Dopad pozměněné legislativy v ošetřovatelské praxi ve vztahu k výkonu povolání všeobecné sestry The effect of legislative changes in nursing practice towards.

Prezentace na téma: "Dopad pozměněné legislativy v ošetřovatelské praxi ve vztahu k výkonu povolání všeobecné sestry The effect of legislative changes in nursing practice towards."— Transkript prezentace:

1 Dopad pozměněné legislativy v ošetřovatelské praxi ve vztahu k výkonu povolání všeobecné sestry The effect of legislative changes in nursing practice towards the job of general nurses Dita Vlasáková

2 Úvod - opodstatnění a důvod změn v ošetřovatelství V roce 2004 vstoupila ČR do EU a tímto se zavázala přijmout i celou řadu opatření, která se vztahují k oboru ošetřovatelství a porodní asistence. V roce 2004 vstoupila ČR do EU a tímto se zavázala přijmout i celou řadu opatření, která se vztahují k oboru ošetřovatelství a porodní asistence. Jednou z podmínek či požadavků, pro vstup ČR do EU, bylo vypracovat právní předpisy, které budou řešit specifické oblasti, jenž mají přímý vztah k výkonu povolání všeobecné sestry, tj.: Jednou z podmínek či požadavků, pro vstup ČR do EU, bylo vypracovat právní předpisy, které budou řešit specifické oblasti, jenž mají přímý vztah k výkonu povolání všeobecné sestry, tj.:  definovat profesi a její členy,  určit rozsah působnosti (v primární, sekundární a terciální péče),  stanovit profesní kompetence,  stanovit vzdělávací standardy (požadavky pro přijetí, kvalifikace učitelů, učební osnovy, celoživotní vzdělávání),  stanovit etické standardy a standardy profesní způsobilosti.

3 Úvod– opodstatnění a důvod změn v ošetřovatelství Generální direktoriát Evropské komise pro rozšíření unie zorganizoval v roce 2002 návštěvu hodnotících misí do všech kandidátských zemí. Generální direktoriát Evropské komise pro rozšíření unie zorganizoval v roce 2002 návštěvu hodnotících misí do všech kandidátských zemí. Tato mise hodnotila připravenost systému vzdělávání v ČR, způsobilost k výkonu specificky regulovaných zdravotnických povolání a vzájemné uznávání kvalifikací. Tato mise hodnotila připravenost systému vzdělávání v ČR, způsobilost k výkonu specificky regulovaných zdravotnických povolání a vzájemné uznávání kvalifikací. Účelem mise bylo vyhodnotit, zda jednotlivé zdravotnické profese v ČR splňují minimální požadavky dané platnými sektorovými direktivami. Účelem mise bylo vyhodnotit, zda jednotlivé zdravotnické profese v ČR splňují minimální požadavky dané platnými sektorovými direktivami.

4 Úvod– opodstatnění a důvod změn v ošetřovatelství Tým expertů stanovil celkem 13 doporučení. Tým expertů stanovil celkem 13 doporučení. Tato doporučení byla stěžením impulsem, který zahájil kroky směřující k vypracování chybějících právních předpisů. Tato doporučení byla stěžením impulsem, který zahájil kroky směřující k vypracování chybějících právních předpisů. Uvedení těchto legislativních norem do praxe se nastavily v ČR podmínky pro výkon povolání všeobecné sestry (a ostatních regulovaných profesí) tak, aby byla splněna stanovená doporučení, a zároveň byly naplněny platné sektorové směrnice EU. Uvedení těchto legislativních norem do praxe se nastavily v ČR podmínky pro výkon povolání všeobecné sestry (a ostatních regulovaných profesí) tak, aby byla splněna stanovená doporučení, a zároveň byly naplněny platné sektorové směrnice EU.

5 Úvod– opodstatnění a důvod změn v ošetřovatelství V roce 2004 vešly v platnost legislativní normy, jenž řeší: 1. 1. Pregraduální přípravu sester a jejich odbornou způsobilost, 2. 2. zdravotní způsobilost, 3. 3. celoživotní vzdělání, 4. 4. profesní kompetence či specializovanou způsobilost.

