let od provedení zápisu byla-li poznámka spornosti zapsána v uvedených lhůtách, má vliv i na práva zapsaná před zápisem poznámky spornosti byla-li poznámka spornosti zapsaná po lhůtách, má vliv jen na práva zapsaná po zápisu poznámky spornosti

64 LITERATURA Barešová, E., Baudyš, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007 Baudyš, P. Katastr a nemovitosti. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010 Eliáš, K. a kol. Velký akademický komentář k OZ, 1. svazek Janků, P., Vrcha, P., Vrchová, K. Katastrální (a související) judikatura. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2012 Krčmář, J. Právo občanské II. Práva věcná. Praha: Všehrd, 1934 Rouček, F., Sedláček, J. a kol. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému, 2. svazek Svoboda, E. Osnova přednášek o věcných právech k věci cizí. Praha: 1925 Svoboda, E. Právo občanské. Část zvláštní – právo knihovní. Praha: Československý kompas, 1947 Švestka, J., Dvořák, J. a kol. Občanské právo hmotné, 1. svazek Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. svazek