6 Úvod– opodstatnění a důvod změn v ošetřovatelství Mezi stěžejní legislativní normy patří : 1. Zákon č.96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání 2. Vyhláška MZ ČR č.423/2004 Sb. o kreditním systému 3. Vyhláška MZ ČR č.424/2004 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků 4. Koncepce ošetřovatelství České republiky

7 Úvod– opodstatnění a důvod změn v ošetřovatelství Další související předpisy: 1. Nařízení vlády č.463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí 2. Vyhláška MZ ČR č.470/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka 3. Vyhláška MZ ČR č.39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání,

8 Důvody pro realizaci výzkumu Jsou tyto požadavky pro oš. praxi v ČR akceptovatelné? Jsou tyto požadavky pro oš. praxi v ČR akceptovatelné? Co přinášejí sestrám a co klientům? Co přinášejí sestrám a co klientům? Jsou nastavené podmínky a právní akty v praxi dodržovány? Jsou nastavené podmínky a právní akty v praxi dodržovány? Jsou přínosem či komplikací? Jsou přínosem či komplikací? Jsou nové role sester a jejich rozšířené/pozměněné kompetence v praxi přijímány? Jsou nové role sester a jejich rozšířené/pozměněné kompetence v praxi přijímány?

9 Cíle empirického šetření Empirické šetření mělo za cíl: Empirické šetření mělo za cíl: zmapovat akceptovatelnost nových požadavků a povinností, jenž vyplývají z pozměněné legislativy, zmapovat akceptovatelnost nových požadavků a povinností, jenž vyplývají z pozměněné legislativy, zhodnotit současný stav naplňování a uplatňování legislativních norem a metodických doporučení v praxi, zhodnotit současný stav naplňování a uplatňování legislativních norem a metodických doporučení v praxi, evaluovat přínos těchto nových podmínek pro sestry a ošetřovatelskou péči, evaluovat přínos těchto nových podmínek pro sestry a ošetřovatelskou péči, porovnat podmínky pro výkon povolání všeobecných sester v ZZ s odlišným právním uspořádáním. porovnat podmínky pro výkon povolání všeobecných sester v ZZ s odlišným právním uspořádáním.

10 Metodika výzkumu a struktura dotazníku Pro získání potřebných dat jsem použila metodu anonymního dotazníku. Tuto metodu jsem zvolila pro její časovou úspornost a pro účel šetření se zdála být jako nejvýtěžnější a nejschůdnější. Pro získání potřebných dat jsem použila metodu anonymního dotazníku. Tuto metodu jsem zvolila pro její časovou úspornost a pro účel šetření se zdála být jako nejvýtěžnější a nejschůdnější. Dotazník obsahoval 36 otázek a byl členěn do dvou částí - obecné a speciální. Dotazník obsahoval 36 otázek a byl členěn do dvou částí - obecné a speciální. Obecná část obsahovala základní informace o respondentovi – věk, pracovní pozici, typ ZZ nejvyšším dosaženém vzdělání a informaci o registraci respondenta. Speciální část obsahovala 31 otázek, které byly řazeny do pěti tématicky odlišných okruhů. Obecná část obsahovala základní informace o respondentovi – věk, pracovní pozici, typ ZZ nejvyšším dosaženém vzdělání a informaci o registraci respondenta. Speciální část obsahovala 31 otázek, které byly řazeny do pěti tématicky odlišných okruhů.

11 Charakteristika výzkumného vzorku Do sedmi ZZ jsem distribuovala 410 dotazníků – návratnost byla 71%. Do sedmi ZZ jsem distribuovala 410 dotazníků – návratnost byla 71%. Výzkumný vzorek byl tvořen respondenty ze státní i nestátní ZZ v celkovém počtu 291. Výzkumný vzorek byl tvořen respondenty ze státní i nestátní ZZ v celkovém počtu 291. Nestátní ZZ měla právní formu „p.o.“, „a.s.“ a „s.r.o Nestátní ZZ měla právní formu „p.o.“, „a.s.“ a „s.r.o Všichni respondenti byli ženského pohlaví. Všichni respondenti byli ženského pohlaví. Skupinu respondentů tvořilo 80 sester z FN, tj. státních ZZ, jež jsou zřizována přímo MZ ČR, a 211 sester z nestátních ZZ, která jsou zřizována Radou Ústeckého kraje, obcí či jsou plně privátním subjektem. Skupinu respondentů tvořilo 80 sester z FN, tj. státních ZZ, jež jsou zřizována přímo MZ ČR, a 211 sester z nestátních ZZ, která jsou zřizována Radou Ústeckého kraje, obcí či jsou plně privátním subjektem.

12 Charakteristika výzkumného vzorku Šetření se účastnilo 100 sester, jež zastávaly funkční postavení (hlavní, vrchní či staniční sestry) a 191 řadových sester. Šetření se účastnilo 100 sester, jež zastávaly funkční postavení (hlavní, vrchní či staniční sestry) a 191 řadových sester. Ve výzkumném vzorku byly nejvíce zastoupeny sestry ve věku 41-55 let. Ve výzkumném vzorku byly nejvíce zastoupeny sestry ve věku 41-55 let. Převážná většina respondentů mělo středoškolské vzdělání. Převážná většina respondentů mělo středoškolské vzdělání. Většina respondentů byly registrované sestry (pouze 10 sester nevlastnilo osvědčení pro výkon povolání bez odborného dohledu). Většina respondentů byly registrované sestry (pouze 10 sester nevlastnilo osvědčení pro výkon povolání bez odborného dohledu).

13 Stanovené hypotézy S oporou odborné literatury, znalostmi legislativních předpisů a letité zkušenosti z praxe, jsem stanovila následující hypotézy: Hypotéza č.1 zní: „Podmínky pro výkon povolání, jakož i pro plnění povinností daných právními předpisy, jsou odlišné s ohledem na typ a právní uspořádání zdravotnických zařízení“. Hypotéza č.2 zní: „Legislativní normy jsou v praxi naplňovány a uplatňovány odlišně s ohledem na typ a právní uspořádání zdravotnických zařízení“.

14 Stanovené hypotézy Hypotéza č.3 zní: „Nové podmínky, vztahující se k výkonu povolání všeobecné sestry, výrazně ovlivnily profesní život sester, které je vnímají negativně a jako komplikaci“. Hypotéza č.4 zní: „Sestry ve funkčním postavení a sestry v mladším věku nové podmínky pro výkon povolání všeobecné sestry vnímají pozitivněji, než -li řadoví zaměstnanci a sestry ve vyšším věku“.

15 Výstupy z analýz první speciální části – Zákon č.96/2004 Sb. Kvalifikační požadavky, které definuje Zákon 96/2004 Sb. (VŠ, VOŠ), jsou pro většinu respondentů akceptovatelné. Kvalifikační požadavky, které definuje Zákon 96/2004 Sb. (VŠ, VOŠ), jsou pro většinu respondentů akceptovatelné. „Registrace“ nebyla problém spíše jen časovou a finanční zátěž, která je akceptovatelná. „Registrace“ nebyla problém (takto odpověděla většina respondentů), spíše jen časovou a finanční zátěž, která je akceptovatelná. Většina sester odpověděla, že nastavené podmínky pro získání „osvědčení“ jsou akceptovatelné. Většina sester odpověděla, že nastavené podmínky pro získání „osvědčení“ jsou akceptovatelné. Většina respondentů uvedla, že na jejich pracovišti pracují především sestry registrované. Většina respondentů uvedla, že na jejich pracovišti pracují především sestry registrované.

16 Výstupy z analýz první speciální části – Zákon č.96/2004 Sb. Ve většině ZZ zaměstnavatel po sestrách vyžaduje „registraci“ a také jim k tomu vytváří adekvátní podmínky (dostupnost pomoci a rady, dostatečnou míru informací a podpora ze strany zaměstnavatele). Ve většině ZZ zaměstnavatel po sestrách vyžaduje „registraci“ a také jim k tomu vytváří adekvátní podmínky (dostupnost pomoci a rady, dostatečnou míru informací a podpora ze strany zaměstnavatele). Opak byl zjištěn pouze v jednom nestátním, plně privátním zdravotnickém zařízení. Opak byl zjištěn pouze v jednom nestátním, plně privátním zdravotnickém zařízení. Z analýz je však také patrné, že většina respondentů si ne zcela uvědomuje význam a smysl registrace, a to, že se „registrovali“ bylo dle mého názoru jen pod tlakem, který na ně vyvíjel zaměstnavatel. Z analýz je však také patrné, že většina respondentů si ne zcela uvědomuje význam a smysl registrace, a to, že se „registrovali“ bylo dle mého názoru jen pod tlakem, který na ně vyvíjel zaměstnavatel.

17 Výstupy z analýz druhé speciální části - Vyhláška MZ ČR č.423/2004 Sb. Celoživotní vzdělávání je vnímáno sestrami většinou pozitivně a je pro sestry dostupné. Celoživotní vzdělávání je vnímáno sestrami většinou pozitivně a je pro sestry dostupné. Nejpreferovanější formou celoživotního vzdělávání je účast na vzdělávacích akcích (semináře, kurzy, kongresy, konference). Nejpreferovanější formou celoživotního vzdělávání je účast na vzdělávacích akcích (semináře, kurzy, kongresy, konference). Většina respondentů uvedla, že po nich zaměstnavatel vyžaduje zvyšování a prohlubování kvalifikace. Většina respondentů uvedla, že po nich zaměstnavatel vyžaduje zvyšování a prohlubování kvalifikace. Dle odpovědí respondentů však ale ani jedno ZZ svým zaměstnancům nevytvořilo pro naplnění této povinnosti zcela ideální/adekvátní podmínky. Dle odpovědí respondentů však ale ani jedno ZZ svým zaměstnancům nevytvořilo pro naplnění této povinnosti zcela ideální/adekvátní podmínky.

18 Výstupy z analýz třetí speciální části - Vyhláška MZ ČR č.424/2004 Sb. Více jak polovina respondentů se domnívá, že Vyhláška MZ ČR č.424/2004 Sb. umožňuje sestrám uplatnit principy moderního ošetřovatelství v praxi pouze částečně Více jak polovina respondentů se domnívá, že Vyhláška MZ ČR č.424/2004 Sb. umožňuje sestrám uplatnit principy moderního ošetřovatelství v praxi pouze částečně. Tento názor byl více preferován respondenty ze státních ZZ. Tento názor byl více preferován respondenty ze státních ZZ. O přínosu Vyhlášky MZ ČR č.424/2004 Sb. jsou více přesvědčeni vedoucí pracovníci, nežli řadoví zaměstnanci. O přínosu Vyhlášky MZ ČR č.424/2004 Sb. jsou více přesvědčeni vedoucí pracovníci, nežli řadoví zaměstnanci.

19 Výstupy z analýz třetí speciální části - Vyhláška MZ ČR č.424/2004 Sb. Nové kompetence jsou sestrami vnímány v tom smyslu, že pociťují větší zodpovědnost, ale zároveň nízkou míru pravomocí. Nové kompetence jsou sestrami vnímány v tom smyslu, že pociťují větší zodpovědnost, ale zároveň nízkou míru pravomocí. Toto zjištění se mi jeví jako dosti alarmující a dle mého názoru z něj vyplývá, že Vyhláška MZ ČR č.424/2004 Sb., není v praxi zcela naplňována nebo není z různých důvodů akceptována. Toto zjištění se mi jeví jako dosti alarmující a dle mého názoru z něj vyplývá, že Vyhláška MZ ČR č.424/2004 Sb., není v praxi zcela naplňována nebo není z různých důvodů akceptována.

20 Výstupy z analýz třetí speciální části - Vyhláška MZ ČR č.424/2004 Sb. Většině respondentů byla přepracována jejich náplň práce. Sestry z plně privátních ZZ v drtivé většině však odpověděly opačně. Většině respondentů byla přepracována jejich náplň práce. Sestry z plně privátních ZZ v drtivé většině však odpověděly opačně. Nutnost přepracovat náplň práce jasně vyplývá z Vyhlášky 424/2004 Sb. (pokud má zaměstnavatel snahu tento právní předpis akceptovat). Nutnost přepracovat náplň práce jasně vyplývá z Vyhlášky 424/2004 Sb. (pokud má zaměstnavatel snahu tento právní předpis akceptovat). Z výše uvedené skutečnosti se tedy domnívám, že Vyhláška MZ ČR č.424/2004 Sb. je uplatňována více ve státních zdravotnických zařízeních, nežli v ZZ nestátních. Z výše uvedené skutečnosti se tedy domnívám, že Vyhláška MZ ČR č.424/2004 Sb. je uplatňována více ve státních zdravotnických zařízeních, nežli v ZZ nestátních.

21 Výstupy z analýz čtvrté speciální části - Koncepce ošetřovatelství ČR Šetření potvrdilo, že na většině pracovišť (jejichž zaměstnanci se šetření účastnili) jsou a to zcela nebo alespoň částečně. Šetření potvrdilo, že na většině pracovišť (jejichž zaměstnanci se šetření účastnili) jsou principy definované Koncepcí ošetřovatelství ČR v praxi uplatňovány, a to zcela nebo alespoň částečně. Většina respondentů potvrdila, že oš. péče je poskytována formou skupinové péče či formou primární sestry (částečně či zcela) Většina respondentů potvrdila, že oš. péče je poskytována formou skupinové péče či formou primární sestry (částečně či zcela) Šetření také potvrdilo se, že příčinou, proč není na některých pracovištích oš. péče poskytována formou skupinové péče či formou primární sestry, jsou nízké personální normativy. Šetření také potvrdilo se, že příčinou, proč není na některých pracovištích oš. péče poskytována formou skupinové péče či formou primární sestry, jsou nízké personální normativy.

22 Výstupy z analýz čtvrté speciální části - Koncepce ošetřovatelství ČR Respondenti potvrdili, že na většině pracovišť je zavedena oš. dokumentace. Opačně odpovídaly především sestry, které pracují v nestátních ZZ. Respondenti potvrdili, že na většině pracovišť je zavedena oš. dokumentace. Opačně odpovídaly především sestry, které pracují v nestátních ZZ. Většina respondentů se domnívá, že ošetřovatelská dokumentace patří k výkonu povolání. Většina respondentů se domnívá, že ošetřovatelská dokumentace patří k výkonu povolání.

23 Výstupy z analýz páté speciální části - Celkové hodnocení legislativních norem Změny, které proběhly v minulých letech na základě uvedení nových legislativních předpisů do praxe, sestrám částečně či zcela zkomplikovaly výkon jejich povolání. Změny, které proběhly v minulých letech na základě uvedení nových legislativních předpisů do praxe, sestrám částečně či zcela zkomplikovaly výkon jejich povolání. Nejvíce frekventovaným argumentem proč sestry vidí v nových podmínkách zátěž či komplikace je: Nejvíce frekventovaným argumentem proč sestry vidí v nových podmínkách zátěž či komplikace je: 1. Přílišná administrativní zátěž = nedostatek času na pacienta 2. Špatná spolupráce s lékaři 3. Obtížné sestavování rozpisu služeb 4. Časový stres

24 Výstupy z analýz páté speciální části - Celkové hodnocení legislativních norem Většina respondentů se domnívá, že díky povinnosti kontinuálně se vzdělávat, dojde ke zkvalitnění ošetřovatelské péče. Většina respondentů se domnívá, že díky povinnosti kontinuálně se vzdělávat, dojde ke zkvalitnění ošetřovatelské péče. V rámci šetření byl preferován názor, že tato povinnost pozitivně ovlivnila počet realizovaných vzdělávacích akcí v ČR. V rámci šetření byl preferován názor, že tato povinnost pozitivně ovlivnila počet realizovaných vzdělávacích akcí v ČR.

25 Výstupy z analýz páté speciální části - Celkové hodnocení legislativních norem V rámci šetření jsem zjistila, že většina respondentů je přesvědčena o skutečnosti, že sestry, které pracují ve státních ZZ, či nestátních nemocnicích tzv. „krajského typu“, jsou o změnách v oboru ošetřovatelství lépe informované a mají lepší podmínky pro výkon svého povolání. Toto tvrzení nejvíce preferovaly sestry z plně privátních ZZ. V rámci šetření jsem zjistila, že většina respondentů je přesvědčena o skutečnosti, že sestry, které pracují ve státních ZZ, či nestátních nemocnicích tzv. „krajského typu“, jsou o změnách v oboru ošetřovatelství lépe informované a mají lepší podmínky pro výkon svého povolání. Toto tvrzení nejvíce preferovaly sestry z plně privátních ZZ. 72% respondentů uvedlo, že požadavky a povinnosti, které sestrám ukládá nová legislativa, nejsou úměrné jejich finančnímu ohodnocení. 72% respondentů uvedlo, že požadavky a povinnosti, které sestrám ukládá nová legislativa, nejsou úměrné jejich finančnímu ohodnocení.

26 Výstupy z analýz páté speciální části - Celkové hodnocení legislativních norem Většina sester neuměla vyhodnotit, zda-li přijetí nových legislativních norem a jejich implementace do praxe, měla nějaký přínos pro sestry samotné. Většina sester neuměla vyhodnotit, zda-li přijetí nových legislativních norem a jejich implementace do praxe, měla nějaký přínos pro sestry samotné. Respondenti, kteří jsou přesvědčeni o přínosu legislativních norem (pro sestry), uváděli nejčastěji tyto argumenty: Respondenti, kteří jsou přesvědčeni o přínosu legislativních norem (pro sestry), uváděli nejčastěji tyto argumenty: 1. Rozšíření kompetencí a jejich jasné definování 2. Posílení prestiže profese všeobecné sestry 3. Větší možnost vzdělávat se

27 Výstupy z analýz páté speciální části - Celkové hodnocení legislativních norem Respondenti, kteří preferovali opačný názor, tj. že v implementaci legislativních norem do praxe nevidí žádný přínos (pro sestry), své přesvědčení odůvodňovali těmito argumenty: Respondenti, kteří preferovali opačný názor, tj. že v implementaci legislativních norem do praxe nevidí žádný přínos (pro sestry), své přesvědčení odůvodňovali těmito argumenty: 1. Přílišná administrativa 2. Málo času na péči o pacienta (z důvodu přílišné administrativní zátěže) 3. Nízký počet personálu, který nemůže zajistit naplnění povinností, jež z nových právních předpisů vyplývají 4. Finanční a časová zátěž spojená s povinností se kontinuálně vzdělávat Respondentů s tímto názorem bylo téměř o polovinu méně, než těch, kteří jsou přesvědčeni o přínosu legislativních norem.

28 Výstupy z analýz páté speciální části - Celkové hodnocení legislativních norem. Většina sester neuměla vyhodnotit, zda-li přijetí nových legislativních norem a jejich implementace do praxe, měla nějaký přínos pro pacienty. Respondenti, kteří jsou přesvědčeni o přínosu legislativních norem (pro pacienty), uváděli tyto důvody: Respondenti, kteří jsou přesvědčeni o přínosu legislativních norem (pro pacienty), uváděli tyto důvody: 1. Vyšší odborná úroveň ošetřovatelského personálu 2. Individualizovaná péče poskytovaná ve formě ošetřovatelského procesu 3. Kontinuálním vzděláváním sester dochází ke zkvalitnění péče o pacienty O přínosu je přesvědčena pouze jedna desetina respondentů.

29 Výstupy z analýz páté speciální části - Celkové hodnocení legislativních norem Respondenti, kteří nevidí žádný přínos legislativních norem (pro pacienty), své přesvědčení odůvodňovali argumenty: Respondenti, kteří nevidí žádný přínos legislativních norem (pro pacienty), své přesvědčení odůvodňovali argumenty: 1. Nemožnost se tolik věnovat pacientům (z důvodů přílišné administrativní zátěže, kterou sestry nyní musí v rámci výkonu svého povolání zvládnout), 2. Nízký počet personálu, který nemůže zajistit naplnění povinností, jež z právních předpisů vyplývají 3. Přetěžování personálu. 4. Pacient nepozná, zda-li jej ošetřuje sestra registrovaná či sestra, která pracuje pod odborným dohledem, protože v praxi se nic nezměnilo. Výše uvedený názor zastávalo méně sester, než těch, kteří jsou přesvědčeni o opaku.

30 Závěr První hypotéza, která zní „Podmínky pro výkon povolání, jakož i pro plnění povinností daných právními předpisy, jsou odlišné s ohledem na typ a právní uspořádání zdravotnických zařízení“, byla správná a empirické šetření ji potvrdilo. První hypotéza, která zní „Podmínky pro výkon povolání, jakož i pro plnění povinností daných právními předpisy, jsou odlišné s ohledem na typ a právní uspořádání zdravotnických zařízení“, byla správná a empirické šetření ji potvrdilo. Druhá hypotéza, která zní „Legislativní normy jsou v praxi naplňovány a uplatňovány odlišně s ohledem na typ a právní uspořádání zdravotnických zařízení“ je podle mého názoru taktéž pravdivá. Druhá hypotéza, která zní „Legislativní normy jsou v praxi naplňovány a uplatňovány odlišně s ohledem na typ a právní uspořádání zdravotnických zařízení“ je podle mého názoru taktéž pravdivá.

31 Závěr Třetí hypotéza, která zní: „Nové podmínky, vztahující se k výkonu povolání všeobecné sestry, výrazně ovlivnily profesní život sester, které je vnímají negativně a jako komplikaci“, nebyla jednoznačně potvrzena, ale ani vyvrácena. Třetí hypotéza, která zní: „Nové podmínky, vztahující se k výkonu povolání všeobecné sestry, výrazně ovlivnily profesní život sester, které je vnímají negativně a jako komplikaci“, nebyla jednoznačně potvrzena, ale ani vyvrácena. Většina respondentů nastavené podmínky akceptuje a hodnotí je jako splnitelné. Většina respondentů nastavené podmínky akceptuje a hodnotí je jako splnitelné. Nelze ani jednoznačně tvrdit, že změny, které nastaly, jsou hodnoceny pouze negativně. Nicméně šetření prokázalo, že jsou tato „nová pravidla“ sestrami vnímána částečně jako komplikace Nelze ani jednoznačně tvrdit, že změny, které nastaly, jsou hodnoceny pouze negativně. Nicméně šetření prokázalo, že jsou tato „nová pravidla“ sestrami vnímána částečně jako komplikace

32 Závěr Čtvrtá hypotéza, jež zní: „Sestry ve funkčním postavení a sestry v mladším věku nové podmínky pro výkon povolání všeobecné sestry vnímají pozitivněji, nežli řadoví zaměstnanci a sestry ve vyšším věku“, se naplnila také pouze částečně, a to v tom smyslu, že nové podmínky pro výkon povolání všeobecné sestry vnímají pozitivněji vedoucí pracovníci, nežli řadoví zaměstnanci. Čtvrtá hypotéza, jež zní: „Sestry ve funkčním postavení a sestry v mladším věku nové podmínky pro výkon povolání všeobecné sestry vnímají pozitivněji, nežli řadoví zaměstnanci a sestry ve vyšším věku“, se naplnila také pouze částečně, a to v tom smyslu, že nové podmínky pro výkon povolání všeobecné sestry vnímají pozitivněji vedoucí pracovníci, nežli řadoví zaměstnanci.

33 Závěr Rok 2004 přinesl pro sestry a obor ošetřovatelství mnoho změn. Nakolik jsou to změny přínosné nám ukáže čas. Podle mého názoru byly tyto změny sice tak trochu cestou trnitou, ale přinesly sestrám a oboru ošetřovatelství mnoho pozitiv. Ještě chvíli potrvá než nás všichni lékaři budou akceptovat a vnímat jako rovnocenné partnery, ale věřím, že tento čas nastane. Vykročili jsme po cestě, která sice není snadná, ale je podle mého názoru správná. Vykročili jsme po cestě, která sice není snadná, ale je podle mého názoru správná.

34 Děkuji za pozornost